(1) Tento zákon upravuje právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se právní poměry státních zaměstnanců zákoníkem práce.

(3) Tento zákon dále upravuje některé právní poměry ostatních zaměstnanců ve správních úřadech a některé organizační věci týkající se ministerstev a Úřadu vlády České republiky (dále jen Úřad vlády).

(1) Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo nebo jiný správní úřad, je-li zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy.

(2) Správním úřadem pro účely tohoto zákona není Národní bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.

(1) Státním zaměstnancem je zaměstnanec v pracovním poměru k České republice zařazený ve správním úřadu, který jako službu veřejnosti vykonává alespoň jednu z činností podle § 7.

(2) Státním zaměstnancem není

a

vedoucí Úřadu vlády,

b

náměstek člena vlády,

c

zaměstnanec stojící v čele kabinetu člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády (dále jen kabinet) nebo jiný zaměstnanec zařazený v kabinetu,

d

poradce člena vlády, vedoucího Úřadu vlády nebo náměstka člena vlády.

(3) Státním zaměstnancem dále není

a

předseda a místopředseda Českého statistického úřadu,

b

předseda a místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

c

předseda a člen Rady Energetického regulačního úřadu,

d

předseda a člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,

e

předseda a místopředseda Úřadu pro ochranu osobních údajů,

f

člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

g

předseda a člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

h

ředitel Digitální a informační agentury,

i

předseda, místopředseda a člen rady Národní sportovní agentury,

j

předseda a člen předsednictva Grantové agentury České republiky,

k

předseda a člen předsednictva Technologické agentury České republiky,

l

předseda a místopředseda Úřadu rozvoje území České republiky.

(4) Státním zaměstnancem dále není zaměstnanec v pracovním poměru k České republice zařazený v bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství nebo krajském vojenském velitelství.

Vedoucím státním zaměstnancem je státní zaměstnanec, který je vedoucím zaměstnancem.

(1) Vedoucím správního úřadu je vedoucí státní zaměstnanec, který stojí v čele správního úřadu.

(2) Neupravuje-li jiný zákon zastupování vedoucího správního úřadu, určí vedoucí správního úřadu svého zástupce z bezprostředně podřízených vedoucích státních zaměstnanců.

(3) Ustanovení o působnosti vedoucího správního úřadu se použijí obdobně i na toho, kdo stojí v čele jiného ústředního správního úřadu, i když není státním zaměstnancem, s výjimkou vedoucího Úřadu vlády.

(1) V ministerstvu a v Úřadu vlády se zřizuje pracovní místo státního tajemníka. Státní tajemník je vedoucím státním zaměstnancem. Státní tajemník má postavení vrchního ředitele sekce.

(2) Státní tajemník vykonává působnost vedoucího organizační složky státu v pracovněprávních vztazích

a

státních zaměstnanců a

b

ostatních zaměstnanců zařazených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, s výjimkou případů, které si příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády vyhradí.

(3) Při výkonu působnosti podle odstavce 2 písm. a) se na státního tajemníka použijí ustanovení upravující postup vedoucího správního úřadu obdobně.

(4) Příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády může státního tajemníka pověřit koordinací činnosti správního úřadu a kontrolou plnění úkolů vrchními řediteli sekcí a dalšími zaměstnanci.

Činnostmi, které ve správních úřadech vykonávají státní zaměstnanci, jsou

a

příprava návrhů právních předpisů,

b

zajišťování právní činnosti,

c

příprava mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,

d

příprava návrhů koncepcí, strategií a programů,

e

řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů anebo organizačních složek státu nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady,

f

vytváření a správa informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů,

g

státní statistická služba,

h

správa kapitoly státního rozpočtu vůči jiným organizačním složkám státu nebo právnickým osobám,

i

ochrana utajovaných informací,

j

zabezpečování obrany státu,

k

zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,

l

obhajoba zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,

m

výkon zahraniční služby,

n

příprava nebo provádění dotační politiky,

o

příprava nebo provádění politiky výzkumu a vývoje,

p

příprava nebo provádění správních úkonů včetně kontroly,

q

ochrana obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,

r

zadávání veřejných zakázek,

s

audit,

t

zajišťování organizačních věcí státních zaměstnanců a jejich odměňování,

u

příprava k výkonu zahraniční služby,

v

řízení činností uvedených v písmenech a) až t),

w

příprava a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až e), h), l) až p) a r), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů.

(1) Pro každé pracovní místo státního zaměstnance musí být stanoven obor specializace.

(2) Pro pracovní místo státního zaměstnance mohou být stanoveny nejvýše 2 obory specializace, nebo, jde-li o pracovní místo vedoucího státního zaměstnance, nejvýše 3 obory specializace.

