(1) Ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Působnost Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tím není dotčena.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

a

koordinuje mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, uskutečňovanou ostatními poskytovateli,

b

zpracovává koncepci velkých výzkumných infrastruktur a předkládá ji vládě,

c

zpracovává ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zásady hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, zpracovává metodiku hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a předkládá je vládě,

d

zajišťuje hodnocení velkých výzkumných infrastruktur,

e

vede evidenci výzkumných organizací a evidenci právnických osob oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států,

f

zajišťuje členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a konsorciích evropské výzkumné infrastruktury a

g

koordinuje agendu otevřené vědy.

(1) Ústředním správním úřadem pro inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Působnost Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tím není dotčena.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu

a

koordinuje mezinárodní spolupráci v oblasti inovací uskutečňovanou ostatními ústředními správními úřady,

b

zpracovává koncepci testovacích a experimentálních infrastruktur a předkládá ji ke schválení vládě a

c

zpracovává ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zásady hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a metodiku hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a předkládá je vládě.

(1) Ústřední správní úřad poskytující podporu

a

hodnotí plnění cílů stanovených koncepcí poskytovatele,

b

připravuje a realizuje programy a další aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ve své působnosti,

c

vyhlašuje výzvy k podávání návrhů projektů podle tohoto zákona a zadává veřejné zakázky na poskytnutí účelové podpory ze své rozpočtové kapitoly,

d

provádí hodnocení podle tohoto zákona a výsledek hodnocení předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a

e

předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku všechny materiály za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí před jejich předložením vládě, včetně návrhů programů a návrhů dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce před jejich předložením vládě.

(2) Ústřední správní úřad, který podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytuje účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly a který zajišťuje poskytování účelové podpory na program v oblasti své působnosti ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky,

a

připravuje a realizuje koncepci poskytovatele,

b

vykonává působnosti podle odstavce 1 písm. a), d) a e),

c

připravuje návrhy programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky,

d

hodnotí ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky programy připravené a realizované podle písmene b) a jejich dopady a výsledek hodnocení předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a

e

poskytuje institucionální a systémovou podporu v oblasti své působnosti.

(3) Pokud ústřední správní úřad podle odstavce 1 spolupracuje při poskytování účelové podpory u některého programu ve své působnosti s Technologickou agenturou České republiky, postupuje podle odstavce 2 písm. c) a d).

(1) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je odborným orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(2) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

a

zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a v součinnosti s dalšími ústředními správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí národní politiku a její aktualizaci a předkládá ji vládě,

b

kontroluje plnění opatření národní politiky,

c

zpracovává priority aplikovaného výzkumu a předkládá je vládě,

d

zpracovává metodiku hodnocení výzkumných organizací a připravuje zásady pro hodnocení programů a jejich dopadů po 5 letech od ukončení a předkládá je vládě ke schválení,

e

zpracovává zásady hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zásady hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a předkládá je vládě,

f

provádí hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací schválené vládou,

g

posuzuje soulad průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací,

h

posuzuje soulad

1

hodnocení programu prováděného příslušným poskytovatelem se zásadami pro hodnocení programů a jejich dopadů,

2

hodnocení velkých výzkumných infrastruktur se zásadami hodnocení velkých výzkumných infrastruktur,

3

hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur se zásadami hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur,

i

vydává doporučení ke sjednocení podmínek pro poskytování účelové podpory,

j

zpracovává stanoviska ke všem materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně stanovisek k programům předloženým poskytovateli a stanovisek k návrhům dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce před jejich předložením vládě,

k

zpracovává stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o jeho změnu, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk,

l

navrhuje vládě členy předsednictva a předsedu Grantové agentury České republiky a členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky,

m

navrhuje vládě členy vědecké rady Grantové agentury a výzkumné rady Technologické agentury,

n

zpracovává analýzy a hodnocení stavu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předkládá je vládě,

o

zpracovává návrh výše celkových výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, návrh výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a návrh střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a předkládá je vládě a

p

spolupracuje s poradními orgány pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jiných států a samostatných jurisdikcí, které nejsou státem.

(3) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může vládě předkládat podněty, doporučení a návrhy opatření týkající se oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(1) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí má 16 členů a předsedu.

(2) Předsedou Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je člen vlády. Pro účely zasedání Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí platí, že předseda Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí má postavení člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby byli zastoupeni zejména odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí. Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jsou 4 roky. Člen Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(4) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí dále zaniká odstoupením z funkce.

(5) Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.

(6) Člen Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nesmí být v projednávané věci podjatý.

(1) Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a tři místopředsedové, které volí členové Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze svých řad.

(2) Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a koordinuje činnost pracovních komisí Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(1) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zřizuje alespoň tyto pracovní komise:

a

Komisi pro hodnocení výzkumných organizací a programů, která pro Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zpracovává zejména podklady pro hodnocení výzkumných organizací a pro posouzení souladu hodnocení programů poskytovateli se zásadami pro hodnocení programů a jejich dopadů,

b

Etickou komisi, která pro Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zpracovává podklady k etice výzkumu, zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe a k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostem o jeho změnu, popřípadě k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk.

(2) Členy pracovních komisí z řad odborníků pro danou oblast jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí její předseda.

(3) Členství v pracovních komisích je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.

(1) Grantová agentura České republiky je ústředním správním úřadem v oblasti poskytování účelové podpory základního výzkumu. Grantová agentura České republiky má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu.

(2) Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha.

(3) Grantová agentura České republiky poskytuje účelovou podporu základního výzkumu a v této oblasti

a

zpracovává návrh výdajů Grantové agentury České republiky,

b

podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, orgány veřejné správy, podnikateli a neziskovými organizacemi a

c

spolupracuje s příslušnými orgány jiných států a samostatných jurisdikcí, které nejsou státem.

(4) Grantová agentura České republiky předkládá nejméně jedenkrát ročně Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí informaci o své činnosti za uplynulé období.

(1) Orgány Grantové agentury České republiky jsou

a

předseda,

b

předsednictvo,

c

vědecká rada a

d

kontrolní rada.

(2) S výjimkou členství předsedy v předsednictvu nejsou funkce členů orgánů Grantové agentury České republiky vzájemně slučitelné.

(1) Předseda zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a plní funkci vedoucího organizační složky státu.

(2) Předsedu jmenuje z členů předsednictva a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vláda. Není-li funkce předsedy dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho funkci místopředseda, kterého jmenuje vláda z členů předsednictva na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(3) Předseda je vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem podle zákona o státní službě. Předseda jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda může pověřit výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle zákona o státní službě.

