579/2025 Sb.Vyhláška o lékařském ozáření
| Částka: | 579 | Druh předpisu: | Vyhláška |
| Rozeslána dne: | 23. prosince 2025 | Autor předpisu: | Ministerstvo zdravotnictví |
| Přijato: | 19. prosince 2025 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2026 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
 Obsah  Tisk  Export  Skrýt přehled Celkový přehled  Skrýt názvy Zobrazit názvy
|
|||
Provádí předpisy
373/2011 Sb. - podle § 95 odst. 4;
Předpisem se ruší
Původní znění předpisu
579
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2025
o lékařském ozáření
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost
stanoví podle § 95 odst. 4 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních služ-
bách, ve znění zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 290/2025 Sb., (dále jen „zákon“)
k provedení § 72 odst. 3 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii1)
a upravuje
a) pravidla a postupy radiační ochrany při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je
lékařské ozáření, včetně ověřování nezavedené metody, a biomedicínském výzkumném
programu a poskytování zdravotních služeb pacientkám, které by mohly být nebo byly
ozářeny v průběhu těhotenství a kojení, a nezletilým pacientům,
b) obsah činností indikujícího lékaře, aplikujících odborníků a dalších pracovníků, kteří se podílí
na poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření,
c) rozsah a způsob provedení optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření,
d) pravidla provádění interního klinického auditu a
e) požadavky na minimální personální zabezpečení externího klinického auditu, pravidla jeho
provádění a způsob jeho hodnocení.
§ 2
Rozsah a způsob provedení optimalizace
radiační ochrany při lékařském ozáření
Při optimalizaci radiační ochrany v rámci zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, se
kromě postupů stanovených jiným právním předpisem2) postupuje tak, že
a) při radiodiagnostickém vyšetření nebo při intervenčním zdravotním výkonu s využitím
lékařského ozáření se použije zobrazovací metoda tak, aby dávky ve tkáních byly co nejnižší,
aniž by se tím
1. omezilo získání nezbytných radiodiagnostických informací, nebo
2. omezil léčebný účinek intervenčního zdravotního výkonu s využitím lékařského
ozáření,
b) při diagnostickém vyšetření v oblasti nukleární medicíny se aplikuje vhodné radiofarmakum
v nezbytném množství o požadované aktivitě a čistotě, které zaručuje dostatečnou
diagnostickou informaci při co nejnižší radiační zátěži pacienta,
c) při výkonech v oblasti radioterapie, včetně léčebných výkonů nukleární medicíny, směřuje
lékařské ozáření na cílový objem tkání, na který je léčba zářením zaměřena; ozáření cílového
objemu tkání se provádí v rozsahu nezbytném k dosažení požadovaného léčebného účinku
a ozáření ostatních tkání musí být tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout bez omezení
léčebného účinku.
§ 3
Obsah činností indikujícího lékaře
(1) V rámci procesu odůvodnění lékařského ozáření indikující lékař
a) zohlední účinky, přínosy a rizika dostupných metod, které vedou k témuž cíli, avšak
nezahrnují žádné ozáření ionizujícím zářením nebo způsobují nižší ozáření ionizujícím
zářením, a naléhavost potřeby provedení lékařského ozáření,
b) kvůli vyloučení zbytečného ozáření a kvůli klinické souvislosti vyhledá v dostupné
zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi informace o předchozích zdravotních
výkonech, které by mohly mít význam pro navrhovaný typ lékařského ozáření,
a zároveň se na takové zdravotní výkony dotáže pacienta,
c) se dotáže pacienta, zda je osobou s alergií, a vyhledá ve zdravotnické dokumentaci
