(ES) č. 1264/2006Nařízení Rady (ES) č. 1264/2006 ze dne 21. srpna 2006 , kterým se ukončuje šetření týkající se antidumpingových opatření pro dovoz karbidu křemíku pocházejícího z Ruské federace a Ukrajiny a ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu karbidu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

(1)

Po ukončení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s články 14 a 15 nařízení (EHS) č. 2423/88 (2) prodloužila Rada nařízením (ES) č. 821/94 (3) uložená konečná antidumpingová cla z dovozu karbidu křemíku (dále jen „SiC“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Polska, Ruské federace (dále jen „Rusko“) a Ukrajiny. Komise rozhodnutím 94/202/ES (4) zároveň přijala závazek nabídnutý vládou Ruska v souvislosti se společností V/O Stankoimport, Moskva, Rusko.

(2)

Rada v květnu 2000 nařízením (ES) č. 1100/2000 (5) znovu prodloužila konečné antidumpingové clo z dovozu SiC pocházejícího z ČLR, Ruska a Ukrajiny, a to po přezkumu před pozbytím platnosti, a rovněž prodloužila závazek nabídnutý vládou Ruska v souvislosti se společností V/O Stankoimport, Moskva, Rusko, přijatý rozhodnutím Komise 94/202/ES.

(3)

Na šetření uvedené výše v 1. bodě odůvodnění, které vedlo k uložení konečných antidumpingových cel a k přijetí závazků od některých vývozců dotčených tímto šetřením, a na přezkumy před pozbytím platnosti dokončené v letech 1994 a 2000, které jsou uvedeny výše v 1. a 2. bodě odůvodnění, se dále odkazuje jen jako na „původní šetření“.

(4)

Rada v roce 2004 nařízením (ES) č. 991/2004 stanovila osvobození od antidumpingových cel z dovozu do nových členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 (dále jen „EU-10“), a to prostřednictvím zvláštních nabídek závazků (dále jen „závazky související s rozšířením“), a zmocnila Komisi, aby tyto závazky související s rozšířením přijala. Komise na tomto základě svými rozhodnutími 2004/498/ES (6) a 2004/782/ES (7) přijala závazky nabízené ukrajinským vyvážejícím výrobcem otevřenou akciovou společností „Zaporozhsky Abrasivny Combinat“. Přijetí tohoto závazku pozbylo platnosti 20. května 2005.

(5)

V lednu 2004 Komise zahájila částečný prozatímní přezkum (8), o který požádal ukrajinský vyvážející výrobce Zaporozhsky Abrasivny Combinat. Žadatel uvedl, že po podstatné změně okolností by mu měl být zaručen status tržního hospodářství a že jeho dumpingové rozpětí je daleko nižší, než je úroveň platných opatření. Po šetření však bylo zjištěno, že společnost nesplňuje kritéria pro získání statusu tržního hospodářství (čl. 2 odst. 7 písm. c) nařízení (ES) č. 384/96, a šetření bylo následně ukončeno na základě nařízení Rady (ES) č. 779/2005 (9).

(6)

Nakonec Komise dne 30. června 2005 (10) zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu SiC pocházejícího z Rumunska v návaznosti na podnět podaný Evropskou radou chemického průmyslu (dále jen „CECIF“) jménem výrobců zastupujících 100 % celkové výroby SiC ve Společenství. Poté, co však CECIF dne 1. března 2006 podnět stáhla, bylo šetření ukončeno rozhodnutím Komise 2006/423/ES (11).

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření ohledně SiC pocházejícího z ČLR, Ruska a Ukrajiny (12) obdržela Komise dne 24. února 2005 žádost o přezkoumání těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Komise zároveň obdržela žádost o přezkum podoby opatření vztahujících se na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(8)

Tyto žádosti podala Evropská rada chemického průmyslu („CECIF“) jménem výrobců zastupujících 100 % celkové výroby SiC ve Společenství. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti byla zdůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Společenství. Žádost o prozatímní přezkum se zakládala na skutečnosti, že podoba opatření by byla nepřiměřená a neodstranila by poškozující účinky dumpingu.

(9)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, zahájila oba přezkumy ve stejný den (13).

(10)

Komise úředně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce, výrobce surovin, dotčené uživatele, kteří jsou jí známi, a jejich sdružení, jakož i zástupce vyvážejících zemí a výrobce ve Společenství o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu. Zúčastněným stranám byla dána možnost předložit písemné stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(11)

S ohledem na velký počet čínských vyvážejících výrobců a dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícím výrobcem v jedné z dotčených zemí, se v souladu s článkem 17 základního nařízení považovalo za vhodné přezkoumat, zda by se měl použít výběr vzorku. S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda výběr vzorku bude skutečně nutný, a případně jej provést, byly výše uvedené strany podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení požádány, aby se přihlásili do dvou týdnů před zahájením řízení a aby Komisi poskytly informace požadované v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Žádný čínský vyvážející výrobce neposkytnul požadované informace ani žádný nespolupracoval při stávajícím řízení. Bylo proto rozhodnuto, že s ohledem na čínské výrobce není výběr vzorku nutný.

(13)

Šest dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, poskytlo informace požadované v oznámení o zahájení řízení a vyjádřilo svou ochotu spolupracovat při dalším šetření. Z výše uvedených šesti dovozců byly pro vzorek vybrány tři společnosti. Tito dovozci zastupovali největší reprezentativní objem dovozu známých dovozců ve Společenství (98 %), který mohl být prošetřen v dané lhůtě.

(14)

Třem vybraným dovozcům Společenství, dvěma výrobcům Společenství, osmnácti uživatelům Společenství, šestnácti dodavatelům surovin a dvěma známým vyvážejícím výrobcům na Ukrajině a v Ruské federaci byly proto zaslány dotazníky. Kromě toho byli kontaktováni dva výrobci v Brazílii, která byla vybrána jako možná srovnatelná země, a ti také obdrželi dotazník.

(15)

Úplné odpovědi na dotazníky zaslali tři vybraní dovozci Společenství, sedm uživatelů, dva výrobci surovin a dva vyvážející výrobci v dotčených zemích, stejně jako dva výrobci ve srovnatelné zemi.

(16)

Komise prozkoumala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro své šetření, a provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností:

(17)

Šetření zkoumající pravděpodobnost pokračování nebo opakování dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005 (dále jen „období šetření“). Prozkoumání tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování újmy, zahrnovalo období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(18)

Všechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a činitelích, na jejichž základě se zakládají závěry tohoto přezkumu. Kromě toho jim byla dána lhůta, v níž mohly po tomto oznámení vznést své námitky. Námitky obdržené v daných lhůtách byly pečlivě zváženy, označeny za vhodné a vzaty v úvahu v závěrech.

(19)

Dotčený výrobek je stejný jako v původních šetřeních, která vedla k uložení stávajících opatření, tj. opatření týkajících se karbidu křemíku (SiC). Karbid křemíku je v současnosti zařaditelný do kódu KN 2849 20 00.

(20)

Karbid křemíku se vyrábí zahříváním křemíku a koksu (nebo ropného koksu) za vysokých teplot (až do 2 000 °C). Výsledkem tohoto procesu je surový SiC, který se obvykle kvůli konečnému použití dále zpracovává. Proces výroby SiC je takový, že výstup automaticky obsahuje různé jakosti, které souvisejí s různou koncentrací křemíku v obsahu. Různé stupně lze rozdělit na dva hlavní stupně: krystalický a metalurgický. Krystalický stupeň je považován za stupeň vyšší jakosti kvůli vyššímu obsahu křemíku. Krystalický stupeň je dále tříděn na typ černý a zelený.

(21)

Krystalický stupeň se obvykle používá pro výrobu brusných nástrojů, brusných kruhů, vysoce kvalitních žáruvzdorných výrobků a technické keramiky, zatímco metalurgický stupeň je obvykle používán ve slévárnách a vysokých pecích jako křemíkový nosič. Tak jako v předchozích šetřeních musí být pro účely tohoto šetření oba stupně považovány za jeden výrobek.

