(ES) č. 1288/2006Nařízení Rady (ES) č. 1288/2006 ze dne 25. srpna 2006 , kterým se mění nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení (ES) č. 2026/97, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1676/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (3) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (dále jen „PET“) filmu (dále jen „dotčený výrobek“) kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, pocházejícího z Indie. Na šetření, které vedlo k přijetí uvedeného nařízení, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla podobu valorického cla v sazbě od 3,8 % do 19,1 % vztahujícího se na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců a ve zbytkové celní sazbě 19,1 % vztahující se na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních společností. Vyrovnávací clo uložené na PET film vyráběný a vyvážený společnosti Garware Polyester Limited (dále jen „Garware“ nebo „společnost“) činilo 3,8 %. Období původního šetření trvalo od 1. října 1997 do 30. září 1998.

(2)

Nařízením (ES) č. 367/2006 (4) Rada zachovala konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 2597/1999 z dovozu (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení.

(3)

Nařízením (ES) č. 366/2006 (5) Rada změnila nařízení (ES) č. 1676/2001 (6) po provedení částečného prozatímního přezkumu výše platného antidumpingového cla vztahujícího se na pět indických výrobců a uložila antidumpingové clo v sazbě od 0 % do 18 %. Antidumpingové clo uložené z dovozu (PET) filmu od Garware činilo 17,4 %. Připomíná se, že sazba antidumpingového cla uložená Garware byla upravena tak, aby zohlednila výši subvencování vyrovnávanou nařízením (ES) č. 367/2006 (viz též 71. bod odůvodnění).

(4)

Žádost o částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 2597/1999, jehož rozsah byl omezen výši vyrovnávacího cla uloženého Garware, podali následující výrobci v zemích Společenství: DuPont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH, Nuroll SpA a Toray Plastics Europe (dále jen „žadatelé“). Žadatelé představují významnou část výroby PET filmu ve Společenství.

(5)

Žadatelé uvedli, že pokud jde o dovoz PET filmu od Garware, nestačí již výše stávajících vyrovnávacích opatření účinně působit proti subvencování působícímu újmu, jelikož okolnosti subvencování Garware se významně změnily.

(6)

Komise stanovila po konzultaci s poradním výborem, že existují dostatečné důkazy opravňující k zahájení částečného prozatímního přezkumu, a oznámila dne 12. července 2005 oznámením o zahájení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (7) zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s článkem 19 základního nařízení.

(7)

Rozsah přezkumu je omezen na prošetření subvencování jednoho vyvážejícího výrobce, společnosti Garware, které slouží k posouzení potřeby dále zachovat, odstranit je nebo změnit jejich výši. Období šetření trvalo od 1. dubna 2004 do 31. března 2005.

(8)

Komise úředně vyrozuměla o zahájení částečného prozatímního přezkumu dotčené vyvážející výrobce, indickou vládu a žadatele. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(9)

Aby získala informace potřebné pro své šetření, zaslala Komise dotazník společnosti Garware, jež prokázala ochotu spolupracovat a dotazník vyplnila. V provozovnách Garware v Indii byly provedeny inspekce na místě.

(10)

Garware, indické vládě a žadatelům byly sděleny podstatné výsledky šetření a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se k nim (viz 73. bod odůvodnění).

(11)

Dotčený výrobek je stejný jako v případě původního šetření, tj. polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódem KN ex 3920 62 19.

(12)

Stejně jako v případě původního šetření bylo zjištěno, že PET film vyráběný a prodávaný společností Garware na vnitřním trhu Indie a PET film vyvážený z Indie do Společenství má shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití. Jde tudíž o obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(13)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

i)

režim předběžné licence/předběžného propuštění;

ii)

režim „pasu pro celní nárok“;

iii)

režim jednotek zaměřených na vývoz/zvláštních ekonomických zón;

iv)

režim vývozní podpory investičního majetku;

v)

režimy daně z příjmů

vi)

režim vývozního úvěru;

vii)

režim osvědčení pro bezcelní obnovení zásob.

(14)

Režimy uvedené v bodech i) až iv) a vii) vycházejí ze zákona o rozvoji a řízení zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Podle zákona o zahraničním obchodu je indická vláda oprávněna vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Indická vláda vydala pětiletý plán platící pro dovoz a vývoz v období od 1. dubna 2002 do 31. března 2007 (dále jen „politika EXIM 2002–2007“). Kromě toho vydala indická vláda příručku postupů platných pro politiku EXIM 2002–2007 (dále jen „HOP I 2002-07“), jež je pravidelně aktualizována (8).