(1) Předsednictvo je nadřízeným správním orgánem Grantové agentury České republiky.

(2) Předsednictvo

a

zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti základního výzkumu a s vyjádřením vědecké rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,

b

schvaluje vyhlášení výzev,

c

vyřizuje námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu,

d

schvaluje poskytnutí podpory,

e

předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn a

f

předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky.

(3) Předsednictvo tvoří předseda, místopředseda a další 3 členové předsednictva. Předsedu v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Členy předsednictva Grantové agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(4) Funkční období člena předsednictva jsou 4 roky. Člen předsednictva může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(5) Členem předsednictva může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a

je plně svéprávná a bezúhonná; za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,

b

zastávala řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.

(1) Předseda a členové předsednictva vykonávají funkci v pracovním poměru.

(2) Výkon funkce předsedy nebo člena předsednictva je neslučitelný s výkonem funkce

a

prezidenta republiky,

b

poslance nebo senátora,

c

poslance Evropského parlamentu,

d

člena vlády,

e

člena Nejvyššího kontrolního úřadu,

f

člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva,

g

člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,

h

člena orgánů Technologické agentury České republiky,

i

statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi nebo transferem znalostí,

j

děkana fakulty vysoké školy nebo ředitele vysokoškolského ústavu,

k

člena odborného poradního orgánu Grantové agentury České republiky.

(3) Předseda nebo člen předsednictva se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura České republiky, ani na zpracování návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů vyhlášené Grantovou agenturou České republiky.

(4) Členové předsednictva vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.

(1) Vědecká rada

a

navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření odborných poradních orgánů,

b

navrhuje předsednictvu přípravu nových programů v působnosti Grantové agentury České republiky a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům nových programů v oblasti základního výzkumu připravených předsednictvem a

c

průběžně vyhodnocuje výsledky a dopady programů Grantové agentury České republiky a informuje o nich předsednictvo.

(2) Člen vědecké rady se nesmí podílet na procesu poskytování účelové podpory. Člen vědecké rady se nesmí zúčastnit jednání odborných poradních orgánů Grantové agentury České republiky a jednání předsednictva, které se týká hodnocení návrhů projektů nebo procesu poskytování účelové podpory projektům.

(3) Vědecká rada má 12 členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(4) Funkční období člena vědecké rady jsou 4 roky. Člen vědecké rady může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(5) Členství ve vědecké radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.

(1) Kontrolní rada kontroluje hospodaření Grantové agentury České republiky a předkládá svá zjištění předsednictvu. Kontrolní rada při kontrole přezkoumává a vyhodnocuje správnost finančních a majetkových operací a účinnost vnitřního kontrolního systému Grantové agentury České republiky. Kontrolní rada je oprávněna vyžádat si při kontrole nezávislý audit.

(2) Kontrolní rada projednává stížnosti na postup Grantové agentury České republiky při hodnocení návrhu projektu, navrhuje předsednictvu způsob vyřízení námitek proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu a předkládá svá stanoviska předsednictvu.

(3) Stanovisko kontrolní rady je předsednictvo povinno projednat. Pokud se předsednictvo odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.

(4) Kontrolní rada má 10 členů, které z řad odborníků volí Poslanecká sněmovna. Funkční období členů kontrolní rady jsou 4 roky. Člen kontrolní rady může být zvolen nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(5) Kontrolní rada předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu.

(6) Členství v kontrolní radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Členům kontrolní rady za výkon jejich funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.

(7) Člen kontrolní rady se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura České republiky, ani na zpracování návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Grantovou agenturou České republiky. Výkon funkce člena kontrolní rady je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Technologické agentury České republiky, s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi včetně statutárního orgánu vysoké školy a s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.

(1) Technologická agentura České republiky je ústředním správním úřadem v oblasti poskytování účelové podpory aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí. Technologická agentura České republiky má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu.

(2) Sídlem Technologické agentury České republiky je Praha.

(3) Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby veřejné správy a v této oblasti

a

zabezpečuje přípravu a realizaci programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně programů pro potřeby orgánů veřejné správy,

b

realizuje programy připravené ústředními správními úřady podle § 11 odst. 2 písm. b) a odst. 3,

c

hodnotí programy podle písmene a) a jejich dopady a spolupracuje s ústředními správními úřady, které nejsou poskytovateli účelové podpory, na hodnocení programů podle písmene b) a jejich dopadů,

d

zpracovává návrh výdajů Technologické agentury České republiky,

e

poskytuje poradenství příjemcům účelové podpory, partnerům a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu a inovací,

f

podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, orgány veřejné správy, podnikateli a neziskovými organizacemi a

g

spolupracuje s obdobnými orgány jiných států a samostatných jurisdikcí, které nejsou státem.

(4) Technologická agentura České republiky předkládá nejméně jedenkrát ročně Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zprávu o činnosti Technologické agentury České republiky za uplynulé období.

(1) Orgány Technologické agentury České republiky jsou

a

předseda,

b

předsednictvo,

c

výzkumná rada a

d

kontrolní rada.

(2) S výjimkou členství předsedy v předsednictvu nejsou funkce členů orgánů Technologické agentury České republiky vzájemně slučitelné.

(1) Předseda zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a plní funkci vedoucího organizační složky státu.

(2) Předsedu jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vláda. Předseda je jmenován z členů předsednictva, kteří nezastupují ústřední správní úřady. Není-li funkce předsedy dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho funkci místopředseda, kterého jmenuje vláda z členů předsednictva na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(3) Předseda je vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem podle zákona o státní službě. Předseda jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda může pověřit výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle zákona o státní službě.

(1) Předsednictvo je nadřízeným správním orgánem Technologické agentury České republiky.

(2) Předsednictvo

a

zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a s vyjádřením výzkumné rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,

b

schvaluje vyhlášení výzev,

c

vyřizuje námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu,

d

schvaluje poskytnutí podpory,

e

předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a

f

předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky.

(1) Předsednictvo tvoří předseda, místopředseda a další 3 členové předsednictva. Předsedu v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Členy předsednictva Technologické agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(2) Funkční období člena předsednictva jsou 4 roky. Člen předsednictva může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(3) Členem předsednictva může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a

je plně svéprávná a bezúhonná; za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,

b

zastávala řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.

