(ES) č. 2852/2000Nařízení Rady (ES) č. 2852/2000 ze dne 22. prosince 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Indie a Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Nařízení Rady (ES) č. 2852/2000

ze dne 22. prosince 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Indie a Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Přechodná opatření

(1) nařízením Komise (ES) č. 1472/2000 [2] (dále jen "prozatímní nařízení") byla uložena prozatímní antidumpingová cla na dovozy polyesterových střižových vláken kódu KN 55032000, pocházejících z Indie a Korejské republiky do Společenství;

2. Další postup

(2) po uložení prozatímních antidumpingových cel předložilo několik stran písemné připomínky. V souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení") byla stranám, které o to požádaly, poskytnuta příležitost ke slyšení. Stranám byly sděleny základní skutečnosti a koncepce, na jejichž základě se mělo doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání dávek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla na úrovni konečného cla. Po tomto oznámení jim byla rovněž poskytnuta lhůta k zaujetí stanoviska;

(3) ústní a psané připomínky předložené dotčenými stranami v rámci termínů stanovených za tímto účelem byly zváženy, a tam, kde to bylo považováno za vhodné, náležitě vzaty v úvahu při konečných závěrech;

(4) některé dotčené strany prohlašovaly, že normy uplatněné Komisí při zahájení byly neoprávněné a svévolné. Dále prohlašovaly, že zahájení nového řízení proti Korejské republice dva měsíce po ukončení předchozího řízení (viz 7. bod odůvodnění prozatímního nařízení) odporovalo závěru tohoto šetření, že opakování dumpingu není pravděpodobné. V tomto ohledu by mělo být uvedeno, že závěr, že opakování dumpingu není pravděpodobné, byl založen na zjištěních, která se vztahovala k dvanáctiměsíčnímu období šetření, které skočilo v září 1997, tzn. dva roky před zahájením současného řízení. Komise navíc přezkoumala nové důkazy předložené ve stížnosti ze srpna 1999 a uznala tyto důkazy za postačující k zahájení současného šetření;

(5) Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech údajů, které považovala za nezbytné pro své konečné závěry;

B. DOTYČNÝ VÝROBEK

(6) sdružení uživatelů prohlašovalo, že oznámení o zahájení současného řízení nezahrnovalo druhy polyesterových střižových vláken, která se využívají k jiným účelům než ke spřádání, a proto měly být tyto druhy polyesterových střižovstřižových vláken vyloučeny z řízení;

(7) mělo by být uvedeno, že oznámení o zahájení stejně jako stížnost jasně reprodukují popis příslušného kódu KN (kombinované nomenklatury), který zahrnuje všechny druhy polyesterových střižových vláken dovážených od vyvážejících výrobců dotyčných zemí a vyráběných výrobním odvětvím Společenství, nehledě na jejich využití. Popis příslušného kódu KN správně pochopily všechny dotčené strany tohoto řízení kromě uvedeného sdružení uživatelů, které opakovalo požadavek, který již byl zamítnut v předchozím šetření týkajícím se dovozů polyesterových střižových vláken z Austrálie, Indonésie a Thajska, které je zahrnuto v nařízení (ES) č. 1522/2000 [3];

(8) některé dotčené strany rovněž tvrdily, že by se v každém případě mělo rozlišovat mezi druhy polyesterových střižových vláken, která se využívají ke spřádání (tkaniny), a polyesterovými střižovými vlákny využívanými k jiným účelům (netkaná nebo výplň ze syntetických vláken), vzhledem k rozdílným základním fyzikálním vlastnostem, které určují konečné využití výrobku. Proto bylo řečeno, že dovážená vlákna by měla podléhat neutrálním laboratorním osvědčením, která tyto vlastnosti potvrzují. Dále se tvrdilo, že zaměnitelnost těchto dvou kategorií, pokud je vůbec nějaká, je velmi omezená a týká se jen vybraných druhů polyesterových střižových vláken původně zamýšlených pro spřádání, která mohou být využita jako polyesterová střižová vlákna využívaná k jiným účelům. Pokud nebudou vlákna určená k jiným účelům vyloučena z šetření, měla by být alespoň zkoumána v samostatném řízení;

(9) co se týče využití dotyčného výrobku, mezi různými druhy polyesterových střižových vláken bylo zjištěno výrazné překrývání, nahrazování a výrazná hospodářská soutěž. Šetření ukázalo, že mezi různými druhy neexistuje žádná jasná dělící čára, která by stanovila jednoznačnou vazbu mezi fyzickými vlastnostmi výrobku a využitím výrobku, a že tedy dostupné důkazy neumožňují rozlišovat výrobky na tomto základě. V tomto ohledu je rovněž nutno zdůraznit, že výsledky nezávislé laboratorní analýzy nemohou v žádném případě definitivně určit konečné využití výrobku. Proto by měly být uvedené různé druhy polyesterových střižových vláken považovány pro účely tohoto řízení za jeden jediný výrobek;

(10) vzhledem k výše uvedenému se má za to, že obdržené připomínky týkající se definice dotyčného výrobku nemají takovou povahu, aby zpochybnily závěry 18. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Proto se tyto závěry, které se shodují se závěry pro obdobný výrobek v předchozích šetřeních, potvrzují;

C. DUMPING

1. Indie

(11) nebyla předložena žádná stanoviska týkající se rozhodnutí neprovádět namátkové průzkumy indických vyvážejících výrobců, a proto se závěry uvedené v 20. až 25. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují;

1.1 Běžná hodnota

(12) po přijetí prozatímních opatření požadoval jeden vyvážející výrobce, aby byly náklady výroby některých typů výrobků nižší kvality prodávaných na domácím trhu upraveny směrem dolů pro účely zkoušky, která má určit, zda byl prodej realizován v průběhu běžné obchodní činnosti. Tomuto požadavku nelze vyhovět, protože tato společnost vykazovala ve své odpovědi na dotazník shodné náklady výroby pro různé kvality každého typu výrobku;

(13) nebyla předložena žádná další stanoviska týkající se určení běžné hodnoty. Závěry uvedené v 46. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují;

1.2 Vývozní cena

(14) nebyla předložena žádná stanoviska týkající se určení vývozní ceny. Závěry uvedené v 47. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují;

1.3 Srovnání

(15) po přijetí prozatímních opatření prohlašoval jeden vyvážející výrobce, že typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly srovnávány s typy vyváženými do Společenství, měly odlišné fyzikálním a technické vlastnosti a rozdílné konečné využití. Společnost proto požadovala úpravu fyzikálních vlastností a k podpoření své žádosti předložila nové údaje. Bylo zjištěno, že nové údaje předložené po přijetí prozatímních opatření se týkají dodatečných vlastností výrobku, které Komise nikdy nepožadovala nebo které tato společnost ve své odpovědi na dotazník nevyznačila. V této fázi šetření nebylo možné změnit základ pro srovnávání výrobků, který je stanoven v tabulce specifikací dotazníku Komise a který se týká všech spolupracujících vyvážejících výrobců. Nové údaje navíc odporovaly těm, které byly obdrženy dříve, a proto byla žádost o úpravu fyzikálních vlastností zamítnuta;

(16) další vyvážející výrobce tvrdil, že rozdíly v síle vláken vyjádřené v denierech nebo decitexech by se neměly brát v potaz, a proto by se měly všechny typy výrobků považovat za jediný. V tomto ohledu jsou za účelem zajištění spravedlivého a smysluplného srovnání výrobků prodávaných na domácím a vývozním trhu porovnávány výrobky vyráběné všemi vyvážejícími výrobci na základě typů, které jsou definovány v dotazníku Komise. Proto nelze přijmout argument pro omezení srovnávání na jeden typ výrobku;

