461/2024 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

461

ZÁKON
ze dne 11. prosince 2024,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

        Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. I

        Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 417/2023 Sb. a zákona č. 469/2023 Sb., se mění takto:

        1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem sledování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky.“.

        2. V § 2 odst. 1 písm. c) bodě 2 se za slovo „úplatu“ vkládají slova „s místem plnění v tuzemsku“.

        3. V § 2a odst. 1 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje slovy „8 a 10 nebo by byla vrácena daň podle § 80“.

        4. V § 2a odstavec 2 zní:

        „(2) Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud celková hodnota pořízeného zboží nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč a pořízení zboží je uskutečněno

a)   osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem ani osobou uskutečňující pouze plnění, u kterých by neměla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem, jejíž obrat v tuzemsku v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce překročil částku podle § 6 odst. 1 nebo jejíž obrat v tuzemsku překročil v příslušném kalendářním roce částku podle § 6 odst. 2 písm. b),

b)   osobou povinnou k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která

    1.

je osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat a která jedná jako taková, nebo

    2.

není osobou podle bodu 1 ani plátcem a která je ve všech jiných členských státech osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem,

c)   osobou povinnou k dani, na kterou se v jiném členském státě vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce, nebo

d)   právnickou osobou nepovinnou k dani.“.

        5. V § 2a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

        „(3) Do celkové hodnoty pořízeného zboží podle odstavce 2 se zahrnuje

a)   celková hodnota pořízeného zboží z jiného členského státu bez daně, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do tuzemska, a

b)   celková hodnota zboží bez daně pořízeného při prodeji zboží na dálku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do tuzemska.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

        6. V § 2a odst. 4 úvodní části ustanovení se text „písm. a)“ zrušuje.

        7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:

„a)   úplatou peněžité nebo nepeněžité protiplnění poskytnuté v přímé souvislosti s plněním včetně dotace přímo vázané k ceně plnění,“.

        8. V § 4 odst. 1 písmeno i) zní:

„i)   sídlem adresa místa, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby a kde se schází její vedení, a adresa sídla, které je zapsáno ve veřejném rejstříku, s tím, že pokud nelze určit pouze jednu adresu, je sídlem adresa místa, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby; nelze-li v případě fyzické osoby takto sídlo určit, je jejím sídlem adresa místa jejího pobytu,“.

        9. V § 4 odst. 1 písmeno m) zní:

„m)   kapitálově spojeným seskupením seskupení osob, na nichž jedna osoba má přímo nebo nepřímo podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo jedna osoba má přímo nebo nepřímo podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech více osob,“.

        10. V § 4 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:

„n)   personálně spojeným seskupením seskupení osob, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba,“.

Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno o).

        11. V § 4 odstavce 2 a 3 znějí:

        „(2) Zbožím se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí hmotná věc.

        (3) Za zboží se pro účely daně z přidané hodnoty

a)   považuje také

    1.

živé zvíře,

    2.

lidské tělo a část lidského těla,

    3.

právo stavby,

    4.

plyn, elektřina, teplo a chlad,

b)   nepovažují peníze a cenné papíry s výjimkou

    1.

bankovek a mincí české nebo cizí měny vyrobených pro Českou národní banku nebo obdobnou osobu podle právních předpisů jiného státu,

    2.

bankovek, státovek a mincí české nebo cizí měny prodávaných pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu; pro tento přepočet se odstavec 8 použije obdobně,

    3.

cenných papírů vyrobených pro emitenta.“.

        12. V § 4 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena b) až i).

        13. V § 4 odst. 4 písm. b) se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        14. V § 4 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h).

        15. V § 4 odst. 8 písmena a) a b) znějí:

„a)   kurz, který je

    1.

kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, nebo

    2.

referenčním směnným kurzem zveřejněným Evropskou centrální bankou; přepočet mezi českou měnou a měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru, nebo

b)   v případě, že kurz není pro danou měnu vyhlašován nebo zveřejňován podle písmene a), kurz ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou.“.

        16. Na konci nadpisu § 4a se doplňují slova „v tuzemsku“.

        17. V § 4a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Obratem“ vkládají slova „v tuzemsku“ a slova „tohoto zákona“ se nahrazují slovy „daně z přidané hodnoty“.

        18. V § 4a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a plnění, které by bylo zdanitelné, pokud by v tuzemsku nebylo osvobozeno v režimu pro malé podniky“.

        19. V § 4a odst. 1 písm. c) se za text „56a“ vkládají slova „nebo dodání nemovité věci osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 62“.

        20. V § 4a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

        „(2) Za úplatu, která osobě povinné k dani náleží za plnění podle odstavce 1, se považuje rovněž výše základu daně stanovená podle § 36 odst. 6 písm. a) nebo b) pro dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) až c) a § 13 odst. 6 nebo poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

        21. V § 4a odst. 3 se za slovo „obratu“ vkládají slova „v tuzemsku“.

        22. V § 4b odst. 3 se za slova „k pozemku“ vkládají slova „nebo k právu stavby“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo právu stavby“.

        23. V § 4b se doplňuje odstavec 4, který zní:

        „(4) Osobou povinnou k dani, pokud samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, je i městská část hlavního města Prahy.“.

        24. V § 5 odstavce 1 a 2 znějí:

        „(1) Osobou povinnou k dani je osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, nebo skupina. Osobou povinnou k dani, pokud samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.

        (2) Za samostatně uskutečňovanou ekonomickou činnost se nepovažuje činnost

a)   zaměstnance nebo jiné osoby vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu,

b)   jiných osob než osob podle písmene a), pokud jsou příjmy z této činnosti příjmy ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů.“.

        25. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

        26. V § 5 odstavec 4 zní:

        „(4) Stát, kraj, obec ani jiná veřejnoprávní osoba se nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, a to i v případě, kdy v souvislosti s těmito činnostmi vybírají poplatky nebo jiné úhrady.“.

Poznámka pod čarou č. 7a se zrušuje.

        27. V § 5 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládá slovo „však“.

        28. V § 5 se odstavec 6 zrušuje.

        29. § 5a zní:

㤠5a

        (1) Skupinu může vytvořit personálně spojené seskupení nebo kapitálově spojené seskupení, pokud podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech představuje alespoň 40 %.

        Členem skupiny může být pouze osoba, která má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku.

        (2) Jako na kapitálově spojené seskupení, které může vytvořit skupinu, se hledí na seskupení

a)   organizační složky státu a jí zřízené příspěvkové organizace, nebo

b)   územně samosprávného celku a jím zřízené příspěvkové organizace.

        (3) Skupina vzniká registrací kapitálově nebo personálně spojeného seskupení jako plátce.

        (4) Pokud má člen skupiny

a)   provozovnu mimo tuzemsko, není tato provozovna součástí skupiny,

b)   sídlo mimo tuzemsko, může být součástí skupiny pouze jeho provozovna v tuzemsku.

        (5) Odstavec 4 platí obdobně i pro seskupení podle právních předpisů jiného členského státu obdobné skupině, pokud členové tohoto seskupení mají sídlo nebo provozovnu v tuzemsku.

        (6) Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny. Člen skupiny není po dobu svého členství ve skupině osobou povinnou k dani.“.

        30. V § 5b odst. 2 se slova „vyplývající z daňových zákonů“ nahrazují slovy „v oblasti daně z přidané hodnoty“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slovo „zániku“ se vkládají slova „nebo zrušení“.

        31. V § 5c odst. 1 se slova „vyplývající z tohoto zákona osobám“ nahrazují slovy „v oblasti daně z přidané hodnoty osob“.

        32. V § 5c odst. 2 se slova „vyplývající z tohoto zákona osobě“ nahrazují slovy „v oblasti daně z přidané hodnoty osoby“.

        33. § 6 zní:

㤠6

        (1) Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko je plátcem od prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém její obrat v tuzemsku překročil částku 2 000 000 Kč.

        (2) Osoba podle odstavce 1 je plátcem dnem následujícím

a)   po dni překročení částky podle odstavce 1, pokud správci daně ve včas podané přihlášce k registraci sdělila, že se chce stát plátcem tímto dnem, nebo

b)   po dni, kdy její obrat v tuzemsku překročil v příslušném kalendářním roce částku 2 536 500 Kč.

        (3) Osoba podle odstavce 1, která uskutečňuje pouze plnění, u kterých by neměla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem, se nestane plátcem podle odstavce 1 nebo 2, ale je plátcem

a)   prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém její obrat v tuzemsku překročil částku podle odstavce 1, pokud tato osoba uskuteční plnění, které spadá do jejího obratu v tuzemsku a u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem, v kalendářním roce tohoto překročení, nebo

b)   dnem následujícím po dni uskutečnění plnění, které spadá do jejího obratu v tuzemsku a u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem, v případě, že toto plnění se uskutečnilo poté, co

    1.

v příslušném kalendářním roce její obrat v tuzemsku překročil částku podle odstavce 1 a správci daně ve včas podané přihlášce k registraci sdělila, že se chce stát plátcem tímto dnem,

    2.

v příslušném kalendářním roce její obrat v tuzemsku překročil částku podle odstavce 2 písm. b), nebo pokud uskutečněním tohoto plnění došlo k překročení této částky, nebo

    3.

v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce její obrat v tuzemsku překročil částku podle odstavce 1.

        (4) Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, které byla zrušena registrace z důvodu, že jako plátce přestala uskutečňovat ekonomickou činnost, je plátcem ode dne, ve kterém uskutečnila plnění, u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem, v případě, že v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce její obrat v tuzemsku překročil částku podle odstavce 1.“.

        34. V § 6b odst. 1 písm. a) se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        35. V § 6b odst. 2 se slovo „práva“ nahrazuje slovy „právních předpisů“.

        36. V § 6c se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

        37. V § 6c odst. 1 se slova „uskuteční zdanitelné“ nahrazují slovy „není registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, je plátcem ode dne uskutečnění zdanitelného“ a slova „ , je plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění“ se zrušují.

        38. V § 6c odst. 2 a 3 se slovo „uskuteční“ nahrazuje slovy „která není registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, je plátcem ode dne“ a slova „ , je plátcem ode dne dodání tohoto zboží“ se zrušují.

        39. V § 6e odst. 1 a 2 se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        40. V § 6e odst. 2 se slova „jiných ekonomických činnostech“ nahrazují slovy „jiné ekonomické činnosti“.

        41. Za § 6e se vkládá nový § 6ea, který zní:

㤠6ea

        (1) Provozovatel elektronického rozhraní, který uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží podle § 13a s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění.

        (2) Zahraniční osoba, která uskuteční dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 s místem plnění v tuzemsku, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží.“.

        42. V § 6f odst. 1 se slova „s nárokem na odpočet daně“ nahrazují slovy „ , u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem“.

        43. V § 6f odst. 2 se za slova „provozovnu v tuzemsku“ vkládají slova „ , která není registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko“.

        44. § 6fa se zrušuje.

        45. § 6g zní:

㤠6g

        Osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani jsou identifikovanými osobami ode dne uskutečnění prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně; to neplatí pro

a)   pořízení zboží prostřední osobou při dodání zboží při třístranném obchodu, nebo

b)   pořízení zboží z jiného členského státu, které je osvobozeno od daně podle § 71l.“.

        46. V § 6h úvodní části ustanovení se za slova „neusazené v tuzemsku“ vkládají slova „ , nebo ode dne poskytnutí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, a to od toho dne, který nastane dříve“.

        47. V § 6h písm. b) se za slovo „montáží“ vkládají slova „a tato osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce“.

        48. Na konci textu § 6i se doplňují slova „ , nebo ode dne, ve kterém byla přijata úplata za poskytnutí této služby před jejím poskytnutím, pokud je tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě, a to od toho dne, který nastane dříve“.

        49. V § 6j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo dovozního režimu zvláštního režimu jednoho správního místa“ zrušují.

        50. § 10b včetně nadpisu zní:

㤠10b
Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy osobě povinné k dani

        (1) Místem plnění při poskytnutí služby spočívající v oprávnění ke vstupu na kulturní, uměleckou, sportovní, vědeckou, vzdělávací, zábavní nebo podobnou akci nebo služby přímo související s tímto vstupem osobě povinné k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná.

        (2) Odstavec 1 se nepoužije na oprávnění ke vstupu na akci v případě virtuální účasti osoby povinné k dani.“.

        51. Za § 10b se vkládá nový § 10ba, který včetně nadpisu zní:

㤠10ba
Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy osobě nepovinné k dani

        (1) Místem plnění při poskytnutí služby nebo vedlejší služby vztahující se ke kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akci, včetně poskytnutí služby organizátorem této akce, osobě nepovinné k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná.

        (2) Místem plnění při poskytnutí služby podle odstavce 1, která je přenášena nebo jinak zpřístupňována virtuálně, je místo, kde má osoba nepovinná k dani

a)   sídlo v případě právnické osoby, nebo

b)   místo pobytu v případě fyzické osoby.“.

        52. V § 10h písm. a), c) a d) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.

        53. V § 10h se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

        „(2) Je-li místo plnění při poskytnutí služby podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) stanovené podle odstavce 1 ve třetí zemi a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko.“.

        54. V § 11 se na konci textu odstavce 3 doplňuje text „odst. 11“.

        55. V § 11 odstavec 4 zní:

        „(4) Je-li však dodáno zboží při třístranném obchodu, za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo stanovené podle odstavce 1, pokud

a)   pořizovatel

    1.

uskutečnil pořízení zboží z jiného členského státu za účelem následného dodání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží podle odstavce 1,

    2.

uvedl na daňovém dokladu údaj „daň odvede zákazník“ a

    3.

podal souhrnné hlášení a

b)   osoba, které bylo zboží následně dodáno v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, je osobou, která je povinna přiznat daň z tohoto následného dodání v tomto členském státě.“.

        56. V části první hlavě II se pod nadpis dílu 3 vkládá označení a nadpis oddílu 1, které znějí:

„Oddíl 1
Vymezení dodání zboží“.

        57. V § 13 odst. 3 písm. a) se za slovo „převod“ vkládají slova „nebo přechod“ a slova „státního orgánu“ se nahrazují slovy „orgánu veřejné moci“.

        58. V § 13 odst. 3 písmeno b) zní:

„b)   dodání zboží prostřednictvím zastupující osoby, která jedná vlastním jménem na účet zastoupené osoby; toto dodání zboží se považuje za

    1.

dodání zboží zastoupenou osobou nebo třetí osobou zastupující osobě a

    2.

dodání zboží zastupující osobou třetí osobě nebo zastoupené osobě,“.

        59. V § 13 odst. 4 písm. a) se slova „hmotného majetku“ nahrazují slovem „zboží“, slova „ekonomických činností“ se nahrazují slovy „ekonomické činnosti“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , pokud byl u tohoto zboží nebo jeho části uplatněn odpočet daně“.

        60. V § 13 odst. 4 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 74 zrušuje.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).

        61. V § 13 odst. 4 písm. b) se slova „hmotném majetku,²)“ nahrazují slovem „zboží,“ a slova „tohoto majetku“ se nahrazují slovy „tohoto zboží“.

        62. V § 13 odst. 4 písm. c) se slova „hmotném majetku“ nahrazují slovem „zboží“, slova „nabytí majetku“ se nahrazují slovy „nabytí tohoto zboží“ a slova „hmotného majetku, který“ se nahrazují slovy „zboží, které“.

        63. V § 13 odst. 4 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

        64. V § 13 odstavec 5 zní:

        „(5) Použitím zboží pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a)   trvalé použití zboží, které je obchodním majetkem, plátcem pro jeho osobní potřebu nebo pro osobní potřebu jeho zaměstnanců,

b)   přenechání zboží, které je obchodním majetkem, plátcem bez úplaty, nebo

c)   trvalé použití zboží, které je obchodním majetkem, plátcem pro účely nesouvisející s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti.“.

        65. V § 13 odst. 7 písm. a) se slova „ , pokud se jedná o hmotný majetek“ zrušují.

        66. V § 13 odst. 7 písm. b) se slova „ve hmotném majetku“ zrušují.

        67. Za § 13a se vkládá označení a nadpis oddílu 2, které znějí:

„Oddíl 2
Vymezení poskytnutí služby“.

        68. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova „státního orgánu“ nahrazují slovy „orgánu veřejné moci“.

        69. V § 14 odst. 2 písmeno b) zní:

„b)   poskytnutí služby prostřednictvím zastupující osoby, která jedná vlastním jménem na účet zastoupené osoby; toto poskytnutí služby se považuje za

    1.

poskytnutí služby zastoupenou osobou nebo třetí osobou zastupující osobě a

    2.

poskytnutí služby zastupující osobou třetí osobě nebo zastoupené osobě.“.

        70. V § 14 odst. 3 písm. a) se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        71. V § 14 odstavec 4 zní:

        „(4) Poskytnutím služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a)   dočasné použití zboží, které je obchodním majetkem plátce, s výjimkou dlouhodobého majetku, pro jeho osobní potřebu nebo pro potřebu jeho zaměstnanců nebo jiné účely než účely související s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo

b)   poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro jeho osobní potřebu nebo pro potřebu jeho zaměstnanců nebo jiné účely než účely související s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti, pokud u přijatého plnění přímo souvisejícího s poskytnutím této služby byl uplatněn odpočet daně.“.

        72. V § 14 odst. 5 písm. b) se slova „v nehmotném majetku, včetně poskytnutí služby,“ zrušují.

        73. Za § 14 se vkládá označení a nadpis oddílu 3, které znějí:

„Oddíl 3
Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě poukazu“.

        74. Za § 15b se vkládá označení a nadpis oddílu 4, které znějí:

„Oddíl 4
Vymezení pořízení zboží z jiného členského státu“.

        75. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, pokud tyto osoby nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou a“ nahrazují slovy „osoby, která uskutečňuje dodání zboží,“.

        76. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

        „(2) Osobou, která uskutečňuje dodání zboží, se pro účely odstavce 1 rozumí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo osoba, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě s výjimkou osoby, která je v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tento stát.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

        77. Za § 16 se vkládá označení a nadpis oddílu 5, které znějí:

„Oddíl 5
Vymezení třístranného obchodu“.

        78. Nadpis § 17 zní:

„Třístranný obchod“.

        79. V § 17 odst. 2 se slova „není osvobozenou osobou“ nahrazují slovy „v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží nevyužívá režim pro malé podniky“.

        80. V § 17 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

        81. V § 17 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „osobou“ vkládají slova „s místem plnění“, slova „užití zjednodušeného postupu v“ se zrušují a na konci úvodní části ustanovení se doplňuje dvojtečka.

        82. V § 17 odst. 5 písmeno a) zní:

„a)   prostřední osoba

    1.

není plátcem ani identifikovanou osobou a

    2.

je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,“.

        83. V § 17 odst. 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d)   prostřední osoba uvede na daňovém dokladu

    1.

stejné daňové identifikační číslo, které sdělila prodávajícímu, a

    2.

údaj „daň odvede zákazník“,“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

        84. V § 17 odst. 5 písm. e) se slova „plátce nebo identifikovaná osoba“ nahrazují slovy „plátcem nebo identifikovanou osobou a sdělil prostřední osobě daňové identifikační číslo, které mu bylo přiděleno v tuzemsku“.

        85. V § 17 odst. 5 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

        86. V § 17 se odstavce 6 a 7 zrušují.

        87. Za § 17 se vkládá označení a nadpis oddílu 6, které znějí:

„Oddíl 6
Režim skladu uvnitř území Evropské unie“.

        88. Za § 18 se vkládá označení a nadpis oddílu 7, které znějí:

„Oddíl 7
Vybraná ustanovení o novém dopravním prostředku“.

        89. § 19 včetně nadpisu zní:

㤠19
Nový dopravní prostředek

        (1) Novým dopravním prostředkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí zboží, které je

a)   motorovým pozemním vozidlem se zdvihovým objemem motoru větším než 48 cm³ nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud

    1.

je dodání uskutečněno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu, nebo

    2.

má ke dni uskutečnění dodání najeto nejvýše 6 000 km; nepřihlíží se ke kilometrům najetým v tento den po předání tohoto vozidla,

b)   lodí delší než 7,5 m, pokud je dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má ke dni uskutečnění dodání najeto nejvýše 100 hodin s tím, že se nepřihlíží k hodinám najetým v tento den po předání této lodi, a pokud se nejedná o loď užívanou k

    1.

plavbě na volném moři k přepravě cestujících za úplatu, obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti,

    2.

poskytování záchrany nebo pomoci na moři, nebo

    3.

pobřežnímu rybolovu, nebo

c)   letadlem o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 550 kg, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu za úplatu, pokud

    1.

je dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu, nebo

    2.

má ke dni uskutečnění dodání nalétáno nejvýše 40 hodin; nepřihlíží se k hodinám nalétaným v tento den po předání tohoto letadla.

        (2) Pro účely odstavce 1 se za den prvního uvedení do provozu u motorového pozemního vozidla považuje

a)   den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státě výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo registrovat ve státě výrobce, a to ten den, který nastane dříve, nebo

b)   v případě, že není stanovena povinnost toto vozidlo registrovat ve státě výrobce, den, kdy

    1.

došlo poprvé k převodu práva nakládat s tímto vozidlem jako vlastník,

    2.

vozidlo bylo výrobcem poprvé použito pro předváděcí účely, pokud tento den nastal dříve než den podle bodu 1, nebo

    3.

bylo na prodejce převedeno právo nakládat s vozidlem jako vlastník v případě, že není prodejci ani kupujícímu znám den podle bodu 1 ani 2.

        (3) Pro účely odstavce 1 se za den prvního uvedení do provozu u lodě nebo letadla považuje den, kdy

a)   došlo poprvé k převodu práva nakládat s tímto dopravním prostředkem jako vlastník, nebo

b)   byl tento dopravní prostředek výrobcem poprvé použit pro předváděcí účely, pokud tento den nastal dříve než den podle písmene a).“.

        90. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19d, které včetně nadpisů znějí:

㤠19a
Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu plátcem

        (1) Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu za úplatu plátcem osobě, která mu nesdělila své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud

a)   je tento dopravní prostředek odeslán nebo přepraven do jiného členského státu plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobou zmocněnou tímto plátcem nebo pořizovatelem a

b)   plátce splnil povinnost přiložit hlášení o dodání nového dopravního prostředku k daňovému přiznání.

