2006/116/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (Kodifikované znění)
| Publikováno: | Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 12-18 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 12. prosince 2006 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 16. ledna 2007 | Nabývá účinnosti: | 16. ledna 2007 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, p.12) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, |
L 265 |
1 |
11.10.2011 |
|
Opraveno:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/116/ES
ze dne 12. prosince 2006
o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících
(kodifikované znění)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících ( 3 ) byla podstatně změněna ( 4 ). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. |
|
(2) |
Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl a Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a záznamů rozhlasových organizací (Římská úmluva) stanovují pouze minimální dobu ochrany práv, ke kterým se vztahují, přičemž smluvním státům poskytují možnost, aby tyto doby prodloužily. Určité členské státy tuto možnost využily. Určité členské státy navíc k Římské úmluvě dosud nepřistoupily. |
|
(3) |
V důsledku toho existují rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy, které upravují dobu ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících, které brání volnému pohybu zboží a služeb a narušují soutěž na společném trhu. Proto by s přihlédnutím k hladkému fungování vnitřního trhu měly být harmonizovány právní předpisy členských států, aby se doby ochrany v celém Společenství sjednotily. |
|
(4) |
Je důležité vymezit nejen dobu ochrany jako takovou, ale také určitá prováděcí ustanovení, jako je den, od kterého se doba ochrany počítá. |
|
(5) |
Ustanoveními této směrnice by nemělo být dotčeno použití čl. 14bis odst. 2 písm. b), c) a d) a odst. 3 Bernské úmluvy členskými státy. |
|
(6) |
Minimální doba ochrany stanovená Bernskou úmluvou, a to život autora a 50 let po jeho smrti, byla zamýšlena tak, aby poskytla ochranu autorovi a prvním dvěma generacím jeho potomků. Průměrná délka života ve Společenství se prodloužila do té míry, že tato doba není dostatečná k tomu, aby pokryla dvě generace. |
|
(7) |
Některé členské státy poskytly dobu ochrany delší než 50 let po smrti autora, aby vyrovnaly vliv světových válek na využití autorových děl. |
|
(8) |
K ochraně práv souvisejících zavedly některé členské státy dobu ochrany 50 let po oprávněném vydání nebo oprávněném sdělení veřejnosti. |
|
(9) |
Diplomatická konference konaná pod záštitou Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) v prosinci roku 1996 vedla k přijetí Smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, která se zabývá ochranou výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů. Tato smlouva významně aktualizuje mezinárodní ochranu souvisejících práv. |
|
(10) |
Zachovávání nabytých práv je jednou z obecných právních zásad chráněných právním řádem Společenství. Proto doby ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících zavedené právem Společenství nemohou mít za následek snížení ochrany, kterou nositelé práv ve Společenství před vstupem v platnost směrnice 93/98/EHS požívali. Za účelem zachování dopadů přechodných opatření na minimální úrovni a umožnění řádného fungování vnitřního trhu, by doba ochrany měla být stanovena na delší lhůtu. |
|
(11) |
Úroveň ochrany práva autorského a práv s ním souvisejících by měla být zvýšena, protože tato práva jsou pro duševní tvorbu zásadní. Jejich ochrana také zajišťuje udržení a vývoj tvořivosti v zájmu autorů, kulturních odvětví, spotřebitelů a společnosti jako celku. |
|
(12) |
Za účelem zavedení vysoké úrovně ochrany, která bude současně splňovat požadavky vnitřního trhu a uspokojovat potřebu zavést právní prostředí, které bude napomáhat k harmonickému rozvoji literární a umělecké tvorby ve Společenství, by měla být doba ochrany autorského práva harmonizována na 70 let po smrti autora nebo 70 let poté, co byla oprávněně sdělena veřejnosti a u práv souvisejících 50 let po události, od které lhůta běží. |
|
(13) |
Souborná díla jsou chráněna podle čl. 2 odst. 5 Bernské úmluvy, pokud na základě jejich výběru a uspořádání jejich obsahu tvoří duševní výtvor. Tato díla jsou chráněna jako taková, aniž je dotčeno autorské právo ke každé součásti, která tvoří součást takového souborného díla. Proto může být zvláštní doba ochrany použita na díla, která tvoří součást souborného díla. |
