(ES) č. 445/2002NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF)

Nařízení Komise (ES) č. 445/2002

ze dne 26. února 2002,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení [1], a zejména na články 34, 45 a 50 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Komise (ES) č. 1750/1999 ze dne 23. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [2], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1763/2001 [3], bylo několikrát podstatně pozměněno. Kromě toho zkušenosti získané během prvních dvou let programování svědčí o tom, že jsou nezbytná další vyjasnění, zejména pokud jde o postup při změně programových dokumentů a o orientační celkovou finanční tabulku. Proto by v zájmu jasnosti a účelnosti mělo být nařízení (ES) č. 1750/1999 přepracováno.

(2) Nařízení (ES) č. 1257/1999 zavedlo jednotný právní rámec pro podporu rozvoje venkova z EZOZF. Zejména hlava II uvedeného nařízení stanoví opatření způsobilá pro podporu, jejich cíle a kritéria nároku na podporu. Tento právní rámec se použije na podporu rozvoje venkova v celém Společenství.

(3) Měla by být přijata prováděcí pravidla, která by doplňovala tento rámec s ohledem na zkušenosti získané při používání nástrojů uplatňovaných na základě různých nařízení Rady zrušených čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999. Tato pravidla by se měla zakládat na zásadách subsidiarity a proporcionality, a proto by se měla omezit na to, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

(4) Pokud jde o kritéria nároků na podporu, nařízení (ES) č. 1257/1999 stanoví tři základní podmínky pro podporu investic v zemědělských nebo zpracovatelských podnicích a pro podporu mladým zemědělcům. Měla by být určena doba, během níž by měly být tyto podmínky splněny a v případě investiční podpory by měly tyto podmínky zahrnovat i podmínku prokázání hospodářské životaschopnosti zemědělského podniku na základě přiměřeného hodnocení perspektiv tohoto podniku. Zemědělským podnikům ve venkovských oblastech, které čelí velmi vážným strukturálním obtížím, může splnění těchto požadavků působit velké nesnáze. V případě malých investic by měly být členské státy oprávněny poskytnout zemědělským podnikům lhůtu pro splnění těchto požadavků.

(5) V případě investic v zemědělských nebo zpracovatelských podnicích je podpora Společenství vázána na podmínku, že pro příslušné produkty lze nalézt běžná odbytiště. Měla by být stanovena prováděcí pravidla pro posuzování těchto odbytových možností.

(6) Podpora poskytovaná na odbornou přípravu by se neměla vztahovat na běžné zemědělské a lesnické vzdělávání.

(7) Pokud jde o podmínky podpory při předčasném odchodu do důchodu, měly by se vyřešit zvláštní problémy vyplývající z převodu zemědělského podniku několika převodci nebo zemědělcem v nájmu.

(8) Vyrovnávací příspěvky, které se vyplácejí ve znevýhodněných oblastech na půdu společně užívanou několika zemědělci, by měly být vypláceny každému z těchto zemědělců úměrně jeho užívacímu právu.

(9) Článek 16 nařízení (ES) č. 1257/1999 stanoví, že zemědělci mohou získat podporu na vyrovnání dodatečných nákladů a ztráty příjmů, pokud hospodaří v oblastech s environmentálními omezeními a v jejich důsledku podléhají pravidlům ochrany životního prostředí vycházejícím z ustanovení Společenství. Cílem směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů [4] je snížit znečišťování vod dusičnany pocházejícími ze zemědělství a zamezit dalšímu znečišťování. V souladu se zásadou "znečišťovatel platí" stanovenou v čl. 174 odst. 2 Smlouvy by neměly být poskytovány vyrovnávací platby na náklady a ztráty příjmů vzniklé při uplatňování omezení vyplývajících z této směrnice, které by proto měly být vyloučeny z oblasti působnosti článku 16 nařízení (ES) č. 1257/1999.

(10) U agroenvironmentální podpory by mělo stanovení minimálních požadavků, které musí zemědělci v rámci různých agroenvironmentálních závazků dodržovat, zajišťovat její vyvážené provádění se zřetelem k jejím cílům, a tak přispívat k udržitelnému rozvoji venkova.

(11) Měla by být stanovena kritéria výběru investic určených ke zlepšení zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Získané zkušenosti svědčí o tom, že tato kritéria výběru by se měla zakládat spíše na obecných zásadách než na odvětvových předpisech.

(12) Pokud jde o nejvzdálenější oblasti Společenství, je třeba se za určitých podmínek odchýlit od čl. 28 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999, podle kterého nelze poskytnout podporu na investice na zpracovávání produktů ze třetích zemí a jejich uvádění na trh.

(13) Lesy, které jsou vyloučeny z podpory poskytované na základě čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999, by měly být přesněji určeny.

(14) Měly by být stanoveny podrobné podmínky podpory na zalesňování zemědělské půdy a plateb poskytovaných na činnosti směřující k udržování a zlepšování ekologické stability lesů.

(15) Na základě článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 se poskytuje podpora na další opatření týkající se zemědělských činností, jejich přeměny a činností na venkově, pokud nespadají do působnosti jiného opatření pro rozvoj venkova. S ohledem na rozmanitost opatření, která mohou spadat do působnosti tohoto článku, by mělo být ponecháno především na členských státech, aby si podmínky podpory stanovily v rámci svého programování.

(16) Pro různá opatření by měla být stanovena společná pravidla, aby zejména s ohledem na náležité zemědělské praktiky byla u opatření, která na toto kritérium odkazují, stanovena společná norma, a aby byla zaručena nezbytná pružnost dlouhodobých závazků, přičemž je třeba vzít v úvahu okolnosti, které by je mohly ovlivnit, aniž by tím bylo dotčeno účinné provádění různých podpůrných opatření.

(17) Mělo by být jasně rozlišeno financování opatření pro rozvoj venkova a podpory v rámci společných organizací trhu. Jakékoliv výjimky ze zásady, podle které na opatření spadající do působnosti režimů podpory v rámci společných organizací trhu nelze poskytnout podporu rozvoje venkova, by měly v průhledném řízení navrhnout členské státy v rámci jejich programování rozvoje venkova podle svých specifických potřeb.

(18) Platby na opatření rozvoje venkova by měly být v plné výši vyplaceny příjemcům.

(19) Nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 [5] stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [6], naposledy pozměněnému nařízením (ES) č. 1447/2001 [7], pokud jde o způsobilost výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy, a tedy i orientační sekcí EZOZF. V zájmu souladu by se nařízení (ES) č. 1685/2000 mělo vztahovat i na opatření spolufinancovaná záruční sekcí EZOZF, nestanoví-li nařízení (ES) č. 1257/1999, nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [8] nebo toto nařízení jinak.

(20) Rozhodnutí Komise 1999/659/ES ze dne 8. září 1999, kterým se stanoví přidělení prostředků členským státům ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu na opatření pro rozvoj venkova v období let 2000 až 2006 [9] ve znění rozhodnutí 2000/426/ES [10] vymezuje, na jaké druhy výdajů jsou vyčleněny prostředky pro členské státy. Kromě toho lze na základě nařízení Komise (ES) č. 2603/1999 ze dne 9. prosince 1999, kterým se stanoví pravidla přechodu na podporu pro rozvoj venkova stanovená nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 [11], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 2055/2001 [12], platby vyplývající z určitých závazků, které byly převzaty před 1. lednem 2000, za určitých podmínek zahrnout do programování rozvoje venkova na období let 2000–2006. Proto je nutné přesněji vymezit, jaké platby zahrnuje celková částka podpory Společenství stanovená pro každý plán rozvoje venkova v rámci jednotného programového dokumentu schváleného Komisí.

(21) Článek 5 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky [13], ve znění nařízení (ES) č. 1244/2001 [14] stanoví, že částky pocházející ze sankcí za nedodržování požadavků ochrany životního prostředí nebo z modulace náleží nadále členským státům jako dodatečná podpora Společenství pro určitá opatření pro rozvoj venkova. Je třeba přesně stanovit, na jaká opatření se vztahuje schválení Komise.

(22) Měla by být stanovena podrobná pravidla pro předkládání a změny plánů rozvoje venkova.

(23) Aby se usnadnilo vypracování plánů rozvoje venkova a jejich přezkoumávání a schvalování Komisí, měla by být stanovena společná pravidla týkající se jejich struktury a obsahu, a to na základě požadavků stanovených především v článku 43 nařízení (ES) č. 1257/1999.

(24) Měla by být stanovena pravidla pro provádění změn programových dokumentů rozvoje venkova, které by umožnily účinné a rychlé přezkoumání těchto změn Komisí.

(25) Pouze podstatné změny programových dokumentů rozvoje venkova by měly podléhat řízení u řídícího výboru. O ostatních změnách by měly rozhodovat členské státy a sdělit je Komisi.

(26) Oblast působnosti opatření způsobilých pro podporu z orientační sekce EZOZF by měla být rozšířena nad rámec stanovený v nařízení (ES) č. 1257/1999 tak, aby zahrnovala veškerá opatření nezbytná pro provádění programu iniciativy Společenství pro rozvoj venkova.

(27) Měla by být stanovena podrobná pravidla týkající se finančního plánování a účasti opatření financovaných záruční sekcí EZOZF podle čl. 35 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 na financování.

(28) V této souvislosti by členské státy měly pravidelně podávat Komisi zprávu o stavu financování opatření pro rozvoj venkova.

(29) Měla by být přijata opatření, která by zaručila účinné použití finančních prostředků přidělených na podporu rozvoje venkova zejména zajištěním poskytnutí platby první zálohy platebním agenturám Komisí a přizpůsobením přídělů podle potřeb a dosažených výsledků. Pro usnadnění provádění podporovaných investičních opatření by bylo také vhodné stanovit určitým kategoriím příjemců za určitých podmínek možnost poskytování záloh.