(1) Předseda a členové předsednictva vykonávají funkci v pracovním poměru.

(2) Výkon funkce předsedy nebo člena předsednictva je neslučitelný s výkonem funkce

a

prezidenta republiky,

b

poslance nebo senátora,

c

poslance Evropského parlamentu,

d

člena vlády,

e

člena Nejvyššího kontrolního úřadu,

f

člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva,

g

člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,

h

člena orgánů Grantové agentury České republiky,

i

statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi nebo transferem znalostí,

j

děkana fakulty vysoké školy nebo ředitele vysokoškolského ústavu,

k

člena odborného poradního orgánu Technologické agentury České republiky.

(3) Členové předsednictva vykonávají své funkce osobně. Členové předsednictva nesmějí pro výkon funkce přijímat žádné pokyny a instrukce.

V případě skončení funkčního období člena předsednictva nebo jiného ukončení jeho funkce předloží Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě do 3 měsíců návrh na jmenování nového člena předsednictva.

(1) Výzkumná rada

a

navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření odborných poradních orgánů,

b

navrhuje předsednictvu přípravu nových programů aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům programů aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí připravených předsednictvem a ústředními správními úřady a

c

průběžně vyhodnocuje výsledky a dopady programů Technologické agentury České republiky a informuje o nich předsednictvo.

(2) Člen výzkumné rady se nesmí podílet na poskytování účelové podpory. Člen výzkumné rady se nesmí účastnit jednání odborných poradních orgánů Technologické agentury České republiky, která se týkají hodnocení návrhů projektů, nebo procesu poskytování účelové podpory projektům.

(3) Výzkumná rada má 13 členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(4) Funkční období člena výzkumné rady jsou 4 roky. Člen výzkumné rady může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(5) Členství ve výzkumné radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.

(1) Kontrolní rada kontroluje hospodaření s finančními prostředky Technologické agentury České republiky a předkládá svá zjištění předsednictvu. Kontrolní rada při kontrole přezkoumává a vyhodnocuje správnost finančních a majetkových operací a účinnost vnitřního kontrolního systému Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada je oprávněna si vyžádat při kontrole nezávislý audit.

(2) Kontrolní rada projednává stížnosti na postup Technologické agentury České republiky při hodnocení návrhu projektu, navrhuje předsednictvu způsob vyřízení námitek proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu a předkládá svá stanoviska předsednictvu.

(3) Stanovisko kontrolní rady je předsednictvo povinno projednat. Pokud se předsednictvo odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.

(4) Kontrolní rada má 10 členů, které z řad odborníků volí Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady jsou 4 roky. Člen kontrolní rady může být zvolen na 2 po sobě jdoucí funkční období.

(5) Kontrolní rada předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu.

(6) Členství v kontrolní radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.

(1) Předseda, člen předsednictva nebo člen kontrolní rady se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Technologická agentura České republiky, ani na zpracování návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Technologickou agenturou České republiky.

(2) Výkon funkce člena kontrolní rady je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Grantové agentury České republiky, s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí včetně statutárního orgánu vysoké školy a s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.

(1) Evidence výzkumných organizací je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

(2) Údaje zapsané v evidenci výzkumných organizací zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na svých internetových stránkách.

(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zapíše do evidence výzkumných organizací výzkumnou organizaci, která o zápis požádala a která prokázala, že

a

byla založena nebo zřízena za účelem provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo vývoj jako svou hlavní činnost a

b

po dobu 5 let bezprostředně předcházejících roku podání žádosti

1

samostatně, systematicky a pravidelně provádí základní výzkum, průmyslový výzkum nebo vývoj a veřejně šíří jejich výsledky formou výuky, publikací nebo transferu znalostí,

2

vede oddělené účetnictví pro činnosti spočívající v nabízení výrobků nebo služeb na trhu, pokud je vykonává,

3

podniky⁸), jež mohou na výzkumnou organizaci uplatňovat rozhodující vliv, nemají přednostní přístup k výsledkům její činnosti.

(2) Součástí žádosti o zápis do evidence výzkumných organizací jsou písemnosti prokazující skutečnosti podle odstavce 1 a další údaje, které mají být do evidence výzkumných organizací zapsány.

(3) Do evidence výzkumných organizací se zapisují tyto údaje o výzkumné organizaci:

a

jméno a sídlo,

b

právní forma,

c

identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

d

druh vykonávaných činností podle odstavce 1 písm. b) bodu 1,

e

nabízení nebo nenabízení výrobků nebo služeb na trhu,

f

datum zápisu do evidence výzkumných organizací a

g

datum poslední změny údajů v evidenci výzkumných organizací.

(4) Údaje o výzkumných organizacích v evidenci výzkumných organizací jsou vedeny ve strukturovaném formátu.

(5) Neprokáže-li výzkumná organizace skutečnosti uvedené v odstavci 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne, že žádost zamítne.

(1) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci výzkumných organizací má povinnost jakoukoliv změnu údajů zapsaných v evidenci výzkumných organizací nebo změnu skutečností rozhodných pro provedení zápisu oznámit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozví.

(2) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci výzkumných organizací má povinnost podat Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled o výši příjmů z transferu znalostí a způsobu jejich užití (dále jen přehled) za uplynulý rok vždy nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Formulář pro podání přehledu vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a zveřejní ho na svých internetových stránkách.

(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájí řízení o výmazu výzkumné organizace z evidence výzkumných organizací, pokud

a

na základě vlastní úřední činnosti nebo na základě podnětu poskytovatele zjistí, že zapsaná výzkumná organizace nesplňuje podmínky zápisu do evidence výzkumných organizací, nebo

b

zapsaná výzkumná organizace nedodá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled podle § 35 odst. 2.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost zapsané výzkumné organizace provede její výmaz z evidence výzkumných organizací.

(3) Výzkumná organizace, která byla z evidence výzkumných organizací vymazána, může požádat o zápis do evidence výzkumných organizací nejdříve 5 let po roce, ve kterém byl proveden výmaz.

(1) Právnická osoba provádějící výzkum podle tohoto zákona (dále jen osoba provádějící výzkum) může přijmout výzkumného pracovníka ze třetího státu na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti⁹), jestliže

a

je zapsána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států a

b

uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetího státu smlouvu o hostování.

