(ES) č. 1367/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství
Publikováno: | Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13-19 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 6. září 2006 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 28. září 2006 | Nabývá účinnosti: | 28. září 2006 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ (Úř. věst. L 264 25.9.2006, s. 13) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1767 ze dne 6. října 2021, |
L 356 |
1 |
8.10.2021 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1367/2006
ze dne 6. září 2006
o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty ►M1 Unie ◄
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Cíl
Cílem tohoto nařízení je přispět k provádění závazků vyplývajících z Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“) stanovením pravidel pro použití ustanovení úmluvy na orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ , a to zejména:
zaručením práva přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, které orgány nebo subjekty ►M1 Unie ◄ obdrží nebo vytvoří a které mají v držení, a stanovením základních podmínek a praktických opatření pro jeho výkon;
zajištěním toho, že informace o životním prostředí jsou postupně zpřístupňovány veřejnosti a veřejně šířeny s cílem zajistit co nejširší systematickou dostupnost a šíření. Za tímto účelem se podporuje zejména používání dostupné počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie;
umožněním účasti veřejnosti na plánech a programech týkajících se životního prostředí;
zaručením přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na úrovni ►M1 Unie ◄ za podmínek stanovených tímto nařízením.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„žadatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba požadující informace o životním prostředí;
„veřejností“ jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a sdružení, organizace nebo skupiny těchto osob;
„orgánem nebo subjektem ►M1 Unie ◄ “ každý veřejný orgán, instituce, úřad nebo agentura zřízená ►M1 SFEU ◄ nebo na jejím základě s výjimkou případů, kdy jedná v soudní nebo zákonodárné funkci. Ustanovení hlavy II se však vztahují na orgány nebo subjekty ►M1 Unie ◄ , které jednají v zákonodárné funkci;
„informacemi o životním prostředí“ informace v písemné, obrazové, zvukové, elektronické nebo jiné formě o:
stavu složek životního prostředí, jako jsou ovzduší a atmosféra, voda, půda, území, krajina a přírodní stanoviště zahrnující mokřady, pobřežní a mořské oblasti, biologická rozmanitost a její součásti, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o vzájemném působení těchto složek,
faktorech, jako jsou látky, energie, hluk, záření nebo odpad, včetně radioaktivního odpadu, emise, vypouštění a jiné úniky do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit složky životního prostředí uvedené v bodě i),
opatřeních (včetně správních opatření), jako jsou politiky, právní předpisy, plány, programy, dohody o životním prostředí, a o činnostech, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit složky a faktory uvedené v bodech i) a ii), jakož i o opatřeních nebo činnostech určených k ochraně těchto složek,
zprávách o provádění právních předpisů o životním prostředí,
analýzách nákladů a přínosů a jiných ekonomických analýzách a předpokladech použitých v rámci opatření a činností uvedených v bodě iii),
stavu lidského zdraví a bezpečnosti, včetně případné kontaminace potravinového řetězce, podmínkách lidského života, kulturních lokalitách a stavebních objektech, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí uvedených v bodu i) nebo prostřednictvím těchto složek kterýmkoli aspektem uvedeným v bodech ii) a iii);
„plány a programy týkajícími se životního prostředí“ plány a programy, které:
podléhají přípravě a případně přijetí orgánem nebo subjektem ►M1 Unie ◄ ,
jsou vyžadovány na základě právních nebo správních předpisů a
Obecné akční programy pro životní prostředí se rovněž považují za plány a programy týkající se životního prostředí.
Tato definice nezahrnuje finanční nebo rozpočtové plány a programy, zejména ty, které stanoví způsoby financování konkrétních projektů nebo činností nebo které souvisejí s návrhy ročních rozpočtů, interní programy práce orgánu nebo subjektu ►M1 Unie ◄ nebo nouzové plány a programy určené výlučně k civilní ochraně;
„právem životního prostředí“ právní předpisy ►M1 Unie ◄ , které bez ohledu na svůj právní základ přispívají ke sledování cílů politiky ►M1 Unie ◄ v oblasti životního prostředí uvedených ve ►M1 SFEU ◄ : udržování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví, obezřetnému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů a podpoře opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí;
„správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právní a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f);
„správní nečinností“ jakékoliv nepřijetí nelegislativního aktu, který má právní a vnější účinky, orgánem nebo subjektem Unie, pokud toto opomenutí může být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f);
Správní akty a nečinnosti nezahrnují přijatá opatření nebo nečinnost orgánu nebo subjektu ►M1 Unie ◄ ve funkci orgánu správního přezkumu, například podle:
článků 81, 82, 86 a 87 ►M1 SFEU ◄ (pravidla hospodářské soutěže);
článků 226 a 228 ►M1 SFEU ◄ (řízení pro nesplnění povinnosti);
článku 195 ►M1 SFEU ◄ (šetření prováděná veřejným ochráncem práv);
článku 280 ►M1 SFEU ◄ (šetření prováděná OLAFem).