(17) jeden vyvážející výrobce předložil nové údaje k podpoření svého požadavku na navrácení cla, který Komise zamítla v prozatímní fázi. Tomuto požadavku nelze vyhovět, protože tyto údaje, i když byly požadovány v dotazníku, nebyly dodány včas a nemohly být proto ověřeny;

(18) stejný vyvážející výrobce dále prohlašoval, že jelikož byl tento nárok na vyrovnání cla již dokázán v souvislosti s předchozím řízením zahájeným přibližně před deseti lety (nařízení Rady (EHS) č. 54/93 [4], neměl by být znovu prošetřován. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že každé antidumpingové řízení je hodnoceno podle své vlastní podstaty věci a je zkoumáno na základě vlastních faktických a právních skutečností, které se mohou u každého řízení lišit. Jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, tento vyvážející výrobce neposkytl důkazy, které by mohly podpořit jeho nárok v rámci šetření. Zejména nebylo prokázáno, že na obdobný výrobek určený k domácí spotřebě se vztahovalo jakékoli clo během období šetření. Žádost byla proto zamítnuta;

(19) v souvislosti se záležitostí navrácení cla prohlašovali dva vyvážející výrobci, že by mělo být toto vyrovnání poskytnuto automaticky, jakmile je clo vyplaceno na vývozní straně, a že otázka, zda se tato cla vybírají v případě domácí spotřeby, je bezvýznamná. Podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení je vyrovnání cla poskytnuto pouze za předpokladu, že jsou zároveň splněny dvě podmínky: za prvé musí být prokázáno, že odbobný výrobek a materiály, které jsou v něm obsažené, podléhají dovozním dávkám, když má být tento výrobek spotřebován v zemi vývozu, a za druhé, tyto dovozní dávky jsou vráceny nebo nejsou vybrány, když je výrobek vyvezen do Společenství. Pokud není jeden z požadavků splněn, clo nemůže být navráceno;

(20) jeden vyvážející výrobce prohlašoval, že některé výrobky prodávané na domácím trhu podléhaly některým dovozním clům vyšším než je částka, kterou určila Komise ve svých prozatímních závěrech. Tento dodatečný požadavek byl přezkoumán a bylo zjištěno, že dovozní cla vyplacená za některé materiály obsažené ve výrobku prodávaném na domácím trhu byla opravdu vyšší, než dříve stanovená částka. Proto byly prozatímní výpočty náležitě revidovány;

(21) nové žádosti tohoto vyvážejícího výrobce o další vyrovnání dovozních cel za materiály dovážené a zaplacené spřízněnou společností však nelze vyhovět, protože tato žádost jednak nebyla podána včas, jednak neprokázala, že byla ovlivněna srovnatelnost cen, a nové údaje předložené v této souvislosti nebylo navíc možno v této fázi šetření ověřit;

(22) jeden vyvážející výrobce prohlašoval, že v důsledku politiky indické vlády na podporu zakládání závodů v méně rozvinutých oblastech byly společnosti osvobozeny od placení daně z obratu, kterou měly platit vládě, a za tím účelem požadoval, aby mu bylo poskytnuto vyrovnání. Obdržené údaje ukazují, že všechny prodejní faktury týkající se výrobků z těchto osvobozených závodů uvádějí, že stát nemá vybírat žádné daně z obratu a že kupující nemá nárok požadovat jakoukoli náhradu, vyrovnání či kompenzaci jakékoli daně z obratu. Protože se za těchto okolností neplatí žádná daň z obratu, nelze poskytnout žádné vyrovnání. Avšak v případech, kdy prodejní faktury týkající se výrobků vyrobených v jiných závodech zahrnovaly daň z obratu vybíranou státem, bylo vyrovnání oprávněné a výpočty byly náležitě revidovány;

(23) jeden vyvážející výrobce tvrdil, že placení daně z příjmu se týkalo pouze zisku dosaženého na domácím trhu, nikoli na vývozním trhu, čímž byla ovlivněna srovnatelnost cen. V tomto ohledu by mělo být uvedeno, že daň z příjmu představuje dávku uvalenou na zisk společnosti, pokud nějakého dosahuje, a jako taková se vypočítává zpětně na konci každého účetního roku. Proto ji nelze brát do úvahy při stanovení ceny. Společnost navíc nepředložila žádné důkazy, které by prokázaly, že daň byla zahrnuta v domácích fakturách. Žádost byla proto zamítnuta;

1.4 Dumpingové rozpětí

(24) srovnání revidovaného, pokud to bylo vhodné, váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny ze závodu prokázalo existenci dumpingu u všech hodnocených vyvážejících výrobců. Vzhledem k tomu, že spolupráce byla na vysoké úrovni, dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti je stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí určeného pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce;

(25) konečná dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné), neprocleno, jsou následující:

Indian Organic Chemicals Limited, Mumbai | 23,3 % |

JCT Limited, New Delhi | 32,6 % |

Reliance Industries Ltd, Mumbai | 35,4 % |

Všechny ostatní společnosti | 35,4 % |

2. Korejská republika

2.1 Běžná hodnota

(26) po přijetí prozatímních opatření prohlásili tři vyvážející výrobci, že vyjmutí prodejů "místního vývozu" ze soupisů domácího prodeje používaných pro stanovení běžné hodnoty bylo nesprávné nebo neodůvodněné;

(27) tvrdili, že vyjmutí odporovalo ustanovením článku 2 základního nařízení a obvyklé praxi Komise a že bylo neslučitelné s přístupem přijatým ostatními členskými státy Světové obchodní organizace. Dva z těchto vyvážejících výrobců rovněž tvrdili, že Komise neobjasnila právní základ, podle něhož byly tyto prodeje vyjmuty;

(28) vyvážející výrobci dále naznačili, že v předchozích řízeních týkajících se Korejské republiky (např. přezkum vypršení platnosti opatření týkajících se polyesterových střižových vláken v nařízení Rady (ES) č. 1728/1999 [5] a postup týkající se drátů z nerez oceli v nařízení Rady (ES) č. 1600/1999 [6] a rozhodnutí Komise č. 1999/483/ES [7] neměla Komise námitek vůči vyvážejícím výrobcům, co se týče jejich řazení prodejů "místního vývozu" do soupisu domácího prodeje, a v jednom uvedeném případě požadovala jejich začlenění do soupisu domácího prodeje;

(29) má se za to, že prodeje "místního vývozu", které podle zvláštních administrativních předpisů nepodléhaly domácí dani z obratu, byly obyčejně fakturovány v USD, zaplaceny akreditivy a podléhaly předpisům pro navrácení cla, což dokazuje skutečnost, že tyto prodeje byly realizovány konkrétní obchodní cestou orientovanou na vývoz za zvláštní situace na trhu. Dotyční vyvážející výrobci výslovně označili tyto prodeje ve svých účetních záznamech jakožto prodeje zboží, které má být součástí výrobků určených pro vývoz. Vzhledem k jejich zvláštnímu postavení na trhu se došlo k závěru, že tyto prodeje "místního vývozu" nebyly realizovány v průběhu běžné obchodní činnosti a že jejich začlenění do výpočtů běžné hodnoty by tudíž neumožnilo řádné a spravedlivé srovnání s vývozní cenou v souladu s článkem 2 základního nařízení. Komise nesouhlasí s tím, že dřívější praxe spočívala ve vědomém zahrnování těchto prodejů do výpočtů běžné hodnoty. Jejich začlenění v předchozích řízeních může odrážet skutečnost, že nebyly konkrétně označeny nebo že se nemělo za to, že jejich začlenění bude mít výrazný dopad na výsledky. Avšak v tomto případě, z důvodů uvedených výše, byly prodeje "místního vývozu" vyřazeny ze soupisu domácího prodeje používaného ke stanovení běžné hodnoty;

