180/2026 Sb.Zákon o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů
| Částka: | 180 | Druh předpisu: | Zákon |
| Rozeslána dne: | 7. října 2026 | Autor předpisu: | Parlament |
| Přijato: | 9. září 2026 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2027 s výjimkou |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Tisk Skrýt přehled Celkový přehled Skrýt názvy Zobrazit názvy
|
|||
Předpisem se mění
ZÁKON
ze dne 9. září 2026
o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon upravuje práva, povinnosti a postupy při evidenci tržeb a v její souvislosti s cílemzabezpečit jednotné a automatizované zjišťování informací o evidovaných tržbách a jejich využití k posílení rovného a poctivého podnikatelského prostředí a k efektivnějšímu ověřování plnění daňových povinností.
(1) Evidenci tržeb podléhá poplatník
a) daně z příjmů fyzických osob a
b) daně z příjmů právnických osob.
(2) Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby uskutečněné na území České republiky.
Evidenční jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí
a) provozovna, popřípadě její samostatná funkční část (dále jen „provozovna“),
b) internetová stránka, část internetové stránky nebo aplikace, které umožňují přístup ke zboží nebo službám,
c) dopravní prostředek využívaný k dodávání zboží nebo poskytování služeb,
d) poplatník v rozsahu, ve kterém vykonává podnikatelskou činnost mimo evidenční jednotky podle písmen a) až c).
(1) Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti evidované tržby a zakládá rozhodný příjem.
(2) Evidovanou tržbou je také platba, která splňuje formální náležitosti evidované tržby a je
a) určena k následnému čerpání nebo zúčtování, která zakládají rozhodný příjem, nebo
b) následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem.
(1) Formální náležitosti evidované tržby splňuje kontaktní platba poplatníkovi, která je uskutečněna
a) v hotovosti,
b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků,
c) prostřednictvím virtuálního aktiva podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
d) šekem, směnkou nebo cestovním šekem,
e) prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení 1. zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku, 2. zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů nebo 3. úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, nebo
f) jiným způsobem, který je obdobný způsobům podle písmen a) až e).
(2) Formální náležitosti evidované tržby splňuje také platba poplatníkovi, která je uskutečněna použitím kauce nebo obdobné jistoty složené poplatníkovi kontaktní platbou.
(1) Kontaktní platbou se pro účely tohoto zákona rozumí platba,
a) která je uskutečněna v rámci osobního kontaktu s poplatníkem nebo
b) ke které dochází v provozovně nebo v dopravním prostředku poplatníka v souvislosti s dodáváním zboží nebo poskytováním služeb.
(2) Kontaktní platbou se pro účely tohoto zákona rozumí také platba, která je uskutečněna některým ze způsobů podle § 5 odst. 1, které mají hmotnou podstatu, a není platbou podle odstavce 1. To neplatí, je-li tato platba zprostředkována jako poštovní služba provedením převodu peněžních prostředků na platební účet poplatníka.
(1) Rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí u
a) poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který 1. není předmětem daně z příjmů, 2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo 3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
b) poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který 1. není předmětem daně z příjmů, 2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý, 3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo 4. podléhá dani ze samostatného základu daně.
(2) Příjmy podle odstavce 1 jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona upravujícího daně z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.
(3) Pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti také příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka. Tento příjem není pro účely tohoto zákona příjmem tohoto společníka.
Vrací-li se evidovaná tržba nebo její část nebo provádí-li se její opravy, použijí se ustanovení týkající se evidence tržeb obdobně s tím, že je tato tržba evidována jako záporná.
(1) Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného.
(2) Evidovanou tržbou poplatníka, na jehož účet bylo jednáno, je také platba plynoucí mu následně od poplatníka, který jednal svým jménem na jeho účet, pokud splňuje formální náležitosti evidované tržby a v okamžiku přijetí poplatníkem, který jednal svým jménem na jeho účet, založila rozhodný příjem.
(1) Pověří-li poplatník, kterému evidovaná tržba plyne, jiného poplatníka, aby za něj tuto tržbu evidoval, pověřený poplatník v rozsahu pověření
a) má povinnost evidovat tržbu pověřujícího poplatníka a odpovídá za porušení této povinnosti,
b) plní i ostatní povinnosti pověřujícího poplatníka podle tohoto zákona a odpovídá za jejich porušení.
