31979L0138Směrnice Komise ze dne 14. prosince 1978, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv

Směrnice Komise

ze dne 14. prosince 1978,

kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv

(79/138/EHS)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv [1], a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k tomu, že směrnice Komise 77/535/EHS [2] stanoví provádění úřední kontroly hnojiv EHS pro ověření, zda splňují požadavky stanovené předpisy Společenství s ohledem na jakost a složení hnojiv; že by uvedená směrnice měla být doplněna o tři nové analytické metody;

vzhledem k tomu, že opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobení směrnic o odstranění technických překážek obchodu s hnojivy technickému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V příloze II směrnice 77/535/EHS se za metodu 5.1 vkládají metody 5.2, 5.3 a 5.4 uvedené v příloze této směrnice.

Článek 2

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. dubna 1979. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Po oznámení této směrnice informují členské státy Komisi včas, aby mohla vyjádřit své připomínky, o všech navrhovaných právních nebo správních předpisech, které hodlají přijmout v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 14. prosince 1978.

Za Komisi

Étienne Davignon

člen Komise

[1] Úř. věst. L 24, 30.1.1976, s. 21.

[2] Úř. věst. L 213, 22.8.1977, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Metoda 5.2

STANOVENÍ CELKOVÉHO HOŘČÍKU

1. PŘEDMĚT

V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení celkového hořčíku.

2. OBLAST POUŽITÍ

Tuto metodu lze použít výhradně pro hnojivo s označením dusičnan amonný s hořčíkem, u kterého se podle přílohy IA směrnice Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 požaduje udání obsahu celkového hořčíku.

3. PODSTATA METODY

Rozpuštění hořčíku obsaženého v analytickém vzorku ve vroucí kyselině.

První titrace: Ca a Mg se titruje EDTA za přítomnosti eriochromové černi T. Druhá titrace: Ca se titruje EDTA za přítomnosti kalceinu nebo kalkonalidu I. Hořčík se stanoví z rozdílu.

4. CHEMIKÁLIE

Destilovaná nebo demineralizovaná voda.

4.1 Standardní roztok hořčíku, 0,05 mol/l.

Naváží se 2,016 g oxidu hořečnatého p.a., předem žíhaného dvě hodiny při 600 °C. Přenese se do kádinky se 100 ml vody. Přimíchá se 120 ml kyseliny chlorovodíkové o koncentraci přibližně 1 mol/l. Po rozpuštění se kvantitativně převede do jednolitrové odměrné baňky, doplní se po značku vodou a promíchá.

Hodnota titru roztoku se zkontroluje gravimetricky jako fosforečnan hořečnatoamonný.

Jeden ml roztoku by měl obsahovat 1,216 mg Mg (= 2,016 mg MgO).

4.2 Roztok EDTA, 0,05 mol/l.

Naváží se 18,61 g dihydrátu disodné soli ethylendiamintetraoctové kyseliny (C10H14N2Na2O8.2H2O), přenese se do jednolitrové kádinky a rozpustí se v 600 až 800 ml vody. Roztok se kvantitativně převede do jednolitrové odměrné baňky. Doplní se po značku a promíchá se. Tento roztok se zkontroluje roztokem (4.1) tak, že se odebere 20 ml standardního roztoku a analytickým postupem podle 7.4.1 se provede titrace.

Jeden ml roztoku EDTA by měl odpovídat 1,216 mg Mg nebo 2,016 mg MgO a 2,004 mg Ca nebo 2,804 mg CaO (viz kapitola 9 poznámky 1 a 6).

4.3 Standardní roztok vápníku, 0,05 mol/l.

Naváží se 5,004 g suchého čistého uhličitanu vápenatého p.a.. Přenese se do kádinky se 100 ml vody. Postupně se vmíchá 120 ml kyseliny chlorovodíkové o normální koncentraci přibližně 1 mol/l.

Přivede se k varu, aby se odstranil oxid uhličitý, ochladí se, kvantitativně se převede do jednolitrové odměrné baňky, doplní se po značku vodou a promíchá. Analytickým postupem podle 7.4.2 se zkontroluje shoda tohoto roztoku s roztokem EDTA (4.2). Jeden ml tohoto roztoku by měl obsahovat 2,004 mg Ca (= 2,804 mg CaO) a měl by odpovídat 1 ml roztoku EDTA o koncentraci 0,05 mol/l.

4.4 Indikátor kalcein.

Ve třecí misce se pečlivě promíchá 1 g kalceinu se 100 g chloridu sodného. Používá se 10 mg této směsi. Barva indikátoru se mění ze zelené na oranžovou. Titrace musí pokračovat, dokud se nezíská oranžová barva bez zeleného tónu.

4.5 Indikátor kalkonalid I.

400 mg kalkonalidu I se rozpustí ve 100 ml methanolu. Používají se tři kapky tohoto roztoku. Barva tohoto indikátoru se mění z červené na modrou a titrace musí pokračovat, dokud se nedosáhne modré barvy bez červeného tónu.

4.6 Indikátor eriochromová čerň T.

300 mg eriochromové černi T se rozpustí ve směsi 25 ml 1propanolu a 15 ml triethanolaminu. Používají se tři kapky tohoto roztoku. Barva tohoto indikátoru se mění z červené na modrou a titrace musí pokračovat, dokud se nedosáhne modré barvy bez červeného tónu. Barva se mění pouze v případě, že je přítomen hořčík. V případě potřeby se přidá 0,1 ml standardního roztoku (4.1). Pokud je přítomen vápník i hořčík, tvoří EDTA nejprve komplex s vápníkem a poté s hořčíkem. V tom případě se stanovují oba tyto prvky současně.

4.7 Kyanid draselný p.a.

Vodný roztok KCN, 2 %.

4.8 Roztok hydroxidu draselného a kyanidu draselného.

280 g KOH a 66 g KCN se rozpustí ve vodě, objem se doplní do jednoho litru a promíchá se.

4.9 Tlumivý roztok o pH 10,5.

33 g chloridu amonného se rozpustí ve 200 ml vody, přidá se 250 ml amoniaku (ρ = 0,91), objem se doplní vodou na 500 ml a promíchá se. Pravidelně se kontroluje pH tohoto roztoku.

4.10 Zředěná kyselina chlorovodíková 1: 1.

Jeden objemový díl kyseliny chlorovodíkové (ρ = 1,18) a jeden objemový díl vody.

4.11 Roztok hydroxidu sodného, 5 mol/l.

5. PŘÍSTROJE A POMŮCKY

5.1 Magnetické míchadlo nebo mechanická míchačka.

5.2 pH–metr.

5.3 Odměrné baňky na 500 a 1000 ml.

5.4. Kádinky na 300 ml.

6. PŘÍPRAVA VZORKU

Viz metoda 1.

7. PRACOVNÍ POSTUP

7.1 Vzorek

Do odměrné baňky na 500 ml se přenese 5 g připraveného vzorku naváženého s přesností na 1 mg.

7.2 Roztok

Přidá se asi 200 ml vody a 20 ml kyseliny chlorovodíkové (4.10), vaří se půl hodiny. Po vychladnutí se objem doplní vodou, promíchá a zfiltruje.

7.3 Kontrolní zkouška

Provede se stanovení na takových poměrných částech roztoků (4.1) a (4.3), aby se poměr Ca/Mg přibližně rovnal předpokládanému poměru ve vzorku.

K tomuto účelu se odebere (a) ml standardního roztoku (4.3) a (b-a) ml standardního roztoku (4.1).

(a) a (b) jsou počty mililitrů roztoku EDTA použité na dvě titrace při analýze vzorku. Tento postup je správný pouze tehdy, pokud jsou standardní roztoky EDTA, vápníku a hořčíku přesně ekvivalentní. Pokud tomu tak není, je potřeba provést příslušné úpravy.