vedené o pacientovi informace o alergiích, lze-li předpokládat aplikaci radiofarmaka,
kontrastní látky nebo jiného obdobného přípravku,
d) se dotáže pacientky, zda je v reprodukčním věku, jde-li o radiodiagnostický nebo
intervenční zdravotní výkon s ozářením přímým svazkem v oblasti mezi bránicí
a stydkými kostmi, zdravotní výkon, u něhož lze předpokládat podání kontrastní látky,
vyšetření výpočetním tomografem v oblasti pánve, břicha nebo hrudníku, výkon
nukleární medicíny, radioterapeutický zdravotní výkon nebo aplikaci radiofarmaka;
reprodukčním věkem pacientky se rozumí období mezi menarche a menopauzou,
e) se pacientky v reprodukčním věku dotáže, zda je těhotná, jde-li o radiodiagnostický
nebo intervenční zdravotní výkon s ozářením přímým svazkem v oblasti mezi bránicí
a stydkými kostmi, zdravotní výkon, u něhož lze předpokládat podání kontrastní látky,
vyšetření výpočetním tomografem v oblasti pánve, břicha nebo hrudníku, výkon
nukleární medicíny nebo o radioterapeutický zdravotní výkon,
f) se pacientky v reprodukčním věku dotáže, zda kojí, jde-li o aplikaci radiofarmaka, nebo
vyšetření výpočetním tomografem v oblasti hrudníku,
g) v případě důvodných pochybností o vhodnosti provedení lékařského ozáření konzultuje
daný případ s lékařem, který může být hlavním aplikujícím odborníkem zamýšleného
druhu lékařského ozáření,
h) informuje pacienta, případně jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, o přínosech
a rizicích spojených s navrhovaným typem lékařského ozáření, s dávkou záření a o nutné
přípravě na lékařské ozáření a
i) všechny údaje, které by mohly mít význam pro uvažované vyšetření nebo léčbu,
zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
(2) Jestliže indikující lékař doporučí provedení lékařského ozáření, v žádance kromě náležitostí
stanovených jiným právním předpisem3) uvede
a) vyšetřovanou oblast a navrhovaný typ lékařského ozáření,
b) klinickou diagnózu označenou číselným kódem podle aktuálního Mezinárodního
statistického klasifikačního seznamu nemocí a přidružených zdravotních problémů
a v nezbytném rozsahu upřesněnou slovně,
c) vysvětlení požadavku lékařského ozáření a jeho očekávaný přínos, nebo klinickou
otázku, na niž by mělo lékařské ozáření přinést odpověď, pokud to není zřejmé z klinické
diagnózy, klinický kontext a další specifické informace o pacientovi a jeho stavu, které
mohou být potřebné pro rozhodnutí o provedení lékařského ozáření,
d) informaci o nutnosti bezodkladného provedení lékařského ozáření, je-li lékařské ozáření
nutné provést bezodkladně,
e) u pacientky v reprodukčním věku informaci, zda je těhotná, jde-li o radiodiagnostický
nebo intervenční zdravotní výkon s ozářením přímým svazkem v oblasti mezi bránicí
a stydkými kostmi, zdravotní výkon, u něhož lze předpokládat podání kontrastní látky,
vyšetření výpočetním tomografem v oblasti pánve, břicha nebo hrudníku, výkon
nukleární medicíny nebo o radioterapeutický zdravotní výkon,
f) u pacientky v reprodukčním věku informaci o tom, zda kojí, jde-li o aplikaci radio-
farmaka, nebo vyšetření výpočetním tomografem v oblasti hrudníku,
g) kontraindikace k aplikaci kontrastní látky, radiofarmaka nebo jiného obdobného
přípravku a další důležité skutečnosti, které mohou naznačovat zvýšené riziko nežádou-
cího účinku na jejich aplikaci, pakliže lze předpokládat aplikaci některé z těchto látek,
h) v případě výkonu nukleární medicíny nebo výkonu v oblasti trupu výšku, hmotnost
a pohlaví pacienta, nejsou-li tyto údaje v aktuální podobě uvedeny ve zdravotnické
dokumentaci vedené o pacientovi, kterou bude mít aplikující odborník k dispozici, a
i) svoje jméno, popřípadě jména, příjmení a kontaktní údaje.
