(ES) č. 366/2006Nařízení Rady (ES) č. 366/2006 ze dne 27. února 2006 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1676/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (dále jen „PET“) filmu kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, pocházejícího z Indie (dále jen „konečná vyrovnávací opatření“). Opatření měla podobu valorického cla v sazbě od 3,8 % do 19,1 % vztahující se na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců a ve zbytkové celní sazbě 19,1 % vztahující se na dovoz od všech ostatních společností.

(2)

Nařízením (ES) č. 1676/2001 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu PET filmu pocházejícího mimo jiné z Indie (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Byl proveden výběr vzorku indických vyvážejících výrobců a společnostem zařazeným ve vzorku byla uložena individuální cla v sazbách od 0 % do 62,6 %, ostatním spolupracujícím společnostem nezařazeným ve vzorku bylo uloženo clo na základě váženého průměrného dumpingového rozpětí 57,7 % sníženého o jejich individuální rozpětí vývozní subvence. Všem ostatním společnostem bylo uloženo clo v sazbě 53,3 %. Původní období šetření trvalo od 1. dubna 1999 do 31. března 2000 (dále jen „původní OŠ“).

(3)

Dne 22. srpna 2001 přijala Komise rozhodnutím 2001/645/ES (4) cenové závazky, které nabídlo pět indických výrobců: Ester Industries Limited (dále jen „Ester“), Flex Industries Limited (dále jen „Flex“), Garware Polyester Limited (dále jen „Garware“), MTZ Polyfilms Limited (dále jen „MTZ“) a Polyplex Corporation Limited (dále jen „Polyplex“). Dne 17. února 2005 oznámila Komise formou oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (5) změnu názvu MTZ.

(4)

Nařízeními (ES) č. 1975/2004 a (ES) č. 1976/2004 rozšířila Rada konečná vyrovnávací a antidumpingová opatření uložená z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie na dovoz téhož výrobku zasílaného z Brazílie a Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli.

(5)

Dne 28. června 2002 (6) zahájila Komise částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 2597/1999, omezený pouze na podobu konečných vyrovnávacích opatření a zejména na přezkoumání přijatelnosti závazku nabídnutého jedním indickým vyvážejícím výrobcem, v souladu s článkem 19 základního nařízení. Toto šetření bylo zastaveno nařízením (ES) č. 365/2006 (7).

(6)

Dne 22. listopadu 2003 (8) zahájila Komise částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 1676/2001, omezený pouze na podobu konečných antidumpingových opatření. Toto šetření bylo ukončeno nařízením (ES) č. 365/2006, které změnilo nařízení (ES) č. 1676/2001.

(7)

Dne 10. prosince 2004 (9) zahájila Komise přezkum konečných vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 367/2006 (10), které konečná vyrovnávací opatření zachovalo.

(8)

Dne 23. srpna 2005 (11) zahájila Komise přezkumné šetření nařízení (ES) č. 1975/2004 a nařízení (ES) č. 1976/2004 týkající se žádosti jednoho izraelského výrobce o udělení výjimky z rozšířených opatření. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 101/2006 (12).

(9)

Dne 5. listopadu 2004 podali následující výrobci ve Společenství: Du Pont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH a Nuroll SpA (dále jen „žadatelé“) žádost o částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 1676/2001, omezený na úroveň dumpingu. Žadatelé představují významnou část výroby PET filmu ve Společenství. Žádost podpořila společnost Toray Plastics Europe, ačkoli nebyla formálním žadatelem.

(10)

Žadatelé uvedli, že úroveň stávajících opatření uložených na dovoz PET filmu od pěti indických výrobců, od nichž byly rozhodnutím 2001/645/ES přijaty cenové závazky, již nedokáže zabránit poškozujícímu dumpingu.