(30) jeden vyvážející výrobce tvrdil, že některé suroviny byly pořízeny od spřízněného dodavatele za cenu odpovídající tržním podmínkám, a Komise proto neměla právo stanovit vyšší nákupní tržní cenu a zvýšit v důsledku toho náklady výroby. Dále tvrdil, že úprava byla v každém případě nadměrná, protože nebrala v úvahu technické a cenové rozdíly mezi surovinami pořizovanými hlavně od spřízněného dodavatele a podobnými surovinami pořizovanými od ostatních dodavatelů;

(31) bylo zjištěno, že vztah k dodavateli měl takovou podobu, která by vyvážejícímu výrobci umožnila vyvíjet značný tlak na nákupní cenu. Jelikož byla navíc průměrná cena surovin pořizovaných od spřízněného dodavatele výrazně nižší než průměrná cena stejných surovin pořizovaných od nespřízněných dodavatelů a jelikož se zdálo, že nákupní cena znamenala pro dodavatele ztrátu, ceny surovin byly považovány za nespolehlivé transferové ceny. Za těchto okolností byla zachována metoda výpočtu používaná pro stanovení nákupní ceny odpovídající tržním podmínkám prostřednictvím zvýšení ceny surovin pořizovaných od spřízněného dodavatele úměrně k rozdílu mezi váženými průměry nákupních cen surovin, které byly pořízeny od spřízněného dodavatele a od nespřízněných dodavatelů;

(32) jeden vyvážející výrobce tvrdil, že běžná hodnota pro jeden typ výrobku měla být založena spíše na domácí ceně než na vypočtené hodnotě. Tento argument byl přijat, protože bylo zjištěno, že prodeje tohoto typu výrobku byly realizovány v reprezentativním množství a byly téměř všechny ziskové. Výpočty byly proto odpovídajícím způsobem upraveny;

(33) jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise neoprávněně odmítla využít čistý devizový zisk zahrnutý v prodejních, administrativních a všeobecných nákladech, který se používá ke stanovení celkových nákladů výroby, pro stanovení vypočítávané běžné hodnoty a při zkoušce, která určuje, zda byly prodeje realizovány v průběhu běžné obchodní činnosti. Dále tvrdil, že by tato otázka měla být znovu zvážena, protože část zisku z devizových převodů byla realizována, a že navíc nejvhodnějším základem pro rozvržení čistého devizového zisku na různé trhy je obrat;

(34) bylo zjištěno, že devizový zisk byl spíše spojen zejména se zisky z převodu souvisejícími s novým oceněním dlouhodobých devizových závazků než s výrobou a prodejem v průběhu běžné obchodní činnosti na domácím trhu během období šetření (1. říjen 1998 až 30. září 1999). Vzhledem k tomu, že se tyto devizové zisky nebo ztráty neberou při antidumpingových šetřeních v úvahu, ať jsou realizovány či nikoli, argument byl zamítnut;

2.2 Vývozní cena

(35) jeden vyvážející výrobce tvrdil, že společnost, která je s ním spřízněna, hrála jen malou roli v procesu prodeje nespřízněným odběratelům ve Společenství, a proto není oprávněné odečítat zisk z výpočtu vývozní ceny. Tvrdil rovněž, že chybí základ pro stanovení výše použité ziskové marže. V souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení obsahují položky, které by měly být upraveny za účelem výpočtu vývozní ceny, přiměřenou ziskovou marži. Má se za to, že zisk odečtený za účelem výpočtu vývozní ceny byl přiměřený ve srovnání s údaji poskytnutými spolupracujícími nezávislými dovozci. Nárok se proto zamítá;

(36) nebyla předložena žádná další stanoviska týkající se určení vývozní ceny. Proto se závěry uvedené v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují;

2.3 Srovnání

(37) jeden vyvážející výrobce uvedl, že chybně zahrnul stejné úpravy týkající se úvěrových nákladů do různých sloupců soupisu prodejů vývozu, a Komise je proto počítala dvakrát při stanovení vývozní ceny pro odpovídající srovnání s běžnou hodnotou. Úvěrové náklady, které společnost uvedla ve své odpovědi na dotazník ve vztahu ke smluveným platebním podmínkám u každé transakce, byly prozkoumány a tam, kde to bylo oprávněné, bylo požadavku vyhověno;

(38) jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výpočet Komise podhodnocoval rozsah náhrady cla, protože byl založen spíše na clu placeném z dovozů surovin obsažených v odbobném výrobku než na náhradě cla, z níž těžily vývozy dotyčného výrobku do Společenství během období šetření. Dále tvrdil, že výpočet Komise byl neodůvodněně založen na clu placeném během prvních osmi měsíců období šetření v poměru k celkovému množství dovozů za celé období šetření. První argument byl zamítnut, protože částka zaplacená během období šetření byla nižší než navrácená částka, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení. Avšak jak společnost požadovala, navrácení cla na kilogram výrobku bylo přepočítáno podle množství dovozů za prvních osm měsíců;

(39) další vyvážející výrobce tvrdil, že Komise měla při výpočtu vyměřené částky náhrady cla na kilogram dělit celková dovozní cla vztahující se na dovoz některých surovin pouze množstvím dovezených surovin, nikoli však celkovým množstvím surovin, jak pořízených na domácím trhu, tak dovezených. Má se za to, že vyměřená částka náhrady cla, která má být odečtena od běžné hodnoty, by měla být založena na průměrném clu zahrnutém v nákladech výrobků určených k domácímu prodeji, protože tyto výrobky obsahují suroviny jak pořízené na domácím trhu, tak dovezené. Tento argument se proto zamítá;

(40) dva vyvážející výrobci tvrdili, že přístup uplatňovaný Komisí spočívající v zamítnutí nárokovaných úprav úvěrových nákladů v systému úvěrových účtů, protože platby nebylo možno jasně přiřadit fakturám, nemá žádný právní základ. Nebylo však možné ověřit, že platby provedené v systému "úvěrových účtů" probíhaly v souladu s jakýmikoli dohodnutými platebními podmínkami. Za těchto okolností nebyl žádný důvod předpokládat, že smluvní platební podmínky byly vzaty v úvahu při určování požadovaných cen, a požadavky byly proto zamítnuty;

2.4 Dumpingové rozpětí

(41) srovnání vhodně upraveného váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny ze závodu prokázalo existenci dumpingu u všech zkoumaných vyvážejících výrobců. Vzhledem k tomu, že spolupráce byla na vysoké úrovni, dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti je stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí určeného pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce;

(42) po oznámení prozatímních závěrů sdělili Komisi dva vyvážející výrobci, Samyang Corporation a SK Chemicals Co. Ltd, že sloučí své obchodní činnosti týkající se polyesteru do jedné společně vlastněné společnosti, Huvis Corporation. Tito vyvážející výrobci poskytli na žádost Komise další údaje s ohledem na tuto změnu okolností a v důsledku toho bylo rozhodnuto, že by mělo být definitivně stanoveno jediné dumpingové rozpětí pro Huvis Corporation. Toto dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno jako vážený průměr upravených dumpingových rozpětí dvou dotyčných vyvážejících výrobců. Dumpingové rozpětí pro spřízněnou obchodní společnost v Koreji bylo stanoveno na stejné úrovni jako pro Huvis Corporation;