(22)

Jak bylo stanoveno v původních šetřeních, současné šetření potvrdilo, že dotčený výrobek a výrobky, které vyrobili a prodali vyvážející výrobci na svých tuzemských trzích, jakož i výrobky, které vyrobili a prodali výrobci Společenství na trhu Společenství a výrobce ve srovnatelné zemi na domácím trhu srovnatelné země, mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a konečná použití, a jsou tudíž považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(23)

Při tomto přezkumu před pozbytím platnosti plně spolupracovali dva výrobci z Ukrajiny a Ruské federace, kteří jsou Komisi známi. Jak však bylo uvedeno v 12. bodě odůvodnění, nepřihlásil se žádný výrobce z ČLR.

(24)

Jelikož Ukrajina (14) a ČLR nebyly během období šetření (a při předchozích šetřeních) považovány za země s tržním hospodářstvím, musela být obvyklá hodnota stanovena v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, tj. na základě informací získaných ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, v níž se výrobek vyráběl a prodával na domácím trhu. Mimoto se připomíná, že vyvážející výrobce na Ukrajině nebyl schopen získat status tržního hospodářství v prozatímním přezkumu, který byl dokončen těsně před zahájením tohoto přezkumu před pozbytím platnosti (viz 5. bod odůvodnění).

(25)

Při zahájení tohoto přezkumu před pozbytím platnosti se uvažovalo o použití Brazílie jako srovnatelné země, z níž by bylo možné získávat informace o výrobních nákladech a o domácím prodeji. Připomínáme, že Brazílie byla použita také v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(26)

Šetření potvrdilo, že Brazílie je stále vhodnou srovnatelnou zemí z těchto důvodů:

(27)

Za prvé, velikost jejího domácího trhu činí z Brazílie reprezentativní zemi pro stanovení běžné hodnoty pro dvě dotčené země. Za druhé, domácí ceny v Brazílii se řídí obvyklými tržními silami, pokud jde o úroveň poptávky na trhu a existenci konkurenčních výrobců. Za třetí, základní fyzikální a chemické vlastnosti obdobného výrobku vyráběného v Brazílii lze považovat za totožné s výrobkem vyváženým ze dvou dotčených zemí. A konečně, nebyly předloženy žádné námitky proti použití Brazílie jako srovnatelné země.

(28)

Dospělo se tudíž k závěru, že použití Brazílie jako srovnatelné země je přiměřenou a vhodnou volbou pro účely stanovení běžné hodnoty pro dovoz SiC pocházejícího z ČLR a Ukrajiny.

(29)

Nejprve se zkoumalo, zda se domácí prodej brazilských výrobců, celkově a podle typu výrobku, uskutečňoval v objemech, které jsou reprezentativní v porovnání s objemy, které vyváží ČLR a Ukrajina.

(30)

Bylo zjištěno, že objem domácího prodeje brazilských výrobců značně převýšil prodej vyvážejících výrobců v ČLR a na Ukrajině určený na vývoz do Společenství, a to jak celkově, tak i podle typu výrobku.

(31)

Poté bylo zkoumáno, zda se domácí prodej každého ze dvou spolupracujících výrobců v Brazílii, Saint-Gobain Materials Cerámicas Ltda a Treibacher Schleifmittel Brasil Ltda, nezávislým odběratelům uskutečnil v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(32)

Bylo zjištěno, že pro obě společnosti byla vážená průměrná prodejní cena veškerého prodeje během období šetření vyšší než vážené průměrné jednotkové výrobní náklady. Veškerý domácí prodej byl proto považován za prodej provedený v běžném obchodním styku. Kromě toho byly kvůli zajištění spravedlivého srovnání mezi cenami v Brazílii a běžnou hodnotou v ČLR a na Ukrajině učiněny úpravy tak, aby se zohlednily všechny rozdíly v PCN nebo v obchodní úrovni.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení se běžná hodnota zakládala na vážených průměrných cenách prodeje dvou brazilských výrobců nezávislým odběratelům na jejich domácím trhu.

(34)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila CECIF přesnost určení běžné hodnoty a uvedla, že podle jejích informací jsou prodejní ceny na brazilském domácím trhu vyšší než vývozní cena z Ukrajiny na trh Společenství. Toto tvrzení však nebylo řádně doloženo listinným důkazem a muselo být zamítnuto. Spravedlivý výpočet běžné hodnoty ve skutečnosti umožnily úpravy uvedené v 32. bodě odůvodnění.

(35)

Nejprve bylo zkoumáno, zda byly objemy domácího prodeje vyvážejícího výrobce v Rusku, celkově a podle typu výrobku, reprezentativní, tj. zda představovaly nejméně 5 % objemů vyvážených do Společenství.

(36)

Bylo zjištěno, že v porovnání s celkovým objemem prodeje představoval u některých typů výrobků objem domácího prodeje nejméně 5 % objemů vyvážených do Společenství. U těch typů výrobku, u kterých byl objem domácího prodeje menší než 5 % objemů vyvážených do Společenství, se musela běžná hodnota zjistit početně podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(37)

U typů výrobku, u kterých objemy domácího prodeje představovaly 5 % objemů vyvezených do Společenství, se zkoumalo, zda byl domácí prodej ruského výrobce nezávislým odběratelům proveden v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Zkoumání probíhalo tak, že byl stanoven poměr domácího prodeje každého dotčeného vyváženého typu výrobku, který nebyl prodán se ztrátou na domácím trhu během období šetření, nezávislým odběratelům.

(38)

Běžné hodnoty byly zjištěny početně v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení na základě výrobních nákladů na dotčený typ, k nimž se připočetla výše prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí. Výše prodejních, správních a režijních nákladů byla částka, kterou vydal vyvážející výrobce za obdobný výrobek, a částka za zisk ve výši průměrného zisku, který utržil vyvážející výrobce z prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(39)

Jak bylo uvedeno v 12. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce v ČLR nespolupracovat při šetření. Následkem toho se vývozní ceny musely stanovit na základě dostupných údajů v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení, tj. informací v podnětu.

(40)

Vývozní ceny pro vyvážející výrobce na Ukrajině a v Rusku byly stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen, které skutečně zaplatili nebo měli zaplatit nezávislí odběratelé ve Společenství.

(41)

Při výpočtu vývozní ceny pro ruského vývozce se u transakcí, které prováděl Stankoimport (tj. dovážený SiC osvobozený od antidumpingového cla v rámci množstevního závazku), všechny výdaje vzniklé v důsledku zapojení Stankoimportu odečítaly, aby se dosáhlo shody s vývozní cenou na úrovni ceny ze závodu.

(42)

Evropská rada chemického průmyslu napadla závěry, pokud jde o vývozní ceny stanovené pro Ukrajinu, a namítala, že ceny účtované za ukrajinský dovoz by byly mnohem nižší. Na podporu svého tvrzení předložila určité cenové nabídky. Toto tvrzení však muselo být zamítnuto, jelikož cenové nabídky nelze brát v úvahu, aniž by se prokázalo, že se transakce nakonec uskutečnily. V každém případě, jak je uvedeno výše v 40. bodě odůvodnění, vývozní ceny použité pro výpočet dumpingu byly ceny, které si účtoval dotčený vyvážející výrobce. Tyto ceny byly ověřeny během šetření na místě v provozovně dotčené společnosti.

(43)

Běžné hodnoty a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly za účelem spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou učiněny úpravy, co se týče nákladů na dopravu, obchodní úrovně a nákladů na balení, o kterých se tvrdilo a prokázalo, že mají vliv na ceny a srovnatelnost cen.

(44)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty každého typu výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu.

(45)

Na základě dostupných údajů v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení, tj. informací v podnětu, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na stejné úrovni jako u předchozího šetření, tj. kolem 50 %.