Vždy musí být stanoven obor specializace, v němž je vykonávána nejnáročnější činnost podle § 7.

(3) Obory specializace stanoví vláda nařízením v mezích činností podle § 7.

(1) Organizačním útvarem správního úřadu může být oddělení, odbor a sekce. Podmínky, za kterých lze zřídit organizační útvar, stanoví vláda nařízením.

(2) Vedoucím zaměstnancem v čele oddělení je vedoucí oddělení, který je vedoucím zaměstnancem 1. stupně řízení.

(3) Vedoucím zaměstnancem v čele odboru je ředitel odboru, který je vedoucím zaměstnancem 2. stupně řízení.

(4) Vedoucím zaměstnancem v čele sekce je vrchní ředitel sekce, který je vedoucím zaměstnancem 3. stupně řízení.

(5) V čele organizačního útvaru, ve kterém je zařazen státní zaměstnanec, může být pouze vedoucí státní zaměstnanec; to neplatí, stojí-li v čele takového organizačního útvaru osoba uvedená v § 3 odst. 3 nebo voják z povolání.

(1) Systemizace je soubor údajů o počtu pracovních míst ve správním úřadu a o objemu prostředků na platy. Účelem systemizace je zajistit řádný výkon působnosti správního úřadu v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti výkonu působnosti správního úřadu.

(2) Systemizace stanoví pro každý správní úřad

a

počet pracovních míst státních zaměstnanců a objem prostředků na jejich platy,

b

počet pracovních míst ostatních zaměstnanců v pracovním poměru a objem prostředků na jejich platy.

(3) Systemizaci na následující kalendářní rok schvaluje vláda spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu. Návrh systemizace předkládá vládě ministr financí.

(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace.

(5) Pracovní místa státních zaměstnanců a prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systemizace nelze použít na jiný účel.

(1) Změnou systemizace je změna některého z údajů podle § 10 odst. 2.

(2) Změnu systemizace schvaluje Ministerstvo financí na základě návrhů správních úřadů, které mu je předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů jako žádost o provedení rozpočtového opatření nebo žádost o změnu limitů v oblasti regulace zaměstnanosti. Spočívá-li změna systemizace ve snížení počtu pracovních míst státních zaměstnanců, lze ji schválit jen s předchozím souhlasem Úřadu vlády; Úřad vlády se změnou systemizace vysloví souhlas, došlo-li ke změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.

(3) Neschválí-li Ministerstvo financí změnu systemizace nebo nedá-li ke změně systemizace Úřad vlády souhlas a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, schvaluje změnu systemizace vláda.

(1) Organizační struktura vymezuje organizační uspořádání správního úřadu a jeho organizačních útvarů včetně vztahů nadřízenosti a podřízenosti, vymezuje jednotlivá pracovní místa státních zaměstnanců včetně druhu práce vykonávané na takovém pracovním místě, který je vymezen alespoň oborem specializace a nejnáročnější činností vykonávanou na takovém místě, a pracovní místa ostatních zaměstnanců v pracovním poměru a určuje, do kterého organizačního útvaru jsou pracovní místa zařazena. Organizační struktura musí být v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti výkonu působnosti správního úřadu.

(2) Organizační strukturu vydá vedoucí správního úřadu v souladu se systemizací a s podmínkami, za nichž lze zřídit organizační útvary. Organizační strukturu ministerstva nebo Úřadu vlády vydá státní tajemník v dohodě s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády.

(3) Bude-li v důsledku vydání organizační struktury u státního zaměstnance dán výpovědní důvod nebo důvod k odvolání vedoucího státního zaměstnance, lze organizační strukturu vydat pouze s předchozím souhlasem Úřadu vlády; žádost o souhlas se Úřadu vlády předkládá prostřednictvím příslušného ústředního správního úřadu. Nevyjádří-li se Úřad vlády k návrhu organizační struktury do 30 dnů od předložení žádosti, platí, že s ním souhlasí. Nesouhlasí-li Úřad vlády s návrhem organizační struktury a příslušný ústřední správní úřad na vydání organizační struktury trvá, vedoucí Úřadu vlády předloží věc k rozhodnutí vládě do 30 dnů od obdržení stanoviska příslušného ústředního správního úřadu.

(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, odstavec 3 se nepoužije.

(5) Správní úřad zašle organizační strukturu neprodleně poté, co ji vydá, na vědomí Úřadu vlády.

(6) Při změně organizační struktury se odstavce 1 až 5 použijí obdobně.

(1) Organizační řád vymezuje zejména působnost organizačních útvarů správního úřadu a jejich vzájemné vztahy.