(2) Pověřující poplatník neodpovídá za porušení povinnosti, kterou má plnit pověřený poplatník, s výjimkou povinnosti evidovat tržbu.
(1) Evidovanou tržbou nejsou tržby
a) státu,
b) státního fondu,
c) územního samosprávného celku,
d) dobrovolného svazku obcí,
e) příspěvkové organizace,
f) veřejné vysoké školy,
g) školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, nebo veřejnou vysokou školou společně s těmito zřizovateli,
h) České národní banky,
i) držitele poštovní licence.
(2) Evidovanou tržbou nejsou také tržby
a) banky, včetně zahraniční banky,
b) spořitelního a úvěrního družstva,
c) pojišťovny a zajišťovny,
d) investiční společnosti a investičního fondu,
e) obchodníka s cennými papíry,
f) centrálního depozitáře,
g) penzijní společnosti,
h) fondu obhospodařovaného penzijní společností,
i) organizátora regulovaného trhu.
(3) Evidovanou tržbou nejsou také tržby poplatníka daně z příjmů fyzických osob v paušálním režimu přihlášeného k přirážce zprošťující povinnosti evidovat tržby.
(4) Evidovanou tržbou nejsou také tržby poplatníka daně z příjmů fyzických osob,
a) kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP, ZTP/P nebo obdobný průkaz platný pro celou Evropskou unii z důvodu oboustranné těžké ztráty zraku, úplné nebo praktické nevidomosti nebo hluchoslepoty,
b) který vykonává podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob podle zákona upravujícího daně z příjmů a bez zaměstnanců, ledaže všechny tyto osoby a zaměstnanci splňují podmínku podle písmene a),
c) který nevykonává podnikatelskou činnost jako společník společnosti, ledaže všichni společníci společnosti splňují podmínku podle písmene a), a
d) který tuto tržbu přijímá sám nebo prostřednictvím osoby, která splňuje podmínku podle písmene a).
(5) V případě občana jiného členského státu Evropské unie, který je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejvýše 3 měsíců, se podmínka podle odstavce 4 písm. a) považuje za splněnou, pokud tato osoba je úplně nebo prakticky nevidomá nebo těžce hluchoslepá.
(1) Evidovanou tržbou nejsou tržby
a) z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,
b) ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem k poplatníkovi,
c) ze stravování nebo ubytování poskytovaných dětem, žákům nebo studentům školou, vysokou školou nebo školským zařízením,
d) z platby hrazené v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob nebo na palubě letadel, pokud přímo souvisí s touto přepravou,
e) z osobní železniční přepravy,
f) z obchodní letecké dopravy a ze služeb poskytovaných v přímé souvislosti s ní,
g) z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi.
(2) Evidovanou tržbou nejsou také tržby z
a) hazardní hry,
b) podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,
c) podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích,
d) podnikání na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru,
e) podnikání na základě povolení k činnosti 1. platební instituce, 2. instituce elektronických peněz, 3. správce nevýkonného úvěru, 4. poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.
(1) Evidovanou tržbou nejsou tržby poplatníka daně z příjmů právnických osob uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení.
(2) Evidovanou tržbou nejsou také tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejního automatu.
(3) Prodejním automatem se pro účely tohoto zákona rozumí samoobslužné technické zařízení, které je samostatnou provozovnou podle živnostenského zákona, sloužící k prodeji zboží nebo služeb vyžadující pro dosažení výsledku zapojení zákazníka pouze v míře jednání nezbytného k objednání nebo přijetí zboží nebo služby.
(4) Evidovanou tržbou nejsou také tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím samoobslužného zařízení, které se nachází mimo provozovnu, za podmínky, že okolnosti ani při vynaložení přiměřených nákladů neumožňují nebo zásadně ztěžují evidenci tržeb.
(5) Evidovanou tržbou nejsou také tržby
a) ve formě platby za poskytování služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, která je následným čerpáním nebo zúčtováním jiné platby,
b) z provozování veřejných toalet,
c) z prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb uskutečněné vždy v období od 18.
do 24. prosince v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby.
(1) Poplatník je povinen před přijetím první evidované tržby získat prostřednictvím daňové informační schránky potřebný počet certifikátů pro evidenci tržeb tak, aby byl schopen zajistit řádnou evidenci tržeb.
(2) Správce daně z příjmů (dále jen „správce daně“) umožní poplatníkovi prostřednictvím daňové informační schránky získat 1 nebo více certifikátů pro evidenci tržeb, které slouží k autentizaci datových zpráv obsahujících údaje o evidované tržbě.