(2) Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států stanovené tímto zákonem se nevztahují na

a

žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany,

b

žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno,

c

státního občana třetího státu, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých,

d

státního občana třetího státu, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie,

e

státního občana třetího státu, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie¹⁰),

f

státního občana třetího státu, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími státy nebo mezi Evropskou unií a třetími státy,

g

státního občana třetího státu, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti¹¹), a

h

státního občana třetího státu, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný zaměstnanec¹²).

(1) Osoba provádějící výzkum podá žádost o oprávnění k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států (dále jen žádost o oprávnění) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o oprávnění osoba provádějící výzkum uvede své jméno, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

(2) Součástí žádosti o oprávnění je

a

originál nebo ověřená kopie zakladatelského právního jednání, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum,

b

originál nebo ověřená kopie listiny prokazující oprávnění podnikat podle jiného právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, a

1

platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory, pokud existuje,

2

doklad o uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje podle zákona o daních z příjmu, nebo

3

doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky.

(3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud lze obsah písemnosti ověřit z informačního systému veřejné správy nebo pokud o oprávnění žádá

a

výzkumná organizace zřízená na základě jiného právního předpisu,

b

osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která prokáže, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu nebo správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako u osoby podle písmene a), nebo

c

jiná osoba schválená v souladu s předpisem Evropské unie⁹) v jiném členském státě Evropské unie, která se prokáže výpisem z evidence tohoto členského státu obdobné evidenci výzkumných organizací oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států ne starším než 90 dnů.

(4) Osoba provádějící výzkum se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla oprávněna k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích států po zřízení své pobočky v České republice.

(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o oprávnění předloženou osobou provádějící výzkum z hlediska souladu údajů uvedených v žádosti o oprávnění nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky.

(2) Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žádosti o oprávnění vyhoví, zapíše osobu provádějící výzkum do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států. Oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států se vydá s platností nejméně na 5 let, avšak nejvýše 10 let.

(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států, pokud

a

osoba provádějící výzkum přestane provádět výzkum na území České republiky,

b

zjistí, že osoba provádějící výzkum nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění, nebo

c

zjistí, že obsah smlouvy o hostování uzavřené osobou provádějící výzkum s výzkumným pracovníkem ze třetího státu je podvodný.

(4) Je-li žádost o oprávnění zamítnuta nebo oprávnění osoby provádějící výzkum přijímat výzkumné pracovníky ze třetích států odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit, že osoba provádějící výzkum může novou žádost o oprávnění podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí.

(1) Evidenci osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

(2) Do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států se zapisuje

a

jméno, adresa sídla a identifikační číslo osoby provádějící výzkum, pokud bylo přiděleno,

b

datum nabytí právní moci rozhodnutí o oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států a

c

údaj o odnětí oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o povolení může osoba provádějící výzkum podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle § 39 odst. 4.

(3) Evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států je veřejně přístupná na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

(4) Osoba provádějící výzkum je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provede změnu údajů bez zbytečného odkladu.

(5) Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o oprávnění, odnětí oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států nebo na zápis osoby provádějící výzkum do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další správní úřady, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.

(1) Smlouvou o hostování se osoba provádějící výzkum zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetího státu za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník ze třetího státu se zavazuje provést výzkumnou činnost uvedenou ve smlouvě o hostování.

(2) Smlouva o hostování obsahuje vedle obecných náležitostí smlouvy

a

název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu,

b

datum zahájení a ukončení nebo odhadovanou dobu trvání výzkumné činnosti,

c

údaje o zamýšleném pobytu pracovníka ze třetího státu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části jeho výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti, a

d

údaje o právním vztahu mezi osobou provádějící výzkum a výzkumným pracovníkem ze třetího státu.

(3) Osoba provádějící výzkum může smlouvu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetího státu uzavřít, jestliže

a

se rozhodla uskutečnit výzkumnou činnost a ověřila

1

účel, dobu výzkumné činnosti a dostupnost finančních prostředků na výzkumnou činnost,

2

dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetího státu k účasti na výzkumné činnosti; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle jiného právního předpisu,

b

výzkumný pracovník ze třetího státu má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání smlouvy o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této smlouvy, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky, a

c

výzkumný pracovník ze třetího státu předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle jiného právního předpisu.

(4) Závazek vyplývající ze smlouvy o hostování zaniká, jestliže

a

výzkumnému pracovníkovi ze třetího státu není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle jiného právního předpisu, nebo

b

dojde mezi osobou provádějící výzkum a výzkumným pracovníkem ze třetího státu k ukončení právního vztahu podle odstavce 2 písm. d).

(5) Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování smlouvy o hostování, je osoba provádějící výzkum povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další správní úřady, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.

(1) Účelovou podporu lze poskytnout na

a

projekt v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Grantové agentury České republiky a jde-li o projekt mezinárodní spolupráce v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

b

projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory; řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud je poskytovatel schválí a pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu nebo inovací a transferu znalostí,

c

projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem,

d

veřejnou zakázku z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, přičemž poskytovatel předává údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,

e

projekt kontrolovaného testovacího prostředí (regulatorní sandbox), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory za podmínek podle § 63,

f

projekt mezinárodní spolupráce ústředního správního úřadu, které nejsou součástí mezinárodních programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podle § 56 odst. 1 písm. a), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, nebo

g

systémový projekt v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory.

(2) Z účelové podpory projektu lze hradit způsobilé náklady na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí prováděný příjemcem, popřípadě partnerem.

(3) Prostředky účelové podpory lze použít dále na operační programy ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory. Na financování operačních programů se nevztahují ustanovení § 59 až 81.

(4) Finanční spoluúčast na nákladech projektu nelze požadovat po příjemci, který je organizační složkou státu.

(5) Na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy se § 163 odst. 4 správního řádu nepoužije; přiměřené použití § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 a § 45 odst. 2 a 4 správního řádu je vyloučeno.

(1) Návrh programu schvaluje vláda před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok, ve kterém je program zahájen. Návrh programu zpracuje příslušný ústřední správní úřad. Návrh programu předloží zpracovatel ke stanovisku Radě pro výzkum, inovace a transfer znalostí ve lhůtě nejméně 90 dnů před předpokládaným předložením vládě, pokud nejde o postup podle odstavce 6. Vyžaduje-li to zaměření programu, může návrh programu předložit vládě společně více poskytovatelů.

(2) V případě, že Technologickou agenturou České republiky má být realizován program připravený ústředním správním úřadem podle § 11 odst. 2, musí návrh programu obsahovat také její vyjádření.

