445/2024 Sb.Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů

 

„IV. Nemoci, vady nebo stavy kardiovaskulární soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

 

1.   Nemoci, vady nebo stavy kardiovaskulární soustavy, které vylučují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel a které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména

 

skupina 1

 

a)  periferní cévní onemocnění, kterým se rozumí aneurysma hrudní a břišní aorty, přičemž maximální průměr aorty je takový, že hrozí závažné riziko náhlého protržení a následně události, která osobu náhle učiní nezpůsobilou,

 

b)  onemocnění srdeční chlopně s aortální regurgitací, stenózou aorty, mitrální regurgitací nebo mitrální stenózou, pokud se funkční schopnost odhaduje na hodnotu NYHA IV nebo pokud došlo k případům synkopy,

 

c)   Brugadův syndrom se synkopou nebo přerušení náhlé zástavy srdce,

 

d)  srdeční selhání s klasifikací New York Heart Association (dále jen „NYHA“) IV.

 

skupina 2

 

a)    periferní cévní onemocnění, kterým se rozumí aneurysma hrudní a břišní aorty, přičemž maximální průměr aorty je takový, že hrozí závažné riziko náhlého protržení a následně události, která osobu náhle učiní nezpůsobilou,

 

b)    onemocnění srdeční chlopně s klasifikací NYHA III nebo IV nebo s ejekční frakcí pod 35 %, mitrální stenózou a závažnou plicní hypertenzí nebo s echokardiograficky diagnostikovanou závažnou stenózou aorty nebo stenózou aorty způsobující synkopu; s výjimkou zcela asymptomatické závažné stenózy aorty, pokud jsou splněny požadavky zátěžového testu,

 

c)    strukturální a elektrická kardiomyopatie, kterou se rozumí hypertrofická kardiomyopatie se synkopami v minulosti, nebo pokud jsou splněny dvě nebo více z těchto podmínek:

1.    tloušťka stěny levé komory činí méně než 3 cm,

2.    nesetrvalá komorová tachykardie,

3.    náhlé úmrtí příbuzného v prvním stupni,

4.    žádný nárůst krevního tlaku při námaze,

 

d)    syndrom dlouhého QT intervalu se synkopou nebo dokumentovanými torsade des pointes nebo QTc menším než 500 ms,

 

e)    Brugadův syndrom se synkopou nebo přerušení náhlé zástavy srdce,

 

f)     srdeční selhání s klasifikací NYHA III a IV,

 

g)    implantace defibrilátoru,

 

h)    přítomnost mechanické srdeční podpory.

 

2.   Nemoci, vady nebo stavy kardiovaskulární soustavy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření a zavedení adekvátní léčby, a to zejména:

 

skupina 1

 

a)    bradyarytmie, kterou se rozumí poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce, a tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a ventrikulární arytmie, s případem nebo případy synkopy v minulosti v důsledku poruch srdečního rytmu,

 

b)    příznaky anginy pectoris,

 

c)    implantace nebo nahrazení defibrilátoru nebo přiměřený nebo nepřiměřený výboj defibrilátoru,

 

d)    reflexní synkopa,

 

e)    akutní koronární syndrom,

 

f)     stabilní angina pectoris, pokud se při mírné námaze neprojevují symptomy,

 

g)    perkutánní koronární intervence (PCI),

 

h)    koronární arteriální bypass (CABG),

 

i)      tranzitorní ischemická ataka (TIA),

 

j)      srdeční selhání s klasifikací NYHA I, II nebo III,

 

k)    transplantace srdce,

 

l)      implantovaná mechanická podpora srdeční činnosti, 

 

m)   operace srdeční chlopně,

 

n)    maligní hypertenze, kterou se rozumí zvýšení systolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 180 mmHg nebo diastolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 110 mmHg spojené s hrozícím nebo progresivním poškozením orgánů,

