2006/24/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES

Publikováno:	Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54-63	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	15. března 2006	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	3. května 2006	Nabývá účinnosti:	3. května 2006
Platnost předpisu:	Ne	Pozbývá platnosti:	8. dubna 2014

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/24/ES

ze dne 15. března 2006

o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3) vyžaduje, aby členské státy chránily práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a zejména jejich právo na soukromí, aby byl zajištěn volný pohyb osobních údajů ve Společenství.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (4) převedla zásady stanovené ve směrnici 95/46/ES do zvláštních pravidel pro odvětví elektronických komunikací.

(3)

Články 5, 6 a 9 směrnice 2002/58/ES stanoví pravidla zpracovávání provozních a lokalizačních údajů vytvářených při používání služeb elektronických komunikací prováděné poskytovateli sítí a služeb. Jakmile již nejsou potřebné pro přenos sdělení, musí být takové údaje vymazány nebo anonymizovány, s výjimkou údajů potřebných pro účtování nebo stanovení plateb za propojení. V případě souhlasu lze určité údaje zpracovávat i pro marketingové účely a pro poskytování služeb s přidanou hodnotou.

(4)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy omezit rozsah práv a povinností uvedených v článku 5, článku 6, čl. 8 odst. 1, 2, 3 a 4 a článku 9 uvedené směrnice. Každé takové omezení musí být v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné pro určitý účel veřejného pořádku, tj. zajištění národní bezpečnosti (čti bezpečnosti státu), obrany, veřejné bezpečnosti nebo pro předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo neoprávněného použití elektronických komunikačních systémů.

(5)	Několik členských států přijalo právní předpisy, které stanoví poskytovatelům služeb povinnost uchovávat údaje pro účely předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů. Tyto vnitrostátní předpisy se značně liší.

(6)

Právní a technické odlišnosti mezi vnitrostátními předpisy o uchovávání údajů pro účely předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů představují překážku na vnitřním trhu elektronických komunikací, protože poskytovatelé služeb čelí různým požadavkům ohledně druhů provozních a lokalizačních údajů, které se mají uchovávat, a podmínek a lhůt uchovávání.

(7)

Závěry zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 19. prosince 2002 zdůrazňují, že v důsledku značného růstu možností poskytovaných elektronickými komunikacemi jsou údaje o použití elektronických komunikací mimořádně důležité a představují cenný nástroj pro předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, a zejména organizované trestné činnosti.

(8)	Prohlášení o boji proti terorismu přijaté Evropskou radou dne 25. března 2004 uložilo Radě prověřit opatření, která by pro poskytovatele služeb stanovila pravidla uchovávání provozních údajů o komunikaci.

(9)

Podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na respektování svého soukromého života a korespondence. Státní orgány mohou do výkonu tohoto práva zasahovat pouze v souladu se zákonem a pokud je to v demokratické společnosti nezbytné mimo jiné v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům nebo zločinnosti nebo pro ochranu práv a svobod jiných. Jelikož se uchovávání údajů osvědčilo jako nezbytný a účinný vyšetřovací nástroj prosazování práva v několika členských státech, a to zejména v závažných případech, jako jsou organizovaná trestná činnost a terorismus, je nutné zajistit zpřístupnění uchovávaných údajů orgánům činným v trestním řízení po určitou dobu a za podmínek stanovených v této směrnici. Přijetí nástroje pro uchovávání údajů slučitelného s požadavky článku 8 uvedené úmluvy je proto nezbytným opatřením.

(10)	Dne 13. července 2005 Rada ve svém prohlášení odsuzujícím teroristické útoky v Londýně opětovně potvrdila potřebu co nejrychlejšího přijetí společných opatření o uchovávání telekomunikačních údajů.

(11)

Vzhledem k významu provozních a lokalizačních údajů pro vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činnů, jak názorně dosvědčují výzkum i praktické zkušenosti několika členských států, je nutné na evropské úrovni zajistit, aby se po určitou dobu a za podmínek stanovených v této směrnici uchovávaly údaje vytvářené a zpracovávané poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí při poskytování komunikačních služeb.

(12)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES se nadále vztahuje na údaje, včetně údajů souvisejících s neúspěšnými pokusy o volání, jejichž uchovávání není konkrétně vyžadováno podle této směrnice, a proto leží mimo oblast její působnosti, a na uchovávání pro jiné účely včetně soudních, než na které se vztahuje tato směrnice.