(43) konečná dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné), neprocleno, jsou následující:

Daehan Synthetic Fibre Co. Ltd, Seoul | 0,9 % (de minimis) |

Huvis Corporation, Seoul | 4,8 % |

Saehan Industries Inc, Seoul | 20,2 % |

SK Global Co. Ltd, Seoul | 4,8 % |

Sung Lim Co. Ltd, Seoul | 0,05 % (de minimis) |

Všechny ostatní společnosti | 20,2 % |

D. ÚJMA

1. Procedurální otázky

(44) tvrdilo se, že při sloučení obou antidumpingových řízení týkajících se Korejské republiky a Indie nebylo správné stanovit stejné období šetření pro přezkum potencionálního škodlivého dumpingu způsobeného dovozy z těchto zemí. S ohledem na Indii to znamenalo vypuštění posledních tří měsíců roku 1999 a tvrdilo se, že vzhledem ke zvýšení cen ropy to bude mít dopad na výsledky přezkumu prodejních cen, nákladů výroby a ziskovosti v šetření týkajícím se újmy;

(45) mělo by být připomenuto, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že sloučení řízení týkajících se Indie a Korejské republiky bylo provedeno z administrativních důvodů. Stanovení období šetření upravuje čl. 6 odst. 1 základního nařízení, který mimo jiné stanoví, že období šetření pokrývá za obvylkých okolností období minimálně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. V případě Indie proběhlo zahájení šetření v prosinci 1999. V důsledku toho byla lhůta, o kterou mohlo být období šetření posunuto, nanejvýše dva měsíce. Je rovněž nutno připomenout, že dovozy z obou zemí lze zhodnotit kumulativně, jelikož byla splněna kritéria uvedená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení (viz 65. bod odůvodnění prozatímního nařízení). A konečně byl za účelem zohlednění základních požadavků zhodnocen vliv zvýšených nákladů surovin v roce 1999 a porovnán se situací v období šetření;

(46) šetření ukázalo, že ceny hlavních surovin používaných při výrobě polyesterových střižových vláken, zejména kyselina tereftalová a monoetylenglykol, se zvýšily jak v roce 1999, tak během období šetření. Ukázalo rovněž, že prodejní ceny polyesterových střižových vláken byly ve Společenství v roce 1999 o 2,6 % vyšší než během období šetření. Bez ohledu na tyto závěry prokázalo výrobní odvětví Společenství větší ziskovost během období šetření než v roce 1999;

(47) někteří vyvážející výrobci prohlašovali, že Komise neověřila údaje předložené výrobním odvětvím Společenství. V tomto ohledu je potvrzeno, že značná část údajů předložených výrobním odvětvím Společenství již byla prověřena během souvisejícího antidumpingového řízení. Všechny ostatní údaje poskytnuté výrobním odvětvím Společenství byly co do přesnosti přezkoumány v souladu s čl. 6 odst. 8 základního nařízení;

2. Definice výrobního odvětví Společenství

(48) v 63. bodu odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že se nezjistilo, že by byli dva výrobci Společenství, kteří jsou spřízněni s vyvážejícími výrobci z Indonésie, chráněni před účinky dumpingu, že by neoprávněně těžili z dumpingu nebo že by se na něm dokonce podíleli. V tomto ohledu prohlašovali někteří vyvážející výrobci, že by tyto dvě společnosti měly být vyloučeny z hodnocení postavení výrobního odvětví Společenství s ohledem na jiné antidumpingové případy, zejména na případ týkající se magnetických disků v nařízeních Komise (ES) č. 534/94 a (ES) č. 2426/95 [8] a na případ týkající se mikrovlnných trub v nařízení Komise (ES) č. 1645/95 [9];

(49) je vhodné poznamenat, že jakékoli vyloučení výrobců Společenství z definice výrobního odvětví Společenství je oprávněné pouze na základě okolností každého případu. V tomto případě nebyly uvedeny žádné argumenty týkající se okolností případu a nebyly předloženy žádné důkazy, které by podpořily požadavek na vyloučení zmíněných dvou výrobců. V tomto ohledu není výše uvedený požadavek podložený, a proto se zamítá;

(50) někteří vyvážející výrobci vznesli dodatečný požadavek na vyloučení jiného výrobce Společenství z definice výrobního odvětví Společenství vzhledem k jeho vztahu k dovozci se sídlem mimo Společenství, avšak v žádné z dotyčných zemí. Tvrdilo se, že výrobce Společenství způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství formou dovozu polyesterových střižových vláken od dovozce, který je s ním spřízněn;

(51) za prvé, Komise nenalezla žádné důkazy o dovozech polyesterových střižových vláken od tohoto dovozce během uvažovaného období, tedy od roku 1996 do období šetření. Navíc skutečnost, že výrobce Společenství je spřízněn s dovozcem se sídlem mimo Společenství, nemůže být sama o sobě důvodem k vyloučení tohoto výrobce z definice výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další argumenty, definice výrobního odvětví Společenství obsažená v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje;

3. Dovozy polyesterových střižových vláken z dotyčných zemí do Společenství

3.1 Kumulativní hodnocení dovozů

(52) dva indičtí vyvážející výrobci prohlašovali, že kumulativní hodnocení dovozů nebylo opodstatněné, protože nárůst, jakož i absolutní objem indických dovozů byly nevýznamné ve srovnání s korejskými dovozy a objemem prodeje výrobního odvětví Společenství. Tvrdilo se rovněž, že indické vyvážející výrobce je nutno považovat za výrobce, kteří cenu přebírají, nikoli určují. Indické dovozy byly navíc na základě dat Eurostatu nižší, než bylo uvedeno v prozatímním nařízení;

(53) tyto argumenty byly zhodnoceny na základě ustanovení čl. 3 odst. 4 základního nařízení. V tomto ohledu je vhodné připomenout, že dumpingové rozpětí, které bylo u Indie zjištěno, je nad úrovní de minimis. Objem dovozů pocházejících z Indie není navíc zanedbatelný, jelikož byl během období šetření nad úrovní de minimis;

(54) ve skutečnosti je nárůst dovozů během období od roku 1996 až do období šetření ještě výraznější u indických dovozů (nárůst přibližně o 600 %) než u korejských dovozů (nárůst přibližně o 300 %). Co se týče průměrné cenové úrovně indických dovozů, ta byla soustavně pod úrovní cen korejských vyvážejících výrobců a během období od roku 1996 až do období šetření ostřeji poklesla. To neodpovídá chování výrobců, kteří přebírají cenu. A konečně co se týče nesrovnalosti mezi čísly Eurostatu a závěry Komise, orgány Společenství založily své závěry na ověřených odpovědích na dotazníky vzhledem k tomu, že oznámené dovozy byly vyšší než jsou dovozy zaznamenané ve statistikách Eurostatu. Požadavky indických vyvážejících výrobců se proto zamítají;

3.2 Dovozy z Korejské republiky

(55) vyvážející výrobce prohlašoval, že některé dovozy za nedumpingové ceny pocházející z Korejské republiky by měly být vyjmuty z hodnocení újmy;

(56) pokud se v tomto ohledu zjistí, že celostátní dumpingové rozpětí (které představuje rozpětí vážených průměrů zahrnující všechny hodnocené společnosti) je nad úrovní de minimis v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení, Komise obvykle hodnotí účinky dumpingových dovozů na celostátní úrovni;

