2000/8/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/8/ES ze dne 20. března 2000, kterou se mění směrnice Rady 70/221/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se nádrží na kapalná paliva a ochrany proti podjetí zezadu u motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

Publikováno: Úř. věst. L 106, 3.5.2000, s. 7-20 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 20. března 2000 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 23. května 2000 Nabývá účinnosti: 23. května 2000
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/8/ES

ze dne 20. března 2000,

kterou se mění směrnice Rady 70/221/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se nádrží na kapalná paliva a ochrany proti podjetí zezadu u motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem podle článku 251 Smlouvy [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Rady 70/221/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se nádrží na kapalná paliva a ochrany proti podjetí zezadu u motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [4] je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu ES schvalování typu zavedeného směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [5]. Ustanovení a definice směrnice 70/156/EHS týkající se vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se proto vztahují i na směrnici 70/221/EHS. Je nezbytné přizpůsobit článek 1 směrnice 70/221/EHS definicím směrnice 70/156/EHS.

(2) Se zřetelem k technickému pokroku je žádoucí přizpůsobit směrnici 70/221/EHS technickým požadavkům přijatým Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů v předpisu č. 34 o schvalování typu vozidel z hlediska snížení nebezpečí vzniku požáru, a zejména ustanovení o palivových nádržích vyrobených z plastových materiálů.

(3) Náhodné unikání paliva (zejména motorové nafty) na vozovku je významným nebezpečím pro řidiče dvoukolových motorových vozidel a pro cyklisty.

(4) Vzrůstá zájem o plynná paliva pro pohon motorových vozidel, zvláště z důvodů ochrany životního prostředí; směrnice 70/221/EHS by měla v budoucnu obsahovat také ustanovení pro nádrže na jiná než kapalná paliva. Název a oblast působnosti směrnice 70/221/EHS by proto měly být pro tyto účely změněny. Technické požadavky na nádrže na plynná paliva budou zavedeny pozdějšími změnami uvedené směrnice.

(5) Původní palivové nádrže jsou navíc stále častěji nahrazovány většími nebo doplňovány neschválenými přídavnými palivovými nádržemi. Při nejbližší příležitosti by proto mělo být upraveno ES schvalování typu palivové nádrže na tekutá a plynná paliva jako samostatných konstrukčních částí, aby se udržela vysoká úroveň bezpečnosti provozu motorových vozidel.

(6) Změny ustanovení týkajících se palivových nádrží musí být přijaty Evropským parlamentem a Radou. Je účelné, aby v budoucnu byly postupem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS přijímány změny nezbytné k přizpůsobení technických požadavků směrnice 70/221/EHS týkající se palivových nádrží technickému pokroku.

(7) Změny učiněné touto směrnicí se týkají zejména palivových nádrží vyrobených z plastových materiálů. Není proto třeba rušit platnost stávajících schválení udělených podle směrnice 74/60/EHS [6] a bránit prodeji, registraci nebo uvedení do provozu nových vozidel vybavených kovovými nádržemi na tekutá paliva, na které se tato schválení typu vztahují.

(8) Vezmou-li se v úvahu rozsah a účinky navrhované akce v dané oblasti, jsou opatření Společenství obsažená v této směrnici nejen nutná, ale i nezbytná k dosažení stanoveného cíle, zejména postupu schvalování typu ve Společenství. Tohoto cíle nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samotných členských států,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 70/221/EHS se mění takto:

1. Název se nahrazuje tímto:

"Směrnice Rady 70/221/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se palivových nádrží a ochrany proti podjetí zezadu u motorových vozidel a jejich přípojných vozidel".

2. Článek 1 se nahrazuje tímto:

"Článek 1

Pro účely této směrnice se "vozidlem" rozumí motorové vozidlo a jeho přípojná vozidla, jak jsou definovány v příloze II části A směrnice 70/156/EHS."

3. V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

"1. Členské státy nesmějí odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení pro určitý typ vozidla z důvodů týkajících se palivových nádrží, pokud toto vozidlo splňuje požadavky této směrnice týkající se palivových nádrží."

4. V článku 2a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

"1. Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání určitého vozidla z důvodů týkajících se jeho palivových nádrží, pokud toto vozidlo splňuje požadavky této směrnice týkající se palivových nádrží."

5. Článek 3 se nahrazuje tímto:

"Článek 3

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS."

6. Seznam příloh a příloha I se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1. Od 3. května 2001 členské státy uznávají pro účely čl. 4 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS shodu s požadavky směrnice 70/221/EHS ve znění této směrnice.

2. Od 3. května 2002 členské státy

- nesmějí již udělit ES schválení typu podle čl. 4 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a

- mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu

pro nový typ vozidla z důvodů týkajících se jeho palivových nádrží, pokud nejsou splněny požadavky směrnice 70/221/EHS ve znění této směrnice.

3. Od 3. května 2003 členské státy

- považují prohlášení o shodě doprovázející nová vozidla podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice a

- mohou odmítnout registraci, prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel, která nejsou doprovázena prohlášením o shodě podle směrnice 70/156/EHS, pokud není použit čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice,

z důvodů týkajících se palivových nádrží, pokud nejsou splněny požadavky směrnice 70/221/EHS ve znění této směrnice.

4. Tato směrnice neruší platnost schválení typu udělených dříve vozidlům vybaveným kovovými nádržemi na kapalná paliva ani nebrání rozšiřování těchto schválení typu podle směrnice, podle níž byly původně udělena.

Článek 3

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 3. května 2001. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20. března 2000.

Za Evropský parlament

předsedkyně

N. Fontaine

Za Radu

předseda

J. Gama

[1] Úř. věst. C 164, 29.5.1998, s. 16.

[2] Úř. věst. C 407, 28.12.1998, s. 58.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. února 1999 (Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 168), společný postoj Rady ze dne 12. července 1999 (Úř. věst. C 249, 1.9.1999, s. 25), rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. října 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 97/19/ES (Úř. věst. L 125, 16.5.1997, s. 1).

[5] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/91/ES Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 11, 16.1.1999, s. 25).

[6] Úř. věst. L 38, 11.2.1974, s. 2. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 78/632/EHS (Úř. věst. L 206, 29.7.1978, s. 26).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

ZMĚNY V SEZNAMU PŘÍLOH A ZMĚNY V PŘÍLOZE I SMĚRNICE 70/221/EHS

Seznam příloh

Údaje týkající se přílohy I se nahrazují tímto:

"Příloha I: | Nádrže na kapalná paliva |

Dodatek 1: | Zkouška odolnosti proti hoření |

Dodatek 2: | Rozměry a technické údaje ohnivzdorných cihel |

Dodatek 3: | Informační dokument |

Dodatek 4: | Certifikát ES schválení typu" |

Příloha I

Příloha I se nahrazuje tímto:"

PŘÍLOHA I

NÁDRŽE NA KAPALNÁ PALIVA

1. ROZSAH PLATNOSTI

1.1 Tato příloha platí pro vozidla, na něž se vztahuje směrnice 70/156/EHS.

2. DEFINICE

Pro účely této přílohy:

"typem vozidla z hlediska palivových nádrží" 2.1.1 konstrukce, tvar, rozměry a materiály (kovové/plastové) nádrže (nádrží);

2.1.2 umístění nádrže (nádrží) u vozidel kategorie [1]M1, pokud to má nepříznivý vliv na požadavky bodu 5.10 této přílohy;

"prostorem pro cestující" , se rozumí prostor pro přepravu cestujících ohraničený střechou, podlahou, bočními stěnami, dveřmi, vnějším zasklením a přední a zadní přepážkou;

"hmotností nenaloženého vozidla" , se rozumí hmotnost vozidla v pohotovostním stavu, jak je definována v bodu 2.6 přílohy I směrnice 70/156/EHS;

"nádrží" , se rozumí nádrž (nádrže) navržená jako zásobník kapalného paliva definovaného v bodu 2.6 a používaného především pro pohon vozidla, vyjma jeho příslušenství (plnicího potrubí (pokud tvoří zvláštní celek), plnicího otvoru, víčka, palivoměru, připojovacích dílů k motoru nebo zařízení ke kompenzaci vnitřního přetlaku atd.);

"objemem nádrže" , se rozumí objem nádrže udávaný výrobcem;

"kapalným palivem" , se rozumí palivo, které je za běžných okolních podmínek tekuté.

3. ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU

3.1 Žádost o schválení typu vozidla v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 70/156/EHS z hlediska palivových nádrží podává výrobce vozidla.

3.2 Vzor informačního dokumentu je uveden v dodatku 3.

3.3 Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží:

3.3.1 vozidlo představující typ, který má být schválen, nebo části vozidla, které technická zkušebna považuje za nezbytné pro schvalovací zkoušky;

3.3.2 v případě, že vozidlo je vybaveno nádrží vyrobenou z plastového materiálu: sedm dalších nádrží s příslušenstvím;

3.3.3 v případě, že vozidlo je vybaveno nádrží vyrobenou z jiného materiálu: dvě další nádrže s příslušenstvím.

4. ES SCHVÁLENÍ TYPU

4.1 Jsou-li splněny odpovídající požadavky, udělí se ES schválení typu vozidla podle čl. 4 odst. 3 a popřípadě podle čl. 4 odst. 4 směrnice 70/156/EHS.

4.2 Vzor certifikátu ES schválení typu je uveden v dodatku 4.

4.3 Pro každý schválený typ vozidla se přidělí číslo schválení podle přílohy VII směrnice 70/256/EHS. Tentýž členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

5. POŽADAVKY

5.1 Nádrže musí být vyrobeny tak, aby odolávaly korozi.

5.2 Nádrže vybavené veškerým příslušenstvím, které je k nim běžně namontováno, musí vyhovět zkouškám těsnosti provedeným podle bodu 6.1 při relativním vnitřním tlaku rovném dvojnásobku pracovního tlaku, v žádném případě však při tlaku nižším než 0,3 bar.

Nádrže vozidel vyrobené z plastových materiálů jsou považovány za vyhovující, jestliže byly podrobeny zkoušce popsané v bodu 6.3.2.

5.3 Přetlak nebo tlak přesahující tlak pracovní musí být automaticky kompenzován vhodným zařízením (odvětrávacími otvory, pojistnými ventily atd.).

5.4 Odvětrávací otvory musí být konstruovány způsobem, který brání jakémukoliv riziku požáru. Zejména nesmí být možné, aby při plnění nádrže (nádrží) mohlo dojít k únikům paliva na výfukový systém. Unikající palivo musí být sváděno na zem.

5.5 Nádrž (nádrže) nesmí být umístěna nebo tvarována tak, aby vytvářela povrchovou plochu (podlahu, stěnu, přepážku) prostoru pro cestující nebo jiného prostoru s ním spojeného.

5.6 Prostor pro cestující musí být od nádrže (nádrží) oddělen přepážkou. V přepážce mohou být otvory (například pro vedení kabelů) za předpokladu, že jsou upraveny tak, aby palivo nemohlo volně téci z nádrže (nádrží) do prostoru pro cestující nebo do jiného prostoru s ním spojeného při podmínkách běžného užití.

5.7 Každá nádrž musí být bezpečně upevněna a umístěna tak, aby bylo zajištěno, že palivo unikající z nádrže nebo z jejího příslušenství vyteče na zem a nikoli do prostoru pro cestující při podmínkách běžného užití.

5.8 Plnicí otvor nesmí být umístěn v prostoru pro cestující, v zavazadlovém prostoru nebo v motorovém prostoru.

5.9 Palivo nesmí unikat víčkem nádrže ani zařízením pro kompenzaci přetlaku při předpokládaném provozu vozidla. Při úplném převrácení vozidla je odkapávání paliva přípustné, jestliže nepřevýší hodnotu 30 g/min. Tento požadavek musí být ověřen zkouškou popsanou v bodu 6.2.

5.9.1 Víčko nádrže musí být upevněno k plnicímu otvoru; těsnění musí být na svém místě bezpečně zadrženo, víčko nádrže musí být při uzavření bezpečně blokováno proti těsnění a plnicímu otvoru.

5.9.1.1 Požadavky bodu 5.9.1 budou považovány za splněné, jestliže vozidlo vyhovuje požadavkům bodu 5.1.3 přílohy I směrnice 70/120/EHS [2] s výhradou, že příklady uvedené ve třetí odrážce uvedeného bodu se neuplatní u vozidel jiných kategorií než M1 nebo N1.

5.10 Nádrže musí být namontovány tak, aby byly chráněny před následky nárazu do přední nebo zadní části vozidla. V blízkosti nádrže nesmějí být vyčnívající díly, ostré hrany apod.

5.11 Nádrž a plnicí hrdlo musí být konstruovány a namontovány do vozidla takovým způsobem, aby nedocházelo k hromadění náboje statické elektřiny na jejich celém povrchu. Je-li to nezbytné, musí být uzemněny dobrým vodičem ke kovové konstrukci podvozku nebo k jiné podstatné kovové hmotě.

5.12 Nádrže vyrobené z plastového materiálu musí nadto být také zkoušeny podle zvláštního postupu stanoveného v bodu 6.3.

6. ZKOUŠKY

6.1 Hydraulická zkouška

Nádrž musí být podrobena zkoušce s hydraulickým vnitřním tlakem, která musí být provedena na samostatné nádrži s veškerým příslušenstvím. Nádrž musí být zcela naplněna nehořlavou kapalinou (například vodou). Po uzavření všech vývodů je spojovacím potrubím, kterým je palivo dodáváno k motoru, tlak v nádrži postupně zvyšován až na relativní vnitřní tlak rovný dvojnásobku pracovního tlaku a v žádném nižší, než je přetlak 0,3 bar, a musí tak být udržován po dobu jedné minuty. Během této zkoušky nesmí nádrž prasknout ani z ní nesmí unikat palivo, může se však projevit trvalá deformace.

6.2 Zkouška obrácením nádrže

6.2.1 Nádrž s veškerým příslušenstvím je namontována do zkušebního přípravku způsobem, který odpovídá jejímu umístění na vozidle, pro něž je určena. To se také týká systémů pro kompenzaci vnitřního přetlaku.

6.2.2 Zkušební přípravek se otáčí okolo osy, která je rovnoběžná s podélnou osou vozidla.

6.2.3 Zkouška se provádí s nádržemi naplněnými do 90 % a do 30 % jejich objemu nehořlavou kapalinou o hustotě a viskozitě blízké hodnotám, které má běžně užívané palivo (může být použita voda).

6.2.4 Nádrž se musí otočit ze své základní polohy o 90o doprava. V této poloze musí nádrž zůstat nejméně pět minut.

Potom se nádrž musí otočit o dalších 90o ve stejném směru. V této poloze, kdy je úplně obrácena, musí nádrž zůstat nejméně dalších pět minut.

Nádrž se musí otočit zpět do své původní polohy. Zkušební kapalina, která nepřetekla z odvzdušňovacího systému zpět do nádrže, musí být odsáta a pokud je to nezbytné, doplněna.

Nádrž se musí otočit o 90o v opačném směru a ponechat v této poloze nejméně pět minut.

Ve stejném směru se musí nádrž otočit o dalších 90o. V poloze, v níž je nádrž úplně obrácena, musí být ponechána nejméně pět minut. Poté se musí otočit zpět do výchozí polohy.

6.3 Dodatkové zkoušky nádrže (nádrží) vozidla vyrobené z plastových materiálů

6.3.1 Odolnost proti nárazu

6.3.1.1 Nádrž musí být naplněna do svého jmenovitého objemu roztokem vody a glykolu nebo jinou kapalinou s nízkým bodem tuhnutí, která nemění vlastnosti materiálu nádrže, a musí být podrobena perforační zkoušce.

6.3.1.2 Teplota nádrže musí být během zkoušky (233 ± 2) K [(–40 ± 2) °C].

6.3.1.3 Ke zkoušce se musí použít kyvadlo. Nárazové těleso kyvadla musí být vyrobeno z oceli a musí mít tvar jehlanu se stěnami tvořenými rovnostrannými trojúhelníky a se čtvercovou základnou; vrchol a hrany jsou zaobleny poloměrem 3 mm. Střed nárazu kyvadla se musí shodovat s těžištěm jehlanu; jeho vzdálenost od osy rotace kyvadla musí být 1 m. Celková hmotnost kyvadla musí být 15 kg. Energie kyvadla v okamžiku nárazu nesmí být menší než 30 Nm a musí být této hodnotě co možná nejbližší.

6.3.1.4 Zkouška musí být provedena na těch místech nádrže, která jsou považována za zranitelná při čelním nebo zadním nárazu. Místa považovaná za zranitelná jsou taková, která jsou nejvíce vystavena nárazu nebo jsou zeslabena s ohledem na tvar nádrže nebo na způsob, jakým je nádrž namontována do vozidla. Body zvolené zkušebnou musí být uvedeny ve zkušebním protokolu.

6.3.1.5 V průběhu zkoušky musí být nádrž upevněna úchyty po straně nebo stranách protilehlých k místu nárazu. Po zkoušce se nesmí objevit netěsnosti.

6.3.1.6 Podle volby výrobce je možno provést všechny zkoušky odolnosti proti nárazu na jedné nádrži nebo může být každá zkouška provedena na jiné nádrži.

6.3.2 Mechanická pevnost

Nádrž musí být za podmínek popsaných v bodu 6.1 zkoušena na těsnost a tvarovou tuhost. Nádrž s veškerým příslušenstvím musí být namontována do zkušebního přípravku způsobem, který odpovídá instalaci nádrže ve vozidle, pro něž je uvažována. Jako zkušební kapalina musí být použita voda o teplotě 326 K (53 °C), kterou se nádrž zcela naplní. Nádrž je pak vystavena relativnímu vnitřnímu tlaku rovnajícímu se dvojnásobku pracovního tlaku a v žádném případě tlaku nižšímu než 0,3 bar, za teploty (326 ± 2) K [(53 ± 2) °C] po dobu pěti hodin. Během zkoušky se nesmí projevit netěsnost ani praskliny nádrže a jejího příslušenství, trvalá deformace nádrže je však přípustná.

6.3.3 Propouštění paliva

6.3.3.1 Palivo použité při zkoušce propouštění paliva musí být buď referenční palivo uvedené v příloze VIII směrnice 70/220/EHS, nebo komerční vysokooktanové palivo. Pokud je nádrž určena pouze pro vozidla se vznětovým motorem, plní se motorovou naftou.

6.3.3.2 Před započetím zkoušky se nádrž naplní do 50 % svého objemu zkušebním palivem a bez utěsnění se za okolní teploty (313 ± 2) K [(40 ± 2) °C] uloží, dokud není ztráta hmotnosti konstantní.

6.3.3.3 Potom musí být nádrž vyprázdněna a znovu naplněna do 50 % svého objemu zkušebním palivem, hermeticky se pak uzavře při teplotě (313 ± 2) K [(40 ± 2) °C]. Zkušební tlak se musí nastavit, až když obsah nádrže dosáhne zkušební teploty. Během následujícího zkušebního období osmi týdnů se určí ztráta hmotnosti, která vznikla difuzí paliva v tomto období. Maximální přípustný úbytek paliva je 20 g za 24 hodin zkušebního období.

6.3.3.4 Pokud úbytek paliva převyšuje hodnoty uvedené v bodu 6.3.3.3, je nutno výše popsanou zkoušku opakovat na stejné nádrži a určit úbytek difuzí při teplotě (296 ± 2) K [(23 ± 2) °C], ale za stejných podmínek. Takto měřený úbytek paliva nesmí přesáhnout hodnotu 10 g za 24 hod.

6.3.4 Odolnost proti palivu

Po provedení zkoušky uvedené v bodu 6.3.3 musí nádrž stále splňovat podmínky stanovené v bodech 6.3.1 a 6.3.2.

6.3.5 Odolnost proti hoření

Nádrž musí být podrobena následujícím zkouškám:

6.3.5.1 Nádrž upevněná tak jako ve vozidle musí být vystavena plameni po dobu dvou minut. Nesmí nastat unikání kapalného paliva z nádrže.

6.3.5.2 Je nutno provést zkoušky s různými nádržemi naplněnými palivem, jak je popsáno níže:

6.3.5.2.1 jestliže je nádrž konstruována pro montáž ve vozidlech buď se zážehovým, nebo se vznětovým motorem, je nutno vykonat tři zkoušky s nádržemi naplněnými vysokooktanovým benzinem;

6.3.5.2.2 jestliže je nádrž konstruována pouze pro montáž do vozidel se vznětovým motorem, je nutno vykonat tři zkoušky s nádržemi naplněnými motorovou naftou;

6.3.5.2.3 pro každou zkoušku se nádrž musí namontovat do zkušebního přípravku, který napodobuje pokud možno co nejlépe skutečnou montáž nádrže. Způsob montáže nádrže do přípravku musí odpovídat příslušným technickým požadavkům daným pro vozidlo. Je nutno brát zřetel na části vozidla, které chrání nádrž a její příslušenství proti působení plamene, nebo na ty, které jakkoliv ovlivňují postup ohně, stejně jako na uvedené díly namontované na nádrži a zátkách. Veškeré otvory v nádrži musejí být během zkoušky uzavřeny, avšak odvzdušňovací systém musí zůstat v činnosti. Těsně před zkouškou musí být nádrž naplněna definovaným palivem do 50 % jejího objemu.

6.3.5.3 Plamen, kterému je nádrž vystavena, musí vznikat hořením komerčního paliva pro zážehové motory (dále jen "palivo") na zvláštní pánvi. Množství paliva na pánvi musí být takové, aby plamen vzniklý jeho hořením za volných spalovacích podmínek působil během celého postupu zkoušky.

6.3.5.4 Rozměry pánve musí být zvoleny tak, aby byl zajištěn přístup plamene k bokům nádrže. Pánev musí proto přesahovat v půdorysu okraje nádrže alespoň o 20 cm, ne však více než o 50 cm. Boční stěny pánve nesmějí převyšovat hladinu paliva na počátku zkoušky více než o 8 cm.

6.3.5.5 Pánev naplněná palivem musí být umístěna pod nádrží takovým způsobem, aby vzdálenost mezi hladinou paliva v pánvi a dnem nádrže odpovídala konstrukční výšce nádrže nad povrchem vozovky při nenaloženém vozidle (viz oddíl 2.3). Buď pánev, nebo zkušební přípravek, nebo oba tyto díly musí být volně pohyblivé.

6.3.5.6 V průběhu fáze C zkoušky musí být pánev překryta clonou umístěnou (2 ± 1) cm nad hladinou paliva. Clona musí být vyrobena z ohnivzdorného materiálu, jak je popsáno v dodatku č. 2. Mezi cihlami tvořícími clonu nesmějí být žádné mezery a cihly musejí být nad pánví uchyceny takovým způsobem, aby otvory v cihlách nebyly nijak zakryty. Délka a šířka rámu clony musí být o 2 cm až 4 cm menší než vnitřní rozměry pánve, tak aby mezi rámem a stěnou pánve vznikla mezera 1 cm až 2 cm umožňující odvětrání.