(46)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí pro vývoz SiC z Ukrajiny během období šetření je nižší než práh de minimis podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(47)

Připomíná se, že Rusko má množstevní závazek od roku 1986. Tento množstevní závazek umožnil jednomu ruskému dovozci, Stankoimportu, aby dovážel do Společenství pevně stanovené množství (stanovené v % spotřeby Společenství) osvobozené od antidumpingových cel. Množství nad tímto stropem podléhala antidumpingovým clům. V provedených výpočtech dumpingu se nerozlišovalo mezi množstvími, která byla vyvezena prostřednictvím množstevního závazku (77 %), a množstvími, která podléhala antidumpingovému clu (23 %).

(48)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí pro vývoz SiC z Ruska během období šetření bylo pod prahem de minimis podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(49)

Jak již bylo vysvětleno, při tomto šetření nespolupracovali žádní vyvážející výrobci. Pravděpodobný scénář toho, co by se stalo v případě ukončení platnosti opatření, se proto zakládal na dostupných údajích, zejména na podnětu a údajích z Comextu (Comext je elektronická databáze zahraničního obchodu Evropských společenství).

(50)

Hlavními třetími zeměmi, do kterých směřoval čínský vývoz během období šetření, byly Spojené státy americké a Japonsko. Informace v podnětu ukazovaly, že čínské ceny CIF do Spojených států amerických pro stupeň „makro černý“, vyjádřené v eurech, se pohybovaly v rozmezí 650 EUR za tunu. Vedle toho se čínské ceny CIF do Japonska pro stupeň „makro zelený“, vyjádřené v eurech, pohybovaly okolo 770 EUR za tunu. Cenová statistika zveřejněná v hospodářských denících dokládá správnost cenových záznamů čínských vývozců.

(51)

Kromě toho bylo zjištěno, že průměrné vývozní ceny z ČLR do Spojených států amerických, získané z databáze Comext, byly mnohem nižší než běžná hodnota získaná při tomto šetření ze srovnatelné země, což svědčí o tom, že tento vývoz během období šetření mohl být rovněž proveden za dumpingové ceny.

(52)

Vzhledem k tomu, že je průměrná cena výrobního odvětví Společenství (přibližně 1 000 EUR za stupeň „makro černý“ a kolem 1 500 EUR za „makro zelený“) mnohem vyšší, byl by to pro čínské vyvážející výrobce v případě neexistence opatření důležitý podnět k přesměrování podstatných vývozních množství z jejich současných trhů ve třetích zemích na trh Společenství.

(53)

Také by se mělo připomenout, že v původním šetření bylo zjištěno, že čínský vývoz dotčeného výrobku do EU byl dumpingový a zůstal dumpingový na stejně vysokých úrovních během období současného šetření. Neexistuje žádný důvod domnívat se, že by se toto chování změnilo.

(54)

Mimoto informace, které jsou k dispozici ohledně běžné hodnoty a cen do třetích zemí, jak bylo vysvětleno výše, podporují závěr, že je pravděpodobné, že čínští vývozci budou v případě ukončení platnosti opatření pokračovat ve svých dumpingových praktikách.

(55)

Závěrem je třeba konstatovat, že je pravděpodobné, že by čínský dovoz, který je v současné době určen na trhy třetích zemí, byl v případě zrušení opatření přesměrován do Společenství. Pokud by byla opatření zrušena, nastalo by navíc jasné nebezpečí dumpingu vyvezených množství.

(56)

Evropská rada chemického průmyslu v žádosti o tento přezkum odhadovala (s odkazem na informace shromážděné a zveřejněné v hospodářských denících) celkovou výrobní kapacitu v ČLR mezi 600 000 a 700 000 tunami. Skutečná výroba byla odhadnuta přibližně na 440 000 tun, což znamená, že nevyužitá kapacita činí 160 000 až 260 000 tun. Žádné informace o zásobách neexistují.

(57)

Na základě výše uvedeného je jasné, že vyvážející výrobci v ČLR mají značnou volnou kapacitu, která by se dala využít pro zvýšení výroby. Z toho lze usoudit, že vyvážející výrobci by v případě zrušení opatření velmi pravděpodobně začali využívat svou značnou nevyužitou kapacitu pro vývoz do Společenství.

(58)

Jelikož při tomto šetření spolupracoval pouze jediný známý vyvážející výrobce v Rusku, zakládal se pravděpodobný scénář vývoje v případě zastavení opatření především na informacích poskytnutých v ověřené odpovědi vyvážejícího výrobce na dotazník.

(59)

Nejprve by se mělo připomenout, že běžná úroveň cen ve Společenství již podléhá značnému vlivu dovozu z Ruska s ohledem na zavedený množstevní závazek, neboť ruský vývozce již uspokojuje přibližně 10 % spotřeby Společenství.

(60)

Porovnáme-li běžnou úroveň cen na domácím trhu v Rusku s běžnou úrovní cen ve Společenství, je úroveň cen v Rusku obecně nižší. Nicméně s ohledem na to, že množství, která byl ruský výrobce schopen vyvézt bez antidumpingových cel v rámci množstevního závazku, byla předem stanovená, byl ruský výrobce stimulován k vývozu krystalických stupňů (což vyvolalo vyšší ceny za tunu) do Společenství, přičemž metalurgické stupně ponechal pro svůj domácí trh a jiná místa určení. Skutečný cenový rozdíl mezi stejnými stupni, pokud by byl vůbec nějaký, by proto byl nižší než hodnota vyplývající ze srovnání mezi průměrnými úrovněmi cen.

(61)

Závěrem lze říci, že zatímco by obecně vyšší úroveň cen ve Společenství v případě ukončení platnosti opatření zpravidla vyvolala zvýšení vývozu do Společenství, nezdá se tento scénář v současném případě pravděpodobný. S ohledem na existenci množstevního závazku by se potenciální zvýšení dovozu, zvláště pokud jde o vysoce kvalitní SiC, nemělo přeceňovat, jelikož již ruský vývozce měl příležitost vyvážet značná množství SiC a byl stimulován k vývozu vysoce kvalitního SiC. Zvýšení dovozu SiC bude proto pravděpodobně omezené z hlediska množství i typů SiC (metalurgické stupně) a tento dovoz by se v každém případě se vší pravděpodobností neuskutečňoval za dumpingové ceny.

(62)

Více než 75 % vývozu ruských výrobců do třetích zemí je určeno pro Spojené státy americké. Při srovnávání domácího cen a vývozních cen do Spojených států amerických jsou úrovně cen vývozu do Spojených států amerických v průměru vyšší. Mělo by se však uznat, že směs stupňů výrobků prodaných na vývoz a stupňů výrobků prodaných na domácím trhu se pravděpodobně liší (pravděpodobnost vývozu obsahujícího stupně vyšší hodnoty na tunu, aby se pokryly příslušné náklady na dopravu), což ztěžuje vyvození závěrů z tohoto srovnání. Poukazuje se však na to, že tento vývoz nepodléhá antidumpingovým opatřením a nic nenasvědčuje tomu, že by tento vývoz byl dumpingový.

(63)

Při srovnávání vývozních cen ruského vývozce na jeho hlavní trh ve třetí zemi, Spojených států amerických, s vývozními cenami ruského vývozce na trhu Společenství je důležité připomenout si zavedený množstevní závazek. Jak bylo vysvětleno výše, byl ruský výrobce s ohledem na předem stanovená množství, která mohl vyvézt do ES, motivován k vývozu stupňů vysoké hodnoty na tunu na trh Společenství.

(64)

Podobně, jak bylo vysvětleno v 62. bodě odůvodnění, se dá předpokládat, že také vývoz do Spojených států amerických s ohledem na dotyčné náklady na dopravu obsahuje hlavně stupně vysoké hodnoty na tunu. Díky tomu se tudíž průměrná prodejní cena na trh Společenství a na trh Spojených států dostává na přiměřeně srovnatelný základ.

(65)

Po srovnání průměrné prodejní ceny při uvedení na trh Společenství s průměrnou prodejní cenou při uvedení na trh Spojených států amerických bylo zjištěno, že ceny při uvedení na trh Spojených států byly v průměru vyšší.

(66)

Závěrem lze říci, že se zdá, že v případě zrušení opatření neexistuje žádný zřejmý podnět, který by vedl ruského výrobce k přesměrování množství, která v současné době prodává na svém hlavním vývozním trhu, ve Spojených státech amerických, na trh Společenství.