(2) Organizační řád vydá vedoucí správního úřadu v souladu s organizační strukturou správního úřadu. Organizační řád ministerstva nebo Úřadu vlády vydá státní tajemník v dohodě s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády.

(1) Charakteristika pracovního místa státního zaměstnance obsahuje popis tohoto pracovního místa a činností, jejichž výkon se na něm požaduje.

(2) Charakteristiku pracovního místa státního zaměstnance vymezí vedoucí správního úřadu v součinnosti s vedoucím státním zaměstnancem, který stojí v čele organizačního útvaru, v němž je pracovní místo státního zaměstnance zařazeno.

(1) Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku. Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.

(2) Obecnou část úřednické zkoušky je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.

(3) Zvláštní část úřednické zkoušky v oboru specializace stanoveném pro pracovní místo státního zaměstnance je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do

a

12 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, nebo

b

12 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat práci v jiném nebo dalším oboru specializace.

(4) Lhůty podle odstavců 2 a 3 se prodlužují o dobu celodenních překážek v práci, pro které státní zaměstnanec nekoná práci.

(5) Povinnost vykonat obecnou nebo zvláštní část úřednické zkoušky nemá státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal rovnocennou zkoušku.

(1) V obecné části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a etických pravidel státních zaměstnanců, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a základů práva Evropské unie.

(2) Obecná část úřednické zkoušky se koná formou písemného testu a její provedení zabezpečuje správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen.

(3) Ve zvláštní části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti a je dostatečně odborně připraven pro výkon práce v oboru specializace stanoveném pro jeho pracovní místo. Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky.

(4) Zvláštní část úřednické zkoušky se koná ústně před zkušební komisí a její provedení zabezpečuje pro každý obor specializace garant oboru, kterým je příslušný ústřední správní úřad.

Garant oboru zabezpečuje provedení zvláštní části úřednické zkoušky ve spolupráci se správním úřadem, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen.

(5) Správní úřad zveřejňuje termín úřednické zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Státního zaměstnance přihlásí na úřednickou zkoušku zaměstnavatel elektronicky. Je-li zřízen portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku, přihlášení na ni a další organizační věci s ní spojené se uskutečňují jeho prostřednictvím.

(1) Obsah a rozsah obecné části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními otázkami, které Úřad vlády zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad vlády způsobem umožňujícím dálkový přístup dále zveřejní

a

seznam odborné literatury a seznam právních předpisů, mezinárodních smluv, usnesení vlády a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky, a

b

učební text poskytující systematické a strukturované informace potřebné pro vykonání obecné části úřednické zkoušky.

(2) Obsah a rozsah zvláštní části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními okruhy, které garant oboru prostřednictvím Úřadu vlády zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Garant oboru způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím Úřadu vlády dále zveřejní

a

seznam odborné literatury a seznam právních předpisů, mezinárodních smluv, usnesení vlády a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy, a

b

učební text poskytující systematické a strukturované informace ke každému zkušebnímu okruhu potřebné pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.

(1) Zkušební komise se zřizuje u garanta oboru.

(2) Členy zkušební komise jmenuje garant oboru. Zkušební komise má 3 členy.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnesení přijímá většinou hlasů. Usnesení zkušební komise v této věci zní uspěl, nebo neuspěl.

(4) Garant oboru vydá jednací řád jím zřízených zkušebních komisí.

(1) Zaměstnavatel umožní státnímu zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti vykonat obecnou a zvláštní část úřednické zkoušky.

(2) Zaměstnavatel, jde-li o obecnou část úřednické zkoušky, popřípadě ve spolupráci s garantem oboru, jde-li o zvláštní část úřednické zkoušky, nejméně 15 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky; při stanovení termínu přihlíží k poměrům státního zaměstnance.

(3) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v určeném termínu překážka v práci, stanoví se mu náhradní termín konání úřednické zkoušky.

Jestliže státní zaměstnanec některou část úřednické zkoušky vykonal neúspěšně, umožní mu zaměstnavatel její opakování na základě jeho písemné žádosti. Každou část úřednické zkoušky lze na náklady zaměstnavatele opakovat jen jednou; paušální náklady každého dalšího opakování nese státní zaměstnanec.

(1) Správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, mu vystaví osvědčení o úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo o rovnocennosti obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky.

(2) Zkušební komise vystaví státnímu zaměstnanci osvědčení o úspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.

(3) Garant oboru vede evidenci osvědčení vystavených u něj zřízenými zkušebními komisemi.

