2006/385/ES2006/385/ES: Rozhodnutí Evropské Centrální Banky ze dne 19. května 2006 , kterým se mění rozhodnutí ECB/2001/16 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002 (ECB/2006/7)
Publikováno: | Úř. věst. L 148, 8.5.2007, s. 56-60 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
Přijato: | 19. května 2006 | Autor předpisu: | Evropská centrální banka |
Platnost od: | 20. května 2006 | Nabývá účinnosti: | 20. května 2006 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 19. května 2006,
kterým se mění rozhodnutí ECB/2001/16 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002
(ECB/2006/7)
(2006/385/ES)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 32 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutí ECB/2001/16 ze dne 6. prosince 2001 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002 (1) zavádí režim pro přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, které přijaly euro. Podle článku 32.5 statutu se úhrnný měnový příjem národních centrálních bank mezi národní centrální banky rozděluje v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB. S cílem umožnit postupné přizpůsobení rozvah a výsledovek národních centrálních bank bylo přerozdělování měnových příjmů za účetní období 2002 až 2007 upraveno tak, aby se zohlednily rozdíly mezi průměrnou hodnotou bankovek v oběhu pro každou národní centrální banku v období od 1. července 1999 do 30. června 2001 a průměrnou hodnotou bankovek, která by těmto národním centrálním bankám byla v tomto období přidělena podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB. Tyto úpravy zahrnují čisté závazky uvnitř Eurosystému týkající se eurobankovek v oběhu, které jsou pro účely výpočtu měnových příjmů národních centrálních bank podle článku 32.2 statutu zahrnuty do základny pasiv, jelikož odpovídají bankovkám v oběhu. |
(2) |
Z důvodu budoucího rozšíření Eurosystému je třeba stávající režim pro přerozdělování měnových příjmů upravit. V zájmu zachování spravedlnosti, konzistence a zásady rovného zacházení by měl být vůči novým národním centrálním bankám Eurosystému z finančního hlediska uplatňován stejný přístup jako vůči stávajícím národním centrálním bankám Eurosystému. To znamená, že úpravy by měly být provedeny vždy, když členský stát přijme euro, přičemž by se mělo postupovat podle stejných zásad jako při provádění úprav za účetní období 2002 až 2007. Může tak dojít k tomu, že se jednotlivá období, ve kterých dochází k úpravám, budou překrývat. |
(3) |
Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (2) umožňuje novým zúčastněným členským státům určitou flexibilitu, pokud jde o nahrazení jejich měn eurem a zavedení eurobankovek a euromincí. S cílem zajistit, aby se úpravami dospělo k finančně přijatelnému řešení, je třeba zohlednit jednotlivé scénáře přechodu na euro, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Rozhodnutí ECB/2001/16 se mění takto:
1. |
Článek 1 se mění takto: Za definici „referenční sazby“ se vkládají tyto nové definice, které znějí:
|
2. |
Článek 2 se mění takto: Odstavec 1 se nahrazuje tímto: „Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému se počítá každý měsíc a zachycuje se v účetních knihách ECB a národních centrálních bank v první pracovní den v měsíci s dnem připsání v poslední pracovní den předcházejícího měsíce. Pokud členský stát přijme euro, zachycuje se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, vypočtený podle prvního pododstavce, v účetních knihách ECB a národních centrálních bank s dnem připsání v den přechodu na hotovostní euro.“ |
3. |
Článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 Úpravy stavu eurobankovek uvnitř Eurosystému 1. Pro účely výpočtu měnových příjmů se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému pro každou národní centrální banku upravuje pomocí vyrovnávací částky, která se stanoví podle tohoto vzorce: C = (K – A) × S přičemž:
2. Souhrn vyrovnávacích částek národních centrálních bank se rovná nule. 3. Vyrovnávací částky se počítají vždy, když členský stát přijme euro, nebo mění-li se klíč k upisování základního kapitálu ECB. 4. Vyrovnávací částka nové národní centrální banky Eurosystému se rozdělí mezi národní centrální banky, které jsou součástí Eurosystému v době, kdy tento členský stát přijme euro, v poměru k příslušným podílům stávajících národních centrálních bank Eurosystému v klíči k upisování základního kapitálu, s opačným znaménkem (+/–), přičemž tato vyrovnávací částka doplňuje vyrovnávací částky, jež se ve vztahu ke stávajícím národním centrálním bankám Eurosystému již uplatňují. 5. Vyrovnávací částky a účetní položky k jejich vyrovnání se zachycují na účtech, které jednotlivé národní centrální banky vedou odděleně pro transakce v rámci Eurosystému, s dnem připsání v den přechodu na hotovostní euro a s dnem připsání v tentýž den každého následujícího roku, ve kterém dochází k úpravám. Účetní položky k vyrovnání vyrovnávacích částek se neúročí. 6. Jestliže hodnota eurobankovek, které Banque centrale du Luxembourg uvede do oběhu v roce 2002, přesáhne průměrnou hodnotu jejích bankovek v oběhu během období od 1. července 1999 do 30. června 2001 alespoň o 25 %, představuje písmeno ‚A‘ ve vzorci podle odstavce 1 pro Banque centrale du Luxembourg hodnotu bankovek, které tato banka uvedla do oběhu v roce 2002 do maximální výše 2,2 miliard eur. Po uplatnění této odchylky se všechny vyrovnávací částky vypočtené na základě čl. 4 odst. 1 na konci roku 2002 zpětně upraví, aby bylo zajištěno, že odstavec 2 bude dodržen. Tyto zpětné úpravy se provedou poměrně podle klíče k upisování základního kapitálu. 7. Nastanou-li konkrétní případy související s vývojem oběhu bankovek podle přílohy III tohoto rozhodnutí, upravuje se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému u každé národní centrální banky odchylně od odstavce 1 postupem uvedeným ve zmíněné příloze. 8. Použitelnost úprav stavu eurobankovek uvnitř Eurosystému stanovených v tomto článku končí prvním dnem šestého roku po roce přechodu na hotovostní euro.“ |
4. |
Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí. |
5. |
Příloha III se nahrazuje přílohou II tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Závěrečné ustanovení
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po jeho přijetí.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 19. května 2006.
Prezident ECB
Jean-Claude TRICHET
(1) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 55. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí ECB/2003/22 (Úř. věst. L 9, 15.1.2004, s. 39).
(2) Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2169/2005 (Úř. věst. L 346, 29.12.2005, s. 1).
PŘÍLOHA I
V příloze I se odstavec 1 v části A nahrazuje tímto:
„1. |
bankovky v oběhu Pro účely této přílohy v roce přechodu na hotovostní euro 2002 pro každou stávající národní centrální banku Eurosystému, nebo v roce přechodu na hotovostní euro pro každou novou národní centrální banku Eurosystému položka ‚bankovky v oběhu‘:
Po roce přechodu na hotovostní euro se ‚bankovkami v oběhu‘ pro účely této přílohy a pro každou národní centrální banku rozumí výhradně bankovky znějící na euro;“ |
PŘÍLOHA II
Příloha III se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA III
A. První případná úprava
Je-li průměrná celková hodnota bankovek v oběhu v roce přechodu na hotovostní euro nižší než průměrná celková hodnota bankovek v oběhu vyjádřená v eurech během referenčního období (včetně bankovek znějících na národní měnu členského státu, který přijal euro, a přepočtených na euro podle denního referenčního směnného kurzu během referenčního období), musí se koeficient ‚S‘ pro rok přechodu na hotovostní euro v souladu s čl. 4 odst. 1 snížit se zpětným účinkem v poměru, který odpovídá poklesu celkového průměru bankovek v oběhu.
Po snížení nesmí být koeficient nižší než 0,8606735. Při uplatnění této odchylky se ke každé příslušné vyrovnávací částce národních centrálních bank pro druhý až pátý rok po roce přechodu na hotovostní euro podle čl. 4 odst. 1 musí přičíst jedna čtvrtina výsledného snížení vyrovnávacích částek (‚C‘) národních centrálních bank v roce přechodu na hotovostní euro.
B. Druhá případná úprava
Pokud ty národní centrální banky, jejichž vyrovnávací částka podle čl. 4 odst. 1 je kladné číslo, platí čisté úroky ze stavu bankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, které po přičtení k položce ‚čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů‘ ve výsledovce na konci příslušného roku vedou k čistým výdajům, musí se koeficient ‚S‘ pro rok přechodu na euro podle čl. 4 odst. 1 snížit v rozsahu, který je nezbytný pro odstranění tohoto stavu.
Po snížení nesmí být koeficient nižší než 0,8606735. Při uplatnění této odchylky se ke každé příslušné vyrovnávací částce národních centrálních bank pro druhý až pátý rok po roce přechodu na hotovostní euro podle čl. 4 odst. 1 musí přičíst jedna čtvrtina výsledného snížení vyrovnávacích částek (‚C‘) národních centrálních bank v roce přechodu na hotovostní euro.“