(ES) č. 1717/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability

Publikováno: Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1-11 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 15. listopadu 2006 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 14. prosince 2006 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2007
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2013
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1717/2006

ze dne 15. listopadu 2006

o zřízení nástroje stability

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 179 odst. 1 a článek 181a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství je významným poskytovatelem hospodářské, finanční, technické, humanitární a makroekonomické pomoci třetím zemím. Podpora stabilních podmínek rozvoje lidstva a hospodářského rozvoje a prosazování lidských práv, demokracie a základních svobod zůstávají jedním z klíčových cílů vnější činnosti Evropské unie (dále jen „EU“), k nimž přispívají nástroje vnější pomoci Společenství. Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě ve svých závěrech o efektivnosti vnější činnosti EU přijatých v listopadu 2004 uvádějí, že „jak mír, bezpečnost a stabilita, tak i lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných jsou podstatnými prvky udržitelného hospodářského růstu a vymýcení chudoby“.

(2)

Program EU pro předcházení násilným konfliktům, který schválila Evropská rada, vyzdvihuje „politický závazek EU usilovat o předcházení konfliktů jako jeden z hlavních cílů vnějších vztahů EU“, a stanoví, že nástroje rozvojové spolupráce Společenství mohou přispívat k naplňování tohoto cíle a k rozvoji EU jako globálního aktéra.

(3)

Opatření přijatá v rámci tohoto nařízení za účelem plnění cílů stanovených v článcích 177 a 181a Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“) mohou doplňovat opatření přijatá EU za účelem plnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci hlavy V a opatření přijatá v rámci hlavy VI Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a musí být s nimi v souladu. Rada a Komise by měly v rámci svých pravomocí spolupracovat, aby zajistily důslednost.

(4)

Evropský konsensus o rozvoji, který přijala Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě, Evropský parlament a Komise dne 22. listopadu 2005 a který byl příznivě přijat na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 2005, uvádí, že Společenství vypracuje v rámci příslušných pravomocí svých orgánů komplexní preventivní přístup ke zranitelnosti států, ke konfliktům, k přírodním katastrofám a k jiným druhům krizí, a k tomuto účelu by mělo přispět i toto nařízení.

(5)

Evropská rada schválila Evropskou bezpečnostní strategii dne 12. prosince 2003.

(6)

Prohlášení Evropské rady o boji proti terorismu ze dne 25. března 2004 požaduje, aby byly do programů vnější pomoci začleněny cíle boje proti terorismu. Kromě toho Strategie tisíciletí EU o prevenci a potírání organizovaného zločinu, přijatá Radou 27. března 2000, vyzývá k užší spolupráci s třetími zeměmi.

(7)

Stabilizace po ukončení krize vyžaduje trvalé a pružné zapojení mezinárodního společenství na základě integrovaných transformačních strategií, zejména v prvních letech po ukončení krize.

(8)

Provádění programů pomoci v dobách krize a politické nestability vyžaduje zvláštní opatření, jejichž účelem je zajistit pružnost rozhodovacích procesů a přidělování rozpočtových prostředků, a rovněž rozšířená opatření, jejichž účelem je zajistit soulad s dvoustrannou pomocí a vytvoření mechanismů ke sdružování finančních prostředků od dárců, včetně přenesení úkolů veřejné moci prostřednictvím nepřímého centralizovaného řízení.

(9)

Usnesení Evropského parlamentu a závěry Rady v návaznosti na sdělení Komise o provázání okamžité pomoci, obnovy a rozvoje kladou důraz na potřebu zajištění účinného propojení operací financovaných z různých finančních nástrojů Společenství v souvislosti s krizí.

(10)

Mají-li být výše uvedené záležitosti splněny účinně a včas, musí existovat zvláštní finanční zdroje a nástroje financování, které mohou doplňovat humanitární pomoc a nástroje dlouhodobé spolupráce. Humanitární pomoc by měla být nadále poskytována podle nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (2).

(11)

Kromě opatření dohodnutých s partnerskými zeměmi v souvislosti s politickým rámcem pro spolupráci zřízeným podle souvisejících nástrojů Společenství pro vnější pomoc musí být Společenství rovněž schopno poskytovat pomoc zaměřenou na nejvýznamnější světové a přeshraniční problémy, které mohou mít destabilizující účinek.

(12)

„Hlavní směry pro posilování operativní koordinace mezi Společenstvím, zastoupeným Komisí, a členskými státy v oblasti vnější pomoci“ z roku 2001 zdůrazňují potřebu zesílené koordinace vnější pomoci EU.

(13)

Toto nařízení stanoví na období 2007–2013 finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3).

(14)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. července 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(15)

Cílem tohoto nařízení je pokrýt působnost několika stávajících nařízení o vnější pomoci Společenství a nahradit je; uvedená nařízení by proto měla být zrušena.