7.4 Stanovení

7.4.1 Titrace za přítomnosti eriochromové černi T

50 ml [1] roztoku k analýze se odpipetuje do kádinky na 300 ml. Přebytečná kyselina se neutralizuje roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 5 mol/l (4.11) za použití pH-metru. Zředí se vodou na 100 ml. Přidá se 5 ml tlumivého roztoku (4.9). pH naměřené pH–metrem musí být 10,5 ± 0,1. Přidají se 2 ml roztoku kyanidu draselného (4.7) a tři kapky indikátoru eriochromové černi T (4.6). Titruje se roztokem EDTA (4.2) za mírného míchání míchadlem (5.1). (Viz kapitola 9 poznámky 2, 3 a 4.) Počet ml roztoku EDTA o koncentraci 0,05 mol/l se označí jako "b".

7.4.2 Titrace za přítomnosti kalceinu nebo kalkonalidu I

Do kádinky na 300 ml se odpipetuje stejná poměrná část roztoku k analýze, jaká byla odebrána pro výše uvedenou titraci. Přebytečná kyselina se za pomoci Ph-metru neutralizuje roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 5 mol/l (4.11). Zředí se vodou přibližně na 100 ml. Přidá se 10 ml roztoku KOH/KCN (4.8) a indikátor (4.4) nebo (4.5). Titruje se roztokem EDTA za mírného míchání míchadlem. (Viz kapitola 9 poznámky 2, 3 a 4). Počet ml roztoku EDTA o koncentraci 0,05 mol/l se označí jako "a".

8. VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledek je vyjádřen jako procentuální obsah MgO nebo Mg

8.1 % MgO v hnojivu =

× T

M

nebo

% Mg v hnojivu =

× T′

M

Pokud je koncentrace roztoku EDTA přesně 0,05 mol/l, T = 0,2016 a T′ = 0,1216.

M = hmotnost vzorku přítomného v odebrané poměrné části (g).

9. POZNÁMKY

Viz metoda 5.1.

Metoda 5.3

STANOVENÍ VODOROZPUSTNÉHO HOŘČÍKU

1. PŘEDMĚT

V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení vodorozpustného hořčíku.

2. OBLAST POUŽITÍ

Tuto metodu lze použít výhradně pro jednosložková hnojiva, u kterých se podle přílohy IA směrnice 76/116/EHS požaduje udání obsahu hořčíku rozpustného ve vodě.

3. PODSTATA METODY

Roztok hořčíku se získá povařením analytického vzorku ve vodě, hořčík se stanoví atomovou absorpční spektrofotometrií.

4. CHEMIKÁLIE

Destilovaná nebo demineralizovaná voda stejné kvality.

4.1 Kyselina chlorovodíková, roztok přibližně 1 mol/l.

4.2 Kyselina chlorovodíková, roztok 0,5 mol/l.

4.3 Standardní roztok hořčíku: naváží se 1,013 g síranu hořečnatého (MgSO4·7 H2O) p.a. a přenese se do odměrné baňky na 100 ml. Rozpustí se v roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.2) a stejnou kyselinou se zředí na 100 ml.

1 ml tohoto roztoku obsahuje 1 mg hořčíku (Mg);

nebo

naváží se 1,658 g oxidu hořečnatého p.a., předem žíhaného dvě hodiny při 600 °C. Přenese se do kádinky se 100 ml vody a přibližně 120 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 1 mol/l (4.1). Po rozpuštění se kvantitativně převede do jednolitrové odměrné baňky, doplní se po značku vodou a promíchá.

1 ml tohoto roztoku obsahuje 1 mg hořčíku (Mg).

4.4. Roztok chloridu strontnatého: 75 g chloridu strontnatého (SrCl2.6H2O) se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.2) a stejnou kyselinou se zředí na 500 ml.

5. PŘÍSTROJE A POMŮCKY

5.1 Atomový absorpční spektrofotometr s hořčíkovou lampou (285,2 nm).

5.2 Přesné pipety na 5, 10, 20, 25 a 30 ml.

5.3 Odměrné baňky na 100, 200, 500 a 1000 ml.

6. PŘÍPRAVA VZORKU

Viz metoda 1.