(3) Ústřední správní úřad v programech

a

zohledňuje cíle národní politiky a koncepce poskytovatele,

b

zohledňuje cíle Evropské unie ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,

c

zohledňuje cíle a opatření dalších strategických a koncepčních dokumentů ústředních správních orgánů působících v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a kybernetické obrany a

d

podporuje konkurenceschopnost a udržitelnost.

(4) V případě aktuálních rizik může vláda rozhodnout o

a

přípravě návrhu programu v oblasti aktuálních rizik; rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro program v oblasti aktuálních rizik odstavec 1 věta první, nebo

b

navýšení rozpočtu některého z realizovaných programů podpory, spadajícího do působnosti jednoho nebo více poskytovatelů, a o dalších opatřeních k urychlenému poskytnutí účelové podpory.

(5) Pokud nejsou výdaje na program v oblasti aktuálních rizik rozpočtově zajištěny, rozhodne vláda současně o způsobu jeho financování.

(6) Ústřední správní úřad je povinen předložit návrh programu v oblasti aktuálních rizik Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Nestanoví-li ústřední správní úřad pozdější termín, je Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí povinna přijmout stanovisko k návrhu programu ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy návrh programu obdržela.

(7) Návrh programu se nezpracovává pro výdajové aktivity podle § 58 odst. 1 písm. f) a g).

(8) Na výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocech podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí.

(1) Návrh programu obsahuje identifikační údaje programu, jeho členění, cíle a informace o zahájení a ukončení, údaje o financování, o výdajích na uskutečnění programu a jejich členění, údaje o právním rámci veřejné podpory, intenzitě podpory a o způsobilých nákladech, informace o přijímání návrhů projektů a způsobu jejich hodnocení a dále údaje a informace potřebné pro monitorování, hodnocení dosažení cílů a hodnocení dopadů, včetně indikátorů, a požadavky na způsobilost žadatelů.

(2) V programu mezinárodní spolupráce musí být dále uvedeny informace o způsobu spolupráce s orgánem jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, a způsob hodnocení návrhů projektů a rozhodování o návrzích projektů, pokud se liší od podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Poskytovatel může v programu stanovit kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední například

a

uplatnění spolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli a neziskovými organizacemi při realizaci projektu,

b

předpokládané zhodnocování dosažených výsledků,

c

zapojení malých a středních podniků do výzkumu, vývoje a inovací,

d

rovné příležitosti mužů a žen při uskutečňování výzkumu, vývoje, inovacích a transferu znalostí,

e

zapojení výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry v rámci realizačních týmů projektů,

f

zapojení výzkumných pracovníků ze zahraničí v rámci realizačních týmů projektů,

g

vyšší míru spolufinancování ze soukromých zdrojů.

(4) Poskytovatel může v návrhu programu stanovit vícestupňové hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech tak, aby vybraný návrh co nejlépe splňoval požadované řešení; v takovém případě se každého dalšího stupně může zúčastnit pouze žadatel, který úspěšně prošel předcházejícími stupni.

(5) Podrobnosti o obsahu návrhu programu stanoví vláda nařízením.

(1) Návrh na změnu programu se předkládá vládě, pokud poskytovatel hodlá

a

zvýšit nebo snížit celkové výdaje na uskutečnění programu, podprogramu, dosažení cíle programu nebo dílčího cíle programu o více než 20 %,

b

změnit nejvyšší povolenou intenzitu podpory,

c

změnit dobu trvání programu, nebo

d

změnit cíl programu nebo dílčí cíl programu.

(2) Návrh na změnu programu lze vládě předložit také na základě výsledků průběžného hodnocení programu nebo v případě, že nastala podstatná změna okolností, kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil.

(3) Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle § 59 odst. 1 obdobně.

(4) O ostatních změnách programu rozhoduje poskytovatel.

(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace, návratné finanční výpomoci nebo ve formě úhrady plnění veřejné zakázky. Je-li příjemcem organizační složka státu, je účelová podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v jejím rozpočtu.

(2) Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě výzvy k podávání návrhů projektů, na základě zadání veřejné zakázky nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem.

(3) Pokud byl výběr projektu mezinárodní spolupráce proveden na mezinárodní úrovni, poskytne poskytovatel účelovou podporu na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli žadatel vybraný v souladu s pravidly příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(4) Poskytovatel není povinen vyhlásit výzvu k podávání návrhů projektů v případě poskytnutí podpory na systémový projekt v oblasti inovací.

(5) Poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky mohou některé činnosti při poskytování účelové podpory přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu. Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nelze přenést.

(1) Projekt kontrolovaného testovacího prostředí je časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů a služeb v reálném prostředí tak, aby se usnadnil vývoj nebo standardizace inovativních technologií, produktů nebo služeb. Projekt kontrolovaného testovacího prostředí se řídí pravidly odchylnými od obecné právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.

(2) Ústřední správní úřady mohou na základě jiného právního předpisu zřizovat projekty kontrolovaného testovacího prostředí. Ústřední správní úřady mohou zřizovat společné projekty kontrolovaného testovacího prostředí.

(3) Před zřízením projektu kontrolovaného testovacího prostředí příslušný ústřední správní úřad na základě jiného právního předpisu stanoví alespoň

a

délku trvání projektu kontrolovaného testovacího období,

b

cíle projektu kontrolovaného testovacího období,

c

indikátory ověření naplnění cílů inovace,

d

rozsah a způsob dozoru příslušného ústředního správního úřadu,

e

pravidla, kterými se projekt kontrolovaného testovacího prostředí řídí odchylně od právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, uzavře poskytovatel s příjemcem na řešení projektu veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Smlouva o poskytnutí podpory se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel.

(2) Smlouva o poskytnutí podpory musí obsahovat

a

označení smluvních stran,

b

název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,

c

cíle projektu a jeho předpokládané výsledky,

d

jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která je odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen řešitel),

e

datum zahájení a datum ukončení řešení projektu,

f

výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše a forma podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

g

úpravu práv k výsledkům,

h

smluvní podmínky pro účast partnerů, případnou výši jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,

i

způsob vykazování uznaných nákladů projektu, přičemž se postupuje obdobně podle § 14 odst. 6 rozpočtových pravidel, a to i v případě podpor, které nejsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů,

j

způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory a

k

informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a údajů z výzkumu podle § 82 a 83, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

(3) Poskytovatel může ve smlouvě o poskytnutí podpory stanovit další

a

podmínky, které musí žadatel v souvislosti s použitím podpory splnit, přičemž může být sjednáno, že jejich nesplnění bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka podpory, a

b

povinnosti, které je příjemce v souvislosti s poskytnutím podpory povinen splnit a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory.