(30) Kromě zvláštních pravidel stanovených v tomto nařízení by měla být uplatňována obecná pravidla rozpočtové kázně, a to zejména ta, která se týkají neúplných nebo nesprávných údajů členských států.

(31) Podrobnosti správy finančních prostředků pro opatření pro rozvoj venkova by se měly řídit nařízeními, kterými se provádí nařízení (ES) č. 1258/1999.

(32) Postupy a požadavky pro sledování a hodnocení by měly být stanoveny na základě zásad uplatňovaných v oblasti jiných podpůrných opatření Společenství, zejména těch, která jsou stanovena nařízením (ES) č. 1260/1999.

(33) Správní předpisy by měly umožnit zlepšení správy, sledování a kontroly podpory ve prospěch rozvoje venkova. Tam, kde je to možné, měla by se v zájmu zjednodušení uplatňovat nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství [15] naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 495/2001 [16] a prováděcí pravidla k tomuto nařízení, která jsou stanovena v nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 [17] ve znění nařízení (ES) č. 2550/2001 [18].

(34) Měl by být stanoven systém sankcí na úrovni Společenství i na úrovni členských států.

(35) Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA

ODDÍL I

Investice v zemědělských podnicích

Článek 1

1. Podmínky podpory pro investice stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1257/1999 musí být splněny ke dni přijetí individuálního rozhodnutí o poskytnutí podpory.

2. Pokud jsou investice uskutečňovány s cílem splnit nově zavedené minimální normy v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat, lze poskytnout na jejich dosažení podporu. V takových případech může být stanovena lhůta pro dodržování uvedených norem, pokud je nezbytná k řešení zvláštních problémů týkajících se přizpůsobení se těmto normám a pokud je v souladu s příslušnými zvláštními právními předpisy.

3. Zemědělským podniků ve venkovských oblastech, kde je v důsledku strukturálních obtíží způsobených velmi malou velikostí zemědělských podniků obtížné splnit požadavky článku 5 nařízení (ES) č. 1257/1999, mohou členské státy poskytnout podporu pro investice s celkovými náklady nižšími než 25000 EUR, aby jim umožnily splnit tyto požadavky ve lhůtě nepřesahující tři roky ode dne přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory.

První pododstavec se použije do dne 31. prosince 2002, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku.

Článek 2

1. Pro účely článku 6 nařízení (ES) č. 1257/1999 se existence běžných odbytišť posuzuje na vhodné úrovni z hlediska:

a) dotyčných produktů;

b) druhů investic;

c) stávajících a plánovaných kapacit.

2. V úvahu je třeba vzít veškeré překážky produkce nebo omezování podpory Společenství v rámci společných organizací trhu.

3. Pokud jsou v rámci společné organizace trhu předvídána omezení produkce nebo omezení podpory Společenství pro samostatné zemědělce, zemědělské nebo zpracovatelské podniky, neposkytnou se pro investice, které by vedly ke zvýšení produkce nad rámec těchto omezení, žádné podpory.

Článek 3

1. Uskutečňují-li investice mladí zemědělci, mohou být maximální procentní sazby objemu investic způsobilých pro podporu uvedené v čl. 7 odst. 2 druhém pododstavci druhé větě nařízení (ES) č. 1257/1999, použity během období až pěti let od zahájení činnosti.

2. Na investice uskutečňované mladými zemědělci během období pěti let od zahájení činnosti se rovněž použije čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

ODDÍL 2

Zahájení činnosti mladých zemědělců

Článek 4

1. Podmínky poskytnutí podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999 musí být splněny ke dni přijetí individuálního rozhodnutí o poskytnutí podpory. Zemědělci zahajující činnost podle čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení, kteří podají žádost o podporu nejpozději do 31. prosince 2001, musí ke dni zahájení činnosti splnit podmínku věku stanovenou v čl. 8 odst. 1 první odrážce nařízení (ES) č. 1257/1999.

2. Pro splnění požadavků týkajících se odborných znalostí a způsobilosti, hospodářské životaschopnosti a minimálních norem v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat, lze stanovit lhůtu nepřesahující tři roky od zahájení činnosti, je-li nezbytné zajistit určitou dobu k usnadnění zahájení činnosti mladého zemědělce nebo strukturálnímu přizpůsobení jeho zemědělského podniku.

Článek 5

1. Individuální rozhodnutí o poskytnutí podpory uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 1257/1999 musí být vydáno nejpozději do 12 měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je vymezeno v platných předpisech členských států.

2. Pokud mladí zemědělci zahájili činnost před 1. lednem 2002, pro kterou by na základě podmínek uvedených v programovém dokumentu schváleném Komisí mohla být po uplynutí lhůty 12 měsíců od zahájení činnosti poskytnuta podpora, mohou členské státy vydat individuální rozhodnutí o poskytnutí podpory nejpozději do 31. prosince 2002.

3. Pokud mladí zemědělci zahájili činnost v roce 1999, 2000 nebo 2001 a z rozpočtových nebo administrativních důvodů dosud neobdrželi podporu, mohou členské státy vydat individuální rozhodnutí o poskytnutí podpory, a to nejpozději do 31. prosince 2001 nebo do 12 měsíců od zahájení činnosti.

ODDÍL 3

Odborná příprava

Článek 6

Podpora odborného vzdělávání nezahrnuje vzdělávací kurzy nebo stáže, které jsou součástí běžných programů nebo systémů středního nebo vyššího stupně zemědělského a lesnického vzdělávání.

ODDÍL 4

Předčasný odchod do důchodu

Článek 7

Je-li podnik převáděn několika převodci, je celková podpora omezena na výši částky určené pro jednoho převodce.

Článek 8

Podporu v rámci společné zemědělské politiky nelze poskytnout na zemědělskou činnost pro neobchodní účely, kterou převodce dále vykonává v souladu s čl. 11 odst. 1 první odrážkou nařízení (ES) č. 1257/1999.

Článek 9

Nájemce může převést uvolněnou půdu na vlastníka za předpokladu, že nájemní smlouva je ukončena a že nabyvatel splňuje požadavky stanovené v čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999.

Článek 10

Uvolněná půda může být zahrnuta do pozemkových úprav nebo do jednoduché výměny pozemků.

V takových případech musí být podmínky uplatňované v případě uvolněné půdy použity i na plochy agronomicky rovnocenné s uvolněnou půdou.

Členské státy mohou stanovit, že uvolněnou půdu převezme subjekt, který se zaváže k jejímu pozdějšímu převodu na nabyvatele, který splní podmínky stanovené v rámci předčasného odchodu do důchodu.

ODDÍL 5

Znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními

Článek 11

Pro oblasti společně užívané několika zemědělci za účelem pastvy zvířat mohou být každému z nich poskytnuty vyrovnávací příspěvky v poměru k jeho užívání či k jeho právu užívání uvedené půdy.

Článek 12

Podporu podle článku 16 nařízení (ES) č. 1257/1999 nelze poskytnout na vyrovnání nákladů a ztráty příjmů vzniklých v důsledku provádění omezení vyplývajících ze směrnice 91/676/EHS.

ODDÍL 6

Agroenvironmentální opatření

Článek 13

Každý závazek rozšířit nebo jinak provozovat chov hospodářských zvířat musí splňovat minimálně následující podmínky:

a) zachovat obhospodařování pastvin;

b) rozdělit hospodářská zvířata v zemědělském podniku tak, aby byla zachována celková plocha pastvin a tím bylo zabráněno jak nadměrnému spásání, tak i nevyužívání pastvin;

c) určit stav hustoty hospodářských zvířat se zřetelem k celkovému počtu pásajících se hospodářských zvířat chovaných v zemědělském podniku, nebo, v případě závazku omezovat vylouhování živin, se zřetelem k celkovému počtu zvířat chovaných v daném zemědělském podniku, na která se vztahuje dotyčný závazek.

Článek 14

1. Podpora se může vztahovat na následující závazky:

a) chov hospodářských zvířat místních původních plemen ohrožených upuštěním od jejich využívání;

b) zachování genetických zdrojů rostlin přirozeně přizpůsobených místním a regionálním podmínkám a ohrožených genetickým narušením.

2. Místní plemena a genetické zdroje rostlin musí hrát v oblasti, ve které se provádí opatření stanovené v odstavci 1 důležitou úlohu při zachovávání životního prostředí.

Druhy hospodářských zvířat způsobilých pro podporu a kritéria pro stanovení prahové úrovně ohrožení hospodářského využívání místních plemen jsou vymezeny v tabulce uvedené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 15

Pro účely čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se investice považují za neproduktivní, pokud běžně nevedou k jakémukoli významnému čistému zvýšení hodnoty nebo výnosnosti zemědělského podniku.

Článek 16

Agroenvironmentální závazky přesahující minimální období pěti let uvedené v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999 nesmí být stanoveny na dobu delší, než je nezbytně nutné pro dosažení jejich účinků na životní prostředí. Obvykle nesmí překročit deset let s výjimkou zvláštních závazků, kde se delší doba ukáže jako nevyhnutelná.

Článek 17

Různé agroenvironmentální závazky lze kombinovat za předpokladu, že se doplňují a jsou vzájemně slučitelné.

V případě takového kombinování, zohlední výše podpory ušlý příjem a zvláštní dodatečné náklady vyplývající z kombinování.

Článek 18

1. Referenční úrovní pro výpočet ušlého příjmu a dodatečných nákladů vyplývajících z daných závazků jsou obvyklé náležité zemědělské praktiky v oblasti, kde se opatření provádí.

Pokud to agronomické okolnosti nebo environmentální podmínky odůvodňují, lze vzít v úvahu hospodářské důsledky upuštění od využívání půdy nebo zastavení určitých zemědělských činností.

