2005/289/ES2005/289/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 5. dubna 2005, kterým se ukončuje antidumpingové řízení týkající se dovozů vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Běloruska, Korejské republiky a Tchaj-wanu

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Komise dne 28. ledna 2004 informovala o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovozy vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Běloruska, Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Tchaj-wanu do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno v důsledku stížnosti podané v prosinci 2003 společností Comité International de la Rayonne et des Fibres Synthétiques (CIRFS) (dále jen „stěžovatel“), jednající jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 70 % celkové produkce Společenství týkající se vysokopevnostních nití z polyesterů. Žaloba obsahovala důkazy o dumpingu uvedených výrobků, jakož i o podstatné újmě z toho vyplývající, což bylo pokládáno za dostatečný důvod pro zahájení antidumpingového řízení.

(3)

Následně dne 8. března 2004 jeden ze stěžovatelů, výrobce KoSa, svoji podporu stížnosti stáhl. Mezitím španělský výrobce Brilén naopak vyjádřil svoji ochotu v řízení spolupracovat a stížnost podpořil. Dne 16. června 2004 CIRFS svoji stížnost stáhl s uvedením, že má vážné pochybnosti o tom, že řízení může problémy s dumpingem a z něho vyplývající újmu všem výrobcům ve Společenství uspokojivě vyřešit. Největší výrobce ve Společenství (Acordis) však požádal, aby se v řízení pokračovalo. Poněvadž Acordis a Brilén společně zajišťují celkem 40 % celkové výroby vysokopevnostních nití z polyesterů ve Společenství, bylo rozhodnuto, že i nadále existují dostatečné důvody pro pokračování ve vyšetřování.

(4)

Komise oficiálně obeslala stěžovatele a známé výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce z Běloruska, Koreje a Tchaj-wanu i orgány těchto zemí, dovozce a uživatele ve Společenství, kteří figurovali ve stížnosti jako dotčené strany, jakož i jejich sdružení, o zahájení řízení. Zainteresované strany dostaly příležitost sdělit svá stanoviska písemně a požadovat slyšení během časového období stanoveného v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Jeden z vyvážejících výrobců z Běloruska, tři vyvážející výrobci v Koreje, a dva vyvážející výrobci na Tchaj-wanu, jakož i tři výrobci ve Společenství, čtyřicet uživatelů, dvě sdružení uživatelů a tři dovozci sdělili svá stanoviska písemně. Všem stranám, které o to během předepsané lhůty požádaly, a které prokázaly, že existují konkrétní důvody, aby byly vyslyšeny, byla tato možnost poskytnuta.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že vzhledem ke zjevně velkému počtu vývozců/výrobců v Koreji a dovozců ve Společenství lze v tomto šetření uplatnit odběr vzorků. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že počet vyvážejících výrobců z Koreje a dovozců ze Společenství, kteří vyjádřili svoji ochotu ke spolupráci, byl nižší, než se očekávalo, bylo rozhodnuto, že odběr vzorků není nutný.

(7)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že jsou dotčeny, a všem dalším společnostem, jež se sami přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Komise obdržela reakce od šesti vyvážejících výrobců (jednoho z Běloruska, tří z Koreje a dvou z Tchaj-wanu), od jednoho stěžovatele z řad výrobců ve Společenství a dvou dalších výrobců ze Společenství, od pěti uživatelských společností a od tří dovozců.

(9)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely rozhodnutí o dumpingu, újmě z něho vyplývající a zájmech Společenství. Proběhly inspekce v prostorách následujících společností:

(10)

Vyšetřování dumpingu a příslušné újmy se týkalo zkoumaného období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 (dále jen období šetření nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „uvažované období“).

(11)

Výrobkem jsou vysokopevnostní nitě z polyesterů (jiné než šicí nitě) neupravené pro maloobchodní prodej, včetně nití z nekonečných polyesterových vláken o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex („dotčený výrobek“) pocházející z Běloruska, Koreje a Tchaj-wanu, obvykle spadající pod kód KN 5402 20 00 .

(12)

Dotčený výrobek se vyznačuje vynikajícími vlastnostmi a využívá se pro řadu rozmanitých konečných použití. K nim řadíme vyztužování výrobků z technické gumy, například dopravní pásy, hnací řemeny a hadice, radiální pláště; potažené a nepotažené tkaniny, například nepromokavé plachtoviny, billboardy, geotextilie, ochranné oděvy a bezpečnostní pásy; a aplikace s lineárním pnutím, například provazy, sítě a řemeny.

(13)

Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem vyváženým do Společenství z Běloruska, Koreje a Tchaj-wanu a výrobkem vyráběným a prodávaným na domácím trhu v Koreji a na Tchaj-wanu. Tyto výrobky mají ve skutečnosti stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i využití.

(14)

Vyvážející výrobce z Běloruska tvrdil, že výrobky, které do Společenství vyváží, nejsou podobné výrobkům vyráběným a prodávaným ve Společenství, a tudíž je nelze považovat za obdobné výrobky. Toto tvrzení se zakládá na údajných rozdílech v kvalitě a údajných rozdílech ve využití mezi výrobky vyváženými tímto vývozním výrobcem do Společenství a obdobnými druhy vyrobenými výrobci ze Společenství. Nicméně vyšetřování ukázalo, že výrobky vyráběné výrobci ze Společenství a prodávané na trhu Společenství mají stejné základní fyzikální vlastnosti a využití jako výrobky vyvážené do Společenství daným vývozním výrobcem.

