422/67/EHSNařízení Rady č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom ze dne 25. července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora

Nařízení Rady č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom

ze dne 25. července 1967

o platových poměrech předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství [1], a zejména na článek 6 této smlouvy a na čl. 20 a 21 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství [2],

vzhledem k tomu, že Rada je příslušná stanovit platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora, jakož i veškeré náhrady poskytované místo odměny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Členové Komise a Soudního dvora mají ode dne nástupu do funkce do posledního dne měsíce, ve kterém přestanou funkci vykonávat, nárok na základní plat, rodinné přídavky a jiné příspěvky.

Článek 2

1. Základní měsíční plat členů Komise se stanoví takto:

předseda | 111300 BEF, |

místopředseda | 100550 BEF, |

ostatní členové | 89950 BEF. |

2. Základní měsíční plat členů Soudního dvora se stanoví takto:

předseda | 111300 BEF, |

soudce nebo generální advokát | 89950 BEF, |

tajemník | 80950 BEF. |

Článek 3

1. a) příspěvek pro živitele rodiny ve výši 5 % základního platu;

b) příspěvek na vyživované dítě ve výši 1100 BEF měsíčně na každé dítě;

c) příspěvek na vzdělání.

2. "Živitelem rodiny" se rozumí člen Komise nebo Soudního dvora, který je ženatý nebo vdaný nebo má vyživované děti. Pokud je jeho manžel (manželka) výdělečně činný, nemá člen nárok na příspěvek pro živitele rodiny.

3. "Vyživovaným dítětem" se rozumí manželské, nemanželské nebo osvojené dítě člena Komise nebo Soudního dvora nebo jeho manžela (manželky), o které člen Komise nebo Soudního dvora skutečně pečuje.

Příspěvek se poskytuje:

- na dítě do 18 let,

- na dítě od 18 do 25 let, které řádně studuje nebo získává odbornou přípravu.

Nemůže-li si dítě z důvodu vážné nemoci nebo invalidity samo vydělávat na své živobytí, je příspěvek vyplácen po celou dobu trvání nemoci nebo invalidity, bez ohledu na věk dítěte.

4. Na každé vyživované dítě ve smyslu odstavce 3, které pravidelně a celodenně navštěvuje vzdělávací zařízení, má navíc člen Komise nebo Soudního dvora nárok na příspěvek na vzdělávání ve výši skutečných výdajů spojených se vzděláním do výše 1000 BEF měsíčně.

Nárok na tento příspěvek vzniká první den měsíce, ve kterém začne dítě navštěvovat základní školu, a zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhlo věku 25 let.

Článek 4

1. Členové Komise nebo Soudního dvora mají nárok na příspěvek na bydlení ve výši svého 15 % základního platu.

2. Členové Komise pobírají měsíční příspěvek na reprezentaci ve výši:

předseda | 22100 BEF, |

místopředseda | 14200 BEF, |

ostatní členové | 9475 BEF. |

3. Členové Soudního dvora pobírají měsíční příspěvek na reprezentaci ve výši:

předseda | 22100 BEF, |

soudce nebo generální advokát | 9475 BEF, |

tajemník | 8650 BEF. |

Předsedové senátů Soudního dvora navíc pobírají během svého funkčního období zvláštní příspěvek za funkci ve výši 12625 BEF měsíčně.

Článek 5

Členové Komise nebo Soudního dvora mají při nástupu do funkce a při odchodu z funkce nárok na

a) paušální náhradu výdajů na zařízení ve výši dvou měsíčních základních platů při nástupu do funkce a na jeden měsíční základní plat při odchodu z funkce;

b) náhradu výdajů spojených s přepravou osobního majetku a nábytku, včetně nákladů na pojištění pro případ běžných rizik (krádež, loupež, oheň).

Při opětovném jmenování nemá nárok na výše uvedené náhrady. Nárok rovněž nevzniká v případě jmenování členem jiného orgánu Společenství, pokud je tento orgán zatímně umístěn ve městě, ve kterém tento člen musel bydlet již předtím kvůli své funkci, a pokud se již před tímto opětovným jmenováním znovu nepřestěhoval.

Článek 6

Člen Komise nebo Soudního dvora, který musí v rámci výkonu své funkce cestovat mimo zatímní umístění orgánu, má nárok na

a) náhradu cestovních výdajů;

b) náhradu hotelových výdajů (pouze pokoj, služby a daně);

c) denní příspěvek ve výši 750 BEF za každý celý den nepřítomnosti; u cest mimo Evropu se tento příspěvek zvyšuje na 1250 BEF.

Článek 7

1. Bývalí členové Komise nebo Soudního dvora pobírají od prvního dne měsíce následujícího po jejich odchodu z funkce po dobu tří let měsíční přechodný příspěvek ve výši 40 % základního platu, který dotyčný člen pobíral v okamžiku odchodu z funkce, pokud vykonával svou funkci méně než dva roky, ve výši 45 % takového základního platu, pokud vykonával svou funkci více než dva roky a méně než tři roky, a ve výši 50 % v ostatních případech.

2. Nárok na tento přípěvek zaniká, je-li bývalý člen Komise nebo Soudního dvora opětovně jmenován do funkce v jednom z orgánů Společenství; nárok dále zaniká smrtí. V případě nového jmenování se příspěvek vyplácí do dne nástupu do funkce; v případě smrti je poslední platba za měsíc, ve kterém tento člen zemřel.

3. Pokud bývalý člen během tohoto tříletého období vykonává novou výdělečnou činnost, odečte se od odchodného částka, o kterou jeho hrubé měsíční příjmy, tj. příjmy před zdaněním, spolu s příspěvkem podle odstavce 1 převyšují částky před zdaněním, které pobíral jako člen Komise nebo Soudního dvora podle článků 2 a 3 a čl. 4 odst. 1. Při stanovení výše příjmů z nové výdělečné činnosti se zohlední všechny složky odměny, s výjimkou náhrad výdajů.

4. Ke dni odchodu z funkce, k 1. lednu každého následujícího roku a v případě každé změny finanční situace předloží člen Komise nebo Soudního dvora předsedovi orgánu, u něhož byl dříve zaměstnán, prohlášení o všech složkách odměny pobírané za výdělečnou činnost, s výjimkou náhrad výdajů.

Vedlejší příjmy, které bývalý člen oprávněně pobíral v průběhu své funkce jako člen Komise nebo Soudního dvora, se od přechodného příspěvku neodečítají.

Toto prohlášení je čestné a má důvěrnou povahu. Údaje v něm obsažené smějí být použity jen pro účely tohoto nařízení a nesmějí být sdělovány třetím osobám.

Článek 8

1. Členové Komise nebo Soudního dvora mají po odchodu z funkce nárok na doživotní důchod, který se vyplácí ode dne, kdy dosáhnou věku 65 let.

2. Mohou však požádat, aby bylo vyplácení tohoto důchodu zahájeno ve věku 60 let. V tom případě se důchod snižuje podle těchto koeficientů:

Věk | Koeficient |

60 let | 0,64271, |

61 let | 0,69762, |

62 let | 0,75985, |

63 let | 0,82157, |

64 let | 0,90554. |

Článek 9

Důchod činí za každý dokončený rok ve funkci 4,5 % naposledy pobíraného základního platu a jednu dvanáctinu uvedené částky za každý dokončený měsíc. Nejvyšší důchod činí 50 % naposledy pobíraného základního platu.

Článek 10

Člen Komise nebo Soudního dvora, který se stal plně invalidním a nemůže dále vykonávat svou funkci, a který z tohoto důvodu odstoupí nebo je odvolán z funkce, má ode dne odstoupení nebo odvolání z funkce nárok na tyto dávky:

a) Pokud je invalidita uznána za trvalou, má nárok na doživotní důchod vypočtený podle článku 9, který nesmí být nižší než 25 % naposledy pobíraného základního platu. Pokud jeho neschopnost nastala následkem postižení nebo nemoci vzniklé při výkonu funkce, má nárok na nejvyšší důchod.

b) Pokud je invalidita dočasná, má až do svého uzdravení nárok na důchod ve výši 50 % naposledy pobíraného základního platu, pokud postižení nebo nemoc vznikly při výkonu funkce, a ve výši 25 % v ostatních případech. Dosáhne-li příjemce takového invalidního důchodu věku 65 let anebo pokud je invalidní důchod vyplácen po dobu sedmi let, nahradí se doživotním důchodem vypočteným v souladu s článkem 9.

Článek 11

Členové Komise nebo Soudního dvora mají nárok na dávky systému sociálního zabezpečení stanoveného ve služebním řádu úředníků Evropských společenství v případě nemoci, nemoci z povolání a pracovního úrazu a dávky v případě narození dítěte a smrti.

Článek 12

Pokud je invalidita nebo smrt člena zaviněna třetí osobou, přecházejí na dotyčné Společenství práva člena nebo jeho právních nástupců v právním sporu proti třetí osobě v mezích povinností vyplývajících z důchodového systému.

Článek 13

Přechodný příspěvek stanovený v článku 7, důchod stanovený v článku 8 a důchody stanovené v článku 10 nesmí táž osoba pobírat současně. Pokud členovi Komise nebo Soudního dvora vznikne současně nárok na dávku podle dvou nebo více uvedených ustanovení, použije se pouze ustanovení, které je pro žadatele nejpříznivější.

Článek 14

Pokud člen Komise nebo Soudního dvora během svého funkčního období zemře, mají pozůstalý manžel nebo manželka nebo vyživované děti do konce třetího měsíce po měsíci smrti nárok na odměnu, na kterou by měl člen Komise nebo Soudního dvora nárok podle článků 2 a 3 a čl. 4 odst. 1.

Článek 15

1. Vdova a vyživované děti člena nebo bývalého člena Komise nebo Soudního dvora, který měl v okamžiku své smrti nárok na důchod, mají nárok na pozůstalostní důchod.

Tento důchod se rovná procentu důchodu, který náležel členovi nebo bývalému členovi Komise nebo Soudního dvora podle článku 9 v den jeho smrti, konkrétně:

pro vdovu | 50 %, |

pro každé dítěte, pokud matka stále žije | 10 %, |

pro každé dítěte, pokud jsou oba rodiče mrtvi | 20 %. |

Pokud však člen Komise nebo Soudního dvora zemře v průběhu svého funkčního období, vypočte se pozůstalostní důchod na základě důchodu ve výši 50 % základního platu pobíraného v okamžiku smrti. Pokud člen Komise nebo Soudního dvora, který zemřel v průběhu svého funkčního období, dosáhl nejvyššího důchodu stanoveného v článku 9, činí vdovský důchod 30 % základního platu pobíraného v době smrti.

2. Celková částka těchto pozůstalostních důchodů nepřesáhne částku důchodu člena nebo bývalého člena Komise nebo Soudního dvora, podle kterého jsou vyměřené. Nejvyšší pozůstalostní důchody, které mohou být přiznány, se popřípadě rozdělí mezi oprávněné osoby v poměru výše uvedených procentních sazeb.

3. Pozůstalostní důchody se poskytují od prvního dne kalendářního měsíce po dni smrti. Pokud se však použije článek 14, vzniká nárok na tyto důchody teprve od prvního dne čtvrtého měsíce po měsíci smrti.

4. Nárok na pozůstalostní důchod zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém oprávněná osoba zemře. Nárok na sirotčí důchod kromě toho zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 21 let. Tento nárok však trvá po dobu přípravy dítěte na budoucí povolání, nejdéle však do konce měsíce, ve kterém dosáhne věku 25 let.

Důchod se nadále vyplácí sirotkovi, který si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže sám vydělávat na živobytí.

5. Pokud uzavře manželství bývalý člen Komise nebo Soudního dvora, kterému ke dni sňatku vznikly důchodové nároky podle tohoto nařízení, nemají manželka ani děti z tohoto manželství nárok na pozůstalostní důchod, ledaže byl sňatek uzavřen nejméně pět let před smrtí bývalého člena Komise nebo Soudního dvora.

6. Nárok vdovy na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Poté má nárok na vyplacení jednorázové částky ve výši dvojnásobku vdovského důchodu za celý rok.

Článek 16

Je-li člen Komise nebo Soudního dvora odvolán z funkce z důvodu vážného pochybení, ztrácí nárok na přechodný příspěvek a starobní důchod; to se však nevztahuje na jeho právní nástupce.

Článek 17

Pokud Rada rozhodne o zvýšení základního platu, přijme současně rozhodnutí o odpovídajícím zvýšení získaných důchodů.

Článek 18

Výplata dávek stanovených tímto důchodovým systémem se hradí z rozpočtu Společenství. Členské státy zajistí společně výplatu těchto dávek podle klíče pro rozdělení stanoveného pro financování těchto výdajů.

Článek 19

1. Výplata částek poskytovaných podle článků 2, 3, 4, 5, 11 a 14 se provádí v měně země, ve které je orgán zatímně umístěn.

2. Oprávněné osoby si mohou zvolit, zda jim částky poskytované podle článků 7, 8, 10 a 15 mají být vypláceny v měně země, jejímiž jsou státními příslušníky, v měně země bydliště nebo v měně země, ve které je zatímně umístěn orgán, kterým byli zaměstnání; volba platí nejméně po dobu dvou let.

Pokud první ani druhá z těchto zemí není členským státem Společenství, vyplácejí se částky v měně země, ve které je zatímně umístěn orgán, kterým byli zaměstnáni.

Článek 20

Toto nařízení se vztahuje na bývalé členy Komise Evropského hospodářského společenství, Komise Evropského společenství pro atomovou energii, Vysokého úřadu nebo Soudního dvora a jejich právní nástupce, na které se v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost vztahuje nařízení Rady č. 63 (EHS) [3], nařízení Rady č. 14 (ESAE) [4], rozhodnutí Zvláštní rady ministrů ESUO ze dne 22. května 1962 [5] nebo nařízení Rad č. 62 (EHS), č. 13 (ESAE) [6].

Článek 21

Na členy Komise a Soudního dvora se vztahuje nařízení, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství. Dokud uvedené nařízení nevstoupí v platnost je použitelné nařízení č. 32 (EHS), č. 12 (ESAE) [7].

Článek 22

Toto nařízení je použitelné od 6. července 1967.

Zrušují se nařízení Rady č. 63 (EHS), nařízení Rady č. 14 (ESAE), rozhodnutí Zvláštní rady ministrů ESUO ze dne 22. května 1962 a nařízení Rad č. 62 (EHS), č. 13 (ESAE) s výjimkou jejich článku 20.

Rozhodnutí Zvláštní rady ministrů ESUO ze dne 13. a 14. října 1958 zůstává v platnosti.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 1967.

Za Radu

předseda

Fr. Neef

[1] Úř. věst. 152, 13.7.1967, s. 2.

[2] Úř. věst. 152, 13.7.1967, s. 13.

[3] Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1724/62.

[4] Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1730/62.

[5] Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1734/62.

[6] Úř. věst. 62, 19.7.1962, s. 1713/62.

[7] Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1461/62.

--------------------------------------------------