(ES) č. 2263/2000Nařízení Rady (ES) č. 2263/2000 ze dne 9. října 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu černých barvotvorných složek pocházejících z Japonska

Nařízení Rady (ES) č. 2263/2000

ze dne 9. října 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu černých barvotvorných složek pocházejících z Japonska

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/94 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Zahájení

(1) Dne 24. července 1999 ohlásila Komise prostřednictvím dvou oznámení ("oznámení o zahájení") zveřejněných v Úředním věstníku Evropských společenství [2] zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozů One Dye Black 1 (dále jen "ODB-1") a One Dye Black 2 (dále jen "ODB-2") pocházejících z Japonska do Společenství.

(2) Toto řízení bylo zahájeno na základě dvou stížností podaných v červnu 1999 CEFIC (European Chemical Industry Council – Evropská rada chemického průmyslu) jménem firmy Ciba Speciality Chemicals plc, která představuje celkovou výrobu Společenství těchto dvou černých barvotvorných složek ODB-1 a ODB-2. Stížnosti obsahovaly důkazy o dumpingu těchto výrobků a z toho vyplývajících hmotných škod, které byly považovány za dostatečné pro zahájení řízení.

2. Šetření

(3) Komise úředně oznámila zahájení řízení výrobci ve Společenství, který stížnost podal, svazu, který ho ve Společenství zastupuje, všem známým dotčeným vývozcům, dovozcům a uživatelům a zástupcům vyvážející země. Dotčené strany se měly možnost písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(4) Jeden vyvážející výrobce dotčené země a výrobce ze Společenství předložili svá písemná vyjádření. Všem stranám, které o to během stanovené lhůty požádaly a které uvedly zvláštní důvody, proč by měly být slyšeny, byla tato možnost poskytnuta.

(5) Komise zaslala dotazník všem známým dotčeným a všem ostatním stranám, které se během lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení přihlásily. Odpovědi došly od jediného výrobce ve Společenství, šesti uživatelů ODB-1 a/nebo ODB-2, skupiny dovozců spojených s jedním japonským vývozcem a dvou firem se sídlem v Japonsku.

(6) Žádný z vyvážejících výrobců při šetření nespolupracoval. Proto bylo podle čl. 18 odst. 1 nařízení Rady č. 384/96 (dále jen "základní nařízení") provedeno zjištění na základě dostupných faktů. Při absenci řádné odpovědi a v souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení nebyla provedena kontrolní návštěva v závodech žádného z vyvážejících výrobců ani napojených dovozců.

(7) Komise hledala a prověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro zjištění vzniklé škody a zájmu Společenství. Kontrolní návštěvy byly provedeny v závodech těchto podniků:

a) výrobce ze Společenství

- Ciba Specialty Chemicals plc, Macclesfield (Spojené království);

b) uživatelé ve Společenství

- Jujo Thermal Ltd, Eura (Finsko),

- Torraspapel SA, Barcelona (Španělsko),

- Zanders Feinpapiere AG, Bergisch Gladbach (Německo).

(8) Šetření dumpingu a škody zahrnovalo období od 1. července 1998 do 30. června 1999 (dále jen "období šetření" nebo "OŠ"). Zkoumání vývoje podstatného pro stanovení škody zahrnovalo dobu od 1. ledna 1996 do konce období šetření (dále jen "posuzované období").

3. Upřesnění/rozšíření definice výrobku

(9) Během předběžného šetření bylo zjištěno, že existují jiné černé barvotvorné složky než ODB-1 a ODB-2 mající stejné základní chemické a fyzikální vlastnosti a že se jejich použití překrývá (zvláště potahovaný papír používaný jako samoprůpisový papír (dále jen "samoprůpisový papír") nebo papír používaný pro termální zobrazení (dále jen "termografický papír")).

(10) Proto považovala Komise po konzultaci s Antidumpingovým výborem za nutné zveřejnit dne 1. dubna 2000 v Úředním věstníku Evropských společenství [3] oznámení o rozsahu antidumpingového řízení tak, aby za účelem hlubšího prozkoumání zahrnovalo všechny černé barvotvorné složky používané k potahování papíru (dále jen "černé barvotvorné složky").

(11) Výrobce ze Společenství, který podal stížnost, zastupující svaz, známí dotčení vývozci, výrobci, dovozci, a uživatelé, jakož i zástupci vyvážející země byly úředně uvědomeni o upřesnění/rozšíření definice výrobku, jehož se toto řízení týká. Dotčené strany měly možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v tomto oznámení.

(12) Komise zaslala další dotazníky všem známým dotčeným stranám i všem dalším, kteří se během lhůty stanovené v oznámení přihlásily. Odpovědi na dotazník byly obdrženy od jediného výrobce Společenství, jednoho dovozce spojeného s vývozcem, třech japonských firem a šesti uživatelů černých barvotvorných složek.

(13) V této fázi opět nespolupracoval při šetření nikdo z japonských vyvážejících výrobců. Proto byly závěry podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení učiněny na základě dostupných faktů o Japonsku jako celku a žádné kontrolní návštěvy v závodech vyvážejících výrobců nebo napojených dovozců se v souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení nekonaly.

(14) Komise dále hledala a prověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke zjištění škody a zájmů Společenství, včetně provedení kontrolní návštěvy závodu následujícího uživatele ve Společenství:

- Papierfabrik August Koehler AG, Oberkirch (Německo).

(15) Jedna dotčená strana namítla, že řízení nemůže být rozšířeno na všechny černé barvotvorné složky pocházející z Japonska, neboť stížnosti se týkaly pouze ODB-1 a ODB-2 a jiné barvotvorné složky nezmiňovaly, ačkoliv výrobní odvětví Společenství nemůže jejich existenci přehlížet.

(16) Definice rozsahu výrobků, které jsou předmětem antidumpingového řízení, stěžovateli nenáleží. Výrobky musí být definovány spíše v souladu s platnými právními předpisy, které se odrážejí v praxi Komise a Rady a které potvrzuje judikatura Evropského Soudního dvora. V tomto případě se stížnosti týkaly ODB-1 a ODB-2 pocházejících z Japonska a byly předloženy přímé důkazy o dumpingu, jehož důsledkem je poškození výrobního odvětví Společenství. Informace nashromážděné v průběhu šetření, které bylo zahájeno na základě stížností, však ukázaly, že by se řízení mělo spojit a rozsah výrobku, který je předmětem tohoto řízení, rozšířit tak, aby zahrnoval všechny černé barvotvorné složky užívané k potahování papíru. Důvodem pro to byla skutečnost, že všechny tyto černé barvotvorné složky mají stejné základní chemické a fyzikální vlastnosti a jejich použití se překrývá. Navíc přímé důkazy o dumpingu a následném poškození obsažené v původních stížnostech a vztahující se pouze na dva typy černých barvotvorných složek byly z důvodu podstatného podílu těchto dvou typů na trhu shledány dostatečně reprezentativní pro všechny černé barvotvorné složky. Byl dodržen řádný postup a respektována práva dotčených stran, neboť byly uvědomeny oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropských společenství a měly možnost se přihlásit, předložit své připomínky nebo požádat o slyšení.

B. VÝROBEK

1. Obecně

(17) Černé barvotvorné složky představují zvláštní skupinu fluoranových barvotvorných složek, které při použití k potahování papíru na výrobu samoprůpisového nebo termografického papíru vytvářejí díky svým vlastnostem černé zobrazení na papíru, aniž by bylo nutno je mísit s jinými barvotvornými složkami.

(18) Na základě údajů předložených všemi stranami existují různé typy černých barvotvorných složek, např. Black 15, Black 100, Black 303, Black 305, Black 500, CF 51, ETAC, Fuji Black, ODB-1, ODB-2, ODB-7, PSD 150, PSD 184, PSD 300A, S-205 a TH 107. Tento seznam typů výrobků není úplný, neboť na trhu se pravidelně objevují nové typy. Hlavní typy, které v OŠ představovaly přes 90 % celkové spotřeby Společenství, jsou však ODB-1, ODB-2, Black 15 a S-205.

(19) Šetření ukázalo, že všechny černé barvotvorné složky mají stejné základní chemické vlastnosti, tj. stejnou základní molekulu (C26H16N2O3). Základní molekula je výsledkem kondenzace kyselého benzofenonu keto-typu v kyselině sírové se substituovaným difenylaminem. Výsledný ftalidový výrobek se potom pere, izoluje a čistí. K základní molekule se v cyklickém uspořádání (R1-R5) připojují různé substituenty. Barvotvornou reakci na papíře vyvolá základní chemická molekula reakcí, při níž se použitím tepla nebo působením tlaku otevře kruh základní molekuly. Tím se uvolní pozitivní zbytkový náboj, který se přemístí do kruhového systému. Energie potřebná k docílení tohoto přemístění je absorbována z dopadajícího světla, což této složce dává její černou barvu. V tomto ohledu substituenty v kruhovém systému povahu barvotvorné reakce neovlivňují. Tyto substituenty způsobují pouze různé menší rozdíly a ovlivňují zvláštní vlastnosti výsledného papírového výrobku (bílé pozadí, odolnost vůči změnám teploty, stabilita obrazu).

(20) Všechny černé barvotvorné složky mají navíc stejné fyzikální vlastnosti, protože se jedná o bílý, lehce zbarvený, volně tekoucí prášek.

(21) Všechny černé barvotvorné složky mají také stejné základní použití. Černé barvotvorné složky se nanášejí na papír při výrobě samoprůpisového a/nebo termografického papíru. Pro účely potahování papíru se černé barvotvorné složky mísí s jinými chemikáliemi podle "receptur", které jsou pro každého výrobce papíru zvláštní a které se liší podle typu použité barvotvorné složky. Údaje předané spolupracujícími uživateli ukázaly, že různé typy černých barvotvorných složek na výrobu samoprůpisového a/nebo termografického papíru jsou vzájemně zaměnitelné. Uživatelé přešli navíc během krátké doby při výrobě stejného konečného papírového výrobku na jiné černé barvotvorné složky.

2. Dotyčný výrobek

(22) Dotyčným výrobkem jsou černé barvotvorné složky pocházející z Japonska. Jak je shora popsáno, mají všechny uvedené typy stejné fyzikální a chemické vlastnosti a jejich použití k potahování samoprůpisového a/nebo termografického papíru se překrývá. Z tohoto důvodu se pro účely tohoto šetření považují za jeden druh výrobků, tj. za dotyčný výrobek.