2. Platby nelze uskutečňovat na produkční jednotku s výjimkou případů podpor poskytované na chov plemen hospodářských zvířat ohrožených upuštěním od jejich využívání, které mohou být vypláceny na velkou dobytčí jednotku nebo na chované zvíře. Pokud jsou závazky obvykle vyjádřeny v jiných než plošných jednotkách, mohou členské státy vypočítat platby na základě těchto jednotek.

3. Ve zvláštních případech uvedených v odstavci 2 členské státy zajistí, aby byly dodržovány maximální roční částky stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1257/1999 způsobilé pro podporu Společenství.

Za tímto účelem může členský stát:

a) stanovit horní mez počtu jednotek na hektar plochy zemědělského podniku, na který se vztahuje agroenvironmentální závazek; nebo

b) stanovit celkovou maximální částku pro každý zúčastněný zemědělský podnik a zajistit, aby platby pro každý zemědělský podnik tuto maximální částku nepřekročily.

4. Platby mohou být závislé na omezeních používání hnojiv, přípravků na ochranu rostlin nebo jiných prostředků pouze tehdy, pokud jsou tato omezení technicky a hospodářsky měřitelná.

Článek 19

Členské státy určí potřebu poskytnutí pobídky, jak je stanoveno v čl. 24 odst. 1 prvním pododstavci třetí odrážce nařízení (ES) č. 1257/1999, na základě objektivních kritérií.

Pobídky nesmí být vyšší než 20 % ušlého příjmu a dodatečných nákladů vyplývajících z daných závazků s výjimkou zvláštních závazků, kde se vyšší sazba považuje za nezbytnou pro účinné provádění opatření.

Článek 20

Zemědělec, který přijme agroenvironmentální závazek týkající se části jeho zemědělského podniku, musí v celém zemědělském podniku dodržovat alespoň zásady obvyklých náležitých zemědělských praktik.

Článek 21

1. Členské státy mohou v době provádění závazku povolit jeho přeměnu na jiný závazek za podmínky, že:

a) taková přeměna bude představovat nepochybnou výhodu pro životní prostředí;

b) stávající závazek bude podstatně posílen, a

c) schválený program obsahuje dotyčné závazky.

Za podmínek stanovených v prvním pododstavci písm. a) a b) lze na základě článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 přeměnit agroenvironmentální závazek na závazek zalesnění zemědělské půdy. Agroenvironmentální závazek zanikne, aniž bude požadováno vrácení podpory.

2. Členské státy mohou stanovit, že agroenvironmentální závazky lze během doby své platnosti upravovat, za podmínky, že taková úprava je v rámci schváleného programu možná a že je řádně odůvodněna s ohledem na cíle závazku.

ODDÍL 7

Zlepšení zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh

Článek 22

Výdaje způsobilé pro podporu se mohou týkat:

a) výstavby a nabývání nemovitého majetku s výjimkou koupě pozemků;

b) nových strojů a zařízení včetně počítačového programového vybavení;

c) obecných nákladů, zejména odměny architektům, inženýrům a poradcům, náklady na vypracování studie proveditelnosti, získávání patentů a licencí.

Náklady uvedené v prvním pododstavci písm. c) se připočítají k nákladům uvedeným v písmenech a) a b) a považují se až do maximální částky 12 % těchto nákladů za výdaje způsobilé pro podporu.

Článek 23

1. Pro účely čl. 26 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 se existence běžných odbytišť posuzuje na vhodné úrovni z hlediska:

a) dotyčných produktů;

b) druhů investic;

c) stávající a plánované kapacity.

2. V úvahu je třeba vzít veškerá omezení produkce nebo omezení podpory Společenství v rámci společných organizací trhu.

Článek 24

V nejvzdálenějších regionech lze poskytnout podporu na investice do zpracování nebo uvádění na trh produktů pocházejících ze třetích zemí, pokud jsou zpracované produkty určeny pro trh dotyčného regionu.

Za účelem dodržení podmínky stanovené v prvním odstavci je podpora omezena na zpracovatelské kapacity odpovídající regionálním potřebám, pokud tyto zpracovatelské kapacity nepřesáhnou tyto potřeby.

ODDÍL 8

Lesnictví

Článek 25

Lesy vyloučené z podpory lesnictví podle čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 jsou:

a) lesy nebo jiné zalesněné plochy, které jsou ve vlastnictví státu, regionu nebo veřejného podniku;

b) lesy a jiné zalesněné plochy náležející koruně;

c) lesy ve vlastnictví právnických osob, jejichž kapitál drží nejméně z 50 % jeden ze subjektů uvedených v písmenech a) a b).

Článek 26

Zemědělská půda způsobilá pro podporu na zalesňování podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 je vymezena členskými státy a zahrnuje zejména ornou půdu, louky a trvalé pastviny a půdu využívanou pro trvalé kultury, je-li zemědělská činnost prováděna pravidelně.

Článek 27

1. Pro účely čl. 31 odst. 1 druhého pododstavce druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 se "zemědělcem" rozumí osoba, která podle kritérií určených členským státem věnuje podstatnou část své pracovní doby zemědělským činnostem, ze kterých mu plyne podstatná část příjmu.

2. Pro účely čl. 31 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se "rychle rostoucími druhy s krátkou obmýtní dobou" rozumí druhy, jejichž obmýtní doba, tj. období mezi dvěma mýtními těžbami na stejném místě, je kratší než 15 let.

Článek 28

1. Podporu podle článku 32 nařízení (ES) č. 1257/1999 nelze poskytnout na plochy, na které již byla poskytnuta podle článku 31 uvedeného nařízení.

2. Platby za účelem udržování protipožárních pruhů zemědělskými opatřeními podle čl. 32 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 nelze poskytnout na plochy, na které se poskytuje agroenvironmentální podpora.

Tyto platby musí být v souladu s případnými omezeními produkce nebo podpory Společenství v rámci společných organizací trhu a brát zřetel na platby uskutečněné v rámci těchto společných organizací trhu.

ODDÍL 9

Společná pravidla pro několik opatření

Článek 29

Pro účely čl. 14 odst. 2 třetí odrážky a čl. 23 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se "obvyklými náležitými zemědělskými praktikami" rozumí obvyklé standardy zemědělského hospodaření, které by v dotyčném regionu uplatňoval rozumný zemědělec.

Členské státy stanoví ve svých plánech rozvoje venkova ověřitelné standardy. Tyto standardy zahrnují alespoň dodržování obecně závazných ekologických požadavků.

Článek 30

Jestliže během doby platnosti závazku, jehož přijetí bylo podmínkou pro poskytnutí podpory, převede příjemce podpory celý podnik nebo jeho část na jinou osobu, může nabyvatel převzít závazek na zbývající dobu jeho trvání. Pokud závazek nepřevezme, příjemce poskytnutou podporu vrátí.

Členské státy nemusí požadovat vrácení podpory, pokud příjemce, který již splnil podstatnou část daného závazku, definitivně ukončí svou zemědělskou činnost a pokud převzetí závazku jeho nástupcem nelze provést.

V případě méně významných změn týkajících se zemědělského podniku mohou členské státy přijmout zvláštní opatření, aby s ohledem na přijatý závazek zabránily nepřiměřeným důsledkům použití prvního odstavce.

Článek 31

1. Jestliže během doby platnosti závazku, jehož přijetí bylo podmínkou pro poskytnutí podpory, rozšíří příjemce podpory plochu zemědělského podniku, mohou členské státy stanovit, že závazek bude rozšířen podle odstavce 2 tak, aby na zbývající dobu jeho trvání zahrnoval i dodatečnou plochu, nebo aby byl v souladu s odstavcem 3 původní závazek nahrazen závazkem novým.

Takové nahrazení je možné i v případech, kdy se rozšíří plocha uvnitř zemědělského podniku, na níž se závazek vztahuje.

2. Rozšíření závazku uvedené v odstavci 1 je možné pouze za následujících podmínek:

a) přinese nepochybné výhody pro dotyčné opatření;

b) je odůvodnitelné vzhledem k povaze závazku, zbývající době jeho trvání a velikosti dodatečné plochy;

c) nesníží účinnost kontrol, které mají zajistit dodržování podmínek pro poskytování podpory.

Dodatečná plocha uvedená v písmenu b) musí být podstatně menší, než je původní plocha, a nesmí přesahovat dva hektary.

3. Nový závazek podle odstavce 1 se vztahuje na celkovou dotyčnou plochu za podmínek, které jsou přinejmenším stejně přísné jako podmínky závazku původního.

Článek 32

Nemůže-li příjemce nadále plnit přijaté závazky z důvodu pozemkových úprav nebo jiných podobných veřejných opatření, přijmou členské státy nezbytná opatření k přizpůsobení závazků nové situaci zemědělského podniku. Pokud se ukáže, že takové přizpůsobení není možné, závazek zanikne, aniž by bylo požadováno vrácení podpory za dobu platnosti závazku.

Článek 33

1. Aniž jsou dotčeny zvláštní okolnosti, které je třeba v jednotlivých případech zohlednit, mohou členské státy uznat zejména následující případy vyšší moci:

a) smrt zemědělce;

b) dlouhodobou odbornou nezpůsobilost zemědělce;

c) vyvlastnění podstatné části zemědělského podniku, pokud nemohlo být předvídáno v den přijetí závazku;

d) vážnou přírodní katastrofu, která značně postihne zemědělsky využívanou plochu zemědělského podniku;

e) nahodilé zničení chovatelských budov zemědělského podniku;

f) nákazu všech hospodářských zvířat zemědělce nebo jejich části.

Členské státy uvědomí Komisi o tom, které druhy vyšší moci uznávají.

2. Případy vyšší moci budou do deseti pracovních dnů ode dne, kdy tak zemědělec může učinit, písemně oznámeny příslušnému orgánu spolu s odpovídajícími důkazy jím uznávanými.