(15)

U výrobku vyváženého do Společenství z Běloruska, Koreje a Tchaj-wanu, výrobku vyráběného a prodávaného na domácím trhu v Koreji a na Tchaj-wanu, jakož i u výrobku vyráběného a prodávaného ve Společenství výrobci ze Společenství byly zjištěny stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná využití, a tudíž je považujeme za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Níže uvedené obecná metodika byla uplatněna na všechny vyvážející výrobce z Koreje, Tchaj-wanu a s ohledem na pojem analogická země také na vyvážející výrobce z Běloruska. Předložená zjištění ohledně dumpingu pro každou z těchto zemí tudíž pouze popisují, co je pro každou vyvážející zemi specifické.

(17)

V souladu se čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobných výrobků nezávislým odběratelům uskutečněný jednotlivými vyvážejícími výrobci reprezentativní, tedy zda byl celkový objem takových prodejů rovný či vyšší než 5 % celkového objemu odpovídajících vývozních prodejů do Společenství.

(18)

Komise následně určila druhy obdobných výrobků, které na domácím trhu prodávaly společnosti s celkově reprezentativními prodeji, jež byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobků prodávanými na vývoz do Společenství.

(19)

Následně a pro každý druh výrobku, který vyvážející výrobce prodával na domácím trhu a u kterého bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s druhem prodávaným na vývoz do Společenství, bylo stanoveno, zda byly domácí prodeje dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodeje určitého druhu výrobku se považují za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu tohoto druhu představoval během OŠ nejméně 5 % celkového objemu prodejů obdobného druhu výrobku vyváženého do Společenství.

(20)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodeje jednotlivých společností mohly považovat za uskutečněné v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To provedla stanovením podílu ziskových prodejů na domácím trhu nezávislým odběratelům, a sice z každého druhu vyvážených výrobků: a) u druhů výrobků, kde více než 80 % objemu prodejů na domácím trhu nebylo pod úrovní jednotkových nákladů, a kde vážený průměr prodejní ceny byl stejný nebo vyšší než jednotkové náklady, vypočítala se běžná hodnota podle druhu výrobku jako vážený průměr veškerých prodejních cen příslušného druhu výrobku na domácím trhu; b) u druhů výrobků, kde nejméně 10 %, ale nejvýše 80 % objemu prodejů na domácím trhu nebylo pod úrovní jednotkových nákladů, byla běžná hodnota podle druhu výrobku vypočítána jako vážený průměr prodejních cen na domácím trhu, u nichž se zjistilo, že jsou stejné jako jednotkové náklady dotčeného druhu výrobku, nebo vyšší; c) u těch druhů výrobků, kde nejvýše 10 % objemu prodejů na domácím trhu nebylo pod úrovní jednotkových nákladů, se usoudilo, že druh dotčeného výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku.

(21)

U prodejů druhů výrobků neuskutečněných v běžném obchodním styku, jakož i u druhů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo třeba určit běžnou hodnotu.

(22)

Pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady („PSR“) a vážený průměrný zisk realizovaný každým z příslušných spolupracujících vyvážejících výrobců v domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku během období šetření přičteny k jejich průměrným výrobním nákladům během období šetření. Tam, kde to bylo nezbytné, byly výrobní náklady a ohlášené PSR náklady před tím, než se použily k posouzení, zda se jednalo o běžný obchodní styk, a při výpočtu běžných hodnot, upraveny.

(23)

Ve všech případech, kde byl dotčený výrobek vyvezen nezávislým odběratelům do Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě skutečně zaplacené nebo splatné vývozní ceny.

(24)

V případě, kdy byl prodej uskutečněný prostřednictvím spřízněného dovozce, byla vývozní cena stanovena na základě maloobchodní ceny nezávislým odběratelům v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Pro stanovení spolehlivé vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu byly prvnímu nezávislému kupujícímu ve Společenství upraveny maloobchodní ceny u všech nákladů včetně cel a daní, vzniklých mezi dovozem a maloobchodním prodejem. Tyto náklady zahrnovaly náklady na dopravu, manipulaci, nakládání, pojištění a vedlejší náklady, jakož i PSR náklady vzniklé příslušnému dovozci. Maloobchodní cena byla dále upravena o přiměřené ziskové rozpětí, které podle šetření dosahovali nezávislí dovozci dotčeného výrobku.

(25)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo uskutečněno na základě ceny ze závodu. Aby se zajistilo spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly přiznány ve všech případech, ve kterých byly označeny za přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(26)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení se u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce porovnal vážený průměr běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(27)

Poněvadž není Bělorusko tržním hospodářstvím ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení, běžná hodnota se musela založit na informacích získaných ve vhodném tržním hospodářství třetí země, v níž se výrobek vyrábí a též prodává. V oznámení o zahájení šetření se počítalo s tím, že pro účely stanovení běžné hodnoty pro Bělorusko budou vhodnou analogickou zemí Spojené státy americké (dále jen „USA“).