        (2) V případě dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu podle odstavce 1 je plátce povinen přiložit k daňovému přiznání hlášení o dodání nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu.

§ 19b
Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobou, která není plátcem

        (1) Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu za úplatu osobou, která není plátcem, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je tento dopravní prostředek odeslán nebo přepraven do jiného členského státu

a)   osobou, která tento dopravní prostředek dodává,

b)   osobou, která tento dopravní prostředek pořizuje, nebo

c)   třetí osobou zmocněnou osobou podle písmene a) nebo b).

        (2) Osoba, která dodá nový dopravní prostředek podle odstavce 1 a není identifikovanou osobou, je povinna do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku podat hlášení o dodání nového dopravního prostředku a kopii dokladu o prodeji nového dopravního prostředku.

        (3) Osoba, která dodá nový dopravní prostředek podle odstavce 1 a je identifikovanou osobou, je povinna do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku podat daňové přiznání, ve kterém uvede toto plnění. K daňovému přiznání tato osoba přiloží hlášení o dodání nového dopravního prostředku a kopii dokladu o prodeji nového dopravního prostředku.

        (4) Pro účely dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu za úplatu se na osobu, která dodá nový dopravní prostředek podle odstavce 1, hledí jako na osobu povinnou k dani, která jedná jako taková.

        (5) Osoba, která dodá nový dopravní prostředek podle odstavce 1, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně, kterou v tuzemsku zaplatila při nabytí nového dopravního prostředku, a to nejvýše ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat plátce, pokud by dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu touto osobou bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Úplata, kterou osoba, která dodá nový dopravní prostředek podle odstavce 1, obdržela nebo má obdržet za uskutečněné osvobozené plnění, představuje pro účely zjištění nejvyšší výše daně, kterou by byl povinen přiznat plátce, základ daně; výše daně se stanoví podle § 37 písm. a).

        (6) Osoba, která dodá nový dopravní prostředek podle odstavce 1, může nárok na odpočet daně uplatnit v daňovém přiznání, které podá do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku; nárok na odpočet daně zaniká, pokud nebyl v této lhůtě uplatněn.

        K daňovému přiznání je tato osoba povinna přiložit hlášení o dodání nového dopravního prostředku a kopii

a)   daňového dokladu nebo dokladu o nákupu nového dopravního prostředku a

b)   dokladu o prodeji nového dopravního prostředku.

§ 19c
Pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu

        (1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí také nabytí práva nakládat s novým dopravním prostředkem jako vlastník od jiné osoby než osoby podle § 16 odst. 2, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do členského státu od něj odlišného

a)   osobou, která tento dopravní prostředek dodává,

b)   osobou, která tento dopravní prostředek pořizuje, nebo

c)   třetí osobou zmocněnou osobou podle písmene a) nebo b).

        (2) Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu od jiné osoby než osoby podle § 16 odst. 2, jsou k daňovému přiznání povinni přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu nebo dokladu o prodeji nového dopravního prostředku. Toto pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21.

        (3) Osoba nepovinná k dani, která pořizuje v tuzemsku za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinna podat daňové přiznání do 10 dnů ode dne uskutečnění tohoto pořízení; toto pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21. K daňovému přiznání je tato osoba povinna přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu nebo dokladu o prodeji nového dopravního prostředku. Daň je splatná dvacátý pátý den následující po dni, kdy byla vyměřena.

        (4) Osoba, která pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude zapsán v registru silničních vozidel, může před podáním daňového přiznání podat hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a zaplatit zálohu ve výši daně z pořízení nového dopravního prostředku. K hlášení o pořízení nového dopravního prostředku je povinna přiložit kopii daňového dokladu nebo dokladu o prodeji nového dopravního prostředku. Zaplacení zálohy správce daně na žádost pořizovatele potvrdí.

        (5) Pro účely vydání potvrzení o zaplacení daně v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu se záloha podle odstavce 4 považuje za zaplacenou plátcem, pokud

a)   tento dopravní prostředek vložil plně do obchodního majetku,

b)   mu vznikl u tohoto přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v plné výši,

c)   jde o vybraný osobní automobil, je daň na vstupu stanovena podle § 72 odst. 3 písm. b),

d)   s hlášením o pořízení nového dopravního prostředku sdělí skutečnosti podle písmen a) až c) správci daně,

e)   není nespolehlivým plátcem a

f)    nemá evidovaný nedoplatek na dani z přidané hodnoty s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.

§ 19d
Lhůty v případě dodání nebo pořízení nového dopravního prostředku

        Lhůty podle § 19b a 19c nelze prodloužit ani povolit jejich navrácení v předešlý stav.“.

        91. Za § 19d se vkládá označení a nadpis oddílu 8, které znějí:

„Oddíl 8
Vymezení dovozu zboží“.

        92. V § 20a odst. 2 se slova „přijaté částky ke dni přijetí úplaty“ nahrazují slovy „této úplaty ke dni jejího přijetí“.

        93. V § 21 odst. 4 písm. d) se slova „hmotného majetku“ nahrazují slovem „zboží“ a slova „ekonomických činností“ se nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        94. V § 21 odst. 4 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena e) až j).

        95. V § 21 odst. 4 písmena g) a h) znějí:

„g)   dnem dodání zboží v případě dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. b)

    1.

zastupující osobou třetí osobě, a to i při dodání zboží zastoupenou osobou zastupující osobě, nebo

    2.

třetí osobou zastupující osobě, a to i při dodání zboží zastupující osobou zastoupené osobě,

h)   dnem poskytnutí služby v případě poskytnutí služby podle § 14 odst. 2 písm. b)

    1.

zastupující osobou třetí osobě, a to i při poskytnutí služby zastoupenou osobou zastupující osobě, nebo

    2.

třetí osobou zastupující osobě, a to i při poskytnutí služby zastupující osobou zastoupené osobě,“.

        96. V § 21 odst. 6 se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.

        97. V § 21 odst. 8 úvodní části ustanovení se slovo „poskytováno“ nahrazuje slovem „uskutečňováno“, slovo „nejpozději“ se zrušuje a slovo „poskytování“ se nahrazuje slovem „uskutečňování“.

        98. V § 21 odst. 8 písm. a) se slova „přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň“ nahrazují slovy „uskutečnění zdanitelného plnění“.

        99. V § 21 odst. 8 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b)   pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty nebo úplat, ze kterých plátci vznikla povinnost přiznat daň, ve výši alespoň 10 % z celkové úplaty, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění; není-li výše celkové úplaty známa dostatečně určitě, určí se kvalifikovaným odhadem,“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

        100. V § 21 odst. 8 písm. c) se text „k)“ nahrazuje textem „j)“.

        101. V § 21 odst. 8 písm. d) se slova „podle ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.

        102. V § 23 odst. 4 se slovo „zdaňovacím“ nahrazuje slovem „zdaňovací“.

        103. V § 24 odst. 3 se slova „poskytnuté částky ke dni poskytnutí úplaty“ nahrazují slovy „této úplaty ke dni jejího poskytnutí“.

        104. V § 24 odstavec 4 zní:

        „(4) Je-li uskutečňováno zdanitelné plnění podle odstavce 1 spočívající v poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi po dobu delší než 12 měsíců, považuje se toto zdanitelné plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo uskutečňování tohoto zdanitelného plnění započato; to neplatí pro kalendářní rok, v němž došlo k

a)   uskutečnění zdanitelného plnění, nebo

b)   přijetí úplaty, ze které plátci nebo identifikované osobě vznikla povinnost přiznat daň.“.

        105. V § 24a odst. 1 písmeno a) zní:

„a)   poskytnutí služby nebo dodání zboží, v souvislosti s jejichž uskutečněním bylo přijato

    1.

zdanitelné plnění, u kterého je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu podle § 72 odst. 1 písm. c) nebo d),

    2.

plnění, u kterého má plátce nárok na vrácení daně podle § 82 odst. 1,“.

        106. V § 24a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která znějí:

„d)   poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení,

e)   dodání zboží prostřední osobou při třístranném obchodu,

f)    plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, v souvislosti s jehož uskutečněním bylo přijato zdanitelné plnění nebo plnění, u kterého má plátce nárok na vrácení daně podle § 82 odst. 1.“.

        107. V § 24a odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňuje slovo „obdobně“.

        108. V § 24a odst. 3 se za slova „uskutečněním plnění“ vkládají slova „spočívajícího v poskytnutí služby podle odstavce 1 nebo dodání zboží podle odstavce 1 písm. b), c) nebo f)“ a slova „plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty“ se nahrazují slovy „tuto přijatou úplatu ke dni jejího přijetí“.

        109. V § 24a odstavec 4 zní:

        „(4) Je-li poskytováno plnění s místem plnění mimo tuzemsko spočívající v poskytnutí služby podle odstavce 1 nebo dodání zboží podle odstavce 1 písm. b), c) nebo f) po dobu delší než 12 měsíců, považuje se toto plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo uskutečňování tohoto plnění započato; to neplatí pro kalendářní rok, v němž došlo k

a)   uskutečnění plnění, nebo

b)   přijetí úplaty, ze které plátci nebo identifikované osobě vznikla povinnost ji přiznat.“.

        110. V § 25 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

        111. V § 28 odst. 2 se slova „ , b) a e)“ nahrazují slovy „a d)“.

        112. V § 28 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

        „(4) Zahraniční osoba nebo osoba povinná k dani se sídlem ve třetí zemi, pokud se její provozovna na území Evropské unie neúčastní daného plnění, jsou povinny vystavit daňový doklad v případě

a)   uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má podle § 108 odst. 3 povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, nebo

b)   přijetí úplaty, pokud před uskutečněním zdanitelného plnění podle písmene a) vznikla povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty.“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

        113. V § 28 odst. 5 se slova „Orgán veřejné moci nebo dražebník je povinen“ nahrazují slovy „Osoba určená k uskutečnění nuceného prodeje obchodního majetku plátce je povinna“ a slova „dražbě obchodního majetku plátce nebo při jeho prodeji mimo dražbu“ se nahrazují slovy „prodeji tohoto majetku“.

        114. V § 28 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:

        „(6) Nuceným prodejem obchodního majetku se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí prodej obchodního majetku

a)   soudem při provádění výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu,

b)   soudním exekutorem při provádění exekuce podle exekučního řádu,

c)   správcem daně při provádění daňové exekuce podle daňového řádu,

d)   dražebníkem při provádění nucené dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby,

e)   orgánem veřejné moci, nejde-li o prodej obchodního majetku podle písmen a) až d) nebo o prodej obchodního majetku tohoto orgánu veřejné moci.

        (7) Dochází-li k nucenému prodeji obchodního majetku plátce takovým způsobem, že se jej účastní více osob podle odstavce 6, má povinnost vystavit doklad o tomto prodeji a poskytnout jej plátci ta osoba, jejímž prostřednictvím osoba podle odstavce 6 odpovědná za provedení nuceného prodeje obchodního majetku plátce tento prodej zabezpečuje.“.

Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 8 až 11.

        115. V § 28 odstavec 10 zní:

        „(10) Vystavit daňový doklad může namísto osoby povinné k dani jiná osoba, a to na základě jejich ujednání; v tomto rozsahu má tato jiná osoba stejná práva a povinnosti jako tato osoba povinná k dani. Správce daně může tuto jinou osobu vyzvat k prokázání existence takového ujednání.“.

        116. V § 28 odst. 11 se slova „Plátce je povinen“ nahrazují slovy „Osoba povinná k dani je povinna“, slovo „něm“ se nahrazuje slovem „ní“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; to neplatí pro doklad o použití“.

        117. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d)   údaj, že se jedná o nový dopravní prostředek, a údaje podle § 19 odst. 1 tuto skutečnost potvrzující, pokud se jedná o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu,

e)   sdělení, že se jedná o třístranný obchod, jde-li o daňový doklad vystavený prostřední osobou kupujícímu při třístranném obchodu.“.

        118. V § 29 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a)   daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, není-li jí přiděleno,“.

Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).

        119. V § 32 odst. 1 se slova „ , b) a e)“ nahrazují slovy „a d)“.

        120. V nadpisu § 32a se slova „dražbě a při prodeji mimo dražbu“ nahrazují slovy „nuceném prodeji obchodního majetku“.

        121. V § 32a úvodní části ustanovení se slova „dražbě obchodního majetku plátce nebo při jeho prodeji mimo dražbu“ nahrazují slovy „nuceném prodeji obchodního majetku plátce“.

        122. V § 32a písm. b) se za slovo „uskutečnění“ vkládá slovo „nuceného“.

        123. V § 36 odst. 3 písm. d) se slova „stavebních a“ nahrazují slovy „stavebních nebo“, čárka za slovem „stavby“ se zrušuje a slova „montážními a stavebními“ se nahrazují slovy „stavebními nebo montážními“.

        124. V § 36 odst. 5 větě první se za slovo „ceny“ vkládají slova „bez daně“.

        125. V § 36 odst. 6 písmeno a) zní:

„a)   dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) až c) a § 13 odst. 6 a

    1.

plátce toto zboží nabyl úplatně, pořizovací cena zboží snížená o hodnotu jeho opotřebení ke dni uskutečnění zdanitelného plnění bez daně,

    2.

plátce toto zboží nabyl bezúplatně nebo vyrobil, cena obdobného zboží bez daně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo

    3.

není možné základ daně určit podle bodu 1 ani 2, výše celkových nákladů bez daně vynaložených na toto dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,“.

        126. V § 36 odst. 6 písm. b) se za slovo „nákladů“ vkládají slova „bez daně“.

        127. V § 36 odst. 6 písm. c) se za slovo „poskytnuta“ vkládá slovo „zcela“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ke dni uskutečnění zdanitelného plnění“.

        128. V § 36 odst. 6 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d)   dodání zboží nebo poskytnutí služby, kdy byla úplata poskytnuta zčásti formou nepeněžitého plnění a zčásti v peněžních prostředcích,

    1.

obvyklá cena tohoto zdanitelného plnění bez daně ke dni jeho uskutečnění, pokud je vyšší nebo rovna částce poskytnutých peněžních prostředků, nebo

    2.

částka poskytnutých peněžních prostředků, pokud je vyšší než obvyklá cena tohoto zdanitelného plnění bez daně ke dni jeho uskutečnění,“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

        129. V § 36 odst. 6 písm. e) se slova „bez daně“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „bez daně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění“.

        130. V § 36 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:

        „(11) U zdanitelného plnění podle § 21 odst. 8 nebo § 24 odst. 4 se základ daně připadající na příslušný kalendářní rok stanoví kvalifikovaným odhadem.“.

Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 12 až 15.

        131. V § 36 odst. 12 se za slovo „platných“ vkládají slova „bankovek, státovek a“.

        132. V § 36 odst. 13 se text „e)“ nahrazuje textem „d)“ a slova „daňovém dokladu vystaveném podle § 32 odst. 1“ se nahrazují slovy „dokladu o použití“.

        133. V § 36a odst. 3 písmena a) a b) znějí:

         „a) osoby v kapitálově spojeném seskupení, pokud podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech představuje alespoň 25 %,

         b) osoby v personálně spojeném seskupení; to neplatí, pokud jsou podmínky pro personálně spojené seskupení splněny tím, že je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,“.

        134. V § 36a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e)   v případě, že jde o dodání nemovité věci,

    1.

zaměstnanci nebo jiné osoby vykonávající činnost vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu,

    2.

osoby blízké osobě podle bodu 1.“.

        135. V nadpisu § 37a se slova „a výše daně“ zrušují.

        136. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který včetně nadpisu zní:

㤠41a
Hodnota plnění s místem plnění mimo tuzemsko

        (1) Při stanovení hodnoty uskutečněného plnění s místem plnění mimo tuzemsko nebo hodnoty úplaty přijaté před uskutečněním takového plnění, pokud je toto plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě, se postupuje podle § 36 a § 37a odst. 1 obdobně.

        (2) Při opravě hodnoty uskutečněného plnění s místem plnění mimo tuzemsko nebo hodnoty úplaty podle odstavce 1 se postupuje podle § 42 a 42a obdobně.“.

        137. V § 42 odstavec 1 zní:

        „(1) Plátce opraví základ daně, pokud

a)   ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nastala skutečnost, na základě které dojde ke změně základu daně,

b)   nedojde k převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele podle § 13 odst. 3 písm. c), nebo

c)   přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění dojde ke změně výše přijaté úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň.“.

        138. V § 42 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1 písm. f)“ nahrazují slovy „z důvodu reorganizace nebo preventivní restrukturalizace“.

        139. V § 42 odst. 6 se text „d)“ nahrazuje textem „f)“.

        140. V § 42 odstavec 7 zní:

        „(7) V případě opravy základu daně je plátce povinen provést opravu výše daně. Pro opravu základu daně a související opravu výše daně se použije v případě opravy podle

a)   odstavce 1 písm. a) nebo b) sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění a

    1.

kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, nebo

    2.

kurz platný pro první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy; tento kurz lze použít, pouze pokud byl vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 4, nebo

b)   odstavce 1 písm. c)

    1.

sazba daně platná ke dni přijetí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň, a

    2.

kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platný ke dni přijetí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň.“.

        141. V § 42 odst. 8 se slova „uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období“ nahrazují slovy „konci sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce“ a slova „nebo došlo k přijetí úplaty“ se nahrazují slovy „ , nebo po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k přijetí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň“.

        142. V § 42 se odstavec 9 zrušuje.

Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 9 až 12.

        143. V § 42 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období“ nahrazují slovy „do uplynutí sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce“.

        144. V § 42 odstavec 11 zní:

        „(11) Při pořízení zboží z jiného členského státu nebo při dovozu zboží provede plátce nebo identifikovaná osoba opravu základu daně podle odstavců 1 až 8 obdobně.“.

        145. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který včetně nadpisu zní:

㤠42a
Oprava základu daně osobou povinnou k dani, nebo identifikovanou osobou

        (1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti související s opravou základu daně i v případě, že přestala být plátcem nebo identifikovanou osobou. Tato oprava se nepovažuje za samostatné zdanitelné plnění.

        (2) Oprava základu daně podle odstavce 1 se uvede v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém v případě

a)   opravy základu daně podle § 42 odst. 3 písm. a) osoba podle odstavce 1 vynaložila úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, k tomu, aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění, pokud je snižován základ daně a osoba povinná k dani má povinnost vystavit opravný daňový doklad, nebo

b)   jiných oprav základu daně než podle písmene a) by se tato oprava považovala za uskutečněnou, pokud by byla samostatným zdanitelným plněním.

        (3) V případě opravy základu daně podle odstavce 1 nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odstavce 2.

        (4) V případě opravy základu daně podle odstavce 1 lze daň stanovit ve lhůtě 2 let, která začne běžet dnem, kdy uplynula lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání podle odstavce 2, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.

        (5) Oprava základu daně podle odstavce 1 se nezahrne do výpočtu koeficientu podle § 76 odst. 2.

        (6) Pokud osoba povinná k dani provede opravu základu daně podle odstavce 1, je ve lhůtě podle odstavce 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.“.

        146. V § 43 se doplňuje odstavec 7, který zní:

        „(7) Opravu výše daně nemůže provést osoba, která uskutečnila plnění v rozsahu, ve kterém byla daň vrácena příjemci plnění jako bezdůvodně zaplacená daň.“.

        147. V § 45 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „o opravě základu daně nebo o opravě výše daně obsahuje“ nahrazují slovy „je daňový doklad, který se vystavuje při opravě základu nebo výše daně; tento doklad musí obsahovat tyto údaje:“.

        148. V § 45 odst. 3 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.

        149. V § 46 odst. 1 písm. a) se slova „uplynuly nejméně 2 roky“ nahrazují slovy „uplynul nejméně 1 rok“.

        150. V § 46 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slova „se dlužník nachází v insolvenčním“ nahrazují slovy „proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční“.

        151. V § 46 odst. 1 písm. e) se slova „uplynulo 5 let“ nahrazují slovy „uplynuly 3 roky“.

        152. V § 46 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí:

„f)   proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, věřitel mohl v tomto řízení přihlásit pohledávku ze zdanitelného plnění, ale nepřihlásil ji nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, a insolvenční soud

    1.

rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,

    2.

schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo

    3.

zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

g)   uplynul třetí kalendářní měsíc bezprostředně následující po kalendářním měsíci, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu byla vymáhána jiná pohledávka tohoto věřitele vůči tomuto dlužníkovi a exekuce skončila v období od začátku kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, zastavením pro nemajetnost dlužníka,

h)   uplynul třetí kalendářní měsíc bezprostředně následující po kalendářním měsíci, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu byla vymáhána a nebyla dosud zcela vymožena jiná pohledávka tohoto věřitele vůči tomuto dlužníkovi a od vydání prvního exekučního příkazu uplynul nejméně 1 rok, nebo

i)    věřitel dlužníka alespoň dvakrát písemně vyzval ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění, vynaložil úsilí, které lze rozumně vyžadovat, aby se takové výzvy dostaly do dispozice dlužníka, a

    1.

jde o pohledávku nepřesahující 10 000 Kč včetně daně,

    2.

jde o pohledávku, která je alespoň 6 měsíců po splatnosti,

    3.

souhrn pohledávek tohoto věřitele vůči jednomu dlužníkovi, u kterých věřitel provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, nebude přesahovat 20 000 Kč včetně daně za kalendářní rok, a

    4.

nenastala některá ze skutečností podle písmen a) až h).“.

        153. V § 46 odstavec 2 zní:

        „(2) Věřitel je povinen provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nastanou skutečnosti podle odstavce 1 zakládající provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky; podmínky pro provedení takové opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou splněny i v případě, že podle zprávy pro oddlužení nebo podle výsledků skončeného řízení o pozůstalosti bude pohledávka ze zdanitelného plnění plně uspokojena.“.

        154. V § 46 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1“ zrušují.

        155. V § 46 odst. 3 se písmena a) až c) zrušují.

Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena a) až d).

        156. V § 46 odst. 3 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.

        157. V § 46 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e)   před jejím provedením nastala některá ze skutečností podle § 46d odst. 1.“.