(67)

Kapacita vyvážejícího výrobce v Rusku je omezena na 62 000 tun. Během období šetření bylo zjištěno, že pracuje téměř na plnou kapacitu, přičemž během referenčního období zvýšil míru využití. Dále bylo zjištěno, že zásoby jsou pro tento druh obchodu obvyklé.

(68)

S ohledem na technologii, kterou ruský výrobce používá (technologie využívající vlakové vagóny jako místo zpracování, které jsou seřazeny mezi elektrickými instalacemi a místy k vykládce/třídění), je nepravděpodobné, že by se vyvážející výrobce v blízké budoucnosti rozšiřoval.

(69)

Na závěr lze říci, že v případě, že se umožní ukončení platnosti opatření, nenasvědčuje nic tomu, že by ruský výrobce byl schopen zvýšit svou výrobu tak, aby zvýšil svůj vývoz do Společenství.

(70)

Vzhledem k tomu, že při tomto šetření spolupracoval jediný známý vyvážející výrobce na Ukrajině, zakládal se pravděpodobný scénář vývoje v případě, že by se umožnilo ukončení platnosti opatření, především na informacích poskytnutých v ověřené odpovědi vyvážejícího výrobce na dotazník.

(71)

Kapacita vyvážejícího výrobce na Ukrajině je omezena na 23 000 tun. Během období šetření bylo zjištěno, že pracuje téměř na plnou kapacitu, přičemž během referenčního období zvýšil svou míru využití. Bylo zjištěno, že dané zásoby jsou pro tento druh obchodu obvyklé.

(72)

S ohledem na technologii, kterou ukrajinský výrobce používá (stejnou jako ruský výrobce, vysvětlení je podáno v 68. bodě odůvodnění), není pravděpodobné, že by vyvážející výrobce byl v blízké budoucnosti schopen se rozšířit.

(73)

Evropská rada chemického průmyslu tvrdila, že kapacita vyvážejícího výrobce by mohla činit až 32 000 tun. Toto tvrzení se však zakládalo na hypotetické informaci, aniž by se vzaly v úvahu doby odstavení kvůli údržbě a opravě a specifika dotčené výrobní společnosti, která sídlí v městské oblasti a podléhá omezením z hlediska ochrany životního prostředí. Z těchto důvodů byla kapacita stanovená v 71. bodě odůvodnění potvrzena a námitka CECIF byla zamítnuta.

(74)

Závěrem lze konstatovat, že pokud by se umožnilo ukončení platnosti opatření, nic nenasvědčuje tomu, že by ukrajinský výrobce byl schopen zvýšit svou výrobu tak, aby mohl zvýšit svůj vývoz do Společenství.

(75)

Při srovnávání běžné úrovně cen na domácím trhu na Ukrajině s běžnou úrovní cen ve Společenství s cenami do třetích zemí je úroveň cen na Ukrajině a do třetích zemí v průměru nižší.

(76)

Smysluplné srovnání mezi ukrajinským trhem, trhy třetích zemí a trhem Společenství však nebylo možné, protože sortimentní skladba se velmi liší, a průměrné ceny jsou tudíž nesrovnatelné. Mimoto je domácí trh na Ukrajině omezený, co se týče velikosti, a výrobce není schopen vyrábět všechny různé stupně (vysoké kvality) jako výrobci Společenství.

(77)

Proto nebylo možné stanovit, zda by byl ukrajinský vývozce v případě ukončení platnosti opatření stimulován k přesměrování objemů ze svého domácího trhu nebo z jeho vývozních trhů na trh Společenství. S ohledem na závěry týkající se dumpingu a s ohledem na celkovou vyšší úroveň cen, která je ve Společenství běžná, se dospělo k závěru, že i kdyby došlo ke zvýšení vývozu na trh Společenství, tento vývoz by se se vší pravděpodobností neuskutečňoval za dumpingové ceny. Zvýšení by v každém případě bylo omezené (odhaduje se na méně než 10 000 tun) s přihlédnutím k omezené kapacitě ukrajinského vývozce.

(78)

Připomíná se, že při šetření nespolupracovali žádní vyvážející výrobci v ČLR.

(79)

Na základě dostupných údajů bylo zjištěno, že čínští vývozci i nadále prodávají své výrobky za dumpingovou cenu a pravděpodobně by pokračovali ve své dumpingové praxi, pokud by se umožnilo ukončení platnosti opatření.

(80)

Bylo tudíž zjištěno, že vyvážející výrobci v ČLR by pravděpodobně pokračovali v dumpingu, pokud by se umožnilo ukončení platnosti opatření.

(81)

Připomíná se, že bylo zjištěno, že ukrajinský vývozce během období šetření nevyvážel výrobky za dumpingové ceny, přičemž neexistují žádné známky toho, že by se tato situace změnila, pokud by se umožnilo ukončení platnosti opatření.

(82)

Dále bylo zjištěno, že ačkoli se vývoz z Ukrajiny do Společenství může v případě zrušení opatření zvýšit, očekává se, že toto zvýšení bude omezené. Ve skutečnosti se s ohledem na omezenou kapacitu ukrajinského výrobce předpokládá, že toto zvýšení vývozu do Společenství bude menší než 10 000 tun a se vší pravděpodobností by se tento vývoz neuskutečňoval za dumpingové ceny.

(83)

Opakování dumpingu dovozu pocházejícího z Ukrajiny se tudíž nepovažuje za pravděpodobné.

(84)

Připomíná se, že během období šetření bylo zjištěno, že ruský výrobce nevyváží za dumpingové ceny a nic nenasvědčuje tomu, že by se tato situace měla změnit, pokud by se umožnilo ukončení platnosti opatření.

(85)

Dále se připomíná, že ruský vyvážející výrobce byl po mnohá léta schopen dodávat na trh Společenství pevně stanovené množství SiC na základě množstevního závazku. Množství vyvezená touto cestou dosáhla během období šetření přibližně 17 % celkové kapacity ruského výrobce. Ruský vyvážející výrobce je tudíž na trhu dobře zavedený, tj. náhlé zvýšení dovozu pocházejícího z Ruska je proto velmi nepravděpodobné.

(86)

Jelikož bylo navíc zjištěno, že ceny, za které ruský vyvážející výrobce prodával své výrobky do třetích zemí, byly vyšší než ceny, za kterých byla daná množství prodávána do Společenství, zdá se, že nebezpečí obchodního přesměrování významných množství na trh Společenství je poměrně malé.

(87)

Nakonec bylo zjištěno, že ruský vyvážející výrobce pracoval téměř na plnou kapacitu a tuto kapacitu může zvýšit jen v omezené míře.

(88)

Z těchto důvodů se má za to, že neexistuje žádné nebezpečí opakování dumpingu dovozu pocházejícího z Ruské federace.

(89)

S ohledem na závěry týkající se Ukrajiny a Ruska by se řízení proti těmto zemím mělo ukončit.

(90)

Struktura výrobního odvětví Společenství se od posledního přezkumu před pozbytím platnosti změnila, tj. bývalý německý výrobce Elektroschmelzwerk Kempten GmbH, Mnichov, se rozdělil na dvě společnosti ve spojení, jednu sídlící v Nizozemsku a druhou v Německu. Pouze první jmenovaná společnost vyrábí a zpracovává surový SiC. Druhá jmenovaná společnost dále zpracovává SiC vyrobený společností Kollo Silicon carbide B.V., ale konečný výrobek zůstává obdobným výrobkem. Mimoto společnost ESK-SIC GmbH prodává svůj vlastní SiC, ale také SiC vyráběný společností Kollo Silicon carbide B.V. Obě společnosti se tudíž považují za společnosti tvořící jednu skupinu.

(91)

Obdobný výrobek ve Společenství vyrábějí dva výrobci, kteří představují celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(92)

Žádost podpořili tito výrobci Evropského společenství:

(93)

Vzhledem k tomu, že výše uvedení výrobci Společenství představují 100 % výroby obdobného výrobku ve Společenství, dospělo se k závěru, že výrobci, kteří podpořili podnět, představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(94)

Přezkum dopadu dotčeného dovozu na výrobní odvětví Společenství zahrnoval posouzení hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(95)

Zjevná spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí a všech ostatních třetích zemí a objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství.

