1999/32/ESSměrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS

Směrnice Rady 1999/32/ES

ze dne 26. dubna 1999

o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 130s odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c uvedené Smlouvy [3],

(1) vzhledem k tomu, že cíle a zásady environmentální politiky Společenství stanovené v environmentálních akčních programech, zejména v Pátém environmentálním akčním programu [4], na základě principů zakotvených v článku 130r Smlouvy, se zaměřují zvláště na účinnou ochranu lidstva před prokázanými riziky emisí oxidu siřičitého a na ochranu životního prostředí předcházením depozici síry překračující kritická zatížení a limity;

(2) vzhledem k tomu, že článek 129 Smlouvy stanoví, že požadavky na ochranu zdraví tvoří nedílnou součást ostatních politik Společenství; že čl. 3 písm. o) také stanoví, že aktivity Společenství by měly přispívat k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví;

(3) vzhledem k tomu, že emise oxidu siřičitého výrazně přispívají k problému acidifikace ve Společenství; že oxid siřičitý má také přímý vliv na lidské zdraví a životní prostředí;

(4) vzhledem k tomu, že acidifikace a atmosférický oxid siřičitý poškozují citlivé ekosystémy, omezují biologickou rozmanitost a omezují hodnotu životních podmínek stejně jako škodlivě ovlivňují produkci plodin a růst lesů; že kyselý déšť může ve městech způsobovat významné škody na budovách a architektonickém dědictví; že znečištění oxidem siřičitým může také mít významný účinek na lidské zdraví, zvláště u skupin populace trpících respiračními chorobami;

(5) vzhledem k tomu, že acidifikace je jev, který překračuje hranice, a vyžaduje řešení jak na úrovni Společenství, tak i na vnitrostátní nebo místní úrovni;

(6) vzhledem k tomu, že emise oxidu siřičitého přispívají k tvorbě částic v ovzduší;

(7) vzhledem k tomu, že Společenství a jednotlivé členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států; že druhý protokol EHK OSN o dálkovém znečišťování emisemi oxidu siřičitého stanoví, že smluvní strany by měly omezit emise oxidu siřičitého o 30 % nebo více, jak je stanoveno v prvním protokolu; že protokol EHK OSN je založený na předpokladu, že bude pokračovat překračování kritických zatížení a limitů v některých citlivých oblastech; že budou ještě vyžadována další opatření ke snížení emisí oxidu siřičitého k zabezpečení cílů Pátého environmentálního akčního programu; že by smluvní strany měly uskutečnit další významné snížení emisí oxidu siřičitého;

(8) vzhledem k tomu, že síra přítomná v malých množstvích v ropě a uhlí se po desetiletí pokládá za převládající zdroje emisí oxidu siřičitého, které jsou jednou z hlavních příčin "kyselého deště" a jednou ze závažných příčin znečištění ovzduší v mnohých městských a průmyslových oblastech;

(9) vzhledem k tomu, že Komise nedávno zveřejnila sdělení o hospodárné strategii potlačování acidifikace ve Společenství; že omezování emisí oxidu siřičitého pocházejících ze spalování určitých druhů kapalných paliv je nedílnou součástí této hospodářské strategie; že Společenství uznává nutnost opatření týkajících se všech ostatních paliv;

(10) vzhledem k tomu, že studie prokázaly, že prospěch ze snižování emisí síry dosahovaný snížením obsahu síry v palivech bude často podstatně větší než průmyslem odhadované náklady uváděné v této směrnici a že existují úspěšně ověřené technologie pro snižování obsahu síry v kapalných palivech;

(11) vzhledem k tomu, že ve shodě s principem subsidiarity a s principem proporcionality podle článku 3b Smlouvy nelze cíle snížení emisí oxidu siřičitého vznikajících spalováním určitých druhů kapalných paliv účinně dosáhnout, budou-li členské státy jednat samostatně; že nekoordinovaný postup nedává žádnou záruku dosažení požadovaných cílů, je potenciálně kontraproduktivní a může vyústit v nejistotu na trhu; že z hlediska potřeby snížení emisí oxidu siřičitého v celém Společenství je podstatně účinnější přijmout opatření na úrovni Společenství; že tato směrnice se omezuje na minimální požadavky nezbytné k dosažení požadovaných cílů;

(12) vzhledem k tomu, že ve směrnici Rady 93/12/EHS ze dne 23. března 1999 o obsahu síry v některých kapalných palivech [5] byla Komise vyzvána, aby předložila Radě návrh předepisující nižší mezní hodnoty pro obsah síry v plynovém oleji a nové mezní hodnoty pro letecké petroleje; že by bylo účelné stanovit mezní hodnoty obsahu síry i pro další kapalná paliva, zvláště těžké topné oleje, lodní topné oleje, lodní plynové oleje a plynové oleje, a to na základě studií účinnosti vynaložených nákladů;

(13) vzhledem k tomu, že tato směrnice, v souladu s článkem 130t Smlouvy, nebrání žádnému členskému státu v udržování nebo přijímání přísnějších ochranných opatření; že taková opatření musí být slučitelná se Smlouvou a měla by být oznámena Komisi;

(14) vzhledem k tomu, že členské státy mají před zavedením nových, přísnějších ochranných opatření sdělit Komisi návrh opatření v souladu se směrnicí Rady 83/189/EHS ze dne 28. března 1983 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů [6];

(15) vzhledem k tomu, že s ohledem na mezní hodnoty obsahu síry v těžkých olejích je prozíravé žádat o odchylky pro členské státy a regiony, kde to environmentální podmínky dovolují;

(16) vzhledem k tomu, že s ohledem na mezní hodnoty obsahu síry v těžkém topném oleji je také prozíravé žádat odchylky pro jejich používání ve spalovacích zařízeních, která dodržují mezní hodnoty emisí stanovené směrnicí Rady 88/609/EES ze dne 24. listopadu 1988 [7] o omezení emisí některých znečišťujících látek z velkých spalovacích zařízení do ovzduší; že s pohledu nadcházejícího přezkumu směrnice 88/609/EHS může být nutné přezkoumat a v případě nutnosti revidovat některých ustanovení této směrnice;

(17) vzhledem k tomu, že pro rafinérská spalovací zařízení vyňatá z oblasti působnosti čl. 3 odst. 3 písm. i písm. c této směrnice by emise oxidu siřičitého vypočtené jako průměr pro tato zařízení neměly překročit mezní hodnoty stanovené směrnicí 88/609/EHS nebo kteroukoliv budoucí změn této směrnice; že by členské státy při uplatňování této směrnice měly mít na mysli, že nahrazení paliv jinými, než těmi, která jsou uvedena v článku 2, by nemělo způsobit přírůstek emisí škodlivin způsobujících acidifikaci;

(18) vzhledem k tomu, že mezní hodnota 0,2 % pro obsah síry v plynových olejích byla již stanovena na základě směrnice 93/12/EHS; že tato mezní hodnota má být do 1. ledna 2008 změněna na 0,1 %;

(19) vzhledem k tomu, že v souladu s aktem o přistoupení z roku 1994 mají Rakousko a Finsko odchylku na období čtyř let od data přistoupení, pokud jde o ustanovení směrnice 93/12/EHS o obsahu síry v plynovém oleji;

(20) vzhledem k tomu, že mezní hodnoty 0,2 % (od roku 2000) a 0,1 % (od roku 2008) obsahu síry v plynových olejích užívaných v námořní dopravě na oceánských plavidlech mohou působit technické a hospodářské problémy na celém území Řecka, ve Španělsku, pokud jde o Kanárské ostrovy, ve Francii, pokud jde o zámořské departementy, a v Portugalsku, pokud jde o autonomní oblasti Madeira a Azory; že by odchylka poskytnutá Řecku, Kanárským ostrovům, francouzským zámořským departementům a autonomním oblastem Madeira a Azory neměla mít negativní vliv na trh s plynovými oleji užívanými v námořní dopravě za předpokladu, že by vývozy plynového oleje užívaného v námořní dopravě z Řecka, Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departementů a souostroví Madeira a Azory do jiných členských států měly splňovat požadavky platné v dovážejícím členském státu; že by se tedy Řecku, Kanárským ostrovům, francouzským zámořským departementům a autonomním oblastem Madeira a Azory měly povolit odchylky od mezních hodnot hmotnostního obsahu síry v plynových olejích používaných v námořní dopravě;

(21) vzhledem k tomu, že emise síry z lodní dopravy pocházející ze spalování lodních topných olejů s vysokým obsahem síry přispívají ke znečištění oxidem siřičitým a k problémům acidifikace; že Společenství se bude při nastávajících jednáních o úmluvě MARPOL v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) zasazovat o účinnější ochranu oblastí citlivých k emisím SOx a o snížení obvyklých mezních hodnot pro lodní topný olej (ze současných 4,5 %); že by měly pokračovat iniciativy Společenství vyhlásit Severní moře/průliv La Manche za oblast zvláště nízkých emisí SOx;