(11)

Komise po konzultaci s poradním výborem určila, že existuje dostatek důkazů opravňujících k zahájení částečného prozatímního přezkumu, a dne 4. ledna 2005 vyhlásila oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (13) zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(12)

Rozsah přezkumu byl omezen pouze na přezkum dumpingu ze strany pěti indických vyvážejících výrobců, od nichž byly přijaty závazky, a na úroveň zbytkového cla, s cílem posoudit potřebu zachovat stávající opatření, zrušit je, nebo změnit jejich úroveň. Období šetření trvalo od 1. října 2003 do 30. září 2004.

(13)

Komise úředně oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu vyvážejícím výrobcům, zástupcům vyvážející země a výrobcům ve Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(14)

Aby získala informace, které považovala za potřebné pro své šetření, rozeslala Komise dotazníky dotčeným vyvážejícím výrobcům, z nichž všichni projevili ochotu spolupracovat a dotazník vyplnili. V provozovnách následujících vyvážejících výrobců v Indii byly provedeny inspekce na místě:

(15)

Dotyčným výrobkem je stejný výrobek jako v případě původního šetření, tj. polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódy KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

(16)

Stejně jako v původním šetření bylo shledáno, že PET film vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii a PET film vyvážený z Indie do Společenství mají stejné základní fyzikální vlastnosti a technické charakteristiky a použití. Proto jde o obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Aby mohla být stanovena běžná hodnota, bylo nejprve ověřeno, zda celkový domácí prodej každého z vyvážejících výrobců je reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2, tj. že přesáhl 5 % celkového množství dotyčného výrobku vyváženého do Společenství. U všech společností byl celkový prodej shledán reprezentativním.

(18)

Poté bylo zkoumáno, zda celkový domácí prodej každého typu výrobku přesáhl 5 % množství stejného typu výrobku vyváženého do Společenství. U dvou společností bylo zjištěno, že na domácím trhu prodává film druhé jakosti, do Společenství však nikoli. Vzhledem k tomu, že film druhé jakosti není přímo srovnatelný s filmem první jakosti, prodej filmu druhé jakosti nebyl při výpočtu běžné hodnoty zohledněn. Další společnost prodávala na domácím trhu tři různé jakosti filmů, ale do Společenství vyvážela pouze nejlepší jakost. Součástí její odbytové politiky bylo, že často prodávala filmy prvních dvou jakostí dohromady s filmem třetí jakosti, ale všechny za cenu filmu třetí jakosti. Vysvětlovala to rušením skladových zásob. Ani tyto prodeje nebyly při výpočtu zohledněny.

(19)

Jedna společnost prodávala obchodníkům na domácím trhu zboží, které bylo určeno pro vývoz. Zboží bylo snadno identifikovatelné jako určené pro vývoz, neboť podléhalo jinému režimu zdanění než běžné tržby na domácím trhu. Společnost neuvedla, zda mělo být konečným místem určení zboží Společenství, nebo třetí země. Tyto prodeje nebyly proto ve výpočtu zohledněny.

(20)

V případě těch typů výrobku, u nichž domácí prodej přesahoval 5 % množství stejného typu výrobku vyváženého do Společenství, bylo poté v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení zkoumáno, zda bylo dostatečné množství prodáno v běžném obchodním styku. Pro každý typ výrobku, u nějž objem domácích tržeb realizovaných za cenu rovnou výrobním nákladům nebo vyšší převyšoval 80 % celkového prodeje tohoto typu výrobku a u nějž byla vážená průměrná cena tohoto typu výrobku rovná výrobním nákladům nebo vyšší, byla stanovena běžná hodnota na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za všechny domácí prodeje tohoto typu výrobku, bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje ziskové či nikoli. Pro ty typy výrobku, u nichž dosáhl objem ziskových prodejů 80 % a méně, avšak ne méně než 10 % prodeje, nebo u nichž byla vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené pouze za ziskové domácí prodeje tohoto typu výrobku.