6.3.5.7 Jestliže se zkoušky provádějí ve venkovním prostoru, musí být zajištěna ochrana proti větru a rychlost větru na úrovni hladiny paliva v pánvi nesmí přesáhnout 2,5 km/h. Před zkouškou je nutno zahřát clonu na teplotu (308 ± 5) K [(35 ± 5) °C]. Ohnivzdorné cihly mohou být zvlhčeny, aby byly zaručeny stejné podmínky pro následující zkoušky.

6.3.5.8 Zkouška se musí skládat ze čtyř fází (viz dodatek 1).

6.3.5.8.1 Fáze A: Předehřátí (obrázek 1)

Palivo na pánvi musí být zapáleno ve vzdálenosti alespoň 3 m od nádrže, která má být zkoušena. Po 60 sekundách předehřátí se musí pánev umístit pod nádrž.

6.3.5.8.2 Fáze B: Přímé působení plamene (obrázek 2)

Nádrž je vystavena přímému působení plamene z volně hořícího paliva po dobu 60 sekund.

6.3.5.8.3 Fáze C: Nepřímé působení plamene (obrázek 3)

Po ukončení fáze B se mezi hořící pánev a nádrž musí umístit clona. Nádrž pak musí být vystavena po dobu dalších 60 sekund působení redukovaného plamene.

6.3.5.8.4 Fáze D: Ukončení zkoušky (obrázek 4)

Hořící pánev zakrytá clonou se musí přemístit zpět do výchozí polohy (fáze A). Jestliže nádrž po ukončení zkoušky hoří, je nutno ji uhasit.

6.3.5.9 Výsledky zkoušky jsou vyhovující, pokud z nádrže neuniká kapalné palivo.

6.3.6 Odolnost proti vysoké teplotě

6.3.6.1 Přípravek používaný pro zkoušku musí být uzpůsoben tak, aby napodoboval skutečnou montáž nádrže ve vozidle včetně způsobu odvzdušňování.

6.3.6.2 Nádrž naplněná do 50 % svého objemu vodou o teplotě 293 K (20 °C) se musí po dobu jedné hodiny vystavit působení okolní teploty (368 ± 2) K [(95 ± 2) °C].

6.3.6.3 Výsledky zkoušky jsou vyhovující, jestliže se po ukončení zkoušky neprojeví netěsnosti nebo když nádrž není vážně deformována.

6.3.7 Označení palivové nádrže

6.3.7.1 Na nádrži musí být uvedeno obchodní jméno nebo značka výrobce; musí být nesmazatelné a jasně čitelné i po montáži do vozidla.

7. ZMĚNY SCHVÁLENÍ TYPU

7.1 V případě změn schválení typu udělených podle této směrnice se použije článek 5 směrnice 70/156/EHS.

8. SHODNOST VÝROBY

8.1 Opatření k zajištění shodnosti výroby jsou obecně přijímána v souladu s článkem 10 směrnice 70/156/EHS.

Dodatek 1

ZKOUŠKA ODOLNOSTI PROTI HOŘENÍ

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

Dodatek 2

ROZMĚRY A TECHNICKÉ ÚDAJE OHNIVZDORNÝCH CIHEL

+++++ TIFF +++++

Odolnost proti hoření (Seger-Kegel) | SK 30 |

Obsah Al2O3 | 30–33 % |

Poréznost | 20–22 % obj. |

Hustota | 1900 kg/m3 až 2000 kg/m3 |

Účinná plocha otvorů | 44,18 % |

Dodatek 3

+++++ TIFF +++++

Dodatek 4

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

"

[1] Podle definice v příloze II části A směrnice 70/156/EHS.

[2] Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU