(EU) 2024/1735Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724Text s významem pro EHP.

Publikováno: Úř. věst. L 1735, 28.6.2024 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. června 2024 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 29. června 2024 Nabývá účinnosti: 30. prosince 2025
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 17. srpna 2025

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1735

ze dne 13. června 2024,

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 1735 28.6.2024, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2025/1463 ze dne 23. května 2025,

  L 1463

1

28.7.2025


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 90111, 5.2.2025, s.  1 (2024/1735)



▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1735

ze dne 13. června 2024,

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.  
Obecným cílem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu vytvořením rámce pro zajištění přístupu Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové čisté emise, mimo jiné rozšířením výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců s cílem zabezpečit jejich odolnost a zároveň přispět k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a cíle v oblasti klimatické neutrality, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) 2021/1119, s cílem dosáhnout v Unii dekarbonizace hospodářství a společnosti, jakož i přispěním ke kvalitním pracovním místům v oblasti technologií pro nulové čisté emise, a zlepšení konkurenceschopnosti Unie.
2.  

Za účelem dosažení obecného cíle uvedeného v odstavci 1 stanoví toto nařízení opatření, která mají za cíl:

a) 

snížit riziko narušení dodávek v souvislosti s technologiemi pro nulové čisté emise, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž a způsobit roztříštění vnitřního trhu, zejména identifikací a podporou rozšiřování výrobní kapacity v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců;

b) 

vytvořit trh Unie se službami ukládání CO2;

c) 

stimulovat poptávku po udržitelných a odolných technologiích pro nulové čisté emise prostřednictvím zadávacích řízení, dražeb a jiných forem veřejné intervence;

d) 

zlepšovat dovednosti prostřednictvím podpory akademií, čímž se zajistí a vytvoří kvalitní pracovní místa;

e) 

podporovat inovace zřizováním regulačních pískovišť pro nulové čisté emise, koordinací výzkumných a inovačních činností prostřednictvím řídicí skupiny pro strategický plán pro energetické technologie, jakož i využíváním zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení;

f) 

zlepšovat schopnost Unie monitorovat a zmírňovat rizika narušení dodávek technologií pro nulové čisté emise.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  
S výjimkou článků 33 a 34 tohoto nařízení, které se vztahují na inovativní technologie pro nulové čisté emise a další inovativní technologie, se toto nařízení vztahuje na technologie pro nulové čisté emise. Z oblasti působnosti tohoto nařízení jsou vyloučeny kritické suroviny spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1252.
2.  
V případě integrovaných výrobních zařízení, která zahrnují produkci materiálů spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1252 a tohoto nařízení, se příslušné nařízení, které se použije, určí podle konečného produktu daných zařízení.
3.  
S výjimkou článků 5, 25, 26 a 28 se toto nařízení vztahuje na energeticky náročné projekty dekarbonizace průmyslu, které jsou součástí dodavatelského řetězce technologie pro nulové čisté emise a které významně a trvale snižují míry emisí ekvivalentu CO2 průmyslových procesů v rozsahu, který je technicky proveditelný.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„technologiemi pro nulové čisté emise“ technologie uvedené v článku 4, pokud se jedná o konečné produkty, konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto produktů;

2) 

„součástí“ určitá část konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise, kterou vyrábí a s níž obchoduje určitá společnost, včetně zpracovaného materiálu;

3) 

„technologiemi v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ technologie, které vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů;

4) 

„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelná energie ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

5) 

„ukládáním energie“ akumulace elektřiny a tepla, jakož i jiné formy ukládání, které se používají k ukládání či skladování energie z nefosilních zdrojů;

6) 

„palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu“ paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 36 směrnice (EU) 2018/2001;

7) 

„udržitelnými alternativními palivy“ udržitelná letecká paliva, syntetická nízkouhlíková letecká paliva nebo vodík pro letectví ve smyslu čl. 3 bodů 7, 13 nebo 17 nařízení (EU) 2023/2405 určená pro odvětví letectví nebo paliva určená pro námořní odvětví určená v souladu s čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2023/1805;

8) 

„transformativními průmyslovými technologiemi pro dekarbonizaci“ rozšíření výrobní kapacity pro transformativní průmyslové technologie, které se používají k tomu, aby se v rozsahu, který je technicky proveditelný, výrazně a trvale snížila míra emisí ekvivalentu CO2 komerčního zařízení energeticky náročného podniku ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/96/ES ( 1 ), v odvětví oceli, hliníku, neželezných kovů, chemických látek, cementu, vápna, skla, keramiky, hnojiv, jakož i v odvětví buničiny a papíru;

9) 