(21)

V případě těch typů výrobku, u nichž se nedaly vzhledem k nedostatečné reprezentativnosti nebo nedostatečnému objemu prodeje v běžném obchodním styku použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny vyvážejících výrobců, byla běžná hodnota vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení podle výrobních nákladů vynaložených dotčenými vyvážejícími výrobci na každý typ výrobku vyvezený do Společenství s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(22)

V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení vycházely prodejní, správní a režijní náklady z reprezentativních nákladů vynaložených vyvážejícími výrobci na jejich domácí prodej dotyčného výrobku. Ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě váženého průměrného ziskového rozpětí realizovaného každou společností na těchto typech výrobku prodaných na domácím trhu v dostatečném množství v běžném obchodním styku.

(23)

Po obdržení předaných informací jeden vyvážející výrobce zpochybnil úpravu zaplacených cen za jednu určitou surovinu. Zpochybněná úprava byla přezkoumána a došlo ke změně úpravy a k novému výpočtu dumpingového rozpětí.

(24)

Jiná společnost uvedla, že do výpočtů by měly být rovněž zařazeny filmy s nižší jakostí, a že by měly být provedeny úpravy, aby tento film mohl být srovnatelný s filmem první jakosti. Tato společnost rovněž uvedla, že v důsledku zohlednění těchto transakcí by bylo třeba provést nový výpočet ziskového rozpětí.

(25)

Množství filmů druhé a třetí jakosti, které nebylo při výpočtu zohledněno, představovalo méně než 3 % celkového domácího prodeje. Z tohoto důvodu se vychází z toho, že ostatní domácí transakce jsou dostatečně reprezentativní pro přesný výpočet běžné hodnoty. Není tedy třeba provést nový výpočet ziskového rozpětí.

(26)

Vyvážející výrobci obdrželi informace o výpočtech a vznesli určité připomínky. Komise přezkoumala tyto připomínky a v případě, že byly odůvodněné, následně upravila výpočty.

(27)

Pokud jde o stanovení vývozních cen, je třeba připomenout, že toto šetření se snaží zjistit, zda došlo ke změně úrovní dumpingu a zda lze tyto změny považovat za trvalé. V této souvislosti nemůže být stanovení vývozních cen omezeno pouze na přezkum počínání vývozců v minulosti, ale musí též zkoumat pravděpodobný vývoj vývozních cen v budoucnosti. Jinými slovy, je třeba stanovit, zda jsou vývozní ceny z minulosti spolehlivým ukazatelem vývozních cen do budoucna. V tomto případě a s ohledem na skutečnost, že byly uznány cenové závazky společností, bylo zkoumáno zejména to, zda existence těchto závazků ovlivnila vývozní ceny v minulosti do té míry, že tyto ceny nelze považovat za spolehlivý ukazatel budoucího chování vývozců při vývozu.

(28)

Vzhledem k existenci závazků, a aby bylo možno zjistit, zda jsou vývozní ceny do Společenství spolehlivé, byly vývozní ceny do Společenství zkoumány ve srovnání s minimálními dovozními cenami (dále jen „MDC“) stanovenými v závazcích. Prakticky bylo zapotřebí zjistit, zda byly vývozní ceny do Společenství stanoveny především v důsledku existence MDC stanovené v závazcích, a zda jsou tedy udržitelné, či nikoli. Na úrovni každé společnosti bylo proto na základě váženého průměru zvažováno, zda se ceny účtované za prodej na trh Společenství pohybovaly výrazně nad MDC, či nikoli, s přihlédnutím ke zvláštnostem dotyčného výrobku a trhů, na nichž byl prodáván v průběhu OŠ, a jaká byla výše těchto cen v porovnání s cenami na vývoz do třetích zemí. Když se vývozní ceny do Společenství pohybovaly dostatečně vysoko nad úrovní MDC společnosti, mělo se za to, že byly stanoveny dostatečně nezávisle na cenových závazcích, a že jsou proto spolehlivým ukazatelem pravděpodobného počínání vývozců při tvorbě cen do budoucna. Naproti tomu, pokud se vývozní ceny do Společenství nepohybovaly v průměru dostatečně vysoko nad úrovní MDC, a navíc byly výrazně vyšší než vývozní ceny do třetích zemí, mělo se pro účely tohoto prozatímního přezkumu za to, že byly ovlivněny cenovými závazky a nejsou dostatečně spolehlivé, aby mohly být použity při stanovení dumpingu podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(29)

U dvou indických vývozců, společností Flex a Polyplex, bylo shledáno, že jejich vývozní ceny do Společenství jsou podstatně vyšší než MDC. Proto byly tyto vývozní ceny do Společenství shledány spolehlivými a byly použity při výpočtech.

