36/2000 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů

36
ZÁKON
ze dne 10. února 2000,
kterým se mění zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů


      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Čl. I
      Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb., se mění takto:

      1. V § 12 odstavec 1 zní:

      "(1) Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci za podmínek dále stanovených stravné v cizí měně. Výši stravného v cizí měně určí zaměstnavatel ze základní sazby stravného stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.".

      2. V § 12 odstavec 4 zní:

      "(4) Stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně přísluší zaměstnanci, pokud doba zahraniční pracovní cesty strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční pracovní cesty strávených mimo území České republiky. Za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území České republiky, která trvá méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně nepřísluší.".
. . .