        158. V § 46 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

        „(4) Má se za to, že podmínky podle odstavce 3 písm. c) jsou splněny, pokud

a)   věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli

    1.

osobami v kapitálově spojeném seskupení a podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech představuje nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění představoval alespoň 25 %, nebo

    2.

osobami blízkými,

b)   věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy, nebo

c)   dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

        159. V § 46 odstavec 5 zní:

        „(5) Opravu základu daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.“.

        160. V § 46 odst. 6 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

        161. V § 46 odst. 6 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c)   po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel podle odstavce 1 písm. f) mohl domáhat uspokojení pohledávky,“.

Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h).

        162. V § 46 odstavec 7 zní:

        „(7) Věřitelem se pro účely opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a oblasti související s touto opravou rozumí osoba,

a)   která jako plátce uskutečnila zdanitelné plnění, z něhož jí vznikla povinnost přiznat daň,

b)   která daň z tohoto plnění přiznala,

c)   která neobdržela úplatu nebo její část za toto plnění a

d)   jejíž právo na plnění z pohledávky nezaniklo.“.

        163. V § 46 odst. 8 se slova „daně z přidané hodnoty“ nahrazují slovy „opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a oblasti související s touto opravou“ a slova „jako plátce“ se zrušují.

        164. V § 46 se doplňuje odstavec 9, který zní:

        „(9) Věřitel opraví základ daně u pohledávky podle odstavce 1 písm. i) v posledním zdaňovacím období kalendářního roku, ve kterém dojde ke splnění podmínek této opravy.“.

        165. V § 46a odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

        166. V § 46a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

         „g) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, kterou by věřitel podle § 46 odst. 1 písm. f) neobdržel, i kdyby pohledávku v insolvenčním řízení přihlásil; výše neobdržené úplaty se určí kvalifikovaným odhadem, nebo

         h) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, jde-li o opravu základu daně podle § 46 odst. 1 písm. g) až i).“.

        167. V § 46c odst. 6 větě poslední se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

        168. V § 46e se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

„n)   datum splatnosti pohledávky ze zdanitelného plnění, pokud byla oprava základu daně provedena podle § 46 odst. 1 písm. g) až i).“.

        169. V § 46e se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l)   datum splatnosti pohledávky ze zdanitelného plnění, pokud byla oprava základu daně provedena podle § 46 odst. 1 písm. g) až i).“.

        170. V § 46e se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

        „(7) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 nevzniká věřiteli, který neměl povinnost vystavit a nevystavil daňový doklad za zdanitelné plnění, u kterého provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. V takovém případě věřitel provede opravu základu daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

        (8) Pokud se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky, změna výše opravy základu daně určená kvalifikovaným odhadem, dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky týká více zdanitelných plnění uskutečněných pro stejnou osobu, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou.“.

        171. V § 46f odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:

„c)   dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek snížení základu daně, a věřitel neměl povinnost vystavit a nevystavil základní opravný daňový doklad,

d)   dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečnou opravu základu daně, které mají za následek snížení základu daně, a věřitel neměl povinnost vystavit a nevystavil opravný daňový doklad,“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f).

        172. V § 46f se doplňuje odstavec 3, který zní:

        „(3) Povinnost podle odstavce 2 nevzniká věřiteli, který neměl povinnost vystavit a nevystavil daňový doklad za zdanitelné plnění, u kterého provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Tento věřitel je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání přehled zdanitelných plnění, u kterých provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, s uvedením náležitostí, které by byl povinen uvést na daňovém dokladu, pokud by měl povinnost jej vystavit, a které jsou mu známé.“.

        173. Za § 46f se vkládá nový § 46fa, který včetně nadpisu zní:

㤠46fa
Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud věřitel přestal být plátcem

        (1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti věřitele související s opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky i v případě, že přestala být plátcem.

        (2) Pokud věřitel provede opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a není plátcem ke dni jejich uskutečnění, uvede zvýšení nebo snížení základu daně v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se tato oprava, změna výše opravy nebo zrušení opravy považují za uskutečněné.

        (3) Věřiteli podle odstavce 2 nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odstavce 2.

        (4) Oprava základu daně podle odstavce 2 se nezahrne do výpočtu koeficientu podle § 76 odst. 2.

        (5) Pokud osoba povinná k dani provede opravu základu daně podle odstavce 1, je ve lhůtě podle odstavce 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.“.

        174. V § 47 odstavec 7 zní:

        „(7) Osoba, která je povinna přiznat daň, se může rozhodnout, že

a)   u zdanitelného plnění, které obsahuje soubor vzájemně rovnocenného a od sebe neoddělitelného zboží, se uplatní nejvyšší ze sazeb daně, pokud tento soubor obsahuje zboží, které pokud by bylo samostatně dodáno, tak by taková dodání podléhala

    1.

různým sazbám daně, nebo

    2.

sazbě daně a osvobození od daně podle § 71i, nebo

b)   namísto uskutečnění zdanitelného plnění podle písmene a) uskuteční samostatná dodání zboží, která soubor podle písmene a) obsahuje.“.

        175. V § 47 odst. 9 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“.

        176. § 48 včetně nadpisu zní:

㤠48
Stavba pro bydlení

        (1) Stavbou pro bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a)   stavba bytového domu,

b)   stavba rodinného domu,

c)   stavba, která

    1.

slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a

    2.

je zřízena na pozemku, který se stavbou bytového domu nebo rodinného domu podle bodu 1 tvoří funkční celek,

d)   obytný prostor,

e)   místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písmene d), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.

        (2) Stavbou bytového domu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí stavba, která

a)   je zapsána v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“) se způsobem využití bytový dům, nebo

b)   není v registru územní identifikace zapsána, ale lze důvodně předpokládat, že do registru územní identifikace bude se způsobem využití bytový dům zapsána.

        (3) Stavbou rodinného domu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí stavba, která

a)   je zapsána v registru územní identifikace se způsobem využití rodinný dům, nebo

b)   není v registru územní identifikace zapsána, ale lze důvodně předpokládat, že do registru územní identifikace bude se způsobem využití rodinný dům zapsána.

        (4) Pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo slouží k plnění její funkce anebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Touto stavbou není síť technické infrastruktury ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku.

        (5) Obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny.

        (6) Stavba se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dokončenou dnem

a)   nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo

b)   splnění podmínek k trvalému užívání stavby, pokud se pro stavbu kolaudační rozhodnutí nevydává.“.

        177. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:

㤠48a
Stavba pro sociální bydlení

        (1) Stavbou pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a)   stavba bytového domu, v níž je více než polovina podlahové plochy tvořena obytným prostorem pro sociální bydlení,

b)   stavba rodinného domu, jejíž podlahová plocha nepřesahuje 350 m², nebo

c)   obytný prostor pro sociální bydlení.

        (2) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také

a)   ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů nebo pro ubytování státních zaměstnanců,

b)   zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona upravujícího sociální služby,

c)   školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školské zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona upravujícího výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovnou péči ve školských zařízeních,

d)   internát školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením podle právních předpisů upravujících školská výchovná a ubytovací zařízení a školská účelová zařízení,

e)   zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí,

f)    speciální lůžkové zařízení hospicového typu podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, nebo

g)   domov péče o válečné veterány podle zákona upravujícího válečné veterány.

        (3) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také stavba, u níž součet podlahové plochy prostorů využívaných pro účely podle odstavce 2 a podlahové plochy obytných prostorů pro sociální bydlení činí více než polovinu celkové podlahové plochy. Do tohoto součtu se započítá i podíl podlahové plochy společných částí domu s těmito prostory spojený.

        (4) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také jiná stavba, která

a)   slouží výhradně k využití stavby podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 nebo 3 a

b)   je zřízena na pozemku, který se stavbou podle písmene a) tvoří funkční celek.

        (5) Obytným prostorem pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a)   obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m², nebo

b)   místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písmene a), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.

        (6) Způsob výpočtu podlahové plochy pro účely daně z přidané hodnoty stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“.

        178. V nadpisu § 49 se slova „výstavby nebo dodání“ a slovo „sociální“ zrušují.

        179. V § 49 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.

        180. V § 49 odst. 2 se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a za slovo „prostor“ se vkládají slova „ , které nejsou dokončenou stavbou pro bydlení nebo pro sociální bydlení“.

        181. V § 49 odst. 3 písm. a) až c) se za slovo „bydlení“ vkládají slova „ , a to i pokud není dokončená“.

        182. V § 49 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

        „(4) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě pro bydlení nebo pro sociální bydlení. To neplatí, pokud se poskytnutím těchto prací tato stavba mění na stavbu nebo prostor, které nejsou stavbou pro bydlení nebo pro sociální bydlení.

        (5) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, která není stavbou pro bydlení ani pro sociální bydlení, pokud jsou tyto práce provedeny na částech těchto staveb, které jsou určeny nebo slouží výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení podle § 48a odst. 1 písm. c) nebo § 48a odst. 2 nebo 4. Základ daně u poskytnutí prací na částech stavby, které jsou určeny nebo slouží výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení, a částech stavby určených nebo sloužících k jinému účelu, se stanoví podle poměru podlahových ploch prostorů určených nebo sloužících výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení a prostorů určených nebo sloužících k jinému účelu k celkovému součtu těchto podlahových ploch.“.

        183. V části první hlavě II nadpisu dílu 8 se slova „bez nároku na odpočet daně“ zrušují.

        184. V části první hlavě II se pod nadpis dílu 8 vkládá oddíl 1, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl 1
Osvobození v režimu pro malé podniky v tuzemsku

§ 50
Plnění osvobozená v režimu pro malé podniky v tuzemsku

        (1) V tuzemsku je v režimu pro malé podniky od daně osvobozeno plnění uskutečněné osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, nebo osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem, které by bylo zdanitelným plněním, pokud by jej uskutečnil plátce.

        (2) Je-li stanovena povinnost přiznat plnění podle odstavce 1, vzniká tato povinnost ke dni jeho uskutečnění. Pro určení dne uskutečnění plnění podle odstavce 1 se díl 4 této hlavy použije obdobně.

        (3) Při stanovení hodnoty plnění podle odstavce 1 se § 36 použije obdobně.“.

        185. Za § 50 se vkládá označení a nadpis oddílu 2, které znějí:

„Oddíl 2
Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně“.

        186. V § 51 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f)   dodání pozemku (§ 55a),“.

Dosavadní písmena f) až m) se označují jako písmena g) až n).

        187. V § 51 odst. 1 písm. g) se za slovo „dodání“ vkládá slovo „vybrané“.

        188. V § 51 odst. 2 větě druhé se slova „plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty“ nahrazují slovy „tuto přijatou úplatu ke dni jejího přijetí“.

        189. V § 51 odst. 2 větě třetí se slovo „osvobozených“ nahrazuje slovem „osvobozeného“, za slova „odstavce 1“ se vkládají slova „nebo hodnoty úplaty za takové plnění, u které vznikla povinnost ji přiznat,“ a za číslo „36“ se vkládají slova „a 37a odst. 1 obdobně“.

        190. V § 51 odst. 2 větě čtvrté se slovo „osvobozených“ nahrazuje slovem „osvobozeného“, za slova „odstavce 1“ se vkládají slova „nebo hodnoty úplaty za takové plnění, u které vznikla povinnost ji přiznat,“ a za číslo „42“ se vkládá slovo „obdobně“.

        191. V § 54 odst. 1 se písmeno p) zrušuje.

Dosavadní písmena q) až y) se označují jako písmena p) až x).

        192. V § 54 odst. 1 se písmena h), q), v) a w) zrušují.

Dosavadní písmena i) až p), r) až u) a x) se označují jako písmena h) až t).

        193. V § 54 odst. 1 písm. t) se slova „j) nebo l) až t)“ nahrazují slovy „i) nebo k) až r)“.

        194. V § 54 odst. 1 písm. x) se slova „uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u)“ nahrazují slovy „podle písmen a) až j) nebo l) až t)“.

        195. Za § 55 se vkládá nový § 55a, který včetně nadpisu zní:

㤠55a
Dodání pozemku

        (1) Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který

a)   netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a

b)   není stavebním pozemkem.

        (2) Stavebním pozemkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek,

a)   na kterém lze na základě územně plánovací dokumentace vydané obcí, vymezení zastavěného území nebo rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona umístit stavbu pevně spojenou se zemí; to neplatí, pokud je zřejmé, že na pozemek nelze takovou stavbu umístit nebo je to vysoce nepravděpodobné, nebo

b)   na kterém nebo v jehož okolí byly nebo jsou prováděny stavební nebo obdobné práce za účelem budoucího umístění stavby pevně spojené se zemí na tomto pozemku.

        (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se za stavbu pevně spojenou se zemí nepovažuje stavba, která se na pozemku nachází a jejíž význam pro obvyklé užití takového pozemku je zanedbatelný.

        (4) Plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se mohou rozhodnout, že se i u dodání pozemku podle odstavce 1 jedná o zdanitelné plnění. Pokud je příjemce tohoto plnění plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. Pokud plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, přijali před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které jim nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.“.

        196. § 56 včetně nadpisu zní:

㤠56
Dodání vybrané nemovité věci

        (1) Dodání dokončené vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně s výjimkou prvního dodání této nemovité věci uskutečněného do konce dvacátého třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se vybraná nemovitá věc považuje za dokončenou nebo v němž nastala skutečnost podle odstavce 3; pro účely určení počátku této doby je rozhodná skutečnost, která nastala později.

        (2) Vybraná nemovitá věc se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dokončenou dnem

a)   nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo

b)   splnění podmínek k trvalému užívání této nemovité věci, pokud se pro tuto nemovitou věc kolaudační rozhodnutí nevydává.

        (3) Za první dodání dokončené vybrané nemovité věci se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také první dodání této nemovité věci uskutečněné po

a)   dni nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí po provedení změny, během níž došlo k podstatné změně této nemovité věci, nebo dnem splnění podmínek k trvalému užívání této nemovité věci po provedení této změny, pokud se po jejím provedení kolaudační rozhodnutí nevydává; to neplatí v případě, že

    1.

je kolaudační rozhodnutí vydáno jiné osobě než osobě, která tuto změnu provedla, nebo

    2.

podmínky k trvalému užívání této nemovité věci po provedení této změny splnila jiná osoba než osoba, která tuto změnu provedla, nebo

b)   dni, kdy se změna probíhající na této nemovité věci stala podstatnou změnou, pokud k dodání této nemovité věci dochází přede dnem

    1.

nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí po provedení této změny, nebo

    2.

splnění podmínek k trvalému užívání této nemovité věci po provedení této změny, pokud se po jejím provedení kolaudační rozhodnutí nevydává.

        (4) Vybraná nemovitá věc se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dokončenou, byla-li dokončena pouze její část.

        (5) Podstatnou změnou dokončené vybrané nemovité věci se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí změna dokončené vybrané nemovité věci, jejímž cílem je změna jejího využití nebo podmínek jejího obývání, pokud skutečné náklady vynaložené na tuto změnu bez daně osobou, která uskutečňuje bezprostředně následující dodání této nemovité věci, přesáhnou 30 % základu daně při tomto bezprostředně následujícím dodání.

        (6) Skutečnosti rozhodné pro počátek běhu doby podle odstavce 1 se v případě pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby.

        (7) Vybranou nemovitou věcí se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a)   stavba pevně spojená se zemí,

b)   jednotka,

c)   pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo

d)   právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.

        (8) Plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se mohou rozhodnout, že se u dodání dokončené vybrané nemovité věci jedná o zdanitelné plnění, i pokud má být podle odstavce 1 osvobozeno od daně. Pokud je příjemce tohoto plnění plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. Pokud plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, přijali před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které jim nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.“.

        197. V § 56a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

        „(3) Plátce se může rozhodnout, že se jedná o zdanitelné plnění, pokud jde o nájem nemovité věci jinému plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, pro účely uskutečňování jejich ekonomické činnosti.

        (4) Osoba neusazená v tuzemsku, která není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti jedná o zdanitelné plnění.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

        198. V § 56a odst. 5 úvodní část ustanovení zní:

        „Odstavce 3 a 4 se nepoužijí pro nájem“.

        199. V § 56a odst. 5 písm. a) se slova „podle stavebního zákona“ zrušují.

        200. V § 56a odst. 5 písm. c) se za slovo „která“ vkládají slova „zahrnuje obytný prostor a“.

        201. V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání⁴³)“ nahrazují slovy „podle školského zákona“.

Poznámka pod čarou č. 43 se zrušuje.

        202. V § 57 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „školách^44a)“ nahrazuje slovy „školách podle zákona o vysokých školách“.

Poznámka pod čarou č. 44a se zrušuje.

        203. V § 57 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „bakalářských, magisterských a doktorských“ zrušují.

        204. V § 57 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „uskutečňovaných podle zákona o vysokých školách“ zrušují.

        205. V § 57 odst. 1 písm. c) se bod 3 zrušuje.

        206. V § 57 odst. 1 písmeno d) zní:

„d)   činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e), poskytovaná

    1.

osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti,

    2.

osobou, která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program,

    3.

osobou, která vykonává tuto činnost ze zákona, nebo

    4.

školou v oblasti oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení,“.

        207. V § 57 odst. 1 písmena f) a g) znějí:

„f)   jazykové vzdělání poskytované v

    1.

jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou vzdělávacími institucemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které poskytují jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, nebo

    2.

přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44f),

g)   výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži, pokud jsou poskytovány

    1.

státem,

    2.

krajem,

    3.

obcí,

    4.

organizační složkou státu, kraje nebo obce,

    5.

dobrovolným svazkem obcí,

    6.

hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,

    7.

příspěvkovou organizací, nebo

    8.

právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,“.

        208. V § 57 odst. 1 písm. h) bod 8 zní:

        „8. právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.“.

        209. V § 62 odstavec 1 zní:

        „(1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží použitého plátcem výlučně k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně; to neplatí pro dodání stavebního pozemku nebo dodání dokončené vybrané nemovité věci, které není osvobozeno od daně podle § 56 odst. 1.“.

        210. V § 62 se doplňuje odstavec 3, který zní:

        „(3) Plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se mohou rozhodnout, že se i u dodání pozemku podle § 55a odst. 1 nebo u dodání dokončené vybrané nemovité věci, která jsou osvobozena od daně podle odstavce 1, jedná o zdanitelné plnění; § 55a odst. 4 a § 56 odst. 8 se použijí obdobně.“.

        211. V části první hlavě II se označení a nadpis dílu 9 zrušují.

        212. Za § 62 se vkládá označení a nadpis oddílu 3, které znějí:

„Oddíl 3
Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně“.

        213. V § 63 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „71i“ nahrazuje textem „71l“.

        214. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:

        „m) pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit (§ 71l).“.

        215. V § 63 odst. 2 se slovo „osvobozených“ nahrazuje slovem „osvobozeného“, za číslo „36“ se vkládá slovo „obdobně“ a číslo „43“ se nahrazuje slovy „42a obdobně“.

        216. V § 64 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

        217. V § 64 odst. 3 se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“ 218. V § 64 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

        219. V § 65 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.

        220. V § 66 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:

        „(3) Vývoz zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího, je podle odstavce 2 písm. b) osvobozen od daně, pokud

a)   bydliště cestujícího a místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází ve třetí zemi; má se za to, že bydliště a místo, kde se cestující obvykle zdržuje, se nachází ve třetí zemi, pokud se místo zapsané v cestovním dokladu nachází ve třetí zemi,

b)   toto zboží je neobchodní povahy a

c)   toto zboží je vyvezeno do konce třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se uskutečnilo dodání tohoto zboží, u kterého plátce vystavil doklad o prodeji.

        (4) V případě dodání zboží uskutečněného v tuzemsku lze podle odstavce 3 osvobodit pouze vývoz zboží, jehož cena včetně daně uvedená na jednom dokladu o prodeji podle § 84 odst. 1 vystaveném jednomu cestujícímu je vyšší než 2 000 Kč.

        (5) Celní úřad pro účely osvobození od daně podle odstavce 3 potvrdí na žádost cestujícího výstup zboží, které se nachází v jeho osobním zavazadle, z území Evropské unie.

        V případě, že celní úřad zjistí, že nejsou splněny podmínky podle odstavce 3 nebo 4, výstup tohoto zboží nepotvrdí.

        (6) Na dodání zboží uskutečněné v tuzemsku, jehož vývoz bude osvobozen podle odstavce 3, se hledí jako na zdanitelné plnění do dne, kdy dojde ke splnění podmínek pro toto osvobození a uplatnění nároku na vrácení daně podle § 84 odst. 9; to neplatí pro dodání zboží osvobozené od daně podle jiného ustanovení tohoto zákona.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 7 a 8.

        221. V § 66 odst. 8 písm. a) se za slovo „úřadu“ vkládají slova „nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu“.

        222. V § 66 se doplňuje odstavec 9, který zní:

        „(9) Výstup zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího, z území Evropské unie je plátce povinen prokázat potvrzením celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o jeho výstupu.“.

        223. V § 68 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z přidané hodnoty“ a slova „tyto subjekty uvedené v příslušných předpisech Evropské unie⁷⁵)“ se zrušují.

Poznámka pod čarou č. 75 se zrušuje.

        224. V § 68 odst. 7 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

        225. V § 68 odst. 8 se slova „ , zvláštní misi“ zrušují.

        226. V § 68 odstavec 9 zní:

        „(9) Správce daně na žádost osoby požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2 potvrdí osvědčení o osvobození od daně, pokud

a)   má být této osobě v jiném členském státě dodáno zboží nebo poskytnuta služba a má se u takového plnění uplatnit osvobození od daně s nárokem na odpočet daně a

b)   by u dodání zboží nebo poskytnutí služby podle písmene a) v případě jejich uskutečnění s místem plnění v tuzemsku byla daň zaplacená v ceně tohoto zboží nebo služby vrácena této osobě podle § 80.“.

        227. V § 68 odst. 10 úvodní části ustanovení se za slovo „služby“ vkládají slova „ozbrojeným silám jiného státu“.

        228. V § 68 odst. 10 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „použití“ vkládá slovo „těmito“.

        229. V § 68 odst. 10 písm. a) se na konci bodu 1 slovo „nebo“ zrušuje.

        230. V § 68 odst. 10 písm. a) bodě 2 se slova „ , nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír“ zrušují a slova „určené pro použití ozbrojenými silami České republiky nebo jejich civilními zaměstnanci anebo k zásobení jejich jídelen“ se nahrazují slovy „ozbrojeným silám České republiky, nebo“.