(4) Při sjednání nižšího odvodu musí smlouva o poskytnutí podpory obsahovat procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce podpory, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo obsahovat pevnou částku odvodu.

(5) Je-li příjemcem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo její organizační jednotka, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity.

(1) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu, který není veřejnou zakázkou, na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů. U projektu realizovaného na základě veřejné zakázky se postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

(2) Změny výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.

(3) Příjemce může v době platnosti smlouvy požádat o změnu doby řešení projektu.

(4) Změny projektu mohou být provedeny pouze tehdy, neodporují-li pravidlům veřejné podpory.

(1) U projektu může původní příjemce na základě písemného souhlasu poskytovatele přenést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.

(2) Poskytovatel může souhlas k uzavření smlouvy o přenesení projektu udělit pouze, pokud

a

v programu připustí možnost uzavřít smlouvu o přenesení projektu,

b

změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, poskytovatel by ve výzvě k podávání návrhů projektů nerozhodl o výběru takového návrhu projektu, a

c

přenesením projektu nedojde ke změně projektu.

(3) Poskytovatel je smluvní stranou smlouvy o přenesení projektu.

(4) Smlouva o přenesení projektu musí obsahovat alespoň

a

označení smluvních stran,

b

identifikační údaje projektu,

c

jméno, popřípadě jména, a příjmení původního řešitele a nového řešitele projektu, pokud se odlišuje od řešitele původního,

d

povinnost nového příjemce dosáhnout cílů projektu a jeho předpokládaných výsledků,

e

úpravu práv a povinností všech smluvních stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře,

f

údaje o výsledcích dosažených původním příjemcem a partnery a ujednání o postoupení práv k takovým výsledkům novému příjemci a

g

výši podpory, která má být ode dne uzavření smlouvy o přenesení projektu poskytnuta novému příjemci.

(5) Přestane-li příjemce v průběhu realizace projektu splňovat některou z podmínek způsobilosti, může uzavřít smlouvu o přenesení projektu za předpokladu písemného souhlasu poskytovatele za použití odstavců 3 a 4. Ustanovení odstavce 2 písm. a) se nepoužije.

(6) V případě, že smlouva o přenesení projektu má být uzavřena z důvodu soudem zjištěného úpadku původního příjemce podle jiného právního předpisu, může poskytovatel souhlas udělit pouze tehdy, pokud s uzavřením smlouvy o převedení projektu vyslovil souhlas insolvenční soud. Pro souhlas poskytovatele s uzavřením smlouvy o přenesení projektu se použijí obdobně odstavce 2 až 4.

(1) Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Výzvu k podávání návrhů projektů, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému pro administraci. Přílohou výzvy k podávání návrhů projektů je program, na jehož základě je výzva k podávání návrhů projektů vyhlašována. Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nelze po vyhlášení změnit.

(3) Návrh projektu je žádostí žadatele o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Tím není dotčeno právo poskytovatele určit ve výzvě k podávání návrhů projektů části návrhu projektu, které se po vybrání návrhu projektu nestanou součástí smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Výzva k podávání návrhů projektů musí obsahovat alespoň

a

název a sídlo poskytovatele,

b

údaje o věcném zaměření výzvy,

c

údaje o okruhu oprávněných žadatelů,

d

údaj o formě podpory,

e

soutěžní lhůtu a hodnoticí lhůtu nebo dobu zahájení přijímání návrhů projektů a délku lhůty pro vyhodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku výzvy v případě, že návrhy projektů budou přijímány a hodnoceny průběžně,

f

případné připuštění využití anglického jazyka k úkonům podle odstavce 2,

g

rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy, nezbytné pro rozhodování poskytovatele,

h

vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a žadatelích určených ke zveřejnění,

i

postup při přijímání návrhů projektů,

j

postup při hodnocení návrhů projektů a kritéria hodnocení návrhů projektů, nejsou-li tyto údaje uvedeny již v programu.

(2) Poskytovatel může ve výzvě k podávání návrhů projektů připustit, že se v anglickém jazyce

a

podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony žadatele,

b

vyhotovují nebo předkládají písemnosti, nebo

c

uskutečňuje hodnocení návrhů projektů nebo provádí jiné procesní úkony poskytovatele.

(3) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti výzvy k podávání návrhů projektů.

(1) Lhůta pro podávání návrhů projektů je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektů nesmí být kratší než 43 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů.

(2) Hodnoticí lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí posouzení a hodnocení návrhů projektů, rozhodne o výsledcích výzvy k podávání návrhů projektů a tyto výsledky zveřejní. Začíná plynout ode dne následujícího po ukončení lhůty pro podávání návrhů projektů a končí dnem zveřejnění výsledků výzvy k podávání návrhů projektů. Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 240 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků. Oznámení o prodloužení lhůty zveřejní poskytovatel postupem podle § 67 odst. 2 věty první.

(3) Umožní-li poskytovatel průběžné přijímání návrhů projektů, stanoví namísto lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty

a

dobu, po kterou budou návrhy projektů průběžně přijímány, která

1

nesmí být kratší než 90 dnů,

2

začne plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a

3

může být ukončena před uplynutím stanovené doby, pokud to poskytovatel oznámí nejméně 5 pracovních dní před předčasným ukončením.

b

lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku, která

1

nesmí být delší než 180 dnů,

2

začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli a

3

končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.

(4) V případě postupu podle odstavce 3 vyhlašuje poskytovatel výsledky hodnocení návrhů projektů v pořadí podle času doručení návrhu projektu poskytovateli.

(5) Stanoví-li poskytovatel v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů, stanoví délku lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty pro každý stupeň.

(1) Po uplynutí lhůty pro podávání návrhů projektů posoudí poskytovatel splnění náležitostí výzvy k podávání návrhů projektů. Pokud návrh projektu trpí vadami a pokud poskytovatel uvedl tuto možnost ve výzvě k podávání návrhů projektů, postupuje poskytovatel podle § 14k rozpočtových pravidel.

(2) Poskytovatel zpracuje protokol, který obsahuje seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení ve lhůtě pro podávání návrhů projektů a o úplnosti návrhů projektů. Protokol musí obsahovat i údaje o odmítnutých návrzích projektů s uvedením důvodů pro jejich odmítnutí a údaje o žadatelích, kteří odstoupili z výzvy k podávání návrhů projektů.