(15)

Režimy daně z příjmů uvedené v bodě v) vycházejí ze zákona o dani z příjmů z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(16)

Režim vývozního úvěru uvedený v bodě vi) vychází z článků 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance vydávat pokyny obchodním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(17)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník přezkoumala Komise rovněž režim souboru pobídek poskytovaných vládou státu Maháráštra z roku 1992. Tento režim vychází z rozhodnutí ministerstva průmyslu, energetiky a práce vlády státu Maháráštra.

(18)

Podrobný popis tohoto režimu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 2002–2007 a v kapitolách 4.1 až 4.30 HOP I 2002-07.

(19)

Nebylo zjištěno, že by Garware využívala během období šetření režimu předběžné licence/předběžného propuštění, proto není nutná další analýza z hlediska možnosti vyrovnávání tohoto režimu.

(20)

Podrobný popis „pasu pro celní nárok“ je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 2002–2007 a v kapitole 4 HOP I 2002-07. V době původního šetření existovaly dvě formy režimu „pasu pro celní nárok“: před vývozem a po vývozu. V dubnu 2000 byl režim „pasu pro celní nárok“ před vývozem zrušen, a v rámci tohoto přezkumu proto byla šetřena pouze forma „pasu pro celní nárok“ po vývozu.

(21)

Pro tento režim je způsobilý libovolný vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník. Bylo zjištěno, že Garware během období šetření tento režim využíval.

(22)

Každý způsobilý vývozce může požádat o úvěry z „pasu pro celní nárok“, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v tomto režimu. Takové sazby úvěru z „pasu pro celní nárok“ stanovily indické orgány pro většinu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Stanovují se na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“), s přihlédnutím k předpokládanému obsahu vstupů do vyváženého výrobku a cel za tento předpokládaný dovoz bez ohledu na to, zda dovozní cla byla ve skutečnosti zaplacena či nikoli.

(23)

Aby byla společnost způsobilá pro příspěvky v rámci tohoto režimu, musí vyvážet. V okamžiku vývozní transakce musí vývozce učinit u indických orgánů prohlášení uvádějící, že vývoz probíhá v režimu „pasu pro celní nárok“. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány při odeslání doklad o nakládce pro vývoz. Tento doklad uvádí mimo jiné velikost úvěru z „pasu pro celní nárok“, který má být pro tuto vývozní transakci přidělen. V tomto okamžiku vývozce ví, jaký příspěvek obdrží. Jakmile celní orgány vydají doklad o nakládce pro vývoz, nemá již indická vláda žádnou rozhodovací pravomoc týkající se přidělení úvěru z „pasu pro celní nárok“. Příslušná sazba úvěru z „pasu pro celní nárok“ pro výpočet příspěvku je sazba používaná v okamžiku podání vývozního prohlášení. Proto nelze výši příspěvku upravovat zpětně.

(24)

Bylo také zjištěno, že podle indických účetních předpisů lze úvěry z „pasu pro celní nárok“ po splnění vývozního závazku účtovat akruální metodou jako příjem obchodních účtů.

(25)

Tyto úvěry lze požít na zaplacení cel za následný dovoz jakéhokoli zboží, jehož dovoz nepodléhá omezením, s výjimkou investičního majetku. Zboží dovážené se započtením uvedených úvěrů lze po zatížení daní z prodeje prodávat na domácím trhu nebo jiným způsobem použít.

(26)

Úvěry z „pasu pro celní nárok“ jsou volně převoditelné a platí dvanáct měsíců ode dne vydání.

(27)

Žádost o úvěry z „pasu pro celní nárok“ se může vztahovat až na 25 vývozních transakcí a při elektronickém podání na neomezené množství vývozních transakcí. Ve skutečnosti neexistují žádné závazné lhůty k podání žádosti o režim „pasu pro celní nárok“, protože období uvedený v kapitole 4.47 HOP I 2002-07 se vždy počítají od poslední vývozní transakce zahrnuté v příslušné žádosti o režim „pasu pro celní nárok“.

(28)

Společnost upozornila Komisi, že uvedený režim bude v blízké budoucnosti zrušen a údajně od 1. dubna 2006 nahrazen režimem „slučitelným s WTO“. Podle původních záměrů měla platnost režimu „pasu pro celní nárok“ skončit 1. dubna 2005. Nový režim však k tomuto termínu nebyl připraven k provádění, a proto byl režim „pasu pro celní nárok“ prodloužen do 1. dubna 2006. Společnost nedodala žádné potvrzení, zda uvedený nový režim nakonec vešel po uvedeném dni skutečně v platnost. Údajná změna by ovšem v každém případě nespadala do období šetření přezkumu.