        231. V § 68 odst. 10 se na konci písmene a) doplňuje bod 3, který zní:

        „3. státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou,“.

        232. V § 68 odst. 10 písm. b) se na konci bodu 1 slovo „nebo“ zrušuje.

        233. V § 68 odst. 10 písm. b) bodě 2 se slova „ , nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír“ zrušují.

        234. V § 68 odst. 10 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 3, který zní:

        „3. státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.“.

        235. V § 68 se na konci textu odstavce 12 doplňují slova „ , nebo jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu“.

        236. V § 68 se odstavec 13 zrušuje.

Dosavadní odstavce 14 až 21 se označují jako odstavce 13 až 20.

        237. V § 68 odst. 15 se číslo „17“ nahrazuje číslem „16“.

        238. V § 68 odst. 18 až 20 se číslo „18“ nahrazuje číslem „17“.

        239. V § 71 odst. 4 písm. a) se slova „osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu“ nahrazují slovy „osobě podle § 80 odst. 1 nebo 2“.

        240. V § 71 odst. 4 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.

        241. V § 71 odst. 4 písm. d) bodě 2 se slova „ , nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír“ zrušují.

        242. V § 71 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e)   ozbrojenými silami státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, nebo osobami podle § 86a odst. 1, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.“.

        243. V § 71 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.

        244. V § 71c odst. 2 písm. a) se za text „100 g“ vkládají slova „náplní do“.

        245. V § 71f se slova „motorovém dopravního“ nahrazují slovy „motorovém dopravním“.

        246. V § 71g odst. 2 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

        247. V § 71i odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „brožura,“ vkládá slovo „leták,“.

        248. V § 71i odstavec 3 zní:

        „(3) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby se na dodání zboží nebo poskytnutí služby uplatní, pokud nelze na takové plnění uplatnit osvobození od daně bez nároku na odpočet daně nebo jiné osvobození od daně s nárokem na odpočet daně.“.

        249. Za § 71k se vkládá nový § 71l, který včetně nadpisu zní:

㤠71l
Osvobození od daně při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit

        (1) Od daně je osvobozeno pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2, pokud by v případě jejich dodání s místem plnění v tuzemsku byla daň zaplacená v ceně tohoto zboží nebo nového dopravního prostředku vrácena této osobě podle § 80.

        (2) Pokud je pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu, osvobozeno od daně podle odstavce 1, je osoba požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2 povinna uvést toto plnění v daňovém přiznání pro vrácení daně, ve kterém by toto plnění mohla nejdříve uvést, pokud by žádala o vrácení daně podle § 80.

        (3) Ustanovení § 80 odst. 12, 14 a 15 se použijí při osvobození podle odstavce 1 obdobně.

        K daňovému přiznání podle odstavce 2 je osoba podle § 80 odst. 1 nebo 2 povinna přiložit doklad o prodeji nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně.“.

        250. V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „svých ekonomických činností“ nahrazují slovy „své ekonomické činnosti“.

        251. V § 72 odst. 1 písm. d) se slova „u) a y)“ nahrazují slovy „t) a x)“.

        252. V § 72 odst. 1 písm. d) se slova „j), l) až t) a x)“ nahrazují slovy „i), k) až r) a t)“.

        253. V § 72 odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.

        254. V § 72 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

        255. V § 72 odst. 4 úvodní části ustanovení se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.

        256. V § 72 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

        „(7) Je-li plátce osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, která může tento režim využívat, nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro účely uskutečňování plnění v postavení osoby, která využívá režim pro malé podniky.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.

        257. V § 72 odst. 10 se slova „ani není“ nahrazují slovem „ , není“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ani není sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích“.

        258. V § 73 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.

        259. V § 73 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

        260. V § 73 odstavec 3 zní:

        „(3) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl.

        Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost z tohoto plnění přiznat daň.“.

        261. V § 74 odst. 6 se slova „3 let od konce zdaňovacího období“ nahrazují slovy „druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce“.

        262. § 74a včetně nadpisu zní:

㤠74a
Oprava odpočtu daně osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem

        (1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti související s opravou odpočtu daně podle § 74 i v případě, že přestala být plátcem.

        Pokud osoba povinná k dani provede tuto opravu odpočtu daně, je povinna opravit snížení uplatněného odpočtu daně, které měla povinnost provést při zrušení její registrace plátce.

        (2) Oprava podle odstavce 1 se uvede v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém jsou splněny podmínky pro provedení opravy odpočtu daně.

        (3) Při opravě podle odstavce 1 nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odstavce 2.

        (4) V případě opravy podle odstavce 1 lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.

        (5) Pokud osoba povinná k dani provede opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je ve lhůtě podle odstavce 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.“.

        263. Za § 74a se vkládá nový § 74b, který včetně nadpisu zní:

㤠74b
Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky nebo pohledávky po splatnosti

        (1) Pokud se dlužník, který je plátcem, dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

        (2) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém

a)   mu byl doručen opravný daňový doklad, nebo

b)   nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, pokud věřiteli nevznikla povinnost vystavit opravný daňový doklad.

        (3) Není-li pohledávka ze zdanitelného plnění zcela uspokojena do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se stala splatnou, je dlužník, který je plátcem, povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené z neposkytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, do kterého náleží tento poslední den. U plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně nevzniká, pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula lhůta 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.

        (4) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 3, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, která má za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, pokud pohledávka ze zdanitelného plnění byla zcela nebo zčásti uspokojena, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde k tomuto uspokojení pohledávky.

        Oprava odpočtu daně se provede ve výši vypočtené z poskytnuté úplaty dlužníkem.

        (5) Opravu odpočtu daně podle odstavce 2 lze provést v případě dodatečné opravy základu daně, která je provedena na základě postoupení pohledávky, pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi.

        (6) Při opravě odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 se přihlédne ke všem předchozím opravám odpočtu daně podle odstavců 1 až 4. Pokud byla oprava odpočtu daně podle odstavce 1 nebo 3 provedena ve výši uplatněného odpočtu daně, další oprava odpočtu daně podle odstavce 1 nebo 3 se neprovede.

        (7) Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem.

        (8) Opravu odpočtu daně podle odstavce 2 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná.

        (9) Opravu odpočtu daně podle odstavce 4 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém je dlužník oprávněn provést nejdříve tuto opravu odpočtu daně.“.

        264. V § 75 odstavce 4 až 6 znějí:

        „(4) Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem; v případě, že plátce uplatnil v souladu s tímto zákonem nárok na odpočet daně v plné výši, ale zdanitelné plnění použije pro účely podle odstavce 1, platí, že stanovil kvalifikovaným odhadem poměrný koeficient roven 100 %.

        (5) Plátce, který postupoval podle odstavce 4 a přijaté zdanitelné plnění, které se nestane součástí pořízeného dlouhodobého majetku, použil, stanoví výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití tohoto zdanitelného plnění pro účely uskutečněných plnění v kalendářním roce tohoto použití. Pokud je tento poměrný koeficient o více než 10 procentních bodů

a)   vyšší než poměrný koeficient stanovený kvalifikovaným odhadem, je plátce oprávněn uplatněný odpočet daně v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle skutečného podílu použití opravit, nebo

b)   nižší než poměrný koeficient stanovený kvalifikovaným odhadem, je plátce povinen uplatněný odpočet daně v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle skutečného podílu použití opravit.

        (6) Opravu podle odstavce 5 plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém zdanitelné plnění použil.“.

        265. V § 75 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:

        „(7) Plátce, který postupoval podle odstavce 4 u přijatého zdanitelného plnění, které se stane součástí pořízeného dlouhodobého majetku, stanoví výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití tohoto majetku pro účely uskutečněných plnění v kalendářním roce

a)   jeho pořízení, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odstavce 4 pro tento majetek ke dni jeho pořízení, nebo

b)   bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, pokud je tento plátce oprávněn uplatnit a uplatnil nárok na odpočet daně alespoň u jednoho přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku, nejdříve v kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odstavce 4 pro to z těchto přijatých zdanitelných plnění, u kterého plátce daně uplatnil odpočet daně nejpozději.

        (8) Pokud je poměrný koeficient stanovený podle odstavce 7 odlišný od poměrného koeficientu použitého při uplatnění odpočtu daně u přijatého zdanitelného plnění, je plátce povinen uplatněný odpočet daně opravit v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle odstavce 7, a to za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém

a)   byl dlouhodobý majetek pořízen, nebo

b)   je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění v případě podle odstavce 7 písm. b).

        (9) Podle odstavců 7 a 8 se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u úplaty poskytnuté v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku, ze které vznikla povinnost přiznat daň, obdobně.“.

        266. V § 76 odstavec 1 zní:

        „(1) Plátce má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně, použije-li přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti pro plnění

a)   s nárokem na odpočet daně podle § 72 odst. 1 a

b)   osvobozená

    1.

od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění podle § 72 odst. 1 písm. d), nebo

    2.

v režimu pro malé podniky.“.

        267. V § 76 odst. 3 písmeno b) zní:

„b)   jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných a osvobozených

    1.

od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění podle § 72 odst. 1 písm. d), a

    2.

v režimu pro malé podniky.“.

        268. V § 76 odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

        269. V § 76 odstavec 10 zní:

        „(10) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty poskytnuté v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, s použitím vypořádacího koeficientu v jiné výši než je výše vypořádacího koeficientu pro kalendářní rok pořízení tohoto majetku nebo pro kalendářní rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém byl tento dlouhodobý majetek pořízen, nebo za rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stane součástí pořízeného dlouhodobého majetku.“.

        270. V § 77 odst. 1 se slova „svých ekonomických činností“ nahrazují slovy „své ekonomické činnosti“.

        271. V § 78 odst. 3 a 5 a § 78a odst. 1 úvodní části ustanovení se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.

        272. § 78b zní:

㤠78b

        Pro výpočet úpravy odpočtu daně se u pořízeného dlouhodobého majetku částka daně na vstupu stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.“.

        273. V § 78c odst. 1 písm. c) se slova „obchodní korporace,“ nahrazují slovy „právnické osoby, nebo“.

        274. V § 78c odst. 1 písm. d) se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        275. V § 79 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „toto plnění“ zrušují.

        276. V § 79 odst. 1 písm. a) se slovo „pořídila“ nahrazuje slovy „se toto plnění uskutečnilo“.

        277. V § 79 odst. 1 písm. b) se za slovo „je“ vkládají slova „toto plnění“.

        278. V § 79 odstavec 2 zní:

        „(2) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud

a)   se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečnily v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,

b)   se dodané zboží nebo poskytnutá služba staly součástí nedokončeného dlouhodobého majetku a tento majetek je uveden do stavu způsobilého k užívání

    1.

v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, nebo

    2.

nejdříve ke dni, kdy se stala plátcem, a

c)   majetek, jehož se zboží nebo služba staly součástí, je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“.

        279. V § 79 odst. 4 písm. c) se slova „nebo 83“ nahrazují slovy „ , 83 nebo 83a“, slova „podání žádosti o“ se nahrazují slovy „uplatnění nároku na“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , nebo protože se plátcem stala dříve, než jej mohla uplatnit“.

        280. V § 79 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

        „(5) Plátce má za obdobných podmínek jako podmínek podle odstavců 1 až 4 nárok na odpočet daně v případě jmění převáděného nebo přecházejícího při přeměně právnické osoby nabytého od osoby povinné k dani, která nebyla plátcem ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do veřejného rejstříku nebo obdobné evidence podle právních předpisů jiného státu. Tento nárok lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den tohoto zápisu. V tomto daňovém přiznání uvede plátce rovněž hodnoty plnění podle § 76 odst. 1 písm. b), která uskutečnila osoba povinná k dani, která nebyla plátcem, v příslušném kalendářním roce.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

        281. V § 79 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

        282. V § 79 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „V daňovém přiznání uvede plátce, který byl bezprostředně předtím, než se stal plátcem, v režimu pro malé podniky, rovněž hodnoty plnění podle § 76 odst. 1 písm. b), která uskutečnil v příslušném kalendářním roce.“.

        283. V § 79 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

        284. V § 79a odst. 4 písm. c) se slova „obchodní korporace,“ nahrazují slovy „právnické osoby, nebo“.

        285. V § 79a odst. 4 písm. d) se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        286. V § 79c písm. a) se slova „obchodní korporace“ nahrazují slovy „právnické osoby“.

        287. V § 79c písm. f) se za slovo „zániku“ vkládají slova „nebo zrušení“.

        288. V § 79d odst. 1 se za slova „zahraniční osoba“ vkládají slova „ , které se daň vrací podle § 83,“, slova „4 nebo § 106b odst. 2 písm. a)“ se nahrazují slovy „1, § 106 odst. 2 písm. b) nebo § 106 odst. 3 nebo 4“ a za slova „na odpočet daně“ se vkládají slova „podle § 72 odst. 1“.

        289. V § 79e odst. 1 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „ke dni zrušení registrace“.

        290. V § 79e odst. 1 písm. c) se text „§ 74a odst. 1“ nahrazuje slovy „§ 74b odst. 1 ani 3“.

        291. V § 79e odst. 3 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.

        292. V § 79e odst. 4 písm. b) se slova „původně uplatněného odpočtu“ nahrazují slovy „snížení odpočtu daně provedeného podle odstavce 1“.

        293. V § 79e odst. 5 písm. d) se slova „nebo 74a“ nahrazují slovy „ , 74a nebo 74b“.

        294. V části první hlavě II se pod nadpis dílu 11 vkládá označení a nadpis oddílu 1, které znějí:

„Oddíl 1
Druhy vracení daně“.

        295. § 80 včetně nadpisu zní:

㤠80
Vracení daně osobě požívající výsad a imunit

        (1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

a)   diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem v tuzemsku,

b)   členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,

c)   zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,

d)   členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).

        (2) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

a)   mezinárodní organizaci se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému v tuzemsku,

b)   subjektu Evropské unie,

c)   úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce v tuzemsku,

d)   členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

        (3) Nárok na vrácení daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle

a)   odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má nejvýše 15 členů personálu, nebo 3 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má alespoň 16 členů personálu; počet členů personálu této osoby se určuje jako průměr počtu členů personálu za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém nárok této osobě vznikl,

b)   odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše

    1.

200 000 Kč za kalendářní rok, a to v kalendářním roce nástupu této osoby na diplomatickou misi nebo konzulární úřad v České republice, a

    2.

100 000 Kč za kalendářní rok v kalendářních letech následujících po kalendářním roce podle bodu 1,

c)   odstavce 2 písm. a) až d) v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu.

        (4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) a omezení podle odstavce 7 se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také daň, která by v případě nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, byla vypočtena, pokud by plnění poskytnuté pro tuto osobu nebylo osvobozeno od daně podle § 71 odst. 4 písm. a) nebo § 71l.

        (5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup nebo přijetí

a)   osobního automobilu splňujícího podmínky podle odstavců 7 a 8,

b)   pohonných hmot pro automobil podle písmene a) v případě, že je diplomatická registrační značka tohoto automobilu uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů,

c)   telekomunikačních služeb,

d)   služeb spojených se sběrem a odvozem komunálního odpadu,

e)   elektřiny, vody, plynu a služeb s tím spojených,

f)    topných olejů pro výrobu tepla,

g)   bezpečnostních služeb v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c),

h)   ubytování pro vrcholné návštěvy v případě osob podle odstavce 1 písm. a) nebo c),

i)    školného v případě osoby podle odstavce 1 písm. b) nebo d),

j)    služby spočívající v nájmu a údržbě nemovité věci, pokud úplatu za tuto službu poskytne osoba podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a jedná se o nemovitou věc uznanou Českou republikou coby přijímajícím státem jako místnost mise, konzulární místnost, místnost entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, nebo místnost veřejné instituce založené podle práva cizího státu,

k)   zboží nebo služby spočívajících v nákupu, výstavbě nemovité věci nebo změně dokončené nemovité věci ve vlastnictví vysílajícího státu nebo entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c), a to pokud celková úplata za tento nákup, výstavbu nebo změnu přesáhla nebo má přesáhnout částku 100 000 Kč a tato osoba k daňovému přiznání pro vrácení daně přiloží potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou; to neplatí v případě zboží nebo služby, které byly nakoupeny nebo přijaty přede dnem uznání tohoto potvrzení Českou republikou.

        (6) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 se vrací zaplacená daň, pokud cena zboží nebo služeb včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom daňovém dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nevztahuje na pohonné hmoty pro osobní automobil splňující podmínky podle odstavců 7 a 8, telekomunikační služby, služby spojené se sběrem a odvozem komunálního odpadu, dodání elektřiny, vody, plynu a služby s tím spojené a topné oleje pro výrobu tepla.

        (7) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) vznikne nárok na vrácení daně při nákupu osobního automobilu nejvýše za

a)   2 osobní automobily v případě velvyslance, nuncia nebo vedoucího mise v rovnocenné hodnosti a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,

b)   1 osobní automobil v případě člena diplomatického personálu a konzulárního úředníka a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,

c)   1 osobní automobil v případě člena administrativního a technického personálu a konzulárního zaměstnance.

        (8) Při nákupu osobního automobilu lze daň vrátit osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 pouze v případě, že je osobnímu automobilu přidělena diplomatická registrační značka podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

        (9) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně za účelem výkonu její funkce. Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby jsou určeny pro osobní spotřebu této osoby nebo člena její rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby.

        (10) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v

a)   daňovém přiznání pro osoby podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, nebo

b)   žádosti o vrácení daně pro osoby podle odstavce 2 písm. b).

        (11) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb k potvrzení naplnění principu vzájemnosti a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání

a)   naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu zboží nebo přijetí služby

    1.

podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu zboží nebo přijetí stejného druhu služby vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby, a

    2.

jiných než podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby,

b)   skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.

        (12) K daňovému přiznání nebo žádosti o vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit

a)   kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby,

b)   kopii osvědčení o registraci vozidla, jde-li o vrácení daně při pořízení osobního automobilu,

c)   v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb v členění na

    1.

zboží a služby podle odstavce 5 a

    2.

zboží a služby jiných než podle odstavce 5,

d)   v případě, že nemá být podle odstavce 5 písm. k) na nákup nebo přijetí plnění použit limit podle odstavce 3 písm. a), potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou,

e)   v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění.

        (13) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) zaniká, pokud není uplatněn do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně subjektu Evropské unie zaniká, pokud není uplatněn do 31. prosince kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

        (14) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit správci daně vrácenou daň, pokud

a)   v období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky je osobní automobil, u jehož nákupu byl uplatněn nárok na vrácení daně, pronajat, zapůjčen, zastaven, zcizen, zničen nebo vyřazen podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebo

b)   přestane být takovou osobou; to neplatí v případě

    1.

osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud je osobní automobil odvezen mimo tuzemsko po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky,

    2.

osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), pokud ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, tento automobil odveze mimo tuzemsko a v okamžiku odvezení tohoto automobilu je jeho vlastníkem.

        (15) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit vrácenou daň do 30 dnů ode dne zjištění skutečnosti podle odstavce 14. Výše daně, kterou je tato osoba povinna vrátit, se vypočte jako součin

a)   výše vrácené daně a

b)   podílu

    1.

počtu dnů, které zbývají z období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, a

    2.

období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky vyjádřeného ve dnech.

        (16) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.

        (17) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby požívající výsad a imunit povinen vystavit a který obsahuje tyto údaje:

a)   obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)   daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c)   jméno osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d)   rozsah a předmět zdanitelného plnění,

e)   evidenční číslo dokladu,

f)    den uskutečnění zdanitelného plnění,

g)   sazbu daně a základ daně,

h)   výši daně,

i)    výši ceny včetně daně celkem.

        (18) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a odstavce 2 písm. a) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) a odstavce 2 písm. c) nebo d) kalendářní čtvrtletí.

        Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den následujícího zdaňovacího období a nejpozději do 31. ledna následujícího po roce, za které se daňové přiznání podává. Žádost o vrácení daně lze podat jednou za kalendářní rok, a to nejdříve po jeho skončení.

        (19) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě

a)   diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla v tuzemsku,

b)   člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a),

c)   subjektu Evropské unie se sídlem v tuzemsku správce daně místně příslušný podle jeho sídla v tuzemsku,

d)   subjektu Evropské unie se sídlem mimo tuzemsko Finanční úřad pro hlavní město Prahu,

e)   mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění v tuzemsku,

f)    úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu v České republice.“.

Poznámka pod čarou č. 55 se zrušuje.

        296. V § 80 odstavec 10 zní:

        „(10) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí

a)   uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo

b)   v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.“.

        297. V § 80 odst. 11 úvodní části ustanovení se za slova „daňové přiznání“ vkládají slova „pro vrácení daně“.

        298. V § 80 odst. 12 úvodní části ustanovení se slova „nebo žádosti o“ nahrazují slovem „pro“.

        299. V § 80 odstavec 13 zní:

        „(13) Osobě požívající výsad a imunit vzniká nárok na zálohu na vracenou daň ve výši a za podmínek podle daňového řádu pro daňový odpočet.“.

        300. V § 80 se odstavce 17 až 19 zrušují.

        301. V § 80a odst. 1 se slova „za nakoupené zboží a služby“ nahrazují slovy „z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku“.

        302. V § 80a se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.

        303. V § 80a odst. 2 se slovo „dokladu“ nahrazuje slovy „daňovém dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby“.

        304. V § 80a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

        „(3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

        305. V § 80a odstavec 4 zní:

        „(4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby.“.

        306. V § 80a se odstavec 5 zrušuje.

        307. § 81 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59a zrušuje.