(96)

Objem dovozu byl stanoven na základě údajů Eurostatu u příslušných kódů KN během posuzovaného období.

(97)

Na tomto základě se spotřeba Společenství mírně zvýšila z 217 137 tun v roce 2001 na 226 450 tun v období šetření, to znamená zvýšení o 4 % během posuzovaného období. Tato tendence je znázorněna v tabulce 1.

(98)

Tento vývoj spotřeby však neprobíhal plynule. Poukazuje se na to, že se spotřeba v období od roku 2001 do roku 2003 nejprve snížila, a to o 10 %. Od roku 2003 do období šetření se však znovu zvýšila o více než 10 %, čímž převýšila úroveň z roku 2001.

(99)

Snížení na začátku posuzovaného období do velké míry vysvětluje nahrazení SiC jinými výrobky, jako je ferosilikon a průmyslový diamant, které byly v té době méně drahé.

(100)

Počínaje rokem 2003 se však souběžně se snížením ceny SiC opět zvýšila spotřeba.

Tabulka 1

(101)

Objemy a podíly dovozu dotčeného výrobku z ČLR na trhu se vyvíjely tak, jak je uvedeno v tabulce 2 níže. Jelikož vyvážející výrobce v ČLR nespolupracoval, zakládal se vývoj cen a objemu na dostupných informacích v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vezmeme-li v úvahu, že k dispozici nebyly žádné další spolehlivé informace, byly směry vývoje objemu založeny na statistikách Eurostatu.

(102)

Objem dovozu pocházejícího z ČLR dosáhl 1 205 tun a v roce 2001 a představoval podíl na trhu v hodnotě 0,6 %. V roce 2002 se objem dovozu mírně zvýšil a dosáhl úrovně 1 467 tun, což odpovídalo podílu na trhu v hodnotě 0,7 %. Poté, v období šetření, došlo k poklesu na 651 tun, což odpovídalo podílu na trhu v hodnotě 0,3 %.

(103)

Ceny dovozu z ČLR se mírně snížily. Mělo by se však poznamenat, že s ohledem na malá množství vyvážená z ČLR nebylo možné vývozní ceny považovat za reprezentativní, jelikož se mohou vztahovat k velmi specifickým typům výrobku nebo velmi specifickým odběratelům. Na základě údajů Eurostatu proto nebylo možné dospět ke smysluplnému závěru. Nicméně na základě informací předložených v podnětu ohledně cen by se dalo tvrdit, že čínské ceny (v rozmezí od 624 až 1 814 EUR za tunu podle stupně a kvality) se podbízely cenám ES o více než 30 %.

Tabulka 2

(104)

Za účelem popsání úplné představy o situaci na trhu Společenství byly rovněž zkoumány tendence v dovozu SiC z ostatních zemí. Mělo by se však poznamenat, že pokud jde o ceny, nejsou údaje srovnatelné kvůli rozdílům v sortimentní skladbě, která vede ke značným cenovým rozdílům.

(105)

Vývoj dovozu z Ruska je tento:

Tabulka 3

(106)

Objem dovozu z Ruska se v roce 2001 mírně snížil z 21 901 tun, odpovídajících podílu na trhu 10,1 %, na 21 810 tun v období šetření, což odpovídalo podílu na trhu 9,6 %. Průměrné ceny dovozu z Ruska se mezi rokem 2001 a obdobím šetření zvýšily o 6,0 %, tj. z 453 EUR/tunu na 480 EUR/tunu. Značný objem dovozu pocházejícího z Ruska se uskutečnil nad rámec množstevního závazku uvedeného ve 2. bodě odůvodnění. Je třeba připomenout, že antidumpingové clo v hodnotě 23,3 % se vztahovalo na všechen dovoz, který převyšoval množství osvobozená od antidumpingového cla stanovená na základě výše uvedeného závazku.

(107)

Vývoj dovozu z Ukrajiny byl tento:

Tabulka 4

(108)

Objem dovozu z Ukrajiny se v roce 2001 zvýšil ze 4 956 tun, odpovídajících podílu na trhu 2,3 %, na 7 718 tun v období šetření, což odpovídalo podílu na trhu 3,4 %. Průměrné ceny dovozu z Ukrajiny se mezi rokem 2001 a obdobím šetření snížily o 3,0 %, tj. z 504 EUR/tunu na 489 EUR/tunu. Kromě významného procentního podílu dovozu uskutečněného v rámci množstevního závazku uvedeného v 4. bodě odůvodnění mezi léty 2004 a 2005 bylo během posuzovaného období u dovozu pocházejícího z Ukrajiny použitelné antidumpingové clo ve výši 24 %.

(109)

Jak bylo uvedeno výše v 6. bodě odůvodnění, zahájila Komise dne 30. června 2005 antidumpingové řízení týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Rumunska na základě podnětu podaného CECIF. Nicméně poté, co žadatel – výrobní odvětví Společenství – stáhl podnět, bylo šetření ukončeno.

(110)

Vývoj dovozu z Rumunska je tento:

Tabulka 5

(111)

Objem dovozu z Rumunska se v roce 2001 zvýšil z 14 173 tun, odpovídajících podílu na trhu 6,5 %, na 42 387 tun v období šetření, což odpovídalo podílu na trhu 18,7 %. Průměrné ceny dovozu z Rumunska se mezi rokem 2001 a obdobím šetření zvýšily o 3,9 %, tj. z 439 EUR/tunu na 456 EUR/tunu.

(112)

Vývoj dovozu z Norska je tento:

Tabulka 6

(113)

Objem dovozu z Norska se v roce 2001 snížil z 60 496 tun, odpovídajících podílu na trhu ve výši 27,9 %, na 38 550 tun v období šetření, což odpovídalo podílu na trhu 17,0 %. Průměrné ceny dovozu z Norska mezi rokem 2001 a obdobím šetření zůstaly stabilní, tj. z 971 EUR/tunu v roce 2001 se zvýšily na 973 EUR/tunu v období šetření.

(114)

Vývoj dovozu z ostatních třetích zemí neuvedených výše je tento:

Tabulka 7

(115)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí se v roce 2001 mírně zvýšil z 44 473 tun, odpovídajících podílu na trhu 20,5 %, na 48 271 tun v období šetření, což odpovídalo podílu na trhu 21,3 %. Průměrné ceny dovozu z ostatních třetích zemí neuvedených výše se snížily z 630 EUR/tunu v roce 2001 na 552 EUR/tunu v období šetření.

(116)

Šetření ukázalo, že dovoz z Ruska a Ukrajiny zůstal poměrně stabilní, pokud jde o podíl na trhu i o průměrné ceny. Dále ukázalo, že dovozní množství čínského SiC byla příliš malá na to, aby se dalo dospět ke smysluplnému závěru ohledně cenových tendencí pro SiC kteréhokoli stupně. Byly proto použity informace, které má Komise k dispozici, tj. podnět, a ukázalo se, že se čínské ceny značně podbízejí cenám ES.

(117)

Kromě toho šetření ukázalo, že dovoz z Rumunska z množstevního hlediska prakticky nahradil dovoz z Norska, jelikož podíl rumunského dovozu na trhu se zvyšoval v podobné míře, jako klesal dovoz z Norska. Zatímco se dovoz z Norska uskutečňoval za vyšší průměrné ceny než dovoz výrobního odvětví Společenství (973 EUR/tunu), což bylo pravděpodobně způsobeno stupni vysoké kvality, dovozní ceny z Rumunska byly na podstatně nižší úrovni (456 EUR/tunu). V této souvislosti je však třeba poznamenat, že dovoz z Rumunska se týká téměř výhradně méně nákladného metalurgického stupně, takže není možné provést srovnání s průměrnými cenami z ostatních zemí.