(29)

Režim „pasu pro celní nárok“ poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr z „pasu pro celní nárok“ je finančním příspěvkem od indické vlády, protože bude nakonec použit k vyrovnání dovozního cla, a sníží se tak příjmy indické vlády ze cla, jež by jinak bylo splatné. Kromě toho úvěr z „pasu pro celní nárok“ poskytuje vývozci výhodu v tom, že zvyšuje likviditu společnosti.

(30)

Navíc režim „pasu pro celní nárok“ právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(31)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nesplňuje závazné požadavky stanovené v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro vrácení cla) a příloze III (definice a pravidla pro vrácení cla u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru se nevypočítává ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém ani postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou ve výrobním procesu vyváženého výrobku spotřebovány nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu bodu i), přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Konečně je vývozce způsobilý obdržet výhody vyplývající z režimu „pasu pro celní nárok“ bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce pouze vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupy v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstup, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu „pasu pro celní nárok“.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období šetření přezkumu. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce uskutečněné podle tohoto režimu. V tomto okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(33)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu „pasu pro celní nárok“ odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí provedených podle tohoto režimu v období šetření. Podle údajů předložených společností byla s platností ode dne 26. května 2005 sazba platná pro úvěry z „pasu pro celní nárok“ snížena z 11 % na 8 %, tudíž tato údajná změna nespadá do rámce období šetření přezkumu; nebylo proto možno ověřit dopady a předmětnost této změny a toto tvrzení je nutno zamítnout v souladu s článkem 5 základního nařízení.

(34)

Poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence byly odečteny z obdržených úvěrů a z toho odvozená výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet subvence, v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(35)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Garware požívala výhody z uvedeného režimu během období šetření a obdržela subvenci ve výši 10,3 %.

(36)

Podrobné informace o těchto režimech jsou obsaženy v kapitolách 6 (jednotky zaměřené na vývoz) a 7 (zvláštní ekonomické zóny) politiky EXIM 2002–2007 a HOP I 2002-07.

(37)

Nebylo zjištěno, že by Garware byla zřízena v rámci některého z těchto režimů v období šetření, proto není nutná další analýza jejich napadnutelnosti.

(38)

Podrobný popis vývozní podpory investičního majetku je obsažen v kapitole 5 politiky EXIM 2002-07 a v kapitole 5 HOP I 2002-07.

(39)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb. Bylo zjištěno, že Garware během období šetření tento režim využíval.

(40)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti dovoleno dovážet investiční majetek (nový a od dubna 2003 i použitý investiční majetek až deset let starý) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem vydává indická vláda na žádost a po zaplacení poplatku licenci vývozní podpory investičního majetku. Od dubna 2000 režim stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 %, použitelnou na všechen investiční majetek dovezený podle tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezený investiční majetek v průběhu určitého období využit k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

(41)

Režim vývozní podpory investičního majetku poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády ze cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla poskytuje vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(42)

Navíc režim vývozní podpory investičního majetku právně závisí na vývozní výkonnosti, protože tyto licence nelze získat bez závazku zboží vyvézt. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(43)

Tento režim nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Investiční majetek nespadá do působnosti těchto povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I bodě i) základního nařízení, protože není spotřebováván při výrobě vyvážených výrobků.

(44)

Čitatel byl určen takto: výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého investičního majetku na běžnou dobu odpisů tohoto majetku ve výrobním odvětví PET filmu. K této částce byl přičten úrok, aby tak byla zachycena úplná hodnota výhody za dané období. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly odečteny poplatky nezbytně vynaložené k získání subvence.

(45)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti. Subvence obdržená společností Garware činí 1,8 %.

(46)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v zákonu o dani z příjmů z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem. Finanční zákon každý rok stanoví základ pro výběr daní i různá osvobození a odpočty, které lze požadovat. Vývozní firmy mohou požadovat osvobození od daně z příjmů podle oddílů 10A, 10B a 80HHC zákona o dani z příjmů z roku 1961.

(47)

Jelikož nebylo zjištěno, že by Garware získala nějaké výhody za základě režimu vývozního osvobození od daně z příjmů, není nutná další analýza napadnutelnosti tohoto režimu.