HLAVA II
PŘÍSTUP K INFORMACÍM O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Článek 3
Použití nařízení (ES) č. 1049/2001
Nařízení (ES) č. 1049/2001 se použije na každou žádost žadatele o přístup k informacím o životním prostředí, které mají v držení orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ , bez diskriminace na základě státní příslušnosti, národnosti nebo bydliště a v případě právnické osoby bez diskriminace na základě místa, kde má své sídlo nebo skutečné ústředí svých činností.
Pro účely tohoto nařízení se výrazem „orgán“ v nařízení (ES) č. 1049/2001 rozumí „orgán nebo subjekt ►M1 Unie ◄ “.
Článek 4
Shromažďování a šíření informací o životním prostředí
Orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ zpracovávají informace o životním prostředí, které jsou významné pro jejich činnosti a které mají v držení, za účelem jejich aktivního a systematického veřejného šíření, zejména prostřednictvím počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie v souladu s čl. 11 odst. 1 a 2 a článkem 12 nařízení (ES) č. 1049/2001. Postupně zpřístupňují tyto informace o životním prostředí v elektronických databázích, ke kterým má veřejnost snadný přístup přes veřejné telekomunikační sítě. Za tímto účelem umístí informace o životním prostředí, které mají v držení, do databází a vybaví tyto databáze vyhledávacími nástroji a jinými formami programového vybavení určeného pro pomoc veřejnosti při hledání požadovaných informací.
Informace zpřístupněné prostřednictvím počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie nemusí zahrnovat informace shromážděné před vstupem tohoto nařízení v platnost, pokud již nejsou k dispozici v elektronické formě. Orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ co možná nejpřesněji uvedou, kde se nachází informace shromážděné před vstupem tohoto nařízení v platnost, které nejsou k dispozici v elektronické formě.
Orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby informace o životním prostředí ve svém držení udržovaly ve formách nebo formátech, které jsou snadno reprodukovatelné a přístupné prostředky počítačové telekomunikace nebo jinými elektronickými prostředky.
Informace o životním prostředí určené ke zpřístupnění a šíření se v případě potřeby aktualizují. Kromě dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 3 a v čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 zahrnují databáze nebo rejstříky tyto dokumenty:
texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů ►M1 Unie ◄ týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;
zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty ►M1 Unie ◄ vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;
zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;
údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;
povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;
studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.
Článek 5
Kvalita informací o životním prostředí
Článek 6
Uplatňování výjimek, pokud jde o žádosti o přístup k informacím o životním prostředí
Článek 7
Žádost o přístup k informacím o životním prostředí, které orgán nebo subjekt ►M1 Unie ◄ nemá v držení
Obdrží-li orgán nebo subjekt ►M1 Unie ◄ žádost o přístup k informacím o životním prostředí, které tento orgán nebo subjekt ►M1 Unie ◄ nemá v držení, informuje žadatele co nejdříve, avšak nejpozději do 15 pracovních dnů, o orgánu nebo subjektu ►M1 Unie ◄ nebo o orgánu veřejné správy ve smyslu směrnice 2003/4/ES, o němž se domnívá, že u něj lze o požadované informace zažádat, nebo žádost příslušnému orgánu nebo subjektu ►M1 Unie ◄ nebo příslušnému orgánu veřejné správy předá a odpovídajícím způsobem informuje žadatele.
Článek 8
Spolupráce
V případě bezprostředního ohrožení lidského zdraví, života nebo životního prostředí, ať je způsobeno lidskou činností nebo přírodními příčinami, orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ na žádost orgánů veřejné správy ve smyslu směrnice 2003/4/ES s těmito orgány spolupracují a poskytují jim pomoc, aby tyto orgány veřejné správy mohly k veřejnosti, jež by mohla být postižena, okamžitě a neprodleně šířit veškeré informace o životním prostředí, které by jí mohly umožnit přijmout opatření k zabránění nebo zmírnění újmy plynoucí z daného ohrožení, pokud jsou tyto informace v držení orgánů a subjektů ►M1 Unie ◄ nebo těchto orgánů veřejné správy nebo jsou drženy jejich jménem.