(30)

U ostatních tří vyvážejících výrobců, společností Ester, Garware a MTZ, bylo shledáno, že jejich vývozní ceny do Společenství jsou velmi blízké MDC. Navíc bylo též zjištěno, že vývozní ceny těchto tří společností do jiných třetích zemí jsou pro srovnatelné typy výrobku podstatně nižší než vývozní ceny do Společenství, a tak je pravděpodobné, že při neexistenci cenových závazků by se ceny do Společenství srovnaly s cenami účtovanými za stejné typy do jiných zemí. Závěr byl proto takový, že vývozní ceny těchto tří společností do Společenství nelze při tomto prozatímním přezkumu použít ke stanovení spolehlivých vývozních cen ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(31)

I přesto se však mělo za to, že by nemožnost stanovit spolehlivou cenu pro tyto tři indické vývozce v důsledku existence cenových závazků neměla vést k ukončení přezkumu pro tyto vývozce, pokud by se i tak dalo usuzovat na trvalou změnu okolností týkajících se jejich dumpingového chování, zejména vývozních cen. Proto a vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci prodávali dotyčný výrobek na světových trzích, bylo rozhodnuto stanovit vývozní cenu na základě cen, které za modely prodávané do Společenství skutečně platí nebo mají platit třetí země.

(32)

Po oznámení základních informací a úvah, na základě kterých měla být navržena změna nařízení (ES) č. 1676/2001, vznesly některé strany své připomínky.

(33)

Několik indických vyvážejících výrobců a indická vláda tvrdili, že čl. 2 odst. 8 a čl. 2 odst. 9 základního nařízení netvoří právní základ pro stanovení vývozních cen na základě cen používaných pro třetí země. Prohlásili, že vývozní ceny do Společenství existovaly a že nebylo uspokojivě dokázáno, že existoval postačující důvod k zamítnutí použití těchto vývozních cen. Prohlásili rovněž, že vývozní ceny do Společenství jsou spolehlivé, a že by měly být používány místo vývozních cen do třetích zemí.

(34)

Pokud jde o používání vývozních cen do třetích zemí, je nutno poznamenat, že důvod tohoto přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení je určit, zda je stále nutné zachovat opatření na vyrovnání dumpingu. Ke zjištění úrovně dumpingu dotčených vývozců je třeba prošetřit změnu úrovně dumpingu v porovnání s původními výsledky dumpingu. Je třeba zdůraznit, že upřednostňování cen do třetích zemí nad cenami do Společenství v případě tří indických vyvážejících výrobců není založeno na uplatnění čl. 2 odst. 8 a čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Jak je stanoveno v 27. a 28. bodě odůvodnění, je tento postup opodstatněný, neboť je nutné stanovit, zda bude možné udržet tyto ceny i v budoucnosti, a zda je pravděpodobný návrat k dumpingu.

(35)

Výsledkem tohoto hodnocení bylo, že ceny vývozů třech indických vyvážejících výrobců do Společenství byly ovlivňovány MDC, neboť jim téměř odpovídaly. Nebyly tedy výsledkem pouhých tržních sil a do budoucna zřejmě nezůstanou na stejné úrovni. Z tohoto důvodu se dospělo k závěru, že neexistovaly ceny do Společenství, které by mohly být použity pro výpočet dumpingového rozpětí. Vzhledem k tomu, že neexistovaly vývozní ceny do Společenství, bylo usouzeno, že ceny do třetích zemí představovaly vhodnou a přiměřenou alternativní základnu pro stanovení vývozních cen během období šetření a pro výpočet dumpingu.