(4) O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci písemnou zprávu správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, jde-li o obecnou část úřednické zkoušky, nebo zkušební komise, jde-li o zvláštní část úřednické zkoušky.

(1) Obecná část úřednické zkoušky a zkouška vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku jsou rovnocenné.

(2) Vláda stanoví nařízením, že zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný obor specializace a zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu konkrétní správní činnosti jsou rovnocenné, je-li jejich obsah a rozsah srovnatelný.

(3) Vláda dále stanoví nařízením, že za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor specializace se považuje zkouška podle jiného zákona, je-li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky alespoň srovnatelný.

(4) Vláda může při změně oborů specializace nařízením stanovit, že úspěšně vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro dosavadní obor specializace se považuje za úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro nový obor specializace.

Úřad vlády stanoví vyhláškou

a

způsob provedení, hodnocení a evidence obecné a zvláštní části úřednické zkoušky,

b

vzory písemností souvisejících s úřednickou zkouškou,

c

výši paušální částky nákladů na vykonání obecné a zvláštní části úřednické zkoušky.

(1) Státní zaměstnanec podléhá pracovnímu hodnocení.

(2) Pracovní hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení výkonu práce z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Pracovní hodnocení vedoucího státního zaměstnance zahrnuje také hodnoticí kritérium manažerské činnosti, v němž se hodnotí výkon práce z hlediska organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu práce podřízených státních zaměstnanců a ostatních podřízených zaměstnanců.

(3) Hodnoticí kritérium je klasifikováno jako plněné

a

vysoko nad rámec nároků na ně kladených,

b

nad rámec nároků na ně kladených,

c

v rámci nároků na ně kladených,

d

v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo

e

nedostatečně.

(4) Pracovní hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval

a

vynikajících výsledků,

b

velmi dobrých výsledků,

c

dobrých výsledků,

d

dostačujících výsledků, nebo

e

nevyhovujících výsledků.

(5) Pracovní hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance.

(1) Pracovní hodnocení provede bezprostředně nadřízený vedoucí státní zaměstnanec v součinnosti s vedoucím správního úřadu.

(2) Pracovní hodnocení vedoucího správního úřadu, který nemá nadřízený správní úřad, provede vládou pověřený člen vlády v součinnosti se státním tajemníkem v jím řízeném ministerstvu, a jde-li o člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, se státním tajemníkem v Úřadu vlády. Pracovní hodnocení vedoucího správního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, provede příslušný člen vlády v součinnosti se státním tajemníkem. V ostatních případech provede pracovní hodnocení vedoucího správního úřadu vedoucí nadřízeného správního úřadu.

(3) Pracovní hodnocení státního tajemníka provede příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády.

(4) Pracovní hodnocení vrchního ředitele sekce provede státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.

(5) Státní zaměstnanec musí být s pracovním hodnocením seznámen.

(1) První pracovní hodnocení se provede nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, ne však dříve než po 30 odpracovaných dnech.

(2) Pracovní hodnocení se dále provede podle potřeby za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 30 odpracovaných dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím pracovním hodnocením.

(3) Pracovní hodnocení se dále provede na požádání státního zaměstnance za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 30 odpracovaných dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím pracovním hodnocením; toto pracovní hodnocení lze provést pouze jednou ročně.

(4) Obsahuje-li pracovní hodnocení závěr o tom, že státní zaměstnanec při výkonu práce dosahoval nevyhovujících výsledků, další pracovní hodnocení se provede vždy po uplynutí 30 odpracovaných dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím pracovním hodnocením.

(5) Vedoucí správního úřadu může stanovit podrobnosti provádění pracovního hodnocení, jakož i to, že se ve správním úřadu provádí pravidelné pracovní hodnocení všech státních zaměstnanců.

(6) Za odpracovaný se považuje den, v němž státní zaměstnanec skutečně vykonával alespoň část své směny.

(7) Vláda stanoví nařízením hodnoticí kritéria, na základě kterých je státní zaměstnanec v rámci pracovního hodnocení posuzován, způsob určení závěru pracovního hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek pracovního hodnocení.

(1) Úřad vlády je ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců.

(2) Úřad vlády

a

koncepčně sjednocuje personální a organizační záležitosti správních úřadů,

b

koordinuje zpracování organizačních struktur a charakteristik pracovních míst státních zaměstnanců,

c

koordinuje systém

1

výběrových řízení,

2

provádění úřednické zkoušky,

3

hodnocení státních zaměstnanců,

4

vzdělávání a rozvoje státních zaměstnanců, včetně odborného, manažerského a osobnostního rozvoje vedoucích správních úřadů, státních tajemníků a vrchních ředitelů sekcí,

5

péče o státní zaměstnance, včetně vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem práce státních zaměstnanců,

d

vypracovává vzorový etický kodex státního zaměstnance a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách a koordinuje opatření v oblasti integrity zaměřená na podporu řádného úředního jednání,

e

shromažďuje a vyhodnocuje údaje o personální situaci ve správních úřadech.