|
(14) |
Ve všech případech, kdy je jedna nebo více fyzických osob identifikována jako autor, by měla být doba ochrany počítána od jejich smrti. Otázka autorství celého díla nebo jeho části je skutkovou otázkou, o které mají rozhodovat vnitrostátní soudy. |
|
(15) |
Doba ochrany by měla být počítána od 1. ledna roku, který následuje po příslušné události tak, jak je uvedeno v Bernské a Římské úmluvě. |
|
(16) |
Ochrana fotografií je v členských státech upravena rozdílně. Fotografické dílo je ve smyslu Bernské úmluvy považováno za původní dílo, pokud se jedná o autorův vlastní duševní výtvor, který odráží jeho osobnost, přičemž se neberou v úvahu žádná jiná kritéria, například hodnota nebo účel. Ochranu ostatních fotografií by měly upravovat vnitrostátní právní předpisy. |
|
(17) |
Za účelem zabránění rozdílům v době ochrany týkající se souvisejících práv je nezbytné stanovit stejný časový bod, od kterého se počítá doba v celém Společenství. Výkon, záznam, přenos a oprávněné sdělení veřejnosti, to znamená prostředky, kterými se předmět práva souvisejícího s právem autorským stává obecně vnímatelný osobám všemi příslušnými způsoby, by měly být vzaty v úvahu pro výpočet doby ochrany bez ohledu na zemi, kde se tento výkon, záznam, přenos, oprávněné vydání nebo oprávněné sdělení veřejnosti uskutečňuje. |
|
(18) |
Práva vysílacích organizací k jejich vysílání by neměla být časově neomezená, ať již jde o vysílání po drátě nebo bezdrátové vysílání, pomocí kabelu nebo prostřednictvím družice. Je proto nezbytné, aby doba ochrany běžela pouze od prvního přenosu konkrétního vysílání. Tomuto ustanovení je třeba rozumět tak, že vylučuje, aby nová doba běžela v případech, kdy vysílání je totožné s předešlým vysíláním. |
|
(19) |
Členské státy by měly mít volnost zachovat nebo zavést jiná práva související s právem autorským, zejména pokud jde o ochranu kritických a vědeckých vydání. Za účelem zajištění transparentnosti na úrovni Společenství je však nezbytné, aby členské státy, které zavádějí nová práva související s právem autorským, o nich uvědomily Komisi. |
|
(20) |
Mělo by se jasně stanovit, že se tato směrnice nevztahuje na osobnostní práva. |
|
(21) |
U děl, jejichž zemí původu je ve smyslu Bernské úmluvy třetí země a jejichž autor není státním příslušníkem členského státu Společenství, by se mělo použít srovnání dob ochrany za předpokladu, že doba přiznávaná ve Společenství nesmí být delší, než je doba stanovená v této směrnici. |
|
(22) |
Pokud nositel práv, který není státním příslušníkem členského státu Společenství, má nárok na ochranu podle mezinárodních smluv, měla by doba ochrany souvisejících práv být stejná jako doba stanovená touto směrnicí. Nesmí však být delší než doba, která je stanovena třetí zemí, které je nositel práv státním příslušníkem. |
|
(23) |
Srovnání dob ochrany v členských státech by se nemělo dostat do konfliktu s jejich mezinárodními závazky. |
|
(24) |
Členské státy by měly mít volnost přijmout ustanovení o výkladu, změnách a dalším plnění smluv o využívání chráněných děl a jiných předmětů, které byly uzavřeny před prodloužením doby ochrany vyplývající z této směrnice. |
|
(25) |
Úcta k nabytým právům a oprávněná očekávání tvoří součást právního řádu Společenství. Členské státy mohou zejména stanovit, že za určitých okolností nemusí autorské právo a práva s ním související, která se podle této směrnice obnoví, zavazovat k placení osoby, které v dobré víře přikročily k využívání děl v době, kdy taková díla byla volná. |
|
(26) |
Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze I části B, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Trvání autorského práva
1. Práva autora literárního nebo uměleckého díla ve smyslu článku 2 Bernské úmluvy trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti bez ohledu na den, kdy bylo dílo oprávněně sděleno veřejnosti.
2. U díla spoluautorů se doba stanovená v odstavci 1 počítá od smrti posledního žijícího autora.
3. U anonymních děl či pseudonymních děl trvá doba ochrany 70 let od oprávněného sdělení díla veřejnosti. Pokud však autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje žádné pochyby o jeho totožnosti, nebo pokud autor odhalí svou totožnost během doby uvedené v první větě, řídí se doba ochrany podle odstavce 1.