(23) Jedna dotčená strana namítla, že ODB-1/ODB-2 a S-205 nemají stejné základní chemické vlastnosti. Bylo namítnuto, že substituenty R1 a R2 jsou u ODB-1/ODB-2 a S-205 různé a že značně mění vlastnosti S-205 v porovnání s ODB-1/ODB-2. Zde je nutno poznamenat, že tato strana neupřesnila, které vlastnosti má na mysli.

(24) Šetření ukázalo, že S-205 a ODB-1/ODB-2 mají stejné základní chemické vlastnosti, tj. stejnou základní molekulu (viz 19. bod odůvodnění) a vytvářejí na potahovaném papíru černý obraz i bez míšení s jinými barvotvornými složkami. Pokud jde o zvláštní vlastnosti, které jim propůjčují substituenty R1 a R2, je nutno poznamenat, že byli nalezeni výrobci, kteří vyrábějí obdobný papírový výrobek a používají buď ODB-1/ODB-2 nebo S-205, z čehož lze usuzovat, že pokud jsou vlastnosti papíru způsobené použitím různého typu černých barvotvorných složek rozdílné, je tento rozdíl obecně velmi malý. Navíc jiná dotčená strana, která argumentovala tím, že každý typ černé barvotvorné složky vykazuje různé další znaky, nepopřela fakt, že základní chemické vlastnosti jsou stejné.

(25) Pokud jde o zaměnitelnost, tato dotčená strana uvedla, že ODB-1 se obecně na výrobu termografického papíru nepoužívá.

(26) Šetření však ukázalo, že nejméně dva uživatelé ze Společenství používají ODB-1 na výrobu termografického papíru. Stejný uživatel také uvedl, že při výrobě samoprůpisového papíru je možné ODB-1, ODB-2 a S-205 vzájemně zaměnit. Navíc jeden uživatel přešel při výrobě samoprůpisového papíru v roce 1998 z ODB-1 na ODB-2 a potom v období šetření na Black 15.

(27) Stejná dotčená strana argumentovala i tím, že termografický papír lze vyrábět buď na bázi ODB-2 nebo S-205. Vlastnosti a kvalita finálního výrobku jsou však různé. Dále bylo uvedeno, že papírový výrobek vyrobený s použitím S-205 nelze u konečného zákazníka zaměnit s papírem vyrobeným s použitím jiné barvotvorné složky, která má podle údajů ve stížnosti nižší kvalitu, nižší odolnost vůči stárnutí a menší stabilitu při tisku.

(28) Jelikož nejméně šest uživatelů vyrábí termografický papír s použitím jiných černých barvotvorných složek než S-205 a k termografickému papíru patří i takové standardní výrobky jako je např. faxový papír, nelze tento argument přijmout. Navíc jeden vyvážející výrobce a napojený dovozce uvedli, že kdyby se měla cena ODB-2 zvýšit, přešli by z ODB-2 na S-205 a S-205 by mohli zaměnit za ODB-2.

(29) Dvě jiné dotčené strany namítly, že změna černých barvotvorných složek by pro uživatele znamenala změnu používané technologie, zejména změnu receptury nebo daného složení. Okamžitá změna typů černých barvotvorných složek by se proto neobešla bez značných technických a ekonomických nákladů. Bylo proto argumentováno, že každý typ černé barvotvorné složky představuje vždy jediný výrobek.

(30) V této souvislosti je třeba poznamenat, že názor na stejné nebo podobné použití výrobku, který je předmětem tohoto řízení, neznamená nezbytně, že by měl být každý uživatel schopen přejít z používání jednoho výrobku na jiný, aniž by musel provést určité úpravy. V tomto případě je jasné, že změna typu černé barvotvorné složky vyžaduje změnu receptury. Je však třeba podotknout, že nezbytná záměna jednoho typu černé barvotvorné složky za jiný není pro uživatele ekonomickou ani technickou překážkou, jak ukazují provedené změny v minulosti. V každém případě uživatelé sami naznačili, že při změně typu černé barvotvorné složky není třeba zásadně měnit výrobní linku, výrobní postup ani know-how.

(31) Vzhledem ke shora uvedenému se dospělo k závěru, že všechny typy černých barvotvorných složek pocházejících z Japonska by měly být považovány za jeden typ výrobku, tj. dotyčný výrobek.

3. Obdobný výrobek

(32) Bylo zjištěno, že dotyčný výrobek a černé barvotvorné složky, které výrobní odvětví Společenství (jak je definován v 61. bodu odůvodnění) ve Společenství vyrábí a prodává, mají stejné chemické a fyzikální vlastnosti a stejný způsob použití jako výrobky pocházející z Japonska a vyvážené do Společenství. Také v případě černých barvotvorných složek vyráběných a prodávaných na domácím trhu v Japonsku jde o výrobky, které jsou shodné s dotyčným výrobkem.

(33) Bylo namítnuto, že jelikož výrobní odvětví Společenství vyrábí pouze dva typy černých barvotvorných složek, tj. ODB-1 a ODB-2, měl by být dotyčný výrobek omezený pouze na tyto dva typy, které výrobní odvětví Společenství vyrábí.

(34) Nejprve je třeba poznamenat, že v antidumpingovém řízení jsou dotyčný výrobek a obdobný výrobek definovány podle jeho základních fyzikálních, chemických a/nebo technických vlastností a jeho základního použití. Jakmile byl dotyčný výrobek, tj. výrobek vyvážený z Japonska, definován, bylo třeba přezkoumat, zda se jedná o výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu a zda je výrobek vyráběný a prodávaný průmyslem Společenství ve Společenství shodný s dotyčným výrobem. V tomto ohledu je fakt, že se určitý typ výrobku ve Společenství nevyrábí, nepodstatný.

(35) Kromě toho by v tomto konkrétním případě omezení rozsahu výrobku a případných antidumpingových opatření pouze na typy vyráběné průmyslem Společenství nezohlednilo skutečnost, že chování vývozců typů, které nejsou vyráběny ve Společenství, ovlivňuje situaci ve výrobním odvětví Společenství, neboť jejich výrobky jsou stejné. Toto omezení by skutečně mohlo vést uživatele k tomu, aby přešli na používání takových typů barvotvorných složek, které nejsou předmětem tohoto šetření, a tím by antidumpingová opatření ztratila účinnost. Uživatelé uvedli, že cenový rozdíl od 5 % do 15 % by pro ně byl dostatečným důvodem ke změně používaných barvotvorných složek.

(36) Dospělo se proto k závěru, že černé barvotvorné složky, které výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství vyrábí a prodává a složky prodávané na domácím trhu v Japonsku, jsou ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení shodné s dotyčným výrobkem.

(37) Na základě uvedeného závěru, že všechny černé barvotvorné složky představují jeden jediný druh výrobku, byla původní řízení týkající se ODB-1 a ODB-2 spojena a tímto se potvrzuje, že výsledné řízení se vztahuje na všechny černé barvotvorné složky. Byla proto provedena analýza dumpingu, způsobených škod a zájmů Společenství.

C. DUMPING

1. Spolupráce

(38) V předložených stížnostech byli označeni tři japonští výrobci složek ODB-1 a ODB-2. V předběžném šetření bylo zjištěno, že existuje ještě čtvrtá firma vyvážející S-205. Žádná z uvedených čtyřech firem však při šetření nespolupracovala.

(39) Nippon Soda Co. Ltd při zahájení a rozšíření/upřesnění rozsahu výrobku uvedla, že na dotazníky odpovídat nebude.

(40) Hodogaya Chemical Co. Ltd (dále jen "Hodogaya") vyplnila oba dotazníky týkající se výrobců/vývozců ODB-1 a ODB-2 a rovněž dotazník pro výrobce/vývozce černých barvotvorných složek. Na základě předaných údajů však nebylo možné zjistit o firmě nic konkrétního. Hodogaya byla o této skutečnosti vyrozuměna, nijak ji však nekomentovala.

(41) Yamamoto Chemicals Inc. (dále jen "Yamamoto") nezodpověděla hlavní část dotazníků určených pro výrobce/vývozce ODB-1 a ODB-2. Byla zodpovězena pouze část dotazníků nadepsaná jako "dotazníky určené pro firmy spojené s prodejem dotčeného výrobku" od skupiny obchodních společností ("skupina Mitsumi") [4]. Yamamoto však prohlásila, že odbyt na trhu Společenství jí zajišťovala skupina Mitsui, a požadovala pouze zjištění vývozních cen a stanovení rozsahu poškození. V dotazníku týkajícího se černých barvotvorných složek Yamamoto uvedla pouze doplňující údaje ke vzniklé škodě a k zájmům Společenství. Vzhledem ke shora uvedenému nebylo možné rozsah dumpingu u této firmy přesně stanovit.

(42) Yamada Chemical Co. Ltd ("Yamada") a na ní napojená společnost Fukui Yamada Chemical Co. Ltd ("Fukui Yamada") předaly velmi neúplné odpovědi na dotazníky pro výrobce/vývozce černých barvotvorných složek. O této skutečnosti byly řádně vyrozuměny a v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení jim byla poskytnuta možnost dodatečného vysvětlení. Firmy byly informovány, že při absenci řádně odpovědi nebudou předané údaje k individuálnímu posouzení jejich společností stačit. Nebylo zvláště možné určit jejich organizační strukturu, neboť firmy označily pouze jednoho ze společníků; dále neuvedly nic k výrobnímu postupu, nákladům výroby; z důvodu obchodního tajemství odmítly Komisi zpřístupnit své auditované účty a jiné finanční výkazy. Dne 13. a 17. července 2000, tedy více než dva měsíce po uplynutí lhůty k předání dotazníků, předaly Yamada/Fukui Yamada údaje o výrobních nákladech při výrobě S-205 a své finanční výkazy za tři účetní období. Tyto údaje, které došly až po uplynutí stanovené lhůty, nemohly změnit nic na konstatování, že tyto firmy při šetření nespolupracovaly. Předané údaje nemohly být rovněž použity jako dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení, neboť byly předloženy až v pokročilém stádiu šetření a nebylo možné je přiměřeným způsobem zohlednit.

(43) Žádný jiný výrobce vyvážející dotčený výrobek do Společenství se ve stanovených lhůtách nepřihlásil.