Úřad vlády může zřídit evidenci organizačních struktur, která slouží k provádění postupů podle § 12.

Úřad vlády může zřídit centrální evidenci obsazovaných pracovních míst státních zaměstnanců, ve které se vedou údaje o probíhajících výběrových řízeních na obsazení pracovních míst státních zaměstnanců. Údaje v evidenci vedené jsou zpřístupněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Úřad vlády může zřídit portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku, který slouží k přihlašování na úřednickou zkoušku a k zajištění dalších organizačních věcí spojených s úřednickou zkouškou.

Úřad vlády může zřídit evidenci úřednických zkoušek, ve které se vedou údaje o úřednických zkouškách a jejich výsledcích a o osvědčeních o rovnocennosti zkoušek. Evidence je přístupná pouze správním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich činnosti. Údaje v evidenci vedené jsou uchovávány po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence.

Správní úřady předávají Úřadu vlády údaje o personální situaci ve správních úřadech potřebné pro výkon působnosti Úřadu vlády, a to v rozsahu a ve lhůtách stanovených nařízením vlády.

(1) Kde jiné zákony odkazují na zákon o státní službě, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se tím rozumí tento zákon.

(2) Systemizace služebních a pracovních míst podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, účinná ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona systemizací podle tohoto zákona.

Organizační struktura podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, účinná ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona je organizační strukturou podle tohoto zákona; ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona však musí být doplněna o druh práce vykonávané na každém jednotlivém pracovním místě státního zaměstnance, který odpovídá činnostem vykonávaným na takovém místě ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Organizační řád podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, účinný ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona organizačním řádem podle tohoto zákona.

(3) Při vypracování návrhu systemizace na rok 2027 a jejím schválení se postupuje podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Do 31. března 2027 se postup podle věty první použije i při změně systemizace.

(4) Služební místo podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pracovním místem státního zaměstnance.

(5) Pracovní místo podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pracovním místem ostatního zaměstnance v pracovním poměru zařazeným ve správním úřadu.

(6) Do nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 9 odst. 1 se podmínky, za kterých lze zřídit organizační útvar, řídí nařízením vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Služební předpisy vydané vedoucím služebního úřadu nebo státním tajemníkem podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, účinné ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vnitřními předpisy zaměstnavatele závaznými pro státní zaměstnance.

(8) Služební předpisy vydané nejvyšším státním tajemníkem podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, účinné ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušují. Řízení o zrušení služebního předpisu podle soudního řádu správního se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují.

(9) Dosavadní státní zaměstnanci podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazeni na služebním místě, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci podle tohoto zákona. Dosavadní služební poměr na dobu neurčitou je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pracovním poměrem státního zaměstnance na dobu neurčitou. Dosavadní služební poměr na dobu určitou je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pracovním poměrem státního zaměstnance na dobu určitou; délka doby určité není dotčena.

(10) Pokud dosavadní státní zaměstnanec podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem podle tohoto zákona, písemně sdělí nejpozději v den nabytí účinnosti tohoto zákona správnímu úřadu, ve kterém je zařazen, že nehodlá konat práci jako státní zaměstnanec podle tohoto zákona, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce; odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách však náleží jen v případě, pokud se z dosavadního služebního místa nestalo pracovní místo státního zaměstnance podle tohoto zákona.

(11) Dosavadní vedoucí služebních úřadů podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenováni na služebním místě, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedoucími správních úřadů podle tohoto zákona. Dosavadní funkční období není dotčeno.

(12) Dosavadní státní tajemníci podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenováni na služebním místě, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními tajemníky podle tohoto zákona. Dosavadní funkční období není dotčeno.

(13) Dosavadní vrchní ředitelé sekcí a ředitelé sekcí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenováni na služebním místě, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrchními řediteli sekcí podle tohoto zákona. Dosavadní funkční období není dotčeno.

(14) Dosavadní ředitelé odborů podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenováni na služebním místě, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řediteli odborů podle tohoto zákona. Dosavadní funkční období není dotčeno.

(15) Dosavadní vedoucí oddělení podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jmenováni na služebním místě, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedoucími oddělení podle tohoto zákona. Funkční období počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(16) Dosavadní nejvyšší státní tajemník podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrchním ředitelem sekce podle tohoto zákona v Úřadu vlády. Dosavadní funkční období není dotčeno.