4. Pokud členský stát přijme zvláštní ustanovení o autorském právu pro díla kolektivní nebo o právnické osobě označené za nositele práv, počítá se doba ochrany podle ustanovení odstavce 3, s výjimkou případů, kdy fyzické osoby, které vytvořily dílo jako takové, jsou označeny jako takové ve verzích díla, které byly sděleny veřejnosti. Tímto odstavcem nejsou dotčena práva identifikovaných autorů, jejichž identifikovatelné příspěvky jsou obsaženy v takových dílech, na jejichž příspěvky se odstavec 1 nebo 2 vztahuje.
5. V případě, že dílo je vydáno ve svazcích, po částech, číslech nebo epizodách a doba ochrany běží od doby, kdy dílo bylo oprávněně sděleno veřejnosti, běží doba ochrany pro každou takovou část samostatně.
6. V případech děl, u kterých se doba ochrany nepočítá od smrti autora nebo autorů, a která nebyla oprávněně sdělena veřejnosti v průběhu sedmdesáti let od jejich vytvoření, ochrana skončí.
7. Doba ochrany u hudebních skladeb s textem končí 70 let po smrti poslední z těchto nejdéle žijících osob, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou označeny za spoluautory: autora textu a skladatele hudební skladby, pokud byla obě díla vytvořena výslovně pro užití v dané hudební skladbě s textem.
Článek 2
Kinematografická a audiovizuální díla
1. Hlavní režisér kinematografického nebo audiovizuálního díla se považuje za jeho autora nebo jednoho z autorů. Členské státy mohou označit i jiné spoluautory.
2. Doba ochrany kinematografických nebo audiovizuálních děl končí 70 let po smrti poslední z těchto žijících osob, bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto osoby označeny za spoluautory: hlavního režiséra, autora scénáře, autora dialogu a skladatele hudby, která byla zvlášť vytvořena pro užití v kinematografickém nebo audiovizuálním díle.
Článek 3
Trvání práv souvisejících s právem autorským
1. Práva výkonných umělců uplynou za 50 let ode dne podání výkonu. Pokud je však záznam výkonu oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, uplynou práva za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, a to podle toho, která událost nastane dříve.
Pokud je však:
— záznam výkonu jiný než zvukový záznam oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, zaniknou práva za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, a to podle toho, která událost nastane dříve,
— záznam výkonu na zvukovém záznamu oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, zaniknou práva za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, a to podle toho, která událost nastane dříve,
2. Práva výrobců zvukových záznamů uplynou za 50 let po pořízení záznamu. Pokud je však zvukový záznam oprávněně vydán v průběhu této doby, uvedená práva uplynou za ►M1 70 ◄ let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání. Pokud během doby uvedené v první větě nedojde k žádnému oprávněnému vydání a pokud byl během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, uvedená práva uplynou za ►M1 70 ◄ let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému sdělení veřejnosti.
Tento odstavec však nemůže mít za účinek obnovení ochrany práv výrobců zvukových záznamů, která po uplynutí ochranné lhůty, jež jim byla přiznána podle čl. 3 odst. 2 směrnice 93/98/EHS ve znění před změnou provedenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, nebyla již chráněna ke dni 22. prosince 2002.
2a. Pokud 50 let poté, co byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, 50 let poté, co byl záznam oprávněně poskytnut veřejnosti, nenabízí výrobce zvukových záznamů kopie tohoto záznamu k prodeji v dostatečném množství nebo je nezpřístupňuje veřejnosti po drátě nebo bezdrátovou cestou tak, že k nim má veřejnost přístup z místa a v čase, které si zvolí, může umělec ukončit smlouvu, ve které převedl nebo postoupil svá práva na záznam svého výkonu výrobci zvukových záznamů (dále jen „smlouva o převodu nebo postoupení“). Tohoto práva ukončit smlouvu o převodu nebo postoupení lze využít tehdy, pokud výrobce ve lhůtě jednoho roku poté, kdy umělec oznámil svůj úmysl ukončit smlouvu o převodu nebo postoupení podle předchozí věty, nevyužívá dotčený záznam oběma způsoby uvedenými v předchozí větě. Umělec se tohoto práva na ukončení smlouvy nemůže vzdát. Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více umělců, mohou tito umělci ukončit své smlouvy o převodu nebo postoupení v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. Pokud došlo k ukončení smlouvy o převodu nebo postoupení práv podle tohoto odstavce, práva výrobce zvukových záznamů na daný zvukový záznam zanikají.