(36)

Jeden indický vyvážející výrobce namítl, že nezohlednění jeho vývozních cen do Společenství a používání jeho cen do třetích zemí bylo diskriminující, neboť s ním bylo zacházeno jinak než s vývozci, u nichž se používaly jejich stávající ceny do Společenství.

(37)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že při stanovování vývozních cen nedošlo k žádné diskriminaci, neboť vůči všem indickým vývozcům byly učiněny stejné kroky. U každého vyvážejícího vývozce bylo zjištěno, zda existovaly vývozní ceny do Společenství, které by byly vhodné pro výpočet dumpingu. Toto šetření bylo provedeno formou porovnávání vývozních cen do Společenství jednotlivých vyvážejících výrobců s MDC s cílem zjistit, zda tyto ceny lze považovat za stanovené nezávisle na MDC. Jak je stanoveno v 28. bodě odůvodnění, v případech, kdy tyto ceny dostatečně přesahovaly MDC, bylo usouzeno, že nebyly ovlivněny MDC a že by mohly být použity pro vypočítání dumpingu vzhledem k tomu, že jsou spolehlivým ukazatelem pravděpodobného počínání vývozců při tvorbě cen do budoucna.

(38)

V případech, kdy bylo rozhodnuto, že ceny do Společenství byly ovlivněny platnými MDC, byly tyto ceny považovány za nespolehlivý ukazatel budoucího chování vývozců při stanovování cen a nebyly použity pro výpočet dumpingu, namísto nich byly použity vývozní ceny do třetích zemí. Skutečnost, že pro některé vývozce byly použity stávající vývozní ceny a pro některé jejich vývozní ceny do třetích zemí, nepředstavuje tedy žádnou diskriminaci v zacházení s jednotlivými vývozci.

(39)

Několik indických vyvážejících výrobců nesouhlasilo se závěrem, že jejich vývozní ceny do Společenství jsou velmi blízké MDC a nemohou proto být použity na výpočet dumpingu. Považují své ceny za stanovené dostatečně vysoko nad úrovní MDC a zdůraznili, že podle cenových závazků od nich pouze požadovalo, aby neprodávali pod úrovní MDC. Jeden vývozce namítl, že porovnávání s MDC není dostačující důvod ke stanovení, zda ceny do Společenství jsou přiměřené a spolehlivé, a že srovnání s cenami ostatních indických vyvážejících výrobců nebo s cenami průmyslu Společenství by bylo vhodnější.

(40)

V této souvislosti, jak je stanoveno v 30. bodě odůvodnění, orgány Společenství shledaly, že ceny tří vyvážejících výrobců nebyly dostatečně stanoveny nad úrovní MDC, aby mohly být považovány za nezávislé na MDC. Tyto ceny proto nejsou vhodným základem pro výpočet dumpingu. Skutečnost, že podle cenových závazků bylo vyvážejícím výrobcům pouze nařízeno neprodávat pod úrovní MDC, nejenže nebyla zpochybněna, ale je i nerelevantní pro tento druh analýzy.

(41)

Pokud jde o posuzování, zda ceny do Společenství byly ovlivněny existencí MDC, je třeba poznamenat, že pokud existují závazky, je nutné uvážit, zda jsou vývozní ceny spolehlivé a tvoří náležitý základ pro vypočítání dumpingových rozpětí. Pokud jsou ceny do Společenství ovlivněny jinými faktory než tržními silami, jako je závazek MDC, považují se tyto ceny za nepřiměřené nebo nespolehlivé. V tomto případě je třeba připomenout, že srovnání s cenami jednotlivých vyvážejících výrobců do ostatních třetích zemí, jak je stanoveno ve 28. bodě odůvodnění, bylo považováno za spolehlivější ukazatel budoucího chování vývozců při vývozu, než porovnávání s ostatními indickými vyvážejícími výrobci nebo průmyslem Společenství, neboť poskytují lepší představu o obchodních chováních jednotlivých vyvážejících výrobců.