KAPITOLA II

OBECNÁ PRAVIDLA, SPRÁVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Obecná pravidla

Článek 34

Pro účely čl. 37 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se použijí články 35, 36 a 37 tohoto nařízení.

Článek 35

1. Environmentální opatření prováděná v rámci společných organizací trhu, v rámci opatření týkajících se zajištění jakosti zemědělských produktů a ochrany zdraví nebo v rámci jiných opatření pro rozvoj venkova, než jsou agroenvironmentální podpora, nevylučují podporu pro stejné produkty v rámci agroenvironmentálních opatření za předpokladu, že tato podpora je doplňující a slučitelná s dotyčnými opatřeními.

2. V případě kombinování ve smyslu odstavce 1 se použijí následující ustanovení:

a) na agroenvironmentální opatření na půdě vyňaté z produkce podle článku 6 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 [19] lze poskytnout podporu pouze tehdy, pokud závazky přesahují rámec vhodných environmentálních opatření uvedených v čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení;

b) v případě rozšiřování produkce hovězího masa musí podpora zohlednit extenzifikační prémii podle článku 13 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 [20];

c) v případě podpory pro znevýhodněné oblasti a pro oblasti s environmentálními omezeními musí agroenvironmentální závazky zohlednit podmínky stanovené pro podporu v dotyčných oblastech.

3. Pro účely použití odstavců 1 a 2 se při stanovení výše podpory zohlední ušlý příjem a zvláštní dodatečné náklady vyplývající z kombinování.

Článek 36

V žádném případě nelze na stejný závazek poskytnout platbu současně v rámci podpory agroenvironmentálních opatření a v rámci jiného režimu podpor Společenství.

Článek 37

Jakoukoli výjimku ve smyslu čl. 37 odst. 3 druhého pododstavce první odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 musí navrhnout členské státy ve svých plánech rozvoje venkova nebo v programových dokumentech předložených pro cíl 1 nebo cíl 2, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 a v čl. 19 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Článek 38

Platby v rámci opatření pro rozvoj venkova se vyplácejí v plné výši příjemcům.

Článek 39

Nařízení (ES) č. 1685/2000 se použije na opatření, která spadají do programování uvedeného v čl. 40 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1257/1999, pokud není v nařízeních (ES) č. 1257/1999 a (ES) č. 1258/1999 a v tomto nařízení stanoveno jinak.

ODDÍL 2

Programování

Článek 40

Plány rozvoje venkova uvedené v hlavě III kapitole II nařízení (ES) č. 1257/1999 se předkládají podle ustanovení přílohy II tohoto nařízení.

Článek 41

1. Schválené programové dokumenty podle čl. 44 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 stanoví celkovou částku podpory Společenství.

Tato částka zahrnuje:

a) výdaje na opatření předložená v rámci nového programování rozvoje venkova, včetně výdajů na hodnocení podle čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999;

b) výdaje vzniklé v rámci dřívějších doprovodných opatření podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 [21], nařízení Rady (EHS) č. 2079/92 [22] a nařízení Rady (EHS) č. 2080/92 [23] včetně výdajů vzniklých v rámci opatření podle dřívějších nařízení, která byla zrušena výše uvedenými nařízeními;

c) výdaje na opatření podle článku 4 nařízení (ES) č. 2603/1999.

2. Kromě ustanovení odstavce 1 obsahuje schválení i rozdělení a použití částek, které zůstávají podle článku 5 nařízení (ES) č. 1259/1999 členským státům k dispozici jako dodatečná podpora Společenství.

Tyto částky se však nezahrnují do celkové částky podpory Společenství uvedené v odstavci 1.

3. Schválení se může týkat i státní podpory, která zajišťuje dodatečné financování opatření pro rozvoj venkova podle bodu 16 přílohy II.

Článek 42

Členské státy zpřístupní programové dokumenty pro rozvoj venkova veřejnosti.

Článek 43

Pokud jsou opatření pro rozvoj venkova předkládána ve formě obecných rámcových předpisů, obsahují plány rozvoje venkova vhodný odkaz na tyto předpisy.

Články 40, 41 a 42 se použijí i v případě uvedeném v prvním odstavci.

Článek 44

1. Změny programových dokumentů rozvoje venkova a jednotných programových dokumentů pro cíl 2 týkajících se opatření pro rozvoj venkova financované záruční sekcí EZOZF je třeba náležitě odůvodnit, zejména na základě následujících údajů:

a) důvody a jakékoli potíže, které nastaly při provádění, odůvodňující provedení změny programového dokumentu;

b) očekávané účinky, které změna přinese;

c) důsledky pro financování a kontroly závazků.

2. Komise schválí v souladu s příslušnými postupy stanovenými v čl. 50 odst. 2 nebo v čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/1999 jakékoli změny programových dokumentů rozvoje venkova a jednotných programových dokumentů pro cíl 2 týkajících se opatření pro rozvoj venkova financovaných záruční sekcí EZOZF, které:

a) se týkají priorit;

b) vedou ke změně podstatných znaků podpůrných opatření uvedených v příloze II, včetně změny sazby příspěvku Společenství;

c) mění celkovou částku podpory Společenství;

d) mění příděl finančních prostředků na jakékoli opatření o více než 10 % částky stanovené na celé programové období, přičemž výpočet se provede na základě programového dokumentu schváleného Komisí;

e) mění dodatečně poskytnuté prostředky ve formě státní podpory na jakékoli opatření o více než 10 % částky stanovené pro toto opatření na celé programové období, přičemž výpočet se provede na základě programového dokumentu schváleného Komisí.

Písmena d) a e) prvního pododstavce se nepoužijí na opatření s finančním přídělem nižším než 5 % celkové částky poskytnuté na daný program v rámci celého programového období.

3. Změny se předkládají Komisi nejvýše jedenkrát za rok ve formě jediného návrhu na každý program.

4. Změny finanční povahy, které nespadají pod odst. 2 první pododstavec písm. d) a e), se včas sdělí Komisi.

5. Jiné změny, než jsou změny uvedené v odstavcích 2 a 4, se oznámí Komisi nejméně dva měsíce před jejich vstupem v platnost.

Článek 45

Dojde-li ke změně právních předpisů Společenství a je-li to nezbytné, upraví se programové dokumenty rozvoje venkova a jednotné programové dokumenty pro cíl 2 v souladu s těmito změnami.

Na tyto úpravy se nepoužije čl. 44 odst. 3.

Pokud se změna programových dokumentů rozvoje venkova nebo jednotných programových dokumentů pro cíl 2 týká jen uvedení těchto dokumentů do souladu s novými právními předpisy Společenství, zašlou se tyto změny Komisi pro informaci.

ODDÍL 3

Dodatečná opatření a iniciativy Společenství

Článek 46

Oblast působnosti pomoci poskytované orientační sekcí EZOZF na opatření v rámci iniciativy Společenství pro rozvoj venkova bude rozšířena na celé Společenství a financování z tohoto fondu rozšířeno na opatření způsobilé pro podporu na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 [24] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 [25].

ODDÍL 4

Finanční ustanovení

Článek 47

1. Každý rok nejpozději do 30. září předají členské státy Komisi ke každému programovému dokumentu rozvoje venkova a každému jednotnému programovému dokumentu pro cíl 2 následující údaje týkající se opatření pro rozvoj venkova financovaných záruční sekcí EZOZF:

a) výkaz výdajů uskutečněných v průběhu současného finančního roku a výdajů, které zbývají uskutečnit do konce dotyčného roku, na které bude poskytnuta podpora Společenství, jak je stanoveno v čl. 41 odst. 1; a

b) opravené předběžné odhady těchto výdajů pro následující finanční roky až do konce daného programového období s ohledem na prostředky přidělené každému členskému státu.

Tyto údaje budou předány v podobě tabulky podle počítačového vzoru poskytnutého Komisí.

2. Aniž jsou dotčena obecná pravidla rozpočtové kázně, jsou-li údaje, které jsou členské státy povinny předat Komisi podle odstavce 1, neúplné nebo nebyla-li dodržena lhůta, sníží Komise přechodně a paušálně zálohy poskytované na základě zaúčtování zemědělských výdajů.

Článek 48

1. Platební agentury mohou za měsíc, v němž bude přijato rozhodnutí o schválení programového dokumentu rozvoje venkova nebo jednotného programového dokumentu pro cíl 2 týkající se opatření pro rozvoj venkova financovanými záruční sekcí EZOZF, zaúčtovat jako výdaj zálohu nepřesahující 12,5 % průměrného ročního příspěvku EZOZF stanoveného v programovém dokumentu, který kryje výdaje uvedené v čl. 41 odst. 1.

Tato záloha představuje provozní kapitál, který může být pro každý programový dokument v zásadě zúčtován až na konci programového období nebo jakmile celková částka výdajů zaplacených EZOZF a částka zálohy dosáhnou celkové částky příspěvku EZOZF stanovené v programovém dokumentu.

2. Záloha podle odstavce 1 se pro členské státy, jejichž měnou není v den zaúčtování zálohy euro, zaúčtuje podle směnného kursu platného v předposlední pracovní den Komise v měsíci, který předchází měsíci, v němž platební agentury zálohu zaúčtují.

Článek 49

1. Každému členskému státu se výdaje ohlášené pro daný finanční rok financují jen do výše částek sdělených Komisi podle čl. 47 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), které jsou kryty prostředky vykázanými v rozpočtu pro daný finanční rok.

2. Pokud celková částka odhadů výdajů oznámená podle čl. 47 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) převýší celkovou částku prostředků vykázaných pro daný finanční rok v rozpočtu, je maximální částka výdajů, které mohou být každému členskému státu uhrazeny, omezena na částku odpovídajících ročních přídělů podle klíče uvedeného v rozhodnutí 1999/659/ES.