3.3 Prodej pod cenou a prodej pod konečnou cenou

(57) vyvážející výrobce prohlašoval, že výpočet rozpětí újmy založený na kategoriích shrnujících různé typy polyesterových střižových vláken nebyl opodstatněný, vzhledem k tomu, že v dotaznících byly požadovány dodatečné údaje o vlastnostech jednotlivých typů polyesterových střižových vláken. Tvrdil rovněž, že byly ignorovány podrobnosti jednotlivých transakcí a že nebylo správné nezahrnout absenci cen/prodej pod konečnou cenou do celkového výsledku výpočtů;

(58) po přezkumu rozdílů přiřazených vlastnostem, jako je např. délka, síla, roztažení, pevnost, zvlnění, srážení, lesk a zvláknění, se došlo k závěru, že typy výrobků v rámci definovaných kategorií jsou dostatečně srovnatelné. Na tomto základě se potvrzuje, že výpočty cenového podtržení a prodeje pod cenou podle kategorií výrobků mají význam. Navíc poskytují reprezentativní výsledek co se týče počtu transakcí, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Dále se má za to, že údaje o jednotlivých transakcích byly zohledněny při cenovém srovnání. Potvrzuje se však, že při konečném srovnání na úrovni kategorií výrobků nebyla poskytnuta žádná náhrada za částku, která nebyla cenovým podtržením ani prodejem pod cenou výrobního odvětví Společenství. Jelikož nebyly vzneseny žádné další argumenty, výše uvedené žádosti byly zamítnuty;

(59) vyvážející výrobce požadoval, aby byly při výpočtech cenového podtržení a prodeje pod cenou upraveny jeho ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné), protože tato úprava byla uvedena ve stížnosti;

(60) v tomto ohledu by mělo být připomenuto, že Komise získávala údaje prostřednictvím dotazníků a ověřovala je prostřednictvím inspekce na místě a neopírala se o čísla uvedená ve stížnosti. Bylo však zjištěno, že při výpočtech prodeje pod cenou týkajících se dvou indických vyvážejících výrobců bylo omylem vypuštěno clo. Zároveň byl přijat požadavek na změnu metody vážení a konkrétní úpravu úrovně obchodu. Následně byla náležitě upravena rozpětí pro prodeje pod cenou u dvou indických vyvážejících výrobců;

(61) výsledky výpočtů cenového podtržení se s přihlédnutím k nižšímu cenovému podtržení zjištěnému u dalšího indického vyvážejícího výrobce (viz 75. bod odůvodnění) pohybují mezi 0 % a 27,7 %u Indie a zůstávají mezi 14,8 % a 56,7 %u Korejské republiky. Vážený průměr rozpětí pro cenové podtržení byl 19,9 % u Indie a 23,3 %u Korejské republiky;

4. Ekonomické postavení výrobního odvětví Společenství

4.1 Obecně

(62) někteří vyvážející výrobci prohlašovali, že podle ustanovení článku 3.4 Antidumpingové dohody Světové obchodní organizace vyžaduje přezkum ekonomického postavení výrobního odvětví Společenství zhodnocení všech příslušných ekonomických faktorů a ukazatelů, které mají vliv na stav tohoto výrobního odvětví;

(63) tento přezkum by měl obsahovat faktory, které nebyly uvedeny v prozatímním nařízení, jako je např. dopad velikosti dumpingového rozpětí, produktivita, návratnost investic, tok hotovosti, mzdy, růst a schopnost získávat kapitál. V tomto ohledu bylo zjištěno následující:

4.1.1 Dopad velikosti dumpingového rozpětí

(64) co se týče dopadu velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze tento dopad vzhledem k objemu a cenám dovozů z dotyčných zemí považovat za zanedbatelný;

4.1.2 Produktivita

(65) produktivita výrobního odvětví Společenství vypočtená jako množství dotyčného výrobku na jednoho zaměstnance, se zlepšila z 92,1 tun v roce 1996 na 127,1 tun během období šetření (+38 %). Toto zlepšení je především důsledkem snížení zaměstnanosti popsaného v 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení;

4.1.3 Návratnost investic

(66) návratnost investic byla vypočtena poměrem čistého zisku před zdaněním a mimořádných položek k čisté účetní hodnotě investic vztahujících se k dotyčnému výrobku. Návratnost investic se u dotyčného výrobku zvýšila z 4,6 %v roce 1996 na 16,7 % v roce 1997 a na 25,7 % v roce 1998. Následně poklesla během období šetření na 5,5 %. Vývoj tohoto ukazatele je podobný vývoji ziskovosti popsanému v 81. až 83. bodě odůvodnění prozatímního nařízení;

4.1.4 Pohotové prostředky

(67) Pohotové prostředky výrobního odvětví Společenství se u dotyčného výrobku výrazně zvýšily mezi roky 1996 a 1997 (+84 %) a mezi roky 1997 a 1998 (+28 %) v důsledku dobrých výsledků v těchto dvou letech. Od roku 1998 do období šetření se pohotové prostředky snížily o 60 % a dosáhl úrovně, která byla o 6 % nižší než v roce 1996. Zvýšení pohotových prostředků v letech 1997 a 1998 je méně výrazné než zvýšení ziskovosti. Navíc během období šetření jsou pohotové prostředky nižší než v roce 1996, zatímco čistý zisk a ziskovost jsou vyšší;

4.1.5 Mzdy

(68) mzdy jsou součástí analýzy nákladů výroby popsané v 79. a 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Mzdy výrobního odvětví Společenství se zvýšily o 10 % mezi roky 1996 a 1997, avšak výrazně poklesly mezi roky 1997 a 1998 a během období šetření, kdy byla absolutně vyjádřená úroveň mezd v prvním případě o 24 % a v druhém o 23 % nižší než v roce 1996;

4.1.6 Růst

(69) růst trhu s dotyčným výrobkem byl zhodnocen v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. (Záporný) růst tržního podílu výrobního odvětví Společenství byl uveden v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení;

4.1.7 Schopnost získávat kapitál

(70) co se týče schopnosti získávat kapitál, současné pohotové prostředky jsou v průměru považovány za stále ještě dostatečné pro nezbytné reprodukční investice. Špatná situace na trhu však nepříznivě ovlivnila schopnost výrobního odvětví Společenství získávat dodatečné vnější zdroje financování ve formě bankovních úvěrů nebo většího zapojení akcionářů při zahajování nových projektů. Zejména když podniky vyrábějí jiné výrobky, srovnání návratnosti investic do polyesterových střižových vláken a do těchto jiných výrobků je pro polyesterová střižová vlákna nepříznivé, což způsobuje potíže při přidělování prostředků pro dotyčný výrobek;

4.1.8 Závěr

(71) má se za to, že v prozatímním nařízení byly zhodnoceny všechny faktory a ukazatelé, které jsou rozhodující pro smysluplnou analýzu stavu výrobního odvětví Společenství. Popis ukazatelů, které nebyly uvedeny v prozatímním nařízení a které jsou uvedeny výše v 65. až 70. bodě odůvodnění, podpořil závěry uvedené v prozatímním nařízení;

4.1.9 Zásoby

(72) vyvážející výrobce tvrdil, že srovnání, které provedla Komise v 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, týkající se úrovně zásob na konci roku 1998 a na konci roku 1999 bylo neregulérní a v rozporu se základním nařízením. Tvrdilo se, že srovnání zásob na konci měsíce září (1999) se zásobami na konci roku (1998) je jedinou platnou, nepředpojatou a objektivní metodou pro analýzu vývoje zásob polyesterových střižových vláken;