(42)

Výrobní odvětví Společenství namítlo, že vzhledem ke zkreslujícímu účinku závazku MDC měly být v případě všech indických vyvážejících výrobců zamítnuty stávající prodejní ceny do Společenství a místo nich uplatněny ceny do třetích zemí. Rovněž vyjádřilo své pochyby nad tím, že ti indičtí vyvážející výrobci, pro které na základě vývozních cen do Společenství bylo vypočítáno nízké dumpingové rozpětí, budou do budoucna dále udržovat ceny na stejné úrovni.

(43)

Pokud jde o tento argument, jak je stanoveno v 32. bodě odůvodnění, vůči všem indickým vyvážejícím výrobcům byly uplatněny stejné postupy. Použití nebo nepoužití jednotlivých vývozních cen do Společenství bylo založeno na výsledku posouzení, zda byly tyto ceny ovlivněny existencí MDC a rozdílu mezi cenami vyvážejících výrobců do Společenství a vývozních cen do třetích zemí, jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění.

(44)

Výrobní odvětví Společenství rovněž uvedlo, že s cílem určit, zda jsou ceny do Společenství spolehlivý ukazatel budoucího chování vývozců a pro hodnocení dumpingu, bylo porovnání na základě váženého průměru vývozních cen a MDC v rozporu s výsledky přezkumu podoby opatření, podle nichž již MDC nejsou odpovídající.

(45)

Z tohoto hlediska je nutné poznamenat, že v rámci přezkumu podoby antidumpingových opatření šlo o otázku, zda jsou cenové závazky stále přiměřené a relevantní (tj. zda mají stejný vliv jako antidumpingové clo) vůči výrobkům, které jsou vyváženy v jejich rámci (viz. 8. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 365/2006). Při tomto přezkumu bylo zjištěno, že pro některé výrobkové skupiny se rozpětí stávajících cen do ES značně změnilo (rozšířilo či zúžilo) od doby původního šetření a bylo rozhodnuto, že specifické MDC založené na původních cenách pozbyly účinku na odstranění poškozujícího dumpingu, pokud jde o současný prodej. V rámci tohoto přezkumu mělo být zjištěno, zda tyto ceny do Společenství byly ovlivněny existencí závazku MDC, tj. zda jsou trvalé. Vychází se z principu, že tam, kde jsou ceny jasně vyšší než MDC, nejsou ovlivňovány MDC. To platí bez ohledu na to, zda jsou cenové závazky vhodné pro výrobek či nikoli. V tomto případě jsou ceny tedy určovány tržními silami a představují vhodný základ pro hodnocení dumpingového chování. Tento argument se tedy zamítá.

(46)

Běžná cena a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Byly proto provedeny úpravy týkající se slev, rabatů, nákladů na dopravu, pojištění a manipulaci, nákladů na nakládku a vedlejších nákladů, balného a nákladů spojených s úvěrem a provizemi, byly-li přiměřené a podložené ověřenými důkazy. U některých modelů společností Ester, Garware a MTZ byly též v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení provedeny úpravy vývozní ceny o rozdíly ve fyzických vlastnostech výrobku prodávaného na třetí trhy a výrobku prodávaného do Společenství.

(47)

Dva vyvážející výrobci nárokovali na omezený počet vývozů též úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení na základě hodnoty subvencí získaných za vývoz v rámci systému Duty Entitlement Passbook Scheme (DEPB) po uskutečnění vývozu. V této souvislosti bylo shledáno, že v rámci tohoto systému se částky připsané za vývoz dotyčného výrobku dají použít na kompenzaci cla splatného za dovoz jakéhokoli zboží nebo se dají volně prodat jiným společnostem. Navíc neexistují žádná omezení, že by se dovážené zboží mělo používat pouze k výrobě vyváženého výrobku. Výrobci proto neprokázali, že výhody získané v rámci systému DEPB po uskutečnění vývozu ovlivnily srovnatelnost cen a zejména to, že kvůli výhodám získaným v rámci systému DEPB platí zákazníci na domácím trhu trvale jiné ceny. Tato žádost proto byla zamítnuta.