2b. Pokud má umělec podle smlouvy o převodu nebo postoupení právo požadovat jednorázovou odměnu, má právo obdržet od výrobce zvukových záznamů roční doplňkovou odměnu za každý celý rok bezprostředně navazující na 50. rok poté, co byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, na 50. rok poté, co byl záznam oprávněně sdělen veřejnosti. Umělec se tohoto práva na roční doplňkovou odměnu nemůže vzdát.
2c. Celková částka, kterou výrobce zvukových záznamů vyčleňuje po 50. roce poté, co byl tento zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, po 50. roce poté, co byl záznam oprávněně sdělen veřejnosti, na platby roční doplňkové odměny uvedené v odstavci 2b, musí odpovídat alespoň 20 % z příjmů, který tento výrobce zvukových záznamů získal v průběhu roku, který předchází roku, za nějž se platí uvedená odměna, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování dotčeného zvukového záznamu.
Členské státy zajistí, aby výrobci zvukových záznamů měli povinnost na požádání poskytnout umělcům, kteří mají právo na roční doplňkovou odměnu uvedenou v odstavci 2b, veškeré informace, které mohou být nezbytné k zajištění plateb této odměny.
2d. Členské státy zajistí, aby právo na roční doplňkovou odměnu uvedené v odstavci 2b bylo spravováno organizacemi pro kolektivní správu práv.
2e. Má-li umělec nárok na periodické platby, nebudou po 50. roce poté, co byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, po 50. roce poté, co byl záznam oprávněně sdělen veřejnosti, z těchto plateb sráženy žádné zálohy, ani smluvně dohodnuté srážky.
3. Práva výrobců prvotního záznamu filmu uplynou za 50 let od pořízení záznamu. Pokud však byl film v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti, potom práva uplynou za 50 let ode dne prvního takového vydání nebo prvního sdělení veřejnosti, a to podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve. „Filmem“ se rozumí kinematografické nebo audiovizuální dílo nebo pohyblivé obrazové sekvence bez ohledu na to, zda jsou doprovázeny zvukem či nikoliv.
4. Práva vysílacích organizací uplynou za 50 let ode dne prvního vysílání, ať již jde o vysílání po drátě nebo bezdrátové vysílání, pomocí kabelu nebo prostřednictvím družice.
Článek 4
Ochrana dosud nezveřejněných děl
Každá osoba, která po uplynutí autorskoprávní ochrany poprvé oprávněně vydá nebo oprávněně sdělí veřejnosti dosud nezveřejněné dílo, požívá ochrany na úrovni majetkových práv autorských. Doba ochrany takových práv trvá 25 let ode dne, kdy bylo dílo oprávněně vydáno nebo oprávněně sděleno veřejnosti.
Článek 5
Kritická a vědecká vydání
Členské státy mohou chránit kritická a vědecká vydání děl, která se stala z hlediska práva autorského volná. Maximální doba ochrany takových práv činí 30 let ode dne, kdy bylo takové vydání poprvé oprávněně vydáno.
Článek 6
Ochrana fotografií
Fotografie, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem, jsou chráněny podle článku 1. Na rozhodování o jejich způsobilosti k ochraně se nepoužijí žádná další kritéria. Členské státy mohou stanovit i ochranu ostatních fotografií.
Článek 7
Ochrana ve vztahu ke třetím zemím
1. Pokud je zemí původu díla ve smyslu Bernské úmluvy třetí země a autor díla není státním příslušníkem členského státu Společenství, uplyne doba ochrany poskytovaná členskými státy v den, kdy uplyne ochrana přiznávaná v zemi původu díla, nemůže však být delší, než je doba stanovená v článku 1.
2. Doba ochrany stanovená v článku 3 se vztahuje také na nositele práv, kteří nejsou státními příslušníky členského státu Společenství, pokud jim členské státy ochranu poskytují. Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky členských států, doba ochrany přiznávaná členskými státy však uplyne nejpozději v den uplynutí ochrany přiznávané v zemi, které je nositel práv státním příslušníkem, a nesmí být delší než doba stanovená v článku 3.
3. Členské státy, které k 29. říjnu 1993 přiznaly, zejména v souladu s jejich mezinárodními závazky, delší dobu ochrany, než je ta, která vyplývá z ustanovení odstavců 1 a 2, mohou zachovat tuto ochranu až do uzavření mezinárodních smluv o době ochrany autorského práva nebo práv s ním souvisejících.
Článek 8
Počítání dob
Doby stanovené v této směrnici se počítají od 1. ledna roku následujícího po události, od které běží.
Článek 9
Osobnostní práva
Tato směrnice se nedotýká předpisů členských států upravujících osobnostní práva.
Článek 10
Přechodná ustanovení
1. Pokud doba ochrany, která je delší než odpovídající doba stanovená v této směrnici, již začala běžet v členském státě k 1. červenci 1995, nezpůsobí tato směrnice zkrácení doby ochrany v uvedeném členském státě.
2. Doba ochrany stanovená v této směrnici se vztahuje na všechna díla a předměty ochrany, které byly chráněny alespoň v jednom členském státě v den uvedený v odstavci 1 podle vnitrostátních předpisů o autorském právu nebo právech s ním souvisejících, nebo které splňují podmínky ochrany podle směrnice [Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem] ( 5 ).
3. Touto směrnicí nejsou dotčena žádná využívání uskutečněná přede dnem uvedeným v odstavci 1. Členské státy přijmou nezbytná ustanovení zejména na ochranu práv nabytých třetími osobami.
4. Členské státy nejsou povinny používat čl. 2 odst. 1 na kinematografická nebo audiovizuální díla, která byla vytvořena před 1. červencem 1994.
5. Ustanovení čl. 3 odst. 1 až odst. 2e v platném znění ze dne 31. října 2011 se použijí v případě záznamů výkonu a zvukových záznamů, vzhledem k nimž jsou výkonný umělec a výrobce zvukových záznamů stále chráněni ve smyslu uvedených ustanovení v platném znění ze dne 30. října 2011, a to ke dni 1. listopadu 2013, a v případě záznamů výkonu a zvukových záznamů pořízených po tomto datu.
6. Článek 1 odst. 7 se použije na hudební skladby s textem, u kterých je alespoň v jednom členském státě chráněna přinejmenším hudební skladba nebo text dne 1. listopadu 2013, a na hudební skladby s textem, které vznikly po tomto datu.
Prvním pododstavcem tohoto odstavce není dotčeno využití provedené do 1. listopadu 2013. Členské státy přijmou nezbytná opatření zejména na ochranu práv získaných třetími osobami.
Článek 10a
Přechodná opatření
1. Nebude-li ve smlouvě jasně uvedeno jinak, má se za to, že smlouva o převodu nebo postoupení uzavřená před 1. listopadem 2013 je nadále účinná i po okamžiku, kdy by podle čl. 3 odst. 1 v platném znění ze dne 30. října 2011 výkonný umělec již nebyl chráněn.
2. Členské státy mohou stanovit, že smlouvy o převodu nebo postoupení, na jejichž základě má umělec nárok na periodické platby a které byly uzavřeny před 1. listopadem 2013, mohou být změněny po 50. roce poté, co byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, po 50. roce poté, co byl záznam oprávněně sdělen veřejnosti.
Článek 11
Oznámení a sdělení
1. Členské státy oznámí Komisi bez odkladu všechny návrhy právních předpisů týkajících se zavedení nových souvisejících práv včetně hlavních důvodů pro jejich zavedení a zamýšlenou dobu ochrany.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 12
Zrušující ustanovení
Směrnice 93/98/EHS se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze I části B.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 13
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
ČÁST A
Zrušená směrnice a její následné změny
|
Směrnice Rady 93/98/EHS (Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 9) |
Pouze čl. 11 odst. 2 |
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10) |
ČÁST B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost
(uvedené v článku 12)
|
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
Datum použitelnosti |
|
93/98/EHS |
1. července 1995 (články 1 až 11) |
19. listopadu 1993 (článek 12) nejpozději 1. července 1997, pokud se týče čl. 2 odst. 1 (čl. 10 odst. 5) |
|
2001/29/ES |
22. prosince 2002 |
PŘÍLOHA II
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Směrnice 93/98/EHS |
Tato směrnice |
|
Články 1 až 9 Čl. 10 odst. 1 až 4 Čl. 10 odst. 5 Článek 11 Článek 12 Čl. 13 odst. 1 první pododstavec Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 13 odst. 1 třetí pododstavec Čl. 13 odst. 2 — — Článek 14 — — |
Články 1 až 9 Čl. 10 odst. 1 až 4 — — Čl. 11 odst. 1 — — Čl. 11 odst. 2 — Článek 12 Článek 13 Článek 14 Příloha I Příloha II |
( 1 ) Stanovisko ze dne 26. října 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. října 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2006.
( 3 ) Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 9. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).
( 4 ) Viz přílohu I část A.
( 5 ) Úř. věst. L 346, 27.11.1992, s. 61. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/29/ES.