1999/188/EuratomDodatkový Protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (oznámeno pod číslem KOM (1998) 314) (1999/188/Euratom)
| Publikováno: | Úř. věst. L 67, 13.3.1999, s. 1-44 | Druh předpisu: | Protokol |
| Přijato: | 22. září 1998 | Autor předpisu: | |
| Platnost od: | 1. ledna 1001 | Nabývá účinnosti: | |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní [1] (oznámeno pod číslem KOM(1998) 314) (1999/188/Euratom) PREAMBULE VZHLEDEM K TOMU, že Rakouská republika, Belgické království, Dánské království, Finská republika, Spolková republika Německo, Řecká republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Portugalská republika, Španělské království a Švédské království (dále jen "státy") a Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen "Společenství") jsou smluvními stranami dohody mezi státy, Společenstvím a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen "agentura") o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (dále jen "dohoda o uplatňování záruk"), která vstoupila v platnost dnem 21. února 1977; UVĚDOMUJÍCE SI přání mezinárodního společenství, aby se i nadále podporovalo jaderné nešíření prostřednictvím posilování efektivnosti a zlepšováním účinnosti systému záruk agentury; PŘIPOMÍNAJÍCE, že agentura musí při uplatňování záruk přihlížet k nutnosti zabránit narušování hospodářského a technologického rozvoje ve Společenství nebo mezinárodní spolupráce v oblasti mírových jaderných činností, dodržovat platné předpisy týkající se zdraví, bezpečnosti, fyzické ochrany a ostatních otázek bezpečnosti, jakož i práv jednotlivců přijímat veškerá potřebná opatření na ochranu obchodních, technologických a průmyslových tajemství, jakož i dalších utajovaných skutečností, se kterými byla seznámena; VZHLEDEM K TOMU, že četnost a intenzita činností popsaných v tomto protokolu je považována za minimálně slučitelnou s cílem posilování efektivity a zlepšování účinnosti záruk agentury, SE SPOLEČENSTVÍ, STÁTY A AGENTURA DOHODLY TAKTO: VZTAH MEZI PROTOKOLEM A DOHODOU O UPLATŇOVÁNÍ ZÁRUK Článek 1 Ustanovení dohody o uplatňování záruk se vůči tomuto protokolu uplatňují v rozsahu odpovídajícím a slučitelném s tímto protokolem. V případě rozporu mezi ustanoveními dohody o uplatňování záruk a ustanoveními tohoto protokolu se použijí ustanovení protokolu. USTANOVENÍ O POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Článek 2 a) Každý stát poskytne agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v níže uvedených bodech i), ii), iv), ix) a x). Společenství poskytne agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v bodech v), vi) a vii). Každý stát a Společenství poskytnou agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v bodech iii) a viii). i) Všeobecný popis kdekoli prováděných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu, při kterých není používán jaderný materiál, které jsou financovány, výslovně povoleny nebo kontrolovány dotyčným státem či prováděny jeho jménem, jakož i informace o umístění těchto činností. ii) Informace určené agenturou v závislosti na předpokládaném posílení účinnosti a zlepšení výkonnosti, na kterém se dotyčné státy dohodly, o důležitých provozních činnostech z pohledu záruk v jaderných zařízeních a místech mimo jaderná zařízení, kde je běžně používán jaderný materiál. iii) Všeobecný popis každé budovy v rámci každé lokality, včetně jejího určení, a pokud to nevyplývá z tohoto popisu, i včetně jejího vybavení. Popis musí obsahovat mapu lokality. iv) Popis rozsahu operací pro každé místo, které se zabývá činnostmi uvedenými v příloze I tohoto protokolu. v) Informace upřesňující umístění, provozní status a přibližnou roční výrobní kapacitu uranových dolů a závodů na uranový a thoriový koncentrát v každém státě a skutečnou roční produkci těchto dolů a závodů. Společenství sdělí na žádost agentury skutečnou roční produkci jednotlivých dolů nebo závodů. Sdělování těchto informací nevyžaduje podrobnou evidenci jaderného materiálu. vi) Dále uvedené informace týkající se výchozího materiálu, který nedosáhl složení a čistoty vhodné pro výrobu paliva nebo pro isotopické obohacování: a) množství, chemické složení, použití nebo zamýšlené použití tohoto materiálu, ať již pro jaderné účely či nikoli, pro všechna místa ve státech, kde se tento materiál nachází v množství převyšujícím 10 tun uranu nebo 20 tun thoria a souhrnně pro ostatní místa, kde se nacházejí množství převyšující 1 tunu, pokud jsou tato množství v souhrnu v případě skupiny států vyšší než 10 tun uranu nebo 20 tun thoria. Sdělování těchto informací nevyžaduje podrobnou evidenci jaderného materiálu; b) množství, chemické složení a určení každého vývozu tohoto materiálu ze států do států mimo Společenství pro výhradně nejaderné účely v množstvích převyšujících: 1) deset tun uranu nebo při opakovaných vývozech uranu do stejného státu, z nichž žádný nedosahuje deseti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství deseti tun přesahují; 2) dvacet tun thoria nebo při opakovaných vývozech thoria do stejného státu, z nichž žádná nedosahuje dvaceti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství dvaceti tun přesahují; c) množství, chemické složení, současné umístění a použití nebo zamýšlené použití každého dovozu tohoto materiálu do států ze zemí mimo Společenství pro výhradně nejaderné účely v množstvích převyšujících: 1) deset tun uranu nebo při opakovaných vývozech uranu do stejného státu, z nichž žádný nedosahuje deseti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství deseti tun přesahují; 2) dvacet tun thoria nebo při opakovaných vývozech thoria do stejného státu, z nichž žádná nedosahuje dvaceti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství dvaceti tun přesahují, přičemž se rozumí, že poskytování těchto informací se nevyžaduje v případě materiálu, který je určen pro nejaderné použití, pokud se již nachází v konečné formě nejaderného použití. vii) a) informace o množství, použití a umístění jaderného materiálu, který nepodléhá zárukám na základě článku 37 dohody o uplatňování záruk; b) informace o množství (které mohou být ve formě odhadů) a použití jaderného materiálu v každém místě, které na základě čl. 36 písm. b) dohody o uplatňování záruk nepodléhá zárukám, ale který se dosud nenachází v konečné formě nejaderného použití, pokud jeho množství přesahují množství uvedená v článku 37 dohody o uplatňování záruk. Sdělování těchto informací nevyžaduje podrobnou evidenci jaderného materiálu. viii) Informace o umístění nebo dalším zpracování středně nebo vysoce radioaktivních odpadů obsahujících plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran 233, ve vztahu ke kterým byly záruky ukončeny podle článku 11 dohody o uplatňování záruk. Pro účely tohoto bodu nezahrnuje výraz "další zpracování" změny obalů tohoto odpadu nebo jeho úpravy při skladování a ukládání, kromě separace částic. ix) Následující informace o speciálních jaderných zařízeních a nejaderných materiálech, které jsou uvedeny v příloze II: a) pro každý vývoz těchto zařízení nebo materiálu mimo Společenství: identifikační údaje, množství, místo zamýšleného použití ve státě určení a datum nebo podle okolností předpokládané datum vývozu; b) na výslovnou žádost agentury potvrzení informací, které agentuře sdělil stát mimo Společenství a které se týkají vývozu těchto zařízení a materiálu do dovážejícího státu ze strany vyvážejícího státu. x) Všeobecné plány pro následující období deseti let, které se týkají vývoje jaderného palivového cyklu (včetně plánovaných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu), pokud byly schváleny příslušnými orgány státu. b) Každý stát učiní vše, co je přiměřeně možné, aby poskytl agentuře následující informace: i) všeobecný popis kdekoli prováděných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu, při kterých není používán jaderný materiál a které se týkají konkrétně obohacování, přepracovávání jaderného paliva nebo zpracování středně nebo vysoce aktivního odpadu obsahujícího plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran 233 a které jsou financovány, výslovně povoleny nebo kontrolovány dotyčným státem či provozovány jeho jménem. Pro účely tohoto bodu nezahrnuje výraz "zpracování" středně nebo vysoce aktivního odpadu změny obalů tohoto odpadu nebo jeho úpravy při skladování a ukládání, kromě separace částic; ii) všeobecný popis činností a totožnost osoby nebo subjektu provádějícího tyto činnosti v místech, která agentura určila mimo lokalitu a která by podle stanoviska agentury mohla být funkčně spojena s činnostmi této lokality. Tyto informace se poskytují na výslovnou žádost agentury. Uvedené informace se sdělují na poradě s agenturou a ve stanovené době. c) Na žádost agentury poskytne stát nebo Společenství, popřípadě oba, další podrobnosti nebo objasní jakékoli informace sdělené podle tohoto článku, v rozsahu odpovídajícím účelu záruk. Článek 3 a) Každý stát nebo Společenství, popřípadě oba, poskytují agentuře informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu i), iii), iv), v), vi) písm. a), vii) a x) a v čl. 2 písm. b) bodu i) ve lhůtě 180 dnů ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost. b) Každý stát nebo Společenství, popřípadě oba, poskytují agentuře do 15. května každého roku aktualizované informace uvedené v písm. a) týkající se období za předcházející kalendářní rok. Pokud dříve poskytnuté informace zůstávají nezměněny, každý stát nebo Společenství, popřípadě oba, tuto skutečnost oznámí. c) Společenství poskytuje agentuře do 15. května každého roku informace uvedené v čl. 2 písm. a) v bodu i) písm. b) a c) týkající se období za předcházející kalendářní rok. d) Každý stát poskytuje agentuře čtvrtletně informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. a). Tyto informace se poskytují ve lhůtě 60 dnů následujících po uplynutí každého čtvrtletí. e) Každý stát poskytuje agentuře informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu viii) 180 dnů před uskutečněním dalšího zpracování a do 15. května každého roku informace o změnách míst za období předcházejícího kalendářního roku. f) Každý stát a agentura zvolí termín a četnost poskytování informací uvedených v čl. 2 písm. a) bodu ii). g) Každý stát poskytuje agentuře informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. b) ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti agenturou. DOPLŇKOVÝ PŘÍSTUP Článek 4 Následující ustanovení jsou použitelná ve spojitosti s prováděním doplňkového přístupu na základě článku 5 tohoto protokolu: a) Agentura se nesnaží mechanicky nebo systematicky ověřovat informace uvedené v článku 2, avšak má právo přístupu k: i) jakémukoli místu uvedenému v čl. 5 písm. a) bodu i) nebo ii) na základě výběru s cílem ujistit se o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu a činností; ii) jakémukoli místu uvedenému v čl. 5 písm. b) a c) tak, aby vyřešila nejasnosti týkající se správnosti a úplnosti informací sdělovaných v souladu s článkem 2 a aby vyřešila případné nesrovnalosti týkající se těchto informací; iii) jakémukoli místu uvedenému v č. 5 písm. a) bodu iii) v takovém rozsahu tak, aby mohla agentura pro účely záruk potvrdit prohlášení Společenství, popřípadě členského státu, o vyřazení z provozu jaderného zařízení nebo místa mimo jaderné zařízení, kde je běžně používán jaderný materiál. b) i) S výhradou dále uvedeného bodu ii) předá agentura oznámení o přístupu dotyčnému členskému státu nebo v případě přístupu na základě čl. 5 písm. a) nebo podle čl. 5 písm. c), v případě, že se jedná o jaderný materiál, dotyčnému členskému státu a Společenství 24 hodin předem. ii) V případě přístupu k jakémukoli místu v rámci lokality, který je požadován v souvislosti s technickou inspekcí za účelem ověření údajů nebo ad hoc inspekcí nebo pravidelných inspekcí v této lokalitě, činí lhůta předběžného oznámení, pokud o to agentura požádá, minimálně dvě hodiny, přičemž za výjimečných okolností může být i kratší než dvě hodiny. c) Předběžné oznámení musí mít písemnou formu a musí zde být uvedeny důvody přístupu a činností, které mají být prováděny během tohoto přístupu. d) V případě nejasností nebo nesrovnalostí umožní agentura dotyčnému státu, popřípadě Společenství, tyto nejasnosti nebo nesrovnalosti objasnit a usnadnit tak jejich řešení. Tato možnost se poskytuje před tím, než je požádáno o přístup, pokud agentura nemá za to, že odložením přístupu by mohl být dotčen předmět žádosti o přístup. V žádném případě agentura nevyvozuje závěry týkající se těchto nejasností nebo nesrovnalostí, dokud nebyla dotyčnému státu, popřípadě Společenství, tato možnost poskytnuta. e) Přístup se uskutečňuje pouze v běžné pracovní době, ledaže dotyčný stát souhlasí s jinou dobou. f) Dotyčný stát nebo, v případě přístupu na základě čl. 5 písm. a) nebo na základě čl. 5 písm. c), pokud jde o jaderný materiál, dotyčný stát a Společenství mají právo, aby inspektory agentury doprovázeli zástupci dotyčného státu, popřípadě inspektoři Společenství, pod podmínkou, že to pro inspektory agentury nebude znamenat ztrátu času ani jim nebude jinak bráněno ve výkonu jejich funkcí. Článek 5 