(118)

Pokud jde o vývoj dovozu pocházejícího z ostatních třetích zemí, je možné zaznamenat, že vývoj průměrné ceny měl klesající tendenci, zatímco množství dovezené do Společenství i podíl na trhu zůstaly během posuzovaného období stabilní.

(119)

Jeden výrobce Společenství prodal část svého výstupu výrobci ve spojení, který dále zpracovával SiC a prodával ho jako obdobný výrobek na volném trhu. V následující analýze však nebyl prodej mezi těmito stranami ve spojení vzat v úvahu. Zejména se mělo za to, že není nutná žádná souběžná analýza vázaného prodeje a prodeje na volném trhu, jelikož prodej dále zpracovaného zboží je i nadále prodejem obdobného výrobku. Přihlédnutí k vázanému prodeji by tak vedlo ke dvojímu započtení. Podobně každý zisk nebo ztráta druhého výrobce na volném trhu v souvislosti s prodejem dále zpracovaného SiC by vyrovnaly zisk nebo ztrátu prvního výrobce na vázaném trhu, jelikož se oba považují za jeden hospodářský subjekt.

(120)

Objem výroby výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období zvýšil o 4 %. V roce 2002 výroba klesla ve shodě s poklesem spotřeby. Počínaje rokem 2002 se objem výroby vyvíjel pozitivně.

(121)

Po poklesu ve využití kapacity mezi rokem 2001 a 2002 se míry využití kapacity od tohoto roku a během posuzovaného období mírně zvýšily, a to o 3 procentní body. Vzhledem k tomu, že kapacita výroby zůstala během posuzovaného období nezměněná, je tento vývoj v souladu s vývojem objemu výroby. Využití kapacity bylo během celého posuzovaného období vyšší než 75 %.

(122)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2001 a obdobím šetření mírně zvýšily (méně než 5 %). V roce 2002 dosáhly výjimečného vrcholu, ale od té doby se snížily na poměrně stabilní úrovně, které jsou nepatrně vyšší než úroveň z roku 2001. Vrchol, jehož prodejní ceny Společenství dosáhly v roce 2002, se vysvětluje zvýšením výrobních nákladů během téhož období, což výrobní odvětví Společenství muselo odpovídajícím způsobem zohlednit ve svých prodejních cenách. V důsledku toho se prodejní ceny výrobního odvětví Společenství opět snížily, a to částečně kvůli snížení výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství a částečně kvůli trvajícímu tlaku na ceny na trhu Společenství.

(123)

Během posuzovaného období se zásoby mírně snížily, tj. o 1 %, třebaže se během období 2002–2003 značně zvýšily, nicméně během období šetření klesly na svou úroveň z roku 2001. Uvedené zvýšení je třeba vysvětlit snížením objemu prodeje, jak je vysvětleno v 124. bodě odůvodnění. Počínaje rokem 2003 se zásoby snížily nejen kvůli zvýšení prodeje na trhu Společenství, ale také kvůli zvýšení vývozu výrobního odvětví Společenství. Bez ohledu na tento vývoj se mělo za to, že se zásoby během celého posuzovaného období udržovaly na velmi přiměřené úrovni.

(124)

Prodej obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství se během posuzovaného období celkově snížil o 4 %. Jelikož se spotřeba Společenství během posuzovaného období zvýšila o 4 %, odrazilo se toto snížení prodeje ve ztrátě podílů výrobního odvětví Společenství na trhu ve výši 2,6 %.

(125)

Investice měly tendenci se zvyšovat a během posuzovaného období se zdvojnásobily. Bylo zjištěno, že se investice týkaly náhrady a údržby, ale také vývoje výrobků pro nová použití.

(126)

Celkově je třeba poukázat na to, že se podíly výrobního odvětví Společenství na volném trhu snížily (viz 124. bod odůvodnění), zatímco celkový trh vzrostl o 4 %. Výrobní odvětví Společenství tudíž nebylo schopno podílet se na růstu trhu.

(127)

Během posuzovaného období se zaměstnanost snížila o 7 %. Celkové mzdy se během posuzovaného období snížily o 2 %. Na druhou stranu se vážený průměrný plat zvýšil, protože se propuštěným pracovníkům muselo vyplatit odstupné. Kromě toho bylo zapotřebí najmout kvalifikované pracovníky, aby se plně využily investice do vybavení, což způsobilo zvýšení mzdových nákladů.

(128)

Produktivita na zaměstnance, měřená jako výstup na zaměstnance, se během posuzovaného období zvýšila o 12 %. Ve zlepšení produktivity se odráží úroveň investic do strojního zařízení i do snižování počtu zaměstnanců.

(129)

Peněžní tok se během posuzovaného období zvýšil o 10 %.

(130)

Výrobci Společenství neměli žádné problémy se zvyšováním kapitálu. Své činnosti financovali prostřednictvím půjček od společností ve spojení a od bank. Využito bylo rovněž samofinancování.

(131)

Návratnost čistých aktiv byla vypočítána tak, že se čistý zisk před zdaněním z obdobného výrobku prodaného ve Společenství vyjádřil jako procento čisté účetní hodnoty stálých aktiv přidělených na obdobný výrobek prodaný ve Společenství. Vykazovala podobný vývoj jako ziskovost (viz 132. bod odůvodnění).

(132)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství, vyjádřená jako procento čistého prodeje, vykazovala prudký pokles mezi léty 2001 až 2003, kdy se již tak malé ziskové rozpětí snížilo více než o polovinu. Poté se zvýšila, aniž by však dosáhla úrovně z roku 2001. Během období šetření představovaly zisky výrobního odvětví Společenství o něco více než polovinu úrovně dosažené v roce 2001. V roce 2002 se zvýšení cen nemohlo vyrovnat zvýšení výrobních nákladů ani ztrátě způsobené nižšími objemy prodeje. V roce 2003 se tato čísla ještě více snížila, jelikož ceny klesly a objem prodeje se snížil ještě více. V roce 2004 a během období šetření se ziskovost výrobního odvětví Společenství zlepšila díky významnému zvýšení objemu prodeje, přičemž cenová úroveň byla stabilní.

(133)

Co se týče vlivu rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství, není možné dospět k žádnému smysluplnému závěru s ohledem na nízkou úroveň dovozu z ČLR.

(134)

Zatímco ukazatele zkoumané výše vykazují určité zlepšení situace výrobního odvětví Společenství po uložení antidumpingových opatření v roce 2000, dokládají také negativní vývoj některých ukazatelů, který svědčí o tom, že výrobní odvětví Společenství se stále nachází v nestabilním a zranitelném stavu.

(135)

Mezi rokem 2001 a obdobím šetření vykazovaly tyto ukazatele pozitivní vývoj: prodejní ceny, využití kapacity a objem výroby výrobního odvětví Společenství se zvýšily, přičemž konečné zásoby mírně poklesly. Významným způsobem se zvýšila produktivita. Investice a peněžní tok rovněž vykazovaly pozitivní vývoj.

(136)

Naopak negativně se vyvíjely tyto ukazatele: objem prodeje se snížil, náklady na výrobu za tunu a průměrné mzdové náklady na zaměstnance se zvýšily, zatímco zaměstnanost klesla. Ziskovost a návratnost čistých aktiv se rovněž snížila.

(137)

Celkově je situace ve výrobním odvětví Společenství smíšená: zatímco některé ukazatele vykazují pozitivní vývoj, jiné vykazují negativní tendenci. Porovnáme-li výše uvedený vývoj s tendencemi popsanými v nařízení (ES) č. 1100/2000, je jasné, že zavedení antidumpingových opatření v roce 2000 umožnilo výrobnímu odvětví Společenství stabilizovat situaci, nepomohlo mu však plně se zotavit ze situace působící újmu. Třebaže výrobní odvětví Společenství v důsledku pozitivního vývoje začalo investovat do nového vybavení určeného na nová použití, mělo by se zdůraznit, že kvůli trhu vysoce citlivému na ceny se jeho podíl na trhu a ziskovost snížily.

