32002D0016Rozhodnutí Komise ze dne 27. prosince 2001 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice 95/46/ES (oznámeno pod číslem K(2001) 4540)Text s významem pro EHP.

Rozhodnutí Komise

ze dne 27. prosince 2001

o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice 95/46/ES

(oznámeno pod číslem K(2001) 4540)

(Text s významem pro EHP)

(2002/16/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [1], a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle směrnice 95/46/ES jsou členské státy povinny zajistit, aby se předávání osobních údajů do třetí země mohlo uskutečnit pouze za podmínky, že dotyčná třetí země zaručí odpovídající úroveň ochrany údajů a že před předáváním budou dodrženy právní předpisy členských států, které jsou v souladu s ostatními ustanoveními směrnice.

(2) Čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES však stanoví, že členské státy mohou předání nebo předávání osobních údajů do třetích zemí, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany, povolit za předpokladu, že existují určitá ochranná opatření. Tato ochranná opatření mohou zejména vyplývat z vhodných smluvních doložek.

Podle směrnice 95/46/ES by měla být úroveň ochrany údajů posuzována s ohledem na veškeré okolnosti doprovázející předání nebo předávání údajů. Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů založená podle uvedené směrnice [2] vydala v zájmu usnadnění posuzování pokyny [3].

(4) Standardní smluvní doložky se týkají pouze ochrany údajů. Vývozce údajů a dovozce údajů mohou do smluv libovolně začlenit jakékoli další doložky, které se vztahují k předmětu obchodu, které jsou dle jejich názoru pro účely dané smlouvy vhodné, a to za podmínky, že nejsou v rozporu se standardními smluvními doložkami.

(5) Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena vnitrostátních oprávnění, která mohou členské státy udělit v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES. Toto rozhodnutí pouze požaduje po členských státech, aby neodmítaly uznat smluvní doložky uvedené v tomto rozhodnutí jako dostatečná ochranná opatření, a nemá tudíž žádný vliv na ostatní smluvní doložky.

(6) Oblast působnosti tohoto rozhodnutí je omezena na stanovení toho, že doložky, které uvádí, mohou být použity správcem údajů usazeným ve Společenství, aby bylo možno stanovit odpovídající ochranná opatření ve smyslu čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES pro předávání osobních údajů zpracovateli usazenému ve třetí zemi.

(7) Toto rozhodnutí by mělo provádět povinnost uvedenou v čl. 17 odst. 3 směrnice 95/46/ES a není jím dotčen obsah smluv nebo právních aktů vzniklých v souladu s tímto ustanovením. Součástí smluv nebo právních aktů by však měly být některé ze standardních smluvních doložek, zejména ve vztahu k povinnostem vývozce údajů, aby byla zajištěna srozumitelnost ustanovení, která mohou být obsažena ve smlouvě mezi správcem a zpracovatelem.

(8) Orgány dozoru členských států hrají v tomto smluvním mechanizmu klíčovou roli při zajišťování toho, aby osobní údaje byly po předání náležitě chráněny. Ve výjimečných případech, kdy vývozci údajů odmítnou řádně poučit dovozce údajů nebo kdy jej řádně poučit nemohou a kdy subjektům údajů hrozí bezprostřední riziko závažné újmy, by měly standardní smluvní doložky umožňovat orgánům dovozu prověřit dovozce údajů a popřípadě přijmout rozhodnutí, která budou pro dovozce údajů závazná. Orgány dozoru by měly mít pravomoc zakázat nebo pozastavit předání nebo předávání údajů uskutečněné na základě standardních smluvních doložek v takových výjimečných případech, kdy by předávání uskutečněné na smluvním základě mělo pravděpodobně závažný nepříznivý dopad na ochranná opatření a povinnosti vztahující se k zajištění odpovídající ochrany subjektu údajů.

(9) Komise by také mohla v budoucnu zvážit, zda standardní smluvní doložky předkládané obchodními organizacemi nebo jinými zainteresovanými osobami pro předávání osobních údajů zpracovatelům údajů usazeným ve třetích zemích, které neposkytují odpovídající úroveň ochrany údajů, nabízejí dostatečná ochranná opatření v souladu s čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES.

(10) Zpřístupnění osobních údajů zpracovateli údajů usazenému mimo Společenství přestavuje mezinárodní předávání chráněné podle kapitoly IV směrnice 95/46/ES. Toto rozhodnutí se proto nevztahuje na předávání osobních údajů správci usazenému ve Společenství správcům usazeným mimo Společenství, kteří spadají do oblasti působnosti rozhodnutí Komise 2001/497/ES ze dne 15. června 2001 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí podle směrnice 95/46/ES [4].