§ 4
Obsah činností aplikujícího odborníka
s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření
(1) Aplikující odborník s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření před rozhod-
nutím o provedení lékařského ozáření
a) posoudí cíl, očekávaný přínos a rizika vyžádaného lékařského ozáření s využitím
informací uvedených v žádance a ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi
a informací získaných od pacienta,
b) v případě, že informace na žádance nejsou dostatečné nebo jednoznačné, nebo v případě,
že na žádance není správná indikace, si vyžádá dodatečné informace od indikujícího
lékaře, případně s ním žádanku konzultuje; pokud není konzultace s indikujícím lékařem
možná, aplikující odborník zváží pro pacienta nejvhodnější možný postup na základě
dostupných informací a
c) v rámci procesu odůvodnění lékařského ozáření
1. s ohledem na naléhavost potřeby provedení lékařského ozáření posoudí, zda jsou
dostupné jiné metody vedoucí k témuž cíli, avšak nezahrnují žádné ozáření
ionizujícím zářením nebo způsobují nižší ozáření ionizujícím zářením, přičemž
zohlední jejich účinky, přínosy a rizika, a zjistí-li, že je možné provést takovou
jinou metodu, zvolí ji,
2. kvůli vyloučení zbytečného ozáření a kvůli klinické souvislosti vyhledá
v dostupné zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi informace o předcho-
zích zdravotních výkonech, které by mohly mít význam pro navrhovaný typ
lékařského ozáření, a zároveň posoudí všechny další dostupné informace
o takových zdravotních výkonech,
3. se dotáže pacienta, zda je osobou s alergií, jde-li o aplikaci radiofarmaka,
kontrastní látky nebo jiného obdobného přípravku; tuto činnost může delegovat
na aplikujícího odborníka s klinickou odpovědností za praktickou část lékař-
ského ozáření,
4. se dotáže pacientky, zda je v reprodukčním věku, jde-li o radiodiagnostický nebo
intervenční zdravotní výkon s ozářením přímým svazkem v oblasti mezi bránicí
a stydkými kostmi, zdravotní výkon, u něhož lze předpokládat podání kontrastní
látky, vyšetření výpočetním tomografem v oblasti pánve, břicha nebo hrudníku,
výkon nukleární medicíny, radioterapeutický zdravotní výkon nebo aplikaci
radiofarmaka,
5. se pacientky v reprodukčním věku dotáže, zda je těhotná, jde-li o radiodiagno-
stický nebo intervenční zdravotní výkon s ozářením přímým svazkem v oblasti
mezi bránicí a stydkými kostmi, zdravotní výkon, u něhož lze předpokládat
podání kontrastní látky, vyšetření výpočetním tomografem v oblasti pánve,
břicha nebo hrudníku, výkon nukleární medicíny nebo o radioterapeutický
zdravotní výkon; tuto činnost může delegovat na aplikujícího odborníka
s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření,
6. se pacientky v reprodukčním věku dotáže, zda kojí, jde-li o aplikaci radio-
farmaka, nebo vyšetření výpočetním tomografem v oblasti hrudníku; tuto činnost
může delegovat na aplikujícího odborníka s klinickou odpovědností za praktic-
kou část lékařského ozáření a
7. informuje pacienta, případně jeho zákonného zástupce, opatrovníka nebo jinou
pečující osobu, o přínosech a rizicích spojených se zvoleným lékařským
ozářením a s dávkou záření, o nutné přípravě na lékařské ozáření a o tom, jak
bude potřeba, aby se v průběhu výkonu chovali; tuto činnost může delegovat na
aplikujícího odborníka s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského
ozáření.
(2) Aplikující odborník s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření na základě
činností uvedených v odstavci 1 lékařské ozáření
a) schválí a určí aplikujícího odborníka s klinickou odpovědností za praktickou část
lékařského ozáření,
b) změní, určí vhodný typ lékařského ozáření a
1. tuto skutečnost spolu s jejími důvody zaznamená do žádanky nebo do zdravot-
nické dokumentace vedené o pacientovi,
2. údaje podle bodu 1 sdělí indikujícímu lékaři a pacientovi a
3. určí aplikujícího odborníka s klinickou odpovědností za praktickou část
lékařského ozáření, nebo
c) zamítne a
1. tuto skutečnost spolu s jejími důvody uvede ve zdravotnické dokumentaci vedené
o pacientovi a
2. údaje podle bodu 1 sdělí indikujícímu lékaři a pacientovi.