(44) Dne 17. a 18. července 2000 zaslal poprvé svá dvě stanoviska japonský vývozce, Nagase & Co. Ltd. Tato stanoviska, která došla až po stanovené lhůtě, však nemohla změnit nic na skutečnosti, že tato firma původně při šetření nespolupracovala. Totéž platí i o jiné napojené německé firmě, která se ohlásila a při šetření spolupracovala jako nezávislý dovozce. Údaje předané firmou Nagase & Co. Ltd. nemohly být rovněž použity jako dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení, neboť byly předloženy až v pokročilém stádiu šetření a nebylo možné je přiměřeným způsobem zohlednit.

(45) Jelikož vyvážející výrobci při šetření nespolupracovali, byly podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení výsledky pokud jde o dumping vyvozeny na základě skutečností dostupných pro Japonsko jako celek. Podle dostupných údajů tvoří převážnou většinu dovozů černých barvotvorných složek pocházejících z Japonska ODB-1, ODB-2 a S-205. Dospělo se tudíž k závěru, že zjištění týkající se dumpingu těchto tří zmíněných výrobků jsou pro dovozy dotyčných výrobků dostatečně reprezentativní.

2. Běžná hodnota

(46) Pokud jde o ODB-1 a ODB-2, byly při absenci řádné spolupráce podané stížnosti jediným dostupným zdrojem informací. Ve stížnostech byly na základě domácích cen odhadnuty běžné hodnoty. Neúplné odpovědi v dotaznících neobsahovaly údaje o domácím prodeji ani o nákladech výroby.

(47) Pokud jde o S-205, byl jedinou dostupnou informací dotazník, který vyplnila a vrátila firma Yamada/Fukui Yamada. Jejich domácí odbyt byl považován za reprezentativní, neboť odpovídal více než 5 % objemu prodeje ve Společenství. Při absenci údajů o výrobních nákladech na S-205, byla jejich výše odhadnuta podle údajů uvedených ve stížnostech o ODB-1 a ODB-2. Na tomto základě se transakce uvedené firmou Yamada jevily jako ziskové. Obdobně byla odhadnuta běžná hodnota u S-205, a to jako vážená průměrná cena za veškerý domácí prodej nezávislým zákazníkům, které Yamada v období šetření uvedla.

3. Vývozní cena

(48) Vývozní cena pro uvedené tři typy výrobků byla stanovena následovně:

3.1 ODB-1

(49) Vývozní cena byla určena na základě údajů poskytnutých skupinou Mitsui a údajů Eurostatu.

(50) Pokud jde o údaje předané skupinou Mitsui, je třeba poznamenat, že všechny společnosti patřící do této skupiny jsou na základě výsledků šetření obchodně propojené. Podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení nebyl na jejich vzájemně účtované ceny brán zřetel, neboť nebyly považovány za spolehlivé, a byly použity ceny, za které byla ODB-1 poprvé prodána nezávislému kupujícímu. Tyto ceny byly upraveny tak, aby zohledňovaly všechny náklady vzniklé v období jejich dovozu a dalšího prodeje, včetně daní, cla, odbytových, obecných a správních výdajů každé firmy, která se na obchodu mezi dovozem a dalším prodejem zboží nezávislému zákazníkovi podílela, plus 5 % zisk z obratu. Jelikož žádný z nezávislých dovozců do Společenství při šetření nespolupracoval, odpovídá 5 % zisk míře zisku, která byla v předchozím řízení při obchodu s chemickými výrobky [5] považována za přiměřenou.

(51) Jelikož ODB-1 mělo v OŠ zvláštní kód TARIC, byla hodnota a množství zbývajícího prodeje na trhu Společenství zjištěna odečtením množství a CIF hodnoty vývozů, které uvedla Mitsui & Co. (Japonsko) za OŠ, od odpovídajících celkových částek uvedených ve statistikách Eurostatu.

3.2 ODB-2

(52) Vývozní cena byla zjištěna na základě údajů poskytnutých skupinou Mitsui a údajů obsažených ve stížnostech.

(53) Ceny za vývozy ODB-2, které skupina Mitsui udala, byly zjištěny podle metody uvedené v 50. bodu odůvodnění.

(54) U zbývajících prodejů nebyly údaje Eurostatu spolehlivým zdrojem informací, neboť kód TARIC, pod kterým byly dovozy ODB-2 přihlášeny, obsahoval i jiné chemikálie a ODB-2 představoval pouze zlomek objemu vývozů přihlášených pod tímto kódem. To dokazuje skutečnost, že průměrná jednotková CIF hodnota byla v porovnání s odhadem průměrné vývozní CIF ceny uvedeným ve stížnosti a s údaji předloženými skupinou Mitsui podstatně nižší. Proto byly množství a hodnota zbývajících vývozů ODB-2 zjištěny odečtením množství a CIF hodnoty vývozů přihlášených firmou Mitsui & Co. (Japonsko) za OŠ od příslušných celkových částek uvedených ve stížnosti, neboť jiné údaje k dispozici nebyly.

3.3 S-205

(55) Fukui Yamada uvedla, že všechny výrobky dodávala firmě Yamada a ta zase použila pro vývoz do Společenství jinou japonskou obchodní firmu. Předané vývozní ceny odpovídaly CIF cenám, které tato obchodní firma fakturovala svému obchodnímu partnerovi ve Společenství. Tyto ceny nebyly proto považovány za spolehlivé a byly použity nákupní ceny, které uvedly první nezávislí kupující ve Společenství. Tyto ceny byly upraveny tak, aby zohledňovaly všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem plus 5 % zisk z obratu.

4. Srovnání

(56) Pro účely porovnání běžných hodnot a vývozních cen vyplaceně ze závodu byly u rozdílů, které srovnání cen ovlivňují, provedeny příslušné úpravy. Tyto úpravy byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, podle údajů uvedených ve stížnostech (na ODB-1 a ODB-2) a podle údajů firmy Yamada (S-205) provedeny u provizí, nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a u vedlejších nákladů.

5. Dumpingové rozpětí

(57) Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byly u každého ze tří typů výrobku porovnány vážené průměrné běžné hodnoty s váženými průměrnými vývozními cenami.

(58) Podle čl. 2 odst. 12 základního nařízení byl stanoven vážený průměr dumpingového rozpětí u každého typu, který byl považován za reprezentativní pro výši dumpingu u všech černých barvotvorných složek pocházejících z Japonska.

(59) Dumpingové rozpětí stanovené tímto způsobem a vyjádřené jako procentuelní sazba CIF hodnoty dovozů na hranici Společenství činí 49,8 %.

D. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(60) Ciba Specialty Chemicals plc byla v OŠ jediným výrobcem černých barvotvorných složek ve Společenství.

(61) Podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení proto tato firma představuje výrobní odvětví Společenství.

E. ÚJMA

1. Předběžné poznámky

(62) Jak již bylo shora uvedeno, zkoumání vývoje podstatného pro stanovení poškození probíhalo od 1. ledna 1996 do konce období šetření.

(63) Jedna z dotčených stran namítla, že zvolené období bylo nereprezentativní a nepřiměřené a že analýza měla být zahájena již v roce 1992, tedy v roce, kdy stěžovatel výrobu černých barvotvorných složek ve Společenství zahájil.

(64) K tomu je třeba poznamenat, že obvykle se v antidumpingovém řízení pro přezkum vývoje situace ve výrobním odvětví Společenství používá období tří až pěti let.

(65) Kromě toho musí být újma a dumping prokázány v průběhu OŠ. Období před OŠ slouží pouze jako indikátor vývoje situace ve výrobním odvětví Společenství ke zjištění, zda lze situaci během OŠ považovat za poškozující. K závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo v OŠ škodu, by se v tomto ohledu dospělo nezávisle na tom, kdy šetření začalo.

(66) Vzhledem ke shora uvedenému nebylo rozšíření období pro analýzu vývoje v souvislosti s poškozením odůvodněné.

2. Spotřeba ve Společenství

(67) Při absenci řádné spolupráce vyvážejících výrobců a s ohledem na nepřesnost údajů Eurostatu o dovozech byla spotřeba ve Společenství určena na základě objemu prodeje na trhu Společenství uvedeného průmyslem Společenství, na základě údajů o dovozech pocházejících z Japonska a z USA, které dodaly spolupracující uživatelé, a údajů, které uvedlo výrobní odvětví Společenství ve stížnostech.

(68) V období 1996 až 1998 vzrostla spotřeba v důsledku zvýšení výroby termografického papíru o 18 %. Mezi rokem 1998 a v OŠ došlo k mírnému snížení o 1 %. Toto snížení souviselo se zastavením výroby papíru u dvou uživatelů ve Společenství.

3. Dovozy z Japonska

3.1 Objem a podíly uvedených dovozů na trhu

(69) Při absenci řádné spolupráce vyvážejících výrobců a nepřesné povaze údajů Eurostatu o dovozech byly objem a podíly uvedených dovozů na trhu zjištěny na základě dostupných údajů, tj. údajů poskytnutých spolupracujícími uživateli a údajů, které uvedlo výrobní odvětví Společenství ve stížnostech.

(70) Podle těchto údajů se dovozy dotyčných výrobků postupně zvyšovaly z indexu 100 v roce 1996 na 123 v roce 1997, 131 v roce 1998 a 141 v OŠ, tj. zvýšení o více než 40 %. Toto zvýšení se také odrazilo v podílu dotyčného výrobku na trhu, který vzrostl z 36,0 % v roce 1996 na 41,7 % v roce 1997, na 40,0 % v roce 1998 a na 43,4 % v OŠ.

3.2 Ceny uvedených vývozů

a) Vývoj cen uvedených dovozů

(71) Na základě údajů poskytnutých spolupracujícími uživateli a jedním dovozcem klesly průměrné jednotkové ceny vyjádřené v ECU/EUR na kg u všech černých barvotvorných složek dovážených z Japonska v posuzovaném období o 19 %. Došlo tedy ke snížení z 24,90 ECU na kg v roce 1996 na 22,10 ECU na kg v roce 1997, dále na 21,60 ECU na kg v roce 1998 a na 20,20 ECU/EUR na kg v OŠ [6]. Ceny různých typů černých barvotvorných složek se dále v posuzovaném období snižovaly, i když v různé míře: průměrné ceny ODB-1 klesly v posuzovaném období o 13 %, zatímco průměrné ceny ODB-2 klesly o 19 % a průměrné ceny S-205 ve stejném období o 15 % [7].

b) Cenové podtržení

(72) Pro trh Společenství s černými barvotvornými složkami je charakteristický malý počet dodavatelů a omezený počet uživatelů. Ceny se na tomto trhu určují na základě cenových nabídek, kdy si uživatel vyžádá ceny od všech dodavatelů a další jednání se odvíjí od cen, které dodavatelé nabídnou.