        308. § 81 včetně nadpisu zní:

㤠81
Vracení bezdůvodně zaplacené daně

        (1) Nárok na vrácení bezdůvodně zaplacené daně může uplatnit příjemce plnění za těchto podmínek:

a)   osoba, která uskutečnila plnění, byla ke dni uskutečnění plnění plátcem a uvedla na dokladu daň

    1.

ve vyšší výši, než měla být uvedena,

    2.

v případě plnění, které není zdanitelným plněním, nebo

    3.

v případě plnění, u kterého měl povinnost přiznat daň příjemce plnění,

b)   osoba, která uskutečnila plnění, u tohoto plnění neprovedla opravu výše daně,

c)   daň za toto plnění je pravomocně stanovena a uhrazena a není předmětem kontrolního postupu ani předmětem řízení o opravném nebo dozorčím prostředku,

d)   bezdůvodně zaplacená částka daně za toto plnění nebyla příjemci zcela vrácena osobou, která uskutečnila plnění,

e)   příjemce plnění

    1.

zaplatil osobě, která uskutečnila plnění, částku uvedenou na dokladu včetně daně za toto plnění a pokud příjemce plnění uplatnil za toto plnění odpočet daně, je tento odpočet daně pravomocně stanoven a není předmětem kontrolního postupu ani předmětem řízení o opravném nebo dozorčím prostředku,

    2.

v dodatečném daňovém přiznání přiznal daň u tohoto plnění, provedl opravu odpočtu daně na správnou výši anebo došlo ke stanovení této daně nebo odpočtu daně ve správné výši z moci úřední a tato daň nebo odpočet daně byly pravomocně stanoveny a uhrazeny; to platí pouze v případě, že příjemce plnění nepřiznal daň za toto plnění ve správné výši, uplatnil odpočet daně za toto plnění ve vyšší výši nebo jej uplatnil za pozdější zdaňovací období, než ve kterém jej mohl v souladu s § 73 odst. 4 uplatnit, a

    3.

vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, aby mu osoba, která uskutečnila plnění, bezdůvodné obohacení vzniklé z bezdůvodně zaplacené daně vydala a

f)    v soudním řízení bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti osoby, která uskutečnila plnění, vydat příjemci plnění bezdůvodné obohacení vzniklé z bezdůvodně zaplacené daně za toto plnění.

        (2) Nárok na vrácení daně vzniká ve výši bezdůvodně zaplacené částky daně, která je bezdůvodným obohacením.

        (3) Nárok na vrácení daně uplatňuje příjemce plnění podáním daňového přiznání pro vrácení daně ve lhůtě do konce čtvrtého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nastal den uskutečnění plnění. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.

        (4) Lhůta podle odstavce 3 neběží po dobu

a)   soudního řízení podle odstavce 1 písm. f),

b)   správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem vrácení bezdůvodně zaplacené daně podle odstavce 1 písm. e) bodu 3.

        (5) K daňovému přiznání pro vrácení daně je příjemce plnění povinen přiložit kopii dokladu podle odstavce 1 písm. a) a kopii rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. f).

        (6) Příjemce plnění je povinen vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby o vrácení bezdůvodně zaplacené daně osobu, která plnění uskutečnila, bez zbytečného odkladu informoval.

        (7) Odstavce 1 až 6 se v případě poskytnutí úplaty, ze které byla přiznána daň, použijí obdobně s tím, že lhůta podle odstavce 3 počíná běžet dnem, kdy byla úplata přijata.“.

        309. V nadpisu § 82 se slova „plátcům v jiných členských státech“ nahrazují slovy „plátci v jiném členském státě“.

        310. V § 82 odst. 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

        311. V § 82 odst. 2 se za slova „o vrácení daně“ vkládají slova „tomuto jinému členskému státu“, slova „ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním finančním ředitelstvím“ se nahrazují slovem „elektronicky“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; žádost o přidělení oprávnění k přístupu je formulářovým podáním“.

        312. V § 82 odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

        313. V § 82 odst. 6 se slova „elektronickou adresu“ nahrazují slovy „adresu elektronické pošty“.

        314. V § 82a odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „byla povinna přiznat daň osoba, které byla tato plnění poskytnuta“ nahrazují slovy „vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a)“.

        315. V § 82a odst. 3 písm. b) se číslo „19“ nahrazuje textem „19a, 19b“.

        316. V § 82a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „jiného členského státu“.

        317. V § 82a odst. 5 písmeno d) zní:

        „d) adresu elektronické pošty,“.

        318. V § 82b odstavec 2 zní:

        „(2) Správce daně může namísto jiných způsobů doručování doručovat písemnosti ve věci vracení daně elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v žádosti o vrácení daně; tato písemnost se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.“.

        319. V § 82b odst. 5 se slovo „doručí“ nahrazuje slovem „vydá“ a slovo „žadateli“ se zrušuje.

        320. V § 82b se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

        „(7) Žadatel, který se ze závažného důvodu nemohl s rozhodnutím o vrácení daně doručovaným podle odstavce 2 seznámit, může požádat správce daně, který toto rozhodnutí doručoval, o vyslovení neúčinnosti tohoto doručení. Tato žádost musí být podána nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se rozhodnutí o vrácení daně považuje za doručené. Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení rozhodnutí o vrácení daně, jinak žádost zamítne. Rozhodnutí o této žádosti správce daně doručí způsobem podle daňového řádu; je-li žádosti vyhověno, doručí správce daně společně s tímto rozhodnutím také rozhodnutí o vrácení daně.“.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.

        321. V § 82b odst. 9 se slova „odstavce 7“ nahrazují slovy „odstavce 8“.

        322. V § 82b odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

        323. V nadpisu § 83 se slova „zahraničním osobám“ nahrazují slovy „zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti“.

        324. V § 83 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „žádá o“ nahrazují slovem „uplatňuje“.

        325. V § 83 odst. 2 se slova „ , 9 a 10“ nahrazují slovy „a 4 a § 83b odst. 1 a 3“.

        326. V § 83 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Princip vzájemnosti je v případě vracení daně zahraniční osobě splněn, pokud je osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného ujednání vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby ve státě, ve kterém má zahraniční osoba uplatňující nárok na vrácení daně sídlo, a tento stát je uveden v seznamu států, u nichž je splněn princip vzájemnosti.

        Ministerstvo financí zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států, u nichž je princip vzájemnosti splněn.“.

        327. V § 83 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

        328. V § 83 se odstavce 4 až 9 zrušují.

Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 4 až 6.

        329. V § 83 odstavce 5 a 6 znějí:

        „(5) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí uplynutím kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet.

        (6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je zahraniční osoba povinna přiložit

a)   kopii daňového dokladu nebo kopii dokladu o zaplacení, jde-li o vrácení daně z dovezeného zboží, a

b)   potvrzení, že je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo obdobné všeobecné dani ze spotřeby ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována; toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání.“.

        330. Za § 83 se vkládají nové § 83a a 83b, které včetně nadpisů znějí:

㤠83a
Vracení daně zahraniční osobě při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží

        (1) Zahraniční osoba, která není plátcem a která pořídila z jiného členského státu nebo dovezla zboží s místem plnění v tuzemsku, má nárok na vrácení daně na vstupu z tohoto zdanitelného plnění, pokud jej v rámci své ekonomické činnosti použila pro uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, u kterého má podle § 108 odst. 3 povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

        (2) Zahraniční osoba nemá nárok na vrácení daně podle odstavce 1, pokud se jedná o daň, kterou lze vrátit podle § 82a nebo 83.

        (3) Nárok na vrácení daně vzniká okamžikem, kdy zahraniční osoba uskutečnila následné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

        (4) Zahraniční osoba je oprávněna uplatnit nárok na vrácení daně, pokud

a)   přiznala daň z pořízení zboží z jiného členského státu nebo zaplatila daň z dovozu zboží, o jejíž vrácení žádá, a

b)   vystavila daňový doklad při uskutečnění následného zdanitelného plnění, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

        (5) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet prvním dnem druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém došlo k uskutečnění následného zdanitelného plnění, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a skončí posledním dnem kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém došlo k uskutečnění pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží.

        (6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je zahraniční osoba povinna přiložit

a)   kopii daňového dokladu, který obdržela při pořízení zboží z jiného členského státu, nebo daňový doklad při dovozu zboží a

b)   kopii daňového dokladu, který vystavila při uskutečnění následného zdanitelného plnění, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

§ 83b
Společná ustanovení pro vracení daně zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti a při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží

        (1) Při uplatnění nároku na vrácení daně zahraniční osobě se postupuje obdobně podle ustanovení upravujících uplatnění nároku na odpočet daně.

        (2) V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně je zahraniční osoba povinna uvést také adresu elektronické pošty.

        (3) Provádí-li zahraniční osoba opravu vrácené daně na základě skutečnosti, že u přijatého zdanitelného plnění nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, uvede tuto opravu do daňového přiznání pro vrácení daně, které

a)   je povinna podat do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých je povinna vracenou daň snížit, a

b)   lze podat nejdříve po obdržení opravného daňového dokladu.

        (4) Daň bude vrácena, pokud částka vracené daně činí

a)   nejméně 7 000 Kč, nebo

b)   nejméně 1 000 Kč, je-li nárok na vrácení daně uplatněn pouze jednou za kalendářní rok, a to v posledním kalendářním čtvrtletí tohoto roku.

        (5) Vznikne-li v důsledku vyměření nebo doměření vracené daně zahraniční osobě vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb určený touto osobou.“.

        331. § 84 včetně nadpisu zní:

㤠84
Vracení daně při dodání zboží cestujícímu určeného k vývozu v osobním zavazadle

        (1) Plátce, který dodá zboží cestujícímu podle § 66 odst. 3 písm. a), který jej hodlá vyvézt v osobním zavazadle, je povinen na žádost cestujícího bezprostředně po dodání zboží vystavit doklad o prodeji, pokud je splněna podmínka podle § 66 odst. 4. Tento doklad obsahuje alespoň tyto údaje:

a)   obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který dodává zboží,

b)   daňové identifikační číslo plátce, který dodává zboží,

c)   rozsah a předmět plnění,

d)   evidenční číslo dokladu,

e)   den uskutečnění tohoto plnění,

f)    sazbu daně a základ daně nebo hodnotu osvobozeného plnění,

g)   výši daně,

h)   výši ceny včetně daně celkem,

i)    měnu plnění,

j)    jméno cestujícího, číslo jeho cestovního dokladu a kód země v tomto cestovním dokladu uvedený; tento doklad je cestující povinen předložit plátci.

        (2) Plátce podle odstavce 1 je povinen bezprostředně po vystavení dokladu o prodeji oznámit elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Celní správy České republiky (dále jen „informační systém pro vracení daně cestujícímu“) údaje podle odstavce 1. Toto oznámení je formulářovým podáním. Na informační systém pro vracení daně cestujícímu se použijí obdobně ustanovení daňového řádu, která se použijí na daňovou informační schránku.

        (3) Povinnost podle odstavce 2 se považuje za splněnou v okamžiku, kdy plátce podle odstavce 1 získá z informačního systému pro vracení daně cestujícímu automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů.

        (4) Oznámení učiněné jiným způsobem než podle odstavce 2 je neúčinné.

        (5) Nezíská-li plátce podle odstavce 1 z informačního systému pro vracení daně cestujícímu automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů, je povinen vystavit cestujícímu doklad o prodeji v listinné podobě; v tomto případě plátce splní povinnost podle odstavce 2 do konce dne následujícího po dni dodání zboží podle odstavce 1.

        (6) S vystavením dokladu o prodeji podle odstavce 1 v elektronické podobě musí cestující souhlasit.

        (7) Pokud je doklad o prodeji vystaven v listinné podobě, obsahuje rovněž sdělení „VAT REFUND“ nebo „TAX FREE“.

        (8) Pokud je v tuzemsku potvrzen výstup zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího, z území Evropské unie, celní úřad bez zbytečného odkladu elektronicky zašle toto potvrzení rovněž plátci podle odstavce 1; toto potvrzení celní úřad nezašle, pokud k okamžiku potvrzení výstupu zboží z území Evropské unie nebyly údaje podle odstavce 1 evidovány v informačním systému pro vrácení daně cestujícímu.

        (9) Za správnost údajů na dokladu o prodeji odpovídá plátce. Na doklad o prodeji se použijí ustanovení o zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. Na potvrzení celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o výstupu zboží v listinné podobě se použijí ustanovení o uchovávání daňových dokladů obdobně.

        (10) Cestující může požádat plátce podle odstavce 1 o vrácení částky ve výši daně uplatněné na dodání zboží cestujícímu, jehož vývoz je osvobozen od daně, do konce šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se uskutečnilo dodání zboží cestujícímu.

        (11) Plátce může uplatnit nárok na vrácení daně ve výši daně uplatněné na dodání zboží cestujícímu, jehož vývoz je osvobozen od daně, nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde ke splnění těchto podmínek:

a)   plátce disponuje dokladem potvrzeným celním úřadem nebo obdobným orgánem podle právních předpisů jiného členského státu s uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie nebo potvrzením celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o výstupu zboží a

b)   plátce vyplatil částku ve výši daně ve prospěch cestujícího.

        (12) Nárok na vrácení daně podle odstavce 11 lze uplatnit do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl potvrzen výstup zboží z území Evropské unie. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.

        (13) Vystavit doklad o prodeji může namísto plátce podle odstavce 1 jiná osoba, a to na základě jejich ujednání; v tomto rozsahu má tato jiná osoba stejná práva a povinnosti jako tento plátce. Automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů a elektronické potvrzení celního úřadu o výstupu zboží se zasílá osobě, která údaje prostřednictvím informačního systému pro vracení daně cestujícímu oznámila.

        (14) Plátce podle odstavce 1 se může v okamžiku dodání zboží rozhodnout, že vývoz zboží v osobním zavazadle cestujícího není osvobozen od daně podle § 66 odst. 3; v takovém případě podle odstavců 1 až 13 nepostupuje.

        (15) Pokud se plátce podle odstavce 1 v okamžiku dodání zboží rozhodne, že podle odstavců 1 až 13 postupuje, musí podle nich postupovat i v případě dalších dodání zboží podle odstavce 1, která uskuteční do konce příslušného kalendářního roku.“.

        332. § 85 se včetně nadpisu zrušuje.

        333. V nadpisu § 86 se slova „cizích států“ nahrazují slovy „jiného státu a Ministerstvu obrany“.

        334. V § 86 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „daně“ vkládají slova „z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku“ a slova „při pořízení“ se nahrazují slovem „u“.

        335. V § 86 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „vysílajícího“ zrušuje.

        336. V § 86 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 2 až 9.

        337. V § 86 odst. 3 se věta první zrušuje.

        338. V § 86 odstavce 4 až 6 znějí:

        „(4) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí uplynutím 1 roku od konce kalendářního měsíce, ve kterém začala běžet.

        (5) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby.

        (6) Správce daně při vracení daně ozbrojeným silám jiného státu prostřednictvím Ministerstva obrany

a)   doručuje písemnosti a provádí další potřebná vyrozumění,

b)   vrací vratitelný přeplatek, a to na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely.“.

        339. V § 86 se odstavce 7 až 9 zrušují.

        340. § 86a včetně nadpisu zní:

㤠86a
Vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy

        (1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu a na základě které je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 68 odst. 10, vzniká

a)   příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a členům jeho rodiny, nebo

b)   dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.

        (2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.

        (3) Osoba podle odstavce 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí; tuto žádost nelze podat elektronicky.

        (4) Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem, na který se použije § 86 odst. 7 obdobně, a další písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.

        (5) Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.

        (6) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.

        (7) Pro osobu podle odstavce 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.“.

        341. V § 86a odstavce 2 a 3 znějí:

        „(2) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí uplynutím 1 roku od konce kalendářního měsíce, ve kterém začala běžet.

        (3) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit

a)   kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby,

b)   další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.“.

        342. V § 86a se odstavce 4 až 7 zrušují.

        343. Za § 86a se vkládá nový § 86b, který včetně nadpisu zní:

㤠86b
Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně

        (1) Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vrácení daně daňovým subjektem.

        (2) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.“.

        344. § 86b se včetně nadpisu zrušuje.

        345. Za § 86a se vkládají nové oddíly 2 a 3, které včetně nadpisů znějí:

„Oddíl 2
Vystavování dokladů při vracení daně

§ 86b

        (1) Plátce uskutečňující zdanitelné plnění je na žádost osoby, pro kterou se takové plnění uskutečňuje a která může požádat o vrácení daně podle § 80, 80a, 86 nebo 86a, povinen bezodkladně vystavit doklad o dodání zboží nebo poskytnutí služby. To neplatí, pokud je plátce povinen vystavit této osobě daňový doklad.

        (2) Doklad o dodání zboží nebo poskytnutí služby obsahuje náležitosti daňového dokladu s tím, že tento doklad namísto údaje o dni vystavení daňového dokladu a údaje o dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud se liší ode dne vystavení dokladu, obsahuje pouze údaj o dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Oddíl 3
Správa vracení daně

§ 86c
Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně

        (1) Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vracení daně daňovým subjektem.

        (2) Tento oddíl se s výjimkou odstavce 1 nepoužije pro vracení

a)   daně plátci v jiném členském státě,

b)   daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě,

c)   bezdůvodně zaplacené daně,

d)   daně při dodání zboží cestujícímu určeného k vývozu v osobním zavazadle.

§ 86d
Místní příslušnost

        (1) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně je Finanční úřad pro hlavní město Prahu.

        (2) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě

a)   diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla v tuzemsku,

b)   člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a),

c)   subjektu Evropské unie se sídlem v tuzemsku správce daně místně příslušný podle jeho sídla v tuzemsku,

d)   mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění v tuzemsku,

e)   úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu v České republice.

§ 86e
Uplatnění nároku na vrácení daně

        (1) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání pro vrácení daně.

        (2) Nárok na vrácení daně lze uplatnit pouze ve lhůtě pro uplatnění nároku na vrácení daně.

        Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká.

        (3) K nároku uplatněnému mimo lhůtu pro jeho uplatnění se nepřihlíží.

        (4) Lhůtu pro uplatnění nároku na vrácení daně nelze navrátit v předešlý stav.

§ 86f
Četnost podávání daňového přiznání pro vrácení daně

        (1) V daňovém přiznání pro vrácení daně lze uplatnit jeden nebo více nároků na vrácení daně, u nichž běží lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně.

        (2) Daňové přiznání pro vrácení daně, kterým se uplatňuje nárok na vrácení daně, lze podat jednou za

a)   kalendářní měsíc, jde-li o vracení daně

    1.

osobě požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) nebo § 80 odst. 2 písm. a),

    2.

mezinárodní organizaci se sídlem mimo tuzemsko,

    3.

ozbrojeným silám jiného státu nebo Ministerstvu obrany, nebo

    4.

příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu nebo dalším osobám podle mezinárodní smlouvy,

b)   kalendářní čtvrtletí, jde-li o vracení daně

    1.

osobě požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 80 odst. 2 písm. c) nebo d),

    2.

zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti, nebo

    3.

zahraniční osobě při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží, nebo

c)   kalendářní rok, jde-li o vracení daně subjektu Evropské unie.

§ 86g
Způsob podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně a některých dalších úkonů

        (1) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně

a)   lze podat pouze elektronicky, jde-li o vrácení daně zahraniční osobě

    1.

na základě principu vzájemnosti, nebo

    2.

při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží, nebo

b)   nelze podat elektronicky, jde-li o vrácení daně osobě požívající výsad a imunit.

        (2) Ustanovení tohoto zákona o neúčinnosti podání se na daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně nepoužije.

        (3) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně

a)   podává subjekt Evropské unie se sídlem mimo tuzemsko prostřednictvím Generálního finančního ředitelství,

b)   podávají a jiné úkony vůči správci daně při stanovení vracené daně činí ozbrojené síly jiného státu prostřednictvím Ministerstva obrany.

        (4) Podání učiněné ozbrojenými silami jiného státu elektronicky může být podepsáno i ve formě digitalizovaného zobrazení vlastnoručního podpisu. Má-li Ministerstvo obrany o pravosti tohoto podpisu nebo oprávnění jednající osoby pochybnosti, vyzve ozbrojené síly jiného státu před postoupením tohoto podání správci daně k jeho dodatečnému potvrzení způsobem podle daňového řádu nebo jiným důvěryhodným způsobem, popřípadě k doložení oprávnění jednající osoby, a to ve lhůtě stanovené Ministerstvem obrany. Běh lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo doby podle odstavce 6 se v takovém případě staví ode dne vydání výzvy podle věty druhé do pátého pracovního dne ode dne, kdy došlo k dodatečnému potvrzení podání.

        (5) Lhůta pro podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 3 je zachována, je-li toto podání nejpozději v poslední den lhůty učiněno u orgánu veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává správci daně.

        (6) Dnem podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 3 je den, kdy bylo toto podání postoupeno orgánem veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává, správci daně. Dojde-li k postoupení tohoto podání později než patnáctý den, považuje se za den jeho podání tento den.

§ 86h
Vyloučení opravného daňového přiznání

        Ustanovení o opravném daňovém přiznání se u daňového přiznání pro vrácení daně nepoužijí.

§ 86i
Stanovení vracené daně

        (1) Pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se vracená daň posuzuje ve vztahu k jednotlivému nároku na vrácení daně s tím, že předmětem daňového řízení jsou všechny nároky na vrácení daně uplatněné v jednom daňovém přiznání pro vrácení daně.

        (2) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání pro vrácení daně.

        (3) Neoznamuje-li správce daně výsledek vyměření nebo doměření, považuje se za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně.

        (4) Lhůta pro stanovení daně začne běžet dnem, v němž bylo podáno daňové přiznání pro vrácení daně.

§ 86j
Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku

        Neoznamuje-li správce daně osobě žádající o vrácení daně výsledek vyměření nebo doměření, činí lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku vzniklého v důsledku stanovení daňového odpočtu na základě daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně 60 dní.

§ 86k
Vznik úroku z daňového odpočtu

        Dnem, od kterého běží doba, po jejímž uplynutí vzniká úrok z daňového odpočtu, je při vracení daně den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet.“.

        346. V § 89 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země nebo přeprava zpět na území Evropské unie.“.

        347. V § 89 odst. 19 se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        348. V § 90 odst. 1 písm. c) se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.

        349. V § 90 odst. 2 písmeno b) zní:

        „b) osobou povinnou k dani, která může využívat režim pro malé podniky a která jedná jako osoba, která tento režim využívá, zahrnuje-li toto dodání dlouhodobý hmotný majetek,“.

        350. V § 90 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

        351. V § 90 odst. 3 písm. a) se číslo „13“ nahrazuje číslem „14“.

        352. V § 90 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

        „c) uměleckého díla, které mu dodala osoba povinná k dani jiná než obchodník.“.