(73) v tomto ohledu je pozornost upřena na sezónní povahu zásob v odvětví polyesterových střižových vláken. Úroveň zásob se během kalendářního roku skutečně mění a v důsledku toho má srovnání úrovně zásob mezi rokem 1998 a obdobím šetření smysl jedině tehdy, pokud se berou v úvahu odpovídající časové momenty během roku. Proto nelze srovnávat úroveň zásob na konci roku 1998 (31. prosinec) s úrovní zásob na konci období šetření (30. září);

4.2 Náklady výroby

(74) vyvážející výrobce prohlašoval, že náklady výroby jednoho výrobce výrobního odvětví Společenství byly ve srovnání s jinými výrobci příliš vysoké na to, aby byly využity při stanovení rozpětí pro podbízení konečných cen;

(75) náklady přiřazené dotyčnému výrobku každou společností byly Komisí ověřeny. Výsledkem je, že nebyly nalezeny žádné důvody k nezahrnutí jakékoli společnosti do výpočtu prodeje pod cenou na základě absolutní úrovně jejích nákladů výroby;

(76) další vyvážející výrobce prohlašoval, že výrobce, který vyrábí polyesterová střižová vlákna z dimetyltereftalátu a monoetylenglykolu namísto z kyseliny tereftalové a monoetylenglykolu, by měl být vyloučen, protože tato výroba údajně nepředstavuje nejlevnější výrobní postup;

(77) na základě důvodů uvedených v 75. bodě odůvodnění nemůže ani výrobní proces jako takový, ani odpovídající náklady výroby představovat kritéria, na jejichž základě by měly být společnosti vyloučeny z šetření;

4.3 Závěr

(78) na základě výše uvedeného se má za to, že výše uvedené argumenty a požadavky nemají takovou povahu, která by změnila závěry prozatímního nařízení. Proto se obsah 86. až 90. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a závěr, že Společenství utrpělo během období šetření významnou újmu, potvrzují;

E. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1. Účinek dumpingových dovozů

(79) vyvážející výrobce prohlašoval, že jediným faktorem, který vysvětluje nízkou ziskovost výrobního odvětví Společenství během období šetření, byly ceny surovin, a nikoli účinek dumpingových dovozů. Tvrdilo se rovněž, že vzhledem ke zvýšení ziskovosti výrobního odvětví Společenství z 2,30 % na 3,38 % mezi rokem 1996 a obdobím šetření nemohly dumpingové dovozy během tohoto období způsobit újmu;

(80) je nutno podotknout, že dumpingové dovozy vyvíjely tlak na snižování prodejních cen, které byly běžné na trhu Společenství, a bránily tak prodejním cenám, aby adekvátně odrážely zvýšení cen surovin;

(81) co se týče malého zvýšení ziskovosti mezi rokem 1996 a obdobím šetření, šetření ukázalo, že zvýšení ziskovosti bylo především důsledkem procesu restrukturalizace, který Společenství podstoupilo. Tento proces rovněž zahrnoval snížení prodejních, administrativních a všeobecných nákladů;

(82) jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který se týká závěrů o ekonomickém postavení výrobního odvětví Společenství, nízkou ziskovost, kterou vykázalo, nelze považovat za uspokojivou. Naopak, je nutno považovat ji za nepřiměřeně nízkou v důsledku účinku dumpingových dovozů snižujícího cenu. Dalším negativním ukazatelem bylo snížení prodaného množství, ztráta tržního podílu, omezení výrobní kapacity, snížení zaměstnanosti a zvýšení zásob;

(83) na základě předchozího se závěr uvedený v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje;

(84) vyvážející výrobce dále tvrdil, že jakákoli újma, kterou Společenství utrpělo, nemohla být způsobena dovozy z Korejské republiky vzhledem k tomu, že antidumpingová opatření byla již zavedena po převážnou část období od ledna 1996 do konce období šetření. Konečná antidumpingová cla uložená na dovozy polyesterových střižových vláken pocházejících z Korejské republiky byla zrušena v srpnu 1999 nařízením (ES) č. 1728/99 [10];

(85) je nutno připomenout, že opatření uložená na dovozy polyesterových střižových vláken pocházejících z Korejské republiky byla zrušena, protože se po závěrech přezkumu uplynutí platnosti, jehož období šetření pokrývalo 1. leden 1996 až 30. září 1997, mělo za to, že opakování dumpingu není pravděpodobné. Avšak během období šetření současného řízení byl zaveden dumping, a výše uvedený argument proto pozbývá platnosti;

2. Jiné dovozy

(86) vyvážející výrobce prohlašoval, že Komise měla rovněž přezkoumat možné účinky dovozů z Polska, Turecka a České republiky;

(87) na základě údajů Eurostatu bylo stanoveno, že tyto dovozy vstoupily do Společenství za ceny, které byly výrazně vyšší než dovozní ceny zemí, které jsou předmětem šetření (během období šetření mezi 12,3 %až 30,5 %). V důsledku toho nebyl žádný důvod zařadit tyto dovozy do stejného pásma dovozních cen jako dovozy zemí, které jsou předmětem šetření, ani domnívat se, že jakákoli újma, kterou mohly způsobit, mohla přerušit příčinnou souvislost mezi zjištěnou utrpěnou újmou a dumpingem vyvážejících výrobců v dotyčných zemích;

3. Závěr

(88) vzhledem k výše uvedenému se závěr, že dumpingové dovozy způsobily vážnou újmu výrobnímu odvětví Společenství, jak je uvedeno v 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje;

F. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Zájem výrobního odvětví Společenství

(89) vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky, závěry týkající se zájmu výrobního odvětví Společenství uvedené v 104. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují;

2. Dopad na vývozce a uživatele

(90) sdružení uživatelů a také uživatel, který je členem tohoto sdružení, odděleně prohlašovaly, že některé druhy polyesterových střižových vláken nebyly nabízeny výrobci Společenství a že uživatelé byli proto nuceni zásobovat se mimo Společenství. Další uživatel prohlašoval, že výrobci Společenství nemohli uspokojit poptávku Společenství;

(91) šetření stanovilo, že ačkoli Společenství nevyrábělo vybrané druhy polyesterových střižových vláken v některých obdobích, neznamená to, že by Společenství nemělo možnost tyto druhy vyrábět. Byly by zapotřebí pouze malé úpravy, jako např. změna zvlákňovací trysky a vynechání či přidání přísady, které vyžadují malou investici. Šlo spíše o to, že v konkrétních časových úsecích nebyla některá polyesterová střižová vlákna k dispozici, protože výrobci Společenství nemohli dodat dotyčná množství za snížené ceny, které byli uživatelé ochotni zaplatit;

(92) co se týče spotřeby Společenství, vzhledem k výši navržených cel budou dovozy z dotyčných zemí nadále moci pronikat na trh Společenství, i když za nedumpingové ceny. Co se týče cen výrobního odvětví Společenství, i když je pravděpodobné, že se zvýší, toto zvýšení by mělo být omezené vzhledem k tomu, že polyesterová střižová vlákna se dovážejí rovněž z ostatních třetích zemí. Se zřetelem k výše uvedenému neohrozí účinek antidumpingových opatření dostatečný výběr a nabídku uživatelům Společenství;

(93) bylo požadováno vysvětlení 109. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, kde se uvádí, že navrhovaná opatření mohou mít vliv na zvýšení nákladů výroby uživatelů o 0,6 % až 1,2 %;