(13)

Tato směrnice se týká pouze údajů vytvářených nebo zpracovávaných v důsledku sdělení nebo komunikační služby a nevztahuje se na údaje, které jsou obsahem sdělovaných informací. Údaje by se měly uchovávat tak, aby se neuchovávaly více než jednou. Údaji vytvářenými nebo zpracovávanými při poskytování dotčených komunikačních služeb se rozumí údaje, které jsou přístupné. Zejména pokud jde o uchovávání údajů souvisejících s internetovou elektronickou poštou a internetovou telefonií, může se povinnost uchovávat údaje vztahovat pouze na údaje z vlastních služeb poskytovatelů nebo poskytovatelů sítí.

(14)

Technologie elektronických komunikací se rychle mění a vývoji podléhají i oprávněné požadavky příslušných orgánů. Pro účely poradenství a podpory sdílení zkušeností ohledně osvědčených postupů v těchto otázkách zamýšlí Komise vytvořit skupinu složenou z donucovacích orgánů členských států, sdružení z odvětví elektronických komunikací, zástupců Evropského parlamentu a orgánů na ochranu údajů včetně evropského inspektora ochrany údajů.

(15)

Na údaje uchovávané podle této směrnice se plně vztahují směrnice 95/46/ES a směrnice 2002/58/ES. Podle čl. 30 odst. 1 písm. c) směrnice 95/46/ES se vyžaduje konzultace s Pracovní skupinou pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízenou podle článku 29 uvedené směrnice.

(16)

Na údaje uchovávané ve smyslu této směrnice se plně vztahují povinnosti uložené poskytovatelům služeb, které se týkají opatření pro zajištění kvality údajů podle článku 6 směrnice 95/46/ES, jakož i jejich povinnosti ohledně opatření pro zajištění důvěrné povahy a bezpečnosti zpracování údajů podle článků 16 a 17 uvedené směrnice.

(17)	Je nezbytné, aby členské státy přijaly právní úpravu pro zajištění toho, že se údaje uchovávané podle této směrnice budou poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům pouze v souladu s vnitrostátními právními předpisy a při plném respektování základních práv dotčených osob.

(18)

V této souvislosti ukládá článek 24 směrnice 95/46/ES členským státům povinnost stanovit sankce za porušení předpisů přijatých na základě uvedené směrnice. Ustanovení čl. 15 odst. 2 směrnice 2002/58/ES stanoví stejný požadavek ve vztahu k vnitrostátním předpisům přijatým podle směrnice 2002/58/ES. Rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV ze dne 24. února 2005 o útocích proti informačním systémům (5) stanoví, že úmyslný protiprávní přístup k informačním systémům, včetně přístupu k údajům v nich uchovávaným, má být trestným činem.

(19)	Právo kohokoli, kdo byl poškozen neoprávněným zpracováním nebo jinou činností neslučitelnou s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení směrnice 95/46/ES, na náhradu škody podle článku 23 uvedené směrnice se týká rovněž neoprávněného zpracování osobních údajů podle této směrnice.

(20)	Úmluva Rady Evropy o počítačové trestné činnosti z roku 2001 a Úmluva Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat z roku 1981 se rovněž vztahují na údaje uchovávané ve smyslu této směrnice.

(21)

Jelikož cílů této směrnice, totiž harmonizace povinností poskytovatelů uchovávat určité údaje a zajistit jejich dostupnost pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů, jak jsou vymezeny každým členským státem v jeho vnitrostátních právních předpisech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(22)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice spolu se směrnicí 2002/58/ES usiluje o zajištění plného dodržování základních práv občanů na respektování soukromého života a komunikace a na ochranu jejich osobních údajů, jak je stanoví články 7 a 8 Listiny.

(23)

Vzhledem k tomu, že povinnosti poskytovatelů služeb elektronických komunikací by měly být přiměřené, požaduje tato směrnice, aby uchovávali pouze takové údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při poskytování jejich komunikačních služeb. Pokud takové údaje nejsou těmito poskytovateli vytvářeny nebo zpracovávány, neexistuje ani žádná povinnost jejich uchovávání. Záměrem této směrnice není harmonizace technologie uchovávání údajů, jejíž volba je věcí řešenou na vnitrostátní úrovni.

(24)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (6) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(25)

Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států přijmout legislativní opatření týkající se práva na přístup k údajům a na jejich využívání vnitrostátními orgány určenými členskými státy. Otázky přístupu k údajům uchovávaným podle této směrnice vnitrostátními orgány pro výkon činností, jak jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 první odrážce směrnice 95/46/ES, nespadají do oblasti působnosti práva Společenství. Mohou být však předmětem vnitrostátních právních předpisů nebo opatření podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii. Takové právní předpisy nebo opatření musí plně respektovat práva vycházející ze společných ústavních tradic členských států a zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle článku 8 uvedené úmluvy, jak jej vykládá Evropský soud pro lidská práva, musí být zásah do výkonu práva na soukromí ze strany státních orgánů v souladu s požadavkem na nezbytnost a přiměřenost, a musí tak sloužit konkrétním, výslovným a oprávněným účelům a být prováděno způsobem, který je přiměřený, relevantní a ne nepřiměřený, pokud jde o účel zásahu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Účelem této směrnice je harmonizovat předpisy členských států týkající se povinnosti poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí, pokud jde o uchovávání některých údajů jimi vytvořených nebo zpracovaných, s cílem zajistit dostupnost těchto údajů pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů, jak jsou vymezeny každým členským státem v jeho vnitrostátních právních předpisech.

2. Tato směrnice se vztahuje na provozní a lokalizační údaje o právnických i fyzických osobách a na související údaje, které jsou nezbytné k identifikaci účastníka nebo registrovaného uživatele. Nevztahuje se na obsah elektronických sdělení ani na informace vyžadované při použití sítě elektronických komunikací.

Článek 2

Definice

1. Pro účely této směrnice se použijí definice stanovené směrnicí 95/46/ES, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (7) a směrnicí 2002/58/ES.

2. Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„údaji“ provozní údaje a lokalizační údaje a související údaje nezbytné k identifikaci účastníka nebo uživatele;

b)	„uživatelem“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba používající veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro soukromé či obchodní účely, přičemž nemusí být nutně účastníkem této služby;

„telefonní službou“ volání (včetně hlasové služby, hlasové schránky a konferencí a datová volání), doplňkové služby (včetně přeložení a přesměrování volání) a služby zasílání zpráv a multimediálních zpráv (včetně služby zasílání krátkých textových zpráv, pokročilé služby zasílání zpráv a služby multimediálních zpráv);

d)	„označením uživatele“ jedinečný identifikační kód přidělený osobám, když se stanou účastníkem nebo registrovaným uživatelem služby připojení k internetu nebo internetové komunikační služby;

e)	„označením buňky“ totožnost buňky, ze které volání prostřednictvím mobilní telefonie pochází nebo u které bylo ukončeno;

f)	„neúspěšným pokusem o volání“ komunikace, během které bylo telefonní volání úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu správce sítě.

Článek 3

Povinnost uchovávat údaje

1. Odchylně od článků 5, 6 a 9 směrnice 2002/58/ES přijmou členské státy opatření pro zajištění toho, že jsou v souladu s touto směrnicí uchovávány údaje uvedené v jejím článku 5, pokud jsou tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí v jejich jurisdikci při poskytování dotčených komunikačních služeb.

2. Povinnost uchovávat údaje stanovená v odstavci 1 zahrnuje uchovávání údajů uvedených v článku 5 týkajících se neúspěšných pokusů o volání, pokud jsou takové údaje vytvářeny nebo zpracovávány a uchovávány (pokud jde o údaje o telefonii) či zaznamenávány (pokud jde o internetové údaje) poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí v jurisdikci dotyčného členského státu při poskytování dotčených komunikačních služeb. Tato směrnice nepožaduje uchovávání údajů týkajících se nespojených volání.

Článek 4

Přístup k údajům

Členské státy přijmou opatření pro zajištění toho, že údaje uchovávané v souladu s touto směrnicí jsou poskytovány pouze příslušným vnitrostátním orgánům v konkrétních případech a v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Postupy pro získání přístupu k uchovávaným údajům v souladu s požadavky nezbytnosti a přiměřenosti a podmínky, jež mají být za tím účelem splněny, stanoví jednotlivé členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech, s výhradou příslušných ustanovení práva Evropské unie nebo mezinárodního práva veřejného, zejména Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jak ji vykládá Evropský soud pro lidská práva.

Článek 5

Kategorie uchovávaných údajů

1. Členské státy zajistí uchovávání těchto kategorií údajů v souladu s touto směrnicí:

údaje potřebné k dohledání a identifikaci zdroje sdělení:

pokud jde o telefonii provozovanou v rámci pevné sítě a v rámci mobilní sítě:

i)	telefonní číslo volajícího,

ii)	jméno a adresa účastníka nebo registrovaného uživatele;

pokud jde o připojení k internetu, internetovou elektronickou poštu a internetovou telefonii:

i)	přidělená označení uživatele,

ii)	označení uživatele nebo telefonní číslo, přidělované všem sdělením vstupujícím do veřejné telefonní sítě,

iii)	jméno a adresa účastníka nebo registrovaného uživatele, jemuž byla v době komunikace přidělena adresa internetového protokolu (IP), označení uživatele nebo telefonní číslo;

údaje potřebné k identifikaci adresáta sdělení:

pokud jde o telefonii provozovanou v rámci pevné sítě a v rámci mobilní sítě:

i)	vytočené číslo nebo vytočená čísla (volané telefonní číslo nebo volaná telefonní čísla) a v případech doplňkových služeb, jako např. přeložení nebo přesměrování volání, číslo nebo čísla, na která bylo volání přesměrováno,

ii)	jména a adresy účastníků nebo registrovaných uživatelů;

pokud jde o internetovou elektronickou poštu a internetovou telefonii:

i)	označení uživatele nebo telefonní číslo zamýšlených příjemců volání prostřednictvím internetové telefonie,

ii)	jména a adresy účastníků nebo registrovaných uživatelů a označení uživatele, který je zamýšleným příjemcem sdělení;

údaje potřebné ke zjištění data, času a doby trvání komunikace:

1.	pokud jde o telefonii provozovanou v rámci pevné sítě a v rámci mobilní sítě, datum a čas zahájení a ukončení komunikace;

pokud jde o připojení k internetu, internetovou elektronickou poštu a internetovou telefonii:

i)	datum a čas přihlášení a odhlášení služby připojení k internetu s ohledem na konkrétní časové pásmo, včetně IP adresy, ať dynamické, nebo statické, kterou komunikaci přidělil poskytovatel služby připojení k internetu, a označení uživatele účastníka nebo registrovaného uživatele,

ii)	datum a čas přihlášení a odhlášení služby internetové elektronické pošty nebo služby internetové telefonie s ohledem na konkrétní časové pásmo;

údaje potřebné k určení typu sdělení:

1.	pokud jde o telefonii provozovanou v rámci pevné sítě a v rámci mobilní sítě: použitá telefonní služba;

2.	pokud jde o internetovou elektronickou poštu a internetovou telefonii: použitá internetová služba;

údaje potřebné k identifikaci komunikačního vybavení uživatelů nebo jejich údajného komunikačního vybavení:

1.	pokud jde o telefonii provozovanou v rámci pevné sítě, telefonní čísla volajícího a volaného;

pokud jde o telefonii provozovanou v rámci mobilní sítě:

i)	telefonní čísla volajícího a volaného,

ii)	mezinárodní identifikace mobilního účastníka (IMSI) volajícího,

iii)	mezinárodní identifikace mobilní výbavy (IMEI) volajícího,

iv)	IMSI volaného,

v)	IMEI volaného,

vi)	v případě předplacených anonymních služeb datum a čas počáteční aktivace služby a označení místa (označení buňky), z nějž byla aktivace služby provedena;

pokud jde o připojení k internetu, internetovou elektronickou poštu a internetovou telefonii:

i)	telefonní číslo volajícího pro telefonické připojení k síti (dial-up),

ii)	digitální účastnická přípojka (DSL) nebo jiný koncový bod původce komunikace;

údaje potřebné ke zjištění polohy mobilního komunikačního zařízení:

1.	označení místa (označení buňky) na začátku komunikace;

2.	údaje určující odkazem na označení místa (označení buňky) zeměpisnou polohu buněk během doby, po kterou se uchovávají komunikační údaje.

2. Podle této směrnice nesmí být uchovávány údaje odhalující obsah sdělení.

Článek 6

Doba uchovávání

Členské státy zajistí, aby se kategorie údajů uvedené v článku 5 uchovávaly po dobu nejméně šesti měsíců a nejvýše dvou let ode dne komunikace.

Článek 7

Ochrana a bezpečnost údajů

Aniž jsou dotčeny předpisy přijaté na základě směrnice 95/46/ES a směrnice 2002/58/ES, členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí dodržovali alespoň tyto zásady bezpečnosti údajů, pokud jde o údaje uchovávané v souladu s touto směrnicí:

a)	uchovávané údaje mají stejnou kvalitu a podléhají stejnému zabezpečení a ochraně jako údaje na síti;

b)	na údaje se vztahují vhodná technická a organizační opatření k ochraně údajů před náhodným nebo neoprávněným zničením, náhodnou ztrátou či pozměněním nebo nepovoleným nebo neoprávněným uchováním, zpracováním, přístupem nebo zveřejněním;

c)	údaje podléhají příslušným technickým a organizačním opatřením pro zajištění toho, aby k nim mohly přistupovat pouze zvláště zmocněné osoby, a

d)	na konci doby uchovávání údajů se všechny tyto údaje zničí, a to vyjma údajů, k nimž bylo přistoupeno a byly zajištěny.