7. PRACOVNÍ POSTUP

7.1 Vzorek

5 g vzorku naváženého s přesností na 0,001 g se přenese do odměrné baňky na 500 ml.

7.2 Roztok

Přidá se asi 300 ml vody a výsledný roztok se půl hodiny vaří. Nechá se vychladnout, zředí se vodou po značku, promíchá se a zfiltruje.

7.3 Příprava roztoku vzorku

7.3.1 Pokud je udávaný obsah hořčíku (MgO) v hnojivu větší než 10 %, odebere se pipetou 25 ml filtrátu (7.2), převede se do odměrné baňky na 100 ml, doplní se po značku destilovanou vodou a promíchá se.

7.3.2 10 ml filtrátu (7.2) nebo zředěného filtrátu (7.3.1) se přesnou pipetou převede do odměrné baňky na 200 ml a doplní se po značku roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.2).

7.3.3 Roztok (7.3.2.) se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.2) tak, aby se získala koncentrace nacházející se uvnitř pracovního rozsahu spektrofotometru. Konečný roztok musí obsahovat 10 % (V/V) roztoku chloridu strontnatého (4.4).

7.4 Příprava slepého roztoku

Připraví se slepý roztok, z kterého se vynechá pouze vzorek.

7.5 Příprava standardních roztoků pro kalibraci

Ředěním standardního roztoku (4.3) roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.2) se připraví alespoň pět referenčních roztoků o vzrůstající koncentraci odpovídající optimálnímu měřicímu rozsahu spektrofotometru.

Konečné roztoky musí obsahovat 10 % (V/V) roztoku chloridu strontnatého (4.4).

7.6 Spektrofotometrická měření

Spektrofotometr (5.1) se nastaví na vlnovou délku 285,2 nm. Postupně se třikrát zavedou standardní roztoky (7.5), roztok vzorku (7.3) a slepý roztok (7.4), přístroj se mezi každým zavedením promývá destilovanou vodou. Sestrojí se kalibrační křivka tak, že na svislou osu se vynášejí průměrné absorbance každého z kalibračních roztoků a na vodorovnou osu odpovídající koncentrace hořčíku v μg/ml. Koncentrace hořčíku ve zkušebním vzorku a ve slepém roztoku se stanoví odečtem z kalibrační křivky.

8. VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Množství hořčíku (Mg) nebo oxidu hořečnatého (MgO) (převodní faktor 1,66) ve vzorku se vypočte porovnáním s referenčními roztoky a v úvahu se vezme slepý pokus. Výsledky se vyjádří v procentech množství vzorku.

Metoda 5.4

STANOVENÍ CELKOVÉHO HOŘČÍKU

1. PŘEDMĚT

V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení celkového hořčíku.

2. OBLAST POUŽITÍ

Tuto metodu lze použít výhradně pro hnojivo s označením dusičnan amonný s hořčíkem, u kterého se podle přílohy IA směrnice 76/116/EHS požaduje udání obsahu celkového hořčíku.

3. PODSTATA METODY

Roztok hořčíku se získá vařením zkušebního vzorku ve zředěné kyselině a hořčík se stanoví atomovou absorpční spektrofotometrií.

4. CHEMIKÁLIE

Destilovaná nebo demineralizovaná voda stejné kvality.

4.1 Roztok kyseliny chlorovodíkové (1:1): jeden objemový díl kyseliny chlorovodíkové (ρ = 1,18) se zředí jedním objemovým dílem vody.

4.2 Kyselina chlorovodíková, přibližně 1 mol/l.

4.3 Kyselina chlorovodíková, roztok 0,5 mol/l.

4.4 Standardní roztok hořčíku: 1,013 g síranu hořečnatého (MgSO4·7H2O) p.a. se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.3)

a stejnou kyselinou se zředí na 100 ml.