        353. V § 90 odst. 14 se slova „ , s výjimkou dokladu o prodeji motorového vozidla pro osobu se zdravotním postižením“ zrušují.

        354. V § 92 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

        „(2) Zlatá mince uvedená v seznamu zveřejněném Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie se pro kalendářní rok, na který je tento seznam zveřejněn, považuje za zlatou minci podle odstavce 1 písm. b).“.

Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

        355. V § 92 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.

        356. V § 92 odst. 6 se slova „zlata podle odstavce 3“ nahrazují slovy „zlata podle odstavce 4“ a slova „daň podle odstavce 4“ se nahrazují slovy „daň podle odstavce 5“.

        357. V § 92 odst. 7 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

        358. V § 92 odst. 9 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“, text „6 písm. b)“ se nahrazuje textem „7 písm. b)“ a slova „7, je“ se nahrazují slovy „8, je“.

        359. V § 92 odst. 10 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

        360. V § 92a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

        „(4) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud se jedná o nucený prodej obchodního majetku plátce.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

        361. V § 92a odstavec 6 zní:

        „(6) Režim přenesení daňové povinnosti nelze použít v případě, že o plátci, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění, nebyla ke dni uskutečnění tohoto plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je plátcem, a to do dne, ve kterém je tato skutečnost o těchto plátcích zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

        362. V § 92b odst. 1 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

        363. V § 92b odst. 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

        364. V § 92d odst. 1 se slova „uplatňuje daň podle § 56 odst. 6“ nahrazují slovy „na základě rozhodnutí podle § 55a odst. 4, § 56 odst. 8 nebo § 62 odst. 3 jedná o zdanitelné plnění“.

        365. V § 92d se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

        366. § 94 a 94a včetně nadpisů znějí:

㤠94
Povinná registrace plátce

        (1) Osoba podle § 6 odst. 1 je povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne překročení částky podle § 6 odst. 1 nebo § 6 odst. 2 písm. b).

        (2) Osoba podle § 6 odst. 3 je povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne uskutečnění plnění, které spadá do jejího obratu v tuzemsku a u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem.

        (3) Osoba podle § 6 odst. 4 je povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

        (4) Plátce podle § 6b až 6ea je povinen podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

§ 94a
Dobrovolná registrace plátce

        (1) Osoba podle § 6f může podat přihlášku k registraci pouze v případě, že není nespolehlivou osobou.

        (2) Lhůta pro vydání rozhodnutí o registraci osoby povinné k dani podle odstavce 1 neběží po dobu řízení o její nespolehlivosti.“.

        367. V § 95a odst. 1 se slova „spojené osoby“ nahrazují slovy „osoby v kapitálově nebo personálně spojeném seskupení“.

        368. V § 95a odstavce 2 a 3 znějí:

        „(2) Skupina se stává plátcem od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Přihláška k registraci skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku podaná po 31. říjnu příslušného kalendářního roku je neúčinná.

        (3) Plátce se při splnění podmínek podle § 5a stává členem skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.

        Žádost o přistoupení plátce do skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku podaná po 31. říjnu příslušného kalendářního roku je neúčinná.“.

        369. V § 95a odst. 4 se slova „měsíce následujícího po měsíci“ nahrazují slovy „kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci“.

        370. V § 95a odst. 5 úvodní části ustanovení a v § 95a odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „obchodní korporace do obchodního“ nahrazují slovy „právnické osoby do veřejného“.

        371. V § 95a odst. 7 se slovo „obchodního“ nahrazuje slovem „veřejného“.

        372. V § 95a se doplňuje odstavec 9, který zní:

        „(9) Správce daně vydá rozhodnutí o registraci skupiny nebo rozhodne o žádosti o přistoupení plátce do skupiny podle odstavce 3 nejdříve 1. listopadu kalendářního roku, ve kterém byla podána přihláška k registraci skupiny nebo tato žádost; den předcházející tomuto dni se považuje za den, kdy správce daně tuto žádost obdržel.“.

        373. Za § 95a se vkládá nový § 95b, který včetně nadpisu zní:

㤠95b
Přestoupení člena skupiny

        (1) Skupina může podat do 31. října příslušného kalendářního roku žádost o přestoupení člena skupiny z původní skupiny, které je členem, se souhlasem původní skupiny a přestupujícího člena.

        (2) Členovi skupiny zaniká členství v původní skupině k poslednímu dni příslušného kalendářního roku a vzniká členství ve skupině, která podala žádost podle odstavce 1, k 1. lednu kalendářního roku bezprostředně následujícího po tomto kalendářním roce.

        (3) Žádost podle odstavce 1 může skupina podat, pokud ke dni přestoupení člena skupiny bude jeho členství v původní skupině trvat alespoň 1 kalendářní rok.

        (4) Žádost o přestoupení do skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku podaná po 31. říjnu příslušného kalendářního roku je neúčinná.“.

        374. V § 96 se doplňuje odstavec 3, který zní:

        „(3) V přihlášce k registraci plátce nebo identifikované osoby je zahraniční osoba povinna uvést také adresu elektronické pošty. Neuvedení adresy elektronické pošty zahraniční osobou není v případě povinné registrace plátce nebo identifikované osoby důvodem pro zamítnutí registrace.“.

        375. Za § 97a se vkládá nový § 97b, který včetně nadpisu zní:

㤠97b
Zvláštní ustanovení o registračním řízení

        (1) Podala-li osoba povinná k dani přihlášku k registraci do 30. září příslušného kalendářního roku z důvodu, že její obrat v tuzemsku v příslušném kalendářním roce překročil částku podle § 6 odst. 1 a nesdělila, že se chce stát plátcem dnem následujícím po překročení této částky, správce daně prověří uvedené údaje do 30 dnů ode dne podání této přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad. Pokud osoba povinná k dani splňuje podmínky podle § 6 odst. 1, správce daně ji o tomto výsledku prověření v této lhůtě vhodným způsobem vyrozumí.

        (2) Podala-li osoba povinná k dani přihlášku k registraci do 30. září příslušného kalendářního roku z důvodu, že jsou naplněny podmínky podle § 6 odst. 3 písm. a), správce daně prověří uvedené údaje do 30 dnů ode dne podání této přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad. Pokud osoba povinná k dani splňuje podmínky podle § 6 odst. 3 písm. a), správce daně ji o tomto výsledku prověření v této lhůtě vhodným způsobem vyrozumí.

        (3) Lhůtu podle odstavce 1 nebo 2 může ve zvlášť složitých případech prodloužit nejblíže nadřízený správce daně.

        (4) Správce daně vydá rozhodnutí o registraci podle odstavce 1 nebo 2 do konce příslušného kalendářního roku, nejdříve však 1. prosince.

        (5) Stala-li se osoba povinná k dani po vydání rozhodnutí o registraci plátce nebo identifikované osoby plátcem k dřívějšímu dni, správce daně nahradí původní rozhodnutí o registraci novým.“.

        376. Za § 98 se vkládají nové § 98a až 98c, které včetně nadpisů znějí:

㤠98a
Omezení volby zmocněnce pro účely doručování

        (1) Pro účely doručování písemností v oblasti daně z přidané hodnoty si mohou plátce nebo identifikovaná osoba, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku, zvolit zmocněnce pouze v případě, že má tento zmocněnec zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona; to

a)   platí také v případě zmocněnce při zvolení dalšího zmocněnce,

b)   neplatí v případě pověření zprostředkovatele osobou uskutečňující vybraná plnění ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

        (2) Zahraniční osoba si může zvolit pouze jednoho zmocněnce pro doručování písemností v oblasti daně z přidané hodnoty.

§ 98b
Zmocněnec pro doručování

        (1) Zahraniční osoba je povinna si nejpozději ke dni, kterým uplyne lhůta pro podání přihlášky k registraci plátce nebo identifikované osoby, nebo ke dni podání přihlášky v případě dobrovolné registrace zvolit zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku zřízenou ze zákona; to neplatí, pokud má tato zahraniční osoba zpřístupněnu datovou schránku. Neuvedení zmocněnce pro doručování v přihlášce k registraci není v případě povinné registrace plátce nebo identifikované osoby důvodem pro zamítnutí registrace.

        (2) Zahraniční osoba, která je plátcem nebo identifikovanou osobou, je povinna si zvolit zmocněnce pro doručování podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne

a)   zániku zmocnění pro doručování, nebo

b)   znepřístupnění datové schránky této zahraniční osoby nebo jejího zmocněnce.

        (3) Plátci nebo identifikované osobě, kteří nesplnili povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování nebo si zvolili zmocněnce pro doručování po stanovené lhůtě, vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den,

a)   který následuje po dni oznámení rozhodnutí o registraci v případě nesplnění povinnosti podle odstavce 1, kdy není splněna povinnost zvolit si zmocněnce podle odstavce 1, nebo

b)   kdy není splněna povinnost zvolit si zmocněnce podle odstavce 2.

        (4) V případě, že bylo rozhodnuto o registraci zahraniční osoby, která nesplnila povinnost podat včas přihlášku k registraci, vzniká plátci nebo identifikované osobě, kteří nesplnili povinnost zvolit si zmocněnce, povinnost uhradit pokutu podle odstavce 3 za každý den od desátého dne následujícího po dni vydání rozhodnutí o jejich registraci, kdy není splněna povinnost zvolit si zmocněnce podle odstavce 1.

        (5) Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit pokutu platebním výměrem. Pokud nadále trvají podmínky pro vznik pokuty, může správce daně rozhodnout o povinnosti uhradit dosud vzniklou část pokuty platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

§ 98c
Zvláštní ustanovení o doručování zahraničním osobám

        (1) V případě, že zahraniční osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku ani nemá zvoleného zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, může správce daně namísto jiných způsobů doručování doručovat této zahraniční osobě písemnosti na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci; tato písemnost se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.

        (2) Správce daně může zahraniční osobě doručit namísto jiných způsobů doručování písemnost veřejnou vyhláškou v případě, že tato zahraniční osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku, nemá zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, ani neuvedla adresu elektronické pošty v přihlášce k registraci. V tomto případě veřejnou vyhlášku nezveřejňuje obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla.“.

        377. V § 98c odst. 1 se za slovo „uvedenou“ vkládají slova „v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně v případě vracení daně podle § 83 nebo 83a nebo“.

        378. V § 98c odst. 2 se za slovo „pošty“ vkládají slova „v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně v případě vracení daně podle § 83 nebo 83a nebo“.

        379. V § 99a odst. 1 písm. a) se za slovo „obrat“ vkládají slova „v tuzemsku“ a částka „10 000 000 Kč“ se nahrazuje částkou „15 000 000 Kč“.

        380. V § 99a odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „Obrat“ vkládají slova „v tuzemsku“.

        381. V § 99a odst. 5 písm. a) se slova „fúzi obchodních korporací“ nahrazují slovy „fúzi právnických osob“ a slova „obratů obchodních korporací“ se nahrazují slovy „obratů v tuzemsku právnických osob“.

        382. V § 99a odst. 5 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „obchodních korporací“ nahrazují slovy „právnických osob“.

        383. V § 99a odst. 5 písm. b) bodě 1 se slova „zanikající obchodní korporace“ nahrazují slovy „v tuzemsku zanikající právnické osoby“, slova „obchodní korporaci“ se nahrazují slovy „právnickou osobu“ a slova „této nástupnické obchodní korporace“ se nahrazují slovy „v tuzemsku této nástupnické právnické osoby“.

        384. V § 99a odst. 5 písm. b) bodě 2 se za slovo „odštěpením“ vkládají slova „nebo vyčleněním“, za slova „součet obratu“ se vkládají slova „v tuzemsku“ a slova „obchodní korporace připadající na nástupnickou obchodní korporaci a obratu této nástupnické obchodní korporace“ se nahrazují slovy „právnické osoby připadající na nástupnickou právnickou osobu a obratu v tuzemsku této nástupnické právnické osoby“.

        385. V § 99a odst. 5 písm. c) se za slovo „obratu“ vkládají slova „v tuzemsku“.

        386. V § 100 odstavec 1 zní:

        „(1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty

a)   veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, a

b)   u plnění jiných než podle písmene a), která nejsou předmětem daně a souvisejí s jejich daňovými povinnostmi, údaje v rozsahu obdobném rozsahu údajů, které mají povinnost vést v evidenci v případě plnění podle písmene a), která nejsou předmětem daně.“.

        387. V § 100 odstavec 3 zní:

        „(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje o obchodním majetku, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu.“.

        388. V § 100 se doplňuje odstavec 5, který zní:

        „(5) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni zajistit, aby údaje podle odstavců 1 až 3 byly v evidenci řádně zaznamenány nejpozději

a)   ve lhůtě pro podání daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, ve kterých jsou obsaženy, nebo

b)   do konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost je evidovat, pokud se nejedná o údaje podle písmene a).“.

        389. V § 101a odst. 1 písm. b) se slova „kontrolní hlášení,“ nahrazují slovy „kontrolní hlášení nebo“ a slova „nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19“ se zrušují.

        390. V § 101a odstavec 3 zní:

        „(3) Podání podle odstavce 1 nelze učinit způsobem spočívajícím v jeho podání prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty.“.

        391. V § 101a se doplňuje odstavec 4, který zní:

        „(4) Podání podle odstavce 1 nebo 2 obsahující vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo ve stanovené struktuře, je neúčinné.“.

        392. V § 101c písm. c) bodě 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

        393. V § 101c písm. c) bodě 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.

        394. V § 101c písm. c) bodě 3 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

        395. V § 101g odst. 1 se za slovo „prostřednictvím“ vkládá slovo „podání“.

        396. V § 101g odst. 4 se slova „elektronickou adresu“ nahrazují slovy „adresu elektronické pošty“.

        397. V § 101h odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ve stanovené lhůtě“ nahrazují slovem „včas“.

        398. V § 101h odst. 1 písm. d) se slova „ani v náhradní lhůtě“ nahrazují slovy „na základě výzvy podle § 101g odst. 1“.

        399. V § 102 odst. 1 písm. c) se slova „zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného“ nahrazují slovem „třístranném“.

        400. V § 102 odst. 3 písm. a) se za slova „příjemce služby“ vkládají slova „ , nebo pokud před uskutečněním této služby přijala úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě“.

        401. V § 102 odst. 3 písm. b) se slova „zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného“ nahrazují slovem „třístranném“.

        402. V § 104 odst. 4 se slova „povinnost uhradit úrok z prodlení“ zrušují, za číslo „3“ se vkládají slova „úrok z prodlení“ a věta poslední se zrušuje.

        403. V § 104 odst. 6 se slova „povinnost uhradit úrok z prodlení“ zrušují, za číslo „5“ se vkládají slova „úrok z prodlení“ a věta poslední se zrušuje.

        404. V § 104 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

        „(8) Úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6 se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li částku 1 000 Kč.“.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.

        405. V § 104 odst. 9 úvodní části ustanovení se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

        406. V § 104 odst. 10 se slova „a 8“ nahrazují slovy „ , 8 a 9“.

        407. § 106 včetně nadpisu zní:

㤠106
Zrušení registrace plátce

        (1) Správce daně zruší registraci plátce z moci úřední nebo na žádost plátce, pokud plátce přestal uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku.

        (2) Správce daně zruší registraci plátce z moci úřední, pokud za předcházející kalendářní rok, po který byl plátcem, neuskutečnil plnění, které spadá do obratu v tuzemsku, a takové plnění neuskutečnil rovněž do dne předcházejícího dni zahájení řízení o zrušení registrace. Pokud je plátce v tuzemsku registrován k dani v režimu Evropské unie nebo dovozním režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, zruší správce daně jeho registraci plátce pouze, pokud v této době neuskutečnil ani vybraná plnění v těchto režimech.

        (3) Správce daně zruší registraci plátce z moci úřední, pokud

a)   závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně a jedná se o

    1.

plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, stal se plátcem podle § 6c a neuskutečnil za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce zdanitelné plnění,

    2.

plátce jiný než podle bodu 1, jehož obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl částku podle § 6 odst. 1, nebo

    3.

skupinu,

b)   nemá v tuzemsku sídlo, stal se plátcem podle § 6c a neuskutečnil v tuzemsku za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců zdanitelné plnění ani plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně,

c)   nemá v tuzemsku sídlo, uskutečnil v tuzemsku za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce pouze vybraná plnění, na která je použit zvláštní režim jednoho správního místa, a nevznikla mu povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2 nebo 3; pokud se však nestal plátcem podle § 6c nebo § 6f, zruší správce daně jeho registraci, pouze pokud uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, nebo

d)   má sídlo v tuzemsku, není skupinou, uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, a uskutečnil za předchozí kalendářní rok a v příslušném kalendářním roce pouze plnění, u kterých neměl nárok na odpočet daně.

        (4) Správce daně zruší registraci plátce na jeho žádost, pokud

a)   má sídlo v tuzemsku, není skupinou, uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, a

    1.

jeho obrat v tuzemsku nepřesáhl za předchozí kalendářní rok ani v příslušném kalendářním roce částku podle § 6 odst. 1, nebo

    2.

uskutečnil za předchozí kalendářní rok a v příslušném kalendářním roce pouze plnění, u kterých neměl nárok na odpočet daně, nebo

b)   se stal plátcem podle § 6c a za 2 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou

    1.

zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno,

    2.

dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem, nebo

    3.

vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa.

        (5) Správce daně zruší registraci plátce na jeho žádost, pokud nemá sídlo v tuzemsku, nestal se plátcem podle § 6c a

a)   ke dni podání žádosti uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, a

b)   za 2 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou

    1.

zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno,

    2.

dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem, nebo

    3.

vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa.

        (6) Správce daně zruší registraci plátce na jeho žádost, pokud se stal plátcem podle § 6f a

a)   ke dni podání žádosti uplynulo alespoň 6 měsíců ode dne, kdy se stal plátcem, a

b)   v případě plátce se sídlem v tuzemsku nebo plátce, který byl bezprostředně předtím, než se stal plátcem, osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, jejich obrat v tuzemsku za příslušný ani předchozí kalendářní rok nepřesáhl částku podle § 6 odst. 1.

        (7) Odvolání proti rozhodnutí správce daně z moci úřední má odkladný účinek.

        (8) Plátce přestává být plátcem dnem

a)   nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace z moci úřední, nebo

b)   předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele.“.

        408. V § 106a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , pokud z tohoto důvodu nelze zrušit registraci plátce z moci úřední“.

        409. V § 106a odst. 4 větě druhé se za slovo „skupiny“ vkládají slova „anebo přestoupí-li člen skupiny, která je nespolehlivým plátcem, do nové skupiny“, slovo „současně“ se zrušuje a za slova „skupina nespolehlivým plátcem“ se vkládají slova „ , a to dnem přistoupení nebo přestoupení těchto osob“.

        410. V § 106a odst. 5 se za slovo „zániku“ vkládají slova „nebo zrušení“ a za slovo „zaniklo“ se vkládají slova „nebo bylo zrušeno“.

        411. V § 106aa odst. 4 se slova „nespolehlivého plátce, stává se tato osoba nespolehlivou osobou okamžikem, kdy přestane být plátcem“ nahrazují slovy „plátce z moci úřední z důvodu, že závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně, nebo ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stávají se tyto osoby nespolehlivými osobami okamžikem, kdy přestanou být plátci“.

        412. § 106ab včetně nadpisu zní:

㤠106ab
Dokončení řízení o nespolehlivosti

        (1) Dojde-li v průběhu řízení o nespolehlivosti k registraci plátce nebo zrušení registrace plátce u osoby, o jejíž nespolehlivosti se řízení vede, řízení o nespolehlivosti se dokončí s tím, že jde-li o

a)   registraci plátce, správce daně rozhodne, že tato osoba je nespolehlivým plátcem, pokud jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o nespolehlivé osobě, nebo

b)   zrušení registrace plátce, správce daně rozhodne, že tato osoba je nespolehlivou osobou, pokud jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o nespolehlivém plátci.

        (2) Odstavec 1 se při registraci skupiny, zrušení registrace skupiny, přistoupení člena do skupiny nebo zániku nebo zrušení členství ve skupině použije obdobně s tím, že o nespolehlivosti se rozhodne pro

a)   celou skupinu, bylo-li řízení o nespolehlivosti vedeno s osobou, která je jejím členem, nebo

b)   každou osobu, která byla členem skupiny, bylo-li řízení o nespolehlivosti vedeno s plátcem, který byl skupinou.“.

        413. Za § 106ab se vkládá nový § 106ac, který včetně nadpisu zní:

㤠106ac
Společná ustanovení pro nespolehlivého plátce a nespolehlivou osobu

        (1) Nespolehlivý plátce nebo nespolehlivá osoba mohou požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými; žádost mohou podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci posledního z rozhodnutí,

a)   že jsou nespolehlivými,

b)   kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými,

c)   že je skupina, jejíž byli členové, nespolehlivým plátcem, nebo

d)   kterým správce daně z moci úřední zrušil registraci plátce daně z důvodu, že závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně.

        (2) Nespolehlivý plátce, který je skupinou, může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem; žádost může podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy

a)   se stal nespolehlivým plátcem, nebo

b)   nabylo právní moci rozhodnutí, kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem.

        (3) Správce daně na žádost nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby rozhodne, že nejsou nespolehlivými, pokud po dobu 1 roku závažným způsobem neporušují své povinnosti vztahující se ke správě daně.

        (4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daná osoba je nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.“.

        414. § 106b včetně nadpisu zní:

㤠106b
Zánik registrace plátce

        (1) Registrace plátce se sídlem v jiném členském státě, který bude registrován do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, zaniká a plátce přestává být plátcem dnem předcházejícím dni registrace do tohoto režimu.

        (2) Plátce, který se stane členem skupiny, přestává být plátcem ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.

        (3) O zániku registrace podle odstavce 1 nebo 2 správce daně osobu podle odstavce 1 nebo 2 vhodným způsobem vyrozumí.

        (4) Na osobu, které zanikla registrace plátce podle odstavce 1 nebo 2, se hledí jako na plátce, kterému byla zrušena registrace.“.

        415. § 106d se včetně nadpisu zrušuje.