(3) Návrh projektu podaný v rozporu s podmínkami výzvy k podávání návrhů projektů není dále hodnocen. Přijetí nebo odmítnutí návrhu do hodnocení zveřejní poskytovatel na svých internetových stránkách a v informačním systému pro administraci.

(4) V případě průběžného přijímání návrhů projektů se ustanovení odstavce 1 nepoužije a ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně po skončení doby, po kterou byly návrhy projektů průběžně přijímány.

(1) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů zpracované podle stanovených hodnoticích kritérií.

(2) Poskytovatel je povinen zajistit nejméně 2 posudky oponentů alespoň jedenkrát v průběhu postupného hodnocení návrhů projektů.

(3) Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů v případě, že odborný poradní orgán převezme oponentní posudky nebo celý výsledek hodnocení návrhu projektu, u kterého výběr projektu proběhl u jiného poskytovatele nebo na mezinárodní úrovni.

(4) Poskytovatel upraví vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději současně s vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti odborného poradního orgánu.

(5) Člen odborného poradního orgánu nesmí být ve vztahu k předmětu výzvy k podávání návrhů projektů nebo k žadatelům nebo partnerům podjatý, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na poskytnutí podpory určitému projektu a s žadateli a partnery ho nesmí spojovat osobní ani pracovní nebo jiný obdobný poměr.

(6) Oponentem, který zpracovává oponentní posudek návrhu projektu, nemůže být osoba, u které vzhledem k jejímu vztahu k návrhu projektu nebo k některému ze žadatelů nebo partnerů lze mít důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.

(7) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu projektu prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 5 nebo 6, odborný poradní orgán ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou a poskytovatel zajistí zpracování nového oponentního posudku.

(1) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě k podávání návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 71 odst. 3, vlastní nezaujaté hodnocení návrhů projektů, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy k podávání návrhů projektů a stanovených hodnotících kritérií s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení odůvodní. Jednání odborného poradního orgánu včetně vyjádření jeho členů učiněných v průběhu jednání je neveřejné.

(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a doporučení výsledného pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení. Poskytovatel může vybrat návrhy projektů v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, odůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhů projektů. Poskytovatel zpřístupní schválené výsledky výzvy k podávání návrhů projektů prostřednictvím informačního systému pro administraci a zveřejní je na svých internetových stránkách ve vyhlášené hodnoticí lhůtě.

(4) V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení protokol o hodnocení návrhu projektu. Jestliže poskytovatel v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu protokol o hodnocení návrhu projektu neschválí, musí být odůvodnění uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel po schválení zveřejní výsledek prostřednictvím informačního systému pro administraci ve vyhlášené lhůtě.

(5) Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy k podávání návrhů projektů měněn s výjimkou postupu podle § 60 odst. 4. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část žadatelem navržených celkových nákladů projektu, nezahrne je mezi uznané náklady projektu a sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavce 2.

(6) Oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu je odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V případě dodatečně získaných finančních prostředků nebo odmítne-li některý z vybraných žadatelů uzavřít s poskytovatelem smlouvu o poskytnutí podpory, může poskytovatel odvolat své předchozí oznámení o nevybrání návrhu projektu učiněné podle odstavce 3 nebo 4 a vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Žadatel je oprávněn podat námitky proti odmítnutí návrhu projektu nebo proti nevybrání návrhu projektu. Námitky jen proti odůvodnění oznámení o odmítnutí návrhu projektu, odůvodnění oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo jen proti odbornému hodnocení jsou nepřípustné.

(2) Námitky je možné podat do 15 dnů ode dne doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli.

(3) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti odmítnutí nebo nevybrání jakého projektu směřují, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost oznámení o odmítnutí návrhu projektu, oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo postupu, který předcházel jeho vydání, a dále čeho se žadatel domáhá.

(4) Postupuje-li poskytovatel podle § 71 odst. 3, nelze podat námitku proti nevybrání na základě oponentního posudku nebo proti celému výsledku hodnocení provedenému na mezinárodní úrovni.

(1) Námitky vyřizuje nadřízený správní orgán poskytovatele.

(2) Poskytovatel může námitkami napadené oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu změnit, pokud tím plně vyhoví námitkám a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému žadateli. V takovém případě poskytovatel doručí žadateli oznámení o vybrání návrhu projektu.

(3) Nadřízený správní orgán poskytovatele zašle sdělení o vyřízení námitek žadateli do 30 dnů a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů. Ve sdělení uvede, zda námitkám vyhovuje, zamítá je nebo je odmítá. Součástí sdělení musí být odůvodnění. Vyhoví-li nadřízený správní orgán poskytovatele námitkám, uvede ve sdělení, která opatření k nápravě má poskytovatel provést.

(4) Pokud nadřízený správní orgán poskytovatele neshledá důvody pro vyhovění, námitky sdělením zamítne. Za zamítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se žadatel v námitkách domáhal.

(5) Nadřízený správní orgán odmítne námitky, které

a

nejsou podány oprávněnou osobou,

b

jsou podány opožděně, nebo

c

nesplňují náležitosti podle § 73 odst. 3.

(6) Spor o uzavření veřejnoprávní smlouvy nelze vést ve věci, v níž byl navrhovatel oprávněn podat námitky.

(7) Lhůta pro podání žaloby podle soudního řádu správního počíná běžet ode dne doručení sdělení o námitkách.

(1) Poskytovatel a příjemce jsou povinni uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory do 90 dnů

a

ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle jiného právního předpisu, jestliže byl výsledek výzvy k podávání návrhů projektů vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok,

b

od vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů, jestliže byl výsledek vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu, nebo

c

od projednání žádosti v případě projektů mezinárodní spolupráce, pokud se postupuje podle § 62 odst. 3.

(2) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory způsobeném žadatelem může poskytovatel vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Lhůta pro uzavření smlouvy s tímto žadatelem se stanovuje na nejvýše 60 dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Poskytovatel může výzvu k podávání návrhů projektů odvolat, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla výzva k podávání návrhů projektů vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Poskytovatel zruší výzvu k podávání návrhů projektů, pokud je vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo její podmínky v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí. Při tom poskytovatel postupuje podle § 156 odst. 2 správního řádu.

(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.