1 ml tohoto roztoku obsahuje 1 mg hořčíku (Mg).

nebo

Naváží se 1,658 g oxidu hořečnatého, předem žíhaného dvě hodiny při 600 °C. Přenese se do kádinky se 100 ml vody a přibližně 120 ml kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 1 mol/l (4.2). Po rozpuštění se kvantitativně převede do jednolitrové odměrné baňky, doplní se po značku vodou a promíchá.

1 ml tohoto roztoku obsahuje 1 mg hořčíku (Mg).

4.5 Roztok chloridu strontnatého: 75 g chloridu strontnatého (SrCl2·6H2O) se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.3) a stejnou kyselinou se zředí na 500 ml.

5. PŘÍSTROJE A POMŮCKY

5.1 Atomový absorpční spektrofotometr s hořčíkovou lampou (285,2 nm).

5.2 Přesné pipety na 5, 10, 20, 25 a 30 ml.

5.3 Odměrné baňky na 100, 200, 500 a 1000 ml.

6. PŘÍPRAVA VZORKU

Viz metoda 1.

7. PRACOVNÍ POSTUP

7.1 Vzorek

5 g vzorku, naváženého s přesností na 0,001 g, se přenese do odměrné baňky na 500 ml.

7.2 Roztok

Přidá se asi 200 ml vody, 20 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové (4.1) a výsledný roztok se půl hodiny vaří. Nechá se vychladnout, zředí se vodou po značku, promíchá a zfiltruje.

7.3 Příprava roztoku vzorku

7.3.1 Pokud je udávaný obsah hořčíku (MgO) v hnojivu větší než 10 %, zředí se přesnou pipetou (5.2) 25 ml filtrátu (7.2) na 100 ml v odměrné baňce na 100 ml, doplní se po značku destilovanou vodou a promíchá.

7.3.2 10 ml filtrátu (7.2) nebo roztoku zředěného filtrátu (7.3.1) se přesnou pipetou (5.2) převede do odměrné baňky na 200 ml a doplní se po značku roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.3).

7.3.3 Tento roztok (7.3.2) se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.3) tak, aby se získala koncentrace nacházející se uvnitř pracovního rozsahu spektrofotometru.

Konečný roztok musí obsahovat 10 % (V/V) roztoku chloridu strontnatého (4.5).

7.4 Příprava slepého roztoku

Připraví se slepý roztok, ze kterého se vynechá pouze vzorek.

7.5 Příprava standardních roztoků pro kalibraci

Ředěním standardního roztoku (4.4) roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (4.3) se připraví alespoň pět referenčních roztoků o vzrůstající koncentraci odpovídající optimálnímu měřicímu rozsahu spektrofotometru.

Konečné roztoky musí obsahovat 10 % (V/V) roztoku chloridu strontnatého (4.5).

7.6 Spektrofotometrická měření

Spektrofotometr (5.1) se nastaví na vlnovou délku 285,2 nm. Postupně se třikrát zavedou standardní roztoky (7.5), roztok vzorku (7.3) a slepý roztok (7.4). Přístroj se mezi každým zavedením promývá destilovanou vodou. Sestrojí se kalibrační křivka tak, že na svislou osu se vynášejí průměrné absorbance každého z kalibračních roztoků a na vodorovnou osu odpovídající koncentrace hořčíku v μg/ml. Koncentrace hořčíku ve zkušebním vzorku a ve slepém roztoku se stanoví odečtem z kalibrační křivky.

8. Vyjádření výsledků

Množství hořčíku (Mg) nebo oxidu hořečnatého (MgO) (převodní faktor 1,66) ve vzorku se vypočte porovnáním s referenčními roztoky a v úvahu se vezme slepý pokus. Výsledek se vyjádří v procentech množství vzorku.

[1] Během titrace by se nemělo značně překročit 25 ml EDTA, jinak musí být objem poměrné části snížen. Může být však rovněž zvýšen.

--------------------------------------------------