Pokud po tomto snížení zůstanou k dispozici prostředky, protože předběžné odhady některých členských států byly nižší než jejich roční příděly, rozdělí se přebytečná částka podle příslušných ročních přídělů jednotlivých členských států, přičemž je třeba dbát na to, aby pro žádný členský stát nebyl překročen odhad částky uvedený v prvním pododstavci. Komise uvědomí členské státy o takto upravených odhadech v měsíci, který následuje po měsíci, v němž byl přijat rozpočet pro daný finanční rok.

3. Pokud skutečné výdaje členského státu překročí částky oznámené pro daný finanční rok podle čl. 47 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo částky vyplývající z uplatnění odstavce 2 tohoto článku, zohlední se překročení výdajů v současném finančním roce, v poměru ke zjištěným překročením, až do výše prostředků, které jsou k dispozici po úhradě výdajů ostatních členských států.

4. Pokud jsou skutečné výdaje členského státu za určitý finanční rok nižší než 75 % částek uvedených v odstavci 1, sníží se výdaje, které mají být uznány pro následující finanční rok o jednu třetinu rozdílu mezi tímto prahem, nebo případně částkami vyplývajícími z uplatnění odstavce 2, pokud jsou tyto částky nižší než tento práh, a mezi skutečnými výdaji vzniklými v průběhu dotyčného finančního roku.

Na toto snížení se nebere zřetel při zjišťování skutečných výdajů ve finančním roce následujícím po roce, v němž ke snížení došlo.

5. Odstavec 4 se nepoužije na první výkaz výdajů vzniklých v průběhu finančního roku 2000 v rámci programového dokumentu rozvoje venkova nebo jednotného programového dokumentu pro cíl 2 týkajícího opatření pro rozvoj venkova financovaných záruční sekcí EZOZF.

Článek 50

Články 47, 48 a 49 tohoto nařízení se nepoužijí na výdaje, které vyplývají z použití článku 5 nařízení (ES) č. 1259/1999.

Článek 51

Společenství přispívá na financování hodnocení v členských státech podle čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999, pokud tato hodnocení na základě své oblasti působnosti a zejména prostřednictvím odpovědí na společné otázky týkající se hodnocení a díky své kvalitě účinně přispívají k hodnocení na úrovni Společenství.

Příspěvek Společenství nepřekročí 50 % maximální částky, která, s výjimkou řádně odůvodněných případů, činí 1 % celkových nákladů na program rozvoje venkova. V každém programu rozvoje venkova je nejméně 40 % spolufinancované částky určeno na hodnocení ex post.

Článek 52

1. Příjemci podpory na investiční opatření podle hlavy II kapitoly I, VII, VIII a IX nařízení (ES) č. 1257/1999 mohou u příslušných platebních agentur podat žádost na platbu zálohy, pokud tak stanoví programový dokument. Pokud jde o veřejné příjemce, může být tato záloha poskytnuta pouze obcím, jejich sdružením a veřejnoprávním subjektům.

2. Částka zálohy nesmí překročit 20 % celkových investičních nákladů a její vyplacení závisí na poskytnutí bankovní záruky ve výši 110 % částky zálohy.

V případě veřejných příjemců uvedených v odstavci 1 však mohou platební agentury podle ustanovení platných v členských státech přijmout písemnou záruku od jejich orgánu ve výši uvedené v prvním pododstavci, za předpokladu, že se tento orgán zaváže k výplatě částky kryté touto zárukou, pokud se zjistí, že na vyplacenou zálohu neexistoval nárok.

3. Záruka se uvolní, jakmile příslušná platební agentura zjistí, že částka skutečných výdajů v rámci investic překročila částku zálohy.

4. Platební agentury mohou sdělit záruční sekci EZOZF částku odpovídající spolufinancované částce Společenstvím:

a) vyplacené zálohy;

b) skutečných výdajů následně vyplacených příjemcům, snížených o částku již dříve vyplacené zálohy.

ODDÍL 5

Sledování a hodnocení

Článek 53

1. Výroční zprávy o pokroku stanovené v čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 se předkládají Komisi každoročně do 30. dubna a týkají se předchozího kalendářního roku.

Zprávy o pokroku obsahují tyto skutečnosti:

a) jakékoliv změny obecných podmínek, podstatných pro provádění opatření, zejména hlavní sociálně-ekonomické směry vývoje nebo změny vnitrostátních, regionálních nebo odvětvových politik;

b) stav pokroku při provádění opatření a priorit s ohledem na jejich operační a zvláštní cíle, vyjádřené pomocí kvantitativních ukazatelů;

c) opatření přijatá řídicím orgánem a sledovacím výborem, pokud byl takový výbor zřízen, pro zajištění vysoké kvality a účinnosti provádění opatření, zejména:

i) sledovací opatření, finanční kontrola a hodnocení, včetně postupů při shromažďování údajů,

ii) souhrn hlavních problémů vyskytujících se při řízení pomoci a případně souhrn učiněných opatření;

d) opatření přijatá k zajištění slučitelnosti s politikami Společenství.

2. Ukazatele uvedené v odstavci 1 druhém pododstavci písm. b) se řídí, pokud možno, společnými ukazateli vymezenými v pokynech stanovených Komisí. Jsou-li pro účinné sledování dosaženého pokroku s ohledem na cíle stanovené v programových dokumentech rozvoje venkova nezbytné dodatečné ukazatele, musí být rovněž uvedeny.

Článek 54

1. Hodnocení provádí nezávislí hodnotitelé na základě uznávaných postupů.

2. Hodnocení poskytují odpovědi zejména na společné hodnotící otázky definované Komisí po konzultaci s členskými státy a zpravidla zahrnují kritéria a ukazatele výkonu.

3. Orgán odpovědný za řízení programového dokumentu rozvoje venkova používá vhodné prostředky pro hodnocení, přičemž využívá výsledků sledování, které v nezbytných případech doplňuje dodatečnými údaji.

Článek 55

1. Hodnocení ex ante analyzuje rozdíly, nedostatky a možnosti současné situace, posuzuje soulad navržené strategie s danou situací a cíli a bere v úvahu otázky vznesené ve společných hodnotících otázkách. Hodnotí očekávaný dopad vybraných priorit na akce, a je-li to možné, kvantifikuje jejich cíle. Ověřuje také navrhovaná prováděcí opatření a soulad se společnou zemědělskou politikou a jinými politikami.

2. Za hodnocení ex ante odpovídají orgány příslušné pro přípravu plánu rozvoje venkova a toto hodnocení je nedílnou součástí těchto plánů.

Článek 56

1. Hodnocení v polovině období a hodnocení ex post se zabývají zvláštními otázkami k dotyčnému programovému dokumentu rozvoje venkova a společnými hodnotícími otázkami, které jsou na úrovni Společenství podstatné. Tyto společné hodnotící otázky se týkají životních podmínek a složení venkovského obyvatelstva, zaměstnanosti a příjmů ze zemědělských a z nezemědělských činností, zemědělských struktur, zemědělských produktů, jakosti, konkurenceschopnosti, lesních zdrojů a životního prostředí.

Pokud se některá společná hodnotící otázka nepovažuje pro daný programový dokument rozvoje venkova za podstatnou, je třeba to odůvodnit.

2. Hodnocení v polovině období se zabývá hodnotícími otázkami a zkoumá zejména počáteční výsledky, jejich význam pro programový dokument rozvoje venkova a jejich soulad s tímto dokumentem, jakož i míru dosažení daných cílů. Posuzuje také využívání finančních zdrojů a průběh sledování a provádění.

Hodnocení ex post odpovídá na hodnotící otázky, přičemž zvláštní pozornost věnuje využívání zdrojů, účinnosti a efektivnosti poskytnuté pomoci a jejímu dopadu. Stanoví závěry ohledně politiky rozvoje venkova, včetně závěrů týkajících se jejího přínosu pro společnou zemědělskou politiku.

3. Hodnocení v polovině období a hodnocení ex post se provádí ve spolupráci s Komisí a odpovídá za ně orgán příslušný pro řízení programování rozvoje venkova.

4. Kvalitu jednotlivých hodnocení posuzuje na základě uznaných metod orgán příslušný pro řízení programového dokumentu rozvoje venkova, sledovací výbor, pokud byl zřízen, a Komise. Výsledky hodnocení se zpřístupní veřejnosti.

Článek 57

1. Zpráva o hodnocení v polovině období se doručí Komisi nejpozději do 31. prosince 2003. Orgán příslušný pro řízení programového dokumentu rozvoje venkova uvědomí Komisi o dalším postupu v souvislosti s doporučeními obsaženými ve zprávě o hodnocení. Po obdržení jednotlivých zpráv o hodnocení vypracuje Komise souhrnnou zprávu na úrovni Společenství. Je-li to nezbytné, předloží se do 31. prosince 2005 aktualizovaná verze hodnocení v polovině období.

2. Zpráva o hodnocení ex post se doručí Komisi nejpozději do dvou let po skončení programového období. Do tří let po skončení programového období a po obdržení jednotlivých zpráv o hodnocení vypracuje Komise souhrnnou zprávu na úrovni Společenství.

3. Zprávy o hodnocení vysvětlí použité metody hodnocení, včetně jejich účinků na kvalitu údajů a výsledků hodnocení. Zprávy obsahují popis souvislostí a obsahů programu, finanční informace a odpovědi – včetně použitých ukazatelů – na společné hodnotící otázky a na hodnotící otázky definované na celostátní nebo regionální úrovni, jakož i závěry a doporučení. Struktura těchto zpráv má odpovídat, pokud je to možné, společnému modelu struktury zpráv o hodnocení vymezenému v pokynech vypracovaných Komisí.

ODDÍL 6

Žádosti, kontroly a sankce

Článek 58

1. V žádostech o podporu pro rozvoj venkova týkající se plochy nebo zvířat, které jsou podány odděleně od žádostí o podporu podle článku 6 nařízení (ES) č. 2419/2001, se uvedou veškeré plochy a zvířata daného zemědělského podniku, kterých se týká kontrola žádostí v rámci daného opatření, včetně ploch a zvířat, pro které není podána žádost o podporu.

2. Opatření na podporu rozvoje venkova týkající se plochy se vztahují na pozemky, které jsou identifikovány jednotlivě. V době trvání závazku nelze pozemky, na které je poskytována podpora, vyměňovat s výjimkou případů výslovně stanovených v programovém dokumentu.

3. Pro případ, že je žádost o platbu součástí žádosti o podporu týkající se plochy v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému, členský stát zajistí, aby pozemky, na které se vztahuje žádost o podporu pro rozvoj venkova, byly v žádosti o podporu týkající se plochy integrovaného kontrolního systému označeny odděleně.

4. Pozemky a zvířata jsou identifikovány v souladu s články 4 a 5 nařízení (EHS) č. 3508/92.

5. Pokud se jedná o víceletou podporu, uskutečňují se platby následující po platbě uskutečněné v roce podání žádosti na základě roční žádosti o platbu, s výjimkou případů, kdy členský stát stanoví jiný postup, který umožňuje účinné roční ověření ve smyslu čl. 59 odst. 1.

Článek 59

1. Kontroly prvních žádostí o účast na režimu podpor a následných žádostí o platbu se provádějí způsobem, který zajistí účinné ověření souladu žádostí s podmínkami pro poskytování podpor.

Členské státy stanoví vhodné metody a prostředky pro ověření každého podpůrného opatření a osob, které podléhají kontrolám.

Ve vhodných případech členské státy použijí integrovaný administrativní a kontrolní systém zřízený nařízením (EHS) č. 3508/92.

2. Ověření zahrnuje správní kontroly a kontroly na místě.

Článek 60

Správní kontroly se provádí důkladně a v nezbytných případech zahrnují křížové kontroly pozemků a hospodářských zvířat, na které se vztahují podpůrná opatření. Kontroly se provádí mimo jiné i na základě údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému, aby se zabránilo veškerým bezdůvodným platbám podpory. Kontrole podléhá i plnění dlouhodobých závazků.

Článek 61

Kontroly na místě se provádějí podle hlavy III nařízení (ES) č. 2419/2001. Konají se každý rok u nejméně 5 % příjemců a zahrnují všechny druhy opatření pro rozvoj venkova stanovené v programových dokumentech.

Kontroly na místě jsou rozloženy v průběhu roku podle rozboru rizik vyplývajících z každého opatření pro rozvoj venkova.

Předmětem kontroly jsou veškeré závazky a povinnosti příjemce, které lze v době návštěvy zkontrolovat.

Článek 62

1. Články 30, 31 a 32 nařízení (ES) č. 2419/2001 se použijí na podporu týkající se plochy.

Články 36, 38 a 40 uvedeného nařízení se použijí na podporu pro hospodářská zvířata.

2. Článek 44 nařízení (ES) č. 2419/2001 se použije na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

3. V případě neoprávněné platby je jednotlivý příjemce, na kterého se vztahuje opatření pro rozvoj venkova, povinen vrátit tuto částku v souladu s článkem 49 nařízení (ES) č. 2419/2001.

Článek 63

1. Pokud se zjistí, že příjemce učinil v důsledku hrubé nedbalosti nepravdivé prohlášení, je pro daný kalendářní rok vyloučen ze všech opatření pro rozvoj venkova stanovených v příslušné kapitole nařízení (ES) č. 1257/1999.

Pokud příjemce učinil nepravdivé prohlášení úmyslně, vyloučí se rovněž pro následující rok.

2. Sankce stanovené v odstavci 1 se použijí, aniž jsou dotčeny dodatečné sankce stanovené vnitrostátními předpisy.

Článek 64

Členské státy stanoví sankce ukládané při porušení tohoto nařízení, a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 65

1. Nařízení (ES) č. 1750/1999 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

2. Nařízení a rozhodnutí zrušená nařízením (ES) č. 1750/1999 se nadále použijí na činnosti schválené Komisí před 1. lednem 2000 na základě nařízení uvedených v čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999.

Článek 66

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. února 2002.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[2] Úř. věst. L 214, 13.8.1999, s. 31.

[3] Úř. věst. L 239, 7.9.2001, s. 10.

[4] Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

[5] Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 39.

[6] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.

[7] Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 1.

[8] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[9] Úř. věst. L 259, 6.10.1999, s. 27.

[10] Úř. věst. L 165, 6.7.2000, s. 33.

[11] Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 26.

[12] Úř. věst. L 277, 20.10.2001, s. 12.

[13] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 113.

[14] Úř. věst. L 173, 27.6.2001, s. 1.

[15] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1.

[16] Úř. věst. L 72, 14.3.2001, s. 6.

[17] Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 11.

[18] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 105.

[19] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

[20] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21.

[21] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

[22] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 91.

[23] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 96.

[24] Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1.

[25] Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 5.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Druhy hospodářských zvířat způsobilé pro podporu | Prahová úroveň ohrožení hospodářského využívání místních plemen (počet chovných samic) |

Skot | 7500 |

Ovce | 10000 |

Kozy | 10000 |

Koňovití | 5000 |

Prasata | 15000 |

Drůbež | 25000 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PLÁNY ROZVOJE VENKOVA

1. Název plánu rozvoje venkova

2. Členský stát a (případně) správní region

3.1 Zeměpisná oblast, na kterou se plán vztahuje

(Článek 41 nařízení (ES) č. 1257/1999)

3.2 Regiony spadající pod cíle 1 a 2

(Článek 40 nařízení (ES) č. 1257/1999)

Je třeba určit:

- regiony spadající pod cíl 1 a regiony spadající pod cíl 1 v přechodném režimu podpor. To platí pouze pro doprovodná opatření (předčasný odchod do důchodu, vyrovnávací příspěvky, agroenvironmentální opatření a zalesňování zemědělské půdy na základě článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999),

- regiony spadající pod cíl 2. To platí pro:

(1) doprovodná opatření,

(2) jiná opatření, která nejsou součástí programování cíle 2.

4. Plánování na vhodné zeměpisné úrovni

(Čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999)

Pokud se výjimečně v regionu provádí více než jeden plán rozvoje venkova, je třeba uvést:

- všechny příslušné plány,

- důvody, proč není možné sloučit opatření do jediného plánu,

- vztahy mezi opatřeními v různých plánech a podrobnosti týkající se zajištění vzájemné slučitelnosti a souladu plánů.

5. Kvantifikovaný popis stávající situace

(Čl. 43 odst. 1 první odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

(1) Popis stávající situace

Popis stávající situace zeměpisné oblasti na základě kvantifikovaných údajů s důrazem na silné stránky, rozdíly, nedostatky a možnosti v oblasti rozvoje venkova. Tento popis by se měl týkat jak zemědělství, tak lesnictví (včetně povahy a rozsahu nevýhod ovlivňujících zemědělskou činnost ve znevýhodněných oblastech), venkovského hospodářství, demografické situace, lidských zdrojů, zaměstnanosti a stavu životního prostředí.

(2) Účinek předchozího programového období

Popis účinku finančních prostředků přidělených v rámci opatření EZOZF pro rozvoj venkova během předchozího programového období a v rámci doprovodných opatření od roku 1992. Předložení výsledků hodnocení.

(3) Jiné údaje

Případný popis doplňujících opatření, která byla provedena spolu s opatřeními Společenství pro rozvoj venkova a s doprovodnými opatřeními a měla dopad na dotyčnou oblast programování.

6. Popis navrhované strategie, jejích kvantifikovaných cílů, zvolených priorit rozvoje venkova a zeměpisné oblasti, na kterou se vztahují

(Čl. 43 odst. 1 druhá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

(1) Navrhovaná strategie, kvantifikované cíle a vybrané priority

S ohledem na silné stránky, rozdíly, nedostatky a možnosti rozvoje zjištěné v dané oblasti je třeba popsat zejména:

- priority činnosti,

- strategii vhodnou pro dosažení cílů,

- operační cíle a očekávaný dopad, uvedený pokud možno v kvantifikované formě, a to jak na sledování, tak i na odhady, které lze použít pro účely hodnocení,

- do jaké míry strategie zohledňuje specifika daných oblastí,

- jakým způsobem se uplatňuje integrovaný přístup,

- do jaké míry strategie zajišťuje integraci žen a mužů,

- odkaz do jaké míry strategie zohledňuje závazky v oblasti životního prostředí přijaté na mezinárodní a vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, včetně závazků týkajících se udržitelného rozvoje, zejména kvality a využívání vodních zdrojů, zachování biologické rozmanitosti, včetně zachování rozmanitosti kultur pěstovaných v zemědělských podnicích a globálního oteplování.

(2) Popis a účinky dalších opatření

V popisu musí být také případně uvedena veškerá opatření přijatá mimo rámec plánu rozvoje venkova (jiná opatření Společenství nebo vnitrostátní opatření, jako jsou závazné předpisy, kodexy chování a opatření státní podpory) a musí zde být upřesněno, do jaké míry tato opatření splňují stanovené požadavky.

(3) Oblasti, na která se vztahují zvláštní územní opatření

Popis zeměpisné působnosti každého opatření podle bodu 8, které se nevztahuje na celý region uvedený v bodu 3.

Zejména je třeba uvést:

- seznam znevýhodněných oblastí přijatý pro danou oblast,

- veškeré dostatečně odůvodněné změny seznamu znevýhodněných oblastí (čl. 55 odst. 4 nařízení (ES) č. 1257/1999),

- oblasti s environmentálními omezeními s dostatečným odůvodněním.

(4) Časový plán a míra účasti

Časový plán navržený pro provádění různých opatření, očekávaná míra účasti a trvání (viz také bod 8).