(17) Dosavadní personální ředitel sekce pro státní službu podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ředitelem odboru podle tohoto zákona v Úřadu vlády. Dosavadní funkční období není dotčeno.

(18) Dosavadní zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazeni na služebních místech podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci podle tohoto zákona v pracovním poměru na dobu určitou; délka doby určité není dotčena.

(19) Služební poměr dosavadních státních zaměstnanců, kteří jsou podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazeni mimo výkon služby z organizačních důvodů nebo je u nich ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona dán důvod pro takové zařazení, končí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Těmto osobám náleží náhrada platu ve výši 2,4násobku platu podle § 176 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která se snižuje o výši platu, který jim byl za dobu zařazení mimo výkon státní služby skutečně vyplacen podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na odbytné se řídí § 74a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li osoba, které bylo vyplaceno odbytné podle předchozí věty, po nabytí účinnosti tohoto zákona přijata do pracovního poměru státního zaměstnance nebo ostatního zaměstnance v pracovním poměru ve kterémkoliv správním úřadu před uplynutím doby určené podle počtu násobků měsíčního platu, z nichž byla odvozena výše odbytného, je povinna správnímu úřadu, v němž bude zařazena, vrátit odbytné nebo jeho poměrnou část. Správní úřad, v němž byl dosavadní státní zaměstnanec naposledy zařazen, na žádost tohoto státního zaměstnance rozhodne, zda jeho služební poměr skončil podle věty první; žádost lze podat do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(20) Ostatní dosavadní státní zaměstnanci, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou zařazeni nebo jmenováni na žádné dosavadní služební místo, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci v pracovním poměru.

(21) Platí, že mezi správním úřadem a dosavadním státním zaměstnancem, který je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem podle tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřena pracovní smlouva, podle které

a

druhem práce je práce vykonávaná na systemizovaném pracovním místě, na kterém je státní zaměstnanec ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen nebo jmenován, popřípadě na kterém byl naposledy zařazen nebo jmenován,

b

místem výkonu práce je dosavadní služební působiště,

c

dnem nástupu do práce je den vzniku dosavadního služebního poměru, popřípadě den vzniku prvního z pracovních poměrů podle § 200 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb.

(22) Výjimky z předpokladu vzdělání podle § 25a a § 201 zákona č. 234/2014 Sb. nejsou nabytím účinnosti tohoto zákona dotčeny.

(23) Na právní vztahy ze služebního poměru mezi služebním úřadem a dosavadním státním zaměstnancem, který je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem podle tohoto zákona, a související úkony a jednání se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a takovým státním zaměstnancem a pracovněprávní jednání, a to od samého počátku. Takové vztahy a jednání se posuzují podle jejich skutečného obsahu.

(24) Obory státní služby podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obory specializace podle tohoto zákona. Obory specializace se do nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 8 odst. 3 řídí nařízením vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(25) Úřednické zkoušky podle zákona č. 234/2014 Sb. jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřednickými zkouškami podle tohoto zákona.

(26) Lhůty pro vykonání obecné a zvláštní části úřednické zkoušky, které započaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Neskončí však dříve, než by skončily podle tohoto zákona.

(27) Rovnocennost úřednických zkoušek se do nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 68 odst. 2 a 3 posuzuje podle nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(28) Do nabytí účinnosti vyhlášky podle § 69 se postupuje podle vyhlášky č. 452/2024 Sb., o úřednické zkoušce, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(29) Služební hodnocení podle zákona č. 234/2014 Sb. je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pracovním hodnocením podle tohoto zákona.

(30) Platové poměry státních zaměstnanců se do nabytí účinnosti nařízení vlády, které výslovně upraví jejich platové poměry, řídí nařízením vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Katalog prací státních zaměstnanců a jejich zařazení do platových tříd se do nabytí účinnosti nařízení vlády, které výslovně upraví katalog prací státních zaměstnanců, řídí nařízením vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Jde-li však o státní zaměstnance, na jejichž platové poměry a zařazení do platových tříd se ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahovala nařízení vlády podle věty první a druhé, ustanovení věty první a druhé se nepoužijí.

(31) Do nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 72 odst. 7 se postupuje podle nařízení vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(32) Výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Právní účinky úkonů učiněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány.

(33) Zkušební doba, která začala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

(34) Osvědčovací doba podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, končí nejpozději dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(35) Řízení ve věcech služebního poměru v případě dosavadních státních zaměstnanců podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci podle tohoto zákona, vedená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují. Zaměstnavatel o této skutečnosti státního zaměstnance bezodkladně písemně informuje včetně sdělení o právních důsledcích, které z toho pro státního zaměstnance plynou.