(4) Poskytovatel neprodleně zveřejní zrušení výzvy k podávání návrhů projektů stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této výzvy k podávání návrhů projektů.

(5) Žadatel může vzít svůj návrh projektu kdykoliv zpět.

(1) Poskytovatel zpřístupní v informačním systému pro administraci při doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli

a

důvody pro odmítnutí nebo nevybrání jeho návrhu projektu a

b

posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů a protokol o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu, které provedl odborný poradní orgán.

(2) Poskytovatel žadateli neposkytne vyjádření členů odborného poradního orgánu učiněná v průběhu jeho jednání.

(3) Poskytovatel zajistí práva žadatele na informace podle odstavce 1 jejich zpřístupněním žadateli prostřednictvím informačního systému pro administraci.

Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy zajišťující získávání, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem.

(1) Správcem a provozovatelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je Úřad vlády.

(2) Správce, po projednání s poskytovateli, určuje číselníky, datové prvky a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(3) Správce zapíše do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.

(4) Správce je povinen provést, nejpozději do 90 dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zapsanými v předcházejících letech.

(5) Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, je správce oprávněn požadovat od poskytovatele opravu evidovaných údajů.

(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o

a

poskytovatelích, příjemcích, partnerech a výši institucionální, účelové a systémové podpory,

b

programech, zejména údaje o poskytovateli, názvu programu, cílech, dopadech a jejich vyhodnocení po ukončení programu, době jeho trvání, schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech trvání, schválení vládou a odkaz na zveřejněné znění programu,

c

připravovaných výzvách k podávání návrhů projektů, a to zejména údaje o předpokládaném předmětu, výši výdajů a termínu jejich vyhlášení,

d

vyhlášených výzvách k podávání návrhů projektů,

e

projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků, včetně informací o důvěrnosti údajů,

f

veřejných zakázkách,

g

výsledcích, autorech nebo původcích výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů, včetně výsledků, jichž bylo dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury,

h

hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur a

i

koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací.

(2) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje o výzkumných organizacích dále údaje o transferu znalostí, zahrnující údaje o spolupráci při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převodu práv duševního vlastnictví včetně údajů o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací, založení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje nebo inovací.

(3) Z údajů o příjemcích, partnerech, řešitelích a dalších osobách podílejících se na řešení projektu, autorech nebo původcích výsledků a koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací

a

jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, pohlaví, identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, vědecký identifikátor, jedná-li se o fyzickou osobu,

b

obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.

(4) Vláda stanoví nařízením podrobnosti údajů o obsahu informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(1) Údaje o poskytovateli, příjemci a výši institucionální podpory a systémové podpory předá poskytovatel do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací do 50 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory stalo vykonatelným.

(2) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

a

údaje o programu ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před zveřejněním prvního předběžného oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů,

b

údaje o vyhlašované výzvě k podávání návrhů projektů ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před vyhlášením této výzvy k podávání návrhů projektů.

(3) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje o vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů ve lhůtě do 50 dnů ode dne jejího ukončení.

(4) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

a

údaje podle § 86 odst. 1 písm. e) a f) do 60 dnů

1

od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí zahájených v minulých letech a řešených v tomto roce, nebo

2

ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, nebo

3

ode dne schválení programu vládou nebo ode dne rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti s pravidly veřejné podpory, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti,

b

údaje podle § 86 odst. 1 písm. g) nejpozději do 150 dnů od počátku roku,

c

údaje podle § 86 odst. 1 písm. h) do 60 dnů ode dne provedení hodnocení.

(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.

(6) Údaje jsou předávány do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím rozhraní stanoveného správcem.

(1) Příjemce je povinen předat poskytovateli údaje o aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a o jejich výsledcích, dosažených s institucionální, systémovou nebo účelovou podporou, o aktivitách podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. Způsob a termíny předání údajů stanoví poskytovatel.

(2) Výzkumná organizace, která požádala o zařazení do hodnocení výzkumných organizací podle § 78 odst. 2, postupuje při předání výsledků poskytovateli podle odstavce 1.

(1) Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se zveřejňují údaje, které nejsou chráněny podle jiných právních předpisů.

(2) Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se poskytují příjemci všechny údaje, které do něj předal.

V případě účelové podpory podle § 8 obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací pouze údaje o poskytovateli a celkové výši účelové podpory a nevztahuje se na ně povinnost podle § 89.

(1) Poskytovatelé jsou povinni zajistit poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory prostřednictvím vlastních informačních systémů pro administraci anebo prostřednictvím informačního systému pro administraci, u něhož funkci správce vykonává jiný poskytovatel nebo jiný ústřední správní úřad.

(2) Správci informačních systémů pro administraci jsou jednotliví poskytovatelé účelové podpory nebo jiné ústřední správní úřady.

(3) Prostřednictvím informačních systémů pro administraci lze prokázat totožnost uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon.

(4) Informační systémy pro administraci se nepoužijí pro operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro postup podle § 8.

(1) Poskytovatel prostřednictvím informačního systému pro administraci zajistí zveřejnění výzev a příjem návrhů projektů a dalších právních jednání žadatelů a příjemců souvisejících s poskytováním účelové podpory v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou součástí programového vybavení informačních systémů pro administraci.

(2) Návrh projektu s výjimkou návrhu projektu mezinárodní spolupráce podle § 56 odst. 1 písm. a) bodu 3, informace o realizaci projektu, jiná podání a námitky se podávají a vyřizují prostřednictvím informačního systému pro administraci, určeného příslušným poskytovatelem.

(3) Informace o změnách údajů předaných poskytovateli se podávají prostřednictvím informačního systému pro administraci. To neplatí pro změny údajů, které podle zákona o právu na digitální službu poskytovatel nevyžaduje.

(4) Předání informací poskytovateli má účinky doručení. Doručením prostřednictvím informačního systému pro administraci je v takovém případě okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v informačním systému pro administraci. Při zpřístupnění informací žadateli nebo příjemci je datová zpráva doručena okamžikem, kdy se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci přihlásí. Nepřihlásí-li se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla informace zpřístupněna, považuje se datová zpráva za doručenou posledním dnem této lhůty. O doručení prostřednictvím informačního systému pro administraci musí být v informačním systému pro administraci pořízen záznam o elektronickém úkonu.

(5) Na komunikaci mezi poskytovatelem a žadatelem a příjemcem při sjednávání smluv o poskytnutí podpory se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím informačního systému pro administraci se považuje za podepsaný.