(48)

Dumpingové rozpětí bylo stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. Tam, kde vývozní ceny vycházely z cen do třetích zemí, byly vypočteny příslušné ceny CIF na hranice Společenství navýšením jejich ceny ze závodu do třetích zemí o vážený průměrný rozdíl mezi cenami jednotlivých typů výrobku ze závodu a cenami CIF na hranice Společenství.

(49)

Vzhledem k podstatnému snížení individuálních dumpingových rozpětí oproti původním opatřením bylo uznáno, že je vhodné upravit i zbytkové clo. To bylo stanoveno v souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení na základě nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro pět indických vyvážejících výrobců podrobených tomuto přezkumu, neboť těchto pět společností je považováno za reprezentativní část vzorku spolupracujících výrobců, pokud jde o objem vývozů, na jehož základě bylo stanoveno původní zbytkové clo.

(50)

Dumpingová rozpětí vyjádřená procentem z ceny CIF na hranice Společenství před proclením byla stanovena takto:

(51)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla provedena analýza, zda lze přiměřeně soudit, že je změna okolností ohledně dumpingu trvalá.

(52)

V tomto ohledu je třeba říci, že běžná hodnota byla stanovena na základě nákladů a cen žadatelů. Vývozci mají významný domácí trh pro dotyčný výrobek a domácí ceny se v porovnání s původním šetřením zvýšily. Nepodařilo se nalézt žádné známky toho, že by běžná hodnota stanovená v tomto přezkumu nemohla být považována za trvalou.

(53)

Dalo by se oponovat, že na běžnou hodnotu by mohl mít významný vliv vývoj cen surovin, silně korelovaný s vývojem cen ropy. Ale soudí se, že vzhledem k tomu, že surovinami jsou komodity, jejichž cena je určována na mezinárodním trhu, mělo by zvýšení cen vliv na všechny subjekty na trhu, a promítlo by se tedy do běžné hodnoty i vývozní ceny.

(54)

Jak již bylo řečeno v 22. a 23. bodu odůvodnění, vzhledem k existenci závazků bylo třeba při určování trvalosti vývozních cen do Společenství analyzovat tyto ceny ve vztahu k MDC stanoveným v závazcích. Kromě toho bylo provedeno srovnání cen dotyčného výrobku prodávaného na vývoz do Společenství a na vývoz do třetích zemí v období šetření. Jak bylo vysvětleno v 23. bodu odůvodnění, když se vývozní ceny do Společenství nepohybovaly dostatečně vysoko nad úrovní MDC a byly výrazně vyšší než vývozní ceny do třetích zemí, nebyly vývozní ceny do Společenství považovány za spolehlivý ukazatel budoucího chování vývozců při stanovování cen. Namísto nich byly při stanovení budoucích vývozních cen, které by se daly považovat za trvalé, použity vývozní ceny do třetích zemí.

(55)

Na základě toho se usuzuje, že změněné okolnosti ohledně dumpingu oproti původnímu šetření lze důvodně považovat za změny trvalého charakteru, s tím, že pro tři indické vývozce, jak je uvedeno v 26. bodu odůvodnění, musela být trvalost změny okolností ohledně jejich chování, pokud jde o dumping a zejména vývozní ceny, určena na základě cen, které za modely prodávané do Společenství platí nebo mají platit třetí země, nikoli na základě jejich vývozních cen do Společenství.

(56)

Podstatné snížení individuálních dumpingových rozpětí společností ve vzorku oproti původním opatřením a jeho trvalý charakter lze považovat za reprezentativní i pro všechny ostatní společnosti. Proto bylo třeba odpovídajícím způsobem upravit zbytkové clo, jak je vysvětleno v 30. bodu odůvodnění.