(3) Správce daně určí a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podmínky a postup pro získání a správu certifikátu pro evidenci tržeb.
(4) Poplatník je povinen
a) zacházet s certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jeho zneužití,
b) bez zbytečného odkladu oznámit správci daně zneužití nebo hrozící nebezpečí zneužití certifikátu pro evidenci tržeb.
(1) Poplatník je povinen prostřednictvím daňové informační schránky před získáním certifikátu pro evidenci tržeb oznámit údaje o všech svých evidenčních jednotkách, prostřednictvím nichž jsou uskutečňovány tržby, pokud alespoň v jedné z nich uskutečňuje evidované tržby.
(2) Oznamovaným údajem o evidenční jednotce je
a) informace umožňující identifikaci evidenční jednotky,
b) druh evidenční jednotky,
c) převažující druh podnikatelské činnosti vykonávané prostřednictvím této evidenční jednotky,
d) informace, zda se prostřednictvím evidenční jednotky uskutečňují evidované tržby, a
e) informace, že evidenční jednotka eviduje tržby v nepřímém zastoupení za jiného poplatníka.
(3) Dojde-li ke změně údaje o evidenční jednotce, je poplatník povinen tuto změnu oznámit správci daně prostřednictvím daňové informační schránky. K oznámení musí dojít před uskutečněním první evidované tržby prostřednictvím této evidenční jednotky uskutečněné poté, kdy změna nastala, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(1) Poplatník je povinen evidovat tržbu nejpozději při jejím uskutečnění, a to zasláním údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou autentizovanou certifikátem pro evidenci tržeb.
(2) Uskutečněním evidované tržby je
a) přijetí evidované tržby, nebo
b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve, než byla tato evidovaná tržba přijata.
(3) Zaslání údajů o evidované tržbě není podáním a zaslané údaje nejsou písemností podle daňového řádu.
(4) Údaje o evidované tržbě poplatník zasílá pouze datovou zprávou ve formátu XML a požadované datové struktuře na společné technické zařízení správce daně určené správcem daně.
(5) Správce daně určí a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) elektronickou adresu společného technického zařízení správce daně pro přijímání datových zpráv obsahujících údaje o evidované tržbě,
b) datovou strukturu, která odpovídá zákonem stanovenému formátu a údajům o evidované tržbě, a
c) podmínky a způsob přijímání, potvrzování a dalšího zpracování datové zprávy obsahující údaje o evidované tržbě na společném technickém zařízení správce daně.
(1) Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je
a) evidenční identifikační číslo poplatníka,
b) označení evidenční jednotky, ve které je evidovaná tržba uskutečněna,
c) označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
d) pořadové číslo evidované tržby,
e) datum a čas uskutečnění evidované tržby,
f) celková částka evidované tržby uvedená v české měně a
g) identifikace této datové zprávy.
(2) Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je také
a) celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování uvedená v české měně,
b) celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, uvedená v české měně a
c) evidenční identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, nebo informace, že evidovaná tržba plyne více poplatníkům.
(1) Evidenčním identifikačním číslem je daňové identifikační číslo poplatníka.
(2) Nemá-li poplatník, který je fyzickou osobou, přiděleno správcem daně daňové identifikační číslo, je evidenční identifikační číslo tvořeno kódem „CZ“ následovaným kmenovou částí, kterou tvoří
a) rodné číslo poplatníka, nebo
b) správcem daně zpřístupněný vlastní identifikátor poplatníka, který nemá rodné číslo.
(3) Správce daně poplatníkovi, který je fyzickou osobou a který nemá rodné číslo, zpřístupní prostřednictvím daňové informační schránky vlastní identifikátor poplatníka.
(1) Dobou odezvy se rozumí doba mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení poplatníka a přijetím potvrzovacího kódu ze společného technického zařízení správce daně na pokladním zařízení poplatníka.
(2) Mezní dobu odezvy nastaví poplatník pro pokladní zařízení v délce nejméně 2 sekund podle druhu a způsobu vykonávané činnosti tak, aby se jejím stanovením nemařil průběh evidence tržeb vzhledem k druhu a kvalitě připojení k veřejné datové síti.
Dojde-li k překročení mezní doby odezvy, je poplatník povinen údaje o evidované tržbě zaslat datovou zprávou správci daně bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.