 

o)    vrozená srdeční vada,

 

p)    hypertrofická kardiomyopatie, pokud je bez synkopy,

 

q)    syndrom dlouhého QT intervalu se synkopou, torsade des pointes nebo QTc menší než 500 ms,

 

r)     bradyarytmie, kterou se rozumí symptomatické poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce s Möbitzovou atrioventrikulární blokádou II. typu druhého stupně, atrioventrikulární blokádou třetího stupně nebo alternující raménkovou blokádou,

 

s)    tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a komorová arytmie, spojená se strukturálním onemocněním srdce a setrvalou komorovou tachykardií, nebo s polymorfní nesetrvalou komorovou tachykardií, setrvalou komorovou tachykardií nebo s indikací pro defibrilátor,

 

t)     významná stenóza krkavice.

 

skupina 2

 

a)      bradyarytmie, kterou se rozumí poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce, a tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a ventrikulární arytmie, s případem nebo případy synkopy v minulosti v důsledku poruch srdečního rytmu,

 

b)      bradyarytmie, kterou se rozumí poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce s Möbitzovou atrioventrikulární blokádou II. typu druhého stupně, atrioventrikulární blokádou třetího stupně nebo alternující raménkovou blokádou,

 

c)      tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a komorové arytmie, spojené se strukturálním onemocněním srdce a setrvalou komorovou tachykardií, nebo s polymorfní nesetrvalou komorovou tachykardií, setrvalou komorovou tachykardií nebo s indikací pro defibrilátor,

 

d)      příznaky anginy pectoris,

 

e)      implantace kardiostimulátoru,

 

f)       reflexní synkopa,

 

g)      akutní koronární syndrom,

 

h)      stabilní angina pectoris, pokud se při mírné námaze neprojevují symptomy

 

i)       perkutánní koronární intervence (PCI),

 

j)       koronární arteriální bypass (CABG),

 

k)      tranzitorní ischemická ataka (TIA),

 

l)       významná stenóza krkavice,

 

m)    maximální průměr aorty převyšuje 5,5 cm,

 

n)      srdeční selhání s klasifikací NYHA I a II za předpokladu, že ejekční frakce levé komory činí alespoň 35 %,

 

o)      transplantace srdce,

 

p)      operace srdeční chlopně,

 

q)      hypertrofická kardiomyopatie, pokud je bez synkopy,

 

r)       maligní hypertenze, kterou se rozumí zvýšení systolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 180 mmHg nebo diastolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 110 mmHg spojené s hrozícím nebo progresivním poškozením orgánů,

 

s)      krevní tlak stupně III, kterým se rozumí diastolický krevní tlak vyšší nebo roven 110 mmHg nebo systolický krevní tlak vyšší nebo roven 180 mmHg,

 

t)       vrozená srdeční vada.

 

3. Jiné kardiomyopatie

 

U žadatelů nebo řidičů s již popsanými kardiomyopatiemi, například arytmogenní kardiomyopatií pravé komory, nonkompaktní kardiomyopatií, katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardií a syndromem krátkého QT, nebo s novými kardiomyopatiemi, jež mohou být odhaleny, se posoudí riziko událostí způsobujících náhlou neschopnost řídit motorové vozidlo.“.

 

„VII. Nemoci, vady nebo stavy způsobující duševní onemocnění vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

 

1.    Duševní onemocnění vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci nebo stavy, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména

 

skupina 1

 

a) neurokognitivní poruchy jakékoliv etiologie, jejichž stupeň je závažný, odpovídající syndromu demence ve středně těžkém a těžkém stupni,

 

b) neurokognitivní poruchy s neuropsychiatrickými příznaky, jejichž stupeň je závažný a které vznikly jako důsledek onemocnění,

 

c) schizofrenie, schizotypní poruchy, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalé duševní poruchy s bludy, indukované poruchy s bludy, jiné neorganické psychotické poruchy v akutní fázi onemocnění či s přetrvávajícími závažnými symptomy, které narušují schopnost řídit motorové vozidlo, či s trvalým závažným narušením kognitivních funkcí,

 

d) mentální retardace,

 

e) pervazivní vývojové poruchy s poruchou intelektu.