        416. V nadpisu § 106f se za slovo „Zánik“ vkládají slova „a zrušení“.

        417. V § 106f odst. 2 se slova „nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy se stal členem skupiny“ nahrazují slovy „ , pokud ke dni zrušení jeho členství bude toto členství trvat alespoň 1 kalendářní rok“.

        418. V § 106f odst. 4 se za slovo „zániku“ vkládají slova „nebo zrušení“.

        419. V § 106f odst. 5 se za slovo „zaniklo“ vkládají slova „nebo bylo zrušeno“.

        420. V nadpisu § 107 se slovo „Zrušení“ nahrazuje slovy „Zánik a zrušení“.

        421. V § 107 odstavec 4 zní:

        „(4) Registrace identifikované osoby zaniká a tato osoba přestává být identifikovanou osobou ke dni předcházejícímu

a)   dni, kdy se stala plátcem, nebo

b)   dni vzniku jejího členství ve skupině.“.

        422. V § 107a odst. 1 písm. b) bodě 1 se za slova „nepořídila zboží“ vkládají slova „z jiného členského státu, které je odesláno nebo přepraveno do tuzemska“.

        423. V § 107a odst. 1 písm. c) se slova „ekonomické činnosti“ nahrazují slovy „ekonomickou činnost“.

        424. V § 107a se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

        425. Za § 107a se vkládá nový § 107b, který včetně nadpisu zní:

㤠107b
Společná ustanovení o zrušení registrace plátce a identifikované osoby na žádost

        (1) Správce daně zruší registraci plátce nebo identifikované osoby, kteří žádají o zrušení registrace, pokud prokáží, že splňují podmínky pro zrušení registrace.

        (2) Proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace na žádost plátce nebo identifikované osoby, nelze uplatnit opravné prostředky.

        (3) Plátce přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace na žádost.

        (4) Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace na žádost.

        (5) Plátce, kterému byla na žádost zrušena registrace, se stává identifikovanou osobou dnem, kdy přestal být plátcem, pokud

a)   nesplňuje podmínky pro zrušení registrace identifikované osoby, nebo

b)   v žádosti o zrušení registrace uvedl, že se chce stát identifikovanou osobou.“.

        426. V § 108 odst. 4 písm. b) se slova „dodáváno zboží zjednodušeným postupem uvnitř území Evropské unie formou třístranného“ nahrazují slovy „dodáno zboží při třístranném“.

        427. V § 108 odst. 4 písm. c) se slova „a) a“ nahrazují slovy „a) nebo“.

        428. V § 108 odst. 4 písm. f) se text „19 odst. 6“ nahrazuje textem „19c odst. 3“.

        429. V § 108 odst. 5 písm. a) se slova „a) a“ nahrazují slovy „a) nebo“.

        430. V § 108 odstavec 7 zní:

        „(7) Osoba určená k uskutečnění nuceného prodeje obchodního majetku plátce je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění podle odstavce 1 spočívajícího v nuceném prodeji obchodního majetku plátce do 15 dnů ode dne uskutečnění tohoto plnění. Pokud tato osoba přijala za toto plnění úplatu, je namísto plátce povinna zaplatit daň na jeho osobní daňový účet bezodkladně po obdržení této úplaty. Ustanovení § 28 odst. 7 se v případě účasti více osob uskutečňujících nucený prodej obchodního majetku na tomto prodeji použije obdobně. Za zaplacení daně odpovídají plátce a osoba určená k uskutečnění nuceného prodeje jeho obchodního majetku společně a nerozdílně.“.

        431. § 108a a 109 včetně nadpisů znějí:

㤠108a
Osoby povinné přiznat plnění

        Plátce je povinen přiznat plnění, pokud uskutečňuje plnění

a)   s místem plnění mimo tuzemsko podle § 24a,

b)   osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo

c)   osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

§ 109
Ručení příjemce zdanitelného plnění a oprávněného příjemce

        (1) Plátce, který jedná jako osoba povinná k dani a který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nedoplatek na dani z tohoto plnění nebo úplaty, pokud v okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň věděl nebo vědět měl a mohl, že daň z tohoto plnění nebude úmyslně uhrazena. Vznikne-li povinnost přiznat daň na základě uskutečnění zdanitelného plnění, ručí příjemce zdanitelného plnění za nedoplatek na dani i v případě, že o tom, že daň nebude úmyslně uhrazena, věděl nebo vědět měl a mohl v okamžiku poskytnutí úplaty za toto plnění.

        (2) Má se za to, že příjemce zdanitelného plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že daň nebude úmyslně uhrazena, pokud

a)   je o plátci, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem,

b)   je toto plnění uskutečněno mezi osobami podle § 36a odst. 3,

c)   je nebo má být úplata za toto plnění

    1.

bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od ceny obvyklé,

    2.

poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup,

    3.

poskytnuta zcela nebo zčásti virtuálním aktivem podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

    4.

poskytnuta zcela nebo zčásti v hotovosti, pokud částka uhrazená v hotovosti převyšuje částku podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně, nebo

d)   o poskytovateli zdanitelného plnění spočívajícího v dodání pohonných hmot, které podle zákona upravujícího pohonné hmoty může být uskutečněno pouze distributorem pohonných hmot, není skutečnost, že je jako distributor pohonných hmot registrován podle zákona upravujícího pohonné hmoty, zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

        (3) Oprávněný příjemce, kterému vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit v souvislosti s přijetím vybraných výrobků z jiného členského státu, ručí za nedoplatek na dani z dodání tohoto zboží třetí osobě osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu, pokud v okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň věděl nebo vědět měl a mohl, že daň z tohoto plnění nebude úmyslně uhrazena. Má se za to, že oprávněný příjemce o tom, že daň nebude úmyslně uhrazena, věděl nebo vědět měl a mohl.

        (4) Oprávněný příjemce ručí podle odstavce 3 za nedoplatek na dani pouze do výše daně vypočtené ze základu daně odpovídajícího obvyklé ceně včetně spotřební daně.

        (5) Dojde-li k zahájení řízení o ručení s příjemcem zdanitelného plnění nebo s oprávněným příjemcem jiným úkonem než výzvou ručiteli, jsou příjemce zdanitelného plnění nebo oprávněný příjemce oprávněni nahlížet do spisu ohledně nedoplatku na dani, za který ručí, v rozsahu potřebném pro jejich vyjádření ode dne zahájení tohoto řízení.

        (6) Správce daně může z důvodů hodných zvláštního zřetele vyloučit odkladný účinek odvolání proti výzvě ručiteli.“.

        432. V § 109a se doplňuje odstavec 6, který zní:

        „(6) Oprávněný příjemce může využít zvláštní způsob zajištění daně; využije-li oprávněný příjemce této možnosti, hledí se pro účely zvláštního způsobu zajištění daně na

a)   oprávněného příjemce jako na příjemce zdanitelného plnění,

b)   osobu, která pořídila zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu a dodala toto zboží třetí osobě, jako na poskytovatele zdanitelného plnění.“.

        433. V § 109aa odst. 1 se slova „nezaplacenou daň“ nahrazují slovy „nedoplatek na dani“ a za slova „nebude provozovatelem elektronického rozhraní“ se vkládá slovo „úmyslně“.

        434. V § 109aa se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

        „(2) Při ručení osoby povinné k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, se § 109 odst. 4 a 5 použijí obdobně.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

        435. Za § 109ab se vkládá nový § 109ac, který včetně nadpisu zní:

㤠109ac
Pozbytí obchodního závodu

        V případě pozbytí obchodního závodu přecházejí práva a povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty související s tímto obchodním závodem na jeho nabyvatele.“.

        436. Za § 109b se vkládá nový § 109ba, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 81 zní:

㤠109ba
Regulační opatření v případě katastrof

        (1) Povolila-li Evropská komise České republice v souladu se směrnicí Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu⁸¹) uplatnit osvobození od daně u zboží dováženého ve prospěch obětí katastrof, může vláda nařízením osvobodit od daně s nárokem na odpočet daně dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného členského státu, na které je možné uplatnit osvobození od daně při dovozu, nebo poskytnutí služby související s tímto zbožím. Vláda může nařízením omezit okruh zboží, souvisejících služeb nebo osob, na které se osvobození od daně použije.

        (2) Vláda v nařízení podle odstavce 1 stanoví

a)   druh zboží nebo související služby, na které se osvobození od daně podle odstavce 1 použije,

b)   okruh osob,

    1.

které mohou uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1,

    2.

pro které může být uskutečněno plnění, na které lze uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1, nebo

c)   údaje, které mají osoby podle písmene b) povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.

        (3) Osvobození od daně podle odstavce 1 může vláda nařízením stanovit ode dne podání žádosti Evropské komisi o vydání rozhodnutí podle směrnice Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu⁸¹). Zamítne-li Evropská komise tuto žádost, zveřejnění Ministerstvo financí informaci o jejím zamítnutí ve Finančním zpravodaji.

        (4) Zamítne-li Evropská komise žádost podle odstavce 3, vzniká osobě, která uskutečnila osvobozené plnění, povinnost přiznat daň z tohoto plnění s tím, že

a)   pro účely počátku běhu lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání se za den zjištění zamítnutí žádosti považuje den zveřejnění této informace ve Finančním zpravodaji,

b)   z části daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 1, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.

        (5) Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří poskytují nebo přijímají plnění osvobozené od daně na základě nařízení vlády, mají povinnost vést údaje o rozsahu a předmětu uskutečněných plnění.

        (6) Ministerstvo financí může vyhláškou stanovit další údaje, které má osoba podle odstavce 5 povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.

        (7) Údaje podle odstavců 5 a 6 tvoří přílohu daňového přiznání.

________________

⁸¹)

Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu.“.

        437. Za § 109ba se vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 82 zní:

„Díl 2
Přeshraniční režim pro malé podniky
Oddíl 1
Základní ustanovení o přeshraničním režimu pro malé podniky

§ 109bb
Využití přeshraničního režimu pro malé podniky

        (1) Podmínky využití režimu pro malé podniky osobou povinnou k dani v členském státě, ve kterém nemá sídlo, jsou:

a)   obrat této osoby v Evropské unii nepřesáhl v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 100 000 EUR; splnění této podmínky posuzuje správce daně členského státu, ve kterém má tato osoba sídlo (dále jen „stát usazení“),

b)   obrat této osoby v členském státě, ve kterém chce využít nebo využívá režim pro malé podniky (dále jen „stát osvobození“), nepřesáhl za období stanovené tímto členským státem prahovou hodnotu stanovenou tímto jiným členským státem; splnění této podmínky posuzuje správce daně státu osvobození, a

c)   tato osoba splňuje další podmínky stanovené státem osvobození; tyto podmínky posuzuje správce daně státu osvobození.

        (2) Obratem v jiném členském státě se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí obrat stanovený podle právních předpisů tohoto jiného členského státu.

        (3) Obratem v Evropské unii se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí obrat získaný součtem obratu v tuzemsku a obratů ve všech jiných členských státech.

        (4) Daňovými subjekty jsou osoba povinná k dani se sídlem v

a)   jiném členském státě, která hodlá využít nebo využívá režim pro malé podniky v tuzemsku, nebo

b)   tuzemsku, která hodlá využít nebo využívá režim pro malé podniky v jiném členském státě.

§ 109bc
Registrační povinnost

        Osoba povinná k dani, která hodlá využít režim pro malé podniky v členském státě, ve kterém nemá sídlo, musí být před využitím tohoto režimu do tohoto režimu registrovaná nebo jinak identifikovaná podle právních předpisů státu usazení.

Oddíl 2
Přeshraniční režim pro malé podniky pro tuzemsko v případě osoby povinné k dani se sídlem v jiném členském státě

§ 109bd
Registrace do režimu pro malé podniky pro tuzemsko

        (1) Hodlá-li osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě využít v tuzemsku režim pro malé podniky, je povinna podat přihlášku k registraci nebo jiné podání podle právních předpisů státu usazení, a to správci daně státu usazení.

        (2) V tuzemsku je řízení o registraci do režimu pro malé podniky pro tuzemsko zahájeno dnem, ve kterém správce daně obdrží podle nařízení Rady o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty⁸²) od správce daně státu usazení informaci, že osoba povinná k dani hodlá v tuzemsku tento režim využít.

        (3) Splňuje-li osoba podle odstavce 2 podmínky využití režimu pro malé podniky pro tuzemsko, správce daně rozhodnutí o registraci neoznamuje a založí jej do spisu a správci daně státu usazení sdělí, že tato osoba tyto podmínky splňuje. V opačném případě nebo v případě, že údaje poskytnuté správcem daně státu usazení nejsou dostačující pro posouzení splnění podmínek využití režimu pro malé podniky pro tuzemsko, registraci zamítne; důvody zamítnutí sdělí správci daně státu usazení.

        (4) Správce daně rozhodne o registraci a sdělí skutečnost správci daně státu usazení podle odstavce 3 nebo rozhodne o zamítnutí registrace a sdělí důvody zamítnutí správci daně státu usazení podle odstavce 3 ve lhůtě a za podmínek stanovených pro potvrzení splnění podmínek pro využití přeshraničního režimu pro malé podniky státem osvobození nařízením Rady o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty⁸²). Jedná-li se o zvlášť složitý případ, může správce daně tuto lhůtu prodloužit po dobu nezbytnou k prověření splnění podmínek využití režimu pro malé podniky, pokud ve lhůtě podle věty první o tomto prodloužení informuje správce daně státu usazení.

        (5) Správce daně v rozhodnutí o registraci nebo zamítnutí registrace podle odstavce 3 zohlední pouze

a)   informace, které obdržel od správce daně státu usazení, a

b)   jiné informace než podle písmene a), které má k dispozici.

        (6) Proti rozhodnutí o registraci nelze uplatnit opravné prostředky. Proti rozhodnutí o zamítnutí registrace se lze odvolat do 60 dnů ode dne, kdy bylo toto rozhodnutí oznámeno nebo jinak doručeno správcem daně státu usazení podle právních předpisů státu usazení.

        Nepředal-li správce daně státu usazení správci daně informaci o tom, kdy bylo toto rozhodnutí oznámeno nebo jinak doručeno, má se za to, že bylo oznámeno desátým dnem následujícím po dni, ve kterém bylo toto rozhodnutí předáno správci daně státu usazení.

        (7) Režim pro malé podniky lze využít ode dne, ve kterém byla osoba podle odstavce 1 správcem daně státu usazení registrovaná nebo jinak identifikovaná podle právních předpisů státu usazení pro přeshraniční režim pro malé podniky pro daný členský stát. Od tohoto dne se tato osoba považuje za osobu registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko.

§ 109be
Skončení použití režimu pro malé podniky pro tuzemsko

        (1) Režim pro malé podniky pro tuzemsko nelze využít ode dne následujícího po dni, ve kterém osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko přestala splňovat podmínky využití tohoto režimu. Správce daně vydá rozhodnutí, pokud se jedná o nesplnění podmínek, které posuzuje.

        (2) Osobě registrované do režimu pro malé podniky pro tuzemsko zaniká registrace dnem, ve kterém správce daně státu usazení zrušil registraci nebo jinou identifikaci osoby registrované do režimu pro malé podniky pro tuzemsko podle právních předpisů státu usazení.

§ 109bf
Doručování v řízeních souvisejících s registrací do režimu pro malé podniky a zákazem použití režimu pro malé podniky pro tuzemsko

        (1) Správce daně v řízeních souvisejících s registrací do režimu pro malé podniky pro tuzemsko doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím

a)   datové schránky, nebo

b)   veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.

        (2) Správce daně doručuje rozhodnutí o zamítnutí registrace do režimu pro malé podniky pro tuzemsko a rozhodnutí o skutečnosti, že osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko přestala splňovat podmínky využití tohoto režimu, elektronicky, a to prostřednictvím

a)   správce daně státu usazení, nebo

b)   datové schránky nebo veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.

        (3) Písemnost podle odstavce 1 nebo 2, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty, se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.

§ 109bg
Plnění povinností v režimu pro malé podniky pro tuzemsko

        Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko plní povinnosti týkající se režimu pro malé podniky v tuzemsku vůči státu usazení podle právních předpisů tohoto státu; to neplatí v případě povinností stanovených správcem daně ve výzvě.

Oddíl 3
Přeshraniční režim pro malé podniky pro jiný členský stát v případě osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku
Pododdíl 1
Registrační řízení do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

§ 109bh
Přihláška k registraci

        (1) Hodlá-li osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, je povinna v tuzemsku podat přihlášku k registraci.

        (2) V přihlášce k registraci podle odstavce 1 je osoba povinná k dani kromě obecných náležitostí podání povinna uvést alespoň

a)   jiný členský stát, ve kterém hodlá režim pro malé podniky využívat,

b)   celkovou výši plnění, která spadají do obratu v tuzemsku a do obratu v každém jiném členském státě, uskutečněných

    1.

v příslušném kalendářním roce do dne podání přihlášky k registraci,

    2.

v předchozím kalendářním roce a

    3.

ve druhém kalendářním roce předcházejícímu kalendářnímu roku, v němž došlo k podání přihlášky k registraci, pokud příslušný členský stát prodloužil dobu, v níž

nelze využít režim pro malé podniky, na 2 kalendářní roky.

        (3) Pokud členský stát, ve kterém osoba podle odstavce 1 hodlá využívat režim pro malé podniky, používá různé prahové hodnoty obratu, v přihlášce k registraci tato osoba uvede rovněž informace o celkové výši plnění, která spadají do obratu v tomto členském státě, ve vztahu k jednotlivým prahovým hodnotám.

        (4) Zjistí-li osoba podle odstavce 1 před vydáním rozhodnutí v registračním řízení, že v přihlášce k registraci uvedla nesprávné nebo neúplné údaje důležité pro posouzení splnění podmínek využití tohoto režimu, je povinna bez zbytečného odkladu ode dne tohoto zjištění podat novou přihlášku k registraci, ve které tyto údaje opraví a uvede všechny údaje za příslušné období; k nové přihlášce k registraci podané po vydání rozhodnutí v registračním řízení se nepřihlíží. Podáním nové přihlášky k registraci se řízení o předchozí přihlášce k registraci zastaví.

§ 109bi
Další podmínky využití režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

        (1) Režim pro malé podniky pro jiný členský stát nemůže využít

a)   skupina,

b)   člen skupiny,

c)   osoba registrovaná pro dovozní režim v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

        (2) Splnění podmínek podle odstavce 1 posuzuje správce daně.

§ 109bj
Rozhodnutí o registraci

        (1) Správce daně vydá rozhodnutí o registraci do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, pokud osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku splňuje podmínky využití tohoto režimu, které posuzuje správce daně, a správce daně státu osvobození nesdělil správci daně ve lhůtě pro potvrzení splnění podmínek využití tohoto režimu, že tato osoba nesplňuje podmínky využití tohoto režimu.

        (2) Nejsou-li splněny podmínky využití režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, které posuzuje

a)   správce daně, tento správce daně přihlášku k registraci zamítne,

b)   správce daně státu osvobození, správce daně přihlášku k registraci zamítne.

        (3) Správce daně je při rozhodování podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) vázán stanoviskem správce daně státu osvobození.

        (4) V rozhodnutí o registraci správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla daňové evidenční číslo pro režim pro malé podniky pro jiný členský stát. Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle s tím, že správce daně přidělí vlastní identifikátor, a toto číslo obsahuje také kód „-EX“.

§ 109bk
Rozšíření rozsahu registrace do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

        (1) Hodlá-li osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát využívat tento režim pro další jiný členský stát, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně v tuzemsku prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

        (2) V oznámení podle odstavce 1 nemusí osoba podle odstavce 1 uvádět údaje týkající se celkové výše plnění v tuzemsku a v jiných členských státech, pokud tyto údaje poskytla v rámci přihlášky k registraci nebo v rámci oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí.

        (3) Na členský stát, který byl uveden v přihlášce k registraci, ale který se do dne předcházejícího dni vydání rozhodnutí o registraci nevyjádřil, správce daně v tuzemsku hledí jako na stát, který byl uveden v oznámení o změně registračních údajů. Správce daně o tomto oznámení rozhodne ve lhůtě pro rozhodnutí o přihlášce k registraci.

        (4) Zjistí-li osoba podle odstavce 1 před vydáním rozhodnutí o oznámení o změně registračních údajů, že v tomto oznámení uvedla nesprávné nebo neúplné údaje důležité pro posouzení splnění podmínek využití režimu pro malé podniky v jiném členském státě, je povinna bez zbytečného odkladu ode dne tohoto zjištění podat nové oznámení o změně registračních údajů, ve kterém tyto údaje opraví a uvede všechny údaje za příslušné období. Podáním nového oznámení o změně registračních údajů se řízení o předchozím oznámení zastaví.

        (5) Na rozhodnutí o rozšíření rozsahu registrace se použijí ustanovení o rozhodnutí o registraci do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát obdobně.

§ 109bl
Společné ustanovení pro rozhodnutí o přihlášce k registraci a pro rozhodnutí o oznámení o změně registračních údajů

        (1) Rozhodnutí o přihlášce k registraci nebo rozhodnutí o oznámení o změně registračních údajů ve věci rozšíření rozsahu registrace vydá správce daně do 35 pracovních dnů od posledního dne, ve kterém nastala některá z těchto skutečností:

a)   podání přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů,

b)   podání nové přihlášky k registraci, pokud byly podány před vydáním rozhodnutí o původní přihlášce k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů,

c)   odstranění vad přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů, je li vydána výzva k odstranění vad, nebo

d)   odstranění pochybností o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů, je-li vydána výzva k odstranění pochybností.

        (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 nemusí správce daně vydat ve lhůtě podle odstavce 1, pokud mu správce daně státu osvobození ve lhůtě stanovené pro potvrzení splnění podmínek pro využití přeshraničního režimu pro malé podniky státem osvobození nařízením Rady o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty⁸²) sdělí, že vyžaduje dodatečnou lhůtu pro vyjádření; o této skutečnosti správce daně osobu, která hodlá využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, nebo osobu registrovanou do režimu pro malé podniky v jiném členském státě vhodným způsobem vyrozumí. V takovém případě správce daně vydá rozhodnutí podle odstavce 1 bezodkladně po obdržení stanoviska správce daně státu osvobození v této dodatečné lhůtě.