(28)

Jediný vyvážející výrobce v Bělorusku, JSC „Mogilevkhimvolokno“, a vláda Běloruska proti tomuto návrhu protestovali a navrhli použít Tchaj-wan. Byly předloženy tyto argumenty:

(29)

Komise kontaktovala všechny známé výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů v USA. Ani přes značné úsilí vynaložené ze strany Komise se však nedosáhlo spolupráce s žádnou z těchto společností v rámci prodloužené lhůty stanovené pro tento účel. V důsledku toho již Komise nebyla názoru, že je vhodné považovat USA pro toto vyšetřování za analogickou zemi.

(30)

Komise, která vzala v úvahu lhůty vyšetřování a nedostatek spolupráce ze strany USA, dále prošetřovala, zda by se jedna z vyvážejících zemí podrobená vyšetřování (Korea nebo Tchaj-wan) mohla stát možnou třetí zemí s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty pro Bělorusko.

(31)

Obě země by vyhovovaly vzhledem k podobné úrovni rozvoje a objemů výroby. Nicméně při srovnání Koreje a Tchaj-wanu se ukázalo, že Korea vyhovuje nejlépe, neboť existuje vyšší míra srovnatelnosti konečných výrobků mezi Běloruskem a Koreou než mezi Běloruskem a Tchaj-wanem. Je třeba také uvést, že v Koreji existuje více hospodářských subjektů zabývajících se výrobou a prodejem dotčeného výrobku než na Tchaj-wanu a že korejský trh s dotčeným výrobkem je reprezentativnější než tchajwanský trh, jak pokud jde o celkovou hodnotu, tak pokud jde o celkové množství.

(32)

Na tomto základě se v souladu se čl. 2 odst. 7 základního nařízení Komise rozhodla použít jako analogickou zemi Koreu.

(33)

Po zvolení Koreje za analogickou zemi se provedl výpočet běžné hodnoty na základě údajů ověřených v prostorách u korejských vyvážejících výrobců, kteří při vyšetřování plně spolupracovali. Běžná hodnota se založila na ceně zaplacené nebo splatné na domácím trhu v Koreji za obdobné druhy výrobků, pokud se zjistilo, že prodeje byly realizované v reprezentativních množstvích a v běžném obchodním styku. To byl případ řady vyvážených druhů výrobků.

(34)

U zbylých vyvážených druhů výrobků, které korejský výrobce buď neprodával v běžném obchodním styku v Koreji nebo v reprezentativních množstvích na domácím trhu, se použil výpočet běžné hodnoty. Běžná hodnota byla vypočtena na základě výše uvedeného 22. bodu odůvodnění.

(35)

Protože údaje o množství a hodnotě vývozních prodejů uvedené výlučným vývozním prodejcem v Bělorusku, JSC „Mogilevkhimvolokno“ byly v souladu s údaji z Eurostatu týkajícími se celkových dovozů dotčeného výrobku z Běloruska, bylo považováno za vhodné, použít údaje o vývozních prodejích tohoto jediného vyvážející výrobce, ačkoli se tyto údaje neověřovaly na místě.

(36)

Veškeré vývozní prodeje společnosti JSC „Mogilevkhimvolokno“ byly přímo realizovány nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní cena byla tudíž stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(37)

Aby se zajistilo spravedlivé srovnání v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, byly zohledněny rozdíly ve faktorech, které ovlivňují srovnatelnost cen. V oprávněných případech se povolily rozdíly v nákladech na dopravu, přepravné a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, dovozních poplatcích a nepřímých daních, úvěrových nákladech, nákladech po uskutečnění prodeje, provizích, slevách a rabatech.

(38)

Společnost JSC „Mogilevkhimvolokno“ tvrdila, že nehledě na argumenty uvedené výše ve 14. bodu odůvodnění, pokud se její výrobek považuje za obdobný výrobek, bylo by vhodné provést úpravy kvůli údajným rozdílům v kvalitě a využití. Poněvadž tento požadavek nebyl opodstatněný, byl zamítnut.

(39)

Jak je uvedeno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení, upravený vážený průměr běžné hodnoty stanovený pro každý druh výrobku z analogické země se porovnal s upraveným váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího druhu dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska. Na základě tohoto srovnání byla zjištěna nulová dumpingová rozpětí s ohledem na vývozy z Běloruska do Společenství.

(40)

Spolupracující vývozce z Běloruska představoval veškerou výrobu a veškerý vývoz dotčeného výrobku z Běloruska. Tudíž dumpingové rozpětí pro celou zemi bylo také určeno jako nulové. S ohledem na nulové dumpingové rozpětí pro celou zemi se také došlo k závěru, že vyšetřování by se mělo ukončit, aniž by se přijala opatření týkající se dovozů pocházejících z Běloruska v souladu se čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(41)

U určitých druhů výrobků, které do Společenství prodávají tři vyšetřované společnosti, bylo zjištěno, že domácí prodej se uskutečňuje v reprezentativních množstvích a v běžném obchodním styku. Běžná hodnota byla pro tyto druhy výrobků založena na cenách skutečné zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu v Koreji během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(42)

U prodeje druhů výrobků, které se neuskutečnily v běžném obchodním styku, jakož i u druhů výrobků, které se neprodaly v reprezentativních množstvích na domácím trhu, bylo nutné běžnou hodnotu vypočítat. Všechny tři vyšetřované společnosti určité druhy těchto výrobků na vývoz do Společenství prodávaly. Běžná hodnota byla spočítána na základě výše uvedeného 22. bodu odůvodnění.