(138)

Výrobní odvětví Společenství mělo prospěch ze zvyšování jednotkové ceny SiC od roku 2001 do konce období šetření. Původní nárůst měl vyrovnat zvýšení výrobních nákladů kvůli restrukturalizaci a výdajům spojeným s efektivností. Zvýšení prodejní ceny však nemohlo vyrovnat zvýšení výrobních nákladů, a zisková rozpětí se tudíž zmenšila.

(139)

Ačkoliv se spotřeba ve Společenství během posuzovaného období zvýšila o 4 %, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se o 2,6 % snížil, tj. výrobní odvětví Společenství nebylo schopno těžit z tohoto zvýšení spotřeby.

(140)

Na druhou stranu se během posuzovaného období zlepšila vývozní bilance výrobního odvětví Společenství, jelikož se v posuzovaném období značně zvýšil jeho prodej na vývoz, tj. o více než 25 %. Tento vývoj dokládá, že výrobní odvětví Společenství vyrábí konkurenceschopný výrobek, který je úspěšný na trzích třetích zemí, třebaže soutěží s ostatním dovozem.

(141)

Porovnáme-li situaci výrobního odvětví Společenství na začátku a na konci posuzovaného období, několik ukazatelů újmy, jako je kapacita a využití kapacity, zásoby a podíl na trhu, je na podobných úrovních. Ostatní ukazatele, jako je objem prodeje, výrobní náklady, ziskovost, návratnost investic a zaměstnanost, vykazují jasně negativní tendenci, zatímco pouze pár ukazatelů, tj. jednotkové prodejní ceny, produktivita, investice a peněžní tok vykazují pozitivní tendenci. Dospělo se proto k závěru, že situace výrobního Společenství je stále nestabilní, třebaže byla během posuzovaného období stabilizována v porovnání s obdobím, které předcházelo uložení opatření v roce 2000. Jasně negativní tendence, pokud jde o ziskovost, která během období šetření stále nedosáhla přijatelné úrovně, a snížený podíl výrobního odvětví Společenství na trhu především dokládají, že se toto odvětví nemohlo z účinků dumpingu působícího újmu plně vzpamatovat.

(142)

Jak bylo vysvětleno v 56. a 57. bodě odůvodnění, mají vyvážející výrobci v ČLR možnost podstatně zvýšit svůj objem vývozu do Společenství tak, že přesměrují současné objemy vývozu do třetích zemí na přitažlivější trh Společenství nebo využijí své značné volné kapacity. K dispozici mají skutečně značné kapacity dosahující více než 200 000 tun, což představuje téměř 100 % spotřeby Společenství. V případě zrušení opatření je tudíž pravděpodobné, že by na trh Společenství pronikla podstatná množství čínského SiC, aby znovu získala ztracený podíl na trhu a dále jej zvyšovala.

(143)

Během celého posuzovaného období byl severoamerický trh i nadále klíčovou oblastí zájmu ČLR. Zatímco v Severní Americe existuje pouze jeden výrobce surového SiC o kapacitě 50 000 tun, spotřeba v této oblasti činí 250 000 tun. ČLR zajišťuje 80 % amerického dovozu surového SiC a 57 % dovozu zrn SiC. Po ní následuje Brazílie (12 %), Norsko (10 %) a Německo (6 %). Pokud by došlo ke zrušení opatření, byly by volné kapacity ČLR, a to i kdyby byla ČLR schopna převzít podíl ostatních třetích zemí na dovozu v USA, i nadále dostatečné k zaplavení trhu Společenství SiC za nízkou cenu. Vývoj na trhu v USA, kde neplatila žádná antidumpingová cla, se bude v případě zrušení opatření velmi pravděpodobně odrážet na trhu Společenství.

(144)

Jelikož nikdo z čínských vyvážejících výrobců nespolupracoval, zakládaly se informace o pravděpodobných čínských úrovních cen v případě zrušení opatření na informacích, které byly k dispozici v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu byly použity informace předložené v podnětu, dovozní statistiky a jiné dostupné informace. Jak tedy bylo uvedeno výše v 56. bodě odůvodnění, informace v podnětu naznačují, že vývozní ceny vysoce kvalitních stupňů určených do USA a Japonska byly podstatně nižší než ceny za podobné stupně výrobního odvětví Společenství.

(145)

Tento vývoj potvrdily jiné zdroje informací, které ukazují, že čínské vývozní ceny do ostatních třetích zemí, jako je USA a Jihoafrická republika, jsou dle údajů Eurostatu podstatně nižší než vývozní ceny do Společenství, tj. 540 EUR/tunu za krystalické stupně (minimum 97 %) a 123 EUR/tunu za metalurgické stupně. Mělo by se zdůraznit, že čínští vývozci jsou schopni vyrábět všechny druhy vysoce kvalitního SiC a vyvážet je do ES. Šetření odhalilo, že jeden z nejcennějších a cenově nejnáročnějších SiC byl prodán do ES za 1 500 EUR/tunu bez započítání cla, což je 2 400 EUR/tunu včetně dovozního a antidumpingového cla. Dokonce i druhá uvedená cena je značně nižší než cena nabízená výrobci Společenství. Obecněji řečeno, statistiky Eurostatu ukazují, že vývozní ceny z Číny do Společenství byly historicky velmi nízké, tj. přibližně mezi 250 a 500 EUR/tunu. Je proto možné očekávat, že dojde-li k ukončení platnosti opatření, vstoupí čínský SiC za velmi nízké ceny opět na trh.

(146)

To může potvrdit skutečnost, že v roce 2006 poté, co čínské orgány podstatně snížily poplatky za vývozní licence, ze 125 až 208 EUR/tunu na 25,8 EUR/tunu, klesly vývozní ceny dotčeného výrobku do ostatních třetích zemí na úrovně, které se ještě více podbízejí současným cenám výrobního odvětví Společenství.

(147)

Dále je pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci se budou muset podbízet také cenám dovozu ze třetích zemí, aby byli schopni značně zvýšit svůj prodej, a využít tak obrovskou volnou kapacitu a získat podstatný podíl na trhu ve Společenství. To zvýší tlak na ceny a nejenže se přitom zabrání výrobnímu Společenství, aby se plně zotavilo z minulé újmy, ale povede to také k vážnému zhoršení jeho stále nestabilního stavu.

(148)

Z důvodů stanovených ve výše uvedených bodech odůvodnění bylo rozhodnuto, že v případě ukončení platnosti opatření proti ČLR je pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci budou pokračovat ve vývozu významných množství do Společenství za dumpingové ceny, které budou značně nižší než ceny ES, aby znovu nabyli ztracené podíly na trhu.

(149)

Dospělo se tudíž k závěru, že existuje pravděpodobnost opakování dumpingu působícího újmu v případě, že by se umožnilo ukončení platnosti opatření proti dovozu SiC pocházejícímu z ČLR.

(150)

Podle článku 21 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Vymezení zájmu Společenství se zakládalo na uznání všech různých zájmů, kterých se to týká.

(151)

Mělo by se připomenout, že při předchozím šetření se prodloužení opatření nepovažovalo za krok proti zájmu Společenství. Během původního šetření byl značný počet spolupracujících uživatelů a dovozců pro to, aby se v opatřeních pokračovalo.

(152)

Ve stávajícím řízení žádný spolupracující uživatel, žádný dovozce ani žádný výrobce surovin nebyl proti pokračování v opatřeních proti ČLR z důvodů uvedených níže v 153., 159. a 160. až 171. bodě odůvodnění.

(153)

Navzdory částečnému oživení výrobního odvětví Společenství od doby uložení antidumpingových opatření v roce 2000 je jasné, že tato opatření neměla dosud na výrobní odvětví Společenství očekávané vyrovnávací účinky.

(154)

V případě zachování opatření proti dovozu SiC pocházejícího z ČLR se lze vyhnout dalšímu snížení cen na trhu Společenství, přičemž výrobní odvětví Společenství by bylo schopno dosáhnout přiměřené úrovně cen a zlepšit si svou finanční situaci. K ní přispěla především skutečnost, že výrobní odvětví Společenství výrazně investovalo do kapacit na zpracování některých typů SiC určených na nové oblasti použití, jako jsou například dieselové částicové filtry. Díky tomu bude se vší pravděpodobností možné zvýšit v budoucnu prodejní ceny a objem a znovu získat ztracený podíl na trhu.