Každý stát poskytne agentuře přístup ke: a) i) každému místu v rámci lokality; ii) každému místu uvedenému v čl. 2 písm. a) bodu v) až viii); iii) každému jadernému zařízení vyřazenému z provozu nebo místu mimo jaderná zařízení vyřazenému z provozu, kde byl běžně používán jaderný materiál; b) každému jinému místu, než které je uvedeno v písm. a) bodu i), které dotyčný stát určil na základě čl. 2 písm. a) bodu i), písm. a) bodu iv), písm. a) bodu ix) písm. b) nebo čl. 2 písm. b), přičemž se rozumí, že pokud dotyčný stát není schopen poskytnout tento přístup, učiní vše, co je přiměřeně nezbytné, aby vyhověl požadavkům agentury, a to bezodkladně a jinými způsoby; c) jakémukoli jinému místu, než které je uvedeno pod písm. a) a b), které agentura vymezila pro účely odběru vzorků ze životního prostředí v daném místě, přičemž se rozumí, že pokud dotyčný stát není schopen poskytnout tento přístup, učiní vše, co je přiměřeně nezbytné, aby vyhověl požadavkům agentury, a to bezodkladně a jinými způsoby. Článek 6 V případě, že je uplatňován článek 5, může agentura provádět následující činnosti: a) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. a) bodem i) nebo s písm. a) bodem iii): vizuální pozorování; odběr vzorků ze životního prostředí; používání přístrojů pro detekci a měření radiace; používání pečetí a jiných identifikačních a ochranných zařízení vymezených v pomocných opatřeních; a dalších účelová opatření, která se ukázala jako technicky proveditelná a jejichž používání schválila Rada guvernérů (dále jen "Rada") po konzultacích s agenturou, Společenstvím a dotyčným státem; b) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. a) bodem ii): vizuální pozorování; počítání položek jaderného materiálu; nedestruktivní měření a odběr vzorků; používání přístrojů na detekci a měření radiace; kontrola záznamů týkajících se množství, původu a použití materiálu, odběr vzorků ze životního prostředí a další účelová opatření, která se ukázala jako technicky proveditelná a jejichž používání schválila Rada po konzultacích s agenturou, Společenstvím a dotyčným státem; c) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. b): vizuální pozorování; odběr vzorků ze životního prostředí; používání přístrojů na detekci a měření radiace; kontrola záznamů týkajících se výroby a odesílání, které jsou důležité z pohledu záruk a další účelová opatření, která se ukázala jako technicky proveditelná a jejichž používání schválila Rada po konzultacích s agenturou, Společenstvím a dotyčným státem; d) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. c): odběr vzorků ze životního prostředí a pokud výsledky neumožňují vyřešit nejasnosti nebo nesrovnalosti na místě stanoveném podle čl. 5 písm. c), použití vizuálního pozorování na tomto místě a přístrojů pro detekci a měření radiace a podle toho s čím souhlasil dotyčný stát, a pokud se jedná o jaderný materiál, rovněž i Společenství, i uplatnění dalších účelových opatření. Článek 7 a) Na žádost jednoho ze států přijme agentura a tento stát opatření, kterými se má podle tohoto protokolu řídit přístup tak, aby se zabránilo šíření citlivých informací týkajících se šíření, dodržování bezpečnostních požadavků a požadavků na fyzickou ochranu. Tato opatření nebrání agentuře pokračovat v nezbytných činnostech, které mají zajistit spolehlivé zajišťování nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu a činností v dotyčném místě, včetně řešení jakýchkoli problémů týkajících se přesnosti a úplnosti informací uvedených v článku 2 nebo jakýchkoli nesrovnalostí týkajících se těchto informací. b) Při poskytování informací uvedených v článku 2 může stát agenturu informovat o místech v rámci lokality nebo místě, k nimž může být přístup upraven zvláštními předpisy. c) Až do po vstupu v platnost pomocných opatření, která jsou v případě potřeby nezbytná, může stát souladu s písmenem a) využívat přístupu upraveného zvláštními předpisy. Článek 8 Žádné ustanovení tohoto protokolu nebrání státu, aby poskytl agentuře přístup i na další místa, kromě míst uvedených v článcích 5 a 9, nebo aby požádal agenturu o provedení ověřovacích činností v některém konkrétním místě. agentura bezodkladně učiní vše, co je přiměřeně možné, aby vyhověla takové žádosti. Článek 9 Pro účely odběru vzorků ze životního prostředí v rozsáhlé oblasti zajistí každý stát agentuře přístup na místa, která určí agentura, přičemž se tím rozumí, že pokud dotyčný stát není schopen poskytnout tento přístup, vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby vyhověl požadavkům agentury v jiných místech. Agentura o tento přístup nepožádá, dokud Rada po konzultacích s agenturou a dotyčným státem neschválí využívání odběru vzorků ze životního prostředí v rozsáhlé oblasti a příslušná prováděcí opatření. Článek 10 a) Agentura informuje dotyčný stát, popřípadě i Společenství, o: i) činnostech provedených podle tohoto protokolu, včetně činností týkajících se jakýchkoli nejasností nebo nesrovnalostí, na které agentura dotyčný stát, popřípadě Společenství, upozornily, do šedesáti dnů od provedení těchto činností; ii) výsledcích činností týkajících se jakýchkoli nejasností nebo nesrovnalostí, na které agentura dotyčný stát, popřípadě Společenství, upozornily, jakmile to bude možné a v každém případě do třiceti dnů poté, co agentura tyto výsledky získala. b) Agentura informuje dotyčný stát a Společenství o závěrech, které učinila na základě činností prováděných podle tohoto protokolu. Tyto závěry se sdělují jednou ročně. JMENOVÁNÍ INSPEKTORŮ AGENTURY Článek 11 a) i) Generální ředitel oznamuje Společenství a státům, že Rada schválila jmenování kteréhokoli úředníka do funkce zárukového inspektora. Pokud Společenství neoznámí generálnímu řediteli, že tohoto pracovníka do funkce zárukového inspektora odmítá, do tří měsíců ode dne přijetí oznámení o rozhodnutí Rady o jeho jmenování, je inspektor takto oznámený Společenství a státům považován za inspektora jmenovaného za státy. ii) Generální ředitel buď jako odpověď na žádost, kterou podalo Společenství, anebo z vlastního podnětu neprodleně informuje Společenství a státy, že jmenování jakéhokoli úředníka do funkce inspektora za státy bylo zrušeno. b) Oznámení uvedené v písm. a) se považuje za Společenstvím a státy přijaté sedm dnů poté, co jej agentura doporučeně odeslala Společenství a státům. VÍZA Článek 12 Každý stát poskytne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy za tímto účelem obdržel žádost, příslušná trvalá vstupní a výstupní víza nebo, pokud je to nezbytné, tranzitní víza umožňující jmenovanému inspektorovi, který je v dotyčné žádosti uveden, aby mu umožnil vstup a pobyt na území dotyčného státu pro účely výkonu jeho funkce. Jakákoli vyžadovaná víza musí platit minimálně po dobu jednoho roku a podle potřeby se obnovují tak, aby pokrývala období trvání jmenování inspektora pro státy. POMOCNÁ OPATŘENÍ Článek 13 a) Pokud se stát nebo Společenství nebo podle okolností agentura vyjádří, že je nezbytné upřesnit v pomocných opatřeních, jakým způsobem mají být prováděna opatření stanovená tímto protokolem, dohodne se tento stát nebo tento stát a Společenství a agentura o pomocných opatřeních do devadesáti dnů ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost, nebo pokud se potřeba těchto pomocných opatření projeví až po vstupu tohoto protokolu v platnost, do devadesáti dnů od data takového vyjádření. b) Až do vstupu potřebných pomocných opatření v platnost, je agentura oprávněna uplatňovat opatření stanovená tímto protokolem. KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY Článek 14 a) Každý stát povolí a bude chránit volnou komunikaci agentury mezi inspektory agentury v tomto státě a sídlem nebo regionálními úřady agentury pro úřední účely, včetně bezobslužného i obslužného přenosu informací získaných prostřednictvím kontejnmentových nebo dozorovacích nebo měřících zařízení agentury. Agentura má po konzultaci s dotyčným státem právo používat přímé komunikační systémy zřízené na mezinárodní úrovni, včetně satelitních systémů a jiných komunikačních prostředků, které se v dotyčném státě nepoužívají. Na žádost jednoho ze států nebo agentury se podmínky provádění tohoto odstavce v dotyčném státě, pokud jde o bezobslužný i obslužný přenos informací získaných prostřednictvím kontejnmentových nebo dozorovacích nebo měřících zařízení agentury, upřesní v pomocných opatřeních. b) Při komunikaci a přenosu informací uvedených v písmenu a) se náležitě zohledňuje potřeba chránit vyhrazené nebo citlivé skutečnosti týkající se majetku nebo obchodu a projektové údaje, které stát považuje za zvláště citlivé. OCHRANA UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ Článek 15 a) Agentura prosazuje přísný režim, který má zajistit účinnou ochranu proti vyzrazení obchodních, technologických a průmyslových tajemství a ostatních utajovaných skutečností, se kterými je seznámena, včetně skutečností, se kterými se seznámí při provádění tohoto protokolu. b) Součástí režimu uvedeného v písmenu a) jsou zejména následující předpisy: i) obecné zásady a s nimi spojená opatření pro nakládání s utajovanými skutečnostmi; ii) pracovní řád zaměstnanců ve spojitosti s ochranou utajovaných skutečností; iii) postupy stanovené pro případ porušení nebo údajného porušení utajení. c) Režim uvedený v písmenu a) pravidelně schvaluje a reviduje Rada. PŘÍLOHY Článek 16 a) Přílohy tohoto protokolu jsou jeho nedílnou součástí. S výjimkou pro účely změn příloh I a II se výrazem "protokol" tak, jak je používán v této listině, rozumí protokol společně s přílohami. b) Seznam činností uvedených v příloze I a seznam zařízení a materiálů uvedených v příloze II může měnit Rada po poradě s otevřenou pracovní skupinou odborníků, kterou zřizuje. Každý taková změna nabývá účinnosti čtyři měsíce poté, co ji Rada přijala. c) Příloha III tohoto protokolu upřesňuje, jak mají Společenství a státy provádět opatření tohoto protokolu. VSTUP V PLATNOST Článek 17 a) Tento protokol vstupuje v platnost dnem, kdy agentura obdrží od Společenství a států písemná oznámení, že byly splněny jejich požadavky pro vstup v platnost. b) Státy a Společenství mohou kdykoli před tím, než tento protokol vstoupí v platnost, prohlásit, že budou tento protokol uplatňovat prozatímně. c) Generální ředitel neprodleně oznámí všem členským státům agentury jakékoli prohlášení o prozatímním uplatňování protokolu. DEFINICE Článek 18 Pro účely tohoto protokolu se rozumí: a) "výzkumnými a vývojovými činnostmi vztahujícími se k jadernému palivovému cyklu" činnosti, které se konkrétně týkají jakýchkoli aspektů postupu nebo systémů spojených s některými z následujících činností nebo zařízení: - konverze jaderného materiálu, - obohacování jaderného materiálu, - výroba jaderného paliva, - reaktory, - kritická zařízení, - přepracovávání jaderného paliva, - zpracování (s výjimkou změn obalů nebo úpravy změny obalů tohoto odpadu nebo jeho úpravy při skladování a ukládání, kromě separace částic) středně nebo vysoce aktivního odpadu obsahujícího plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran 233, s výjimkou činností vztahujících se k teoretickému nebo základnímu vědeckému výzkumu nebo k výzkumu a vývoji průmyslových aplikací radioisotopů, lékařských, hydrologických a zemědělských aplikací, dopadů na zdraví a životní prostředí a zdokonalování údržby; b) "lokalitou" se rozumí oblast vymezená Společenstvím a státem v příslušných projektových údajích týkajících se jaderného zařízení, včetně uzavřených jaderných zařízení, a v příslušných informacích týkajících se místa mimo jaderná zařízení, kde se běžně používá jaderný materiál, včetně uzavřených míst mimo jaderná zařízení, kde se běžné používá jaderný materiál (to se netýká míst s horkými komorami nebo míst, kde byly prováděny činnosti spojené s konverzí, obohacováním, výrobou nebo zpracováním paliva.) Lokalita zahrnuje také všechna zařízení nacházející se v bezprostředním okolí jaderného zařízení nebo místa za účelem poskytování nebo využívání základních služeb, včetně: horkých komor pro zpracování ozářených materiálů neobsahujících jaderný materiál; zařízení na zpracování, skladování a ukládání odpadu a budov vztahujícím se ke zvláštním činnostem, které dotyčný stát určí podle čl. 2 písm. a) bodu iv); c) "jaderným zařízením vyřazeným z provozu" nebo "místem mimo jaderná zařízení vyřazeným z provozu" zařízení nebo místo, ze kterého byly odstraněny zanechané konstrukce a zařízení nezbytná pro jeho provoz byla odstraněna nebo vyřazena z provozu takovým způsobem, že již nejsou použitelná pro ukládání jaderného materiálu a nemůže již sloužit pro účely manipulace s jaderným materiálem, ani jeho zpracovávání a jiného používání; d) "uzavřeným jaderným zařízením" nebo "uzavřeným místem mimo jaderná zařízení" zařízení nebo místo, kde byl provoz zastaven a odkud byl jaderný materiál odstraněn, avšak které nebylo vyřazeno z provozu; e) "vysoce obohaceným uranem" uran obsahující 20 % a více isotopu uranu 235; f) "odběrem vzorků ze životního prostředí v daném místě" odběry vzorků ze životního prostředí (např. vzduch, voda, vegetace, půda, stěry) v místě vymezeném Agenturou a v jeho