(43)

Veškeré vývozní prodeje jednoho vyvážející výrobce a část těchto prodejů jiného vyvážející výrobce byly přímo určeny spřízněným dovozcům ve Společenství. V důsledku toho byla vývozní cena stanovena v souladu se čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž byl výrobek poprvé prodán nezávislému kupujícímu, a v souladu s metodikou popsanou ve 24. bodu odůvodnění.

(44)

Zbylé vývozy dotčeného výrobku dvou vyvážejících výrobců byly uskutečněny přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Pro tyto prodeje byla vývozní cena stanovena v souladu se čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(45)

Aby se zajistilo spravedlivé srovnání, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly ve faktorech, které ovlivňují srovnatelnost cen. U všech vyšetřovaných vyvážejících výrobců se v oprávněných případech povolily rozdíly v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, nepřímých daních, úvěrových nákladech, nákladech po uskutečnění prodeje, provizích, slevách a rabatech.

(46)

Jeden vyvážející výrobce požadoval úpravu týkající se množstevní slevy u maloobchodní ceny svého spřízněného dovozce stanovené prvnímu nezávislému odběrateli s tím, že jeho maloobchodní ceny pro některé odběratele, kteří měli čtvrtletní smlouvy, byly nižší, než ceny pro klienty, kteří nakupovali na základě promptního obchodu. Dále tvrdil, že takové smlouvy se neuzavírají s domácími odběrateli, a tudíž by se měla učinit úprava v vývozní ceně, aby se umožnilo náležité srovnání vývozních cen a běžné hodnoty.

(47)

Komise prošetřovala vhodnost požadovaných úprav. Vyšetřování ukázalo, že někteří odběratelé ve Společenství skutečně čtvrtletní smlouvy se spřízněnými dovozci měli. Poněvadž bylo zjištěno, že domácí odběratelé takové smlouvy neměli, bylo dále prošetřováno, zda běžná hodnota a vývozní cena byly srovnatelné. Nebylo možné zjistit, zda ceny pro odběratele ve Společenství zahrnovaly údajnou slevu. Navíc údajná sleva nebyla na fakturách uvedena jako sleva, nebyly vydány žádné dobropisy týkající se slevy a údajná sleva nefigurovala v účetnictví výrobce, ani spřízněného dovozce. Je třeba poznamenat, že množstevní slevy lze zvažovat pro úpravu pouze tehdy, pokud jsou skutečně poskytovány pro rozdíly v množstvích přímo souvisejících s uvažovaným prodejem. V tomto případě však nebylo možno rozhodnout, že dotčená společnost takové slevy poskytovala. V důsledku toho, a vzhledem ke skutečnosti, že bylo zjištěno, že běžná hodnota a vývozní cena jsou srovnatelné, byla požadovaná úprava týkající se množstevní slevy zamítnuta.

(48)

Všechny tři prověřované společnosti požadovaly úpravu o částku odpovídající clu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení na základě toho, že dovozní poplatky údajně nesl obdobný výrobek, když byl určen pro spotřebu ve vyvážející zemi, ta však byla vrácena nebo nebyla placena, když byl výrobek prodán na vývoz do Společenství.

(49)

Toto tvrzení se považuje za nepodložené, poněvadž žádná z těchto tří společností nedokázala prokázat, že dovozní poplatky vrácené společnostem vznikly kvůli vývozům dotčeného výrobku do Společenství.

(50)

Jedna společnost žádala o úpravu podle čl. 2 odst. 10 písmeno f) základního nařízení s ohledem na rozdíly v přímo souvisejících nákladech na balení u vyvážených výrobků a výrobků prodávaných na domácím trhu. V tomto ohledu společnost nedokázala prokázat jakýkoli rozdíl v nákladech ovlivňující srovnatelnost cen mezi balením dotčeného výrobku a obdobného výrobku produktu prodávaného spolupracujícími korejskými vývozci na svém domácím trhu. Tudíž byl tento požadavek zamítnut.

(51)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení, byl u každé společnosti pro každý druh výrobku určený upravený vážený průměr běžné hodnoty srovnán s upraveným váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího druhu výrobku.

(52)

Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřena jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství bez úhrady cla následující:

(53)

S ohledem na dovozy pocházející z Koreje je nutné uvést, že po porovnání s údaji Eurostatu všichni tři výše uvedení vyvážející výrobci představují veškeré vývozy pocházející z této země. Aby se zjistilo, zda dumpingové rozpětí za celou zemi bylo nižší než de minimis, stanovil se vážený průměr dumpingového rozpětí na celou zemi. Bylo zjištěno, že toto rozpětí bylo nižší než de minimis kvůli významu vývozů firem Hyosung a Kolon ve srovnání s vývozy společnosti Honeywell. Vzhledem k celkové dumpingové marži de minimis v zemi bylo uzavřeno, že šetření by mělo být ukončeno bez přijetí antidumpingových opatření s ohledem na dovozy pocházející z Korejské republiky v souladu se čl. 9 odst. 3 základní nařízení.