(11) Standardní smluvní doložky by měly stanovit technická a organizační bezpečnostní opatření, která by zajistila úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům spojeným se zpracováním a s povahou údajů, jež mají být chráněny, a která musejí být uplatňována zpracovatelem údajů usazeným ve třetí zemi, která neposkytuje dostatečnou ochranu. Strany by měly do smlouvy začlenit ustanovení vztahující se k těmto technickým a organizačním opatřením, která s ohledem na právo rozhodné pro ochranu údajů, na stav techniky a na náklady související s jejich prováděním jsou nezbytná v zájmu ochrany osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem nebo před ostatními protiprávními způsoby zpracování.

(12) V zájmu usnadnění toků údajů směrem ze Společenství je žádoucí, aby zpracovatelům poskytujícím služby zpracování údajů několika správcům údajů ve Společenství bylo dovoleno uplatňovat stejná technická a organizační bezpečnostní opatření bez ohledu na to, ze kterého členského státu je předávání údajů prováděno, zejména v případech, kdy dovozce údajů získává údaje pro další zpracování od různých provozoven vývozce údajů ve Společenství; v takovém případě by mělo být použito právo příslušného členského státu, v němž je vývozce údajů usazen.

(13) Je vhodné stanovit minimální rozsah informací, který musejí strany ve smlouvě o předávání výslovně uvést. Členské státy by si měly ponechat pravomoc upřesnit, jaké informace musejí strany uvést. Uplatňování tohoto rozhodnutí by mělo být přezkoumáno na základě zkušeností.

(14) Dovozce údajů by měl předávané osobní údaje zpracovávat pouze jménem vývozce údajů a v souladu s jeho pokyny a s povinnostmi obsaženými v doložkách. Dovozce údajů by především neměl zpřístupnit osobní údaje třetí straně, pokud to není v souladu s určitými podmínkami. Vývozce údajů by měl dovozce údajů po celou dobu poskytování služeb spojených se zpracováním údajů upozorňovat, že má údaje zpracovávat v souladu s pokyny vývozce údajů, s právem rozhodným pro ochranu údajů a s povinnostmi obsaženými v doložkách. Předávání osobních údajů zpracovateli se sídlem mimo Společenství nijak neovlivňuje skutečnost, že činnosti spojené se zpracováním údajů by se měly v každém případě řídit právem rozhodným pro ochranu údajů.

(15) Standardní smluvní doložky by měly být vynutitelné nejen organizacemi, které jsou stranami smlouvy, ale také subjekty údajů, zejména v případech, kdy subjekty údajů utrpí škodu v důsledku porušení smlouvy.

(16) Subjekt údajů by měl být oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody od vývozce údajů, který je správcem předávaných osobních údajů. Ve výjimečných případech by měl být subjekt údajů oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody od dovozce údajů, pokud došlo k porušení některé z povinností dovozce údajů uvedených v druhém odstavci doložky 3, pokud vývozce údajů fakticky zmizel, z právního hlediska zanikl nebo je v platební neschopnosti.

(17) V případě sporu mezi subjektem údajů, který se dovolává doložky ve prospěch třetí strany, a dovozcem údajů, který není vyřešen smírně, by se měl dovozce údajů zavázat, že nabídne subjektu údajů, aby si zvolil mezi mediací, rozhodčím řízením nebo soudním řízením. Rozsah, v jakém si bude moci subjekt údajů skutečně zvolit způsob řešení, by měl záviset na dostupnosti spolehlivých a uznaných systémů mediace a rozhodčího řízení. Mediace prostřednictvím orgánů dozoru pro ochranu údajů v členském státě, ve kterém je usazen vývozce údajů, by měla být v případě, že je tato služba k dispozici, jednou z možností.

(18) Rozhodné právo smlouvy by mělo být právem členského státu, ve kterém je usazen vývozce údajů, umožňujícím oprávněné třetí straně vynutit splnění smlouvy. Subjekty údajů mohou být zastoupeny sdruženími nebo jinými subjekty, je-li to jejich přání a povoluje-li to vnitrostátní právo.

(19) Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízená podle článku 29 směrnice 95/46/ES, předložila stanovisko k úrovni ochrany poskytované podle standardních smluvních doložek připojených k tomuto rozhodnutí, k němuž bylo přihlédnuto při přípravě tohoto rozhodnutí [5].

(20) Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 31 směrnice 95/46/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Standardní smluvní doložky uvedené v příloze jsou považovány za dostatečná ochranná opatření s ohledem na ochranu soukromí a základních práv a svobod jednotlivců, jakož i s ohledem na výkon odpovídajících práv v souladu s čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES.

Článek 2

Toto rozhodnutí se týká pouze dostatečnosti ochrany zajištěné standardními smluvními doložkami pro předávání osobních údajů zpracovatelům, které jsou uvedeny v příloze. Nevztahuje se na používání ostatních vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 95/46/ES a které souvisejí se zpracováním osobních údajů v členských státech.

Toto rozhodnutí se vztahuje na předávání osobních údajů správci usazenými ve Společenství příjemcům usazeným mimo území Společenství, kteří působí pouze jako zpracovatelé.