(94) na základě údajů obdržených několika spolupracujícími uživateli Společenství bylo zjištěno, že antidumpingová opatření týkající se polyesterových střižových vláken pocházejících z Indie a Korejské republiky by mohla zvýšit jejich náklady výroby o 0,6 % až 1,2 %. K tomuto závěru se došlo s přihlédnutím k významu podílu polyesterových střižových vláken na nákladech výroby konečných výrobků těchto uživatelů, k průměrnému antidumpingovému clu dočasně uloženému na dovozy z Korejské republiky a Indie a k tržnímu podílu korejských a indických dovozů ve srovnání se spotřebou Společenství během období šetření;

(95) je zřejmé, že postavení, v jakém se ten který uživatel nachází, závisí na rozsahu, v jakém dováží z dotyčných zemí a od dotyčných vyvážejících výrobců, a na struktuře jeho vlastních nákladů. Uvedený průměrný účinek proto odpovídá společnosti s průměrným reprezentativním vzorem zásobování, která dováží 14,7 % polyesterových střižových vláken z Korejské republiky a Indie;

(96) po vyhlášení prozatímního nařízení prohlašovalo několik uživatelů Společenství, že uložení antidumpingových cel by mělo nepříznivé účinky na jejich konkurenceschopnost na trzích výrobků navazujícího výrobního odvětví a nakonec by ohrozilo jejich přežití. Podle jejich názoru by uložení antidumpingových cel způsobilo zvýšení cen, které by byli uživatelé nuceni zohlednit ve svých cenách výrobků zpracovatelského průmyslu. Tento vývoj by dále způsobil zvýšení dovozů výrobků navazujícího výrobního odvětví za nižší ceny z ostatních třetích zemí a ze zemí, kterých se týká toto šetření, a donutil by některé výrobce konečných výrobků navazujícího výrobního odvětví Společenství, které obsahují polyesterová střižová vlákna, k převedení své výroby mimo Společenství;

(97) analýza maximálního průměrného dopadu navrhovaných opatření na uživatele však ukazuje, že není pravděpodobné, že by uložení antidumpingových opatření způsobilo výrazný nárůst dovozu levných výrobků navazujícího výrobního odvětví do Společenství. K tomuto závěru se zároveň došlo při neexistenci jakýchkoli důkazů ze strany dotyčných uživatelů, které by podpořily jejich požadavek, a takovéto účinky nebyly navíc pozorovány během období platnosti předešlých opatření týkajících se polyesterových střižových vláken. Navíc by mělo být poznamenáno, že tkané dokončené výrobky (jako např. ty, které se používají při výrobě oblečení a domácího nábytku) podléhají množstevním omezením systému textilních kvót;

(98) vzhledem k tomu, že přezkum výše uvedených argumentů předložených uživatelskými společnostmi nevede k novým závěrům, závěry 109. a 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení o pravděpodobném dopadu navrhovaných opatření na uživatele se potvrzují;

3. Závěr

(99) má se za to, že nové obdržené argumenty týkající se určení zájmu Společenství nemají takovou povahu, aby změnily závěr, že neexistují žádné závažné důvody, které by svědčily proti uložení antidumpingových opatření. Prozatímní závěry se proto potvrzují;

G. KONEČNÉ CLO

(100) s ohledem na dosažené závěry týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství se má za to, že konečná antidumpingová opatření by měla být uložena, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy z Indie a Korejské republiky;

1. Úroveň odstranění újmy

(101) jak bylo vysvětleno v 116. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, byla stanovena úroveň cen, která nepůsobí újmu a která plně pokryje náklady výroby výrobního odvětví Společenství a přiměřený zisk, který by byl realizován při neexistenci dumpingových dovozů z dotyčných zemí;

(102) někteří vyvážející výrobci tvrdili, že 6 % by odpovídalo přiměřenému zisku, s odvoláním na případy týkající se polyesterových střižových vláken a polyesterové tvarované příze z nekonečných vláken, které předcházely šetření proti Austrálii a dalším zemím. Avšak v tomto posledně jmenovaném řízení byl přiměřený zisk stanoven na úrovni 10 %, což byla také úroveň stanovená v současném šetření. Jiní vyvážející výrobci tvrdili, že přiměřený zisk by měl být ještě nižší, např. 4 %, protože celková ziskovost výrobního odvětví Společenství byla nyní vyšší, než v době předešlého řízení vztahujícího se na Bělorusko, které je obsaženo v nařízení (ES) č. 1490/96 [11], a řízení vztahujícího se na Indonésii, které je obsaženo v nařízení (ES) č. 2160/96 [12];

(103) mělo by být poznamenáno, že Komise uvedla v 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že rozpětí 10 % by mělo být považováno za úroveň zisku, které mohlo být dosaženo při neexistenci dumpingových dovozů;

(104) úroveň zisku, která je považována za přiměřenou, se stanovuje na základě toho, co by Společenství pravděpodobně získalo při neexistenci dumpingu působícího újmu. Vzhledem k tomu, že období šetření předešlých šetření byla různá a snížení cen v důsledku dumpingu, které bylo v těchto případech konstatováno, bylo různě vysoké, není žádný důvod předpokládat, že Společenství by byl dosáhlo stejné úrovně zisku. Proto nemusí být předchozí úrovně zisku nezbytně vhodné pro současný případ. V tomto ohledu se dále odkazuje na důvody obsažené v 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení;

(105) z těchto důvodů se na základě výše uvedeného závěry obsažené v 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují;

2. Forma a výše cla

(106) v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení odpovídají následující sazby antidumpingového cla dumpingovým rozpětím, pokud bylo zjištěno, že jsou tato rozpětí nižší než rozpětí újmy. To platí pro všechny společnosti kromě jedné;

Země | Společnost | Sazba cla |

Indie | Indian Organic Chemicals Limited | 14,7 % |

JCT Limited | 32,6 % |

Všechny ostatní společnosti | 35,4 % |

Korejská republika | Daehan Synthetic Fibre Co. Ltd | 0 % |

Huvis Corporation | 4,8 % |

SK Global Co. Ltd | 4,8 % |

Sung Lim Co. Ltd | 0 % |

Všechny ostatní společnosti | 20,2 % |

(107) sazby antidumpingového cla jednotlivých společností byly stanoveny na základě závěrů současného šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během tohoto šetření s ohledem na tyto společnosti. Tyto celní sazby (v protikladu k celostátnímu clu, které se vztahuje na "všechny ostatní společnosti") se tak vztahují výhradně na dovozy výrobků pocházejících z dotyčné země a vyrobených uvedenými společnostmi, a tedy konkrétními právními subjekty. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v podstatné části některého nařízení spolu s jejím názvem a sídlem, včetně výrobků subjektů spřízněných se společnostmi, které tam jsou výslovně uvedeny, nemohou těžit z těchto sazeb a podléhají celní sazbě vztahující se na "všechny ostatní společnosti";

(108) jakýkoli požadavek na uplatnění těchto sazeb antidumpingového cla jednotlivých společností (např. po změně v názvu subjektu či po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měl být neprodleně zaslán Komisi [13] spolu se všemi příslušnými údaji, zejména co se týče jakékoli změny činnosti společnosti spojené s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které např. vyústily v tuto změnu názvu nebo v toto vytvoření výrobních či prodejních subjektů. Pokud to bude vhodné, Komise po konzultaci s Poradním výborem náležitě pozmění jakékoli nařízení formou aktualizace seznamu společností, které těží z jednotlivých celních sazeb;

H. VÝBĚR PROZATÍMNÍHO CLA

(109) s ohledem na velikost dumpingových rozpětí zjištěných u vyvážejících výrobců a na základě závažnosti újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla v rámci nařízení Komise (ES) č. 124/2000 [14] definitivně vybrány do výše částky uložených konečných cel, pokud je tato částka stejná nebo nižší než částka prozatímního cla. V ostatních případech by měla být definitivně vybrána pouze částka prozatímního cla. Zajištěné částky, které převyšují sazbu konečného antidumpingového cla, budou uvolněny;

(110) po fúzi obchodních činností týkajících se polyesteru společností Samyang Corporation a SK Chemicals Co. Ltd do jedné společně vlastněné společnosti Huvis Corporation by měla být u těchto společností definitivně vybrána prozatímně uložená cla na úrovni definitivně uloženého cla vztahujícího se na Huvis Corporation;

I. ZÁVAZEK

(111) po uložení prozatímních antidumpingových opatření nabídl jeden vyvážející výrobce v Indii cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení;

(112) Komise má za to, že závazek nabídnutý společností Reliance Industries Limited lze přijmout, protože odstraňuje účinky dumpingu působící újmu. Pravidelné a podrobné zprávy, které se společnost zavázala poskytovat Komisi, navíc umožní účinnou kontrolu, přičemž Komise má za to, že struktura společnosti má takový charakter, který minimalizuje nebezpečí obcházení závazku.

Za účelem zajištění dodržování a účinné kontroly závazku, jakmile je předložen požadavek na propuštění do volného oběhu na základě závazku, je osvobození od cla podmíněno předložením obchodní faktury obsahující údaje uvedené v příloze, které celní úřady potřebují, aby mohly ověřit, že dodávky odpovídají obchodnímu dokumentu v požadované míře. Pokud není tato faktura předložena nebo pokud neodpovídá výrobku předloženému celnímu úřadu, uplatní se příslušná sazba antidumpingového cla;

(113) v případě podezření na porušení závazku, porušení závazku či odvolání závazku může být uloženo antidumpingové clo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozy syntetických střižových vláken z polyesterů, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, kódu KN 55032000, pocházejících z Indie a Korejské republiky.

2. Sazby cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou pro výrobky vyrobené následujícími společnostmi tyto:

Země | Společnost | Sazba cla | Doplňkový kód Taric |

Indie | Indian Organic Chemicals Limited,Bhupati Chambers3rd floor, 13 Mathew Road, Mumbai – 400 004 | 14,7 % | A148 |

JCT Limited, Thapar House, 124 Janpath, New Delhi – 110 001 | 32,6 % | A149 |

Všechny ostatní společnosti | 35,4 % | A999 |

Korejská republika | Daehan Synthetic Fibre Co. Ltd,162 – 1 Changchoong-dongChung-gu, Seoul, Korea | 0 % | A150 |

Huvis Corporation, 77-1 Garak-dong,Songpaku, Seoul,Korea | 4,8 % | A151 |

SK Global Co. Ltd, 36-1, 2Ga, Ulchiro,Chung-Gu, Seoul, Korea | 4,8 % | A153 |

Sung Lim Co. Ltd, Rum 502, Shinhan Building,Youido-Dong,Youngdungpo-Ku, Seoul, Korea | 0 % | A154 |

Všechny ostatní společnosti | 20,2 % | A999 |

3. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 se konečné clo nevztahuje na dovozy vpuštěné do volného oběhu v souladu s ustanoveními článku 2.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Zboží vyrobené následující společností a dovezené v souladu s odstavcem 2 se osvobozuje od cla uvedeného v článku 1:

Společnost | Země | Dodatečný kód Taricu |

Reliance Industries Limited, Marker Chamber IV, 3rd Floor,222, Nariman Point, Mumbai 400 021 | Indie | A212 |

2. Dovozy prohlášené pod dodatečným kódem Taric A212 se osvobozují od antidumpingových cel uložených článkem 1, pokud jsou vyrobeny a přímo vyvezeny (tzn. vyfakturovány a dodány) společností uvedenou v odstavci 1 společnosti, která působí jako dovozce ve Společenství, za předpokladu, že obchodní faktura předložená příslušným celním úřadům zároveň s požadavkem na propuštění do volného oběhu obsahuje údaje uvedené v příloze.

3. Osvobození od cla je dále podmíněno prohlášením a předložením zboží celním úřadům, které přesně odpovídá popisu na obchodní faktuře.

Článek 3

1. Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla na dovozy z Indie a Korejské republiky podle nařízení (ES) č. 1472/2000 se s konečnou platností vyberou ve výši konečně celní sazby uložené tímto nařízením. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují. V případech, kdy je sazba uloženého konečného cla vyšší než sazba prozatímního cla, vyberou se s konečnou platností pouze částky zajištěné ve výši prozatímního cla.

2. Co se týče Samyang Corporation a SK Chemicals Co. Ltd, částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla se vyberou ve výši konečného cla uloženého tímto nařízením na Huvis Corporation. Zajištěné částky, které převyšují sazbu konečného cla uloženého na Huvis Corporation, se uvolňují.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2000.

Za Radu

předseda

C. Pierret

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 166, 6.7.2000, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1899/2000 (Úř. věst. L 228, 8.9.2000, s. 24).

[3] Úř. věst. L 175, 14.7.2000, s. 10.

[4] Úř. věst. L 9, 15.1.1993, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 907/97 (Úř. věst. L 131, 23.5.1997, s. 1).

[5] Úř. věst. L 204, 4.8.1999, s. 3.

[6] Úř. věst. L 189, 22.7.1999, s. 19.

[7] Úř. věst. L 189, 22.7.1999, s. 50.

[8] Úř. věst. L 68, 11.3.1994, s. 5 a Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 3.

[9] Úř. věst. L 156, 7.7.1995, s. 5.

[10] Úř. věst. L 204, 4.8.1999, s. 3.

[11] Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 13.

[12] Úř. věst. L 289, 12.11.1996, s. 14. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1822/98 (Úř. věst. L 236, 22.8.1998, s. 3).

[13] Evropská komise, Generální ředitelství obchodu, Ředitelství B, TERV — 0/13, Rue de la Loi/Wetstraat 200, B-1049 Brusel/Belgie.

[14] Úř. věst. L 16, 21.1.2000, s. 30.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Údaje nezbytné pro obchodní faktury pro prodej v rámci závazku

Náležitosti, které musí být uvedeny na obchodní faktuře uvedené v čl. 2 odst. 2:

1. Číslo faktury.

2. Doplňkový kód Taric, pod kterým může být zboží uvedené na faktuře celně odbaveno na hranicích Společenství (jak je upřesněno v nařízení).

3. Přesný popis zboží, včetně:

- číselného ohlašovacího kódu výrobku (PRC) (jak je stanoveno v rámci závazku nabídnutého dotyčným vyvážejícím výrobcem),

- kódu KN,

- množství (v kilogramech).

4. Popis podmínek prodeje, včetně:

- ceny za kilogram,

- uplatněných platebních podmínek,

- uplatněných dodacích podmínek,

- celkových slev a rabatů.

5. Název společnosti působící jako dovozce, které je společností, pro kterou platí závazek, přímo předložena faktura.

6. Jméno zástupce společnosti, který vystavil závaznou fakturu a následující podepsané prohlášení:

"Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej zboží pro přímý vývoz do Evropského společenství, které je uvedeno na této faktuře, je realizován v rozsahu a podle podmínek závazku nabídnutého … (název společnosti) a je schválen Evropskou Komisí prostřednictvím rozhodnutí 2000/818/ES. Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a pravdivé."

--------------------------------------------------