(1) Působnost podle tohoto zákona vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(2) Působnost prověřovat plnění povinností při evidenci tržeb a ukládat pokuty za přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě vykonávají také orgány Celní správy České republiky.
(3) Orgány Finanční správy České republiky mohou na základě veřejnoprávní smlouvy prostřednictvím Správy státních služeb vytvářejících důvěru
a) zajišťovat služby vytvářející důvěru v oblasti evidence tržeb,
b) vykonávat činnosti související se správou certifikátů pro evidenci tržeb.
Správce daně prostřednictvím daňové informační schránky poskytuje poplatníkovi, který eviduje tržby, informace shromažďované na společném technickém zařízení správce daně o jeho evidovaných tržbách.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že závažným způsobem úmyslně ztěžuje nebo maří evidenci tržeb.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že závažným způsobem ztěžuje nebo maří evidenci tržeb.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný finanční úřad.
(2) Ukládat pokuty za přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě může též celní úřad.
(3) K řízení je místně příslušný ten orgán, který provádí nebo provedl prověřování plnění povinností podle tohoto zákona.
(4) Celní úřad, který věc nevyřídil příkazem na místě, předá věc finančnímu úřadu k provedení řízení o přestupku. K řízení je místně příslušný finanční úřad, kterému byla věc takto předána.
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při řízení a jiném postupu týkajícím se evidence tržeb podle daňového řádu s výjimkou řízení o přestupcích.
Zjistí-li orgán veřejné moci při výkonu své působnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k porušení tohoto zákona, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci daně.
Evidovanou tržbou není tržba poplatníka, který je povinen tuto tržbu evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o výměně informací, která je součástí právního řádu a na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách.
Podle § 14, 15 a 18 tohoto zákona se postupuje nejdříve od 1. listopadu 2026.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 145/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 462/2023 Sb., zákona č. 162/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 470/2024 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 84/2025 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 120/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 176/2025 Sb., zákona č. 275/2025 Sb. a zákona č. 360/2025 Sb., se mění takto:
1. Za § 2a se vkládá nový § 2b, který včetně nadpisu zní:
(1) Poplatník v prvním pásmu paušálního režimu je od prvního dne zdaňovacího období přihlášen k přirážce zprošťující povinnosti evidovat tržby podle zákona upravujícího evidenci tržeb (dále jen „přirážka“), pokud
a) v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období jeho příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 1 000 000 Kč a
b) podá správci daně oznámení o přihlášení k přirážce do desátého dne tohoto zdaňovacího období nebo se přihlásí k přirážce v oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo v oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu.
(2) Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a stává se od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, poplatníkem v prvním pásmu paušálního režimu, je od tohoto dne přihlášen k přirážce, pokud
a) v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období jeho příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 1 000 000 Kč a
b) se přihlásí k přirážce v oznámení o vstupu do paušálního režimu.
(3) Poplatník přihlášený k přirážce, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je přihlášen k přirážce od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje.
(4) Poplatník přestává být přihlášen k přirážce uplynutím
a) zdaňovacího období, ve kterém jeho příjmy ze samostatné činnosti přesáhly 1 000 000 Kč,
b) kalendářního měsíce nebo zdaňovacího období, kdy přestal být poplatníkem v prvním pásmu paušálního režimu, nebo
c) zdaňovacího období, které uvede v oznámení o odhlášení z přirážky.
(5) Pro účely přirážky se za příjmy ze samostatné činnosti nepovažují
a) příjmy od daně osvobozené,
b) příjmy, které nejsou předmětem daně, a
c) příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“.
2. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova „a g)“ zrušují.
3. V § 6 odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
4. V § 6 odst. 7 se tečka na konci písmene e) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců v rozsahu uvedeném v příloze č. 4 k tomuto zákonu.“.
5. V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 2 se slova „poskytnutí rekreace nebo zájezdu,“ zrušují, za slova „sportovních zařízení“ se vkládají slova „ , účasti na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků“ a slova „tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období“ se nahrazují slovy „plnění ve formě účasti na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce jsou osvobozena pouze tehdy, pokud vzhledem k jejich povaze je jejich poskytování zaměstnavateli obvyklé a jejich forma a rozsah jsou přiměřené“.