Článek 3

Pro účely tohoto rozhodnutí se:

a) použijí definice uvedené ve směrnici 95/46/ES;

b) "zvláštními kategoriemi údajů" rozumějí údaje uvedené v článku 8 uvedené směrnice;

c) "orgánem dozoru" rozumí orgán uvedený v článku 28 uvedené směrnice;

d) "vývozcem údajů" rozumí správce, který předává osobní údaje;

e) "dovozcem údajů" rozumí zpracovatel usazený ve třetí zemi, který se zavazuje přijímat od vývozce údajů osobní údaje určené ke zpracování jménem vývozce údajů po předání v souladu s jeho pokyny a s podmínkami tohoto rozhodnutí a který nepodléhá systému třetí země zajišťující odpovídající ochranu;

f) "právem rozhodným pro ochranu údajů" rozumí právní předpisy ochraňující základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na soukromí ve vztahu ke zpracování osobních údajů, které se použijí na správce údajů v členském státě, ve kterém je usazen vývozce údajů;

g) "technickými a organizačními bezpečnostními opatřeními" rozumějí opatření zaměřená na ochranu osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem, zejména v případech, kdy v souvislosti se zpracováním dochází k přenosu údajů po síti, a před všemi ostatními protiprávními způsoby zpracování.

Článek 4

1. Aniž jsou dotčeny jejich pravomoci přijmout opatření k zajištění dodržování vnitrostátních předpisů přijatých podle kapitol II, III, V a VI směrnice 95/46/ES, mohou příslušné orgány členských států vykonávat své stávající pravomoci zakázat nebo pozastavit toky údajů směřující do třetích zemí, aby tak chránily jednotlivce v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů v případech, kdy:

a) je zjištěno, že právní předpisy, kterým dovozce údajů podléhá, po něm vyžadují, aby se odchýlil se od práva rozhodného pro ochranu údajů v rozsahu překračujícím omezení nezbytná v demokratické společnosti, jak je stanoveno v článku 13 směrnice 95/46/ES, a že tyto požadavky mají pravděpodobně výrazně nepříznivý dopad na ochranná opatření poskytovaná právem rozhodným pro ochranu údajů a standardními smluvními doložkami, nebo

b) příslušný orgán zjistil, že dovozce údajů nedodržoval smluvní doložky uvedené v příloze, nebo

c) je vysoce pravděpodobné, že standardní smluvní doložky uvedené v příloze nejsou nebo nebudou dodržovány a pokračující předávání by pro subjekt údajů představovalo bezprostřední riziko vzniku značné újmy.

2. Zákaz či pozastavení podle odstavce 1 musí být odvolány ihned poté, co pominou důvody pro zákaz nebo pozastavení.

3. Jakmile členské státy přijmou opatření podle odstavců 1 a 2, informují neprodleně Komisi, která informace předá ostatním členským státům.

Článek 5

Komise vyhodnotí uplatňování tohoto rozhodnutí na základě dostupných informací tři roky po jeho oznámení členským státům. Předloží zprávu o zjištěních výboru zřízenému podle článku 31 směrnice 95/46/ES. Zpráva bude obsahovat veškeré důkazy, které by mohly ovlivnit hodnocení dostatečnosti standardních smluvních doložek uvedených v příloze, jakož i veškeré důkazy o tom, že se toto rozhodnutí uplatňuje diskriminačním způsobem.

Článek 6

Toto rozhodnutí se použije ode dne 3. dubna 2002.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 27. prosince 2001.

Za Komisi

Frederik Bolkestein

člen Komise

[1] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[2] Internetová adresa pracovní skupiny je:

- http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/dataprot/wpdocs/index.htm.

[3] WP 4 (5020/97): "První orientační informace o předávání osobních údajů do třetích zemí — možné způsoby zlepšení posuzování přiměřenosti", diskusní dokument přijatý pracovní skupinou dne 26. června 1997.WP 7 (5057/97): "Posuzování samoregulace v průmyslu: Kdy smysluplně přispívá k ochraně údajů ve třetí zemi?", pracovní dokument přijatý pracovní skupinou dne 14. ledna 1998.WP 9 (5005/98): "Předběžný pohled na využití smluvních ustanovení ve spojitosti s předáváním osobních údajů do třetích zemí", pracovní dokument přijatý pracovní skupinou dne 22. dubna 1998.WP 12: Předávání osobních údajů do třetích zemí: Uplatňování článků 25 a 26 směrnice EU o ochraně údajů, přijato pracovní skupinou dne 24. července 1998, dostupné na internetových stránkách Evropské Komise

- "http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/dataprot/wpdocs/wp12en.htm".

[4] Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 19.

[5] Stanovisko č. 7/2001 přijaté pracovní skupinou dne 13. září 2001 (DG MARKT…), dostupné na internetové stránce Evropské komise "Europa".

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 1

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 2

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------