        (3) Sdělí-li správce daně státu osvobození správci daně, že osoba, která hodlá využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky v jiném členském státě nesplňuje podmínky pro využití tohoto režimu, je správce daně tímto sdělením vázán a nepřísluší mu posuzovat zákonnost nebo správnost rozhodnutí správce daně státu osvobození.

        (4) Správce daně oznámí osobě, která hodlá využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, nebo osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát také

a)   rozhodnutí správce daně státu osvobození, pokud mu jej správce daně státu osvobození předal, a

b)   informaci o prostředcích ochrany podle právních předpisů státu osvobození, které správci daně sdělil správce daně státu osvobození.

§ 109bm
Zúžení rozsahu registrace do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

        (1) Hodlá-li osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát přestat využívat tento režim pro jiný členský stát, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

        (2) Správce daně zúží rozsah registrace do režimu pro malé podniky na základě oznámení podle odstavce 1 od prvního dne

a)   kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po dni podání oznámení, nebo

b)   druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí, pokud bylo toto oznámení podáno v posledním měsíci příslušného kalendářního čtvrtletí.

        (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 správce daně neoznamuje a založí jej do spisu a osobu podle odstavce 1 o rozhodnutí vhodným způsobem vyrozumí. Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

        (4) Správce daně bez zbytečného odkladu zúží rozsah registrace do režimu pro malé podniky osoby registrované do tohoto režimu pro stát, který správci daně v tuzemsku sdělil, že tato osoba nemá v tomto státě nárok na využití režimu pro malé podniky, nebo bylo využití tohoto režimu tímto státem ukončeno.

        (5) Správce daně je sdělením správce daně státu osvobození podle odstavce 4 vázán a nepřísluší mu posuzovat zákonnost nebo správnost rozhodnutí správce daně státu osvobození.

        (6) Správce daně oznámí osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát také

a)   rozhodnutí správce daně státu osvobození, pokud mu jej správce daně státu osvobození předal, a

b)   informaci o prostředcích ochrany podle právních předpisů státu osvobození, které správci daně sdělil správce daně státu osvobození.

§ 109bn
Zrušení registrace

        (1) Hodlá-li osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát přestat využívat tento režim, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

        (2) Správce daně zruší registraci osoby podle odstavce 1 od prvního dne

a)   kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po dni podání oznámení, nebo

b)   druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí, pokud bylo toto oznámení podáno v posledním měsíci příslušného kalendářního čtvrtletí.

        (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 správce daně neoznamuje a založí jej do spisu a osobu podle odstavce 1 o rozhodnutí vhodným způsobem vyrozumí.

        (4) Správce daně bez zbytečného odkladu zruší registraci osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, a to

a)   pokud tato osoba oznámila ukončení ekonomické činnosti nebo lze jinak mít za to, že svou činnost ukončila,

b)   na základě oznámení o překročení obratu v Evropské unii,

c)   pokud její obrat v Evropské unii přesáhl v průběhu příslušného kalendářního roku částku 100 000 EUR, nebo

d)   pokud poslední členský stát správci daně oznámil, že tato osoba nemá v tomto státě nárok na využití režimu pro malé podniky, nebo že přestala splňovat podmínky využití tohoto režimu, které posuzuje správce daně státu osvobození.

        (5) Proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace v souladu s oznámením osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, nelze uplatnit opravné prostředky.

        (6) Správce daně je sdělením správce daně státu osvobození podle odstavce 4 písm. d) vázán a nepřísluší mu posuzovat zákonnost nebo správnost rozhodnutí správce daně státu osvobození.

        (7) Správce daně oznámí osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát také

a)   rozhodnutí správce daně státu osvobození, pokud mu jej správce daně státu osvobození předal, a

b)   informaci o prostředcích ochrany podle právních předpisů státu osvobození, které správci daně sdělil správce daně státu osvobození.

§ 109bo
Zánik registrace

        Osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát zaniká registrace do tohoto režimu dnem předcházejícím dni, ve kterém se stane členem skupiny nebo osobou registrovanou pro dovozní režim v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

Pododdíl 2
Oznámení v režimu pro malé podniky

§ 109bp
Oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí

        (1) Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát je povinna podat oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí, v němž je kromě obecných náležitostí podání povinna uvést celkovou výši plnění uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí, která spadají do obratu v

a)   tuzemsku a

b)   jiném členském státě, a to samostatně za

    1.

každý jiný členský stát a

    2.

každou prahovou hodnotu obratu, pokud členský stát, ve kterém tato osoba využívá režim pro malé podniky, používá různé prahové hodnoty obratu.

        (2) Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát je povinna podat oznámení podle odstavce 1 i v případě, že v kalendářním čtvrtletí neuskutečnila plnění.

        (3) Oznámení podle odstavce 1 se podává za kalendářní čtvrtletí, a to po skončení tohoto čtvrtletí do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, za které se toto oznámení podává.

        (4) Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 3 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.

        (5) Před uplynutím lhůty k podání oznámení podle odstavce 1 může osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát nahradit oznámení, které již podala, oznámením novým. Dále se postupuje podle tohoto nového oznámení a k předchozímu oznámení se nepřihlíží.

        (6) Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát v prvním oznámení, které má povinnost podat po registraci do tohoto režimu, uvede rovněž údaje za plnění, která se uskutečnila před kalendářním čtvrtletím předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, za které se podává první oznámení, a to ode dne podání přihlášky k registraci; to neplatí pro údaje, které tato osoba uvedla v rámci registračního řízení.

§ 109bq
Oznámení o překročení obratu v Evropské unii

        (1) Překročí-li obrat v Evropské unii osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát v průběhu příslušného kalendářního roku částku 100 000 EUR, je tato osoba povinna správci daně tuto skutečnost oznámit do 15 pracovních dnů ode dne jejího překročení. V tomto oznámení uvede údaje podle § 109bp odst. 1 do dne překročení této částky.

        (2) Není-li oznámení podle odstavce 1 podáno včas a správce daně nemá k dispozici informaci o tom, kdy obrat v Evropské unii překročil částku 100 000 EUR, má se za to, že k tomuto překročení došlo k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí bezprostředně předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém správce daně zjistil, že došlo k překročení tohoto obratu.

§ 109br
Společné ustanovení pro oznámení v režimu pro malé podniky

        (1) Oznámení v režimu pro malé podniky je formulářovým podáním.

        (2) Zjistí-li osoba, která podala oznámení v režimu pro malé podniky, že v něm uvedla nesprávné nebo neúplné údaje, je povinna bez zbytečného odkladu ode dne tohoto zjištění podat následné oznámení, ve kterém tyto údaje opraví a uvede všechny údaje za příslušné období.

Pododdíl 3
Společná ustanovení režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

§ 109bs
Použití měny pro účely režimu pro malé podniky v jiném členském státě

        (1) Základ daně zdanitelných plnění, hodnota osvobozených plnění, která spadají do obratu v tuzemsku, základ daně plnění obdobných zdanitelným plněním a hodnota plnění obdobných osvobozeným plněním, která spadají do obratu v jiném členském státě, se v režimu pro malé podniky pro jiný členský stát určí v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.

        (2) Pro účely odstavce 1 se použije směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou platný pro první den kalendářního roku nebo platný pro nejbližší následující den, není-li kurz pro první den kalendářního roku zveřejněn.

§ 109bt
Zvláštní ustanovení o doručování v režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

        (1) Správce daně může v režimu pro malé podniky pro jiný členský stát doručovat elektronicky také prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.

        (2) V případě doručování podle odstavce 1 se rozhodnutí považuje za doručené desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.

§ 109bu
Elektronická forma podání

        (1) Přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů a oznámení v režimu pro malé podniky se podávají elektronicky prostřednictvím systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky.

        (2) Podání podle odstavce 1 nelze podat způsobem spočívajícím v podání datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení.

        (3) Oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí obsahující vady podle § 74 daňového řádu je neúčinné; o této skutečnosti správce daně osobu registrovanou do režimu pro malé podniky v jiném členském státě vhodným způsobem vyrozumí.

        (4) Oznámení o překročení obratu v Evropské unii obsahující vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo ve stanovené struktuře, je neúčinné.

________________

⁸²)

Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracované znění), v platném znění.“.

Dosavadní díly 2 až 4 se označují jako díly 3 až 5.

        438. V § 109c odst. 2 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

        439. V § 110e odst. 1 písm. b) se slova „elektronickou adresu“ nahrazují slovy „adresu elektronické pošty“.

        440. V § 110e odst. 2 se slova „pouze prostřednictvím“ nahrazují slovy „prostřednictvím datové schránky nebo“ a slova „elektronickou adresu“ se nahrazují slovy „adresu elektronické pošty“.

        441. V § 110e odst. 3 se slova „elektronickou adresu“ nahrazují slovy „adresu elektronické pošty“ a slova „okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu“ se nahrazují slovy „desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána“.

        442. V § 110e se doplňuje odstavec 4, který zní:

        „(4) Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří se ze závažného důvodu nemohli s rozhodnutím správce daně doručovaným podle odstavce 1 na adresu elektronické pošty seznámit, mohou požádat správce daně, který toto rozhodnutí doručoval, o vyslovení neúčinnosti tohoto doručení. Tato žádost musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se dané rozhodnutí považuje za doručené. Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení daného rozhodnutí, jinak žádost zamítne. Rozhodnutí o této žádosti správce daně doručí způsobem podle daňového řádu; je-li žádosti vyhověno, doručí správce daně společně s tímto rozhodnutím také rozhodnutí, u něhož neúčinnost doručení vyslovil.“.

        443. V § 110m odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „nebo identifikovanou osobou“ zrušují.

        444. V § 110m odst. 1 písm. b) se za slovo „režim“ vkládají slova „ani nevyužívá režim pro malé podniky“.

        445. V § 110o odst. 1 větě první se slovo „podání“ nahrazuje slovy „formulářová podání s výjimkou přihlášky k registraci“ a slova „ , která určí správce daně,“ se zrušují.

        446. V § 110o odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to“ zrušují.

        447. V § 110o odst. 2 písm. a) se za slovo „unii“ vkládají slova „pouze datovou zprávou“.

        448. V § 110o odst. 2 písm. b) úvodní části ustanovení se za slova „dovozního režimu“ vkládají slova „pouze datovou zprávou“.

        449. V § 110o odst. 5 písm. b) se slova „podání, která je osoba povinná k dani povinna činit elektronicky prostřednictvím elektronického portálu, a“ zrušují.

        450. V § 110o odst. 5 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

        451. V § 110zm odst. 1 se slova „odst. 1, 2, 4, 5 a 7 až 10“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Tato oprava se nepovažuje za samostatné zdanitelné plnění.“.

        452. V § 110zzh odstavec 2 zní:

        „(2) Oznámení podle odstavce 1 nelze podat způsobem spočívajícím v podání datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení.“.

        453. V § 110zzh se doplňuje odstavec 3, který zní:

        „(3) Oznámení podle odstavce 1 obsahující vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo ve stanovené struktuře, je neúčinné.“.

        454. V § 110zzj se za slovo „je“ vkládají slova „místně příslušným“.

        455. V příloze č. 3 v položce 01-96 se slovo „prostředky⁷⁹“ nahrazuje slovem „prostředky⁷⁹)“, slovo „vitro⁸⁰“ se nahrazuje slovem „vitro⁸⁰)“ a slova „které lze zařadit do

        úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu buničitou nebo náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti,

         přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění“ se nahrazují slovy „pokud lze tyto prostředky a tato příslušenství zařadit mezi zdravotnické prostředky předepisované na poukaz nebo stomatologické výrobky, které lze hradit z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího úhrady zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a stomatologických výrobků hrazených z veřejného zdravotního pojištění; mimo zdravotnické prostředky a příslušenství zdravotnických prostředků, které lze zařadit do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu buničitou a náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti“.

        456. V příloze č. 3 v položce 01-96 se slova „ , které jsou určené“ nahrazují slovy „a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, pokud jsou tyto prostředky určeny“.

        457. V příloze č. 3 se za položku 9004 na samostatný řádek vkládá položka 9018 19, která zní:

        „9018 19 Pulzní oxymetry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.“.

        458. V příloze č. 3 se za položku 9018 39 00 na samostatný řádek vkládá položka 9018 90 10, která zní:

        „9018 90 10 Tlakoměry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.“.

        459. V příloze č. 3 se položka 9026 zrušuje.

        460. Poznámky pod čarou č. 7d, 56, 57 a 60 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Čl. II
Přechodná ustanovení

        1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        2. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 146, 192, 193, 220 až 222, 252, 294, 296 až 306, 308, 324, 325, 327 až 331, 337 až 339, 341, 342, 344, 345, 377 a 378, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 146, 192, 193, 220 až 222, 252, 294, 296 až 306, 308, 324, 325, 327 až 331, 337 až 339, 341, 342, 344, 345, 377 a 378.

        3. Dotací přímo vázanou k ceně plnění se pro účely daně z přidané hodnoty do konce druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, rozumí dotace k ceně podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        4. V případě, že rozhodné období podle § 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se splnění podmínek podle § 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku se v případě splnění těchto podmínek stane plátcem podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; na práva a povinnosti této osobě z tohoto plynoucí, které se vztahují k registračnímu řízení, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        5. U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který nebyl do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona uveden do stavu způsobilého k užívání, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl plátci nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku. Pokud však dojde k uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání nejdříve v kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, lze u přijatých zdanitelných plnění nebo poskytnutých úplat, u nichž vznikl nárok na odpočet daně, přijatých ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použít zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v tomto případě je plátce u uplatněného odpočtu daně, pokud nárok na odpočet daně vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinen postupovat podle § 75 odst. 7 až 9 nebo § 76 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

        6. Na určení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne uskutečnění plnění, jehož uskutečňování započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 21 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

        7. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla povinnost přiznat přijatou úplatu před uskutečněním plnění, které by bylo osvobozeno od daně podle § 54 nebo § 57 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uskutečnění takového zdanitelného plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že pokud je rozdíl vypočtený podle § 37a odst. 1 záporný, hledí se na toto plnění jako na plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.

        8. Pokud přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodu 192 vznikla povinnost přiznat přijatou úplatu před uskutečněním poskytnutí služby podle § 54 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti title="192. V § 54 odst. 1 se písmena h), q), v) a w) zrušují." target="_blank"-->čl. I bodu 192, postupuje se při uskutečnění takového zdanitelného plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že pokud je rozdíl vypočtený podle § 37a odst. 1 záporný, hledí se na toto plnění jako na plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.

        9. Pokud přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 196 až 200, 209 a 210 vznikla povinnost přiznat přijatou úplatu před uskutečněním plnění, které by bylo osvobozeno od daně podle § 56, 56a nebo § 62 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 196 až 200, 209 a 210, postupuje se při uskutečnění takového zdanitelného plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 196 až 200, 209 a 210, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že se zohlední, že u úplat nevznikla povinnost přiznat daň.

        10. Pokud přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 195 až 200, 209 a 210 vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním plnění, které je uskutečněno ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 195 až 200, 209 a 210 a je osvobozeno od daně podle § 55a až 56a nebo § 62 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 195 až 200, 209 a 210, postupuje se u tohoto plnění podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že postupem pro určení sazby daně a kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu se určí i podmínky pro uplatnění osvobození od daně.

        11. Pro účely daně z přidané hodnoty se za stavbu rodinného domu podle § 48 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje také stavba, která

a)   nebyla rodinným domem podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

b)   je rodinným domem podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a

c)   která je zapsána do katastru nemovitostí postupem podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších přepisů.

        12. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním dodání knihy nebo poskytnutí obdobné služby podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uskutečnění takového plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že postupem pro určení sazby daně a kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu se určí i podmínky pro uplatnění osvobození od daně.

        13. Ustanovení § 72 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije u přijatého zdanitelného plnění, u kterého vznikl nárok na odpočet daně od 1. ledna 2024, souvisejícího s

a)   pořízením vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který je sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích a který je uveden do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b)   technickým zhodnocením vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který je sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud je toto technické zhodnocení uvedeno do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

        14. Pokud plátce uplatnil odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle bodu 13 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a daň na vstupu byla stanovena podle § 72 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn zvýšit uplatněný odpočet daně do výše, ve které by nárok na odpočet daně vznikl, pokud by byla daň na vstupu stanovena podle § 72 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; toto zvýšení odpočtu daně plátce uvede v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl uplatněn původní odpočet daně, a to ve lhůtě pro uplatnění odpočtu daně.

        15. U přijatého zdanitelného plnění souvisejícího s pořízením vybraného osobního automobilu, který je sportovním vozidlem, podle § 72 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo technickým zhodnocením tohoto automobilu, u něhož vznikl nárok na odpočet daně od 1. ledna 2024 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly tento automobil nebo jeho technické zhodnocení, se kterými přijaté zdanitelné plnění souvisí, uvedeny do stavu způsobilého k užívaní přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě, že se stanovila daň na vstupu podle § 72 odst. 3 nebo 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlédne při změnách odpočtu daně k částce daně na vstupu podle § 72 odst. 3 nebo 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        16. U vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který je sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce povinen postupovat podle § 77a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        17. Na nárok na odpočet daně, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 74b zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.

        18. U provozovatele vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání se při výpočtu odpočtu daně v poměrné výši do 31. prosince 2027 použije § 75 odst. 1 věta poslední zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 80/2019 Sb.

        19. Ustanovení § 75 odst. 7 až 9 a § 76 odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i v případě odpočtu daně uplatněného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je dlouhodobý majetek pořízen ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a nejedná se o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        20. Nárok na zálohu na vracenou daň podle § 80 odst. 13 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 299, vznikne pouze u daňového přiznání podaného ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 299.

        21. Pro účely vracení daně v rámci zahraniční pomoci podle § 81 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě, že se mezinárodní smlouva stala součástí českého právního řádu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. prosince 2026 použije § 81 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        22. Pro účely vracení daně v rámci zahraniční pomoci podle § 81 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě, že bylo rozhodnuto o žádosti o poskytnutí prostředků z nenávratné zahraniční pomoci nebo ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije § 81 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        23. Ustanovení § 81 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 308, lze použít i na plnění, které bylo uskutečněno přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodu 308; to neplatí, pokud o vrácení daně bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodu 308. Pokud byla příjemci plnění vrácena daň jako bezdůvodně zaplacená daň, nemůže osoba, která uskutečnila toto plnění, v tomto rozsahu provést u tohoto plnění opravu výše daně.

        24. Pokud byla výše příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla stanovena podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje se vznik nároku na vrácení daně a v případě jeho vzniku se postupuje podle § 85 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        25. Pokud měli plátce nebo identifikovaná osoba ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona zvoleného zmocněnce pro účely doručování, nepovažuje se tento zmocněnec od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona pro účely daně z přidané hodnoty za zmocněnce pro účely doručování, pokud nesplňuje podmínky podle § 98a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

        26. Zahraniční osoba, která nemá zpřístupněnu datovou schránku a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona registrována jako plátce nebo identifikovaná osoba, je povinna si zvolit zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 98b zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně.

        27. Zahraniční osoba, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona registrována jako plátce nebo identifikovaná osoba, je povinna oznámit správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona adresu elektronické pošty.

        28. Ustanovení § 100 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije u majetkových hodnot, které se staly součástí obchodního majetku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        29. Pokud se osoba povinná k dani stala plátcem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na práva a povinnosti z tohoto plynoucí, které se vztahují k řízení o registraci, zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        30. U registračního řízení k dani z přidané hodnoty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud

a)   bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; správce daně však v případě, že jde o řízení o zrušení registrace plátce, tuto registraci nezruší v případě, že jeho obrat v tuzemsku podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, překročil v kalendářním roce, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, částku 2 000 000 Kč, nebo

b)   jde o řízení o registraci plátce, které je zahájeno v souvislosti s tím, že se osoba povinná k dani stala plátcem podle bodu 4 nebo 29.

        31. Pokud se osoba povinná k dani stala plátcem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo podle bodu 4 nebo 29, řízení o zrušení registrace je zahájeno ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce kalendářního roku, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, a jeho obrat v tuzemsku podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepřekročil v kalendářním roce, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, částku 2 000 000 Kč,

a)   může správce daně zrušit registraci tohoto plátce z moci úřední také podle

    1.

§ 106 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

    2.

§ 106 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 106 odst. 2 písm. b) bodu 2 nebo 3, nebo

b)   zruší správce daně registraci tohoto plátce na jeho žádost také, pokud jsou splněny podmínky podle

    1.

§ 106b odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 106b odst. 1 písm. a) bodu 2,

    2.

§ 106b odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

    3.

§ 106b odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

        32. Pro účely zrušení registrace podle bodu 31 se obratem rozumí obrat v tuzemsku podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Čl. III

        V části osmé title="V § 7 zákona č. 329/2011 Sb. se slova „ , není-li dále stanoveno jinak,“ zrušují.; § 8 zákona č. 329/2011 Sb. se zrušuje." target="_blank" -->čl. X zákona č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se číslo „2025“ nahrazuje číslem „2027“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů

Čl. IV

        V § 10 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 301/2017 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 252/2021 Sb. a zákona č. 358/2022 Sb., odstavec 5 zní:

        „(5) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla, není-li dále stanoveno jinak, činí

         a) 285 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven šestnáctinásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu⁹) nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě,

         b) 265 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než šestnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven sedmnáctinásobku této částky,

         c) 245 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než sedmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven osmnáctinásobku této částky,

         d) 225 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven devatenáctinásobku této částky,

         e) 205 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devatenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven dvacetinásobku této částky,

         f) 185 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvacetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a).“.

Čl. V
Přechodné ustanovení

        V řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončeno, se výše příspěvku stanoví podle § 10 odst. 5 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST

Čl. VI

        Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou

a)   ustanovení čl. III, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2024,

b)   ustanovení čl. I bodů 176 až 182, 186, 187, 195 až 200, 209, 210 a 364 a ustanovení čl. II bodů 9 a 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,

c)   ustanovení čl. I bodů 146, 192, 193, 220 až 222, 252, 294, 296 až 306, 308, 324, 325, 327 až 331, 337 až 339, 341, 342, 344, 345, 377, 378 a ustanovení čl. II bodů 2, 8, 20 a 23, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.