bezprostřední blízkosti, které mají agentuře pomoci při rozhodování o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu nebo jaderných činností v uvedeném místě; g) "odběrem vzorků z životního prostředí v rozsáhlé oblasti" odběr vzorků ze životního prostředí (např. vzduch, voda, vegetace, půda, stěry) v komplexu míst vymezených agenturou, které mají agentuře pomoci při rozhodování o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu nebo jaderných činností v rozsáhlé oblasti; h) "jaderným materiálem" jakýkoli výchozí nebo zvláštní štěpný materiál vymezený v článku XX stanov. Výraz výchozí materiál se nevtahuje na rudy nebo zbytky rud. Jestliže po vstupu tohoto protokolu v platnost Rada na základě článku XX stanov určí další materiály a připojí je k seznamu materiálů považovaných za výchozí nebo zvláštní štěpné materiály, nabývá toto stanovení účinnosti na základě tohoto protokolu až poté, co jej Společenství a státy schválí; i) "jaderným zařízením": i) reaktor, kritické jaderné zařízení, závod na konverzi, závod na výrobu jaderného paliva, přepracovatelský závod, závod na separaci isotopů nebo samostatné skladovací zařízení; ii) jakékoli místo, kde je běžně používán jaderný materiál v množství převyšujícím jeden efektivní kilogram; j) "místem mimo jaderná zařízení" jakékoli zařízení nebo místo, které není jaderným zařízením, kde je běžně používán jaderný materiál v množství převyšujícím jeden efektivní kilogram. Hecho en Viena, por duplicado, el veintidós de septiembre de mil novecientos noventa y ocho, en las lenguas alemana, danesa, española, finesa, francesa, griega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa y sueca siendo cada uno de estos textos igualmente auténtico, si bien, en caso de discrepancia, harán fe los textos acordados en las lenguas oficiales de la Junta de gobernadores del OIEA.Udfærdiget i Wien den toogtyvende september nittenhundrede og otteoghalvfems i to eksemplarer på dansk, engelsk, finsk, fransk, græsk, italiensk, nederlandsk, portugisisk, spansk, svensk og tysk med samme gyldighed for alle versioner, idet teksterne på de officielle IAEA-sprog dog har fortrinsstilling i tilfælde af uoverensstemmelser.Geschehen zu Wien am 22. September 1998 in zwei Urschriften in dänischer, deutscher, englischer, finnischer, französischer, griechischer, italienischer, niederländischer, portugiesischer, schwedischer und spanischer Sprache, wobei jeder Wortlaut gleichermaßen verbindlich, im Fall von unterschiedlichen Auslegungen jedoch der Wortlaut in den Amtssprachen des Gouverneursrats der Internationalen Atomenergie-Organisation maßgebend ist.Έγινε στη Βιέννη εις διπλούν, την 22η ημέρα του Σεπτεμβρίου 1998, στη δανική, ολλανδική, αγγλική, φινλανδική, γαλλική, γερμανική, ελληνική, ιταλική, πορτογαλική, ισπανική και σουηδική γλώσσα· τα κείμενα σε όλες τις ανωτέρω γλώσσες είναι εξίσου αυθεντικά, εκτός από περίπτωση απόκλισης, οπότε υπερισχύουν τα κείμενα που έχουν συνταχθεί στις επίσημες γλώσσες του Διοικητικού Συμβουλίου του Διεθνούς Οργανισμού Ατομικής Ενέργειας.Done at Vienna in duplicate, on the twenty second day of September 1998 in the Danish, Dutch, English, Finnish, French, German, Greek, Italian, Portuguese, Spanish and Swedish languages, the texts of which are equally authentic except that, in case of divergence, those texts concluded in the official languages of the IAEA Board of Governors shall prevail.Fait à Vienne, en deux exemplaires le 22 septembre 1998 en langues allemande, anglaise, danoise, espagnole, finnoise, française, grecque, italienne, néerlandaise, portugaise et suédoise; tous ces textes font également foi sauf que, en cas de divergence, les versions conclues dans les langues officielles du Conseil des gouverneurs de l'AIEA prévalent.Fatto a Vienna in duplice copia, il giorno 22 del mese di settembre 1998 nelle lingue danese, finnico, francese, greco, inglese, italiano, olandese, portoghese, spagnolo, svedese e tedesco, ognuna delle quali facente ugualmente fede, ad eccezione dei testi conclusi nelle lingue ufficiali del Consiglio dei governatori dell'AIEA che prevalgono in caso di divergenza tra i testi.Gedaan te Wenen op 22 september 1998, in tweevoud, in de Deense, de Duitse, de Engelse, de Finse, de Franse, de Griekse, de Italiaanse, de Nederlandse, de Portugese, de Spaanse en de Zweedse taal, zijnde alle teksten gelijkelijk authentiek, met dien verstande dat in geval van tegenstrijdigheid de teksten die zijn gesloten in de officiële talen van de IOAE bindend zijn.Feito em Viena em duplo exemplar, aos vinte e dois de Setembro de 1998 em língua alemã, dinamarquesa, espanhola, finlandesa, francesa, grega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa e sueca; todos os textos fazem igualmente fé mas, em caso de divergência, prevalecem aqueles textos que tenham sido estabelecidos em línguas oficiais do Conselho dos Governadores da AIEA.Tehty Wienissä kahtena kappaleena 22 päivänä syyskuuta 1998 tanskan, hollannin, englannin, suomen, ranskan, saksan, kreikan, italian, portugalin, espanjan ja ruotsin kielellä; kaikki kieliversiot ovat yhtä todistusvoimaisia, mutta eroavuuden ilmetessä on noudatettava niitä tekstejä, jotka on tehty Kansainvälisen atomienergiajärjestön hallintoneuvoston virallisilla kielillä.Utfärdat i Wien i två exemplar den 22 september 1998 på danska, engelska, finska, franska, grekiska, italienska, nederländska, portugisiska, spanska, svenska och tyska språken, varvid varje språkversion skall äga lika giltighet, utom ifall de skulle skilja sig åt då de texter som ingåtts på IAEA:s styrelses officiella språk skall ha företräde. Por el Gobierno del Reino de BélgicaFor Kongeriget Belgiens regeringFür die Regierung des Königreichs BelgienΓια την κυβέρνηση τον Βασιλείου τον ΒελγίουFor the Government of the Kingdom of BelgiumPour le gouvernement du Royaume de BelgiquePer il governo del Regno del BelgioVoor de regering van het Koninkrijk BelgiëPelo Governo do Reino da BélgicaBelgian kuningaskunnan hallituksen puolestaFör Konungariket Belgiens regering +++++ TIFF +++++ Mireille Claeys Por el Gobierno del Reino de DinamarcaFor Kongeriget Danmarks regeringFür die Regierung des Königreichs DänemarkΓια την κυβέρνηση τον Βασιλείον του ΔανίαςFor the Government of the Kingdom of DenmarkPour le gouvernement du Royaume de DanemarkPer il governo del Regno di DanimarcaVoor de regering van het Koninkrijk DenemarkenPelo Governo do Reino da DinamarcaTanskan kuningaskunnan hallituksen puolestaFör Konungariket Danmarks regering +++++ TIFF +++++ Henrik Wøhlk Por el Gobierno de la República Federal de AlemaniaFor Forbundsrepublikken Tysklands regeringFür die Regierung der Bundesrepublik DeutschlandΓια την κυβέρνηση της Ομοσπονδιακής Δημοκρατίας της ΓερμανίαςFor the Government of the Federal Republic of GermanyPour le gouvernement de la République fédérale d'AllemagnePer il governo della Repubblica federale di GermaniaVoor de regering van de Bondsrepubliek DuitslandPelo Governo da República Federal da AlemanhaSaksan liittotasavallan hallituksen puolestaFör Förbundsrepubliken Tysklands regering +++++ TIFF +++++ Karl Borchard +++++ TIFF +++++ Helmut Stahl Por el Gobierno de la República HelénicaFor Den Hellenske Republiks regeringFür die Regierung der Griechischen RepublikΓια την κυβέρνηση της Ελληνικής ΔημοκρατίαςFor the Government of the Hellenic RepublicPour le gouvernement de la République helléniquePer il governo della Repubblica ellenicaVoor de regering van de Helleense RepubliekPelo Governo da República HelénicaHelleenien tasavallan hallituksen puolestaFör Republiken Greklands regering +++++ TIFF +++++ Emmanuel Fragoulis Por el Gobierno del Reino de EspañaFor Kongeriget Spaniens regeringFür die Regierung des Königreichs SpanienΓια την κυβέρνηση του Βασιλείου της ΙσπανίαςFor the Government of the Kingdom of SpainPour le gouvernement du Royaume d'EspagnePer il governo del Regno di SpagnaVoor de regering van het Koninkrijk SpanjePelo Governo do Reino de EspanhaEspanjan kuningaskunnan hallituksen puolestaFör Konungariket Spaniens regering +++++ TIFF +++++ ad referendum Antonio Ortiz García Por el Gobierno de IrlandaFor Irlands regeringFür die Regierung IrlandsΓια την κυβέρνηση της ΙρλανδίαςFor the Government of IrelandPour le gouvernement de l'IrlandePer il governo dell'IrlandaVoor de regering van IerlandPelo Governo da IrlandaIrlannin hallituksen puolestaFör Irlands regering +++++ TIFF +++++ Thelma M. Doran Por el Gobierno de la República ItalianaFor Den Italienske Republiks regeringFür die Regierung der Italienischen RepublikΓια την κυβέρνηση της Ιταλικής ΔημοκρατίαςFor the Government of the Italian RepublicPour le gouvernement de la République italiennePer il governo della Repubblica italianaVoor de regering van de Italiaanse RepubliekPelo Governo da República ItalianaItalian tasavallan hallituksen puolestaFör Republiken Italiens regering +++++ TIFF +++++ Vincenzo Manno Por el Gobierno del Gran Ducado de LuxemburgoFor Storhertugdømmet Luxembourgs regeringFür die Regierung des Großherzogtums LuxemburgΓια την κυβέρνηση του Μεγάλου Δουκάτου του ΛουξεμβούργουFor the Government of the Grand Duchy of LuxembourgPour le gouvernement du Grand-Duché de LuxembourgPer il governo del Granducato di LussemburgoVoor de regering van het Groothertogdom LuxemburgPelo Governo do Grão-Ducado do LuxemburgoLuxemburgin suurherttuakunnan hallituksen puolestaFör Storhertigdömet Luxemburgs regering +++++ TIFF +++++ Georges Santer Por el Gobierno del Reino de los Países BajosFor Kongeriget Nederlandenes regeringFür die Regierung des Königreichs der NiederlandeΓια την κυβέρνηση τον Βασιλείου των Κάτω ΧωρώνFor the Government of the Kingdom of the NetherlandsPour le gouvernement du Royaume des Pays-BasPer il governo del Regno dei Paesi BassiVoor de regering van het Koninkrijk der NederlandenPelo Governo do Reino dos Países BaixosAlankomaiden kuningaskunnan hallituksen puolestaFör Konungariket Nederländernas regering +++++ TIFF +++++ Hans A.F.M. Förster Por el Gobierno de la República de AustriaFor Republikken Østrigs regeringFür die Regierung der Republik ÖsterreichΓια την κυβέρνηση της Δημοκρατίας της ΑυστρίαςFor the Government of the Republic of AustriaPour le gouvernement de la République d'AutrichePer il governo della Repubblica d'AustriaVoor de regering van de Republiek OostenrijkPelo Governo da República da ÁustriaItävallan tasavallan hallituksen puolestaFör Republiken Österrikes regering +++++ TIFF +++++ Irene Freudenschuss-reichl Por el Gobierno de la República PortuguesaFor Den Portugisiske Republiks regeringFür die Regierung der Portugiesischen RepublikΓια την κυβέρνηση της Πορτογαλικής ΔημοκρατίαςFor the Government of the Portuguese RepublicPour le gouvernement de la République portugaisePer il governo della Repubblica portogheseVoor de regering van de Portugese RepubliekPelo Governo da República PortuguesaPortugalin tasavallan hallituksen puolestaFör Republiken Portugals regering +++++ TIFF +++++ Álvaro José Costa De Mendonça e Moura Por el Gobierno de la República de FinlandiaFor Republikken Finlands regeringFür die Regierung der Republik FinnlandΓια την κυβέρνηση της Φινλανδικής ΔημοκρατίαςFor the Government of the Republic of FinlandPour le gouvernement de la République de FinlandePer il governo della Repubblica di FinlandiaVoor de regering van de Republiek FinlandPelo Governo da República da FinlândiaSuomen tasavallan hallituksen puolestaFör Republiken Finlands regering +++++ TIFF +++++ Eva-christina Mäkeläinen Por el Gobierno del Reino de SueciaFor Kongeriget Sveriges regeringFür die Regierung des Königreichs SchwedenΓια την κυβέρνηση τον Βασιλείου της ΣονηδίαςFor the Government of the Kingdom of SwedenPour le gouvernement du Royaume de SuèdePer il governo del Regno di SveziaVoor de regering van het Koninkrijk ZwedenPelo Governo do Reino da SuéciaRuotsin kuningaskunnan hallituksen puolestaFör Konungariket Sveriges regering +++++ TIFF +++++ Björn Skala Por la Comunidad Europea de la Energía AtómicaFor Det Europæiske AtomenergifællesskabFür die Europäische AtomgemeinschaftΓια την Ευρωπαϊκή Κοινότητα Ατομικής ΕνέργειαςFor the European Atomic Energy CommunityPour la Communauté européenne de l'énergie atomiquePer la Comunità europea dell'energia atomicaVoor de Europese Gemeenschap voor AtoomenergiePela Comunidade Europeia da Energia AtómicaEuroopan atomienergiayhteisön puolestaFör Europeiska atomenergigemenskapen +++++ TIFF +++++ Lars-erik Lundin Por el Organismo Internacional de Energía AtómicaFor Den Internationale AtomenergiorganisationFür die Internationale Atomenergie-OrganisationΓια τον Διεθνή Οργανισμό Ατομικής ΕνέργειαςFor the International Atomic Energy AgencyPour l'Agence internationale de l'énergie atomiquePer l'Agenzia internazionale dell'energia atomicaVoor de Internationale Organisatie voor AtoomenergiePela Agência Internacional da Energia AtómicaKansainvälisen atomienergiajärjestön puolestaFör Internationella atomenergiorganet +++++ TIFF +++++ Mohamed Elbaradei [1] Dne 8. června 1998 Rada schválila, aby Komise jménem Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen "Společenství") sjednala tento dodatkový protokol k Dohodě mezi třinácti členskými státy Společenství, které nevlastní jaderné zbraně, Společenstvím a MAAE (zveřejněno v Úř. věst. L 51, částce 21 dne 22. února 1978 jako dokument INFCIRC/193 MAAE ze dne 14. září 1973), jakož i dodatkové protokoly k Dohodě mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Společenstvím a MAAE (zveřejněno jako dokument INFCIRC/263 MAAE v říjnu 1978) a k Dohodě mezi Francií, Společenstvím a MAEE (zveřejněno jako dokument INFCIRC/290 v prosinci 1981). Všechny tyto tři dodatkové protokoly byly podepsány dotyčnými stranami ve Vídni dne 22. září 1998. Znění jednotlivých protokolů jsou k nahlédnutí na internetové adrese: http://europa.eu.int/en/comm/dg17/nuclear/nuchome.htm. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA I Seznam činností uvedený v čl. 2 písm. a) bodu iv) protokolu i) Výroba rotorových válců odstředivek nebo montáž plynových odstředivek. Rotorovými válci odstředivky se rozumí se rozumí tenkostěnné válce popsané v bodu 5.1.1 písm. b) přílohy II. Plynovými odstředivkami se rozumí odstředivky popsané v úvodní poznámce k bodu 5.1 přílohy II. ii) Výroba difúzních přepážek. Difúzními přepážkami se rozumí tenké porézní filtry popsané v bodu 5.3.1 písm. a) přílohy II. iii) Výroba nebo montáž systémů založených na laserové technologii. Systémy založenými na laserové technologii se rozumí systémy zahrnující položky popsané v bodu 5.7 přílohy II. iv) Výroba nebo montáž elektromagnetických separátorů isotopů. Elektromagnetickými separátory isotopů se rozumí položky uvedené v bodu 5.9.1 přílohy II obsahující iontové zdroje popsané v bodu 5.9.1 písm. a) přílohy II. v) Výroba nebo montáž kolon nebo zařízení pro extrakci. Kolonami nebo zařízením pro extrakci se rozumí položky popsané v bodech 5.6.1, 5.6.2, 5.6.3, 5.6.5, 5.6.6, 5.6.7 a 5.6.8 přílohy II. vi) Výroba aerodynamických separačních trysek nebo vírových trubic. Aerodynamickými separačními tryskami nebo vírovými trubicemi se rozumí separační trysky nebo vírové trubice popsané v bodech 5.5.1 a 5.5.2 přílohy II. vii) Výroba nebo montáž systémů tvorby uranové plazmy. Systémy tvorby uranové plazmy se rozumí systémy pro tvorbu uranové plazmy popsané v bodu 5.8.3 přílohy II. viii) Výroba zirkoniových trubek. Zirkoniovými trubkami se rozumí trubky popsané v bodu 1.6 přílohy II. ix) Výroba nebo úprava těžké vody nebo deuteria. Těžkou vodou nebo deuteriem se rozumí deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jakákoli jiná sloučenina deuteria, ve které je poměr atomů deuteria k atomům vodíku větší než 1: 5000. x) Výroba grafitu nukleární čistoty. Grafitem nukleární čistoty se rozumí grafit o čistotě vyšší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3. xi) Výroba kontejnerů pro ozářené palivo. Kontejnerem pro ozářené palivo se rozumí obalový soubor pro přepravu nebo skladování ozářeného paliva, který poskytuje chemickou, tepelnou a radiační ochranu a odvádí rozpadové teplo při manipulaci, přepravě nebo skladování. xii) Výroba regulačních tyčí jaderného reaktoru. Regulačními tyčemi jaderného reaktoru se rozumí tyče popsané v bodu 1.4 přílohy II. xiii) Výroba nádrží a nádob zabezpečených proti dosažení kritičnosti. Nádržemi a nádobami zabezpečenými proti dosažení kritičnosti se rozumí položky popsané v bodech 3.2 a 3.4 přílohy II. xiv) Výroba strojů na dělení palivových článků. Stroji na dělení palivových článků se rozumí zařízení popsaná v bodu 3.1 přílohy II. xv) Stavba horkých komor. Horkými komorami se rozumí komory nebo vzájemně propojené komory o celkovém objemu minimálně 6 m3 se stíněním odpovídajícím ekvivalentu 0,5 m betonu nebo větším, s hustotou 3,2 g/cm3 nebo větší, vybavené zařízením pro dálkové ovládání. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA II Seznam vybraných zařízení a nejaderných materiálů podléhajících ohlašování dovozů a vývozů v souladu s čl. 2 písm. a) bodem ix) 1. REAKTORY A ZAŘÍZENÍ K PROVOZU REAKTORŮ 1.1 Kompletní jaderné reaktory Jaderné reaktory, které jsou schopné udržovat kritickou řízenou řetězovou reakci štěpení, kromě reaktorů nulového výkonu. Reaktory nulového výkonu jsou definovány jako reaktory s projektovanou maximální roční produkcí plutonia nepřesahující 100 g. Vysvětlující poznámka Pod výraz "jaderný reaktor" se zahrnují položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojeny, zařízení řídící výkon aktivní zóny a komponenty, které obsahují, obvykle přicházející do přímého kontaktu s chladivem aktivní zóny jaderného reaktoru nebo řídící jeho oběh. Z této položky není možné vyloučit reaktory, které lze modifikovat tak, aby ročně produkovaly podstatně více než 100 g plutonia. Reaktory konstruované pro trvalý provoz na významné úrovni výkonu bez ohledu na jejich kapacitu produkce plutonia se za "reaktory nulového výkonu" nepovažují. 1.2 Reaktorové tlakové nádoby Kompletní kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky vyrobené části, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro umístění aktivní zóny jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1 a které jsou schopné odolávat provoznímu tlaku chladiva primárního okruhu. Vysvětlující poznámka Vrchlík tlakové reaktorové nádoby je pod bod 1.2 zahrnován jako hlavní dílensky vyráběná součást reaktorové nádoby. Vestavby jaderných reaktorů (např. nosné konstrukce aktivní zóny a jiná vnitřní zařízení nádoby, vodící trubky regulačních tyčí, tepelná stínění, tlumící mezistěny, deskové rošty aktivní zóny, difuzorové desky apod.) obvykle dodávají jaderní dodavatelé. V některých případech jsou některé vnitřní nosné komponenty zahrnovány pod výrobu tlakových nádob. Tyto položky mají rozhodující význam pro bezpečnost a spolehlivost provozu jaderného reaktoru (a jsou tedy i zárukou a spolehlivostí jaderného dodavatele), a proto by jejich dodávka, kromě dodávky základního vybavení vlastního reaktoru, neměla být běžnou praxí. To je důvodem, proč je tento způsob dodávky považován za nepravděpodobný, ačkoli oddělená dodávka těchto jednotlivých, speciálně konstruovaných nebo upravených kritických, rozsáhlých a nákladných položek není z dotyčné oblasti vyloučena. 1.3 Zavážecí stroje pro reaktory Manipulační zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro zavážení nebo vyjímání paliva z jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1, která jsou schopna uskutečňovat výměnu paliva za provozu nebo používat technicky složité prvky pro jeho umísťování nebo nasměrování a která umožňují provedení komplexu operací probíhajících při výměně paliva v průběhu odstávky jaderného reaktoru, kdy obvykle není možné přímé pozorování nebo přístup k palivu. 1.4 Regulační tyče reaktoru Speciálně konstruované nebo upravené tyče pro řízení změn reaktivity v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1. Vysvětlující poznámka Tato položka kromě části absorbující neutrony zahrnuje rovněž i její nosné nebo závěsné konstrukce, jsou-li dodávány odděleně. 1.5 Tlakové trubky reaktoru Trubky, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí palivových článků a primárního chladiva jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1 při provozním tlaku vyšším než 5,1 MPa (740 psi). 1.6 Zirkoniové trubky Kovové zirkonium a jeho slitiny ve formě trubek nebo trubkových sestav, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím pro kteroukoli zemi příjemce 500 kg kdykoli v průběhu dvanácti měsíců, a jejichž váhový poměr hafnia a zirkonia je menší než 1: 500. 1.7 Čerpadla primárního chladiva Čerpadla speciálně konstruovaná nebo upravená pro zajišťování oběhu primárního chladiva jaderných reaktorů definovaných v bodu 1.1. Vysvětlující poznámka Speciálně konstruovaná nebo upravená čerpadla mohou zahrnovat komplikované těsnící nebo vícenásobné těsnící systémy určené k prevenci úniků primárního chladiva, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato definice zahrnuje čerpadla kategorie NC-1 nebo odpovídajících standardů. 2. NEJADERNÉ MATERIÁLY URČENÉ PRO JADERNÉ REAKTORY 2.1 Deuterium a těžká voda Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, jejichž poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1:5000, určené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců. 2.2 Grafit nukleární čistoty Grafit o čistotě lepší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3, určený pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím 3 x 104 kg (30 tun) pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců. Poznámka Pro účely ohlašování vláda rozhodne, zda jsou vývozy grafitu odpovídajícího výše uvedené specifikaci určeny pro použití v jaderném reaktoru či nikoli. 3. ZÁVODY NA PŘEPRACOVÁNÍ OZÁŘENÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ A ZAŘÍZENÍ SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Úvodní poznámka Přepracováním ozářeného jaderného paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivních štěpných produktů a od dalších transuranových prvků. Této separace může být dosaženo pomocí rozdílných technologických postupů. V průběhu let se stal nejpoužívanějším a uznávaným proces Purex. Proces Purex zahrnuje rozpuštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné, po kterém následuje separace uranu a štěpných produktů pomocí kapalinové extrakce za použití směsi tributylfosfátu v organickém rozpouštědle. Jednotlivé Purexové závody používají podobné technologické operace: sekání ozářených palivových článků, rozpouštění paliva, kapalinovou extrakci a skladování technologických roztoků. Mohou existovat také zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do takové formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Avšak specifické typy a uspořádání zařízení, ve kterých se tyto operace provádějí, se mohou v různých Purexových závodech lišit z několika důvodů, mezi něž patří druh a množství ozářeného paliva určeného pro přepracování a zamýšleného naložení s regenerovanými materiály, jakož i filosofie bezpečnosti a údržby, které jsou součástí projektu závodu. Pod výraz "závod na přepracování ozářených palivových článků" jsou zahrnována zařízení a komponenty, které běžně přicházejí do přímého kontaktu a přímo řídí toky ozářeného paliva a hlavní toky jaderného materiálu a technologických roztoků štěpných produktů. Tyto procesy, včetně kompletních systémů pro konverzi plutonia a výrobu kovového plutonia, mohou být označeny jako opatření zabraňující dosažení kritičnosti (např. pomocí úpravy geometrického uspořádání), ozáření (např. pomocí stínění) a nebezpečí toxicity (například prostřednictvím ochranného kontejnmentu). Položky odpovídající pojmu "zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená" pro přepracování ozářených palivových článků zahrnují: 3.1 Stroje na dělení ozářených palivových článků Úvodní poznámka Toto zařízení rozrušuje povlak paliva a připravuje tak ozářený jaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované kovové nůžky, ale mohou být použita i moderní zařízení, jakými jsou např. lasery. Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, která jsou určena pro rozřezávání, sekání nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo proutků. 3.2 Rozpouštěcí nádrže Úvodní poznámka Rozsekané vyhořelé palivo obvykle postupuje do rozpouštěcích nádrží. V těchto nádobách zabezpečených proti dosažení kritičnosti je ozářený jaderný materiál rozpouštěn v kyselině dusičné a zbytky povlaku paliva jsou z technologického toku odstraněny. Nádrže zabezpečené proti dosažení kritičnosti (např. malého průměru, prstencového nebo deskového provedení) speciálně konstruované nebo upravené pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, jsou určeny pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva a jsou odolné vůči horkým, vysoce korozivním kapalinám a mohou být dálkově plněny a obsluhovány. 3.3 Kapalinové extraktory a zařízení pro kapalinovou extrakci Úvodní poznámka Do kapalinových extraktorů vstupuje jak roztok ozářeného paliva z rozpouštěcích nádrží, tak i organické roztoky, které separují uran, plutonium a štěpné produkty. Zařízení pro kapalinovou extrakci je obvykle konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, jako je dlouhá provozní životnost bez nároků na údržbu nebo snadná vyměnitelnost, jednoduchost provozu a ovládání a flexibilita při změnách technologických podmínek. Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové extraktory, jako jsou náplňové a pulsní kolony, mísící a usazovací nádrže nebo odstředivkové extraktory, jsou určeny pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Kapalinové extraktory musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Kapalinové extraktory jsou obvykle vyráběny podle extrémně přísných norem (včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti) z nízkouhlíkatých korozivzdorných ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů. 3.4 Nádoby na uskladnění chemikálií nebo zásobníky Úvodní poznámka Výsledkem extrakce jsou tři hlavní toky technologických roztoků. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky jsou pro další zpracování všech tří toků používány takto: a) roztok čistého dusičnanu uranu je koncentrován odpařováním a postupuje do procesu denitrace, kde je převáděn na oxid uranu. Tento oxid se znovu používá v jaderném palivovém cyklu; b) vysoce radioaktivní roztok štěpných produktů je obvykle koncentrován odpařováním a skladuje se jako kapalný koncentrát. Tento koncentrát může být následně odpařen a převeden do formy, která je vhodná pro jeho skladování nebo uložení; c) roztok čistého dusičnanu plutonia je koncentrován a skladován až do jeho předání do dalšího stupně technologického procesu. Zejména nádoby na uskladnění nebo zásobníky pro roztoky plutonia jsou konstruovány tak, aby se předešlo problémům kritičnosti vyplývajícím ze změn v koncentraci a formě tohoto technologického toku. V závodě na přepracování ozářeného paliva se používají speciálně konstruované nebo upravené nádoby na uskladnění nebo zásobníky. Tyto nádoby na uskladnění nebo zásobníky musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Jsou obvykle vyráběny z takových materiálů, jako jsou nízkouhlíkaté korozivzdorné oceli, titan nebo zirkonium nebo jiné vysoce kvalitní materiály. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry umožňující řízení jaderné kritičnosti: 1) stěny nebo vnitřní konstrukce odpovídající minimálně borovému ekvivalentu 2 % nebo 2) maximální průměr 175 mm (7 in) pro válcové nádoby nebo 3) maximální šířka 75 mm (3 in) pro každou deskovou nebo prstencovou nádobu. 3.5 Systémy konverze dusičnanu plutonia na oxid Úvodní poznámka Ve většině přepracovatelských závodů je konečným procesem konverze roztoku dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: dávkování, skladování a kalibraci, srážení a oddělení pevné a kapalné fáze, žíhání, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý, jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. 3.6 Systémy na výrobu kovového plutonia z oxidu plutoničitého Úvodní poznámka Tento proces, který může být součástí přepracovatelského závodu, zahrnuje fluoraci oxidu plutoničitého, obvykle pomocí vysoce korozívního fluorovodíku, jejímž produktem je fluorid plutoničitý, který je následně redukován vysoce čistým vápníkem na kovové plutonium a strusku obsahující fluorid vápenatý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: fluoraci (například za použití zařízení vyrobeného z drahých kovů nebo jimi obloženého), redukci kovem (například za použití keramických kelímků), regeneraci strusky, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu kovového plutonia jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. 4. ZÁVODY NA VÝROBU PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ "Závody na výrobu palivových článků" zahrnují zařízení, která: a) obvykle přicházejí od přímého kontaktu nebo bezprostředně zpracovávají či řídí výrobní tok jaderného materiálu; b) hermeticky utěsňují jaderný materiál uvnitř povlaku. 5. ZÁVODY NA SEPARACI ISOTOPŮ URANU A ZAŘÍZENÍ JINÁ NEŽ ANALYTICKÉ PŘÍSTROJE, SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Položky odpovídající pojmu "zařízení jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená" pro separaci isotopů uranu zahrnují: 5.1 Plynové odstředivky, montážní celky a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách Úvodní poznámka Plynová odstředivka obvykle sestává z tenkostěnného válce nebo válců o průměru 75 mm (3″) až 400 mm (16″) umístěných ve vakuovém prostředí a točících se kolem své vertikální osy vysokou obvodovou rychlostí, řádově 300 m/s nebo větší. Aby se dosáhlo tak vysoké rychlosti, musí mít konstrukční materiály rotačních komponentů vysokou pevnost v poměru k hmotnosti. Aby se snížila nevyváženost chodu, musí být montážní celek rotoru, a tedy i jeho jednotlivé komponenty, být vyrobeny s velmi malými tolerancemi. Na rozdíl od jiných odstředivek se plynová odstředivka pro obohacování uranu vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem nebo deflektory a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF6, opatřenou alespoň třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s lopatkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Ve vakuovém prostředí se rovněž nachází řada kritických položek, které se neotáčejí a které, ačkoli jsou speciálně konstruovány, není obtížné vyrobit a které ani nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. Nicméně zařízení na plynové odstřeďování vyžadují velký počet těchto komponentů, a tak toto množství může být důležitým vodítkem pro jejich konečné použití. 5.1.1 Rotační komponenty a) Kompletní rotorové sestavy Tenkostěnné válce nebo řada mezi sebou propojených tenkostěnných válců, které jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. Pokud jsou válce mezi sebou propojeny, je spojů docíleno pružnými vlnovci nebo prstenci, které jsou popsány v bodu 5.1.1 písm. c). Rotor je opatřen vnitřním deflektorem nebo deflektory a koncovými uzávěry popsanými v bodech 5.1.1 písm. d) a 5.1.1 písm. e). Kompletní montážní sestava však může být dodávána pouze částečně smontovaná. b) Rotorové válce Speciálně konstruované nebo upravené tenkostěnné válce s tloušťkou stěny 12 mm (0,5″) nebo i méně, o průměru 75 mm (3″) až 400 mm (16″) vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. c) Prstence nebo vlnovce Komponenty speciálně konstruované nebo upravené, které umožňují umístit podpůrnou konstrukci rotorového válce nebo mezi sebou spojit řadu rotorových válců. Vlnovec je svinutý krátký válec s maximální tloušťkou stěny 3 mm (0,12″) o průměru 75 mm (3″) až 400 mm (16″) vyrobený z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. d) Deflektory Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3″) až 400 mm (16″), speciálně konstruované nebo upravené tak, aby mohly být namontovány uvnitř rotorového válce odstředivky, určené k oddělení odběrové komory od hlavní separační komory, a v některých případech nepomáhající cirkulaci plynného UF6 uvnitř hlavní separační komory rotorového válce, vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. e) Vrchní/spodní koncové uzávěry Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3″) až 400 mm (16″), speciálně konstruované nebo upravené k uzavření konců rotorového válce a udržující UF6 uvnitř rotorového válce, které v některých případech také fungují jako opěry, udržují nebo obsahují jako integrální součást horní ložisko (vrchní uzávěr) nebo nesou rotační části motoru a spodní ložisko (spodní uzávěr). Jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto oddílu. Vysvětlující poznámka Pro rotační komponenty odstředivek jsou používány následující materiály: a) vysokopevnostní oceli, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 2,05 x 109 N/m2 (300000 psi) nebo více; b) slitiny hliníku, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 0,46 x 109 N/m2 (67000 psi) nebo více; c) vláknité materiály, vhodné pro použití v kompozitních strukturách, s měrným modulem rovným 12,3 x 106 m a měrnou mezí pevnosti v tahu rovnající se 0,3 x 106 m nebo vyšší ("měrným modulem" se rozumí Youngův modul v N/m2 dělený měrnou hmotností v N/m3; "měrnou mezí pevnosti v tahu" se rozumí mez pevnosti v tabu v N/m2 dělená měrnou hmotností v N/m3). 5.1.2 Nepohyblivé komponenty a) Magnetická závěsná ložiska Speciálně konstruované nebo upravené ložiskové sestavy sestávající z prstencových magnetů zavěšených uvnitř pouzdra, které obsahuje tlumící médium. Pouzdro je vyrobeno z materiálu odolného vůči UF6 (viz vysvětlivka k bodu 5.2). Magnetické dvojice s pólovými nástavci nebo druhým magnetem jsou spojeny s vrchním uzávěrem popsaným v bodu 5.1.1 písm. e). Magnet může mít prstencový tvar, přičemž maximální poměr mezi vnějším a vnitřním průměrem je menší nebo roven 1,6:1. Magnet může mít počáteční permeabilitu minimálně 0,15 H/m (120000 jednotek v soustavě CGS), minimální remanenci 98,5 % nebo více a energetický výtěžek větší než 80 kJ/m3 (107 gauss-oerstedů). Kromě obvyklých materiálových vlastností je nezbytné, aby byla odchylka magnetické osy od osy geometrické omezena velmi malými tolerancemi (menšími než 0,1 nebo 0,004 in) nebo aby byl uplatněn zvláštní požadavek na homogenitu materiálu magnetu. b) Ložiska/tlumiče Speciálně konstruovaná nebo upravená ložiska složená ze sestavy otočného čepu/víčka montované na tlumiči. Otočný čep je obvykle kalená ocelová hřídel s polokoulí na jednom konci a s prostředkem na upevnění ke spodnímu koncovému uzávěru popsanému v bodu 5.1.1 písm. e) na konci druhém. Na hřídel může být připojeno i hydrodynamické ložisko. Víčko má formu pelety s polokulovitým důlkem na jednom z povrchů. Tyto komponenty jsou často dodávány odděleně od tlumiče. c) Molekulární vývěvy Speciálně konstruované nebo upravené válce, které mají strojově obrobené nebo protlačované šroubovité drážky a vnitřní obrobené otvory. Typické rozměry jsou následující: vnitřní průměr 75 mm (3″) až 400 mm (16″), tloušťka stěny minimálně 10 mm (0,4″) s poměrem délky k průměru 1:1 nebo větším. Drážky mají typický pravoúhlý průřez a hloubku 2 mm (0,08″) nebo více. d) Statory motorů Speciálně konstruované nebo upravené prstencové statory pro vysokorychlostní mnohofázové střídavé hysterezní (nebo relunktační) motory, upravené pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém rozsahu 600-2000 Hz a výkonovém rozsahu 50-1000 VA. Statory sestávají z multifázového vinutí na jádru z laminovaných železných plechů s malými ztrátami složeného z tenkých plechů o tloušťce 2 mm (0,08″) nebo menší. e) Pouzdra odstředivek Komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro umístění sestavy rotorových válců plynové odstředivky. Pouzdra sestávají z pevného válce s tloušťkou stěn do 30 mm (1,2″) s přesně opracovanými koncovými částmi pro umístění ložisek, a s jednou nebo více montážními přírubami. Opracované koncové části jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válce s odchylkou menší nebo rovnou 0,05 stupně. Pouzdro může být rovněž voštinového typu pro uložení několika rotorových válců. Pouzdra jsou vyrobena z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněna. f) Lopatky Trubky o vnitřním průměru do 12 mm (0,5″) speciálně konstruované nebo upravené pro extrakci plynného UF6 z rotorového válce na základě efektu Pitotovy trubice (s otvorem orientovaným do směru obvodového proudu plynu uvnitř rotoru, například pomocí ohnutí konce radiálně umístěné trubice), které lze upevnit k centrálnímu systému odvodu plynu. Trubky jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny. 5.2 Pomocné systémy, zařízení a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami Úvodní poznámka Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami jsou systémy zajišťující přívod UF6 do odstředivek a spojení jednotlivých odstředivek do kaskád nebo stupňů, což umožňuje postupný nárůst obohacení a odvádění "produktu" a "zbytků" UF6 z odstředivek, jakož i zařízení potřebná pro pohon odstředivek nebo pro řízení závodu. Obvykle se UF6 odpařuje z pevné fáze ve vyhřívaných autoklávech a poté je v plynné formě rozváděn do odstředivek přes potrubí kaskádovitých kolektorů. "Produkt" a "zbytky" plynného UF6 proudící z odstředivek rovněž prochází přes potrubí kaskádovitých kolektorů do vymrazovacích odlučovačů pracujících při teplotě 203 K (-70 °C), kde kondenzují a jsou pak převáděny do kontejnerů vhodných pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z mnoha tisíc odstředivek uspořádaných v kaskádách, obsahuje mnoho kilometrů potrubního systému kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.2.1 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy zahrnují: - napájecí autoklávy (nebo stanice) používané pro přivádění UF6 do odstředivkových kaskád při tlacích až do 100 kPa (15 psi) a průtocích 1 kg/h nebo větších, - desublimátory (nebo vymrazovací odlučovače) používané k odvádění UF6 z kaskád při tlacích a do 3 kPa (0,5 psi). Desublimátory mohou být chlazeny na teplotu 203 K (-70 °C) a ohřívány na teplotu 343 K (+70 °C), - stanice "produktu" a "zbytků" používané k plnění UF6 do kontejnerů. Tato zařízení a potrubí jsou celá zhotovena z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou takovými materiály obložena (viz vysvětlivka k tomuto odstavci) a vyrobena tak, aby vyhověla požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.2.2 Strojové potrubní systémy kolektorů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu "trojitého" kolektorového systému, kde je každá odstředivka spojena s každým z kolektorů. Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Vše je zhotoveno z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz úvodní poznámka k bodu 5.2) a vyrobeno tak, aby systémy vyhovovaly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.2.3 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, "produktu" nebo "zbytků", které mají všechny tyto charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. 5.2.4 Měniče kmitočtu Měniče kmitočtu speciálně konstruované nebo upravené pro napájení statorů motorů definovaných v bodu 5.1.2 písm. d) nebo části, komponenty a montážní subsystémy takových měničů kmitočtu, které mají všechny tyto charakteristiky: 1. vícefázový výstup v kmitočtové oblasti 600-2000 Hz, 2. vysoká stabilita (s regulací kmitočtu vyšší než 0,1 %), 3. nízká harmonická deformace (méně než 2 %), 4. účinnost vyšší než 80 %. Vysvětlující poznámka Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují odstředivky a průtok plynu od odstředivky k odstředivce a z kaskády do kaskády. Mezi materiály odolné vůči korozi UF6 patří korozivzdorná ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 %. 