(48)

Podrobnosti tohoto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 5/04.02.01/2002-03 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 10/04.02.01/2003-04 (vývozní úvěr v rupiích) Indické centrální banky (dále jen „ICB“), který je určen všem obchodním bankám v Indii.

(49)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci. Bylo zjištěno, že Garware během období šetření tento režim využíval.

(50)

Podle tohoto režimu nastavuje ICB povinné maximální úrokové sazby použitelné na vývozní úvěry, a to v indických rupiích i v cizí měně, které mohou obchodní banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěru za mezinárodně konkurenční sazby“. Režim vývozního úvěru se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozních úvěrů před odesláním, na jehož základě jsou vývozci poskytovány úvěry na financování nákupu, zpracování, výroby, balení nebo odeslání zboží před vývozem, a režim vývozního úvěru po odeslání, na jehož základě jsou poskytovány provozní kapitálové půjčky za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru na financování vývozu.

(51)

Na základě těchto rámcových oběžníků ICB mohou vývozci získat vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných obchodních úvěrů (hotovostní úvěry), které jsou stanoveny za čistě tržních podmínek.

(52)

Za prvé, snížením nákladů na financování ve srovnání s tržními úrokovými mírami poskytují výše uvedené preferenční úrokové míry takovému výrobci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry podle režimu vývozního úvěru jsou poskytovány obchodními bankami, jedná se o výhodu poskytovanou vládou ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu iv) základního nařízení. ICS je veřejná instituce, na kterou se vztahuje definice pojmu „vláda“ stanovená v čl. 1 odst. 3 základního nařízení, a uděluje pokyny obchodním bankám, aby poskytovaly preferenční financování vyvážejícím společnostem. Toto preferenční financování je subvencí, která je podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení považována za specifickou a napadnutelnou, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

(53)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období šetření a částkou, která by byla zaplacena, pokud by byly účtovány tržní úrokové sazby jako u běžných obchodních úvěrů využívaných společností. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) vydělena celkovým vývozním obratem v průběhu období šetření jako příslušným jmenovatelem, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Garware požívala výhod v rámci vývozního úvěru a obdržela subvenci ve výši 1,2 %.

(54)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v odstavcích 4.2.1 až 4.2.7 politiky EXIM 2002–2007 a v odstavcích 4.31 až 4.36 HOP I 2002-07.

(55)

Jelikož nebylo zjištěno, že by Garware získala nějaké výhody v rámci režimu osvědčení pro bezcelní obnovení zásob, není nutná další analýza napadnutelnosti tohoto režimu.

(56)

Aby podpořila rozšíření průmyslu do méně rozvinutých oblastí Indie, poskytuje vláda státu Maháráštra od roku 1964 pobídky nově zakládaným jednotkám v rozvojových regionech státu, a to na základě režimu obecně známého jako „soubor pobídek“. Tento režim byl po svém vytvoření několikrát změněn a v období od 1. října 1993 do 31. března 2001 byl uplatňován „režim z roku 1993“. Nejnovější změnou byl „režim z roku 2001“ zavedený dne 31. března 2001, který má být dle předpokladů uplatňován až do 31. března 2006. Soubor pobídek poskytovaný vládou státu Maháráštra se skládá z několika podrežimů, z nichž nejdůležitější jsou osvobození od místní daně z prodeje a vrácení místní spotřební daně.

(57)

Aby byly pro tento režim způsobilé, musí společnosti investovat do méně rozvinutých oblastí, kde buď založí nový průmyslový podnik, nebo umístí rozsáhlou investici do rozvoje nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Uvedené oblasti jsou podle své hospodářské rozvinutosti rozděleny do několika kategorií (málo rozvinutá oblast, méně rozvinutá oblast, nejméně rozvinutá oblast). Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je oblast, ve které se dotčený podnik nachází nebo ve které bude umístěn, a velikost investice.

(58)

Osvobození od místní daně z prodeje: Zboží běžně podléhá ústřední dani z prodeje (z transakcí mezi jednotlivými státy) nebo státní dani z prodeje (z transakcí v rámci jednoho státu), odstupňované v závislosti na státu (státech), kde se transakce uskutečňují. Není stanovena žádná daň z dovozu nebo vývozu zboží, zatímco prodej na domácím trhu podléhá dani z prodeje v příslušných sazbách. Na základě režimu osvobození od daně nejsou vybrané jednotky povinny u svých prodejních transakcí účtovat žádnou daň z prodeje. Obdobně jsou vybrané jednotky osvobozeny od placení místních daní z prodeje v případě nákupu zboží od dodavatele, který je sám též způsobilý k využití tohoto režimu. Zatímco z prodejní transakce neplyne určené prodávající jednotce žádná výhoda, koupě zboží poskytuje určené prodejní jednotce výhodu. Bylo zjištěno, že Garware požívala během období šetření výhod z tohoto osvobození.