(57)

Vzhledem k závěrům přijatým ohledně dumpingu a trvalého charakteru změněných okolností a s ohledem na závěry nařízení (ES) č. 365/2006, pokud jde o podobu antidumpingových opatření (odvolání platných závazků), by měla být antidumpingová opatření uložená na dovoz dotyčného výrobku pocházejícího z Indie pozměněna tak, aby odrazila nově zjištěná dumpingová rozpětí.

(58)

Vzhledem k tomu, že podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení nesmí být na jeden výrobek současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence, bylo z platného antidumpingového cla odečteno platné vyrovnávací clo vyplývající z vývozních subvencí. Pokud jde o zbytkové clo, sazba odpočtu odpovídá rozpětí vývozní subvence společnosti, která byla použita pro stanovení zbytkového dumpingového rozpětí.

(59)

Na základě výše uvedeného a s přihlédnutím ke zjištěním z přezkumu konečných vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti (nařízení (ES) č. 367/2006) se navrhují tato cla vyjádřená procentem z ceny CIF na hranice Společenství před proclením:

(60)

Jak je stanoveno ve 4. bodě odůvodnění, stávající antidumpingová opatření byla prodloužena, aby rovněž zahrnula dovozy PET filmu zaslaného z Brazílie a Izraele, a to bez ohledu na to, zda měly původ deklarovaný v Brazílii a Izraeli či nikoli. Pozměněná antidumpingová opatření, jak byla stanovena v 59. bodě odůvodnění, by měla zahrnovat dovozy PET filmu zaslaného z Brazílie a Izraele, a to bez ohledu na to, zda měly původ deklarovaný v Brazílii a Izraeli či nikoli. Brazilští a izraelští vyvážející výrobci, kteří byli osvobozeni od opatření, která byla prodloužena nařízením (ES) č. 1975/2004, ve znění nařízení (ES) č. 101/2006, by měli být rovněž osvobozeni od opatření ve znění tohoto nařízení.

(61)

Všem dotčeným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě je zamýšleno doporučit změnu nařízení (ES) č. 1676/2001, a byla jim poskytnuta možnost zaujmout k nim stanovisko.

(62)

Sazby antidumpingového cla jednotlivých společností uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě výsledků tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou u těchto společností během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátně platného cla vztahujícího se na „všechny ostatní společnosti“) se proto vztahují výlučně na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jinou společností, která není v operativní části tohoto nařízení konkrétně uvedena s názvem a adresou, včetně subjektů, které jsou ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, nepodléhají těmto sazbám, nýbrž sazbám vztahujícím se na „všechny ostatní společnosti“.

(63)

Žádosti o použití výše uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb, například v souvislosti se změnou názvu subjektu nebo s vytvořením nového výrobního či prodejního subjektu, by měly být adresovány Komisi spolu s uvedením všech příslušných údajů, zejména jakékoli změny činnosti společnosti v oblasti výroby, domácího prodeje či vývozu, která například s touto změnou názvu nebo vytvořením nového výrobního či prodejního subjektu souvisí. Nařízení (ES) č. 1676/2001 bude případně změněno a bude provedena aktualizace seznamu společností, pro něž jsou platné uvedené celní sazby.

(64)

Aby bylo umožněno náležité prosazování antidumpingového cla, měla by se zbytková celní sazba vztahovat nejenom na nespolupracující vývozce, ale i na společnosti, které neměly v průběhu OŠ žádné vývozy.

(65)

Je třeba upozornit, že indický vývozce MTZ změnil s účinností od července 2005 svou adresu, aniž by došlo ke změně ve vlastnictví, struktuře nebo činnosti společnosti. Adresa společnosti by proto měla být změněna.

(66)

Pro účely průhlednosti a s ohledem na nařízení (ES) č. 365/2006 přijaté ve stejný den jako toto nařízení a týkající se také přezkumu konečných antidumpingových opatření by měla být do normativní části tohoto nařízení zařazena nová konsolidovaná verze článku 1 nařízení (ES) č. 1676/2001,