(73) Cenové podbízení bylo proto zkoumáno na základě jednání o cenách mezi dodavateli a uživateli ve Společenství. Při absenci spolupráce japonských vyvážejících výrobců byla analýza cenového podtržení založena na údajích poskytnutých průmyslem Společenství s ohledem na cenová jednání představující asi 50 % celkového odbytu výrobního odvětví Společenství. V rámci možností byly tyto údaje ověřeny u spolupracujících uživatelů.

(74) Pokud jde o ODB-1, byla cenová jednání zkoumána u operací představujících cca 45 % prodeje tohoto typu v rámci Společenství v OŠ. Na tomto základě bylo zjištěno, že porovnáme-li dohodnutou konečnou cenu s původní nabídkou, byly japonské nabídky o 5 až 8 % pod úrovní původní ceny nabízené průmyslem Společenství.

(75) V případě ODB-2 byla cenová jednání zkoumána u operací představujících cca 70 % prodeje tohoto typu v rámci Společenství v OŠ. I u této černé barvotvorné složky bylo při použití stejného vzorce zjištěno rozpětí cenového podtržení od 1 do 5 %.

(76) Tato situace jasně odráží nejen rozsah, v jakém byly prodejní ceny Společenství v rámci cenových nabídek podtrženy cenami dotyčných výrobků, ale i depresivní účinek dumpingových dovozů na prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, neboť bylo zjištěno, že nízké ceny těchto nabídek měly nutně vliv i na všechny další ceny dohodnuté se stejným zákazníkem pro následující transakce.

(77) Cenový tlak japonských nabídek a operací na trhu Společenství proto donutilo výrobní odvětví Společenství přizpůsobit své ceny této úrovni. Výrobní odvětví Společenství tak v období roku 1998 a v OŠ zaznamenalo cenový pokles o cca 3 %.

(78) Jedna z dotčených stran namítla, že metoda použitá ke zkoumání podtržení cen byla chybná. Počáteční cena nabízená při obchodním jednání totiž podle ní jen málokdy představuje skutečnou úroveň obchodních cen. Tato cenová nabídka je nastavena zpravidla hodně vysoko, neboť nabízející strana si je vědoma, že jí bude muset během dalšího jednání snížit.

(79) Podle údajů výrobního odvětví Společenství odpovídaly ceny, které zpočátku nabízel, cenové úrovni odsouhlasené s jednotlivými zákazníky během předcházejícího cenového jednání. Dále je třeba poznamenat, že tato cena byla nastavena již tak nízko, že výrobnímu odvětví Společenství zajišťovala pouze minimální zisk. Z toho lze vyvodit, že použití původní cenové nabídky pro přezkum míry podtržení chybné nebylo.

4. Situace ve výrobním odvětví Společenství

4.1 Obecné poznámky

(80) V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání vlivu dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství vyhodnocení všech podstatných ekonomických faktorů a ukazatelů ovlivňujících stav výrobního odvětví včetně poklesu odbytu, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, výnosů z investic, kapacitního vytížení, faktorů ovlivňujících ceny Společenství, hotovostních toků, zásob, zaměstnanosti, mezd, růstu a možnosti zvýšení kapitálu nebo investic. V této souvislosti je třeba poznamenat, že žádné z uvedených kritérií nebylo při zkoumání nutně rozhodující.

4.2 Výroba, kapacita, vytížení kapacity a zásoby

(81) V období 1996 a 1997 došlo ke zvýšení výroby o 19 %. Zároveň se zvýšila i spotřeba. V letech 1997 a 1998 výroba klesla o 2 %, v roce 1998 a v OŠ pak zaznamenala další pokles o 18 %. Tento pokles korespondoval ve stejném období s mírným snížením spotřeby a prudkým snížením odbytu.

(82) Výrobní kapacitu je třeba posuzovat z pohledu toho, že výrobní zařízení se používá jak pro výrobu černých tak i barevných barvotvorných složek. Proto byla výrobní kapacita černých barvotvorných složek stanovena tak, že od vykázané kapacity výrobní linky byla odečtena výroba barevných barvotvorných složek.

(83) Z toho vyplynulo, že vytížení kapacity na 72 % v roce 1996 dosáhlo vrcholných 79 % v roce 1997 a v roce 1998 pokleslo na úroveň 69 %, která se udržela i během OŠ.

(84) Při analýze zásob je třeba poznamenat, že černé barvotvorné složky jsou vyráběny na objednávku a zásoby tedy tvoří zboží, které má být expedováno zákazníkům. V tomto ohledu se analýza zásob jeví pro posouzení ekonomické situace ve výrobním odvětví Společenství jako nepodstatná. Proto byla níže uvedená analýza zásob provedena pouze pro úplnost.

(85) Konečný stav zásob výrobního odvětví Společenství poklesl mezi rokem 1996 a OŠ o 58 %, v roce 1997 byl pokles nejvyšší a v roce 1998 se vrátil na úroveň roku 1996. Ve vztahu k celkovému objemu výroby výrobního odvětví Společenství se konečný stav zásob snížil o 58 % i v posuzovaném období, neboť v roce 1996 tvořily zásoby 20,7 % celkového objemu výroby a v OŠ 8,7 %.

(86) Snížení stavu zásob v OŠ bylo výsledkem zavedení určitých opatření zajišťujících snížení zásob. Ještě další tři faktory přispěly k poklesu zásob hotových výrobků: objednávky a prognózy odbytu byly ve větším souladu; v důsledku mletí výrobků vzniklo v roce 1999 slabé místo, které vedlo ke zvýšení stavu zásob polotovarů (nezabalené černé barvotvorné složky), a tím ke snížení zásob hotových výrobků; a konečně v červnu 1999 začala americká prodejní organizace výrobního odvětví Společenství vytvářet zásoby ve Spojených státech amerických, takže dodávky do Spojených států amerických vedly ke snížení zásob ve Společenství.

4.3 Objem prodeje, podíl na trhu a růst

(87) Prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým stranám ve Společenství se v posuzovaném období snížil o 5 %. V období 1996 a 1997 klesl objem prodeje o 2 %. V letech 1997 a 1998 došlo jak ke zvýšení prodeje o 15 % v souladu se zvýšením spotřeby. Prodej prudce klesl v roce 1998 a v OŠ, zatímco spotřeba se snížila pouze nepatrně (pokles o 1 %).

(88) Tím se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil ze 45,0 % v roce 1996 na 41,6 % v roce 1997, potom se mírně zvýšil na 43,1 % v roce 1998 a v OŠ opět poklesl na 36,5 %. I přes značný růst spotřeby černých barvotvorných složek ve Společenství nebylo výrobní odvětví Společenství schopno mít z toho užitek. Celkový pokles podílu výrobního odvětví Společenství na trhu korespondoval se zvýšením podílu dotyčného výrobku na trhu. Zde je nutné zdůraznit, že i přes růst celkové spotřeby černých barvotvorných složek v posuzovaném období o 17 %, nemělo výrobní odvětví Společenství ze zvýšeného prodeje užitek. Právě naopak v tomto období výrobní odvětví Společenství zaznamenalo ztrátu objemu prodeje (o 5 %) i svého podílu na trhu.

4.4 Prodejní ceny a faktory ovlivňující prodejní ceny

(89) Jednotková cena se u dotyčného výrobku prodávaného průmyslem Společenství na trhu Společenství v posuzovaném období snížila celkově o 16 %. Po 6 % poklesu v letech 1996 a 1997 se ceny v období 1997-1998 ještě snížily o dalších 7 % a další pokles o 3 % následoval v roce 1998 a v OŠ.

(90) Pokud jde o faktory ovlivňující prodejní ceny, byly zkoumány výrobní náklady. Výrobní náklady klesly mezi rokem 1996 a OŠ o 8 %, a to většinou díky snížení cen surovin, které tvoří [60 % až 75 %] [8] celkových výrobních nákladů. Celkové výrobní náklady se snížily o 7 %.

(91) Pokud jde konkrétně o mzdy, ukázaly údaje získané od Ciba Specialty Chemicals plc, že v posuzovaném období vzrostly mzdy o 26 %. Při 15 % růstu odhadovaného počtu pracovníků v oblasti černých barvotvorných složek dosáhl růst mezd v posuzovaném období 10 %, což odpovídá ročnímu průměrnému růstu mezd a platů o 2,8 %. Mzdové náklady však tvoří pouze malé procento celkových výrobních nákladů. Mírný nárůst mezd se však shodoval se zvýšením výkonnosti výrobního odvětví Společenství, která se odrazila ve zkrácení výrobního cyklu ("batch-time") a ve zvýšení výnosů na jeden výrobní cyklus.

(92) Ze shora uvedeného byl vyvozen závěr, že během posuzovaného období ceny ve výrobním odvětví Společenství klesly mnohem více než náklady (-7 %). Tento prudký pokles cen (-16 %) vedl k vysokým ztrátám ve výrobním odvětví Společenství, které jsou dále uvedeny.

4.5 Rentabilita, hotovostní tok a návratnost investic

(93) Rentabilita výrobního odvětví Společenství vyjádřená v tržbách z čistého prodeje na trhu Společenství bez zvláštních výdajů a před zdaněním byla následující: zatímco v roce 1996 byly příjmy a výdaje téměř vyrovnané, v roce 1997 se rentabilita pohybovala [-5 % až -7 %], v roce 1998 [-7 % až -9 %] a v OŠ [-8 % až -10 %] [9].

(94) V období 1996 a 1997 se rentabilita výrobního odvětví Společenství zhoršila, když se výrobní odvětví z počátečního vyrovnaného stavu příjmů a výdajů dostalo do ztráty. To odpovídalo poklesu objemu prodeje ve výrobním odvětví Společenství (-2 %) a prudkému snížení prodejních cen (-7 %), zatímco náklady výrobního odvětví Společenství zůstaly stejné. V letech 1997 a 1998 se výrobní odvětví Společenství pokusilo snížením cen (-7 %) objem prodeje a podíl na trhu opět zvýšit. Jelikož však došlo ke snížení nákladů pouze o 6 %, mělo toto snížení cen za následek ještě vyšší ztráty. V roce 1998 a v OŠ se ztráty ještě prohloubily, neboť prodejní ceny klesly o 3 %, zatímco náklady o pouhé 1 %.

(95) Jedna z dotčených stran namítla, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo hmotné újmy, neboť odvětví barvotvorných složek bylo po celé uvedené období a dokonce i po OŠ ziskové.

(96) K tomu je třeba podotknout, že předmětem tohoto řízení jsou černé barvotvorné složky a nikoliv barvotvorné složky obecně. Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství utrpělo v OŠ značné ztráty při prodeji černých barvotvorných složek v rámci Společenství. Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství je ziskové pokud jde o jiné výrobky, např. barevné barvotvorné složky, však nevylučuje jeho poškození v kontextu právě probíhajícího řízení.

(97) Hotovostní tok bylo možné zjistit pouze u Ciba Specialty Chemicals Inc., švýcarské mateřské společnosti firmy Ciba Specialty Chemicals plc, a to pouze za období od roku 1997, kdy byla tato mateřská společnost založena. Černé barvotvorné složky tvoří však jen cca 0,4 % celkového obratu této mateřské společnosti. Vzhledem k tomu se dospělo k závěru, že tento faktor nemůže být pro posouzení situace výrobního odvětví Společenství v oblasti černých barvotvorných složek směrodatný.

(98) V oblasti investic bylo možné provést šetření pouze u Ciba Specialty Chemicals plc. Černé barvotvorné složky však tvoří zhruba 3,5 % celkového obratu Ciba Specialty Chemicals plc. Vzhledem k tomu se došlo k závěru, že tento faktor nemůže být pro posouzení situace výrobního odvětví Společenství v oblasti černých barvotvorných složek směrodatný.

4.6 Investice a možnosti zvýšení kapitálu

(99) Investice se v posuzovaném období snížily z indexu 100 v roce 1996 na 71 v OŠ. V posuzovaném období představovaly zhruba 9 % obratu výrobního odvětví Společenství.

(100) Tento ukazatel mohl být zjištěn pouze na základě údajů od Ciba Specialty Chemicals plc. Jelikož však, jak již bylo shora uvedeno, představují černé barvotvorné složky pouze 3,5 % celkového obratu Ciba Specialty Chemicals plc., dospělo se k závěru, že tento faktor nemůže být pro posouzení situace výrobního odvětví Společenství v oblasti černých barvotvorných složek směrodatný.

4.7 Zaměstnanost a produktivita

(101) Počet pracovníků zaměstnaných ve výrobě černých barvotvorných složek ve výrobním odvětví Společenství vzrostl o 15 %, ze 48 osob zaměstnaných v roce 1996 na 55 v OŠ. Jelikož se tento počet vztahuje jak na výrobu černých tak barevných barvotvorných složek, byla zaměstnanost stanovena podle podílu objemu výroby černých barvotvorných složek na celkové výrobě všech barvotvorných složek.

(102) Produktivita výrobního odvětví Společenství, měřená jako výkon na osobu, klesla v posuzovaném období o 14 %. Údaje o produktivitě se ve velké míře shodují se zjištěnými údaji v oblasti zaměstnanosti.

5. Závěr k újmě

(103) V období od roku 1996 a v OŠ objem dovozů černých barvotvorných složek pocházejících z Japonska podstatně vzrostl (41 %). Ceny těchto dovozů se ve stejném období stále snižovaly (-19 %), což mělo za následek snižování cen výrobního odvětví Společenství, neboť ceny které toto odvětví Společenství při cenových jednání nabízelo, byly dovozními cenami podtrženy.

(104) Ve stejném období se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila, a to jak ve výrobě (-1 %), prodeji (-5 %), tak podílu na trhu (-8,5 %). I přes podstatné snížení celkových nákladů (-7 %) vedl prudký pokles cen (-16 %) k velkým ztrátám. V posuzovaném období se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu i přes zvýšení spotřeby ve Společenství o 17 % prudce snížil, a to ze 45,0 % na 36,5 %.

(105) Jen v letech 1996 a 1997 klesl podíl výrobního odvětví Společenství na trhu ze 45,0 % na 41,6 %. S úmyslem zastavit tento vývoj došlo v roce 1998 ke snížení prodejních cen o 6 %, čímž se zvýšil podíl výrobního odvětví Společenství na trhu (ze 41,6 % v roce 1997 na 43,1 % v roce 1998), avšak na úkor rentability, která se snížila z [-5 % až -7 %] na [-7 % až -9 %] [10]. V roce 1998 a v OŠ mohlo výrobní odvětví Společenství snížit své ceny pouze o (-3 %), což mělo za následek pokles objemu prodeje (-18 %) a podílu na trhu až na 36,5 %. Jelikož ceny ve výrobním odvětví Společenství se snižovaly rychleji než náklady, utrpělo výrobní odvětví Společenství ještě vyšší ztrátu.

(106) Vzhledem ke shora uvedeným důvodům byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo v OŠ ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení hmotnou škodu, která se projevila snížením výroby a prodeje, ztrátou podílu na trhu a poklesem cen, což vedlo k vysokým ztrátám.

F. PŘÍČINY ÚJMY

1. Předběžné poznámky

(107) Podle článku 3 základního nařízení bylo zkoumáno, zda objem a ceny uvedených dumpingových dovozů měly na výrobní odvětví Společenství takový dopad, který by mohl být ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení označen za hmotný. V průběhu šetření bylo kromě jiného zkoumáno, zda na výrobní odvětví Společenství nepůsobily současně i jiné známé faktory než dumpingové dovozy mající za následek jeho újmu.

2. Dopad dumpingových dovozů

(108) Během posuzovaného období došlo ke značnému zvýšení objemu a podílu dumpingových dovozů dotyčného výrobku na trhu. Současně se zhoršila situace výrobního odvětví Společenství, který zaznamenal snížení objemu prodeje a svého podílu na trhu. Ztráta podílu výrobního odvětví Společenství na trhu byla způsobena zejména dovozy dotyčného výrobku.

(109) Je třeba poznamenat, že konkurence se na trhu s černými barvotvornými složkami projevuje hlavně v cenách. To lze odůvodnit malým počtem firem na trhu a velkou zaměnitelností různých výrobků.

(110) V tomto ohledu šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství bylo nuceno snížit své prodejní ceny, aby si udrželo svou pozici na trhu. To bylo prokázáno zjištěním, že ceny výrobního odvětví Společenství byly podbízeny cenami dotyčného výrobku. V letech 1996 a 1997 se ceny výrobního odvětví Společenství snížily o 7 %, zatímco ceny dotyčného výrobku klesly o 10 %. To odpovídalo ztrátě podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a nárůstu podílu dotyčného výrobku na trhu o 5,7 %. Ve snaze získat zpět svůj podíl na trhu snížilo výrobní odvětví Společenství v období 1997 a 1998 své ceny o dalších 6 %, což mělo za následek zvýšení jeho podílu na trhu a mírné snížení podílu dotyčného výrobku na trhu. Vzhledem ke způsobeným ztrátám snížilo výrobní odvětví Společenství v roce 1998 a v OŠ své ceny jen o další 3 %, zatímco japonští vývozci snížili své ceny o 5 %. Výrobní odvětví Společenství tak ztratilo svůj podíl na trhu, zatímco podíl dotyčného výrobku na trhu zaznamenal značný nárůst. Kombinovaný účinek poklesu cen a snížení objemu prodeje spolu se snížením objemu výroby tak nepříznivě ovlivnil rentabilitu výrobního odvětví Společenství.

3. Působení jiných faktorů

3.1 Ostatní dovozy

(111) Dovozy z třetích zemí tvořily v OŠ více než 20 % spotřeby Společenství.

(112) Kromě dovozů černých barvotvorných složek z Japonska se tyto výrobky dovážejí především ze Spojených států amerických, kde je jeden původní americký výrobce černých barvotvorných složek a dva další výrobci napojení na japonské vyvážející výrobce.

(113) Dovozy černých barvotvorných složek pocházejících ze Spojených států amerických se na základě údajů spolupracujících uživatelů a odhadů výrobního odvětví Společenství snížily z indexu 100 v roce 1996 na 93 v roce 1997. V roce 1998 se dovozy ze Spojených států amerických zvýšily na 105 a v OŠ dále až na 124. Podíl těchto dovozů na trhu se vyvíjel z 19,0 % v roce 1997, na 16,7 % v roce 1997, na 16,9 % v roce 1998 a na 20,1 % v OŠ.

(114) Pokud jde o ceny, nejsou z roku 1996 k dispozici žádné údaje, od roku 1997 se však cenová hladina podstatně snížila, a to z indexu 100 v roce 1997 na 82 v roce 1998 a na 76 v OŠ.

(115) Zde je nutné poznamenat, že cenová hladina dovozu černých barvotvorných složek pocházejících ze Spojených států amerických byla, s výjimkou roku 1997, pod úrovní dovozů z Japonska.

(116) Z pohledu nízkých cen dovozů ze Spojených států amerických bylo zjištěno, že dovozy černých barvotvorných složek z USA mohly přispět k újmě, které výrobní odvětví Společenství v OŠ utrpělo. Podíl dovozů ze Spojených států amerických na trhu však zůstal i přes jeho nízké ceny stabilní, a nemohl být tedy příčinou ztráty podílu výrobního odvětví Společenství na trhu.

3.2 Vývoj výrobních nákladů ve výrobním odvětví Společenství

(117) Bylo zkoumáno, zda zhoršení situace výrobního odvětví Společenství, zejména pokud jde o jeho rentabilitu, bylo zapříčiněno zvýšením výrobních nákladů.

(118) Jak již bylo shora uvedeno, v posuzovaném období klesly výrobní náklady výrobního odvětví Společenství o 7 %, a to především díky snížení cen surovin.

(119) Z toho lze tedy vyvodit závěr, že ke zhoršení situace ve výrobním odvětví Společenství v posuzovaném období nemohlo dojít v důsledku zvýšení výrobních nákladů.

4. Závěr k příčinám újmy

(120) Shora uvedené závěry jasně dokazují, že mezi dumpingovými dovozy a hmotnými újmami výrobního odvětví Společenství existuje příčinná souvislost. To je dokázáno zvláště ztrátou podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, který téměř zcela získaly dovozy z Japonska, a snížením úrovně cen a rentability výrobního odvětví Společenství. To bylo doprovázeno zvýšením dovozů z Japonska za ceny, které byly výrazně pod cenami výrobního odvětví Společenství a které jej donutily, aby své ceny snížil.

(121) Jiné faktory, především pak dovozy ze Spojených států amerických, mohly sice také přispět k poškození výrobního odvětví Společenství, nemohly však, zejména z pohledu podílu na trhu získaného levnými japonskými dovozy, na příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy z Japonska a škodou, která tím výrobnímu odvětví Společenství vznikla, nic změnit.

(122) Byl proto učiněn závěr, že dumpingové dovozy pocházející z Japonska způsobily výrobnímu odvětví Společenství hmotnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Předběžné poznámky

(123) Podle článku 21 základního nařízení a na základě předložených důkazů bylo také zkoumáno, zda v tomto řízení, i přes škodlivý účinek dumpingových dovozů, neexistují přesvědčivé důkazy proti zavedení antidumpingových opatření. Za tímto účelem byly zkoumány všechny různé zájmy jako celek.

(124) Za účelem zjištění, zda je zavedení antidumpingových opatření proti zájmům Společenství či nikoliv, byly vyžádány údaje od všech dotčených stran, včetně domácího výrobního odvětví, dovozců/obchodníků a uživatelů.

2. Zájem výrobního odvětví Společenství

2.1 Životaschopnost výrobního odvětví Společenství

(125) Šetření ukázalo, že celková rentabilita výrobního odvětví Společenství v oblasti výroby všech barvotvorných složek ve stejném závodě, ve kterém se vyrábějí černé barvotvorné složky, byla v posuzovaném období pozitivní. Nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství v obchodě s černými barvotvornými složkami je proto možné přisoudit nekalým obchodním praktikám japonských vyvážejících výrobců, které výrobní odvětví Společenství poškodily.

(126) Na základě vývoje vysledovaného v posuzovaném období se očekává, že trh Společenství s černými barvotvornými složkami by mohl v následujících letech nadále růst. Ačkoliv se výroba samoprůpisového papíru pravděpodobně sníží, bude toto snížení kompenzováno zvýšením výroby termografického papíru. V tomto ohledu investice výrobního odvětví Společenství do této oblasti v posuzovaném období a trvalé úsilí ve výzkumu a vývoji (nárůst o 44 % v posuzovaném období) nasvědčují, že výrobní odvětví Společenství nechce tento trh opustit a že v případě znovunastolení rovných podmínek na trhu by mohlo mít z očekávaného růstu na tomto trhu zisk.

(127) Konečně je třeba konstatovat, že výrobní odvětví Společenství značně zvýšilo svou výkonnost. Podstatný pokrok byl dosažen ve formě zkrácení výrobního cyklu a zvýšení výnosů z jednoho výrobního cyklu, čímž došlo ke snížení nákladů.

2.2 Pravděpodobný účinek přijatých opatření

(128) Zavedení antidumpingových opatření může mít obecně za následek zvýšení objemu výrobků výrobního odvětví Společenství prodávaných na trhu Společenství a/nebo zvýšení úrovně cen dosahovaných v tomto odvětví.

(129) Pokud jde o zvýšení cen na trhu Společenství je pravděpodobné, že přijetí antidumpingových opatření u dotyčného výrobku bude mít dopad na výši jeho cen a následně i na cenovou hladinu ve Společenství.

(130) Jelikož nejvážnějším poškozujícím faktorem bylo snížení cen a následné finanční ztráty, lze očekávat, že přijatá opatření přinesou výrobnímu odvětví Společenství zvýšení úrovně jeho cen.

(131) Přijatá opatření budou mít také pravděpodobně za následek mírné zvýšení objemu prodeje. V tomto ohledu umožní zvýšení objemu prodeje, a tím i zvýšení výroby, ve Společenství snížit jednotkové náklady a zlepšit rentabilitu ve výrobním odvětví Společenství.

(132) Z toho lze tedy vyvodit závěr, že přijetí antidumpingových opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství zvýšit jak ceny, tak objem prodeje, a tím zlepšit jeho celkovou finanční situaci.

2.3 Pravděpodobný dopad nepřijetí opatření na výrobní odvětví Společenství

(133) Pokud by nebyla antidumpingová opatření přijata, bude nepříznivý vývoj cen, ziskovosti a podílu na trhu pokračovat nebo se případně ještě zhorší.

(134) Pokud se cenová hladina ve Společenství nezvýší, nelze vzhledem k opatřením, která již byla ke zvýšení výkonnosti učiněna, očekávat, že by se rentabilita výrobního odvětví Společenství zvýšila racionalizací. Navíc současný stav finančních ztrát neumožňuje další provozuschopnost tohoto odvětví. Pokud by tedy zůstala cenová úroveň stejná nebo by dokonce ještě klesla, lze očekávat, že by bylo výrobní odvětví Společenství nakonec nuceno se z tohoto trhu stáhnout, čímž by došlo ke ztrátám investic, know-how a pracovních míst. Počet dodavatelů na trhu Společenství by se tak podstatně snížil, což by mělo nepříznivý dopad na konkurenci ve Společenství. Pokud by výrobní odvětví Společenství tento trh opustilo, je velmi nepravděpodobné, že by se v budoucnu znovu vrátilo. Jednak by výrobní odvětví Společenství ztratilo důvěryhodnost u svých zákazníků, se kterými úzce spolupracuje na výzkumu a vývoji. Dále je třeba pro uvedení nového výrobního zařízení do provozu počítat s obdobím minimálně dvou až tří let a dalším rokem pro dosažení potřebné stability výrobního cyklu. V neposlední řadě by došlo i ke ztrátě pracovních sil a poznatků z výzkumu a vývoje, které byly za tu dobu získány a dosaženy.

2.4 Závěr

(135) Vzhledem ke shora uvedeným důvodům se dospělo k závěru, že antidumpingová opatření přinesou výrobnímu odvětví Společenství užitek ve formě zvýšení cen a určitého zvýšení objemu jeho prodeje a výroby, a tím zlepšení jeho finanční situace. Na druhé straně by nepřijetí takových opatření mohlo mít ve střednědobém horizontu za následek stažení výrobního odvětví Společenství z tohoto trhu.

3. Zájem dovozců/obchodníků

(136) Tři ze čtyř dotčených dovozců/obchodníků představujících asi 60 % celkového objemu dovozů dotyčného výrobku, dotazník Společenství nevyplnili, poskytli však obecné údaje.

(137) Jeden z nich argumentoval tím, že zavedení antidumpingového cla by mohlo mít za následek eliminaci dotyčného výrobku na trhu Společenství. Neuvedl však nic, co by jeho tvrzení potvrzovalo, ani nic, co by mělo dopad na jeho obchodní aktivity.

(138) Zde je třeba poukázat na to, že ačkoliv má výrobní odvětví Společenství dostatek volných kapacit, k pokrytí celkových potřeb na trhu Společenství to nestačí. K pokrytí této poptávky je nezbytný dovoz. Z tohoto důvodu by výsledkem přijatých opatření nemělo být úplné vytlačení dotyčného výrobku z trhu Společenství, nýbrž spíše to, že tyto dovozy budou uskutečňovány za spravedlivé ceny.

(139) Na základě údajů poskytnutých jediným spolupracujícím dovozcem/obchodníkem bylo zjištěno, že dovozci/obchodníci obchodují také s jinými výrobky než jsou černé barvotvorné složky, na které připadá [8 až 12 %] [11] celkového objemu obchodů. Jelikož by se antidumpingová opatření měla projevit ve výrobním odvětví Společenství hlavně zvýšením cen a určitým zvýšením objemu prodeje, je nepravděpodobné, že by mohla mít nepříznivý dopad na snížení objemu prodeje u dovozců/obchodníků.

(140) Závěrem je nepravděpodobné, že zavedení antidumpingových opatření na dovozy černých barvotvorných složek, původem z Japonska, významně ovlivní hospodářskou situaci dovozců/obchodníků.

4. Zájem uživatelů

4.1 Předběžné poznámky ke struktuře průmyslového odvětví uživatelů

(141) Černé barvotvorné složky se používají k nanášení na papír při výrobě samoprůpisového a termografického papíru. Černé barvotvorné složky se na základě dané "receptury" mísí s jinými chemikáliemi a tato směs se potom použije k potažení základového papíru.

(142) Podle dostupných údajů existuje ve Společenství 15 uživatelů, kteří jsou výrobci samoprůpisového a/nebo termografického papíru, z nichž 8 při tomto řízení spolupracovalo. Dva z těchto uživatelů vyrábějí oba typy papíru, tři se zabývají pouze výrobou samoprůpisového papíru a tři pouze termografického papíru. Co do velikosti nejsou firmy zabývající se potahováním papíru stejné. Jedná se o velké a středně velké podniky. Navíc existují firmy, které vyrábějí pouze potahovaný papír, ale i firmy, které vyrábějí i jiný (nepotahovaný papír). Konečně je třeba podotknout, že většina firem vyrábí samotný základový papír, zatímco jeden spolupracující uživatel nakupuje tento základový papír, který potom potahuje.

(143) Asi 40 % celkové spotřeby černých barvotvorných složek ve Společenství se používá k potahování při výrobě samoprůpisového papíru. Výroba tohoto typu papíru ve Společenství představovala v roce 1998 asi 1000000 tun.

(144) V tomto odvětví vyvíjí činnost pět spolupracujících uživatelů. Nejdůležitější výrobce představuje více než 30 % výroby Společenství. Druhá a třetí největší firma dohromady dosahují 25 % výroby Společenství a dvě další společnosti představují každá asi 10 % výroby Společenství.

(145) Podíl dovozů samoprůpisového papíru je velmi nízký (1 % až 2 %). Obchod samoprůpisovým papírem je podle získaných údajů na ústupu, a to vlivem zavádění nových technologií, jako je elektronická pošta, inkoustové a laserové tiskárny, jejichž použitím se minimalizuje spotřeba formulářů s více kopiemi, na které se samoprůpisový papír nejvíce používá.

(146) Asi 60 % celkové spotřeby černých barvotvorných složek ve Společenství se používá k potahování při výrobě termografického papíru. Výroba tohoto typu papíru ve Společenství činila v OŠ asi 200000 tun.

(147) V tomto odvětví vyvíjí činnost pět spolupracujících uživatelů. Podíl na trhu největšího z nich představuje [35 % až 45 %] [12]. Druhá a třetí největší firma tvoří asi jednu třetinu podílu té největší a zbytek trhu má rozděleno dalších přibližně 5 firem.

(148) Podíl dovozů je velmi nízký, tj. necelých 7 %. Toto odvětví vykazuje dle získaných údajů 4 až 5 % meziroční nárůst důsledkem používání termografického papíru k výrobě jízdenek a štítků.

4.2 Údaje spolupracujících stran

(149) Spolupracující firmy mají obrat cca 2000 miliónů EUR, z čehož polovinu tvoří potahovaný papír. V OŠ zaměstnávaly tyto firmy asi 10000 pracovníků.

