2006/891/ES2006/891/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2006 o využívání informací připravených podle mezinárodně uznávaných účetních standardů emitenty cenných papírů ze třetích zemí (oznámeno pod číslem K(2006) 5804)

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (2) vyžaduje, aby společnosti, na něž se vztahují právní předpisy členského státu a jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu, sestavovaly pro každé účetní období počínající dnem 1. ledna 2005 nebo později své konsolidované účetní závěrky v souladu s přijatými mezinárodními účetními standardy, nyní běžně označovanými jako Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS, International Financial Reporting Standards).

(2)

Článek 4 směrnice 2004/109/ES vyžaduje, aby v případě, že je emitent povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahovala auditovaná účetní závěrka konsolidovanou účetní závěrku zpracovanou v souladu s IFRS přijatými podle článku 3 nařízení (ES) č. 1606/2002. Obdobně vyžaduje článek 5 o pololetních finančních zprávách směrnice 2004/109/ES, aby byl zkrácený soubor účetní závěrky emitentů povinných vypracovat konsolidovanou účetní závěrku vypracován v souladu s těmito standardy. Tyto požadavky se vztahují na všechny emitenty, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, bez ohledu na to, zda je jejich sídlo ve Společenství nebo ve třetí zemi.

(3)

Ustanovení čl. 23 odst. 1 směrnice 2004/109/ES však dovoluje, aby příslušný orgán domovského členského státu osvobodil emitenta ze třetí země od některých povinností podle směrnice, včetně povinností podle článků 4 a 5 o výročních a pololetních finančních zprávách, za předpokladu, že právní předpisy dané třetí země stanoví rovnocenné požadavky nebo takový emitent splní požadavky právních předpisů třetí země, které příslušný orgán domovského členského státu považuje za rovnocenné. Kromě toho čl. 23 odst. 2 směrnice 2004/109/ES stanoví přechodnou odchylku pro emitenty, jejichž sídlo je ve třetí zemi. Tito emitenti jsou osvobozeni od povinnosti vypracovat své účetní závěrky v souladu s článkem 4 nebo 5 uvedené směrnice před účetním obdobím začínajícím dne 1. ledna 2007 nebo později, pokud jsou uvedené finanční závěrky vypracovány v souladu s mezinárodně uznávanými standardy uvedenými v článku 9 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(4)

Poté, co bylo přijato nařízení (ES) č. 1606/2002, přijaly mnohé země IFRS přímo do svých vnitrostátních účetních standardů. To jasně ukazuje, že se plní jeden z cílů tohoto nařízení – totiž podpořit zvýšené sbližování účetních standardů tak, aby IFRS byly přijaty mezinárodně a staly se opravdu celosvětovými standardy. Je tedy vhodné, aby emitenti ze třetích zemí byli osvobozeni od povinnosti vypracovat výroční a pololetní účetní závěrky v souladu s IFRS, jak požadují články 4 a 5 směrnice 2004/109/ES, pokud jsou uvedené závěrky vypracovány v souladu s vnitrostátními účetními standardy třetí země a pokud obsahují v souladu s IAS 1 Předkládání účetních závěrek výslovné a bezvýhradné prohlášení, že splňují IFRS.

(5)

Ve svém doporučení, které bylo doručeno v červnu 2005, uvedl Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR, Committee of European Securities Regulators), zřízený rozhodnutím Komise 2001/527/ES (3), že všeobecně uznávané účetní zásady (GAAP, Generally Accepted Accounting Principles) Kanady, Japonska a Spojených států, brány jako jednotlivé celky, jsou rovnocenné IFRS přijatým v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1606/2002, s výhradou určitých úprav, např. dalších vysvětlení a v některých případech dodatečné účetní závěrky.

(6)

V lednu 2005 japonská Rada pro účetní standardy (ASBJ, Accounting Standards Board of Japan) a Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB, International Accounting Standards Board) oznámily svou dohodu o zahájení společného projektu, jehož cílem je snížit rozdíly mezi IFRS a japonskými GAAP, a v březnu 2005 zahájily společný pracovní program pro sbližování japonských GAAP a IFRS. V lednu roku 2006 vyhlásila kanadská Rada pro účetní standardy (Accounting Standards Board of Canada) veřejně svůj cíl, kterým je přejít na jednotný soubor celosvětově uznávaných vysoce kvalitních standardů pro veřejné společnosti, a došla k závěru, že tohoto cíle lze nejlépe dosáhnout sbližováním kanadských účetních standardů s IFRS během pětiletého období. V únoru 2006 zveřejnily IASB a americká Rada pro účetní standardy (US Financial Accounting Standards Board) memorandum o porozumění, které koncipuje pracovní program pro sbližování IFRS a amerických GAAP s cílem splnit jednu z podmínek Komise USA pro burzu a cenné papíry (SEC, US Securities and Exchange Commission), kterou je třeba splnit před tím, než bude odstraněn požadavek na zahraniční emitenty používající IFRS, kteří jsou zaregistrováni u SEC, týkající se uvádění v soulad, a to nejpozději v roce 2009.

(7)

Je však důležité, aby byla zachována kvalita účetního výkaznictví IFRS založeného na zásadách, aby standardy IFRS byly prováděny důsledně, aby byla společnostem a investorům poskytnuta příslušná právní jistota a aby bylo společnostem EU poskytnuto rovné nakládání s účetní závěrkou na celosvětovém základě. Budoucí posouzení rovnocennosti by mělo být založeno na podrobné odborné a objektivní analýze rozdílů mezi IFRS a účetními standardy třetí země a rovněž na konkrétním provádění těchto GAAP ve srovnání s IFRS. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o rovnocennosti by měl být důkladně prozkoumán proces sbližování.

(8)

Vzhledem k úsilí regulátorů účetních standardů v Kanadě, Japonsku a ve Spojených státech sblížit standardy s IFRS je vhodné poskytnout dvouleté přechodné období, během kterého regulátoři povedou aktivní dialog, bude pokračovat proces sbližování a bude dokončena zpráva o dosaženém pokroku, aby mohli emitenti ze třetích zemí vypracovat své výroční a pololetní účetní závěrky v souladu s účetními standardy Kanady, Japonska nebo Spojených států.

(9)

I když mnoho zemí přejalo IFRS přímo do svých vnitrostátních GAAP, v jiných zemích sbližování GAAP a IFRS zatím stále probíhá. Vzhledem k tomu je vhodné na maximální přechodné období dvou let rovněž umožnit těmto emitentům ze třetích zemí pokračovat ve vypracovávání jejich výročních a pololetních účetních závěrek v souladu s GAAP, které se sbližují s IFRS, za předpokladu, že odpovědný vnitrostátní orgán přijal v tomto smyslu veřejný závazek a vypracoval pracovní program. Aby se zajistilo, že zproštění je k dispozici pouze v případech, kdy jsou splněny tyto podmínky, měl by být emitent ze třetí země požádán o předložení důkazu, kterým se před příslušným orgánem prokáže, že vnitrostátní orgán přijal veřejný závazek a stanovil pracovní program. Aby byla zajištěna soudržnost uvnitř Společenství, měl by Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) koordinovat činnost příslušných orgánů při posuzování toho, zda jsou uvedené podmínky splněny, pokud jde o GAAP třetí země.

(10)

Během tohoto dvouletého období by Komise měla nejen vést aktivní dialog s příslušnými orgány třetí země, ale také důkladně sledovat postup sbližování mezi IFRS a GAAP Kanady, Japonska, Spojených států a jiných třetích zemí, které vypracovaly program sbližování, aby tak zajistila, že bude moci přijmout rozhodnutí o rovnocennosti alespoň šest měsíců před 1. lednem 2009. Kromě toho bude Komise aktivně sledovat postup probíhajících prací příslušných orgánů třetích zemí na odstraňování veškerých požadavků kladených na emitenty Společenství vstupující na finanční trhy třetí země, aby sladili účetní závěrky připravené za použití IFRS. Na konci dalšího přechodného období musí Komise přijmout rozhodnutí v tom smyslu, aby emitenti ve Společenství a emitenti ze třetích zemí byli na stejné úrovni.

(11)

Komise by měla pravidelně informovat Evropský výbor pro cenné papíry a Evropský parlament o pokroku dosaženém v odstraňování povinností týkajících se uvádění v soulad a o postupu směrem ke sladění. Komise tedy do 1. dubna 2007 předá Evropskému výboru pro cenné papíry a Evropskému parlamentu zprávu o časovém plánu sladění, s nímž počítají vnitrostátní účetní orgány Kanady, Japonska a Spojených států. Komise by navíc měla do 1. dubna 2008 a po konzultaci s CESR předložit Evropskému výboru pro cenné papíry a Evropskému parlamentu zprávu o hodnocení GAAP třetích zemích používaných emitenty, kteří nemusí vypracovat výroční a pololetní účetní závěrky v souladu s IFRS před účetním obdobím začínajícím dne 1. ledna 2009 nebo později. A konečně, Komise by měla do 1. ledna 2008 a po konzultaci s CESR zajistit, aby existovala definice rovnocennosti, která by se používala pro stanovení rovnocennosti GAAP třetí země na základě mechanismu rovnocennosti zavedeného za tímto účelem.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

a)

komentáře k účetní závěrce obsahují výslovné a bezvýhradné prohlášení, že splňuje Mezinárodní standardy účetního výkaznictví v souladu s IAS 1 Předkládání účetních závěrek;

b)

účetní závěrka je vypracována v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami Kanady, Japonska nebo Spojených států amerických;

c)

účetní závěrka je vypracována v souladu s obecně uznávanými účetními standardy jiné třetí země než Kanady, Japonska, Spojených států amerických a jsou splněny tyto podmínky: