90/365/EHSSměrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnosti

Směrnice Rady

ze dne 28. června 1990

o právu pobytu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných po skončení jejich pracovní činnosti

(90/365/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že čl. 3 písm. c) Smlouvy stanoví, že činnosti Společenství zahrnují za podmínek stanovených ve Smlouvě odstranění překážek volného pohybu osob mezi členskými státy;

vzhledem k tomu, že článek 8a Smlouvy stanoví, že vnitřní trh musí být vytvořen do 31. prosince 1992; že vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smlouvy;

vzhledem k tomu, že články 48 a 52 Smlouvy stanoví volný pohyb pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, což jim dává právo pobytu v členských státech, v nichž vykonávají svoji pracovní činnost; že je žádoucí, aby toto právo pobytu bylo též udělováno osobám, které přestaly vykonávat svoji pracovní činnost, a to i v tom případě, že během svého pracovního života neuplatňovaly své právo na volný pohyb;

vzhledem k tomu, že osoby požívající práva pobytu se nesmějí stát nepřiměřeným zatížením veřejných financí hostitelského členského státu;

vzhledem k tomu, že podle článku 10 nařízení (EHS) č. 1408/71 [4] ve znění nařízení (EHS) č. 1390/81 [5] jsou příjemci invalidních nebo starobních peněžitých dávek či důchodů z pracovního úrazu a nemoci z povolání oprávněni pobírat tyto dávky a důchody dále, i pokud pobývají na území jiného členského státu, než ve kterém se má sídlo instituce příslušná pro jejich vyplácení;

vzhledem k tomu, že výkon tohoto práva je fakticky možný pouze tehdy, je-li uděleno také rodinným příslušníkům;

vzhledem k tomu, že na oprávněné osoby podle této směrnice by se měla vztahovat správní opatření podobná těm, která jsou stanovena zejména směrnicí 68/630/EHS [6] a směrnicí 64/221/EHS [7];

vzhledem k tomu, že Smlouva neposkytuje pro tento postup jiné pravomoci než ty, jež jsou uvedeny v článku 235,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Členské státy udělí právo pobytu státním příslušníkům členských států, kteří vykonávali činnost jako zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné, a jejich rodinným příslušníkům uvedeným v odstavci 2 za podmínky, že jsou příjemci invalidního, předčasného starobního nebo starobního důchodu nebo důchodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v dostatečné výši, jež zabrání, aby se stali během svého pobytu břemenem pro systém sociálního zabezpečení hostitelského členského státu, a za podmínky, že mají v hostitelském členském státě uzavřeno nemocenské pojištění pro všechna rizika.

Prostředky žadatele jsou považovány za dostačující, jsou-li vyšší než úroveň prostředků, pod kterou hostitelský členský stát může poskytovat sociální pomoc svým státním příslušníkům, přičemž se berou v úvahu osobní poměry osob přijatých v souladu s odstavcem 2.

Nemůže-li být v členském státě druhý pododstavec použit, jsou prostředky žadatele považovány za dostačující, jsou-li vyšší než minimální dávky sociálního zabezpečení vyplácené hostitelským členským státem.

2. Právo usadit se v jiném členském státě spolu s osobou mající právo pobytu mají bez ohledu na svou státní příslušnost tyto osoby:

a) manžel nebo manželka a jejich vyživovaní potomci;

b) vyživovaní předci osoby mající právo pobytu a předci jeho manžela nebo její manželky.

Článek 2

1. Právo pobytu se prokazuje předložením dokladu s názvem "povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu EHS", jehož doba platnosti může být omezena na dobu pěti let s možností prodloužení. Členský stát však může, považuje-li to za nezbytné, požadovat prodloužení doby platnosti povolení na konci prvních dvou let pobytu. Nemá-li rodinný příslušník státní příslušnost členského státu, je mu vydán doklad o pobytu se stejnou dobou platnosti, jakou má doklad vydaný státnímu příslušníku, od nějž se odvíjejí jeho práva.

Pro účely vydávání povolení k pobytu nebo dokladu o pobytu může členský stát žadatele žádat pouze o to, aby předložil platný průkaz totožnosti nebo cestovní pas a prokázal, že splňuje podmínky stanovené článkem 1.

2. Články 2 a 3, čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a článek 9 směrnice 68/360/EHS se použijí obdobně na osoby mající právo pobytu podle této směrnice.

Manžel nebo manželka a vyživované děti státního příslušníka majícího právo pobytu na území členského státu jsou oprávněni vykonávat jakoukoliv pracovní činnost jako zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné kdekoliv na území tohoto členského státu, i pokud nejsou státními příslušníky žádného členského státu.

Členské státy se nesmějí odchýlit od ustanovení této směrnice, s výjimkou důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. V tomto případě se použije směrnice 64/221/EHS.

3. Touto směrnicí nejsou dotčeny stávající právní předpisy o nabývání objektů sloužících k vedlejšímu bydlení.

Článek 3

Právo pobytu trvá, pokud oprávněné osoby splňují podmínky stanovené článkem 1.

Článek 4

Komise vypracuje nejpozději do tří let od provedení této směrnice a poté každé tři roky zprávu o uplatňování této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 5

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. června 1992. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 28. června 1990.

Za Radu

předsedkyně

M. Geoghegan-quinn

[1] Úř. věst. C 191, 28.7.1989, s. 3 a Úř. věst. C 26, 3.2.1990, s. 19.

[2] Stanovisko ze dne 13. června 1990 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 329, 30.12.1989, s. 25.

[4] Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2.

[5] Úř. věst. L 143, 29.5.1981, s. 1.

[6] Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 13.

[7] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 850/64.

--------------------------------------------------