(59)

Vrácení místní spotřební daně: Spotřební daň je daň, kterou vybírají místní vlády v Indii, včetně vlády státu Maháráštra, ze zboží, které překročí územní hranice města nebo okresu. Průmyslové podniky mají nárok na vrácení místní spotřební daně vládou státu Maháráštra, pokud se jejich provozovny nacházejí v určitém městě nebo městech v rámci daného státu. Celková výše daně, kterou je možno vrátit, je omezena na 100 % kapitálových investic. Bylo zjištěno, že Garware požívala během období šetření výhod těchto vratek.

(60)

Soubor pobídek řízený vládou státu Maháráštra poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Oba výše zkoumané podrežimy zakládají finanční příspěvek od vlády státu Maháráštra, neboť tato úleva snižuje příjmy vlády státu Maháráštra ze cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho toto osvobození od cla nebo vrácení daně poskytuje společnosti výhodu, neboť zvyšuje její likviditu.

(61)

Podle údajů předložených společností byla tato spotřební daň dnem 1. dubna 2005 zrušena a vláda státu Maháráštra od téhož data zavedla režim daně z přidané hodnoty, v jehož rámci má společnost povinnost platit plnou výši sazby. Tato údajná změna však nastala až po konci období šetření, a proto dopady a předmětnost této změny nebylo možno ověřit. Nicméně nebyly předloženy žádné závažné důkazy k tomuto režimu a povinnostem, jež společnost v jeho rámci má. V souladu s článkem 5 základního nařízení je nutno toto tvrzení zamítnout.

(62)

Uvedený režim je dostupný pouze společnostem, které investovaly v určených zeměpisných oblastech v pravomoci státu Maháráštra. Není k dispozici společnostem umístěným mimo tyto oblasti. Výše výhod se liší v závislosti na příslušné oblasti. Uvedený režim je specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení, a je tudíž napadnutelný.

(63)

Pokud jde o osvobození od daně, byla výše subvence vypočtena na základě výše daně z prodeje, která by byla běžně splatná v období šetření, avšak podle předmětného režimu nebyla zaplacena. Obdobně výhoda, kterou získal vývozce ve vztahu k místní spotřební dani, byla vypočtena jako výše místní spotřební daně vrácené v průběhu období šetření. Podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) vydělena celkovým objemem prodeje v období šetření jako příslušným jmenovatelem, neboť nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Během tohoto období Garware požívaly výhod z těchto režimů a získala subvence ve výši 1,6 %.

(64)

Výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s příslušnými ustanoveními základního nařízení, vyjádřená valoricky, dosahovala u šetřeného vyvážejícího výrobce 14,9 %. Tato výše subvencování je vyšší než nepatrná ve smyslu čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(65)

Na základě posouzení se má tudíž na základě článku 19 základního nařízení za to, že stávající opatření již nedostačují k tomu vyrovnání účinku napadnutelných subvencí, které působí újmu průmyslu Společenství.

(66)

V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení bylo prošetřeno, zda by zachování stávajícího opatření dostačovalo k vyrovnání účinku napadnutelné subvence, která působí újmu.

(67)

Bylo zjištěno, že v období šetření Garware nadále požívala výhod v rámci napadnutelného subvencování poskytovaného indickými orgány. Kromě toho je sazba subvence zjištěná během nynějšího přezkumu výrazně vyšší než sazba zjištěná během původního šetření. Výše analyzované subvenční režimy poskytují opakované výhody. S výjimkou režimu DEPB a režimu vracení daně z prodeje neexistují žádné potvrzení toho, že by tyto programy měly být v blízké budoucnosti postupně ukončeny. Podle společnosti Garware bylo plánováno nahrazení režimu DEPB, které mělo vstoupit v platnost dne 1. dubna 2006. Společnost neposkytla žádné potvrzení, zda k tomu ve skutečnosti došlo. V náležité době bude nutno posoudit situaci, která vzniká nahrazením režimu DEBP údajným režimem „slučitelným s WTO“, o němž Komise nemá žádné informace. Jelikož nejsou k dispozici žádné podložené důkazy o nahrazení režimu DEBP, má se po úvaze pro potřeby tohoto přezkumu za to, že režim DEPB platí i nadále. Obdobně neposkytla společnost žádné bližší údaje o režimu „podobném DPH“, kterým vláda státu Maháráštra údajně nahradila režim daně z prodeje po ukončení období šetření, a má se tudíž po úvaze pro potřeby tohoto přezkumu za to, že režim daně z prodeje platí i nadále.