6. V § 6 odst. 9 písm. d) se doplňují body 3 a 4, které znějí:
„3. poskytnutí rekreace nebo zájezdu; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše 20 000 Kč za zdaňovací období, 4. poskytnutí příspěvku na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, odlehčovací službu, ranou péči nebo službu centra denních služeb nebo denního stacionáře, pokud jsou poskytovány jako služby komunitního charakteru a na základě oprávnění podle zákona upravujícího sociální služby,“.
7. V § 6 odst. 9 písmeno g) zní:
„g) spropitné ze stravovacích služeb obdržené zaměstnancem vykonávajícím činnost v provozovně stravovacích služeb, za kterou je poskytování spropitného obvyklé, a to za kalendářní měsíc do výše odpovídající podílu 7 % z měsíčních příjmů ze stravovacích služeb zaměstnavatele a počtu zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, kteří za daný kalendářní měsíc obdrželi spropitné ze stravovacích služeb, nebo do výše určené zaměstnavatelem tak, aby úhrn osvobozeného spropitného ze stravovacích služeb zaměstnanců, kteří u něho v daném kalendářním měsíci vykonávají činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, nepřekročil 7 % z jeho měsíčních příjmů ze stravovacích služeb; spropitným ze stravovacích služeb se pro účely daní z příjmů rozumí spropitné poskytnuté dobrovolně v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby v provozovně stravovacích služeb; provozovnou stravovacích služeb se pro účely daní z příjmů rozumí provozovna podle živnostenského zákona, v níž je provozována stravovací služba spočívající v přípravě a prodeji pokrmů k přímé spotřebě v této provozovně,“.
8. V § 6 odstavec 18 zní:
„(18) Samostatný základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Záloha na daň z příjmů fyzických osob podle odstavce 4 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.
9. V § 6 se doplňuje odstavec 19, který zní:
„(19) Pro účely daní z příjmů se za plátce příjmu v podobě spropitného ze stravovacích služeb považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c).“.
10. V § 7a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) Paušální daň vypočtená podle odstavce 6 písm. b) se zvýší o součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník přihlášen k přirážce, a přirážky.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
11. V § 16ab se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Daň vypočtená podle odstavce 1 nebo 3 se zvýší o součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník přihlášen k přirážce, a přirážky.
(5) Pokud je daňový bonus podle odstavce 2 vyšší nebo roven součinu počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník přihlášen k přirážce, a přirážky, sníží se daňový bonus o tento součin.
(6) Pokud je daňový bonus podle odstavce 2 nižší než součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník přihlášen k přirážce, a přirážky, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná součinu počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník přihlášen k přirážce, a přirážky sníženému o daňový bonus podle odstavce 2.“.
12. V § 18a odst. 5 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nebo ke dni svého vzniku, pokud vznikl v tomto zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání,“.
13. V § 25 odst. 1 písm. h) bodě 1 se za slovo „zájezdy,“ vkládají slova „rekreace nebo“, slova „společenské akce“ se nahrazují slovy „účasti na společenských akcích“ a slovo „a“ se nahrazuje slovy „pořádaných zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, poskytnutí příspěvku na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, odlehčovací službu, ranou péči nebo službu centra denních služeb nebo denního stacionáře, pokud jsou poskytovány jako služby komunitního charakteru a na základě oprávnění podle zákona upravujícího sociální služby, a příspěvku na“.
14. V § 25 odst. 1 písm. t) se za slovo „není“ vkládají slova „s výjimkou tichého vína“.
15. V § 35ba se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí:
„f) slevu na studenta,
g) slevu za umístění dítěte,
h) slevu na evidenci tržeb.“.
16. V § 35ba odst. 2 se za text „e)“ vkládají slova „a g)“.
17. V § 35ba odst. 3 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.
18. Za § 35bb se vkládají nové § 35bc až 35be, které včetně nadpisů znějí:
(1) Výše slevy na studenta činí 4 020 Kč.
(2) Slevu na studenta lze uplatnit pouze tehdy, pokud
a) se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání, až do dovršení věku 26 let nebo
b) poplatník studuje v prezenční formě studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání, až do dovršení věku 28 let.
(3) Soustavnou přípravou na budoucí povolání se pro účely daní z příjmů rozumí soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle zákona upravujícího státní sociální podporu.
(1) Výše slevy za umístění dítěte je rovna výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění jím vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně ve výši minimální mzdy.