(22) vzhledem k tomu, že je potřeba mnohem důkladnější výzkum účinků acidifikace na ekosystémy a lidský organismus; že Společenství takovému výzkumu napomáhá Pátým rámcovým výzkumným programem [8];

(23) vzhledem k tomu, že v případě přerušení dodávky ropy, ropných produktů nebo jiných uhlovodíků může Komise povolit členskému státu používat na svém území vyšší mezní hodnotu;

(24) vzhledem k tomu, že členské státy by měly zavést vhodný mechanismus sledování souladu s požadavky této směrnice; že zprávy o obsahu síry v kapalných palivech mají být předkládány Komisi;

(25) vzhledem k tomu, že z důvodů srozumitelnosti bude nezbytné pozměnit směrnici 93/12/EHS,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1. Účelem této směrnice je snížit emise oxidu siřičitého vznikající spalováním určitých typů kapalných paliv a tím snížit škodlivé účinky těchto emisí na člověka a životní prostředí.

2. Snížení emisí oxidu siřičitého vznikajících spalováním některých kapalných paliv vyráběných z ropy se dosáhne zavedením mezních hodnot obsahu síry v takových palivech jako podmínky pro jejich používání na území jednotlivých členských států.

Mezní hodnoty obsahu síry v některých kapalných palivech vyráběných z ropy, jak jsou stanoveny touto směrnicí, se však nevztahují na:

a) - kapalná paliva vyrobená z ropy používaná v námořních lodích s výjimkou těch, která jsou definována v čl. 2 odst. 3,

- lodní a plynový olej používaný v lodích překračujících hranice mezi třetí zemí a členskými státem;

b) paliva určená k přepracování před jejich konečným spálením;

c) paliva, která se budou dále zpracovávat v rafinérském průmyslu.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. těžkým topným olejem:

- jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy kódů KN 27100071 až 27100078 nebo

- jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy, jiné než plynový olej definovaný v bodech 2 a 3, které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo a z něhož se do teploty 250 °C vydestiluje s použitím metody ASTM D86 méně než 65 % objemových (včetně ztrát). Pokud není možno provést destilaci podle metody ASTM D86, pokládá se ropný produkt za těžký topný olej;

2. plynovým olejem:

- jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy kódu KN 27100067 nebo 27100068 nebo

- jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy, které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie středních destilátů určených k použití jako palivo a z něhož se do teploty 350 °C vydestiluje za použití metody ASTM D86 nejméně 85 % objemových (včetně ztrát).

Motorové nafty definované v čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS [9] se z této definice vylučují. Paliva používaná v pojízdných strojích určených pro používání mimo vozovku a v zemědělských traktorech se rovněž z této definice vylučují;

3. lodním plynovým olejem paliva určená k použití v námořní dopravě, která vyhovují definici v bodu 2 nebo jejichž viskozita nebo hustota je uvnitř rozsahu viskozity nebo hustoty definovaných pro lodní destiláty paliva v tabulce I normy ISO 8217 (1996);

4. metodou ASTM metoda zavedená Americkou společností pro zkoušení a materiály ve sbírce normovaných definic a specifikací pro ropné výrobky a maziva vydané roku 1976;

5. spalovacím zařízením jakékoliv technické zařízení, v němž se oxidují paliva s cílem využití vzniklého tepla;

6. kritickým zatížením kvantitativní odhad nejvyššího vystavení působení jedné nebo více škodlivin, při němž, dle současných znalostí, ještě nenastávají škodlivé účinky na citlivé prvky životního prostředí.

Článek 3

Maximální obsah síry v těžkém topném oleji

1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že se od 1. ledna 2003 nebudou na jejich územích používat těžké topné oleje, jejichž obsah síry překročí 1,00 % hmotnostní.

2. Za předpokladu, že jsou respektovány normy kvality ovzduší pro oxid siřičitý stanovené ve směrnici 80/779/EHS [10] nebo v jakémkoliv právním předpisu Společenství, kterým se zrušují a nahrazují tyto normy, a v jiných příslušných předpisech Společenství, a že emise nepřispívají k tomu, aby bylo v kterémkoliv členském státě překročeno kritické zatížení, může členský stát povolit použití těžkých topných olejů s obsahem síry v rozmezí 1,00 % až 3,00 % hmotnostních na svém území nebo jeho části. Takové povolení může být poskytnuto jen tehdy, pokud emise z členského státu nepřispívají k překračování kritického zatížení v kterémkoliv členském státě.

3. i) Za podmínky náležitého sledování emisí příslušnými orgány neplatí odstavce 1 a 2 pro těžké topné oleje používané:

a) ve spalovacích zařízeních spadajících do oblasti působnosti směrnice 88/609/EHS, která se v souladu s definicí v čl. 2 odst. 9 této směrnice pokládají za nová a která splňují mezní hodnoty emisí oxidu siřičitého stanovené pro taková zařízení v článku 4 a v příloze IV výše uvedené směrnice;

b) v jiných spalovacích zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti podle písm. a), u nichž emise oxidu siřičitého jsou nižší nebo se rovnají 1700 mg/Nm3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;

c) pro spalování v rafineriích, kde měsíční průměr emisí oxidu siřičitého vypočtený pro všechna zařízení v rafinerii (s výjimkou spalovacích zařízení spadajících do oblasti působnosti podle písm. a)), bez ohledu na typ paliva nebo kombinace používaných paliv, v rozmezí stanoveném každým členským státem, které však nepřekročí 1700 mg/Nm3.

ii) Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že žádné spalovací zařízení používající těžký topný olej s obsahem síry vyšším, než je uvedeno v odstavci 1 nebude v provozu bez povolení vydaného příslušným orgánem, který stanoví mezní hodnoty emisí.

4. Ustanovení odstavce 3 musí být přezkoumány a v případě potřeby pozměněny s ohledem na každou budoucí změnou směrnice 88/609/EHS.

5. Pokud členský stát využije možností uvedených v odstavci 2, uvědomí o tom nejméně 12 měsíců předem Komisi a veřejnost. Komisi musí být předložen dostatek informací, aby mohla posoudit, zda jsou splněna kritéria uvedená v odstavci 2. Komise uvědomí ostatní členské státy.

Komise do šesti měsíců ode dne, kdy obdržela od členského státu informace, přezkoumá zamýšlená opatření a postupem stanoveným v článku 9 přijme rozhodnutí, které sdělí členským státům. Toto rozhodnutí bude přezkoumáno každých osm let na základě informací poskytnutých Komisi dotyčným členským státem v souladu s postupem stanoveným v článku 9.

Článek 4

Maximální obsah síry v plynovém oleji

1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že se plynové oleje včetně lodních plynových olejů nebudou na jejich území používat s účinností od:

- července 2000, pokud jejich obsah síry překročí 0,20 % hmotnostních,

- 1. ledna 2008, pokud jejich obsah síry překročí 0,10 % hmotnostních.

2. Odchylně od odstavce 1 může Španělsko pro Kanárské ostrovy, Francie pro zámořské departementy, Řecko pro celé své území nebo jeho část a Portugalsko pro autonomní oblasti Madeiry a Azor povolit používání plynových olejů s obsahem síry přesahujícím mezní hodnoty stanovené v odstavci 1 v námořní dopravě.

3. Za předpokladu, že jsou respektovány normy kvality ovzduší pro oxid siřičitý stanovené ve směrnici 80/779/EHS nebo v jakémkoliv právním předpisu Společenství, kterým se zrušují a nahrazují tyto normy, a v jiných příslušných předpisech Společenství a emise nepřispívají k tomu, aby bylo v kterémkoliv členském státě překročeno kritické zatížení, může členský stát povolit používání plynového oleje s obsahem síry v rozmezí 0,10 % až 0,20 % hmotnostních na svém území nebo jeho části. Takové povolení platí jen do 1. ledna 2013 a pouze tehdy, pokud emise z členského státu nepřispívají k překračování kritického zatížení v kterémkoliv členském státě.

4. Pokud některý členský stát využije možností uvedených v odstavci 3, uvědomí o tom nejméně 12 měsíců předem Komisi a veřejnost. Komisi musí být předložen dostatek informací k posouzení, zda jsou splněna kritéria uvedená v odstavci 3. Komise uvědomí ostatní členské státy.

Komise do šesti měsíců ode dne, kdy obdržela od členského státu informace, přezkoumá zamýšlená opatření a postupem stanoveným v článku 9 přijme rozhodnutí, které sdělí členským státům.

Článek 5

Změna v dodávce paliv

Jestliže nastanou členskému státu následkem náhlé změny v dodávce ropy, ropných výroků nebo jiných uhlovodíků obtíže s dodržováním mezních hodnot maximálního obsahu síry podle článků 3 a 4, uvědomí o tom Komisi. Komise může povolit vyšší mezní hodnoty na území tohoto členského státu po dobu nepřesahující šest měsíců; své rozhodnutí sdělí Radě a členským státům. Každý členský stát může předložit toto rozhodnutí do jednoho měsíce Radě. Rada může do dvou měsíců kvalifikovanou většinou přijmout jiné rozhodnutí.

Článek 6

Odběr vzorků a analýza

1. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření ke kontrole odběrem vzorků za účelem zjištění toho, zda obsah síry v používaných palivech je v souladu s články 3 a 4. Odběr vzorků začne do šesti měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost příslušné mezní hodnoty obsahu síry v palivu. Musí se provádět dostatečně často a takovým způsobem, aby vzorky reprezentovaly zkoumané palivo.

2. Ke stanovení obsahu síry se používají tyto referenční metody:

a) metoda ISO 8754 (1992) a PrEN ISO 14596 pro těžký topný olej a lodní plynový olej;

b) metoda EN 24260 (1987), ISO 8754 (1992) a PrEN ISO 14596 pro plynový olej.

Rozhodující metodou bude PrEN ISO 14596. Statistická interpretace ověřování obsahu síry v používaných plynových olejích se bude provádět podle normy ISO 4259 (1992).

Článek 7

Zprávy a přezkum

1. Na základě výsledků odběru vzorků a analýz provedených podle článku 6 předkládají členské státy každoročně do 30. června Komisi krátkou zprávu o obsahu síry v kapalných palivech spadajících do oblasti působnosti této směrnice a používaných na jejich území během předchozího kalendářního roku. Tato zpráva zahrnuje souhrn odchylek poskytnutých na základě čl. 3 odst. 3.

2. Na základě, mimo jiné, výročních zpráv předkládaných podle odstavce 1 a pozorovaného vývoje kvality ovzduší a acidifikace předloží Komise do 31. prosince 2006 Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Komise může předložit se svou zprávou návrhy zaměřené na změnu této směrnice, zejména mezních hodnot stanovených pro jednotlivé kategorie paliv a odchylek uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 a čl. 4 odst. 2 a 3.

3. Komise uváží, která opatření by mohla být přijata, aby se snížil příspěvek spalování jiných lodních paliv, než jsou vymezena v čl. 2 odst. 3, k acidifikaci a popřípadě předloží příslušný návrh do konce roku 2000.

Článek 8

Změny směrnice 93/12/EHS

1. Směrnice 93/12/EHS se mění takto:

a) v článku 1 se zrušuje odst. 1 písm. a) a odstavec 2;

b) v článku 2 se zrušuje první pododstavec v odstavci 2 a odstavec 3;

c) články 3 a 4 se zrušují.

2. Odstavec 1 nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

Článek 9

Poradní výbor

Komisi je nápomocen výbor s poradní funkcí složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, případně hlasováním.

Stanovisko je uvedeno v zápisu, kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj.

Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru způsob, jakým vzala toto stanovisko na vědomí.

Článek 10

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. července 2000. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášením. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 11

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 12

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 13

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 26. dubna 1999.

Za Radu

předseda

J. Fischer

[1] Úř. věst. C 190, 21.6.1997, s. 9. a Úř. věst. C 259, 18.8.1998, s. 5.

[2] Úř. věst. C 355, 21.11.1997, s. 1.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. května 1998 (Úř. věst. C 167, 1.6.1998, s. 111), společný postoj Rady ze dne 6. října 1998 (Úř. věst. C 364, 25.11.1998, s. 20) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. února 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. Věst C 138, 17.5.1993, s. 5.

[5] Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 81.

[6] Úř. věst. L 109, 26.4.1983, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 96/139/ES (Úř. věst. L 32, 10.2.1996, s. 31).

[7] Úř. věst. L 336, 7.12.1988, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím 94/66/ES (Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 83).

[8] Úř. věst. L 26, 1.2.1999, s. 1.

[9] Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.

[10] Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 30. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EEC (Úř. věst. L 377, 31. 12, 1991, s. 48).

--------------------------------------------------