§ 5
Pravidla a postupy radiační ochrany
při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí
je lékařské ozáření při ověřování nezavedené metody
nebo při biomedicínském výzkumném programu
Při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření při ověřování nezavedené
metody nebo při biomedicínském výzkumném programu,
a) indikující lékař zpracovává zvláštní písemné odůvodnění, v němž přihlíží ke zvláštní povaze
a účelu provedení tohoto lékařského ozáření,
b) osoby vystavené tomuto lékařskému ozáření musí být písemně informovány o rizicích ozáření
a poskytnutí této informace se zaznamenává do jejich zdravotnické dokumentace,
c) musí být účast pacientů dobrovolná a jejich souhlas s tímto lékařským ozářením musí být
vždy v písemné formě,
d) musí etická komise schválit dávkové optimalizační meze pro jednotlivce odpovídající odůvod-
něné míře ozáření těchto osob v rámci tohoto lékařského ozáření a ty musí být následně
používány.
§ 6
Pravidla a postupy radiační ochrany
při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí
je lékařské ozáření pacientek v průběhu těhotenství a kojení
(1) Při odůvodnění lékařského ozáření pacientky v průběhu těhotenství je posuzováno také riziko,
jemuž je vystaveno embryo nebo plod.
(2) Při lékařském ozáření pacientky v průběhu těhotenství se volí postupy, které zajistí potřebnou
ochranu embrya nebo plodu s ohledem na rizika, klinické potřeby výkonu a zdravotní stav
pacientky. V případech, kdy dávka na embryo, plod nebo dělohu může přesáhnout 100 mGy, se
vypočítá hodnota této dávky a informace o ní a o možných biologických účincích se sdělí
pacientce.
(3) Při odůvodnění a optimalizaci lékařského ozáření kojící pacientky je v případě aplikace
radiofarmaka posuzováno také riziko, jemuž je vystaveno kojené dítě.
§ 7
Pravidla a postupy radiační ochrany
při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí
je lékařské ozáření nezletilých pacientů
(1) Lékařské ozáření nezletilého pacienta je prováděno s použitím zdravotnických prostředků
a postupů vhodných pro tuto skupinu pacientů.
(2) Při hodnocení rizika plynoucího z lékařského ozáření nezletilého pacienta se hodnota dávky
lékařského ozáření určuje s přesností zohledňující vyšší citlivost pacienta vůči nepříznivým
účinkům záření v závislosti na jeho věku prostřednictvím postupů, které za tím účelem stanoví
národní radiologické standardy.
Pravidla provádění externího klinického auditu
§ 8
(1) Externí klinický audit se sestává z následujících po sobě jdoucích částí
a) přípravná fáze,
b) návštěva pracoviště a
c) hodnocení.