(150) Pokud jde o rentabilitu, byla v OŠ průměrná vážená rentabilita výrobců termografického papíru v rozmezí [5 % až 7 %] [13], zatímco vážená průměrná rentabilita výrobců samoprůpisového papíru v OŠ se pohybovala mezi [0,5 až 2 %].

(151) Uživatelé dále uvedli, že v OŠ představoval jejich nákup od dovozců/obchodníků 77 % celkového objemu dovozů dotyčného výrobku. Současně nakoupili asi 72 % černých barvotvorných složek vyrobených ve výrobním odvětví Společenství.

(152) Šetření ukázalo, že černé barvotvorné složky představují průměrně 1,1 % celkových nákladů na výrobu samoprůpisového papíru. U výrobců termografického papíru potom představují tyto složky 7,9 % celkových výrobních nákladů. U uživatelů celkově dosahuje vážený průměr 4,2 %.

4.3 Vliv antidumpingových opatření na náklady

(153) Vzhledem ke shora uvedenému by antidumpingové clo v uvažované výši mělo za následek maximální zvýšení výrobních nákladů u výrobců samoprůpisového papíru o 0,21 %. Pro výrobce termografického papíru by maximální nárůst výrobních nákladů představoval 1,49 %.

(154) Toto by však byl pouze hypotetický maximální účinek přijatých opatření, pokud by dopadl na uživatele v plném rozsahu. Při této hypotéze však není zohledněn fakt, že uživatelé mají značnou kupní sílu, že existují alternativní zdroje dodávek (Spojené státy americké), pro která tato opatření neplatí, a že ačkoliv se určité zvýšení cen očekává, je nepravděpodobné, že by bylo ve stejné výši jako navrhované clo, neboť výrobní odvětví Společenství by mělo také mít užitek z mírného zvýšení objemu svého prodeje.

4.4 Argumenty uživatelů k zavedení antidumpingových opatření

a) Únosnost zvýšení nákladů černých barvotvorných složek

(155) Někteří uživatelé namítli, že vzhledem k tvrdé konkurenci mezi výrobci papíru a současné úrovni cen jejich hotových výrobků nelze již ceny černých barvotvorných složek zvyšovat.

(156) Šetření ukázalo, že černé barvotvorné složky tvoří pouze malou část celkových výrobních nákladů výrobců papíru. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím náklady výrobců papíru jsou ceny papíroviny, které představují 50 a více procent výrobních nákladů potahovaného papíru, a které velmi kolísají. Měsíční vývoj cen papíroviny v období mezi rokem 1996 a koncem OŠ ukazuje, že ceny papíroviny kolísaly měsíčně až o 28 %.

(157) Vzhledem k tomu, že papírovina představuje 50 nebo více procent nákladů na výrobu potahovaného papíru, má kolísání cen papíroviny velký dopad na celkové náklady výroby jak samoprůpisového, tak termografického papíru.

(158) V tomto ohledu údaje poskytnuté spolupracujícími uživateli ukazují, že pohyb cen hlavní suroviny se odráží v cenách potahovaného papíru. Získané údaje ukázaly, že kolísání cen až o 12 % může mít velký dopad i na spotřebitele.

(159) Byl proto učiněn závěr, že mírné zvýšení cen, ke kterému může zavedením navrhovaných opatření dojít, jen velmi nepravděpodobně ohrozí ekonomické aktivity dotčených uživatelů.

b) Omezení zdrojů nákupu

(160) Jeden z uživatelů namítl, že zavedení antidumpingového cla omezí zdroje nákupu, které uživatelé Společenství mají, a tím eliminuje nebo sníží konkurenci ve Společenství.

(161) Šetření ukázalo, že nejpravděpodobnější účinek zavedení antidumpingových opatření bude spíše mírné zvýšení úrovně cen černých barvotvorných složek ve Společenství než úplné vytlačení japonských dovozů z trhu Společenství, a to zejména proto, že výrobní odvětví Společenství nebude schopno celou potřebu trhu Společenství v této oblasti pokrýt. Navíc alternativním zdrojem dodávek těchto výrobků je kromě výrobního odvětví Společenství a Japonska i USA.

(162) Dospělo se tedy k závěru, že zavedení antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně pro uživatele ve Společenství za následek snížení dostupných zdrojů nákupu. Naproti tomu by nezavedení antidumpingových opatření mohlo ve střednědobém horizontu vést k likvidaci jediného výrobce černých barvotvorných složek ve Společenství, a to zejména z důvodu značných ztrát způsobených dumpingovým dovozem dotyčného výrobku, čímž by došlo ke snížení zdrojů nákupu tohoto zboží ve Společenství.

a) Ztráta konkurenceschopnosti vývozů ze Společenství

(163) Jeden uživatel namítl, že zavedení antidumpingového cla ohrozí jeho vývozy ze Společenství, neboť bude muset oproti konkurenci mimo Společenství čelit zvýšení nákladů.

(164) Jednak bylo zjištěno, že díky tvrdé konkurenci na trhu Společenství jsou ceny černých barvotvorných složek ve Společenství podstatně nižší než v jiných důležitých zemích, kde se papír vyrábí, tj. ve Spojených státech amerických a Japonsku. Výrobci samoprůpisového a termografického papíru mimo Společenství nakupují černé barvotvorné složky za ceny až o 20 % vyšší než za ně platí uživatelé ve Společenství. Za druhé je třeba podotknout, že antidumpingové clo se buď na dotyčný výrobek v rámci režimu jejich dalšího zpracování neuvaluje nebo se vrací, pokud se dotyčný výrobek jako takový nebo jako součást dále zušlechtěného výrobku opět vyveze.

(165) Vzhledem ke shora uvedenému by zavedení antidumpingového cla nemělo nepříznivě ovlivnit konkurenceschopnost uživatelů Společenství na vývozních trzích.

5. Důsledky pro konkurenci na trhu Společenství

(166) Podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení byla zvláštní pozornost věnována potřebě eliminace nepříznivých účinků dumpingových dovozů a obnovení obvyklé konkurence ve Společenství.

(167) Ze struktury světového trhu s černými barvotvornými složkami je zřejmé, že ve světě jsou tři největší oblasti, ve kterých se toto zboží vyrábí: Evropské společenství, kde jediným výrobcem je Ciba; Japonsko, kde jsou známi čtyři výrobci černých barvotvorných složek; a Spojené státy Americké, kde jsou známy tři výrobci tohoto výrobku (dva z nich jsou sesterské společnosti hlavních dvou japonských vyvážejících výrobců a jeden je nezávislý výrobce).

(168) Ciba vyrábí v rámci Společenství jak černé, tak barevné barvotvorné složky. V OŠ představoval její podíl na trhu 36,5 %, zatímco dovozy dotyčného výrobku činily 43,4 % a podíl dovozů ze Spojených států amerických 20,1 %. Odhaduje se však, že 15 % dovozů pocházejících ze Spojených států amerických připadá na zboží vyrobené americkými sesterskými společnostmi dvou hlavních japonských vyvážejících výrobců. Evropské společenství, které představuje největší světový trh černých barvotvorných složek (připadá na něj 38 % celkové odhadované spotřeby černých barvotvorných složek), vykazuje velký podíl dovozů (cca 64 % celkové spotřeby).

(169) Dva výrobci v Japonsku, kteří jsou hlavními vývozci zboží na trh Společenství, představují více než 70 % výrobní kapacity. Trh černých barvotvorných složek v Japonsku je pro vývoz ze Společenství uzavřen, neboť na výrobu samoprůpisového papíru se nepoužívají černé barvotvorné složky, nýbrž barevné, a ODB-2 nelze ze Společenství kvůli patentovým omezením vyvážet. Z těchto důvodů se do Japonska černé barvotvorné složky nedovážejí.

(170) Sesterské společnosti dvou hlavních japonských výrobců ve Spojených státech amerických mají s více než 50 % největší výrobní kapacitu. Pro americký trh je charakteristické vysoké clo na dovozy černých barvotvorných složek (11,6 %). Navíc ve Spojených státech amerických je díky akvizici jednoho místního výrobce sesterská firma japonského výrobce vázána dlouhodobou smlouvou o dodávkách s největším americkým uživatelem, jehož podíl na trhu s černými barvotvornými složkami ve Spojených státech amerických představuje 40 až 50 %. Vzhledem k uvedeným důvodům činí dovoz tohoto zboží do Spojených států amerických pouze 17 %.

(171) Společenství je proto trhem s největším podílem dovozů a nejnižšími cenami na světě. Podle údajů předaných dotčenými stranami byly v OŠ ceny ve Spojených státech amerických a v Japonsku o více než 20 % vyšší než ve Společenství.

(172) Pokud jde o situaci na trhu Společenství šetření ukázalo, že jako důsledek dumpingových dovozů dotyčného výrobku ztratilo výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období značný podíl na trhu a utrpělo stále rostoucí finanční ztráty. Ztráta podílu na trhu byla způsobena zejména nekalými praktikami při obchodu s dotyčným výrobkem. S ohledem na podíl japonských vyvážejících výrobců na trhu Společenství, ať již jde o vývozy z Japonska či ze Spojených států amerických, je celá situace ještě mnohem vážnější.

(173) Přijetí antidumpingových opatření by mělo zajistit setrvání výrobního odvětví Společenství na tomto trhu a zvýšení konkurence. Na druhé straně nelze vzhledem k omezené výrobní kapacitě výrobního odvětví Společenství a kupní síle uživatelů očekávat, že zavedená antidumpingová opatření trh Společenství pro dovozy dotyčného výrobku uzavřou.

(174) Je pravděpodobné, že bez zavedení antidumpingových opatření by bylo výrobní odvětví Společenství nuceno tento trhu opustit, což by mělo za následek oslabení konkurence ve Společenství. Jak již bylo zmíněno ve 134. bodu odůvodnění, kdyby tento případ nastal, není vzhledem k vysokým nákladům, které jsou s tím spojené, pravděpodobné, že by se výrobní odvětví Společenství v budoucnu na tento trh vrátilo.

(175) Z toho lze tedy vyvodit závěr, že zavedením antidumpingových opatření dojde ke znovunastolení stejných podmínek konkurence pro všechny účastníky trhu.

6. Závěr k zájmům Společenství

(176) Šetření ukázalo, že zavedení antidumpingového cla zlepší situaci výrobního odvětví Společenství zejména zvýšením cen a obnovením jeho rentability. Pokud by tato opatření nebyla zavedena, bylo by výrobní odvětví Společenství vzhledem ke svým finančním ztrátám nuceno své aktivity v této oblasti ve střednědobém horizontu ukončit.

(177) Vzhledem k omezenému podílu černých barvotvorných složek na obchodních aktivitách dovozců/obchodníků je nepravděpodobné, že by zavedení cla mohlo jejich situaci výrazně nepříznivě ovlivnit.

(178) Vzhledem k tomu, že černé barvotvorné složky představují pouze malou část nákladů uživatelů, že se kolísání cen surovin odráží v cenách papírových výrobků a že existují alternativními zdroje dodávek tohoto zboží, např. z USA, bude mít zavedení antidumpingového cla u dotyčného výrobku pravděpodobně jen okrajový dopad na situaci uživatelů. Zavedení antidumpingových opatření by mělo rovněž díky znovunastolení rovných podmínek posílit konkurenci na trhu Společenství s černými barvotvornými složkami.

(179) Vzhledem ke shora uvedeným důvodům došla Komise k závěru, že z hlediska zájmů Společenství neexistují za těchto okolností žádné přesvědčivé důvody proti zavedení antidumpingových opatření,

H. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(180) Při stanovení konečného cla bylo posouzeno zjištěné dumpingové rozpětí a výše cla potřebná k odstranění újmy, které výrobnímu odvětví Společenství vznikly.

1. Úroveň odstranění újmy

(181) Výše cla potřebná k odstranění poškozujících účinků dumpingových dovozů by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout přiměřený zisk z prodeje. V tomto ohledu bylo zjištěno, že vzhledem k rentabilitě, kterou by výrobní odvětví Společenství mohlo dosáhnout, kdyby nebylo vlivem dumpingových dovozů poškozeno, lze za přiměřenou míru zisku z obratu považovat 7 %. Při stanovení této míry se vycházelo z veřejně přístupné zprávy jedné nezávislé strany, ve které byla uvedena rentabilita celé řady evropských firem podnikajících v chemickém průmyslu.

(182) Firma Yamamoto namítla, že údaje předané skupinou Mitsui jsou k individuálnímu posouzení míry újmy dostačující. Údaje od skupiny Mitsui zahrnovaly obecné informace o firmách patřících do této skupiny, údaje o jejich nákupních cenách a dalším prodeji na trhu Společenství. Podle firmy Yamamoto to bylo pro stanovení příslušné vývozní ceny a příslušné míry poškození dostačující s ohledem na to, že veškerý její prodej ve Společenství zajišťovala skupina Mitsui. Podle čl. 18 odst. 4 základního nařízení byly Yamamoto a shora zmíněné firmy řádně uvědomeny o tom, že předané údaje byly nedostačující, a měly příležitost podat další vysvětlení. Yamamoto a skupina Mitsui (Japonsko) poskytly dodatečné informace k odpovědím skupiny Mitsui a stanovisko objasňující vztah mezi Yamamoto a Mitsui & Co. Ltd (dále jen Mitsui (Japonsko)) a roli Mitsui (Japonsko) jako jediného vývozce výrobků Yamamoto. Yamamoto však odmítla zodpovědět hlavní část dotazníků týkající se organizační struktury vyvážejícího výrobce, jeho výroby, vývozu do Společenství, domácího odbytu a výrobních nákladů.

(183) Vzhledem k neochotě výrobce spolupracovat nebylo možné v tomto ohledu provést individuální posouzení. Bylo sice možné ověřit, zda firmy patřící do skupiny Mitsui uvedly úplné a správné údaje o prodeji černých barvotvorných složek na trhu Společenství, avšak na základě chybějících údajů o výrobě, organizační struktuře a prodeji nebylo možné určit, zda prodej uvedený skupinou Mitsui představuje veškerý odbyt firmy Yamamoto ve Společenství. Černé barvotvorné složky vyráběné firmou Yamamoto v Japonsku mohly jít do Společenství jinými cestami přímo nebo prostřednictvím napojených stran. Yamamoto mohla při vývozu japonských černých barvotvorných složek do Společenství spolupracovat i s jinými výrobci a/nebo obchodníky, takže by bylo nutné určit jednotnou vývozní ceny a individuální míru újmy skupiny. Nedostatek údajů nutných k individuálnímu posouzení se tak vztahuje nejen na dumpingové rozpětí, ale i na míru újmy.

(184) Yamamoto je proto pro účely tohoto antidumpingového řízení považováno za nespolupracujícího vyvážejícího výrobce, takže u ní nebylo možné stanovit individuální míru újmy.

(185) Podle toho byla míra újmy zjištěna na základě porovnání výrobních nákladů ODB-1 a ODB-2 a přiměřené míry zisku u každého typu těchto černých barvotvorných složek vyráběných v průmyslu Společenství s prodejními cenami obdobných typů dotyčného výrobku na úrovni uživatelů. Míra újmy, tj. rozdíl vyjádřený jako procento CIF hodnoty zmíněných dovozů, činila v průměru 18,9 %.

2. Forma a výše konečného antidumpingového cla

(186) Jelikož byla míra újmy shledána nižší než dumpingové rozpětí, mělo by v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení konečné uložené clo odpovídat stanovené míře újmy.

(187) Na základě zjištěného dumpingu a vzniklé újmy by mělo být na dovozy černých barvotvorných složek pocházejících z Japonska uloženo konečné valorické clo ve výši 18,9 %,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu černých barvotvorných složek kódu KN ex29322980 (kód TARIC: viz příloha) pocházejících z Japonska.

2. Pro účely tohoto řízení se pod pojmem černá barvotvorná složka rozumí chemická barvotvorná složka, která po nanesení na papír při výrobě samoprůpisového nebo termografického papíru díky svým vlastnostem vytváří černý obraz, aniž by byla míchána s jinými barvotvornými složkami, a která má následující fluoranovou strukturu:

+++++ TIFF +++++

R1 a R2 mohou být stejné nebo různé substituované nebo nesubstituované alkylové nebo arylové skupiny. Mohou rovněž tvořit část cyklického systému. R3 musí být vodík, nebo substituované či nesubstituované alkylové, arylové, alkoxyové skupiny nebo halogeny. U R3 se typicky jedná o metylovou nebo chlórovou skupinu. R4 musí být vybrána ze substituovaných nebo nesubstituovaných monoarylaminových skupin. Pokud je R3 vodík, musí být R4 substituovaná monoaryloaminová skupina. R1, R2 a R4 nemusí být vodík. R5 je vodík nebo halogen, typicky však vodík. Seznam známých černých barvotvorných složek je uveden v příloze.

3. Na výrobek uvedený v odstavci 1 se použije antidumpingové clo ve výši 18,9 % z čisté ceny franko hranice Společenství před proclením.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 9. října 2000.

Za Radu

předseda

H. Védrine

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. C 213, 24.7.1999, s. 2 a 3.

[3] Úř. věst. C 94, 1.4.2000, s. 5.

[4] Tyto odpovědi předala firma Mitsui & Co. Ltd. z Japonska a její spolupracující dovozci (Mitsui & Co Deutschland GmbH, Mitsui & Co plc, Mitsui & Co Espana SA, Mitsui & Co Scandinavia AB (Švédsko) a Mitsui & Co. France SA ("skupina Mitsui"). Bylo uvedeno, že Mitsui & Co. Ltd. nakupuje od firmy Yamamoto.

[5] Viz nařízení Komise (EHS) č. 2172/93 ze dne 30. července 1993 o uložení předběžného anti-dumpingového cla na dovozy etanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 195, 4.8.1993, s. 5) a nařízení Rady (ES) č. 229/94 (Úř. věst. L 28, 2.2.1994, s. 40).

[6] Ceny v období 1996-1998 nezahrnují Black 15, neboť žádný z uživatelů dovozy tohoto typu neuvedl. Průměrná cena v OŠ však i bez cen za Black 15 činí 20,28 EUR na kg.

[7] Uživatelé poskytli informace o dovozech složky Black 15 pocházející z Japonska pouze za OŠ a nikoliv za období 1996-1998. U tohoto typu tedy nebylo možné cenový vývoj zjistit.

[8] Z důvodu ochrany skutečných údajů jsou hodnoty indexovány.

[9] Z důvodu ochrany skutečných údajů je uvedeno rozpětí.

[10] Z důvodu ochrany skutečných údajů je uvedeno rozpětí.

[11] Z důvodu ochrany skutečných údajů je uvedeno rozpětí.

[12] Z důvodu ochrany skutečných údajů je uvedeno rozpětí.

[13] Z důvodu ochrany skutečných údajů je uvedeno rozpětí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Obchodní název | Registrační číslo v Chemical abstract (č. CAS) | Chemický popis | Kódy TARIC |

Black 15 | 36431-22-8 | 3-(Diethylamino) -6-methyl-7-(2,4-dimethylphenylamino) fluoran | 2932298035 |

Black 100 | 68134-61-2 | 3-(Diethylamino) -7-(3-trifluoromethylphenylamino) fluoran | 2932298060 |

Black 303 | 92814-52-3 | 3-(N-ethyl-N-isopentylamino) -7-(2-chlorophenylamino) fluoran | 2932298060 |

Black 305 | 129437-78-5 | 3-(Dipentylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298060 |

Black 500 | 93071-94-4 | 3-[N-ethyl N-(3-ethoxypropyl) amino]-6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298060 |

CF-51 | 102232-11-1 | 3-(N-tetrahydrofurfuryl-N-ethylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298060 |

ETAC | 59129-79-2 | 3-(N-ethyl-N-p-tolylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298040 |

Fuji Black | 85443-45-4 | 3-(Diethylamino) -6-chloro-7-anilinofluoran | 2932298060 |

ODB | 29512-49-0 | 3-(Diethylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298060 |

ODB-2 | 89331-94-2 | 3-(Dibutylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298060 |

ODB-7 | 151019-95-3 | 3-(Diethylamino) -6-methyl-7-(3-methylphenylamino) fluoran | 2932298060 |

PSD 150 | 55250-84-5 | 3-(N-methyl-N-cyclohexylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298050 |

PSD 300A | 92409-09-1 | 3-(N-methyl-N-propylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298030 |

PSD 184 | 95235-29-3 | 3-(N-ethyl-N-isobutylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298045 |

S 205 | 70516-41-5 | 3-(N-ethyl-N-isopentylamino) -6-methyl-7-anilinofluoran | 2932298010 |

TH107 | 82137-81-3 | 3-(Dibutylamino) -7-(2-chlorophenylamino) fluoran | 2932298025 |

Další černé barvotvorné složky | | | 2932298060 |

--------------------------------------------------