2000/31/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)
Publikováno: | Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1-16 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 8. června 2000 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 17. července 2000 | Nabývá účinnosti: | 17. července 2000 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 (Úř. věst. L 178 17.7.2000, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 |
L 277 |
1 |
27.10.2022 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/31/ES
ze dne 8. června 2000
o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Cíl a oblast působnosti
Tato směrnice se nevztahuje na:
daňovou oblast;
otázky týkající se služeb informační společnosti upravené ve směrnicích 95/46/ES a 97/66/ES;
otázky týkající se dohod či praxe upravených kartelovým právem;
následujících činností služeb informační společnosti:
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
„službami informační společnosti“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 98/34/ES ve znění směrnice 98/48/ES;
„poskytovatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje určitou službu informační společnosti;
„usazeným poskytovatelem“ poskytovatel, který účinně vykonává prostřednictvím stálého zařízení po neurčitou dobu hospodářskou činnost; existence a používání technických prostředků a technologií nezbytných k poskytování služby nevytváří samy o sobě usazení poskytovatele;
„příjemcem služby“ každá fyzická nebo právnická osoba, která k profesním či jiným účelům využívá služeb informační společnosti, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;
„spotřebitelem“ každá fyzická osoba, která jedná za účelem nespadajícím do její profesní či obchodní činnosti;
„obchodním sdělením“ všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo obrazu podniku, organizace nebo osoby, která je činná v oblasti obchodu, průmyslu, řemesel nebo vykonává regulované povolání; níže uvedené údaje jako takové nepředstavují formu obchodního sdělení:
„regulovaným povoláním“ všechna povolání ve smyslu čl. 1 písm. d) směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy ( 1 ) nebo ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, která doplňuje směrnici 89/48/EHS ( 2 );
„koordinovanou oblastí“ požadavky stanovené právními řády členských států pro poskytovatele služeb informační společnosti nebo pro služby informační společnosti, bez ohledu na to, zda mají obecnou povahu či zda byly pro ně zvláště určené.
koordinovaná oblast souvisí s požadavky, které má poskytovatel služeb plnit a které se týkají:
koordinovaná oblast nezahrnuje požadavky jako:
Článek 3
Vnitřní trh
Členské státy mohou pro určitou službu informační společnosti přijmout opatření odchylující se od odstavce 2, jsou-li splněny níže uvedené podmínky:
opatření jsou:
nezbytná z jednoho z níže uvedených důvodů:
přijata vůči určité službě informační společnosti, která poškozuje cíle uvedené v bodu i) nebo která představuje závažné a podstatné ohrožení těchto cílů;
úměrná těmto cílům;
členský stát předběžně a aniž je dotčeno soudní řízení včetně předběžného řízení a kroků uskutečněných v rámci trestního vyšetřování:
KAPITOLA II
ZÁSADY
Oddíl 1 —
Požadavky na usazování a na informování
Článek 4
Zásada vyloučení předchozího povolení
Článek 5
Obecná informační povinnost
Vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství dbají členské státy, aby poskytovatel služeb umožnil příjemcům služby a příslušným orgánům snadný, přímý a trvalý přístup přinejmenším k těmto informacím:
jméno poskytovatele služeb;
zeměpisná adresa, na níž je poskytovatel služeb usazen;
údaje, které umožňují rychlé navázání kontaktu s poskytovatelem služeb a přímou a účinnou komunikaci s ním, včetně adresy jeho elektronické pošty;
je-li poskytovatel služeb zapsán v obchodním rejstříku nebo v obdobném veřejném rejstříku, obchodní rejstřík, v němž je zapsán, a jeho identifikační číslo, nebo obdobné identifikační prostředky uvedené v rejstříku;
podléhá-li jeho činnost povolovacímu režimu, údaje o příslušném kontrolním orgánu;
pokud jde o regulovaná povolání:
vykonává-li poskytovatel služby činnost podléhající dani z přidané hodnoty, identifikační číslo podle čl. 22 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních a správních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně ( 4 ).
Oddíl 2 —
Obchodní sdělení
Článek 6
Informační povinnosti
Vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství dbají členské státy na to, aby obchodní sdělení, která jsou součástí služby informační společnosti nebo která tuto službu tvoří, splňovala alespoň tyto podmínky:
obchodní sdělení musí být jasně rozeznatelná;
fyzická nebo právnická osoba, na jejíž objednávku obchodní sdělení probíhá, musí být jasně rozeznatelná;
jsou-li v členském státě, v němž je poskytovatel usazen, povolené propagační nabídky jako slevy, prémie a dary, musí být jako takové jasně rozeznatelné a podmínky pro jejich využívání musí být snadno přístupné, jakož i zřetelně a jednoznačně uvedené;
jsou-li v členském státě, v němž je poskytovatel usazen, povolené propagační soutěže nebo hry, musí být jako takové jasně označené a podmínky účasti v nich musí být snadno přístupné a zřetelně a jednoznačně uvedené.