(36) Pokud do dne zastavení řízení podle odstavce 35 nebylo vydáno rozhodnutí ve věci, zaměstnavatel dále vůči státnímu zaměstnanci jedná podle pracovněprávních předpisů.

(37) Pokud přede dnem zastavení řízení podle odstavce 35 bylo vydáno rozhodnutí ve věci, avšak do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo státnímu zaměstnanci doručeno, považuje se takové rozhodnutí za pracovněprávní jednání zaměstnavatele od okamžiku jeho doručení.

(38) Pokud k zastavení řízení podle odstavce 35 došlo v průběhu odvolacího řízení, v němž bylo přezkoumáváno rozhodnutí ve věci, považuje se takové rozhodnutí ve věci za pracovněprávní jednání doručené dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li předmětem řízení skončení služebního poměru, odvolání proti tomuto rozhodnutí se v takovém případě považuje za oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, podle § 69 zákoníku práce.

(39) Pokud zaměstnavatel vůči státnímu zaměstnanci dále jedná podle pracovněprávních předpisů, je v otázkách hmotného práva vázán právním názorem odvolacího orgánu podle § 168 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo soudu rozhodujícího ve správním soudnictví, pokud by jím byl vázán služební orgán.

(40) Je-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedeno řízení ve věcech služebního poměru s dosavadním státním zaměstnancem podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který není ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem podle tohoto zákona, dokončí řízení správní úřad, ve kterém byl zřízen služební orgán, který byl příslušný rozhodovat v prvním stupni; proti takovému rozhodnutí se nelze odvolat a nabývá právní moci oznámením. Probíhá-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona odvolací řízení, jehož účastníkem je dosavadní státní zaměstnanec podle věty první, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavuje a napadené rozhodnutí nabývá právní moci; lhůta pro podání žaloby proti takovému rozhodnutí podle soudního řádu správního běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(41) Podle soudního řádu správního se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nadále postupuje

a

v řízeních ve věcech služebního poměru dosavadních státních zaměstnanců zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

b

v řízeních ve věcech služebního poměru dosavadních státních zaměstnanců podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci, i v případě žalob podaných po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(42) Žalovaným správním orgánem je v případech podle odstavce 41 správní úřad, ve kterém byl zřízen služební orgán, který rozhodoval nebo byl příslušný rozhodovat v prvním stupni.

Pokud soud rozhodnutí ve věci služebního poměru dosavadního státního zaměstnance podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem podle tohoto zákona, zruší, je řízení ve věci služebního poměru zastaveno dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu a zaměstnavatel dále vůči takovému státnímu zaměstnanci jedná podle pracovněprávních předpisů. Vysloví-li soud v případech dosavadního státního zaměstnance podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který není ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem podle tohoto zákona, že se věc žalovanému vrací k dalšímu řízení, je v dalším řízení příslušný v této věci jednat a rozhodovat žalovaný správní orgán a proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.

(43) V případě dosavadních státních zaměstnanců podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci podle tohoto zákona, se na věci vyplývající ze služebního poměru, ve kterých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo zahájeno řízení podle soudního řádu správního, hledí jako na spory a jiné právní věci vyplývající z poměrů soukromého práva a soudy je projednávají v občanském soudním řízení jako pracovní věci. Lhůta pro podání žaloby neskončí dříve, než by uplynula lhůta pro podání žaloby podle soudního řádu správního.

(44) Dosavadní služební komise podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poradní komisí podle tohoto zákona. Dosavadní předseda a ostatní členové služební komise jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předsedou a členy poradní komise; dosavadní funkční období není dotčeno. Je-li člen poradní komise ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona členem politické strany nebo politického hnutí, je povinen toto členství ukončit do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(45) Informační systém o státní službě podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze vést do 31. března 2027. Do té doby se na jeho provoz, správu, užívání a obsah, na pravidla vedení údajů v něm a na přístup k nim použije přiměřeně zákon č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Dnem 1. dubna 2027 se informační systém o státní službě zrušuje.

(46) Údaje obsažené v evidenci obsazovaných služebních míst podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze převést do centrální evidence obsazovaných pracovních míst státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

(47) Údaje obsažené v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze převést do portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku podle tohoto zákona.

(48) Údaje obsažené v evidenci uskutečněných úřednických zkoušek podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze převést do evidence úřednických zkoušek podle tohoto zákona.

(49) Údaje obsažené v evidenci systemizace a organizační struktury podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze převést do evidence organizačních struktur správních úřadů podle tohoto zákona.