První pododstavec se použije, aniž jsou dotčeny jakékoliv zvláštní povinnosti stanovené právními předpisy ►M1 Unie ◄ , zejména rozhodnutím č. 2119/98/ES a rozhodnutím č. 1786/2002/ES.
HLAVA III
ÚČAST VEŘEJNOSTI NA PLÁNECH A PROGRAMECH TÝKAJÍCÍCH SE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Článek 9
Orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ zajistí, aby veřejnost uvedená v odstavci 2 byla formou veřejného oznámení nebo jinými vhodnými prostředky, jako například elektronickými prostředky, jsou-li k dispozici, informována o:
návrhu znění, je-li k dispozici;
informacích o životním prostředí nebo hodnocení dopadů na životní prostředí, které jsou významné pro připravovaný plán nebo program, jsou-li k dispozici, a
praktických opatřeních pro účast, včetně:
správního subjektu, od kterého lze získat příslušné informace,
správního subjektu, kterému je možno předat připomínky, stanoviska nebo dotazy, a
přiměřených časových rámců umožňujících dostatečný čas pro informování veřejnosti a její přípravu a účinnou účast na rozhodovacím procesu týkajícím se životního prostředí.
HLAVA IV
VNITŘNÍ PŘEZKUM A PŘÍSTUP K PRÁVNÍ OCHRANĚ
Článek 10
Žádost o vnitřní přezkum správních aktů
Tato žádost se podává písemně a ve lhůtě nepřesahující osm týdnů ode dne, kdy byl správní akt přijat, oznámen nebo zveřejněn, podle toho, co nastane později, nebo jedná-li se o případ údajné správní nečinnosti, osm týdnů ode dne, kdy byl daný správní akt požadován. V žádosti se uvedou důvody pro přezkum.
Není-li orgán nebo subjekt ►M1 Unie ◄ i přes náležitou pečlivost schopen jednat v souladu s odstavcem 2, informuje nevládní organizaci, která žádost podala, co nejdříve a nejpozději ve lhůtě uvedené v daném odstavci o důvodech bránících mu v jednání a o době, kdy zamýšlí splnit svou povinnost jednat.
V každém případě jedná orgán nebo subjekt Unie do 22 týdnů od uplynutí osmitýdenní lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci.
Článek 11
Kritéria oprávněnosti na úrovni ►M1 Unie ◄
Nevládní organizace je oprávněna podat žádost o vnitřní přezkum podle článku 10 za předpokladu, že:
se jedná o nezávislou neziskovou právnickou osobu podle vnitrostátního práva nebo zvyklostí členského státu;
jejím základním proklamovaným cílem je podpora ochrany životního prostředí v rámci práva životního prostředí;
existuje po dobu delší než dva roky a aktivně sleduje své cíle podle písmene b);
předmět, ve vztahu k němuž je žádost o vnitřní přezkum podávána, spadá do jejích cílů a činností.
Žádost o vnitřní přezkum mohou podat i jiné osoby z řad veřejnosti, a to za těchto podmínek:
prokáží, že jejich práva byla v důsledku údajného rozporu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí porušena a že jsou tímto porušením práv ve srovnání s širokou veřejností přímo dotčeny; nebo
prokáží, že existuje dostatečný veřejný zájem a že žádost podporuje alespoň 4 000 osob z řad veřejnosti, které mají bydliště nebo jsou usazeny alespoň v pěti členských státech, přičemž v každém z těchto členských států se nachází alespoň 250 osob z řad veřejnosti.
V případech uvedených v prvním pododstavci je veřejnost zastoupena nevládní organizací, která splňuje kritéria uvedená v odstavci 1, nebo právníkem oprávněným působit jako právní zástupce před soudem členského státu. Tato nevládní organizace nebo právník spolupracují s dotčeným orgánem nebo subjektem Unie s cílem zajistit, aby byly v případě potřeby splněny kvantitativní podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. b), a na požádání poskytnou další důkazy.
Článek 11a
Zveřejňování žádostí a konečných rozhodnutí a on-line systémy pro přijímání žádostí
Článek 12
Řízení před Soudním dvorem
HLAVA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 13
Prováděcí opatření
V případě potřeby upraví orgány a subjekty ►M1 Unie ◄ své jednací řády podle ustanovení tohoto nařízení. Tyto úpravy nabudou účinku dnem 28. června 2007.
Článek 14
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 28. června 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.