7. Hodnocení, z kterého vyplývá očekávaný hospodářský, environmentální a sociální dopad

(Čl. 43 odst. 1 třetí odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

Podrobný popis podle článku 43 nařízení (ES) č. 1257/1999.

8. Orientační celková finanční tabulka (finanční rok EZOZF)

(Čl. 43 odst. 1 čtvrtá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

— Různá opatření se týkají:

a) investic v zemědělských podnicích;

b) podpory pro zahájení činnosti mladých zemědělců;

c) odborné přípravy;

d) předčasného odchodu do důchodu;

e) znevýhodněných oblastí a oblastí s environmentálními omezeními;

f) agroenvironmentálních opatření;

g) zlepšení zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh;

h) zalesňování zemědělské půdy;

i) dalších lesnických opatření;

j) zlepšování vlastností půdy;

k) pozemkových úprav;

l) zavedení zástupných a řídících služeb pro zemědělské podniky;

m) uvádění na trh jakostních zemědělských produktů;

n) služeb pro základní zásobování hospodářství a obyvatelstva venkova;

o) obnovy a rozvoje vesnic a ochrany a uchování dědictví venkova;

p) diverzifikace zemědělských činností a činností blízkých zemědělství za účelem vytvoření možností různorodých činností nebo alternativních zdrojů příjmů;

q) správy zemědělských vodních zdrojů;

r) rozvoje a zlepšování infrastruktury spojené s rozvojem zemědělství;

s) podpory turistiky a řemeslných činností;

t) ochrany životního prostředí v souvislosti se zemědělstvím, lesnictvím a uchováním venkovské krajiny a zlepšení dobrých životních podmínek zvířat;

u) obnovy potenciálu zemědělské produkce zničené přírodními katastrofami a zavádění vhodných nástrojů prevence;

v) finančního inženýrství.

— Zdroje ze záruční sekce EZOZF pro opatření na podporu přizpůsobení a rozvoje venkovských oblastí (článek 33 nařízení (ES) č. 1257/1999) ve (venkovských) oblastech spadajících pod cíl 2: EUR … milionů ( % celkové částky pro článek 33).

9. Popis opatření předpokládaných pro provádění plánů

(Čl. 43 odst. 1 pátá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

Ke každému následujícímu bodu je třeba uvést:

A. hlavní charakteristické znaky podpůrných opatření;

B. jiné údaje.

(1) Obecné požadavky

A. Hlavní charakteristické znaky podpůrných opatření:

- seznam opatření v pořadí uvedeném v nařízení (ES) č. 1257/1999,

- uvedení článku (a odstavce), pod který spadá dané podpůrné opatření pro rozvoj venkova. Pokud se uvedou dva nebo více článků, je třeba podpůrné opatření rozdělit na odpovídající části.

B. Jiné údaje:

žádné.

(2) Požadavky týkající se všech nebo několika opatření1

A. Hlavní charakteristické znaky:

- příspěvek Společenství spočívající buď na celkových nákladech, nebo na veřejných výdajích,

- výše a/nebo částka podpory a použitá modulace (kapitoly I až VIII),

- výjimky uvedené v čl. 37 odst. 3 druhém pododstavci první odrážce nařízení (ES) č. 1257/1999.

B. Jiné údaje:

- podrobnosti týkající se podmínek poskytování podpory,

- kritéria prokázání hospodářské životaschopnosti (kapitoly I, II, IV a VII),

- zásady obvyklých náležitých zemědělských praktik (kapitoly V a VI),

- minimální požadavky v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat (kapitoly I, II a VII),

- úroveň požadovaných odborných znalostí a způsobilosti (kapitoly I, II a IV),

- dostatečné posouzení existence běžných možností odbytu pro dané produkty (kapitoly I a VII) v souladu s články 6 a 26 nařízení (ES) č. 1257/1999,

- popis všech platných smluv (z předchozího období), včetně finančních podmínek a postupů/pravidel, které pro ně platí.

(3) Údaje požadované pro zvláštní opatření

Pro opatření uvedená v rámci jednotlivých kapitol jsou dále nezbytné následující zvláštní údaje:

I. Investice v zemědělských podnicích

A. Hlavní charakteristické znaky:

- primární výrobní odvětví a druhy investic.

B. Jiné údaje:

- maximální výše celkové částky investic, na které lze poskytnout podporu,

- druhy podpory,

- případně popis venkovských oblastí, které čelí strukturálním obtížím podle čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení.

II. Podpora pro zahájení činnosti mladých zemědělců

A. Hlavní charakteristické znaky:

žádné.

B. Jiné údaje:

- lhůta, kterou mají mladí zemědělci k dispozici pro splnění kritérií nároků na podporu, v rámci tříleté lhůty povolené na základě čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení,

- věková hranice,

- podmínky pro mladé zemědělce, kteří nezahajují činnost v postavení vedoucího podniku nebo kteří zahajují činnost jako členové sdružení nebo družstev, jejichž hlavní úkol spočívá v řízení zemědělského podniku,

- druh podpory na zahájení činnosti.

III. Odborná příprava

A. Hlavní charakteristické znaky:

žádné.

B. Jiné údaje:

- opatření způsobilá pro podporu a příjemci podpory,

- ujištění, že na financování nejsou navrženy žádné běžné vzdělávací systémy nebo programy.

IV. Předčasný odchod do důchodu

A. Hlavní charakteristické znaky:

žádné.

B. Jiné údaje:

- podrobný popis podmínek týkajících se převodce, nabyvatele, zaměstnance a uvolněné půdy, zejména s ohledem na využití půdy, kterou si převodce ponechal a využívá pro neobchodní účely a na lhůtu stanovenou pro zlepšení životaschopnosti,

- druh podpory, včetně popisu metody používané pro výpočet maximální spolufinancované částky na jeden podnik a odůvodnění pro každou kategorii příjemců,

- popis vnitrostátních režimů odchodu a předčasného odchodu do důchodu,

- podrobnosti o době trvání podpory.

V. Znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními

A. Hlavní charakteristické znaky:

- výše podpory:

1. pro platby podle čl. 13 písm. a) nařízení (ES) č. 1257/1999: odůvodnění modulace podpory na základě kritérií stanovených v čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

2. pro vyrovnávací příspěvky podle čl. 13 písm. a) nařízení (ES) č. 1257/1999: návrhy na překročení maximální částky, kterou lze podle čl. 15 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 spolufinancovat, musí být náležitě odůvodněny. Je třeba upřesnit, jak se zajistí, aby byla v těchto případech dodržena horní hranice stanovená pro vyrovnávací příspěvky, a objasnit administrativní postup, jehož prostřednictvím bude zajištěno dodržení maximální částky, kterou lze spolufinancovat,

3. pro vyrovnávací příspěvky podle čl. 13 písm. b) a podle článku 16 nařízení (ES) č. 1257/1999: podrobné agronomické výpočty, z nichž vyplývají: a) ztráty příjmů a náklady vzniklé v důsledku environmentálních omezení, b) agronomické odhady, které slouží jako referenční bod.

B. Jiné údaje:

- podrobnosti týkající se podmínek poskytování podpory, a to zejména:

1. stanovení minimální plochy;

2. popis vhodného mechanismu přepočtu, který se použije v případě společných pastvin,

- změny seznamů znevýhodněných oblastí přijaté nebo pozměněné směrnicemi Rady a Komise a změny seznamů oblastí s environmentálními omezeními.

VI. Agroenvironmentální opatření

A. Hlavní charakteristické znaky:

- odůvodnění závazků na základě jejich očekávaného dopadu,

- seznam místních plemen, jejichž hospodářské využívání je ohroženo, a počet chovných samic v daných oblastech. Tento počet musí být osvědčen úředně uznaným technickým subjektem – nebo chovatelskou organizací/sdružením – která/které musí vést a aktualizovat plemennou knihu. Tento subjekt musí mít nezbytné odborné a praktické znalosti, aby byl schopen identifikovat zvířata příslušných plemen,

- pro genetické zdroje rostlin ohrožené genetickou erozí důkaz genetické eroze založený na vědeckých výsledcích a ukazatelích výskytu planých forem/původních (místních) odrůd, rozmanitosti jejich populace a převládajících zemědělských praktik na místní úrovni,

- podrobné údaje týkající se závazků zemědělců a jakýchkoli dalších podmínek závazku, včetně rozsahu a postupů pro úpravy platných smluv,

- podrobné agronomické výpočty, z nichž jsou zřejmé: a) ušlé příjmy a náklady vzniklé ve srovnání s obvyklými náležitými zemědělskými praktikami; b) agronomické odhady, které slouží jako referenční bod; c) výše finanční pobídky a její odůvodnění založené na objektivních kritériích.

B. Jiné údaje:

- popis oblasti působnosti opatření, přičemž se uvede do jaké míry je jeho provádění v souladu s potřebami a stupeň dosažení cíle z zeměpisných, odvětvových a jiných hledisek,

- pro všechny agroenvironmentální závazky společně je třeba uvést možné způsoby kombinování závazků a zajistit jejich vzájemný soulad.

VII. Zlepšení zpracování a odbytu zemědělských produktů

A. Hlavní charakteristické znaky:

- odvětví základní zemědělské produkce.

B. Jiné údaje:

- kritéria prokazování hospodářských přínosů pro primární výrobce.

VIII. Lesnictví

A. Hlavní charakteristické znaky:

definice:

- "zemědělské půdy" s ohledem na článek 26 tohoto nařízení,

- "zemědělce" s ohledem na článek 27 tohoto nařízení,

- ustanovení, která zajišťují, že plánovaná opatření vyhovují místním podmínkám a jsou slučitelná se životním prostředím, a která případně zajišťují i udržování rovnováhy mezi lesnictvím a stavem zvěře,

- smluvních ujednání mezi regiony a možnými příjemci týkající se opatření uvedených v článku 32 nařízení (ES) č. 1257/1999.

