(ES) č. 1468/2006Nařízení Komise (ES) č. 1468/2006 ze dne 4. října 2006 , kterým se mění nařízení (ES) č. 595/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

(1)

K zajištění harmonizace provedení pravidel týkajících se upomínkové lhůty a podmínek pro odnětí individuálního referenčního množství nebo souhlasu podle čl. 8 odst. 4 a čl. 11 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 595/2004 (2) je třeba ujasnit příslušná ustanovení. Kromě toho je třeba upravit lhůty stanovené v těchto článcích tak, aby se členským státům usnadnilo řízení.

(2)

Ustanovení článku 10 nařízení (ES) č. 595/2004 uvádějí, za jakých podmínek se vezme v úvahu obsah mléčného tuku při sestavování konečné bilance množství. Praxe ukazuje, že někteří producenti, jejichž produkty vykazují vysoký referenční obsah tuku, který neodpovídá přesně jejich současnému stádu dojnic a produkci mléka, mohou mít z podstatné opravy tuku prospěch. Aby se zabránilo zneužití mechanismu opravy tuku, je třeba stanovit hranici záporné opravy tuku. Správně se však toto ustanovení použije až po období dvanácti měsíců stanoveném v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003 počínaje dnem 1. dubna 2007, tak aby množství mléka uvedená na trh v průběhu současného období dvanácti měsíců nebyla novými opatřeními dotčena.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003 ve znění nařízení (ES) č. 1406/2006 příslušnou dávku uhradí členské státy v době mezi 16. říjnem a 30. listopadem každého roku. Je proto třeba změnit lhůtu stanovenou v článku 15 nařízení (ES) č. 595/2004, v níž je třeba uhradit a oznámit dlužnou dávku Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF).

(4)

Čl. 26 odst. 3 nařízení (ES) č. 595/2004 stanoví, že Komisi je třeba do 1. prosince, 1. března, 1. června a 1. září každého roku dodat aktualizaci dotazníku uvedeného v příloze I uvedeného nařízení, řádně vyplněnou podle čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1788/2003. Takové aktualizace mohou vést ke vzniku odlišných částek dlužných dávek. Je proto třeba stanovit způsob, jakým se v souladu s článkem 3 nařízení č. 1788/2003 musí upravené částky splatné Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) oznámit.

(5)

Podle čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 595/2004 členské státy stanoví prioritní kategorie producentů pro přerozdělení přeplatku dávky na základě jednoho nebo více objektivních kritérií. Dosavadní zkušenosti ukazují, že členské státy ke stanovení prioritních kategorií potřebují jasnější pokyny a větší pružnost.

(6)

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003 členské státy uhradí EZZF dávku až do výše 99 % dlužné částky. Jestliže zbývající 1 % není plně zapotřebí pro případy úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit dávku, měly by mít členské státy možnost použít zbývající částku podle kritérií pro distribuci přeplatku uvedenými v čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení.

(7)

Podle čl. 24 odst. 6 nařízení (ES) č. 595/2004 musí producenti provádějící přímý prodej uchovávat všechny výkazy o produkci mléka nebo mléčných výrobků, včetně produktů, které byly vyprodukovány, ale nebyly prodány či přepraveny. Tyto požadavky na vedení účetních záznamů jsou pro některé malé přímé prodejce produkující menší množství rovnající se méně než 5 000 kg mléka považovány za nepřiměřené. Tito producenti by proto měli být z povinnosti uchovávat záznamy o mléce nebo mléčných výrobcích, které nebyly prodány či přepraveny, vyňati.

(8)

Nařízení (ES) č. 595/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

1.

V článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud není prohlášení předloženo do 15. června, členské státy zašlou odběrateli do 15 pracovních dnů úřední upomínku, aby do 15 dnů takové prohlášení předložil. Pokud není prohlášení předloženo do skončení této lhůty, členské státy buď odejmou schválení, nebo si vyžádají zaplacení částky v poměru k příslušnému objemu mléka a závažnosti nesrovnalosti.

Odstavec 3 se použije i během upomínkové lhůty.“

2.

V čl. 10 odst. 1 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pokud je při použití třetího pododstavce upravené množství mléka dodaného producentem nižší než 75 % množství skutečně dodaného mléka a pokud referenční obsah tuku producenta je vyšší než 4,5 %, sestaví se jednotlivé výkazy na základě 75 % skutečně dodaného mléka.“

3.

V článku 11 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud není prohlášení předloženo do 15. června, členské státy zašlou producentovi do 15 pracovních dnů úřední upomínku, aby do 15 dnů takové prohlášení předložil. Pokud prohlášení není předloženo do skončení této lhůty, převede se referenční množství na přímý prodej dotyčného producenta do vnitrostátní rezervy. V průběhu upomínkové lhůty nadále platí odstavec 3 první pododstavec tohoto článku.“

4.

Článek 15 se mění takto:

5.

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Kritéria pro přerozdělení přeplatku dávky

1.   Členské státy případně stanoví prioritní kategorie producentů uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1788/2003 na základě jednoho nebo více následujících objektivních kritérií:

2.   Přerozdělování přeplatku dávky se ukončí nejpozději patnáct měsíců po skončení dotyčného dvanáctiměsíčního období.

6.

Vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Použití 1 % dávky, kterou není nutné uhradit EZZF

Pokud podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003 překročí 1 % dávka, kterou není nutné uhradit EZZF, částku potřebnou pro uhrazení případů úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit dávku, může členský stát použít přeplatku podle čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení.“

7.

V čl. 24 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po dobu nejméně tří let od konce roku, kdy byly doklady vystaveny, uchovávají producenti provádějící přímý prodej pro potřeby příslušného orgánu měsíční skladové výkazy sestavené podle produktů na jednotlivá dvanáctiměsíční období u každého prodeje nebo přepravy mléka nebo mléčných výrobků.

Rovněž producenti, jejichž individuální referenční množství přímého prodeje je 5 000 kg nebo více, uchovávají výkazy o mléce a mléčných výrobcích, které byly vyprodukovány, ale nebyly prodány či přepraveny.

Členské státy mohou stanovit podrobnější pravidla.“