(16)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu potřeby koordinované multilaterální reakce v oblastech stanovených tímto nařízením a vzhledem k rozsahu a globálním důsledkům opatření stanovených v tomto nařízení, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o ES. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE A PŮSOBNOST

Článek 1

Cíle

1.   Společenství přijímá opatření pro rozvojovou spolupráci a opatření pro finanční, hospodářskou a technickou spolupráci se třetími zeměmi podle podmínek stanovených v tomto nařízení.

2.

a)

přispět v krizové situaci nebo nově vznikající krizi ke stabilitě poskytnutím účinné reakce, která pomůže zachovat, vytvořit nebo obnovit podmínky potřebné k řádnému provádění politik Společenství týkajících se rozvoje a spolupráce;

b)

pomoci v kontextu stabilních podmínek pro provádění politik spolupráce Společenství ve třetích zemích budovat kapacity k řešení zvláštních globálních a nadregionálních hrozeb, které způsobují nestabilitu, a k zajištění připravenosti řešit situace před krizí a po ní.

3.   Opatření přijatá v rámci tohoto nařízení mohou doplňovat opatření přijatá podle hlavy V a hlavy VI Smlouvy o EU a musí být s nimi v souladu, aniž by tím uvedená opatření byla dotčena.

Článek 2

Doplňkovost pomoci Společenství

1.   Pomoc Společenství poskytovaná v souladu s tímto nařízením doplňuje pomoc poskytovanou na základě obdobných nástrojů vnější pomoci Společenství. Tato pomoc je poskytována pouze v míře, v níž odpovídající a účinná reakce nemůže být poskytnuta na základě uvedených nástrojů.

2.   Komise zajistí, aby opatření přijatá podle tohoto nařízení byla v souladu s celkovým strategickým rámcem politiky Společenství pro danou partnerskou zemi, zejména s cíli nástrojů uvedených v odstavci 1, a také s dalšími příslušnými opatřeními Společenství.

3.   Aby zvýšila účinnost a soudržnost opatření pomoci Společenství a jednotlivých států, prosazuje Komise úzkou koordinaci vlastních činností a činností členských států na rozhodovací úrovni i přímo na místě. K tomuto účelu provozují členské státy a Komise systém pro výměnu informací.

Článek 3

Pomoc v reakci na krizové situace nebo na nově vznikající krize

1.   Technickou a finanční pomoc Společenství k dosažení zvláštních cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) lze poskytnout v reakci na naléhavou situaci, krizi nebo vznikající krizi, dále na situaci, která představuje ohrožení demokracie, veřejného pořádku, ochrany lidských práv a základních svobod nebo ochrany a bezpečnosti osob, nebo na situaci, u které hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo by mohla vážně destabilizovat dotyčnou třetí zemi nebo země. Tato opatření mohou rovněž směřovat k řešení situací, kdy se Společenství odvolalo na základní ustanovení mezinárodních dohod, aby částečně či úplně pozastavilo spolupráci se třetími zeměmi.

2.

a)

podporu uskutečňovanou poskytováním technické a logistické pomoci, která se zaměřuje na úsilí mezinárodních a regionálních organizací a státních a nestátních subjektů prosazovat budování důvěry, vyjednávání, dialog a smír;

b)

podporu zřízení a fungování prozatímních správ ustavených v souladu s mezinárodním právem;

c)

podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na podporu úlohy žen v takových institucích, podporu účinné občanské správy a související právní úpravy na celostátní a místní úrovni, podporu nezávislého soudnictví, řádné správy věcí veřejných a veřejného pořádku, včetně nevojenské technické spolupráce k posílení celkové civilní kontroly, podporu dohledu nad bezpečnostním systémem a opatření k posílení kapacity donucovacích orgánů a orgánů soudnictví zapojených do boje proti nezákonnému obchodování s lidmi, drogami, zbraněmi a výbušninami;

d)

podporu mezinárodních trestních tribunálů a mimořádných vnitrostátních tribunálů, komisí pro pravdu a usmíření, mechanismů pro právní urovnání případů týkajících se lidských práv a mechanismů uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich zavedených v souladu s mezinárodně uznávanými lidskými právy a zásadami právního státu;

e)

podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku, jakož i základní výrobní kapacity, a rovněž obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj;

f)

podporu civilních opatření týkajících se demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků do civilní společnosti a v případě potřeby jejich návratu do vlasti a rovněž opatření týkajících se problematiky dětských vojáků a vojákyní;

g)

podporu opatření na zmírnění sociálních následků restrukturalizace ozbrojených sil;

h)

podporu opatření uskutečňovaných v rámci politik spolupráce Společenství a jejich cílů k řešení socioekonomických následků způsobených civilnímu obyvatelstvu protipěchotními minami, nevybuchlým zbrojním arzenálem nebo výbušninami z války; činnosti financované na základě tohoto nařízení zahrnují informování o nebezpečí, pomoc obětem, odhalování min a odminování a s tím spojenou likvidaci zásob;

i)

podporu opatření uskutečňovaných v rámci politik spolupráce Společenství a jejich cílů k řešení následků způsobených civilnímu obyvatelstvu nedovoleným používáním střelných zbraní a jejich dostupností; tato pomoc se omezuje na průzkum, pomoc obětem, zvyšování veřejné informovanosti a rozvoj právní a správní odbornosti a dobré praxe.