B. Jiné údaje:

- popis opatření způsobilých pro podporu a příjemců podpory,

- souvislost mezi navrhovanými opatřeními a národními lesnickými programy a lesnickými programy vypracovanými na nižší než národní úrovni nebo rovnocennými nástroji,

- potvrzení existence plánů na ochranu lesa stanovených v právních předpisech Společenství pro oblasti klasifikované jako oblasti s vysokým nebo středním stupněm rizika lesního požáru a soulad navrhovaných opatření s těmito plány ochrany.

IX. Podpora přizpůsobování a rozvoje venkovských oblastí

A. Hlavní charakteristické znaky:

- popis a odůvodnění činnosti navrhované v rámci každého opatření.

B. Jiné údaje:

- popis způsobu financování, které musí odpovídat obecným kritériím poskytování podpory.

10. Případně nezbytné studie, demonstrační projekty, opatření za účelem odborné přípravy nebo technické pomoci

(Čl. 43 odst. 1 šestá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

11. Určení příslušných orgánů a odpovědných subjektů

(Čl. 43 odst. 1 sedmá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

12. Ustanovení k zajištění účinného a správného provádění plánů, včetně sledování a hodnocení, definice kvantifikovaných ukazatelů pro hodnocení, opatření pro kontroly a sankce a přiměřenou publicitu

(Čl. 43 odst. 1 osmá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

(1) Podrobné údaje o provádění článků 52 až 57 tohoto nařízení

Obsahují zejména:

- možnost poskytnutí záloh určitým příjemcům investičních opatření,

- popis finančních toků pro vyplácení podpory konečným příjemcům,

- předpisy týkající se sledování a hodnocení programu, zvláště systémy a postupy pro shromažďování, organizaci a koordinaci údajů týkajících se finančních a fyzických ukazatelů a ukazatelů účinků,

- úloha, složení a jednací řád všech sledovacích výborů,

- kódování. Toto kódování musí být v souladu se vzorem stanoveným Komisí.

(2) Podrobné údaje o provádění článků 58 až 64 tohoto nařízení

Tyto údaje zahrnují přesná kontrolní opatření zaměřená na ověření obsahu žádostí a dodržování podmínek pro podporu a přesná sankční pravidla.

(3) Podrobné údaje o dodržování obecných kritérií nároků na poskytování podpory stanovených v nařízení (ES) č. 1685/2000

Článek 39 tohoto nařízení.

13. Výsledky konzultací a určení zúčastněných orgánů a subjektů a hospodářských a sociálních partnerů

(Čl. 43 odst. 1 devátá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

(1) Je třeba popsat:

- hospodářské a sociální partnery a další příslušné vnitrostátní subjekty, které je třeba konzultovat na základě vnitrostátních předpisů a praxe,

- orgány a instituce příslušné pro zemědělství a ochranu životního prostředí, které se podílejí zejména na přípravě, provádění, sledování, hodnocení a přezkoumání agroenvironmentálních opatření a dalších opatření týkajících se životního prostředí, aby byla zajištěna rovnováha mezi těmito a jinými opatřeními pro rozvoj venkova.

(2) Shrnout výsledky konzultací a uvést, do jaké míry byla vzata v úvahu obdržená stanoviska a doporučení.

14. Rovnováha mezi různými podpůrnými opatřeními

(Čl. 43 odst. 2 druhá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999)

(1) Se zřetelem na silné stránky, potřeby a možnosti je třeba popsat:

- rovnováhu mezi různými opatřeními pro rozvoj venkova,

- do jaké míry se agroenvironmentální opatření uplatňují na celém území.

(2) Tento popis se může podle okolností týkat:

- opatření přijatých mimo oblast působnosti nařízení (ES) č. 1257/1999,

- opatření přijatých nebo plánovaných v rámci samostatných plánů rozvoje venkova.

15. Slučitelnost a soulad

(Čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999)

A. Hlavní charakteristické znaky:

(1) Posouzení slučitelnosti a souladu s:

- jinými politikami Společenství a s opatřeními prováděnými v rámci těchto politik, zejména v rámci politiky hospodářské soutěže,

- jinými nástroji společné zemědělské politiky, zejména jsou-li stanoveny výjimky podle čl. 37 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999,

- jinými podpůrnými opatřeními obsaženými v plánech rozvoje venkova,

- obecnými kritérii nároků na poskytování podpory.

(2) U opatření podle článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 dbají členské státy a v případě potřeby prokáží, že:

- na opatření přijatá podle šesté, sedmé a deváté odrážky uvedeného článku ve venkovských oblastech spadajících pod cíl 2 a v oblastech v přechodném režimu není poskytována finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj,

- opatření nespadají do působnosti žádného jiného opatření uvedeného v hlavě II nařízení (ES) č. 1257/1999.

B. Jiné údaje:

Posouzení se vztahuje zejména na opatření k zajištění řádné koordinace s různými orgány příslušnými pro:

- opatření rozvoje stanovená v rámci organizací trhu,

- jakákoli opatření pro rozvoj venkova stanovená vnitrostátními právními předpisy.

16. Dodatečné státní podpory

(Čl. 52 nařízení (ES) č. 1257/1999)

A. Hlavní charakteristické znaky:

Uvést opatření, která budou dodatečně financována formou státní podpory (článek 52 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999). Částka dodatečné podpory, která má být poskytnuta v průběhu jednotlivých let na každé z daných opatření zahrnutých do plánu, se uvede v orientační tabulce.

B. Jiné údaje:

žádné

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Toto nařízení | Nařízení (ES) č. 1750/1999 |

– | Článek 1 |

Článek 1 | Článek 2 |

Článek 2 | Článek 3 |

Článek 3 | Článek 4 |

Článek 5 | Čl. 5 první, druhá a třetí odrážka |

Článek 4 | Čl. 5 čtvrtá a pátá odrážka |

Článek 6 | Článek 6 |

Článek 7 | Článek 7 |

Článek 8 | Článek 8 |

Článek 9 | Článek 9 |

Článek 10 | Článek 10 |

Článek 11 | Článek 11 |

Článek 12 | Článek 11a |

Článek 13 | Článek 12 |

Článek 14 | Článek 13 |

Článek 15 | Článek 14 |

Článek 16 | Článek 15 |

Článek 17 | Článek 16 |

Čl. 18 odst. 1 a 2 | Čl. 17 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 první odrážka |

Čl. 18 odst. 3 | Čl. 17 odst. 2 druhá odrážka |

Čl. 18 odst. 4 | Čl. 17 odst. 3 |

Článek 19 | Článek 18 |

Článek 20 | Článek 19 |

Článek 21 | Článek 20 |

Článek 22 | Článek 21 |

Článek 23 | Článek 22 |

Článek 24 | Článek 23 |

Článek 25 | Článek 24 |

Článek 26 | Článek 25 |

Článek 27 | Článek 26 |

Článek 28 | Článek 27 |

Článek 29 | Článek 28 |

Článek 30 | Čl. 29 odst. 1 |

Článek 31 | Čl. 29 odst. 2 |

Článek 32 | Čl. 29 odst. 3 |

Článek 33 | Článek 30 |

Článek 34 | Čl. 31 odst. 1 |

Čl. 35 odst. 1 | Čl. 31 odst. 2 první odrážka |

Čl. 35 odst. 2 | Čl. 31 odst. 2 druhá odrážka |

Čl. 35 odst. 3 | Čl. 31 odst. 2 třetí odrážka |

Článek 36 | Čl. 31 odst. 2 čtvrtá odrážka |

Článek 37 | Čl. 31 odst. 3 |

Článek 38 | Článek 32 |

Článek 39 | Článek 32a |

Článek 40 | Čl. 33 odst. 1 |

Čl. 41 odst. 1 | Čl. 33 odst. 2 |

Čl. 41 odst. 2 | Čl. 33 odst. 2 písm. a) |

Čl. 41 odst. 3 | Čl. 33 odst. 3 |

Článek 42 | Čl. 33 odst. 4 |

Článek 43 | Článek 34 |

Čl. 44 odst. 1 | Čl. 35 odst. 1 |

Čl. 44 odst. 2 | Čl. 35 odst. 2 první a druhá odrážka |

Čl. 44 odst. 3 | Čl. 35 odst. 2 třetí odrážka |

Čl. 44 odst. 5 | Čl. 35 odst. 2 čtvrtá odrážka |

Čl. 45 první a druhá odrážka | Čl. 35 odst. 3 |

Článek 46 | Článek 36 |

Článek 47 | Článek 37 |

Článek 48 | Článek 38 |

Čl. 49 odst. 1 | Čl. 39 odst. 1 |

Čl. 49 odst. 2 | Čl. 39 odst. 1a |

Čl. 49 odst. 3 | Čl. 39 odst. 2 |

Čl. 49 odst. 4 | Čl. 39 odst. 3 |

Čl. 49 odst. 5 | Čl. 39 odst. 4 |

Článek 50 | Článek 39a |

Článek 51 | Článek 40 |

Článek 53 | Článek 41 |

Článek 54 | Článek 42 |

Článek 55 | Článek 43 |

Článek 56 | Článek 44 |

Článek 57 | Článek 45 |

Článek 58 | Článek 46 |

Článek 59 | Čl. 47 odst. 1 a 2 |

Článek 60 | Čl. 47 odst. 3 |

Článek 61 | Čl. 47 odst. 4 |

Článek 62 | Čl. 48 odst. 1 |

Článek 64 | Čl. 48 odst. 2 |

Článek 63 | Čl. 48 odst. 3 |

– | Čl. 49 odst. 1 |

Článek 65 | Čl. 49 odst. 2 |

Příloha I | – |

Příloha II | Příloha |

Příloha III | – |

--------------------------------------------------