 

skupina 2

 

a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1,

 

b) neurokognitivní poruchy jakékoliv etiologie i ve stádiu mírné kognitivní poruchy a lehké demence,

 

c) klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability.

 

2.    Duševní onemocnění, která ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména

 

skupina 1

 

a) neurokognitivní poruchy jakékoliv etiologie odpovídající lehké demenci; podmínkou je odborné vyšetření dopravním psychologem,

 

b) neurokognitivní poruchy s neuropsychiatrickými příznaky, jejichž stupeň je mírný a které vznikly jako důsledek onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo somatického onemocnění, zejm. charakteru poruch chování, poruch kontroly impulzů a poruch vnímání, například frontotemporální demence, organická porucha s bludy, organická halucinóza, strukturální léze mozku – poúrazové, poiktové, pozánětlivé,

 

c) pervazivní vývojové poruchy bez poruchy intelektu,

 

d) klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability,

 

e) další duševní onemocnění nebo poruchy osobnosti, které nelze podřadit pod duševní onemocnění stanovená v položce 1, zejména

 

1. úzdrava, remise nebo klinicky dostatečná forma remise u schizofrenie, schizotypní poruchy, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalé duševní poruchy s bludy, indukované poruchy s bludy nebo jiné neorganické psychotické poruchy,

 

2. jiná duševní onemocnění v anamnéze vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění,

 

3. delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami v anamnéze, závažné neurotické poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory, poruchy osobnosti a chování u dospělých, závažné poruchy psychického vývoje.

 

Během odborných vyšetření pro všechny vyjmenované stavy v položce 2 skupině 1 písm. a) až e) bude věnována pozornost možnosti kompenzace pomocí využití harmonizovaných kódů pro podmínky omezení jízdy. 

 

Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu je podmínkou zdravotní způsobilosti.

 

skupina 2

 

Nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1 s výjimkou diagnóz uvedených pod písmeny a) a d).“.

„VIII. Nemoci, vady nebo stavy způsobené škodlivým užíváním psychoaktivních látek včetně alkoholu a psychoaktivních léčiv vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

 

skupina 1 a 2

 

1.    Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel je vyloučena u žadatele nebo řidiče, který

a)    je závislý na požívání psychoaktivních látek včetně alkoholu, psychoaktivních léčiv nebo jejich kombinací,

b)    pravidelně zneužívá psychoaktivní látky, psychoaktivní léčiva nebo jejich kombinace,

c)    není schopen vzdát se požívání alkoholu tak, aby nebyla ovlivněna schopnost řídit motorové vozidlo (§ 84 odst. 3 zákona) nebo

d)    pravidelně užívá psychoaktivní látky nebo psychoaktivní léčiva, jejichž účinek nebo jejich kombinace může snížit schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo, a to v takovém množství, které má negativní vliv na jeho řízení.

 

2.    Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel žadatele nebo řidiče,

 

a) který byl shledán nezpůsobilým k řízení motorových vozidel z důvodu své závislosti na požívání psychoaktivních látek včetně alkoholu, psychoaktivních léčiv nebo jejich kombinací, nebo z důvodu neschopnosti vzdát se vlivu psychoaktivních látek včetně alkoholu, psychoaktivních léčiv nebo jejich kombinací při řízení, je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněná důsledná a trvalá abstinence, jejíž prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem a jejíž minimální délka činí 6 měsíců a její další trvání je posouzeno ošetřujícím lékařem, nebo

 

b) u kterého byly zjištěny opakované akutní intoxikace v anamnéze, lze uznat pouze na základě závěrů odborného vyšetření.

 

Pravidelná lékařská kontrola je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy.“.