(50) Pokud by převedení podle odstavců 46 až 49 nebylo možné provést nejpozději ke dni 1. dubna 2027, lze tyto údaje uchovávat mimo systémy podle tohoto zákona uvedené v odstavcích 46 až 49, nejdéle však do 31. prosince 2029.

(51) Osobní spis státního zaměstnance podle zákona č. 234/2014 Sb. je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osobním spisem podle zákoníku práce.

(52) Kolektivní dohody podle zákona č. 234/2014 Sb. jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona kolektivními smlouvami upravujícími práva státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

Kolektivní dohoda uzavřená mezi služebním orgánem nebo více služebními orgány a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u služebního úřadu je podnikovou kolektivní smlouvou. Kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi je kolektivní smlouvou vyššího stupně.

(53) Plat v případě překážek podle nařízení vlády č. 135/2015 Sb., o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat, ve znění účinném ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přísluší i státnímu zaměstnanci, u něhož taková překážka připadne na den v kalendářním roce, v němž tento zákon nabyl účinnosti.

(54) Státní zaměstnanec, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedoucím správního úřadu, státním tajemníkem nebo vrchním ředitelem sekce a je členem politické strany nebo politického hnutí, je povinen toto členství ukončit do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(55) Služební průkaz podle zákona č. 234/2014 Sb. je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služebním průkazem podle tohoto zákona.

(56) V roce nabytí účinnosti tohoto zákona se počet dnů podle § 55 odst. 1 snižuje o počet dnů služebního volna k individuálním studijním účelům podle § 108 zákona č. 234/2014 Sb., které byly státním zaměstnancem čerpány v tomto roce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(57) Státní zaměstnanci vyslaní k výkonu služby v zahraničí nebo do mezinárodní organizace podle § 67 nebo 67a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci vyslanými k výkonu služby v zahraničí nebo do mezinárodní organizace podle § 50 nebo 51 tohoto zákona; podmínky jejich vyslání včetně s tím souvisejících práv a povinností nejsou tímto zákonem dotčeny.

(58) Skončení pracovního poměru zaměstnance, jehož pracovní poměr vznikl jmenováním na pracovní místo náměstka člena vlády nebo vedoucího zaměstnance zařazeného v kabinetu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Ustanovení § 77 se nepoužije.

Zrušují se:

1

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.

2

Část patnáctá zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

3

Část pátá zákona č. 298/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

4

Zákon č. 26/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

5

Část šestnáctá zákona č. 47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

6

Část sedmá zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

7

Část první zákona č. 190/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 131/2015 Sb.

8

Část druhá zákona č. 195/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

9

Část šedesátá čtvrtá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10

Část šestá zákona č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

11

Část devátá zákona č. 319/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

12

Část devatenáctá zákona č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti.

13

Část čtvrtá zákona č. 66/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

14

Zákon č. 144/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

15

Část druhá zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).

16

Část pátá zákona č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony.

17

Část čtvrtá zákona č. 335/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

18

Část jedenáctá zákona č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

19

Část první zákona č. 35/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).

20

Část třicátá třetí zákona č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů.

21

Část třetí zákona č. 178/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

22

Část čtvrtá zákona č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

23

Část sedmá zákona č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

24

Část šestá zákona č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

25

Část devátá zákona č. 218/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

26

Část jedenáctá zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

27

Část sto padesátá čtvrtá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.

28

Část sedmá zákona č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

29

Část první zákona č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

30

Část třetí zákona č. 423/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

31

Část desátá zákona č. 471/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

32

Část druhá zákona č. 49/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

33

Část dvacátá devátá zákona č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony.

34

Část devátá zákona č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.

35

Část devátá zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

36

Část dvacátá zákona č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

37

Část devátá zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

38

Část devátá zákona č. 464/2023 Sb., kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti se zrušením Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.

39

Část sedmá zákona č. 196/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

40

Část dvanáctá zákona č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

41

Část první zákona č. 448/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

42

Část dvacátá šestá zákona č. 77/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

43

Část devátá zákona č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

44

Část šestá zákona č. 329/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.

45

Nařízení vlády č. 135/2015 Sb., o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat.

46

Nařízení vlády č. 137/2015 Sb., o dalších případech, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou.

47

Nařízení vlády č. 144/2015 Sb., o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby.

48

Nařízení vlády č. 161/2015 Sb., o výkonu státní služby na služebním působišti mimo území České republiky ve svátek.

49

Nařízení vlády č. 44/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 137/2015 Sb., o dalších případech, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou.

50

Nařízení vlády č. 310/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 135/2015 Sb., o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat.

51

Vyhláška č. 63/2015 Sb., o vzoru průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2026.