Článek 7
Nevyžádaná obchodní sdělení
Článek 8
Regulovaná povolání
Oddíl 3 —
Uzavírání smluv elektronickou cestou
Článek 9
Nakládání se smlouvami
Členské státy mohou stanovit, že odstavec 1 se nevztahuje na všechny smlouvy nebo na některé z nich, které patří do jedné z těchto kategorií:
smlouvy, které zakládají nebo převádějí práva k nemovitostem s výjimkou práv z nájmů;
smlouvy, pro něž právo vyžaduje zásah soudů, orgánů veřejné moci nebo povolání vykonávajících veřejnou moc;
smlouvy o zárukách a jistotách, které uzavírají osoby mimo svou profesní nebo obchodní činnost;
smlouvy v oblasti rodinného nebo dědického práva.
Článek 10
Informační povinnosti
Vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství zajistí členské státy, aby, s výjimkou odlišných ujednání stran, kterými nejsou spotřebitelé, poskytoval poskytovatel služby alespoň níže uvedené informace v jasné, srozumitelné a jednoznačné podobě a před tím, než příjemce služby podá objednávku:
jednotlivé technické kroky vedoucí k uzavření smlouvy;
zda je smlouva po svém uzavření poskytovatelem služby archivována a zda je přístupná;
technické prostředky pro zjištění a opravu omylů vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky;
jazyky nabízené pro uzavření smlouvy.
Článek 11
Podání objednávky
Členské státy zajistí, aby, s výjimkou odlišných ujednání stran, kterými nejsou spotřebitelé, podá-li příjemce služby objednávku technickými prostředky, se uplatnily následující zásady:
KAPITOLA III
PROVÁDĚNÍ
Článek 16
Kodexy chování
Členské státy a Komise podporují:
vypracovávání kodexů chování na úrovni Společenství, které přispějí k řádnému provádění článků 5 až 15, obchodními, profesními nebo spotřebitelskými sdruženími nebo subjekty;
dobrovolné předkládání návrhů kodexů chování Komisi na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Společenství;
dostupnost kodexů chování elektronickou cestou v jazycích společenství;
informování členských států a Komise obchodními, profesními a spotřebitelskými sdruženími a organizacemi o hodnocení používání svých kodexů chování a o jejich dopadech na praxi, zvyky a obyčeje v elektronickém obchodu;
vypracovávání kodexů chování pro účely ochrany mladistvých a lidské důstojnosti.
Článek 17
Mimosoudní urovnávání sporů
Článek 18
Soudní prostředky
Příloha směrnice 98/27/ES se doplňuje takto:
„11. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu na vnitřním trhu (‚směrnice o elektronickém obchodu‘) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).“
Článek 19
Spolupráce
Členské státy zřídí kontaktní místa přístupná alespoň elektronickou cestou, na něž se mohou příjemci a poskytovatelé služeb obrátit, aby:
získali obecné informace o svých smluvních právech a povinnostech, jakož i o postupech pro podávání stížností a žalob v případě sporů, včetně praktických aspektů využívání těchto postupů;
získali údaje o orgánech, sdruženích nebo subjektech, od nichž mohou získat další informace či praktickou pomoc.
Článek 20
Sankce
Členské státy stanoví sankce, které budou použity v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice, a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich výkonu. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 21
Přezkum
Článek 22
Provádění
Článek 23
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 24
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA
ODCHYLKY OD ČLÁNKU 3
Oblasti podle čl. 3 odst. 3, na něž se nevztahuje čl. 3 odst. 1 a 2:
( 1 ) Úř. věst. L 19, 24.1.1989, s. 16.
( 2 ) Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 97/38/EHS (Úř. věst. L 184, 12.7.1997, s. 31).
( 3 ) Úř. věst. L 117, 7.5.1997, s. 15.
( 4 ) Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 1999/85/ES (Úř. věst. L 277, 28.10.1999, s. 34).
( 5 ) Úř. věst. L 24, 27.1.1987, s. 36.
( 6 ) Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.
( 7 ) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
( 8 ) Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/26/ES (Úř. věst. L 168, 18.7.1995, s. 7)
( 9 ) Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/26/ES.
( 10 ) Úř. věst. L 360, 9.12.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/26/ES.
( 11 ) Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1, Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/49/ES.
( 12 ) Úř. věst. L 330, 29.11.1990, s. 50. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/96/ES.