(2) Žije-li vyživované dítě ve více společně hospodařících domácnostech, maximální výše slevy, kterou je poplatník oprávněn uplatnit, je rovna podílu minimální mzdy a počtu těchto společně hospodařících domácností. Poplatníci se mohou písemně dohodnout na jiném způsobu stanovení maximální výše slevy, kterou je každý z nich na vyživované dítě oprávněn uplatnit, tak, aby úhrn takto stanovených maximálních výší slev byl roven minimální mzdě. Maximální výše slevy podle tohoto odstavce se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
(3) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit za zdaňovací období jen jeden z nich.
(4) Slevu za umístění dítěte lze uplatnit pouze tehdy, pokud
a) žije dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti alespoň po část zdaňovacího období a
b) nebyly výdaje prokazatelně vynaložené za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení uplatněny poplatníkem jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
(5) Pro účely slevy za umístění dítěte se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.
(6) Pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo obdobné zařízení v zahraničí a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozované na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou 1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, nebo 2. mateřskou školou podle školského zákona.
(1) Výše slevy na evidenci tržeb činí
a) 5 000 Kč,
b) částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka, je-li tento rozdíl nižší než 5 000 Kč, nebo
c) 0 Kč, je-li rozdíl mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka záporný nebo roven nule.
(2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze v prvním zdaňovacím období, ve kterém poplatník zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona upravujícího evidenci tržeb povinnost evidovat.“.
19. V § 35c odst. 6 písm. b) bod 1 zní:
- „1.
- soustavně se připravuje na budoucí povolání,“.
Poznámka pod čarou č. 14d se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
20. V § 35d odst. 1 a 2 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.
21. V § 38g odst. 1 se částka „50 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
22. V § 38g odst. 2 se za text „e)“ vkládají slova „a g)“ a částka „20 000 Kč“ se nahrazuje částkou „40 000 Kč“.
23. V § 38h odst. 6 se za text „b)“ vkládají slova „a g)“.
24. V § 38h odst. 13 se za text „e)“ vkládají slova „a g)“.
25. V § 38k odst. 1 se slova „studiem nebo předepsaným výcvikem“ zrušují.
26. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se za text „b)“ vkládají slova „a g)“.
27. V § 38k se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) jakou částku vynaložil za umístění dítěte v předškolním zařízení, zda a v jaké výši slevu za umístění dítěte uplatňuje jiný poplatník a zda byla uzavřena písemná dohoda mezi poplatníky podle § 35bd odst. 2.“.
28. V § 38l se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, uplatňuje-li slevu na studenta,
g) při uplatnění slevy za umístění dítěte 1. potvrzením předškolního zařízení o výši poplatníkem vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v tomto zařízení; potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte, celkovou částku výdajů, kterou za vyživované dítě na dané zdaňovací období poplatník vynaložil, a datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku živnostenského oprávnění k provozování tohoto zařízení, 2. potvrzením jiného poplatníka vyživujícího v daném zdaňovacím období totéž dítě jako poplatník a žijícího alespoň po část daného zdaňovacího období s tímto dítětem ve společně hospodařící domácnosti; potvrzení musí obsahovat jméno jiného poplatníka, jméno vyživovaného dítěte a výši jím uplatněné slevy za umístění dítěte, 3. dohodou poplatníků podle § 35bd odst. 2, je-li uzavřena.“.
29. V § 38l odst. 3 písm. d) se slova „studiem nebo předepsaným výcvikem“ zrušují.
30. V § 38l odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „Studuje-li“ vkládají slova „poplatník nebo“ a za slova „nárok na“ se vkládají slova „slevu na studenta nebo na“.
31. V § 38lda odst. 2 písm. a) se slovo „a“ zrušuje.
32. V § 38lda se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) informaci o tom, zda se od tohoto zdaňovacího období přihlašuje k přirážce.“.
33. Za § 38lda se vkládá nový § 38ldaa, který včetně nadpisu zní:
(1) Oznámení o přihlášení k přirážce může poplatník v prvním pásmu paušálního režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého se k této přirážce přihlašuje.
(2) V oznámení o přihlášení k přirážce poplatník uvede zdaňovací období, od kterého se k této přirážce přihlašuje.
(3) Oznámení o přihlášení k přirážce podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.“.
34. Za § 38ldb se vkládá nový § 38ldc, který včetně nadpisu zní:
(1) Oznámení o odhlášení z přirážky může poplatník přihlášený k přirážce podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být přihlášen k přirážce.
(2) V oznámení o odhlášení z přirážky poplatník uvede zdaňovací období, jehož uplynutím přestane být přihlášen k přirážce.
(3) Oznámení o odhlášení z přirážky podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.“.
35. V § 38lf se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) to, aby se stal poplatníkem přihlášeným k přirážce.“.
36. Na konci nadpisu § 38lg se doplňují slova „a ukončení přihlášení k přirážce“.
37. V § 38lg odst. 1 a 2 se za slovo „režimu“ vkládají slova „nebo poplatníkem přihlášeným k přirážce“.
38. V § 38lk odst. 7 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; jde-li o poplatníka přihlášeného k přirážce, tato záloha se zvyšuje o přirážku“.
39. V § 38lk se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8) Přirážka činí 1 400 Kč.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
40. V § 38t se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Předškolní zařízení je povinno za kalendářní rok správci daně podat elektronicky oznámení o individualizovaných údajích dětí umístěných v tomto předškolním zařízení a poplatníků, kteří vynaložili výdaje za umístění dětí v tomto předškolním zařízení, a o celkových částkách uhrazených jednotlivými poplatníky, a to nejpozději do 31. ledna po uplynutí příslušného kalendářního roku. Toto oznámení je formulářovým podáním podle daňového řádu.“.
41. Doplňuje se příloha č. 4, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 4
1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a) použije § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b) nepoužije § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pro účely § 35be zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se k tržbě, kterou poplatník zaevidoval podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, nepřihlíží.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 417/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 461/2024 Sb. a zákona č. 126/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 19c odst. 5 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).
2. V § 19c odst. 5 písm. c) se slova „až c)“ nahrazují slovy „a b)“.
3. V § 46 odst. 1 písm. i) bodě 1 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“.
4. V § 46 odst. 1 písm. i) bodě 2 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „3 měsíce“.
5. V § 46 odst. 1 písm. i) bod 3 zní:
„3. souhrn těchto pohledávek vůči jednomu dlužníkovi, u kterých tento věřitel uplatnil opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky za zdaňovací období příslušného kalendářního roku, nebude přesahovat 100 000 Kč včetně daně, a“.
6. V § 46 odst. 1 písm. i) se na začátek bodu 4 vkládají slova „u této pohledávky“.
7. V § 46 se odstavec 9 zrušuje.
8. V § 62 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“.
9. V § 72 se odstavce 3, 4 a 10 včetně poznámky pod čarou č. 78 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 3 až 7.
10. V § 74b odst. 3 se slovo „šestého“ nahrazuje slovem „třetího“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „3“.
11. § 77a se včetně nadpisu zrušuje.
12. V § 82 odst. 1 a 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
13. V příloze č. 2 v položce 56 se slova „nápojů jiných než pitné vody a vybraných“ nahrazují slovem „alkoholických“ a slova „podávání pitné vody a vybraných“ se nahrazují slovy „podávání jiných než alkoholických“.
14. V příloze č. 2 se věty „Pitnou vodou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí voda splňující požadavky pro pitnou vodu stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům vodovodem a teplá voda splňující podmínky pro teplou vodu podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům potrubím nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody. Vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vnitřním vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vybraným nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nealkoholický nápoj, pokud jde o
a) mléko a tekuté mléčné výrobky uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4,
b) nápoje uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2202 99 11 a 2202 99 15,
c) mléko a tekuté mléčné výrobky podle písmene a) a nápoje podle písmene b) obsahující přidaný cukr nebo jiné sladidlo, přísadu nebo jinou potravinu, pokud si zachovávají podstatný charakter mléka nebo tekutých mléčných výrobků podle písmene a) nebo nápojů podle písmene b).“ zrušují.
15. V příloze č. 2 větě poslední se slovo „Nealkoholickým“ nahrazuje slovem „Alkoholickým“ a slova „nápoj jiný než“ se zrušují.
16. Na konci přílohy č. 3 se na samostatné řádky doplňují věty, které znějí:
„Vybraným nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí jiný než alkoholický nápoj, pokud jde o
a) mléko a tekuté mléčné výrobky uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4,
b) nápoje uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2202 99 11 a 2202 99 15,
c) mléko a tekuté mléčné výrobky podle písmene a) a nápoje podle písmene b) obsahující přidaný cukr nebo jiné sladidlo, přísadu nebo jinou potravinu, pokud si zachovávají podstatný charakter mléka nebo tekutých mléčných výrobků podle písmene a) nebo nápojů podle písmene b).