(68)

Jelikož bylo prokázáno, že společnost je příjemcem mnohem vyšších objemů subvencování než dříve a že i nadále pravděpodobně bude příjemcem subvencí vyšších, než určilo původní šetření, byl učiněn závěr, že zachování stávajícího opatření nedostačuje k vyrovnání účinku napadnutelné subvence, která působí újmu, a že je tudíž třeba změnit výši opatření tak, aby zohlednila tato nová zjištění.

(69)

Vzhledem k závěrům učiněným ve vztahu k výši subvencování přijímaného Garware a nedostatečnosti stávajících opatření k vyrovnání účinku zjištěných napadnutelných subvencí je třeba změnit vyrovnávací clo uložené na dovoz dotčeného výrobku společností Garware, aby byla zohledněna nově zjištěná výše subvencování.

(70)

Změněné vyrovnávací clo uvedené v 72. bodě odůvodnění bylo stanoveno v nové sazbě subvencování, zjištěné během tohoto přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtené při původním šetření zůstává vyšší.

(71)

Jelikož podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 nesmí být žádný výrobek podroben zároveň antidumpingovému a vyrovnávacímu clu za účelem řešení jedné a téže situace s původem v dumpingu nebo v subvencování vývozu, bylo vyrovnávací clo zjištěné ve výsledku tohoto přezkumu šetření jako odpovídající subvencování vývozu (13,3 %) odečteno od antidumpingového cla uloženého Garware nařízením (ES) č. 1676/2001. Po provedení změny antidumpingového cla zahájené nařízením (ES) č. 366/2006 bylo u Garware stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 20,1 %. Z této hodnoty bylo 2,7 % odečteno, aby tak bylo zohledněno tehdy platné vyrovnávací clo v míře odpovídající vývozním subvencím, a společnosti bylo tudíž uloženo antidumpingové clo ve výši 17,4 %. Na základě nynějšího přezkumu bude odečteno dalších 10,6 % z individuálního antidumpingového cla této společnosti, čímž bude zohledněno vyrovnávací clo v míře odpovídající zjištěným dovozním subvencím; antidumpingové clo uložené Garware tak bude sníženo na sazbu 6,8 %.

(72)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se navrhuje stanovit společnosti Garware clo v následujících sazbách vyjádřených v cenách CIF na hranice Společenství před proclením:

(73)

Garware, indické vládě a žadatelům byly sděleny podstatné výsledky šetření a zvažované okolnosti, které jsou podkladem pro záměr doporučit změnu stávajících opatření, a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se k nim. Od společnosti Garware ani od indické vlády nebyly obdrženy žádné připomínky; vyjádření žadatelů vyjadřují jejich souhlas se závěry, ke kterým dospěla Komise.

(74)

Sazby vyrovnávacího a antidumpingového cla stanovené pro jednotlivou společnost tímto nařízením byly určeny na základě zjištění z šetření, která vedla k přijetí nařízení (ES) č. 367/2006 a nařízení (ES) č. 366/2006, a dále zjištění z tohoto přezkumu. Zohledňují situaci zjištěnou během tohoto přezkumu, pokud jde o společnost Garware. Uvedené sazby cla (na rozdíl od cel platných na celostátní úrovni pro „všechny další společnosti“) se tedy vztahují výlučně na vývoz výrobků pocházejících z dotyčné země a vyráběných určitými společnostmi, tedy zde uvedenými konkrétními právními subjekty. Dovážené výrobky veškerých ostatních společností neoznačených výslovně v normativní části tohoto nařízení jménem a adresou, včetně subjektů ve spojení se subjekty konkrétně uvedenými, nemohou požívat výhod plynoucích z těchto sazeb a jsou podrobeny sazbě cla platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(75)

Veškeré nároky vznášené na uplatnění těchto sazeb vyrovnávacího a antidumpingového cla stanovených pro jednotlivou společnost (např. po změně jména subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být bezodkladně zasílány Komisi (9) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména údaji o změně činnosti společnosti v souvislosti s výrobou, odbytem na domácím trhu nebo na vývoz, s nimiž souvisí například změna jména anebo změna výrobních a prodejních subjektů,