Článek 8

Způsob uchovávání údajů

Členské státy zajistí, aby se údaje uvedené v článku 5 uchovávaly podle této směrnice tak, aby mohly být spolu s jinými potřebnými informacemi, jež s těmito údaji souvisí, předány příslušným orgánům na jejich žádost bezodkladně.

Článek 9

Orgán dozoru

1. Každý členský stát určí jeden nebo více orgánů veřejné moci na svém území dohledem nad dodržováním předpisů přijatých členskými státy na základě článku 7, pokud jde o zabezpečení uchovávaných údajů. Tyto orgány mohou být totožné s orgány uvedenými v článku 28 směrnice 95/46/ES.

2. Orgány uvedené v odstavci 1 jednají při dohledu podle uvedeného odstavce zcela nezávisle.

Článek 10

Statistika

1. Členské státy zajistí, aby Komise dostávala jednou ročně statistiky o uchovávání údajů vytvořených nebo zpracovaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí. Statistika zahrne:

—	případy, kdy byly příslušným orgánům poskytnuty informace v souladu s použitelnými vnitrostátními právními předpisy,

—	čas, který uplynul ode dne uchování údajů do dne, kdy příslušný orgán požádal o předání údajů,

—	případy, kdy nebylo možné žádosti o poskytnutí údajů vyhovět.

2. Tyto statistiky neobsahují osobní údaje.

Článek 11

Změna směrnice 2002/58/ES

Ve směrnici 2002/58/ES se v článku 15 vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Odstavec 1 se nevztahuje na údaje, které se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí (8) mají uchovávat pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 uvedené směrnice.

Článek 12

Budoucí opatření

1. Členský stát, který se nachází ve zvláštní situaci ospravedlňující prodloužení maximální doby uchovávání uvedené v článku 6 o omezenou dobu, může přijmout nezbytná opatření. Členský stát neprodleně oznámí Komisi a dá na vědomí ostatním členským státům opatření přijatá na základě tohoto článku a uvede důvody pro jejich přijetí.

2. Komise do šesti měsíců od oznámení podle odstavce 1 dotyčná vnitrostátní opatření schválí nebo zamítne poté, co přezkoumá, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a zda nepředstavují překážku fungování vnitřního trhu. Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, považují se vnitrostátní opatření za schválená.

3. Pokud jsou podle odstavce 2 vnitrostátní opatření členského státu odchylující se od této směrnice schválena, může Komise zvážit navržení změny této směrnice.

Článek 13

Opravné prostředky, odpovědnost a sankce

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření pro zajištění toho, že se vnitrostátní opatření k provedení kapitoly III směrnice 95/46/ES o soudním přezkumu, odpovědnosti a sankcích plně použijí na zpracování údajů podle této směrnice.

2. Každý členský stát zejména přijme nezbytná opatření pro zajištění toho, aby úmyslný přístup k údajům uchovávaným v souladu s touto směrnicí nebo úmyslné předání takových údajů, jež nejsou povoleny podle vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice, bylo trestáno sankcemi, včetně správních nebo trestních sankcí, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 14

Hodnocení

1. Do 15. září 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnocení používání této směrnice a jejího dopadu na hospodářské subjekty a spotřebitele, se zohledněním dalšího vývoje elektronických komunikačních technologií a statistik poskytnutých Komisi podle článku 10, za účelem zjištění toho, zda je nutné změnit ustanovení této směrnice, zejména pokud se jedná o seznam údajů v článku 5 a dobu uchovávání stanovenou v článku 6. Výsledky hodnocení se zveřejní.

2. Za tím účelem Komise přezkoumá všechny připomínky od členských států nebo od Pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů zřízené na základě článku 29 směrnice 95/46/ES.

Článek 15

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 15. září 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3. Každý členský stát může odložit používání této směrnice do 15. března 2009, pokud jde o uchovávání komunikačních údajů týkajících se připojení k internetu, internetové telefonie a internetové elektronické pošty. Každý členský stát, který zamýšlí využít tohoto odstavce, o tom po přijetí této směrnice uvědomí Radu a Komisi formou prohlášení. Prohlášení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 17

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 15. března 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

H. WINKLER

(1) Stanovisko ze dne 19. ledna 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. února 2006.

(3) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(4) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(5) Úř. věst. L 69, 16.3.2005, s. 67.

(6) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(7) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(8) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54.“

Prohlášení Nizozemska