2006/101/ES2006/101/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 6. února 2006 o provádění programů zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech v roce 2006 (oznámeno pod číslem K(2006) 251)
Publikováno: | Úř. věst. L 46, 16.2.2006, s. 40-46 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
Přijato: | 6. února 2006 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 6. února 2006 | Nabývá účinnosti: | 6. února 2006 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 6. února 2006
o provádění programů zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech v roce 2006
(oznámeno pod číslem K(2006) 251)
(2006/101/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na článek 20 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví finanční příspěvek Společenství na provádění technických a vědeckých opatření nutných pro další rozvoj veterinárních předpisů Společenství, jakož i pro další rozvoj veterinárního vzdělávání a odborné přípravy. |
(2) |
Vědecký výbor pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty ve své zprávě ze dne 27. června 2000 a úřad EÚBP ve svém stanovisku ze dne 20. září 2005 v souvislosti s druhy volně žijících ptáků doporučily, aby byly prováděny výzkumy v hejnech drůbeže a volně žijících ptáků na zjištění influenzy ptáků a především na určení rozšiřování infekcí s podtypy H5 a H7 viru influenzy ptáků. |
(3) |
Směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19. května 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků (2), vymezuje ochranná opatření Společenství, která je třeba uplatnit v případě vypuknutí influenzy ptáků u drůbeže. Nestanoví nicméně pravidelné průzkumy týkající se této choroby u drůbeže a volně žijících ptáků. |
(4) |
Rozhodnutí Komise 2002/649/ES (3), 2004/111/ES (4) a rozhodnutí 2005/464/ES (5) stanovila, že členské státy předloží Komisi své programy dozoru týkající se influenzy ptáků. |
(5) |
Rozhodnutí Komise 2002/673/ES (6), 2004/630/ES (7) a rozhodnutí 2005/732/ES (8) schválila programy předložené členskými státy za účelem zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků na období stanovená v těchto programech. |
(6) |
Během těchto průzkumů byla v několika členských státech zjištěna přítomnost různých podtypů H5 a H7 nízkopatogenních virů influenzy ptáků. Přestože současné rozšíření virů influenzy ptáků může být považováno za poměrně nízké, je důležité pokračovat v dozoru a zlepšovat ho, aby bylo možno lépe porozumět epidemiologii nízkopatogenních virů influenzy ptáků a zabránit tomu, aby se viry u drůbeží populace nepozorovaně šířily. Výsledky zjišťování prováděných v členských státech se ukázaly být velice užitečnými při sledování přítomnosti podtypů viru influenzy ptáků, které by mohly představovat značné riziko v případě, že by se změnily na prudce nakažlivý druh. Kromě toho je s ohledem na současný výskyt choroby v Evropě vhodné posílit dozor nad influenzou ptáků. Celková částka příspěvku Společenství členským státům na tato opatření by měla zajistit zvýšený dozor. |
(7) |
Členské státy by proto měly předložit Komisi ke schválení své programy pro zjišťování influenzy ptáků, aby mohla být poskytnuta finanční podpora Společenství. |
(8) |
V případě dozoru nad volně žijícími ptáky by měly být zohledněny výsledky právě probíhajících vědeckých prací, které provádí úřad EÚBP a GŘ pro životní prostředí, jakmile budou k dispozici. Tyto výsledky budou rovněž použity při přezkoumání tohoto rozhodnutí. |
(9) |
Na všechny druhy volně žijících ptáků přirozeně se vyskytující ve Společenství se vztahuje režim ochrany podle směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (9), a proto by se při jakémkoli dozoru nad influenzou ptáků měly brát plně v úvahu požadavky uvedené směrnice. |
(10) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členské státy předloží Komisi ke schválení do 7. února 2006 programy pro provádění zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků podle přílohy.
Článek 2
Finanční příspěvek Společenství na opatření uvedená v článku 1 činí 50 % nákladů vynaložených v členských státech, s maximální výší 2 000 000 EUR pro všechny členské státy dohromady.
Článek 3
Maximální výše hrazených nákladů na testování nepřesáhnou:
a) |
: |
pro test ELISA |
: |
1 EUR na test; |
b) |
: |
pro imunodifúzní test v agarovém gelu |
: |
1,2 EUR na test; |
c) |
: |
pro test HI na H5/H7 |
: |
12 EUR na test; |
d) |
: |
pro test izolace viru |
: |
30 EUR na test; |
e) |
: |
pro test PCR |
: |
15 EUR na test. |
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 6. února 2006.
Za Komisi
Markos KYPRIANOU
člen Komise
(1) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).
(2) Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(3) Úř. věst. L 213, 9.8.2002, s. 38.
(4) Úř. věst. L 32, 5.2.2004, s. 20. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/615/ES (Úř. věst. L 278, 27.8.2004, s. 59).
(5) Úř. věst. L 164, 24.6.2005, s. 52. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2005/726/ES (Úř. věst. L 273, 19.10.2005, s. 21).
(6) Úř. věst. L 228, 24.8.2002, s. 27.
(7) Úř. věst. L 287, 8.9.2004, s. 7. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/679/ES (Úř. věst. L 310, 7.10.2004, s. 75).
(8) Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 95.
(9) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).
PŘÍLOHA
PROGRAMY ZJIŠŤOVÁNÍ INFLUENZY PTÁKŮ U DRŮBEŽE A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH PTÁKŮ V ČLENSKÝCH STÁTECH OD ÚNORA DO PROSINCE 2006
A. Cíle, obecné požadavky a kritéria pro zjišťování
A.1. CÍLE
1. |
Určit výskyt infekcí viru influenzy ptáků podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže opakováním dřívějších vyšetření v modifikované a cílenější podobě. |
2. |
Pokračovat v dozoru nad influenzou ptáků u volně žijícího ptactva z důvodu systému včasného varování před kmeny influenzy ptáků, které může do hejn drůbeže zavléct volně žijící ptactvo. |
3. |
Přispívat ke znalostem o ohrožení zdraví zvířat zavlečením influenzy ptáků z volné přírody. |
4. |
Podporovat propojení a integraci lékařů a veterinárních lékařů pro účely dozoru nad influenzou ptáků. |
A.2. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY A KRITÉRIA
1. |
Odběr vzorků je nutno provést do 31. prosince 2006. V případě drůbeže se vzorky budou odebírat podle potřeby během celého období odpovídajícího produkčním obdobím každého druhu drůbeže. |
2. |
Termín pro odevzdání konečných výsledků šetření je stanoven na 31. března 2007. |
3. |
Testování vzorků provádějí národní laboratoře pro influenzu ptáků (NL) v členských státech nebo jiné laboratoře schválené příslušnými orgány a pracující pod dohledem národní laboratoře. |
4. |
Všechny výsledky (sérologické i virologické) se zasílají do referenční laboratoře Společenství pro influenzu ptáků (CRL) pro srovnání. Je třeba zajistit plynulý tok informací. Referenční laboratoř Společenství zajistí technickou podporu a zvýšené zásoby diagnostických činidel. Antigeny pro použití při šetřeních dodává národním laboratořím referenční laboratoř Společenství, aby se zajistila jednotnost. |
5. |
Všechny izoláty viru influenzy ptáků se zasílají do referenční laboratoře Společenství v souladu s právními předpisy Společenství. Viry podtypů H5/H7 se zasílají neprodleně a provádí se u nich běžné charakterizační testy (sekvencování nukleotidů/IVPI) podle směrnice 92/40/EHS. Kromě toho referenční laboratoř Společenství vyžaduje, aby pozitivní séra H5 nebo H7 získaná od ptáků řádu Anseriformes byla poskytována „slepá“ za účelem vytvoření archívu umožňujícího další vývoj testů v budoucnu. |
B. Zjišťování influenzy ptáků u drůbeže
1. |
Všechny pozitivní nálezy se zpětně vyšetřují v daném hospodářství a výsledky vyšetření se oznamují Komisi a referenční laboratoři Společenství. |
2. |
Referenční laboratoř Společenství dodá zvláštní protokoly, které se přiloží k zásilce materiálu do referenční laboratoře Společenství, včetně výkazů v podobě tabulek určených pro sběr dat, která jsou předmětem šetření. V těchto tabulkách je třeba uvést použité zkušební laboratorní metody. Dodané tabulky umožní předkládat výsledky v jediném dokumentu. |
3. |
Krevní vzorky na sérologické vyšetření se odebírají u všech druhů drůbeže, včetně drůbeže chované ve volných výbězích, a to nejméně od pěti až deseti ptáků (s výjimkou kachen, hus a křepelek) z každého hospodářství a z různých kurníků, pokud je jich na hospodářství více. |
4. |
Odběr vzorků je třeba rozložit po celém území členského státu tak, aby vzorky bylo možné považovat za reprezentativní pro celý členský stát, přičemž je třeba brát v úvahu:
|
5. |
Na základě vyhodnocení rizik a specifické situace v dotčeném členském státě je třeba při výběru metody odběru vzorků rovněž brát v úvahu tyto faktory:
|
Tabulka 1
Počet hospodářství, v nichž je třeba odebrat vzorky pro každou kategorii drůbeže (s výjimkou hospodářství chovajících krůty, kachny a husy)
Počet hospodářství na každou kategorii drůbeže v členském státě |
Počet hospodářství, v nichž je třeba odebrat vzorky |
Do 34 |
Všechna |
35–50 |
35 |
51–80 |
42 |
81–250 |
53 |
> 250 |
60 |
Tabulka 2
Počet hospodářství chovajících krůty, kachny a husy, v nichž je třeba odebrat vzorky
Počet hospodářství v členském státě |
Počet hospodářství, v nichž je třeba odebrat vzorky |
Do 46 |
Všechna |
47–60 |
47 |
61–100 |
59 |
101–350 |
80 |
> 350 |
90 |
C. Zvláštní požadavky pro detekci infekce podtypy H5/H7 influenzy ptáků u kachen, hus a křepelek
1. |
Krevní vzorky pro sérologické testy se odebírají přednostně od ptáků, kteří jsou chováni venku na polích. |
2. |
Z každého vybraného hospodářství se pro účely sérologických testů odebere 40 až 50 krevních vzorků. |
D. Zjišťování influenzy ptáků u volně žijících ptáků
D.1. PODOBA A PROVÁDĚNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ
1. |
Je nezbytné vybudovat kontakty s institucemi, které se zabývají ochranou/pozorováním, a kroužkovacími stanicemi. Odběr vzorků případně provádějí pracovníci těchto skupin/stanic nebo myslivci. |
2. |
Aktivní dozor nad živými nebo ulovenými ptáky je zaměřen na:
Odebírání vzorků musí být prováděno s ohledem na sezónnost tažných modelů, které se mohou v různých členských státech lišit, a na druhy ptáků uvedené v příloze F. |
3. |
Pasivní dozor nad nalezenými uhynulými volně žijícími ptáky se zaměří především na výskyt abnormální úmrtnosti nebo na významná ohniska choroby:
Dodatečným faktorem, ke kterému je třeba přihlédnout, je výskyt úmrtnosti u různých druhů na stejném místě. |
D.2. POSTUP ODBĚRU VZORKŮ
1. |
Pro účely virologických vyšetření se odebírají výtěry z kloak. Největší procento úspěšnosti se kromě podzimního odběru u „jednoletých“ ptáků předpokládá u hostitelských druhů s velkou citlivostí a zvýšeným kontaktem s drůbeží (například kachna divoká). |
2. |
Kromě odebírání výtěrů z kloak nebo vzorků výkalů se rovněž odebírají vzorky tkání (a to z mozku, srdce, plic, ledvin a střev) u nalezených uhynulých nebo zastřelených volně žijících ptáků pro účely izolace viru a molekulární detekce (PCR). Molekulární techniky se provádí pouze v laboratořích, které zaručí kvalitu a používají postupy schválené referenční laboratoří Společenství pro influenzu ptáků. |
3. |
Vzorky se odebírají od různých druhů volně žijícího ptactva. Odběr je zaměřen hlavně na ptáky řádu Anseriformes (vodní ptáci) a ptáky řádu Charadriiformes (mořští ptáci). |
4. |
U chycených, ulovených nebo právě uhynulých volně žijících ptáků je třeba provést výtěr trusu nebo pečlivý sběr čerstvého trusu. |
5. |
Je povoleno sloučit až pět vzorků od téhož druhu sebraných na stejném místě a ve stejnou dobu. Při slučování vzorků musí být zajištěno, že v případě pozitivního nálezu bude možno jednotlivé vzorky znovu otestovat. |
6. |
Zvláštní pozornost je třeba věnovat skladování a přepravě vzorků. Není-li možné zajistit přepravu vzorků do laboratoře do 48 hodin (v transportním médiu při teplotě 4 °C), musejí být vzorky uskladněny a následně přepraveny v suchém ledu při teplotě - 70 °C (teploty mezi 4 °C a – 70 °C jsou vhodné pouze pro velmi krátkodobé skladování, tomu je však třeba se v co největší míře vyhnout). |
E. Laboratorní testy
1. |
Laboratorní testy se provádějí podle diagnostických metod pro průkaz a diferenciální diagnostiku influenzy ptáků stanovených v příloze III směrnice 92/40/EHS (včetně vyšetření séra kachen a hus testem inhibice hemaglutinace (HI)). |
2. |
Pokud se předpokládá provádění laboratorních testů, které nejsou uvedeny ve směrnici 92/40/EHS ani v Příručce norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), předloží členské státy údaje potřebné pro jejich validaci referenční laboratoři Společenství současně s předložením svého programu ke schválení Komisi. |
3. |
Všechny pozitivní sérologické nálezy musí potvrdit národní laboratoře pro influenzu ptáků na základě testu inhibice hemaglutinace se stanovenými kmeny dodanými referenční laboratoří Společenství: H5
H7
|
4. |
Všechny vzorky odebrané při zjišťování influenzy ptáků u volně žijících ptáků (kapitola D) se co nejdříve, nejpozději však během dvou týdnů, otestují pomocí PCR na H5 a v případě pozitivního nálezu se co nejdříve provede analýza v restrikčním místě za účelem určení, je-li důvodem vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI) nebo nízkopatogenní influenza ptáků (LPAI). |
5. |
Sérologický dozor nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků se nepožaduje. |
6. |
Členské státy oznámí Komisi pozitivní vzorky na podtypy H5 a H7 zjištěné během jejich dozoru u drůbeže a volně žijících ptáků každé dva měsíce. Tím není dotčena povinnost členských států, stanovená v příslušných právních předpisech Společenství, oznamovat Komisi případy vysoce patogenní influenzy ptáků okamžitě, bez ohledu na hostitele. |
F. Prozatímní seznam druhů volně žijících ptáků, kteří představují vyšší riziko v souvislosti s influenzou ptáků (2)
Latinský název |
Název v češtině |
||
|
Husa běločelá |
||
|
Husa polní |
||
|
Kachna divoká |
||
|
Kopřivka obecná |
||
|
Ostralka štíhlá |
||
|
Lžičák pestrý |
||
|
Hvízdák eurasijský |
||
|
Čírka obecná |
||
|
Čírka modrá |
||
|
Polák velký |
||
|
Polák chocholačka |
||
|
Čejka chocholatá |
||
|
Jespák bojovný |
||
|
Racek chechtavý |
||
|
Racek bouřní |
(1) Úř. věst. L 146, 11.6.1994, s. 17.
(2) Tento seznam není konečný, má pouze identifikovat stěhovavé druhy, které mohou představovat vyšší riziko pro zavlečení influenzy ptáků do Společenství. Bude průběžně aktualizován podle výsledků vědeckých studií, hned jak budou k dispozici.