(54)

U velké většiny druhů výrobků prodávaných na vývoz do Společenství se u obou vyšetřovaných tchajwanských společností zjistilo, že domácí prodeje byly uskutečněny v reprezentativních množstvích a v běžném obchodním styku. Běžná hodnota u těchto druhů výrobků byla založena na skutečných cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu Tchaj-wanu během období šetření, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 základní nařízení.

(55)

U prodejů těch druhů výrobků, které se neuskutečnily v běžném obchodním styku, i u druhů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativních množstvích na domácím trhu, bylo třeba běžnou hodnotu vypočítat. Obě vyšetřované společnosti prodávaly omezená množství některých takových druhů výrobků na vývoz do Společenství. Běžná hodnota byla vypočítána na základě výše uvedeného 22. bodu odůvodnění.

(56)

Veškeré prodeje dotčeného výrobku uskutečněné dvěma vyvážející výrobci na trh Společenství byly uskutečněny přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. V důsledku toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozní ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(57)

Aby se zajistilo spravedlivé srovnání v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, byly zohledněny rozdíly ve faktorech, které ovlivňují srovnatelnost cen. U obou vyšetřovaných vyvážejících výrobců se v oprávněných případech povolily rozdíly v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, dovozních poplatcích a nepřímých daních, úvěrových nákladech, nákladech po uskutečnění prodeje, provizích, slevách a rabatech.

(58)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl u každé společnosti upravený vážený průměr běžné hodnoty stanovený pro každý druh výrobku porovnán s upraveným váženým průměrem vývozních cen každého odpovídajícího druhu výrobku.

(59)

Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranici Společenství bez úhrady cla následující:

(60)

Poněvadž úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 % vývozů dotčeného výrobku z Tchaj-wanu do Společenství), zbývající dumpingové rozpětí bylo stanoveno na stejné úrovni jako rozpětí, které bylo stanoveno pro spolupracující vyvážející výrobce Far Eastern Textiles Corporation, konkrétně 5,5 %.

(61)

V rámci Společenství vyrábí obdobný výrobek šest výrobců, tedy dvě společnosti, jejichž jménem byla stížnost podána (Acordis a KoSa), a čtyři další výrobci. Jak je uvedeno výše ve 3. bodu odůvodnění, KoSa stáhla svoji podporu stížnosti dne 8. března 2004.

(62)

Jeden ze čtyř dalších výrobců obdobného výrobku ve Společenství, španělská společnost Brilén, se přidala po zahájení řízení, aby stížnost podpořila a poskytla v průběhu řízení plnou spolupráci.

(63)

Další výrobce Společenství, Honeywell s výrobními zařízeními mimo jiné ve Francii, předložil vyplněný dotazník. Po jeho předložení se Honeywell rozhodl řízení oponovat.

(64)

Dva výrobci ze Společenství, kteří podporují vyšetřování, Acordis a Brilén, představují celkově přibližně 40 % výroby Společenství dotčeného výrobku během OŠ. Budou považováni za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou se dále označovat jako „výrobní odvětví Společenství.“

(65)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství zahrnuje pouze dva výrobce, bylo nutné údaje vztahující se k výrobnímu odvětví Společenství indexovat za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 19 základního nařízení.

(66)

Spotřeba ve Společenství se určila na základě výroby všech výrobců obdobného výrobku ve Společenství, jak ji odhaduje stěžovatel, plus dovozy ze všech zemí, jak je uvádí Eurostat, mínus vývozy do všech zemí podle údajů Eurostatu.

(67)

Bylo zjištěno, že spotřeba ve Společenství zůstala během sledovaného období v podstatě stabilní, neboť se zvýšila pouze o 1 %. Podrobné údaje uvádíme níže:

(68)

Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že pouze jeden tchajwanský výrobce dotčeného výrobku na vývoz se během OŠ dopouštěl dumpingu, bylo nutné údaje týkající se dovozů dotčeného výrobku do Společenství od tohoto vyvážejícího výrobce indexovat za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 19 základního nařízení.

(69)

Údaje týkající se objemu dumpingových dovozů za období mezi rokem 2000 a OŠ se zakládají na údajích poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, o kterém se zjistilo, že během OŠ prováděl dumping. Dumpingové dovozy pocházející z Tchaj-wanu se snížily o 16 % v období let 2000 až 2001, ale zvýšily se výrazně v roce 2002 a během OŠ, s celkovým zvýšením 112 % během uvažovaného období. Podíl dumpingových dovozů pocházející z Tchaj-wanu na trhu se vyvíjel obdobným způsobem. Je třeba poznamenat, že podíl na trhu byl během uvažovaného období omezený a nikdy nedosáhl 4 %.

(70)

Údaje ohledně cen dumpingových dovozů za období mezi rokem 2000 a OŠ jsou založeny na údajích, které dodal spolupracující vyvážející výrobce, o kterém se zjistilo, že během OŠ prováděl dumping.

(71)

Podle údajů shromážděných během vyšetřování se dovozní ceny z Tchaj-wanu stále snižovaly, během uvažovaného období celkově o 29 %.