Pomoc je poskytována pouze v míře nezbytné k obnovení podmínek pro společenský a hospodářský rozvoj příslušného obyvatelstva v krizové situaci nebo nově vznikající krizi uvedené v odstavci 1. Nezahrnuje podporu opatření na boj proti šíření zbraní;

j)

podporu opatření, která zajistí, že budou dostatečně uspokojeny zvláštní potřeby žen a dětí v krizových situacích a konfliktech, včetně situací, kdy jsou ženy vystaveny násilnostem vzhledem ke svému pohlaví;

k)

podporu rehabilitace obětí ozbrojených konfliktů a jejich opětovného začlenění do společnosti, včetně opatření, která řeší zvláštní potřeby žen a dětí;

l)

podporu opatření, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokracii a právnímu státu a k příslušným mezinárodním nástrojům;

m)

podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo nově vznikající krizi a průhlednou správu těchto zdrojů;

n)

podporu socioekonomických opatření, která řeší dopad náhlých přesunů obyvatelstva, včetně opatření, která řeší potřeby hostitelských zemí v krizové situaci nebo nově vznikající krizi;

o)

podporu opatření, která podporují rozvoj a organizovanost občanské společnosti a její účast na politickém procesu, včetně opatření, která mají podpořit úlohu ženy v těchto procesech a nezávislé, pluralitní a profesionální sdělovací prostředky;

p)

podporu opatření v reakci na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy a na ohrožení veřejného zdraví, která buď zastoupí, nebo doplní humanitární pomoc Společenství.

3.

která patří do obecné oblasti působnosti a zvláštních cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a),

která jsou časově omezena na období stanovené v čl. 6 odst. 2 a

na která by se obvykle vztahovaly ostatní nástroje Společenství pro poskytování vnější pomoci, ale na která by v souladu s článkem 2 mělo být uplatněno toto nařízení kvůli potřebě rychlé reakce na krizovou situaci nebo nově vznikající krizi.

Článek 4

Pomoc v kontextu stabilních podmínek spolupráce

1.

Ohrožení veřejného pořádku, ochrany a bezpečnosti osob, strategické infrastruktury a veřejného zdraví.

Pomoc zahrnuje:

a)

posílení kapacit donucovacích orgánů a soudních a civilních orgánů, které zasahují v boji proti terorismu i organizované trestné činnosti, včetně nezákonného obchodování s lidmi, drogami, střelnými zbraněmi a výbušninami, a provádějí účinnou kontrolu nezákonného obchodu a tranzitu.

Prioritou je regionální přeshraniční spolupráce se zapojením třetích zemí, které projevily jednoznačnou politickou vůli tyto problémy řešit. Opatření v této oblasti musí zejména klást důraz na řádnou správu věcí veřejných a musí být v souladu s mezinárodním právem, zejména s právem v oblasti lidských práv a s mezinárodním humanitárním právem.

Pokud jde o pomoc orgánům zasahujícím v boji proti terorismu, je prioritou podpora opatření týkajících se vypracovávání a posilování právních předpisů směřujících proti terorismu, provádění a uplatňování právních předpisů ve finanční oblasti, celní oblasti a v oblasti přistěhovalectví a vypracovávání mezinárodních donucovacích postupů.

Pokud jde o pomoc v souvislosti s problémem drog, je třeba věnovat náležitou pozornost mezinárodní spolupráci s cílem šířit osvědčené postupy vedoucí ke snižování poptávky, výroby a napáchaných škod;

b)

podporu pro opatření v případě hrozeb pro mezinárodní dopravu, energetické operace a strategickou infrastrukturu, včetně osobní a nákladní dopravy a distribuce energie.

Opatření přijatá v této oblasti musí klást důraz zejména na regionální přeshraniční spolupráci a uplatňování mezinárodních standardů v oblastech informování o rizicích, analýzy zranitelnosti, připravenosti na mimořádné situace, varování a zvládání důsledků;

c)

příspěvek k zajištění přiměřené reakce na náhlá závažná ohrožení veřejného zdraví, jako jsou epidemie s potenciálním nadnárodním dopadem.

Zvláštní důraz je třeba klást na plánování pro případ mimořádných situací, správu vakcín a zásob léčivých přípravků, mezinárodní spolupráci, systémy včasného upozornění a varování.

2.

Snižování rizika a připravenost v souvislosti s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály nebo látkami.

Pomoc zahrnuje:

a)

podporu civilních výzkumných činností jako alternativy k obrannému výzkumu a podporu pro rekvalifikaci a náhradní zaměstnávání vědců a inženýrů dříve zaměstnaných v oborech souvisejících se zbraněmi;

b)

podporu opatření k posílení zabezpečovacích technik pro civilní objekty, v nichž jsou uloženy nebezpečné chemické, biologické, radiologické nebo jaderné materiály nebo látky nebo v nichž se tyto materiály nebo látky využívají v rámci civilních výzkumných programů;

c)

podporu v rámci politik spolupráce Společenství a jejich cílů pro vytváření civilní infrastruktury a příslušných civilních studií nutných k demontáži, dekontaminaci nebo přebudování zařízení a prostor sloužících k výrobě nebo skladování zbraní a lokalit, u nichž je vyhlášeno, že již nejsou součástí obranného programu;

d)

posílení kapacity příslušných civilních orgánů účastnících se vytváření a prosazování účinné kontroly nedovoleného obchodu s chemickými, biologickými, radiologické a jadernými materiály nebo látkami (včetně zařízení pro jejich výrobu nebo převoz), mimo jiné například pomocí instalace moderních logistických, vyhodnocovacích a kontrolních zařízení;

e)

vytváření právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu zboží dvojího užití, včetně opatření regionální spolupráce;

f)

vypracování účinných civilních opatření v oblasti připravenosti na katastrofy, plánování pro případ mimořádných situací, reakce na krizi a kapacit pro sanační opatření v souvislosti s možnými ekologickými haváriemi v této oblasti.

Pokud jde o opatření uvedená v písmenech b) a d), je třeba klást zvláštní důraz na pomoc těm regionům nebo zemím, kde jsou stále zásoby materiálů nebo látek uvedených v písmenech b) a d) a kde je riziko šíření takových materiálů nebo látek.

3.

Budování kapacit pro situaci před krizí a po krizi.

Podpora pro dlouhodobá opatření s cílem budovat a posilovat kapacitu mezinárodních, regionálních a subregionálních organizací a státních a nestátních subjektů v souvislosti s jejich snahami o:

a)

podporu včasného varování, vytváření důvěry, zprostředkovávání a urovnávání sporů a řešení vznikajícího napětí mezi společenstvími;

b)

zlepšení obnovy po skončení vojenského konfliktu nebo po přírodní katastrofě.

Opatření podle tohoto bodu zahrnují předávání know-how, výměnu informací, posuzování, zkoumání a analýzu rizika nebo ohrožení, systémy včasného varování a školení. Opatření mohou také v případě potřeby zahrnovat finanční a technickou pomoc při uplatňování těch doporučení Komise OSN pro budování míru, na která se vztahují cíle politiky spolupráce Společenství.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ

Článek 5

Obecný rámec pro provádění

a)

mimořádná opatření pomoci a programy prozatímní reakce;

b)

strategické dokumenty pro více zemí, tematické strategické dokumenty a víceleté orientační programy;

c)

roční akční programy;

d)

zvláštní opatření.

Článek 6

Mimořádná opatření pomoci a programy prozatímní reakce

1.   Pomoc Společenství podle článku 3 se provádí jako mimořádná opatření pomoci nebo programy prozatímní reakce.

2.   Komise může přijmout mimořádná opatření pomoci v krizové situaci uvedené v čl. 3 odst. 1 a také ve výjimečných a nepředpokládaných situacích uvedených v čl. 3 odst. 3, u kterých efektivita těchto opatření závisí na jejich rychlém a pružném provedení. Tato opatření mohou trvat až osmnáct měsíců. Délka jednotlivých opatření může být prodloužena o dalších šest měsíců v případě objektivních a nepředvídaných překážek bránících jejich provedení, jestliže se tím nezvýší finanční částka určená pro opatření.

3.   Pokud náklady na mimořádné opatření pomoci převyšují částku 20 000 000 EUR, přijímají se tato opatření postupem podle čl. 22 odst. 2.

4.   Komise může přijmout programy prozatímní reakce s cílem vytvořit nebo obnovit základní podmínky nezbytné k účinnému provádění politik vnější spolupráce Společenství. Programy prozatímní reakce vycházejí z mimořádných opatření pomoci. Tyto programy se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2.

5.   Komise Radu pravidelně informuje o svých plánech týkajících se pomoci Společenství podle článku 3. Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci, jež vyžadují náklady až do výše 20 000 000 EUR, informuje Komise Radu o jejich povaze, cílech a předpokládaných finančních částkách. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Evropské unie Komise zohlední politický přístup přijatý Radou jak při plánování, tak při následném provádění těchto opatření. Komise rovněž informuje Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata.

6.   Komise podá co nejdříve po přijetí mimořádných opatření pomoci, a v každém případě do sedmi měsíců, zprávu Evropskému parlamentu a Radě, ve které souhrnně informuje o stávající a plánované reakci Společenství, včetně budoucích příspěvků z jiných finančních nástrojů Společenství, o statusu stávajících strategických dokumentů pro danou zemi nebo více zemí a o úloze Společenství v širší mezinárodní a mnohostranné reakci. Tato zpráva také uvede, zda má Komise v úmyslu pokračovat v mimořádných opatřeních pomoci, a pokud ano, po jak dlouhou dobu.

Článek 7

Strategické dokumenty pro více zemí, tematické strategické dokumenty a víceleté orientační programy

1.   Strategické dokumenty pro více zemí a tematické strategické dokumenty představují obecný základ pro provádění pomoci podle článku 4.

2.   Strategické dokumenty pro více zemí a tematické strategické dokumenty stanoví strategii Společenství pro dotčené země nebo témata s přihlédnutím k potřebám dotyčných zemí, prioritám Společenství, mezinárodní situaci a činnostem hlavních partnerů.

3.   Strategické dokumenty pro více zemí a tematické strategické dokumenty a jakýkoli přezkum nebo rozšíření těchto dokumentů se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2. Pokrývají počáteční období trvající nejvýše po dobu použitelnosti tohoto nařízení a jsou přezkoumávány v polovině období.

4.   Strategické dokumenty musí být v souladu se strategickými dokumenty jednotlivých zemí, strategickými dokumenty pro více zemí nebo tematickými strategickými dokumenty přijatými na základě jiných nástrojů Společenství pro vnější pomoc a je třeba se vyhnout jejich zdvojování. Strategické dokumenty jsou založeny podle potřeby na dialogu s partnerskou zemí, zeměmi nebo dotčeným regionem zahrnujícím občanskou společnost a mají podporovat rozvojové strategie států a zajišťovat účast a zapojení partnerské země, zemí nebo regionu. Kromě toho se konají společné konzultace mezi Komisí, členskými státy a případně dalšími dárci, aby se činnosti spolupráce Společenství, členských států a dalších dárců vzájemně doplňovaly. Ve vhodných případech mohou být zapojeny i další zúčastněné subjekty.

5.   Ke každému strategickému dokumentu pro více zemí je případně připojen víceletý orientační program, který shrnuje prioritní oblasti vybrané pro financování Společenstvím, zvláštní cíle, očekávané výsledky, harmonogram pomoci Společenství a orientační výši finančního příspěvku na všechny oblasti priorit dohromady a na každou zvlášť. Finanční příspěvky se mohou v případě nutnosti uvést v podobě rozpětí.

6.   Víceleté orientační programy stanoví finanční příděly na každý program podle průhledných kritérií založených na potřebách a výkonnosti dotyčných partnerských zemí nebo regionů s přihlédnutím ke zvláštním obtížím, jimž čelí země nebo regiony procházející krizí či konfliktem.

7.   Víceleté orientační programy a jakékoli jejich revize či rozšíření se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2. Ve vhodných případech se tvoří po konzultaci s dotyčnými partnerskými zeměmi nebo regiony.

8.   Finanční částky víceletých orientačních programů mohou být zvýšeny nebo sníženy postupem uvedeným v odstavci 7 na základě přezkoumání s ohledem na změny situace země, výkonnosti a potřeb.

Článek 8

Roční akční programy

1.   Roční akční programy stanoví opatření, která je třeba přijmout na základě strategických dokumentů pro více zemí, víceletých orientačních programů a tematických strategických dokumentů uvedených v článku 7.

2.   Roční akční programy blíže určují sledované cíle, oblasti pomoci, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou plánovanou částku financování. Obsahují obecný popis operací, které mají být financovány, informaci o částkách přidělených na každou operaci a orientační harmonogram provádění. Pokud je to důležité, měly by zahrnovat zkušenosti získané z předchozí pomoci. Cíle musí být měřitelné.

3.   Roční akční programy a jakékoli jejich revize nebo rozšíření se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2.

Článek 9

Zvláštní opatření

1.   Aniž jsou dotčeny články 7 a 8, může Komise v případě nenadálé potřeby či okolností přijmout zvláštní opatření nestanovená ve strategických dokumentech pro více zemí, víceletých orientačních programech a tematických strategických dokumentech uvedených v článku 7 nebo ročních akčních programech uvedených v článku 8.

2.   Zvláštní opatření blíže určují sledované cíle, oblasti činnosti, očekávané výsledky, použité řídicí postupy a celkovou plánovanou částku financování. Obsahují popis operací, které mají být financovány, údaje o částkách přidělených pro každou operaci a orientační harmonogram provádění.

3.   Zvláštní opatření, jež vyžadují náklady přesahující 5 000 000 EUR, se přijímají postupem podle čl. 22 odst. 2.

4.   Komise informuje výbor zřízený podle čl. 22 odst. 1 o zvláštních opatřeních, jež vyžadují náklady až do výše 5 000 000 EUR, do jednoho měsíce po jejich přijetí.

HLAVA III

PŘÍJEMCI A FORMY FINANCOVÁNÍ

Článek 10

Způsobilost

1.

a)

partnerské země a regiony a jejich instituce;

b)

decentralizované subjekty v partnerských zemích, například regiony, kraje, okresy a obce;

c)

společné subjekty zřízené partnerskými zeměmi a regiony a Společenstvím;

d)

mezinárodní organizace včetně regionálních organizací, útvarů, služeb a misí OSN, mezinárodních finančních institucí a rozvojových bank a institucí mezinárodního práva, pokud přispívají k naplňování cílů tohoto nařízení;

e)

evropské agentury;

f)

tyto subjekty členských států, partnerských zemí a regionů a jakýchkoliv jiných třetích zemí, pokud přispívají k dosahování cílů tohoto nařízení:

i)

veřejné a polostátní subjekty, místní úřady nebo správní orgány a jejich sdružení,

ii)

společnosti, firmy a jiné soukromé organizace a podniky,

iii)

finanční instituce, které poskytují, podporují a financují soukromé investice v partnerských zemích a regionech,

iv)

nestátní subjekty uvedené v odstavci 2,

v)

fyzické osoby.

2.   Nestátní subjekty způsobilé k získání finanční podpory podle tohoto nařízení zahrnují: nevládní organizace, organizace zastupující domorodé obyvatelstvo, místní občanská sdružení a sdružení obchodníků, družstva, odbory, organizace zastupující hospodářské a sociální zájmy, místní organizace (včetně sítí) podílející se na decentralizované regionální spolupráci a integraci, organizace spotřebitelů, ženské a mládežnické organizace, vzdělávací, kulturní, výzkumné a vědecké organizace, univerzity, církve a náboženská sdružení a společenství, sdělovací prostředky a jakákoli nevládní sdružení a veřejné a soukromé nadace, které mohou přispívat k rozvoji vnějšího rozměru vnitřních politik.

3.   Pokud je to nutné k dosažení cílů tohoto nařízení, mohou finanční podporu získat další subjekty neuvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 11

Druhy opatření

1.

a)

projekty a programy;

b)

podpora rozpočtu určitého odvětví nebo podpora souhrnného rozpočtu, pokud je řízení veřejných výdajů v partnerské zemi dostatečně průhledné, spolehlivé a efektivní a pokud partnerská země přijala řádné odvětvové a makroekonomické politiky schválené hlavními dárci včetně, pokud je to vhodné, mezinárodních finančních institucí. Podpora rozpočtu může mít obecně podobu jednoho z několika možných nástrojů. Poskytuje se za přesným účelem a se souvisejícími srovnávacími kritérii. Vyplácení rozpočtové podpory je podmíněno uspokojivým pokrokem směrem k dosažení cílů z hlediska účinků a výsledků;

c)

ve výjimečných případech odvětvové a obecné programy na podporu dovozu, které mohou mít podobu:

i)

odvětvových programů pro dovoz v naturáliích,

ii)

odvětvových programů pro dovoz poskytující cizí měnu k financování dovozu pro dané odvětví,

iii)

obecných programů pro dovoz poskytující cizí měnu k financování obecného dovozu širokého sortimentu výrobků;

d)

finanční prostředky zpřístupněné v souladu s článkem 20 dalším finančním zprostředkovatelům s cílem poskytovat půjčky (například na podporu investic a rozvoje soukromého sektoru), rizikový kapitál (ve formě podřízených nebo podmíněných půjček) nebo jiné dočasné menšinové účasti na základním kapitálu podniku v takovém rozsahu, aby finanční riziko Společenství bylo omezeno na tyto finanční prostředky;

e)

granty na financování opatření;

f)

granty na financování provozních nákladů;

g)

financování programů partnerství mezi veřejnými institucemi, vnitrostátními veřejnými či soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby členského státu a takovými institucemi a subjekty partnerské země nebo regionu;

h)

příspěvky do mezinárodních fondů, zejména spravovaných mezinárodními nebo regionálními organizacemi;

i)

příspěvky do vnitrostátních fondů zřízených partnerskými zeměmi a regiony za účelem získání společného financování od více dárců nebo příspěvky do fondů zřízených jedním nebo více dárci za účelem společného provádění operací;

j)

lidské a materiální zdroje nezbytné pro účinnou správu projektů a programů partnerskými zeměmi a regiony a pro účinný dohled nad nimi.

2.   Financování Společenstvím v zásadě nesmí být použito na úhradu daní, cel nebo poplatků v zemích, které jsou příjemci pomoci.

3.   Činnosti, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1257/96 a které mohou získat financování podle uvedeného nařízení, nesmějí být financovány podle tohoto nařízení.

Článek 12

Podpůrná opatření

1.   Financování Společenstvím může krýt také výdaje na činnosti spojené s přípravou, dozorem, sledováním, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro provádění tohoto nařízení a pro dosažení jeho cílů. Financování Společenstvím kryje také výdaje na administrativní podpůrný personál zaměstnaný v delegacích Komise k řízení projektů financovaných podle tohoto nařízení.

2.   Podpora může být financována mimo rámec víceletých orientačních programů. Komise přijme tato podpůrná opatření podle článku 9.

Článek 13

Spolufinancování

1.

a)

členské státy, a zejména jejich veřejné a polostátní instituce;

b)

jiné dárcovské země, a zejména jejich veřejné a polostátní instituce;

c)

mezinárodní a regionální organizace, a zejména mezinárodní a regionální finanční instituce;

d)

společnosti, firmy, jiné soukromé organizace a podniky a jiné nestátní subjekty uvedené v čl. 10 odst. 2;

e)

partnerské země nebo regiony, které jsou příjemci finanční pomoci, a další subjekty způsobilé pro financování podle článku 10.

2.   V případě souběžného spolufinancování je projekt nebo program rozdělen do více zřetelně odlišitelných dílčích projektů, z nichž každý financuje jiný partner, který poskytuje spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat. V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři, kteří zajišťují spolufinancování, celkové náklady na projekt nebo program a zdroje se slučují takovým způsobem, že není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást projektu nebo programu.

3.   V případě sdíleného spolufinancování může Komise přijmout a spravovat finanční prostředky jménem subjektů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) za účelem provádění společných opatření. Komise v tom případě provádí společná opatření na ústřední úrovni, a to buď přímo, nebo nepřímo tak, že daný úkol svěří agenturám nebo subjektům zřízeným Společenstvím. S takovými finančními prostředky se zachází jako s účelově vázaným příjmem v souladu s článkem 18 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

Článek 14

Řídicí postupy

1.   Opatření financovaná podle tohoto nařízení se řídí, sledují a hodnotí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 a rovněž jsou o nich podle tohoto nařízení vypracovávány zprávy.

2.   Komise může svěřit úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu, subjektům uvedeným v čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, pokud mají uznávané mezinárodní postavení, dodržují mezinárodně uznávané systémy řízení a kontroly a jsou pod dohledem orgánu veřejné moci.

3.   V případě decentralizovaného řízení se může Komise rozhodnout použít postupy pro zadávání zakázek nebo poskytování grantů přijímající partnerské země nebo regionu.

Článek 15

Rozpočtové závazky

1.   Rozpočtové závazky se přijímají na základě rozhodnutí přijatých Komisí podle článků 6, 8, 9 a 12.

2.

finanční dohody,

grantové dohody,

zakázky,

pracovní smlouvy.

Článek 16

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Veškeré dohody vyplývající z tohoto nařízení obsahují ustanovení zajišťující ochranu finančních zájmů Společenství, zejména s ohledem na podvody, korupci a jakékoli další nesrovnalosti, podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8).

2.   Dohody uvedené v odstavci 1 poskytují Komisi výslovně právo auditu, a to na základě dokladů i na místě, všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství. Dohody také výslovně opravňují Komisi k provádění kontrol a inspekcí na místě podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

3.   Veškeré smlouvy uzavřené v souvislosti s prováděním pomoci zajistí během plnění smluv i po něm práva Komise a Účetního dvora stanovená v odstavci 2.

Článek 17

Účast a pravidla původu

1.   Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných podle tohoto nařízení je otevřena všem fyzickým nebo právnickým osobám z členských států.

2.

kterékoliv země, která je příjemcem v rámci nástroje předvstupní pomoci (9),

kteréhokoliv členského státu Evropského hospodářského prostoru mimo EU a

kterékoliv třetí země nebo území, pokud byl sjednán přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti.

3.   V případě, že jsou opatření prováděna v kterékoliv třetí zemi, která je podle kritérií stanovených OECD považována za nejméně rozvinutou zemi, je účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů umožněna na celosvětovém základě.

4.   V případě mimořádných opatření pomoci a programů prozatímní reakce podle článku 6 je účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů umožněna na celosvětovém základě.

5.   V případě opatření přijatých k dosažení cílů stanovených v článku 4 je účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů otevřena všem fyzickým a právnickým osobám rozvojové nebo transformující se země podle definic OECD a jakékoliv další fyzické a právnické osoby země způsobilé podle dané strategie a rozšiřují se na ně i pravidla původu.

6.   Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci tohoto nařízení je otevřena mezinárodním organizacím.

7.   Odborníci navržení v rámci postupů pro zadávání zakázek nemusí splňovat pravidla pro státní příslušnost stanovená v tomto článku.

8.   Všechny dodávky a materiály zakoupené na základě zakázky financované podle tohoto nařízení musí pocházet ze Společenství nebo ze země způsobilé podle odstavců 2 až 5.

9.   V jednotlivých případech může být povolena účast fyzických a právnických osob ze třetích zemí či území, které mají tradiční hospodářské, obchodní nebo zeměpisné vazby s partnerskou zemí. Komise může dále v řádně odůvodněných případech povolit účast fyzických a právnických osob z jiných zemí nebo nákup dodávek a materiálů jiného původu.

Článek 18

Předběžné financování

Úrok vzniklý na základě předběžných plateb příjemcům se odečte od konečné platby.

Článek 19

Granty

V souladu s článkem 114 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou granty získat i fyzické osoby.

Článek 20

Finanční prostředky poskytnuté Evropské investiční bance nebo jiným finančním zprostředkovatelům

Finanční prostředky uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. d) spravují finanční zprostředkovatelé, Evropská investiční banka (EIB) nebo jakákoliv jiná banka nebo organizace, která je schopna je spravovat. Komise přijímá pro každý jednotlivý případ zvlášť prováděcí pravidla k tomuto článku, která upravují sdílení rizik, odměny pro zprostředkovatele pověřeného prováděním, použití a inkasování úroků z fondu a finanční uzavření operace.

Článek 21

Hodnocení

Komise pravidelně vyhodnocuje výsledky a účinnost politik a programů a efektivnost programování, aby se přesvědčila, zda jsou plněny, a aby mohla sestavit doporučení pro zlepšení dalších operací. Komise zasílá významné hodnotící zprávy k projednání výboru zřízenému čl. 22 odst. 1. Tyto výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programu a přidělování prostředků.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 zmíněného rozhodnutí je 30 dní.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

4.   Jednání výboru týkající se otázek souvisejících s Evropskou investiční bankou se účastní její pozorovatel.

Článek 23

Zpráva

Komise posoudí pokrok dosažený při provádění opatření přijatých podle tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění pomoci. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Obsahuje informace vztahující se k předešlému roku týkající se financovaných opatření, výsledků sledování a hodnocení a plnění rozpočtových závazků a plateb podle jednotlivých zemí, regionů a odvětví spolupráce.

Článek 24

Finanční krytí

Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2007–2013 se stanoví na 2 062 000 000 EUR. Roční položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

V období 2007–2013:

a)

nejvýše 7 procentních bodů finančního krytí se přidělí na opatření podle čl. 4 bodu 1;

b)

nejvýše 15 procentních bodů finančního krytí se přidělí na opatření podle čl. 4 bodu 2;

c)

nejvýše 5 procentních bodů finančního krytí se přidělí na opatření podle čl. 4 bodu 3.

Článek 25

Přezkum

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 zprávu hodnotící provádění tohoto nařízení v prvních třech letech a v případě potřeby i návrh jeho úprav.

Článek 26

Zrušovací ustanovení

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2130/2001 ze dne 29. října 2001 o akcích na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky (10),

nařízení Rady (ES) č. 1725/2001 ze dne 23. července 2001 o boji proti protipěchotním minám ve třetích zemích jiných než rozvojových zemích (11),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1724/2001 ze dne 23. července 2001 o boji proti protipěchotním minám v rozvojových zemích (12),

nařízení Rady (ES) č. 381/2001 ze dne 26. února 2001 o vytvoření mechanismu rychlé reakce (13),

nařízení Rady (ES) č. 1080/2000 ze dne 22. května 2000 o podpoře Prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a Úřadu vysokého zástupce v Bosně a Hercegovině (OHR) (14), s výjimkou článku 1a uvedeného nařízení,

nařízení Rady (ES) č. 2046/97 ze dne 13. října 1997 o spolupráci mezi severem a jihem v boji proti drogám a drogové závislosti (15),

nařízení Rady (ES) č. 2258/96 ze dne 22. listopadu 1996 o akcích obnovy a rekonstrukce v rozvojových zemích (16).

2.   Zrušená nařízení se i nadále použijí na právní úkony a závazky, kterými se plní rozpočty let před rokem 2007.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku 15. listopadu 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI


(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. listopadu 2006.

(2)  Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Rady 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(5)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(8)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(10)  Úř. věst. L 287, 31.10.2001, s. 3.

(11)  Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 6.

(12)  Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 57, 27.2.2001, s. 5.

(14)  Úř. věst. L 122, 24.5.2000, s. 27.

(15)  Úř. věst. L 287, 21.10.1997, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 306, 28.11.1996, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU