588/2020 Sb.Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném)

        Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

        (1)  Tento zákon upravuje podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě (dále jen „náhradní výživné“) v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost (dále jen „povinná osoba“), tuto svou povinnost neplní.

        (2)  Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát.

        (3)  Tento zákon dále upravuje postup při vymáhání pohledávek vůči povinné osobě, které na stát přešly v souvislosti s poskytnutím náhradního výživného.

        (1)  Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře¹), které má na území České republiky trvalý pobyt²).

        (2)  Splnění podmínky trvalého pobytu se nevyžaduje u osoby, která je

a)   rodinným příslušníkem osoby, jejíž nárok na dávku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie³) nebo je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, popřípadě států Evropského hospodářského prostoru, který je v České republice zaměstnaný, samostatně výdělečně činný, nebo si takové postavení ponechává a má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie⁴),

b)   rodinným příslušníkem občana Evropské unie, popřípadě států Evropského hospodářského prostoru, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu⁵) po dobu delší než 3 měsíce a má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie⁶) a tento občan a s ním společně posuzované osoby podle zákona o státní sociální podpoře⁶) nejsou neodůvodnitelnou zátěží posuzovanou podle zákona o pomoci v hmotné nouzi⁷),