(2) Právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění externího klinického auditu
(dále jen „oprávněná osoba“), v rámci přípravné fáze externího klinického auditu předá
poskytovateli
a) písemné informace o průběhu externího klinického auditu,
b) výčet zdravotnických pracovníků poskytovatele dle odborností, jejichž přítomnost je
v průběhu provádění externího klinického auditu nutná,
c) dotazník obsahující otázky potřebné k zjištění skutečné praxe a důvodů místních
specifik pracoviště provádějícího lékařské ozáření zaměřené na
1. místo poskytování zdravotních služeb,
2. oblast lékařského ozáření, ve které má být externí klinický audit proveden,
3. přehled a počet prováděných zdravotních výkonů, jejichž součástí je lékařské
ozáření, v auditované oblasti a informace o radiologických zařízeních4), která
se k jejich poskytování používají,
4. personální zabezpečení zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, a
5. vzdělávání pracovníků související s lékařským ozářením vzhledem k jejich
profesi a roli v rámci poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské
ozáření, a
d) seznam požadovaných dokumentů nezbytných k přípravě před prohlídkou pracoviště
a k identifikaci položek, na které se audit zaměřuje s ohledem na jeho cíl, zahrnující
1. místní radiologické standardy a pracovní postupy, pokud nejsou jejich součástí,
2. zprávy z předchozích externích klinických auditů a záznamy o odstraňování
či odstranění zjištěných nedostatků,
3. záznamy z prováděných interních klinických auditů a záznamy o odstraňování
či odstranění zjištěných nedostatků,
4. typické hodnoty veličin sloužící k posouzení optimalizace pomocí diagnostic-
kých referenčních úrovní, záznamy z místních šetření, přezkoumání a nápravných
opatření, která souvisí s diagnostickými referenčními úrovněmi podle jiného
právního předpisu5),
5. záznamy o optimalizaci standardních postupů lékařského ozáření,
6. anonymizovanou kopii obrazové zdravotnické dokumentace; oprávněná osoba
specifikuje množství a druh kopie obrazové zdravotnické dokumentace požado-
vané po poskytovateli a výkony, k nimž se má tato kopie zdravotnické
dokumentace vztahovat, a
7. záznamy o radiologických událostech a o potenciálních radiologických událo-
stech.
(3) Poskytovatel v rámci přípravné fáze auditu předá oprávněné osobě vyplněný dotazník a další
podklady podle odstavce 2 písm. d) ve lhůtě určené oprávněnou osobou tak, aby se s nimi
mohla seznámit a zhodnotit je před návštěvou pracoviště. Lhůta podle věty první nesmí být
kratší než 10 pracovních dní.
§ 9
(1) Externím klinickým auditem se v rámci přípravné fáze hodnotí dokumentace a skutečná praxe
při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, které je předmětem
externího klinického auditu, a to
a) rozsah zpracování místních radiologických standardů na pracovišti pro každý zdroj
ionizujícího záření a pro všechny na něm standardně prováděné zdravotní výkony,
jejichž součástí je lékařské ozáření,
b) soulad místních radiologických standardů s národními radiologickými standardy,
konkrétními podmínkami na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahem poskytova-
ných zdravotních služeb; jsou-li zjištěny rozdíly mezi místními radiologickými
standardy a národními radiologickými standardy, oprávněná osoba zjistí jejich důvod
a určí, zda se jedná o neshodu,
c) postupy při zdravotních výkonech, jejichž součástí je lékařské ozáření, u nichž nebylo
možné postupovat podle místních radiologických standardů,
d) soulad místních radiologických standardů se správnou klinickou praxí,
e) zdůvodnění odchylek místních radiologických standardů od národních radiologických
standardů nebo jiných odchylek a nesrovnalostí vyplývajících z vyplněného dotazníku
nebo dokumentů podle § 8 odst. 2 písm. d),
f) aktuálnost místních radiologických standardů,
g) způsob odstranění nedostatků z předchozích externích klinických auditů nebo důvody
jejich neodstranění a jejich klinický dopad,
h) záznamy z proběhlých interních klinických auditů, správnost těchto auditů a způsob
odstranění zjištěných neshod; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí se
důvody pro jejich neodstranění,
i) technické a věcné vybavení pracoviště,
j) personální zabezpečení zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření,
k) kvalifikace, pravomoci a odpovědnosti zdravotnických pracovníků zapojených do zdra-
votních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření,
l) záznamy o lékařském ozáření a
m) aktuálnost seznamu aplikujících odborníků.
(2) Účelem návštěvy pracoviště je ověření, zpřesnění a rozšíření zjištění učiněných při hodnocení
dokumentace. Návštěva pracoviště zahrnuje
a) pohovory s pracovníky poskytovatele za účelem zjištění
1. konkrétních místních postupů v rámci poskytování zdravotních služeb, jejichž
součástí je lékařské ozáření,
2. podrobností k dosud učiněným zjištěním,
3. příčin odhalených rozporů mezi místními radiologickými standardy a národními
radiologickými standardy a
4. zdůvodnění jiných zjištěných odchylek nebo nesrovnalostí,
b) prohlídku pracoviště ověřující, zda pracoviště, jeho vybavení a personál odpovídají míst-
ním radiologickým standardům a zjištěním učiněným v předchozích částech auditu,
hodnotící
1. vhodnost věcného a technického vybavení pracoviště pro prováděné výkony,
2. dostupnost dokumentace na pracovišti,
3. personální zabezpečení pracoviště a
4. vhodnost prostor pro daný typ výkonu a
c) sledování praktického naplňování pracovních postupů v rámci zdravotních služeb,
jejichž součástí je lékařské ozáření, posuzující
1. praktické naplňování místních radiologických standardů,
2. komunikaci mezi jednotlivými částmi pracoviště a pracovníky,
3. spolupráci s jinými pracovišti a
4. komunikaci s pacientem.
(3) Zvláštní požadavky na obsah externího klinického auditu stanoví pro
a) pracoviště radiační onkologie příloha č. 1 k této vyhlášce,
b) pracoviště nukleární medicíny příloha č. 2 k této vyhlášce a
c) radiodiagnostické pracoviště a pracoviště, kde se provádí intervenční výkony,
příloha č. 3 k této vyhlášce.
(4) Obsah externího klinického auditu může být za účelem naplnění jeho cíle dle zákona6)
dále rozšířen nad rámec požadavků stanovených touto vyhláškou na základě smlouvy mezi
poskytovatelem a oprávněnou osobou.
§ 10
Způsob hodnocení externího klinického auditu
(1) Oprávněná osoba posuzuje v rámci vyhodnocení auditu všechna zjištění z hlediska výsledků
předchozích externích klinických auditů a prováděných interních klinických auditů a dopadu na
kvalitu poskytovaných zdravotních služeb a radiační ochranu.
(2) Oprávněná osoba zařadí každé zjištění auditu do jedné z následujících kategorií:
a) žádné neshody podle § 71 odst. 1 písm. d) zákona a zároveň
1. žádná další zjištění,
2. zjištěna dobrá praxe, která by mohla být využitelná pro změnu národních radio-
logických standardů, nebo
3. se doporučuje zavedení dobré praxe nad rámec správné praxe nebo národních
radiologických standardů,
b) neshoda podle § 71 odst. 1 písm. d) zákona a jedná se o zjištění založené na
1. nesouladu mezi místními radiologickými standardy a národními radiologickými
standardy,
2. nesouladu mezi skutečnou praxí na pracovišti a místními radiologickými
standardy, nebo
3. nedostatečném zohlednění konkrétních podmínek na pracovišti poskytovatele
nebo rozsahu poskytovaných zdravotních služeb v místních radiologických stan-
dardech, zejména s ohledem na správnou praxi, nebo
c) jiné zjištění neuvedené v písmenu a) nebo b).
(3) Informaci o zjištění uvedeném v odstavci 2 písm. a) bodě 2 oprávněná osoba neprodleně
písemně předá ministerstvu.
(4) Zařazení zjištění auditu provede oprávněná osoba ve zprávě o provedení auditu v popisu
průběhu a zjištění auditu.
§ 11
Minimální požadavky na personální zabezpečení
externího klinického auditu
Externí klinický audit provádí
a) lékař se specializovanou způsobilostí, který v posledních 10 letech alespoň 5 let vykonával
povolání lékaře při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření,
v oboru
1. radiologie a zobrazovací metody pro radiodiagnostická pracoviště,
2. intervenční radiologie pro pracoviště, kde se provádí výkony intervenční radiologie,
3. intervenční kardiologie pro pracoviště intervenční kardiologie,
4. nukleární medicína pro pracoviště nukleární medicíny nebo
5. radiační onkologie pro pracoviště radiační onkologie,
b) klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro
1. radiodiagnostiku pro radiodiagnostické pracoviště, nebo pro pracoviště, kde se provádí
intervenční výkony, který v posledních 10 letech alespoň 5 let vykonával povolání
klinického radiologického fyzika při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí
je lékařské ozáření na radiodiagnostickém pracovišti nebo na pracovišti, kde se provádí
intervenční výkony,
2. nukleární medicínu pro pracoviště nukleární medicíny, který v posledních 10 letech
alespoň 5 let vykonával povolání klinického radiologického fyzika při poskytování
zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření na pracovišti nukleární
medicíny, nebo
3. radioterapii pro pracoviště radiační onkologie, který v posledních 10 letech alespoň
5 let vykonával povolání klinického radiologického fyzika při poskytování zdravot-
ních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření na pracovišti radiační onkologie,
c) odborný radiologický asistent pro
1. radiodiagnostiku pro radiodiagnostické pracoviště a pro pracoviště, kde se provádí
intervenční výkony, který v posledních 10 letech alespoň 5 let vykonával povolání
odborného radiologického asistenta pro radiodiagnostiku při poskytování zdravotních
služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření na radiodiagnostickém pracovišti nebo na
pracovišti, kde se provádí intervenční výkony,
2. nukleární medicínu pro pracoviště nukleární medicíny, který v posledních 10 letech
alespoň 5 let vykonával povolání odborného radiologického asistenta pro nukleární
medicínu při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření na
pracovišti nukleární medicíny, nebo
3. pro radioterapii pro pracoviště radiační onkologie, který v posledních 10 letech alespoň
5 let vykonával povolání odborného radiologického asistenta pro radioterapii při
poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření na pracovišti
radiační onkologie, nebo
d) lékař nebo zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru podle
typu hodnoceného pracoviště, který v posledních 10 letech alespoň 5 let vykonával povolání
při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, pokud je to účelné.
§ 12
Pravidla provádění interního klinického auditu
(1) Při interním klinickém auditu v radioterapii osoby pověřené poskytovatelem prověřují
a hodnotí
a) soulad počtu zdravotnických pracovníků a jejich kompetencí s místními radiologickými
standardy,
b) soulad přístrojového vybavení, věcného a technického vybavení pracoviště a jeho
kapacity s místními radiologickými standardy a rozsahem poskytovaných zdravotních
služeb,
c) způsob odstranění neshod z posledního externího klinického auditu a posledního
interního klinického auditu; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí
se důvody pro jejich neodstranění a
d) dodržování místních radiologických standardů v klinické praxi v rozsahu
1. identifikace pacienta a přípravy před výkonem,
2. postupu při odůvodnění lékařského ozáření,
3. informování pacienta,
4. správnosti postupu v případě nezletilých pacientů, těhotných pacientek, pacien-
tek, které kojí, biomedicínského výzkumného programu a při nestandardních
výkonech,
5. optimalizace radiační zátěže pacientů, včetně minimalizace ozáření mimo cílový
objem,
6. péče o pacienty po ukončení radioterapie a sledování a vyhodnocování léčebných
výsledků, včetně komplikací,
7. postupů při hodnocení kvality a klinickém hodnocení lékařského ozáření,
8. vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace,
9. analýzy radiologických událostí a
10. zaznamenávání a hodnocení dávek pacientů.
(2) Při interním klinickém auditu v nukleární medicíně osoby pověřené poskytovatelem prověřují
a hodnotí
a) soulad počtu zdravotnických pracovníků a jejich kompetencí s místními radiologickými
standardy,
b) soulad přístrojového vybavení, věcného a technického vybavení pracoviště a jeho
kapacity s místními radiologickými standardy a rozsahem poskytovaných zdravotních
služeb,
c) způsob odstranění neshod z posledního externího klinického auditu a posledního
interního klinického auditu; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí se
důvody pro jejich neodstranění a
d) dodržování místních radiologických standardů v klinické praxi v rozsahu
1. identifikace pacienta a příprava před výkonem,
2. obsahových náležitostí žádanek, postupu při odůvodnění lékařského ozáření
a kontrole kontraindikací,
3. informování pacienta,
4. volby radiofarmaka, výpočtu aplikované aktivity a volby akvizičního protokolu,
5. správnosti postupu v případě nezletilých pacientů, těhotných pacientek, pacien-
tek, které kojí, biomedicínského výzkumného programu, pracovnělékařských
služeb a nestandardních výkonů,
6. postupů při hodnocení kvality a klinickém hodnocení lékařského ozáření,
7. vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace,
8. analýzy radiologických událostí,
9. optimalizace vyšetřovacích protokolů a
10. zaznamenávání a hodnocení dávek pacientů a používání, stanovení a revize
typických hodnot veličin sloužících k posouzení optimalizace pomocí diagno-
stických referenčních úrovní.
(3) Při interním klinickém auditu v radiodiagnostice, vyjma pracoviště zubní radiodiagnostiky
a denzitometrického pracoviště, a na pracovišti, kde se provádí intervenční výkony, osoby
pověřené poskytovatelem prověřují a hodnotí
a) soulad počtu zdravotnických pracovníků a jejich kompetencí s místními radiologickými
standardy,
b) soulad přístrojového vybavení, věcného a technického vybavení pracoviště a jeho
kapacity s místními radiologickými standardy a rozsahem poskytovaných zdravotních
služeb,
c) způsob odstranění neshod z posledního externího klinického auditu a posledního
interního klinického auditu; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí se
důvody pro jejich neodstranění a
d) dodržování místních radiologických standardů v klinické praxi v rozsahu
1. identifikace pacienta,
2. obsahu žádanek, postupu při odůvodnění lékařského ozáření, kontroly kontra-
indikací a frekvence zamítnutí a změn žádanek od indikujících lékařů,
3. informování pacienta a přípravy před výkonem,
4. volby vyšetřovacího protokolu a dalších parametrů vyšetření,
5. postupu v případě nezletilých pacientů, těhotných pacientek, biomedicínského
výzkumného programu, pracovnělékařských služeb, nelékařského ozáření,
výkonů, u nichž byla nutná asistence další osoby, a nestandardních výkonů,
6. postupu v případě použití kontrastních látek,
7. ochrany radiačních pracovníků v případě, že jsou při výkonech přítomni ve
vyšetřovně,
8. postupu v případě překročení prahových hodnot pro sledování vysoké dávky
na kůži v případě intervenčních výkonů,
9. postupů při hodnocení kvality a klinickém hodnocení lékařského ozáření,
10. vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace,
11. analýzy opakovaných vyšetření a radiologických událostí,
12. optimalizace vyšetřovacích protokolů a
13. zaznamenávání a hodnocení dávek pacientů a používání, stanovení a revize
typických hodnot veličin sloužících k posouzení optimalizace pomocí diagno-
stických referenčních úrovní.
(4) Při interním klinickém auditu v zubní radiodiagnostice osoby pověřené poskytovatelem
prověřují a hodnotí, zda se v běžné klinické praxi dodržují pokyny stanovené v aktuálně platné
zkoušce dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušce.
(5) Při interním klinickém auditu v kostní denzitometrii osoby pověřené poskytovatelem prověřují
a hodnotí, zda se v běžné klinické praxi dodržuje vzdálenost pracovníků a dalších osob mini-
málně 2,5 m od kostního denzitometru, zda je mezi tyto osoby a kostní denzitometr umístěna
ochranná stínicí překážka s ekvivalentem min. 0,25 mm olova, nebo zda je zajištěno dodržování
dávkové optimalizační meze 0,25 mSv efektivní dávky ročně na radiačního pracovníka pomocí
jiných nástrojů optimalizace radiační ochrany.
§ 13
Přechodné ustanovení
Oprávněná osoba přizpůsobí provádění externího klinického auditu pravidlům uvedeným v této
vyhlášce do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 14
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 410/2012 Sb., o stanovení pravidel a postupů při lékařském ozáření, se zrušuje.
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
1
)
Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany
před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom,
97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
2
3
4
5
6
)
)
)
)
)
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 444/2024 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
§ 70 odst. 6 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 84 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/2025 Sb.
§ 75 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 579/2025 Sb.
Příloha PDF (248 kB)
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 579/2025 Sb.
Příloha PDF (195 kB)
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 579/2025 Sb.
Příloha PDF (208 kB)
Zavřít