5.3 Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky a komponenty pro použití při obohacování plynovou difúzí Úvodní poznámka Při metodě separace isotopů plynovou difúzí tvoří hlavní technologické zařízení speciální porézní bariéry pro plynovou difúzi, výměníky tepla pro chlazení plynu (který se stlačováním ohřívá), uzavírací a regulační ventily a potrubní sítě. Vzhledem k tomu, že technologie plynové difúze je založena na použití hexafluoridu uranu (UF6), musí být veškeré povrchy zařízení, potrubí a přístrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při styku s UF6 stabilní. Závod na plynovou difúzi vyžaduje velký počet těchto celků, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. 5.3.1 Plynové difúzní přepážky a) Speciálně konstruované nebo upravené tenké porézní filtry o velikosti pórů v rozmezí 100 až 1000 Å (angström), tloušťce 5 mm (0,02″) nebo menší a v případě trubkového tvaru o průměru 25 mm (1″) nebo menším vyrobené z kovových, polymerních nebo keramických materiálů odolných vůči korozi UF6. b) Speciálně upravené sloučeniny nebo prášky pro výrobu těchto filtrů. Takové sloučeniny a prášky obsahují nikl nebo jeho slitiny s minimálním obsahem niklu 60 %, oxid hlinitý nebo vůči UF6 plně odolné fluorované uhlovodíkové polymery o čistotě 99,9 % nebo více, o velikosti částic menší než 10-5 m a s vysokým stupněm uniformity velikosti částic, které jsou speciálně upraveny pro výrobu plynových difúzních přepážek. 5.3.2 Skříně difuzorů Speciálně konstruované nebo upravené, hermeticky utěsněné válcové nádoby o průměru větším než 300 mm (12″) a výšce nad 900 mm (35″) nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů, které mají jednu přivádějící a dvě odtokové přípojky o průměru větším než 500 mm (2″), ve kterých jsou umístěny difúzní přepážky. Tyto nádoby jsou vyrobeny nebo uvnitř obloženy materiály odolnými vůči korozi UF6 a jsou projektovány pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze. 5.3.3 Kompresory a plynová dmychadla Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo plynová dmychadla s minimálním sacím výkonem 1 m3/min UF6 a výtlačným tlakem až do několika set kPa (100 psi), projektované pro dlouhodobou práci v prostředí UF6 s elektrickým motorem nebo bez něj o odpovídajícím výkonu, jakož i jednotlivé montážní celky těchto kompresorů a plynových dmychadel. Tyto kompresory a plynová dmychadla mají poměr tlaků 2:1 až 6:1 a jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi obloženy. 5.3.4 Těsnění hřídele Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění, která zajišťují utěsnění vstupních a výstupních přírub, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivé utěsnění vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, které jsou naplněny UF6. Taková těsnění jsou obvykle projektována na rychlost průniku vyrovnávacího plynu dovnitř menší než 1000 cm3/min (60 in3/min). 5.3.5 Výměníky tepla pro chlazení UF6 Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 (kromě korozivzdorných ocelí) nebo z mědi a popřípadě i kombinací těchto kovů nebo jimi povlakované. Jsou navrženy pro maximální rychlost změny tlaku v důsledku úniků menších než 10 Pa (0,0015 psi) za hodinu při tlakovém rozdílu 100 kPa (15 psi). 5.4 Speciálně konstruované nebo upravené pomocné systémy, zařízení a komponenty pro použití v závodech na obohacování plynovou difúzí Úvodní poznámka Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody používající plynovou difúzi zahrnují systémy pro dávkování UF6 do separačních jednotek a propojení jednotlivých celků mezi sebou k vytvoření kaskád, což umožňuje postupně dosáhnout vyššího obohacení a odvádění "produktu" a "zbytků" UF6 z difúzních kaskád. Vzhledem k velké setrvačnosti procesu v difúzních kaskádách vede jakékoli přerušení jejich činnosti a zvláště jejich odstavení k vážným následkům. Proto je v závodech na obohacování plynovou difúzí velmi důležité přísné a nepřetržité udržování vakua ve všech technologických systémech, automatické havarijní ochrany a přesné automatické regulace proudu plynu. Všechny tyto důvody vedou k nutnosti vybavit závod velkým počtem speciálních měřících, regulačních a řídících systémů. Obvykle UF6 sublimuje z válců umístěných uvnitř autoklávů a poté je v plynné formě rozváděn potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do místa vstupu. Toky "produktu" a "zbytků" plynného UF6 proudící z výstupních míst jsou dopravovány rovněž potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do studených jímek nebo kompresorových stanic, ve kterých je plynný UF6 zkapalňován před jeho následným převedením do vhodných kontejnerů určených pro transport nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z velkého počtu plynových difúzních montážních systémů uspořádaných do kaskád, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.4.1 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy schopné provozu při maximálním tlaku 300 kPa (45 psi) zahrnující: - napájecí autoklávy (nebo systémy) používané pro přivádění UF6 do kaskád plynové difúze, - desublimátory (vymrazovací nádoby) používané pro odvádění UF6 z kaskád plynové difúze, - zkapalňovací stanice, ve kterých je plynný UF6 z kaskád stlačován, chlazen, a tak převáděn do kapalné formy, - stanice "produktu" a "zbytků" používané k plnění do kontejnerů. 5.4.2 Potrubní systémy kolektorů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř kaskád plynové difúze. Tato potrubní síť je obvykle projektována se "zdvojeným" systémem kolektorů, kde je každá jednotka spojena s každým z kolektorů. 5.4.3 Vakuové systémy a) Speciálně konstruované nebo upravené rozsáhlé vakuové kolektory, sběrné potrubí a vakuové vývěvy se sacím výkonem 5 m3/min (17,5 ft3/min) nebo větším. b) Vakuové vývěvy speciálně konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6 vyrobené z hliníku, niklu nebo ze slitin z obsahem niklu převyšujícím 60 % nebo těmito materiály povlakované. Tyto vývěvy mohou být provedeny buď jako rotační, anebo objemové. Mohou mít ucpávky a těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a mohou používat speciální provozní kapaliny. 5.4.4 Speciální uzavírací a regulační ventily Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací ventily s ručním nebo automatickým ovládáním a regulační vlnovcové ventily o průměru 40 až 1500 mm (1,5 až 59″) vyrobené z materiálů odolných vůči UF6 pro instalaci v hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na metodě plynové difúze. 5.4.5 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotností spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny následující charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. Vysvětlující poznámka Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi potaženy. Pro účely odstavců, které se týkají položek plynové difúze, zahrnují materiály korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny obsahující maximálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6. 5.5 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na aerodynamickém procesu Úvodní poznámka V procesu aerodynamického obohacování se směs plynného UF6 a lehkého plynu (vodík nebo helium) stlačuje a poté prochází přes separační elementy, přičemž k isotopické separaci dochází v důsledku vzniku velkých odstředivých sil v zakřivené geometrii stěn. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy tohoto typu: proces separačních trysek a proces vírových trubic. Hlavním komponentem separačního stupně obou těchto procesů jsou válcové nádoby, do kterých se umísťují speciální separační elementy (trysky nebo vírové trubice), plynové kompresory a výměníky tepla odvádějící kompresní teplo. Aerodynamický závod vyžaduje řadu těchto stupňů, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. Jelikož aerodynamický proces používá UF6, musí být povrchy nádob veškerých zařízení, potrubí a nástrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při kontaktu s UF6 nezměněny. Vysvětlující poznámka Položky uvedené v tomto odstavci buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi chráněny. Pro účely odstavců týkajících se položek aerodynamického obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi UF6 měď, korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči korozi UF6. 5.5.1 Separační trysky Speciálně konstruované nebo upravené separační trysky nebo jejich montážní celky. Separační trysky se skládají ze štěrbinových zakřivených kanálů s poloměrem zakřivení menším než 1 mm (obvykle mezi 0,1 až 0,05 mm) odolných vůči korozi UF6. Uvnitř trysky je břit, který rozděluje plyn proudící tryskou na dvě frakce. 5.5.2 Vírové trubice Speciálně konstruované nebo upravené vírové trubice nebo jejich montážní celky. Vírové trubice jsou cylindrické nebo kónické zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněné o průměru mezi 0,5 a 4 cm a poměrem délky k průměru 20:1 nebo méně. Trubice mají jeden nebo více tangenciálních vstupních otvorů. Na jednom nebo obou koncích mohou být trubice opatřeny tryskami. Vysvětlující poznámka Plyn vstupuje do vírové trubice tangenciálně na jednom konci nebo přes vířící lopatky nebo přes četné tangenciální otvory po obvodu trubky. 5.5.3 Kompresory a plynová dmychadla Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo plynová dmychadla vyrobená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněná se sacím výkonem 2 m3/min směsi UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium) nebo větším. Vysvětlující poznámka Tyto kompresory a plynová dmychadla mají poměr tlaků obvykle mezi 1,2:1 až 6:1. 5.5.4 Těsnění hřídele Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění zajišťující utěsnění vstupních a výstupních přírub sloužících k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, která je naplněná směsí UF5 a nosného plynu. 5.5.5 Výměníky tepla pro chlazení plynu Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. 5.5.6 Pouzdra separačních elementů Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra separačních elementů zhotovená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněná, ve kterých jsou umístěny vírové trubice nebo separační trysky. Vysvětlující poznámka Tato pouzdra mohou tvořit speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby o průměru větším než 300 mm a délce větší než 900 mm nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů. Tyto nádoby mohou být navrženy pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze. 5.5.7 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující: a) napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu; b) desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování k jeho dalšímu přemístění následně po ohřevu; c) solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvedení UF6 z obohacovacího procesu stlačováním plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy; d) stanice "produktu" a "zbytků" používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.5.8 Potrubní systémy kolektorů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř aerodynamických kaskád zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem kolektorů, kde každá jednotka nebo skupina jednotek je spojena s každým z kolektorů. 5.5.9 Vakuové systémy a vakuové vývěvy a) Speciálně konstruované nebo upravené vakuové systémy s minimálním sacím výkonem 5 m3/min sestávající z vakuového sběrného potrubí, vakuových kolektorů a vakuových vývěv projektovaných pro provoz v prostředí obsahujícím UF6. b) Vakuové vývěvy speciálně konstruované nebo upravené pro provoz v prostředí obsahujícím UF6 vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněné. Tyto vývěvy mohou používat těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a speciální provozní kapaliny. 5.5.10 Speciální uzavírací a regulační ventily Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné s ručním nebo automatickým ovládáním o průměru 40 až 1500 mm, které se instalují na hlavních i pomocných systémech aerodynamických obohacovacích závodů. 5.5.11 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny následující charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. 5.5.12 Systémy separace UF6 a nosného plynu Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium). Vysvětlující poznámka Tyto systémy jsou projektovány za účelem snížení obsahu UF6 v nosném plynu do hodnoty 1 ppm nebo nižší a mohou obsahovat následující zařízení: a) kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších; b) kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších; c) separační trysky nebo vírové trubice k separaci UF6 a nosného plynu; d) vymrazovací nádoby pro UF6 dosahující teplot -20o nebo nižších. 5.6 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty používané v obohacovacích závodech založených na chemické nebo iontové výměně Úvodní poznámka Malý rozdíl hmotností isotopů uranu vyvolává malé změny v rovnováhách chemických reakcí, které mohou být využity jak základ procesů separace isotopů. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy: chemická výměna kapalina-kapalina a iontová výměna pevná fáze-kapalina. V procesu chemické výměny kapalina-kapalina dochází k protiproudému kontaktu dvou nemísitelných kapalných fází (vodní a organické) s výsledným kaskádovým efektem mnoha tisíc separačních stupňů. Vodní fázi tvoří roztok chloridu uranu v kyselině chlorovodíkové; organická fáze je složena z roztoku chloridu uranu v organickém rozpouštědle obsahujícím extrahovadlo. Extraktory používané v separačních kaskádách mohou být výměníkové kapalinové kolony (např. pulsní kolony se síťovými etážemi) nebo kapalinové odstředivkové extraktory. Pro splnění požadavků na zpětný tok (reflux) je na obou koncích separační kaskády nutná chemická konverze (oxidace a redukce). Hlavním problémem konstrukce je vyloučení kontaminace technologických toků kovovými ionty. Proto se používají kolony a potrubí vyrobené z plastů, povlakované plasty (včetně flurovaných polymerů) anebo skleněné nebo sklem chráněné. Na speciálních ionexech nebo adsorbentech, které zajišťují rychlou výměnu iontů, se dosahuje obohacení uranu v procesu iontové výměny mezi pevnou a kapalnou fází. Roztok uranu v kyselině chlorovodíkové a jiná chemická činidla procházejí přes válcové obohacovací kolony s náplní adsorbentu. Aby bylo možné zajistit odvádění uranu z adsorbentu a jeho návrat zpět do toku kapaliny a shromažďování "produktu" a "zbytků", je pro kontinuální proces nezbytný refluxní systém. To se uskutečňuje použitím vhodných redukčně-oxidačních chemických činidel, která se plně regenerují v oddělných vnějších okruzích a která mohou být regenerovány částečně uvnitř vlastních separačních kolon. Přítomnost horkých koncentrovaných roztoků kyseliny chlorovodíkové v technologickém procesu vyžaduje, aby zařízení bylo vyrobeno ze speciálních korozivzdorných materiálů nebo jimi bylo chráněno. 5.6.1 Kapalinové výměníkové kolony (chemická výměna) Protiproudé kapalinové kolony s mechanickým pohonem (tj. pulsní kolony se síťovými etážemi, talířové kolony s vratným pohybem a kolony s vnitřními turbínovými míchadly) speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou tyto kolony a jejich vestavby vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž na náplni filtru je krátká (30 sekund nebo méně). 5.6.2 Kapalinové odstředivkové extraktory (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové odstředivkové extraktory pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Takové extraktory využívají rotaci k dosažení disperze organického a vodního toku a následně odstředivé síly k separaci těchto fází. Pro zajištění odolnosti vůči korozi kyselinou chlorovodíkovou jsou tyto extraktory vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované polymery) nebo obloženy sklem. Projektovaná zádrž v odstředivkových extraktorech je krátká (30 sekund nebo méně). 5.6.3 Systémy a zařízení k redukci uranu (chemická výměna) a) Speciálně konstruované nebo upravené elektrochemické redukční kyvety k redukci uranu z jednoho valenčního stavu do jiného pro účely obohacení uranu při použití procesu chemické výměny. Materiály kyvet, které přicházejí do kontaktu s technologickými roztoky, musí být odolné vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové. Vysvětlující poznámka Katodové části kyvet musí být projektovány tak, aby neumožňovaly zpětnou oxidaci uranu do jeho vyšších valenčních stavů. K udržení uranu v katodové části mohou mít kyvety nepropustné diafragmatické membrány ze speciálního kationy vyměňujícího materiálu. Katodu tvoří vhodný pevný vodič jakým je např. grafit. b) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro extrakci U4+ z organického toku u výstupu z kaskády, regulování koncentrace kyseliny a napájení elektrochemických redukčních kyvet. Vysvětlující poznámka Tyto systémy se skládají ze zařízení na extrakci rozpouštědel, která slouží k převedení U4+ z organického toku do vodního roztoku, z odpařovacího nebo jiného zařízení pro úpravu a regulaci pH roztoku a z čerpadel nebo jiných transportních zařízení zajišťujících zásobování elektrochemických redukčních kyvet. Hlavním problémem celé konstrukce je vyloučení kontaminace vodního toku určitými kovovými ionty. Proto jsou ty části systému, které přicházejí do kontaktu s technologickými toky, vyrobeny z vhodných materiálů (jako sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon a grafit impregnovaný pryskyřicí) nebo jsou jimi chráněny. 5.6.4 Systémy pro přípravu napájecích roztoků (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro přípravu napájecích roztoků vysoce čistého chloridu uranu pro obohacovací závody založené na chemické výměně. Vysvětlující poznámka Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění rozpouštědly nebo čištění pomocí iontové výměny elektrolytické redukce U6+ nebo U4+ na U3+. Tyto systémy produkují roztoky chloridu uranu obsahující pouze malé množství kovových nečistot řádově v jednotkách ppm jako chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícevalenční kationy. Konstrukčními materiály částí systému zpracovávajícího vysoce čistý U3+ jsou sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon nebo jimi povlakované materiály a grafit impregnovaný pryskyřicí. 5.6.5 Systémy oxidace uranu (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro oxidaci U3+ na U4+ před zpětným přiváděním uranu do separační kaskády v procesu obohacování založeném na chemické výměně. Vysvětlující poznámka Tyto systémy mohou zahrnovat taková zařízení jako: a) zařízení pro mísení chlóru a kyslíku s kapalinou vytékající ze zařízení na separaci isotopů a extrakci výsledného U4+ do ochuzeného organického toku a zpětně přiváděného z výstupního konce kaskády; b) zařízení, které odděluje vodu od kyseliny chlorovodíkové takovým způsobem, že voda i koncentrovaná kyselina chlorovodíková mohou být znovu vráceny do technologického procesu na odpovídajících místech. 5.6.6 Rychle reagující iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů (iontová výměna) Speciálně konstruované nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic nebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče nebo na kompozitních materiálech vhodného tvaru, které mohou být částice nebo vlákna. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů mají průměr 0,2 mm nebo méně a musí být chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové a musí mít dostatečnou pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice/adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby dosahovaly velmi rychlé kinetiky výměny isotopů uranu (poločas výměny je menší než 10 sekund) a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 oC. 5.6.7 Kolony pro iontovou výměnu (iontová výměna) Válcové kolony o průměru větším než 1000 mm pro umístění náplně iontoměničů na bázi pryskyřic/adsorbentů speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založeného na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů (jako titan, fluorouhlíkové plasty) odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové nebo jsou jimi chráněny a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 oC a tlacích nad 0,7 MPa (102 psi). 5.6.8 Regenerační systémy pro iontovou výměnu (iontová výměna) a) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické redukce pro regeneraci chemického redukčního činidla nebo činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. b) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické oxidace pro regeneraci oxidačních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. Vysvětlující poznámka V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například trojmocný titan (Ti3+). V tomto případě by redukční systém redukoval Ti4+, a tak regeneroval Ti3+. V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe3+). V tomto případě by oxidační systém oxidoval Fe2+, a tak regeneroval Fe3+. 5.7 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na laserové technologii Úvodní poznámka Současné systémy procesu obohacování založeného na laserové technologii lze rozdělit do dvou kategorií: ty, u kterých jsou technologickým médiem páry atomárního uranu, a ty, u kterých jsou technologickým médiem páry uranové sloučeniny. Běžná nomenklatura takových procesů zahrnuje: pro první kategorii –laserovou separaci par atomárního uranu (AVLIS nebo SILVA); pro druhou kategorii – molekulární laserovou isotopickou separaci (MLIS nebo MOLIS) a chemickou reakci vyvolanou selektivní aktivací laserem (CRISLA). Systémy, zařízení a komponenty pro laserové obohacování zahrnují: a) zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro foto-disociaci nebo chemickou aktivaci); b) sběrné zařízení pro obohacený nebo ochuzený kovový uran jako "produkt" a "zbytky" první kategorie a sběrné zařízení pro komponenty disociace nebo reakce jako "produkt" a nedotčený materiál jako "zbytky" druhé kategorie; c) technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících uran 235; d) zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoliv z dostupných laserových technologií. Vysvětlující poznámka Mnohé položky uvedené v tomto odstavci přicházejí do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Veškeré povrchy, které přicházejí do kontaktu s uranem nebo s UF6, jsou zhotoveny nebo chráněny korozivzdornými materiály. Pro účely tohoto bodu, který se týká obohacování na základě laserových technologií, zahrnují materiály odolné vůči korozi plynným kapalným kovovým uranem nebo uranovými slitinami grafit povlakovaný oxidem yttria a tantal, materiály odolné vůči korozi UF6, měď, korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo niklové slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6. 5.7.1 Systémy odpařování uranu (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené odpařovací systémy, jejichž součástí jsou vysoce výkonná elektronová děla s užitečným výkonem na terčíku minimálně 2,5 kW/cm. 5.7.2 Systémy manipulace s kapalným kovovým uranem (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. Vysvětlující poznámka Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny z vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit povlakovaný oxidem yttria, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin. 5.7.3 Montážní celky kolektorů "produktu" a "zbytků" kovového uranu (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky kolektorů pro kovový uran v kapalné nebo pevné formě. Vysvětlující poznámka Komponenty těchto montážních celků jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu nebo roztaveným uranem (takovým jako je např. grafit povlakovaný oxidem yttria nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Zahrnují potrubí, ventily, fitinky, "žlábky", průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou nebo jinou separační metodu. 5.7.4 Pouzdra separačních modulů (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo pravoúhlé nádoby pro umístění zdroje par uranu, elektronového děla a kolektorů "produktu" a "zbytků". Vysvětlující poznámka Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserový svazek paprsků, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňující výměnu vnitřních komponentů. 5.7.5 Nadzvukové expanzní trysky (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro chlazení směsi UF6 a nosného plynu na teplotu 150 K a nižší, které jsou odolné vůči korozi UF6. 5.7.6 Kolektory produktu – pentafluoridu uranu (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené kolektory pevného produktu – pentafluoridu uranu (UF5) - sestávající z filtru, kolektorů nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinace, které jsou odolné vůči korozívnímu působení prostředí UF5/UF6. 5.7.7 Kompresory pro nosný plyn/UF6 (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro směsi UF6 a nosného plynu projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Komponenty těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny. 5.7.8 Těsnění hřídelí (MLIS) Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, pro utěsnění hřídelí spojujících rotory kompresorů s hnacími motory a zajišťující spolehlivou hermetizaci pro úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněna směsí UF6 a nosného plynu. 5.7.9 Systémy fluorace (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5 (v pevné fázi) na UF6 (plyn). Vysvětlující poznámka Tyto systémy jsou konstruovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí jednotky MLIS, kde se dodatečně obohacuje. V jednom z možných postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v rámci systému separace isotopů a UF6 odebírá bezprostředně z kolektorů "produktu". V jiném z postupů se práškový UF5 může odebírat nebo převádět z kolektorů "produktu" do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací věžový reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro shromažďování a přepravu UF6. 5.7.10 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotností spektrometry schopné uskutečňovat "on-line" odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny následující charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu, nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. 5.7.11 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, které zahrnují: a) napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu; b) desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování pro jeho následující převod ohříváním; c) solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu prostřednictvím stlačování plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy; d) stanice "produktu" a "zbytků" používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.7.12 Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 od nosného plynu. Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn. Vysvětlující poznámka Tyto systémy mohou zahrnovat následující zařízení: a) kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších; b) kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších; c) vymrazovací nádoby pro UF6 destilující při teplotách -20o nebo nižších. 5.7.13 Laserové systémy (AVLIS, MLIS a CRISLA) Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci isotopů uranu. Vysvětlující poznámka Lasery a komponenty laserů důležité v procesech obohacování založených na laserech obvykle sestávají ze dvou laserů: laseru na bázi mědi a barvivového laseru. Laserový systém MLIS sestává obvykle z laseru na bázi CO2 nebo excimérového laseru a optické víceprůchodové kyvety s rotujícími zrcadly na obou koncích. Lasery nebo laserové systémy pro oba procesy vyžadují dlouhodobě stabilizované kmitočtové spektrum. 5.8 Speciálně konstruované nebo upravené systémy a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na plazmové separaci Úvodní poznámka V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supravodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supravodivým magnetem a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě "produktu" a "zbytků". 5.8.1 Mikrovlnné silové zdroje a antény Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné silové zdroje a antény pro generaci nebo urychlování iontů, které mají následující charakteristiky: kmitočet převyšující 30 GHz a průměrný výkon pro tvorbu iontů větší než 50 kW. 5.8.2 Iontové excitační cívky Speciální konstruované nebo upravené vysokofrekvenční cívky soužící pro excitaci iontů při kmitočtech převyšujících 100 kHz vhodné pro průměrný výkon vyšší než 40 kW. 5.8.3 Systémy tvorby uranové plazmy Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy, které mohou obsahovat vysokovýkonná elektronová děla (strip nebo scan) s užitečným výkonem na terčíku větším než 2,5 kW/cm. 5.8.4 Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. Vysvětlující poznámka Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny z vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem yttria, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin nebo jejich směsmi. 5.8.5 Montážní celky kolektorů "produktu" a "zbytků" kovového uranu Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky kolektorů pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu jako je grafit povlakovaný oxidy yttria nebo tantal, popřípadě jsou jimi chráněny. 5.8.6 Pouzdra separačních modulů Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a kolektorů "produktu" a "zbytků". Vysvětlující poznámka Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňujícími výměnu vnitřních komponentů a jsou vyrobena z vhodných nemagnetických materiálů např. austenitické korozivzdorné oceli. 5.9 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na technologii elektromagnetického obohacování Úvodní poznámka V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu získané ionizací vstupní suroviny – soli (obvykle UCl4) urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých isotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátu isotopů zahrnují: magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci isotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a systém pro shromažďování oddělených isotopů. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu a čištění/recyklování komponentů. 5.9.1 Elektromagnetické separátory isotopů Elektromagnetické separátory isotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci isotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu, mezi něž patří zejména: a) Iontové zdroje Jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z vhodných materiálů, jakými je např. grafit, korozivzdorná ocel nebo měď, které jsou schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší. b) Kolektory iontů Desky kolektorů sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z vhodných materiálů, jakými je např. grafit nebo korozivzdorná ocel. c) Vakuová pouzdra Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory vyrobené z vhodných materiálů, jakými jsou austenitická korozivzdorná ocel a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším. Vysvětlující poznámka Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponentů. d) Pólových nástavců magnetu Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř magnetického separátoru isotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory. 5.9.2 Vysokonapěťové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopnost nepřetržitého provozu, výstupní napětí 20000 V nebo více, výstupní proud 1 A nebo větší a regulace napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. 5.9.3 Zdroje pro napájení elektromagnetů Speciálně konstruované nebo upravené výkonné stejnosměrné zdroje pro napájení magnetů vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopnost nepřetržitě dodávat výstupní proud 500 A nebo větší při napětí 1000 V nebo více s proudovou nebo napěťovou regulací napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. 6. ZÁVODY A VÝROBU NEBO ÚPRAVU KONCENTRACE TĚŽKÉ VODY, DEUTERIA A JEHO SLOUČENIN A ZAŘÍZENÍ SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Úvodní poznámka Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Dva postupy však prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnném procesu voda – sirovodík (GS proces) a druhý na výměnném procesu amoniak – vodík. GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody v nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon do kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 % oxid deuteria. Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v jaderném reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak – vodík. Zdrojem pro získání deuteria při výměnném procesu amoniak – vodík může být rovněž obyčejná voda. Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody využívajících procesu GS nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá "běžně dostupných ke koupi". GS proces i výměnný proces amoniak – vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka. Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci amoniak – vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příkladem takových systémů je výroba katalyzátoru používaného ve výměnném procesu amoniak – vodík a destilace vody používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality. Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda – sirovodík nebo amoniak – voda zahrnují následující: 6.1 Kolony pro výměnu voda – sirovodík Pro výrobu těžké vody založené na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem jsou speciálně konstruovány nebo upraveny výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli (např. ASTM A516) o průměru 6-9 m (20–39′), schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek. 6.2 Dmychadla a kompresory Jednostupňová nízkotlaká odstředivková dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S) při výrobě těžké vody založené na výměnné procesu voda – sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S. 6.3 Kolony pro výměnu amoniak – vodík Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3′) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9-8,2′) schopné pracovat při tlacích 15 MPa (225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody na výměnném procesu amoniak – vodík Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony. 6.4 Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon. 6.5 Krakovací zařízení amoniaku Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak – vodík. 6.6 Infračervené absorpční analyzátory Infračervené absorpční anatalyzátory schopné provádět "on-line" analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše. 6.7 Zařízení pro katalytické spalování Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak – vodík. 7. ZÁVODY NA KONVERZI URANU A ZAŘÍZENÍ SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Úvodní poznámka Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné, k nimž patří: konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu se shodují se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. Avšak jen málo z těchto položek je "běžně dostupných", většina z nich bývá upravena podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být smontována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu. 7.1 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3 Vysvětlující poznámka Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu za použití takového rozpouštědla jako je tributylfosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3, buď pomocí koncentrace a denitrifikace, anebo neutralizace plynným amoniakem za vzniku diuranátu amonného, který je následně filtrován, sušen a žíhán. 7.2 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UF6 Vysvětlující poznámka Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru nebo trifluoridu chloru. 7.3 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UO2 Vysvětlující poznámka Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem. 7.4 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UF4 Vysvětlující poznámka Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při teplotách 300-500 °C. 7.5 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na UF6 Vysvětlující poznámka Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluorem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru. 7.6 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na kovový uran Vysvětlující poznámka Konverze UF6 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C). 7.7 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UO2 Vysvětlující poznámka Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 za použití vodíku a páry. Ve druhém procesu je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při teplotě 820 °C. Ve třetím procesu reagují UF6, CO2 aNH3 ve vodě a vysráží se uhličitan amoniumuraniltrikarbonát. Při reakci amoniumuraniltrikarbonátu s párou a vodíkem při teplotě 500-600 °C vzniká UO2. Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva. 7.8 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UF4 Vysvětlující poznámka Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA III Pokud se opatření tohoto protokolu vztahují na jaderný materiál, který Společenství ohlásilo, a aniž je dotčen článek 1 tohoto protokolu, spolupracuje agentura a Společenství s cílem zjednodušit provádění těchto opatření a zabránit jakékoli zbytečné duplicitě činností. Společenství sdělí agentuře informace týkající se převodů jak pro jaderné, tak pro nejaderné účely z každého státu do jiného členského státu Společenství a takových převodů do každého státu z jiného členského státu Společenství, které odpovídají informacím sdělovaným podle čl. 2 písm. a) bodu vi) písm. b) a podle čl. 2 písm. a) bodu vi) písm. c) týkajícím se vývozů a dovozů základního materiálu, který ještě nemá složení a čistotu vhodnou pro výrobu paliv nebo pro isotopické obohacování. Každý stát poskytuje agentuře informace týkající se převodů z jiného a do jiného členského státu Společenství, které odpovídají informacím o speciálních jaderných zařízeních a nejaderném materiálu uvedené v příloze II tohoto protokolu, které mají být poskytovány podle čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. b) v případě vývozů, a na výslovnou žádost agentury podle čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. b) v případě dovozů. Pokud jde o Společné výzkumné středisko Společenství, přijme Společenství rovněž opatření, která tento protokol ukládá státům, popřípadě za úzké spolupráce se státem, na jehož území zařízení střediska sídlí. Kontaktní výbor ustavený podle čl. 25 písm. a) protokolu uvedeného v článku 26 dohody o uplatňování záruk se rozšíří tak, aby se umožnila účast zástupcům států a výbor se přizpůsobil novým skutečnostem vyplývajícím z tohoto protokolu. Pouze pro účely provádění tohoto protokolu a aniž by tím byly dotčeny jednotlivé pravomoci a odpovědnosti Společenství a jeho členských států, každý stát, který se rozhodne pověřit Komisi Evropských společenství prováděním některých ustanovení, za které nesou podle tohoto protokolu odpovědnost státy, informuje o této skutečnosti ostatní strany protokolu průvodním dopisem. Komise Evropských společenství informuje ostatní strany protokolu o přijetí jakéhokoli rozhodnutí takové povahy. --------------------------------------------------