Pitnou vodou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí voda splňující požadavky pro pitnou vodu stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům vodovodem a teplá voda splňující podmínky pro teplou vodu podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům potrubím nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody.
Vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování.
Vnitřním vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky.“.
1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky ze zdanitelného plnění, které bylo uskutečněno od 1. ledna 2025, se v případě, že věřitel takovou opravu uplatňuje za zdaňovací období začínající nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle § 46 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Požádá-li plátce, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pořídil z jiného členského státu vybraný osobní automobil podle § 72 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o vydání potvrzení o zaplacení daně v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu, použije se § 19c odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. U přijatého zdanitelného plnění souvisejícího s pořízením vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo s technickým zhodnocením vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u něhož vznikl nárok na odpočet daně od 1. ledna 2024 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly tento automobil nebo jeho technické zhodnocení, se kterými přijaté zdanitelné plnění souvisí, uvedeny do stavu způsobilého k užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě, že se stanovila daň na vstupu podle § 72 odst. 3 nebo 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlédne při změnách odpočtu daně k částce daně na vstupu podle § 72 odst. 3 nebo 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 72 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije u přijatého zdanitelného plnění, u kterého vznikl nárok na odpočet daně od 1. ledna 2024, souvisejícího s
a) pořízením vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který bude uveden do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
b) technickým zhodnocením vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bude uvedeno do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle bodu 5 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a daň na vstupu byla stanovena podle § 72 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn zvýšit uplatněný nárok na odpočet daně do výše, ve které by si jej mohl uplatnit, pokud by byla daň na vstupu stanovena podle § 72 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; toto zvýšení uplatněného nároku na odpočet daně plátce uvede v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl uplatněn původní nárok na odpočet daně, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon.
7. U vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je u každého uplatněného nároku na odpočet daně souvisejícího s pořízením tohoto vybraného osobního automobilu plátce povinen postupovat podle § 77a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí, pokud u takového nároku na odpočet daně uplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 373/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 232/2025 Sb., se mění takto:
1. Za § 12a se vkládá nový § 12b, který včetně nadpisu zní:
(1) Místně příslušný finanční úřad může pro jednu nebo více jím spravovaných daní změnit určení místní příslušnosti správce daně pro daňový subjekt, který je registrovaný nebo který je podnikatelem zapsaným do zákonem stanovené evidence, je-li to potřebné v zájmu rovnoměrného rozložení výkonu působnosti mezi jednotlivými finančními úřady.
(2) Při změně určení místní příslušnosti se ustanovení daňového řádu o změně místní příslušnosti pro registrovaný daňový subjekt použijí obdobně.
(3) Daňový subjekt má ve vztahu k působnosti finančního úřadu, u níž došlo ke změně určení místní příslušnosti, právo seznámit se s obsahem písemnosti zakládané do spisu podle § 13 odst. 4, a to v sídle finančního úřadu, v jehož obvodu územní působnosti má daňový subjekt místo pobytu nebo sídlo podle daňového řádu.
(4) Změnu určení místní příslušnosti lze použít také
a) při změně určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu,
b) pro jiné oblasti působnosti finančního úřadu.
(5) Dojde-li ke změně určení místní příslušnosti v případě daňového subjektu, u něhož došlo k delegaci místní příslušnosti správce daně, zaniká v odpovídajícím rozsahu tato delegace ke dni přechodu místní příslušnosti správce daně.
(6) Pozdější změna podmínek pro určení nebo změnu určení místní příslušnosti nemá vliv na změnu určení místní příslušnosti, nestanoví-li finanční úřad postupem podle odstavce 2, že se změna určení místní příslušnosti zrušuje.“.
2. V § 13d odst. 1 se slova „stanovených zákonem upravujícím mezinárodní spolupráci při správě daní“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího evidenci tržeb nebo podle jiných daňových nebo účetních předpisů“.
3. V § 13d odst. 4 se slova „upravujícím mezinárodní spolupráci při správě daní“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
4. V § 18a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) od daňového subjektu při plnění jeho povinností při evidenci tržeb,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
5. V § 18a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo b)“.
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 230/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb. a zákona č. 265/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 11e se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) evidenci tržeb.“.
2. V § 38 odst. 2 se slovo „doklady“ nahrazuje slovem „prostředek“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení § 14, 15, 18, 21, 23, 25 a 26, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Obsah
Tisk
Skrýt přehled
Skrýt názvy