(72)

U srovnatelných druhů dotčeného výrobku bylo provedeno srovnání mezi průměrnými prodejními cenami vyvážejících výrobců a průměrnými cenami výrobního odvětví Společenství. Byly porovnávány ceny výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou spříznění, v paritě „ze závodu“ (ex-works) bez jakýchkoli slev a daní a ceny vyvážejícího výrobce z Tchaj-wanu u kterého bylo zjištěno, že prováděl dumping, v paritě CIF hranice Společenství, řádně upravené s ohledem na náklady vynaložené po dovozu. Srovnání ukázalo, že během OŠ docházelo u dotčeného výrobku pocházejícího z Tchaj-wanu prodávaného ve Společenství k cenovému podbízení ve výrobním odvětví Společenství přibližně o 25 %–30 %.

(73)

V souvislosti se čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise prozkoumala veškeré relevantní ekonomické faktory a indexy, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství.

(74)

Po období relativně stabilní výroby v průběhu let 2000 až 2002 se výroba dotčeného výrobku ve výrobním odvětví Společenství zvýšila o 4 % během období OŠ. Výrobní kapacita se zvýšila v průběhu celého uvažovaného období celkem o 8 %.

(75)

Využití kapacity se nejprve snížilo o 7 % v období let 2000 až 2001, ale následně se zvýšilo o 3 % do roku 2003, s celkovým snížením o 4 % během uvažovaného období.

(76)

Zásoby dotčeného výrobku bylo možno analyzovat pouze za období let 2001 až 2003, neboť výrobní odvětví Společenství ještě nemohlo poskytnout konzistentní údaje za předchozí období. To bylo proto, že jeden výrobce ze Společenství zahájil výrobu až v roce 2001, a tudíž neměl žádné zásoby před tímto rokem, zatímco druhý výrobce ze Společenství nemohl předložit konzistentní údaje vzhledem k interním reorganizacím.

(77)

Zásoby se snížily o 14 % v průběhu let 2001 až 2002 a zůstaly poměrně stabilní během OŠ, s celkovým snížením o 12 % v průběhu let 2001 až OŠ.

(78)

Prodeje na trhu Společenství u dotčeného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství poklesl o 2 % v průběhu let 2000 až 2002, ale vzrostl během OŠ o 5 %, s celkovým vzrůstem o 3 % během sledovaného období. Zároveň podíl na trhu klesl o 3 % v průběhu let 2000 až 2002, ale následně vzrostl o 5 % během OŠ, s celkovým zvýšením o 2 % ve sledovaném období. Výrobní odvětví Společenství si v průběhu celého zvažovaného období udrželo podíl na trhu mezi 20 % až 30 %.

(79)

Vážené průměry prodejních cen všech druhů dotčeného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství se původně zvýšily o 4 % v průběhu let 2000 až 2001. Ceny následně klesly o 12 % v roce 2002 a dále klesly o 5 % během OŠ, s celkovým poklesem o 13 % během uvažovaného období.

(80)

Výrobní náklady byly vypočítány na základě váženého průměru všech druhů obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství v daném roce.

(81)

Výrobní náklady se v období let 2000 až 2001 zvýšily, ale klesly v roce 2002 a následně zůstaly poměrně stabilní během OŠ. To nekopírovalo pokles prodejní ceny ve stejné míře v roce 2002 a během OŠ.

(82)

Celková ziskovost výrobního odvětví Společenství dosahovala u dotčeného výrobku původně v roce 2000 mezi 10 % až 15 %. Ziskovost se následně snížila a během OŠ se změnila v negativní. Tato ziskovost se vztahuje ke všem druhům dotčeného výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Společenství. Ziskovost společnosti Brilén nebyla vzata v potaz v jejím prvním roce hospodářském roce (rok 2001), neboť by bývala zkreslila obraz kvůli výrazně negativní rentabilitě během období zahájení výroby obdobného výrobku.

(83)

Je třeba poznamenat, že jedna společnost tvrdila, že její ziskovost by byla výrazně horší, pokud by se braly v úvahu náklady související s nedostatečným využitím jejích výrobních zařízení. Tyto dodatečné náklady však nebylo možno vzít v úvahu, neboť nebyly řádně odůvodněné a nebylo možno je ověřit.

(84)

Investice do podnikání se během uvažovaného období u dotčeného výrobku významně snížily. Je třeba poznamenat, že investice byly v roce 2000 obzvláště vysoké vzhledem k nákladům na výstavbu nového závodu jednoho z výrobců ve Společenství, což představuje přibližně 50 % všech investic v daném roce. Podrobné údaje jsou uvedeny níže:

(85)

Návratnost investic se během uvažovaného období neustále snižovala a během OŠ se stala negativní. Toto snížení je v souladu se zhoršením celkové ziskovosti během uvažovaného období.

(86)

Peněžní tok výrobního odvětví Společenství byl v letech 2000 až 2001 relativně stabilní, ale zhoršil se v roce 2002 a OŠ, a sice jak v absolutních číslech, tak i vyjádřeno procentem obratu. Tento vývoj je v souladu s vývojem celkové ziskovosti během uvažovaného období.

(87)

Oba výrobci ze Společenství interně navýšili kapitál v rámci skupiny podniků. Investice a výdaje na výzkum a vývoj v důsledku negativní ziskovosti operací dosud nijak výrazně neutrpěly.

(88)

Zaměstnanost se během uvažovaného období snížila o 10 %. Vzhledem k tomu, že výroba se v uvažovaném období zvýšila, snížení zaměstnanosti znamená, že se produktivita, měřená výrobou na pracovníka, během uvažovaného období výrazně zvýšila, a to o 16 %. Zvýšení mzdových nákladů na pracovníka je důsledkem kolektivního vyjednávání ve výrobním odvětví a bylo nižší než průměrná míra inflace ve Společenství ve výši 6,4 % v uvažovaném období.

(89)

Co se týče dopadu velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vzhledem k cenám dovozů z Tchaj-wanu nelze tento dopad považovat za zanedbatelný, třebaže objemy dovozů byly omezené.

(90)

Protože nejsou k dispozici jakékoli údaje o existenci dumpingu nebo subvencování před vznikem posuzované situace, pokládá se tato záležitost v současném řízení za nepodstatnou.

(91)

V průběhu let 2000 až OŠ se objem dumpingových dovozů dotčených výrobků pocházejících z Tchaj-wanu značně zvýšil o 112 %. Nicméně poněvadž jsou dovozy z Tchaj-wanu v absolutních číslech relativně nízké, zvýšil se jejich podíl na trhu Společenství o necelá 2 %. Průměrné ceny dumpingových dovozů z Tchaj-wanu byly soustavně nižší než ceny ve výrobním odvětvím Společenství během uvažovaného období. Navíc se během OŠ ceny dovozů z Tchaj-wanu podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Na základě váženého průměru dosáhlo cenové podbízení během OŠ téměř 30 %.

(92)

Některé ukazatele zaznamenaly během uvažovaného období pozitivní vývoj: výroba se zvýšila o 4 % a výrobní kapacita se zvýšila o 8 %, zatímco zásoby se snížily o 12 %. Prodej ve Společenství se zvýšil o 3 %, čímž se podíl na trhu zvýšil o 2 %. Produktivita na zaměstnance se zvýšila o 16 %, zatímco mzdové náklady na zaměstnance se zvýšily pouze o 4 % (což bylo méně než průměrná míra inflace v EU, která v uvažovaném období dosahovala 6,4 %).

(93)

Další ukazatele uvádějí zhoršení situace ve výrobním odvětvím Společenství během uvažovaného období. Během uvažovaného období klesla jednotková prodejní cena o 13 %, zatímco jednotkové výrobní náklady se zvýšily o 2 %, což vedlo k negativní rentabilitě. Návratnost investic a peněžní tok z provozních činností kopírovaly stejný negativní trend. Zaměstnanost se snížila o 10 % a investice poklesly o 49 % (především kvůli výstavbě nového závodu v roce 2000, což představovalo přibližně 50 % celkových investic v daném roce).

(94)

Ve souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi se došlo k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(95)

V souladu se čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise prošetřila, zda dumpingové dovozy z Tchaj-wanu způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Byly též prošetřeny známé faktory kromě dumpingových dovozů, které zároveň mohly působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se tak zabezpečilo, že možná újma vyvolaná těmito dalšími faktory nebyla připsána dumpingovým dovozům.

(96)

Během uvažovaného období se objem dumpingových dovozů zvýšil o 112 % a cena dumpingových dovozů z Tchaj-wanu se snížila o 29 %. Ceny výrobního odvětví Společenství klesly o 13 % ve stejném období, v době, kdy výrobní náklady vzrostly o 2 %, a tudíž vyvolaly snížení ziskovosti (přibližně 10–15 procentních bodů za uvažované období). Výrobní odvětví Společenství bylo ve skutečnosti ve ztrátové situaci během OŠ. Nadto zjištěné snížení cen činilo v průměru přibližně 30 % během OŠ. Za těchto okolností bylo zjištěno, že dumpingové dovozy vyvolávají určitý tlak na ceny ve výrobním odvětvím Společenství a mají určitý negativní dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

(97)

Nicméně při hodnocení účinku dumpingových dovozů by se mělo vzít v úvahu, že objemy dumpingových dovozů byly vždy nižší než 4 %, a že jejich podíl na trhu se zvýšil v uvažovaném období o méně než dva procentní body, a vždy zůstal pod čtyřmi procenty. S ohledem na tyto skutečnosti je obtížné s jistotou určit dopad dumpingových dovozů na nepříznivý stav ve výrobním odvětví Společenství.

(98)

Dovozy z jiných třetích zemí klesly z 60 075 tun v roce 2000 na 51 813 tun během OŠ, s celkovým snížením o 14 %. Průměrné ceny klesly z 2,39 EUR v roce 2000 na 2,17 EUR během OŠ, s celkovým poklesem o 9 %. Ceny mezi různými vyvážejícími zeměmi se značně lišily Dovozy z jiných třetích zemí, zejména pocházející z Běloruska, Japonska, Koreje, Jihoafrické republiky, Švýcarska a USA, společně odpovídají 25 % spotřeby Společenství. Ačkoli existují dovozy z velkého počtu jiných třetích zemí, každá z nich zvlášť odpovídá necelému 1 % spotřeby Společenství během uvažovaného období.

(99)

Dovozy pocházející z Jihoafrické republiky klesly během uvažovaného období o 7 %. Měly pouze de minimis podíl na trhu ve výši 1,6 % během OŠ a na základě údajů z Eurostatu nepodbízely ceny ve výrobní odvětví Společenství během OŠ.

(100)

Dovozy pocházející ze Švýcarska klesly o 28 % během uvažovaného období a na základě údajů Eurostatu ani ony nepodbízely ceny ve výrobním odvětví Společenství. Kromě toho měly nepatrný podíl na trhu ve výši 3,7 % během OŠ.

(101)

Dovozy pocházející z USA klesly o 51 % během uvažovaného období, a na základě údajů z Eurostatu podbízely ceny ve výrobním odvětví Společenství během OŠ o necelých 5 %. Kromě toho měly pouze de minimis podíl na trhu ve výši 1,5 % během OŠ.

(102)

Výše uvedená zjištění jsou založená na dostupných údajích, tedy statistice Eurostatu, která neposkytuje podrobné informace, pokud jde o členění podle druhů výrobků. Nicméně se dochází k závěru, že vzhledem k de minimis nebo mírnému podílu na trhu a neexistenci nebo nízké úrovni zjištěného podbízení cen, tyto dovozy z Jihoafrické republiky, Švýcarska a USA neměly nepříznivý dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

(103)

Dovozy pocházející z Japonska vzrostly o 113 % během uvažovaného období, ačkoli byly původně na velice nízké úrovni. Během OŠ představovaly podíl na trhu ve výši 2,4 % a podle údajů z Eurostatu podbízely ceny výrobního odvětví Společenství během OŠ o necelých 8 %.

(104)

Dovozy pocházející z Běloruska vzrostly o 35 % během uvažovaného období, ale byly původně na nízké úrovni. Během OŠ představovaly podíl na trhu 2,3 %, přesto však výrazně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství přibližně o 30 %. Dovozy pocházející z Běloruska byly prošetřeny a výše uvedený výsledek cenového podbízení je výsledkem podrobného srovnání výrobků.

(105)

Dovozy pocházející z Koreje původně stouply o 22 % v průběhu let 2000 až 2001, ale následně klesly o 36 %, s celkovým poklesem o 14 %. Během OŠ představovaly podíl na trhu ve výši 8,3 % a podbízely ceny výrobního odvětví Společenství přibližně o 5 %–15 %. Dovozy pocházející z Koreje byly podrobeny vyšetřování a výše uvedený výsledek cenového podbízení je výsledkem podrobného srovnání výrobků.

(106)

Je třeba poznamenat, že dumpingové dovozy z Tchaj-wanu představují pouze necelá 4 % trhu v ES, zatímco společný podíl na trhu, který se týká dovozů z Koreje, Japonska a Běloruska, jakož i nedumpingových dovozů z Tchaj-wanu, činil přibližně 13 %–14 %, tedy přibližně čtyřnásobek podílu tchajwanských dumpingových dovozů. Dovozy ze čtyř výše uvedených zdrojů významně snížily ceny výrobního odvětví Společenství. Bylo vykonáno podrobné porovnání jednotlivých druhů u dovozů z Běloruska, Koreje a nedumpingových dovozů z Tchaj-wanu na jedné straně a prodeje výrobního odvětví Společenství na straně druhé. Toto srovnání ukázalo, že výrobkům ze Společenství více přímo konkurují dovozy z Běloruska, Koreje a nedumpingové dovozy z Tchaj-wanu s vyšší hodnotou než dumpingové dovozy z Tchaj-wanu. Tudíž dovozy z Běloruska, Koreje a nedumpingové dovozy z Tchaj-wanu měly jasný dopad na výrobní odvětví Společenství. Na tomto základě se došlo k závěru, že objemový a cenový účinek dovozů z Koreje, Japonska a Běloruska a nedumpingových dovozů z Tchaj-wanu je takový, že již nelze stanovit příčinnou spojitost mezi dumpingovými dovozy z Tchaj-wanu a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Ve skutečnosti mohly za těchto okolností dumpingové dovozy z Tchaj-wanu sehrát pouze okrajovou úlohu.

(107)

Výše uvedená analýza řádně rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na stav ve výrobním odvětví Společenství od poškozujících účinků dumpingových dovozů. Újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, je především způsobena snižováním cen vyvolaným dovozní cenou ze třetích zemí, která podbízela ceny ve výrobním odvětví Společenství. Vzhledem k i) omezenému podílu dumpingových dovozů z Tchaj-wanu na trhu (méně než 4 %) a mnohem důležitějšímu podílu na trhu týkajícího se dovozů z jiných zemí než Tchaj-wanu, plus nedumpingových dovozů z Tchaj-wanu (přibližně 13 %–14 %) a ii) cenovému podbízení uskutečňovanému u těchto dovozů lze dojít k závěru, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství je do značné míry způsobená dovozy vysokopevnostních nití z polyesterů pocházející od jiných vývozců než tchajwanského vývozce provádějícího dumping. Příčinná souvislost ve smyslu čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení mezi dumpingovými dovozy z Tchaj-wanu samotnými a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, tudíž nebylo možno stanovit.

(108)

Řízení by se tudíž mělo ukončit, neboť dumpingová rozpětí jak z Běloruska, tak z Koreje jsou de minimis a vzhledem k nedostatku jasné příčinné souvislosti mezi dumpingem a dosavadní újmou, pokud jde o příslušné dovozy pocházející z Tchaj-wanu,