(155)

Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. Potvrdila to zlepšená vývozní výkonnost a jeho snahy o restrukturalizaci.

(156)

Z důvodů uvedených výše lze odůvodněně očekávat, že výrobní odvětví Společenství bude i nadále mít prospěch z těchto opatření a bude se dále zotavovat tak, aby dosáhlo přiměřených ziskových rozpětí. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že zachování opatření proti dovozu SiC pocházejícího z ČLR bude v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(157)

Naproti tomu se v případě pozbytí platnosti opatření týkajících se dovozu SiC pocházejícího z ČLR očekává, že na trh Společenství v masivním měřítku vstoupí dovoz čínského SiC za dumpingové ceny, který na trhu Společenství způsobí značný tlak na ceny. Za těchto okolností je pravděpodobné, že výrobní odvětví Společenství znovu utrpí újmu způsobenou zvýšeným dovozem za dumpingové ceny, což rovněž povede ke ztrátě podílů na trhu a ke zhoršení hospodářské situace, která je pořád nestabilní. Za takové situace není vyloučeno, že výrobní odvětví Společenství přestane existovat.

(158)

Dospělo se tudíž k závěru, že zachování opatření proti dovozu SiC pocházejícího z ČLR by bylo v zájmu Společenství.

(159)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění výše, tři vybraní dovozci ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícím výrobcem, vyplnili dotazník. Tito dovozci představovali 98 % objemů dovozu známých dovozců ve Společenství. Byli proti pokračování antidumpingových opatření, která jsou v platnosti proti Rusku a Ukrajině, ale nezaujali žádný konkrétní postoj, pokud jde o platná antidumpingová opatření proti ČLR.

(160)

Připomíná se, že v původním šetření bylo zjištěno, že dopad uložení opatření na dovozce nebude velký. Stávající šetření to potvrdilo. Od doby uložení opatření skutečně nebyla zjištěna žádná významná změna hospodářské situace dovozců a neočekává se, že by se to mělo změnit v případě, že se opatření zachovají. Ověřené informace předložené dovozci také ukázaly, že dosáhli přiměřených ziskových rozpětí i navzdory platnému antidumpingovému clu.

(161)

Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že pokračování v opatřeních použitelných na dovoz SiC pocházejícího z ČLR nebude mít na situaci dovozců významný dopad.

(162)

Jak je uvedeno v 14. až 16. bodě odůvodnění, osmnáct uživatelů ve Společenství, kteří představují zhruba 30 % celkové spotřeby Společenství, poskytlo základní informace vztahující se k nákupům dotčeného výrobku a vyjádřilo svou ochotu spolupracovat. Sedm uživatelů nakonec předložilo úplné odpovědi na dotazník, přičemž u dvou z nich byla provedena inspekce na místě. V této souvislosti se musí poznamenat, že většinu spolupracujících uživatelů tvořili zpracovatelé a pouze jeden konečný uživatel. Nikdo ze spolupracujících uživatelů nezaujal žádný konkrétní postoj k platným antidumpingovým opatřením proti ČLR.

(163)

Karbid křemíku se používá v širokém výběru aplikací, a dotýká se tudíž velkého počtu spotřebitelských odvětví, jako je například výroba brusných a lešticích nástrojů nebo použití jako žáruvzdorný segment pro krystalický materiál. V metalurgickém segmentu se SiC používá jako slitina.

(164)

Při zkoumání případného dopadu, který by mělo uvalení opatření na uživatele, se v původním šetření dospělo k závěru, že s ohledem na nízkou úroveň spolupráce a předložené připomínky neměla platná opatření na jejich podnikání významný negativní dopad.

(165)

Současné šetření týkající se přezkumu potvrdilo závěry, pokud jde o SiC pocházející z ČLR. Analýza odpovědí na dotazník skutečně odhalila, že uživatelé nemusí v případě zachování opatření očekávat žádné zvýšení nákladů. Vzhledem k tomu, že opatření na téže úrovni jsou v platnosti již od roku 1986, zachování těchto opatření by současnou situaci uživatelů nezměnilo. V každém případě se postavení uživatelů, kteří mají dodatečný zdroj dodávek, spíše zlepší, jelikož platnost opatření proti Rusku a Ukrajině bude ukončena.

(166)

Kromě toho se připomíná, že od uložení opatření na dovoz SiC pocházejícího z ČLR nebyla zaznamenána žádná významná změna hospodářské situace uživatelů.

(167)

Některé zúčastněné osoby tvrdily, že pokračování v opatřeních týkajících se dovozu SiC pocházejícího z ČLR by vedlo ke zvýšenému dovozu konečných výrobků za použití čínského SiC. Žádné takové zvýšení však během posuzovaného období nebylo zaznamenáno, a to i přes platná antidumpingová opatření proti ČLR. Nic nenaznačovalo tomu, že by toto zvýšení dovozu konečných výrobků mělo nastat nebo se dalo předpokládat v blízké budoucnosti. Tato námitka proto musela být zamítnuta.

(168)

Někteří uživatelé argumentovali nedostatkem nabídky v případě, že budou zachována opatření proti všem třem zemím, které podléhaly stávajícímu šetření. V tomto ohledu se však připomíná, že opatření, která jsou v současné době v platnosti, dosud nevedla k žádnému nedostatku nabídky. Nadto budou moci po ukončení platnosti antidumpingových opatření proti Rusku a Ukrajině do Společenství vstupovat nové zdroje dodávek, a to bez jakýchkoli antidumpingových cel. Nakonec se připomíná, že účelem antidumpingových cel není zabránit tomu, aby SiC dovážený z ČLR vstupoval na trh Společenství, ale zajistit spravedlivé podmínky obchodu. Z těchto důvodů se tato námitka musí zamítnout.

(169)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že pokračování v opatřeních platných pro dovoz SiC pocházejícího z ČLR nebude mít na situaci uživatelů významný dopad.

(170)

Komise obdržela dvě odpovědi na dotazník od dodavatelů surovin pro výrobní odvětví Společenství. Oba uvedli, že antidumpingová opatření budou mít na jejich obchody poměrně omezený dopad.

(171)

Šetření tato zhodnocení situace potvrdilo. Dochází se proto k závěru, že navazující odvětví nemá žádné pádné důvody proti tomu, aby opatření proti dovozu SiC pocházejícího z ČLR byla zachována.

(172)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že v případě ukončení platnosti opatření se situace výrobního odvětví Společenství zhorší, což dokonce může vést k jeho zániku.

(173)

Pokud jde o dovozce, uživatele a výrobce surového SiC, bylo zjištěno, že uložení opatření na dovoz SiC pocházejícího z ČLR nemělo žádné nepřiměřené negativní dopady na jejich hospodářskou situaci.

(174)

Dospělo se tudíž k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, kvůli kterým by měl být zájem Společenství v rozporu s trváním opatření týkajících se dovozu SiC pocházejícího z ČLR.

(175)

S ohledem na závěry týkající se Ruska a na to, co je uvedeno výše v 84. až 89. bodě odůvodnění, budou antidumpingová řízení proti této zemi ukončena a platná antidumpingová opatření zrušena.

(176)

Z toho plyne, že prozatímní přezkum uvedený v 7. bodě odůvodnění, omezený na přezkum podoby platných opatření proti Rusku, by se měl také ukončit.

(177)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě jsou stávající opatření zachována. Byla jim poskytnuta lhůta na předložení připomínek po poskytnutí těchto informací. Nebyly zaslány žádné připomínky, které by byly takové povahy, aby mohly výše uvedené závěry změnit.

(178)

Z toho vyplývá, že, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová opatření vztahující se na dovoz SiC pocházejícího z ČLR by se měla zachovat.

(179)

Konečně řízení vztahující se na dovoz SiC pocházejícího z Ruské federace a Ukrajiny, jak bylo uvedeno výše, by měla být ukončena a opatření zrušena,