„biotechnologickými klimatickými a energetickými řešeními“ technologie spočívající ve využívání mikroorganismů nebo biologických molekul, jako jsou enzymy, pryskyřice nebo biopolymery, které jsou schopny snížit emise CO2 nahrazením energeticky náročných vstupů na fosilní nebo chemické bázi v rámci průmyslových výrobních procesů, které jsou relevantní mimo jiné pro zachycování uhlíku, výrobu biopaliv a výrobu biologických materiálů, v souladu se zásadami oběhového hospodářství;

10) 

„používanými především“ konečné produkty a konkrétní součásti, které jsou nezbytné pro výrobu technologií pro nulové čisté emise, jak je uvedeno v příloze X, nebo konečné produkty, konkrétní součásti a konkrétní strojní zařízení, které jsou nezbytné pro výrobu technologií pro nulové čisté emise, a to na základě důkazů poskytnutých příslušnému vnitrostátnímu orgánu předkladatelem projektu, s výjimkou energeticky náročných projektů dekarbonizace průmyslu, u nichž se tyto důkazy nepožadují;

11) 

„zpracovaným materiálem“ materiál, který byl zpracován tak, aby byl vhodný pro konkrétní funkci v dodavatelském řetězci technologie pro nulové čisté emise, s výjimkou kritických surovin definovaných v článku 4 nařízení (EU) 2024/1252;

12) 

„inovativními technologiemi pro nulové čisté emise“ technologie pro nulové čisté emise , které zahrnují skutečné inovace, jež nejsou v současné době na trhu dostupné a které jsou dostatečně pokročilé na to, aby mohly být vyzkoušeny v kontrolovaném prostředí;

13) 

„dalšími inovativními technologiemi“ technologie v oblasti energetiky nebo klimatu s prokázaným potenciálem přispět k dekarbonizaci průmyslových nebo energetických systémů a snížit strategické závislosti, které zahrnují skutečné inovace, které v současné době nejsou na trhu Unie dostupné a které jsou dostatečně pokročilé na to, aby mohly být testovány v kontrolovaném prostředí;

14) 

„zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na technologie pro nulové čisté emise v předobchodní fázi, které zahrnují sdílení rizik a přínosů v tržních podmínkách a rozvoj hospodářské soutěže ve fázích;

15) 

„zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávací řízení, kdy veřejní zadavatelé nebo zadavatelé působí jako vstupní zákazník u technologií pro nulové čisté emise, které může zahrnovat testování shody;

16) 

„projektem výroby technologií pro nulové čisté emise“ plánované komerční zařízení nebo rozšíření či nové využití stávajícího zařízení na výrobu technologií pro nulové čisté emise, nebo energeticky náročný projekt dekarbonizace průmyslu;

17) 

„energeticky náročnými projekty dekarbonizace průmyslu“ výstavba nebo přeměna komerčního zařízení energeticky náročného podniku ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/96/ES v odvětví oceli, hliníku, neželezných kovů, chemických látek, cementu, vápna, skla, keramiky, hnojiv, jakož i v odvětví celulózy a papíru, které jsou součástí dodavatelského řetězce technologie pro nulové čisté emise a které mají výrazně a trvale snížit míry emisí ekvivalentu CO2 z průmyslových procesů v rozsahu, který je technicky proveditelný;

18) 

„strategickým projektem pro nulové čisté emise“ projekt výroby technologií pro nulové čisté emise, projekt zachycování CO2, projekt ukládání CO2 nebo projekt infrastruktury pro přepravu CO2 nacházející se v Unii, který členský stát uznal za strategický projekt pro nulové čisté emise podle článků 13 a 14;

19) 

„povolovacím postupem“ postup zahrnující všechna relevantní povolení k výstavbě, rozšíření, změně a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a strategických projektů pro nulové čisté emise, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a pro připojení k soustavě, posouzení vlivů na životní prostředí a environmentálních povolení, jsou-li vyžadována, a obsahující všechny žádosti a postupy od potvrzení úplnosti žádosti až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení příslušným jediným kontaktním místem, jakož i s ohledem na geologické ukládání CO2, povolovací postup týkající se ukládání, který se zabývá zpracováním všech nezbytných povolení pro povrchová zařízení, jež jsou k provozování úložiště požadována, včetně stavebního povolení a povolení týkajícího se potrubí a environmentálních povolení pro vtláčení a ukládání CO2 dokončený v souladu se směrnicí 2009/31/ES;

20) 

„komplexním rozhodnutím“ rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí přijatých orgány členského státu , která určují, zda je předkladatel projektu oprávněn projekt výroby technologií pro nulové čisté emise provést, aniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v rámci odvolacího řízení;

21) 

„předkladatelem projektu“ podnik nebo konsorcium podniků, které vyvíjejí projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategický projekt pro nulové čisté emise;

22) 

„regulačním pískovištěm pro nulové čisté emise“ systém, který podnikům umožňuje testovat inovativní technologie pro nulové čisté emise a další inovativní technologie v kontrolovaném reálném prostředí v rámci zvláštního plánu, který vypracuje a monitoruje příslušný orgán;

23) 

„zadávacím řízením“ jeden z následujících dvou postupů:

a) 

jakýkoli typ zadávacího řízení, na který se vztahuje směrnice 2014/24/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nebo směrnice 2014/25/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na zakázku na dodávky, stavební práce a služby;

b) 

postup udělení koncese na stavební práce nebo služby, na který se vztahuje směrnice 2014/23/EU;

24) 

„veřejným zadavatelem“ v souvislosti se zadávacími řízeními veřejný zadavatel ve smyslu článku 6 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU a článku 3 směrnice 2014/25/EU;

25) 

„zadavatelem“ v souvislosti se zadávacími řízeními zadavatel ve smyslu článku 7 směrnice 2014/23/EU a článku 4 směrnice 2014/25/EU;

26) 

„zakázkou“ v souvislosti se zadávacími řízeními veřejné zakázky ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/24/EU, zakázky na dodávky, stavební práce a služby ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/25/EU a koncese ve smyslu čl. 5 bodu 1 směrnice 2014/23/EU;

27) 

„dražbou“ mechanismus pro nabídková řízení na podporu výroby nebo spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, na nějž se nevztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ( 2 ) nebo směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU;

28) 

„kapacitou pro vtláčení CO2“ roční množství CO2, které lze vtláčet do fungujícího geologického úložiště povoleného podle směrnice 2009/31/ES za účelem snížení emisí nebo zvýšení pohlcování uhlíku, zejména z velkých průmyslových zařízení, a které se měří v tunách za rok;

29) 

„infrastrukturou pro přepravu CO2“ potrubní síť, včetně připojených kompresních stanic, pro přepravu CO2 do úložiště, jakož i veškeré způsoby lodní, silniční nebo železniční dopravy, případně včetně zařízení na zkapalňování a dočasných úložišť, pro přepravu CO2 do přístavních zařízení a úložiště;

30) 

„integrací energetického systému“ řešení pro plánování a provoz energetického systému jako celku, s mnoha různými nosiči energie, energetickými infrastrukturami a odvětvími spotřeby energie, a to vytvářením pevnějších vazeb mezi nimi s cílem poskytovat energetické služby na bázi energie z nefosilních zdrojů, které jsou flexibilní, spolehlivé a účinně využívají zdroje s co nejmenšími náklady pro společnost, hospodářství a životní prostředí;

31) 

„průmyslovými partnerstvími pro nulové čisté emise“ závazek mezi Unií a třetí zemí posílit spolupráci v oblasti technologií pro nulové čisté emise, který je zřízen nezávazným nástrojem, jenž stanoví konkrétní opatření společného zájmu.

32) 

„prvním svého druhu“ nové nebo podstatně modernizované zařízení s technologií pro nulové čisté emise, které poskytuje inovace, pokud jde o výrobní proces technologie pro nulové čisté emise, které v Unii dosud není výrazně zastoupeno, ani neexistují závazné plány pro jeho vybudování;

33) 

„výrobní kapacitou“ celkový objem výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise vyrobených v rámci určitého výrobního projektu, nebo pokud se v rámci výrobního projektu nevyrábějí konečné produkty ale spíše konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení primárně používané především pro výrobu těchto produktů, výrobní kapacita konečných produktů, pro něž jsou tyto součásti nebo konkrétní strojní zařízení vyráběny.

Článek 4

Seznam technologií pro nulové čisté emise

1.  

Technologiemi pro nulové čisté emise se v oblasti působnosti tohoto nařízení rozumějí:

a) 

solární technologie, včetně fotovoltaických, solárních termoelektrických a solárních termálních technologií;

b) 

technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři;

c) 

bateriové technologie a technologie ukládání energie;

d) 

tepelná čerpadla a technologie pro využití geotermální energie;

e) 

vodíkové technologie, včetně elektrolyzérů a palivových článků;

f) 

technologie v oblasti udržitelné výroby bioplynu a biometanu;

g) 

technologie CCS;

h) 

technologie v oblasti elektrizačních soustav, včetně technologií elektrického dobíjení pro dopravu a technologií pro digitalizaci soustavy;

i) 

technologie v oblasti energie z jaderného štěpení, včetně technologií jaderného palivového cyklu;

j) 

technologie v oblasti udržitelných alternativních paliv;

k) 

technologie v oblasti hydroelektrické energie;

l) 

technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které nejsou zahrnuty v předchozích kategoriích;

m) 

technologie v oblasti energetické účinnosti související s energetickým systémem, včetně technologií tepelných soustav;

n) 

technologie v oblasti paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu;

o) 

biotechnologická klimatická a energetická řešení;

p) 

transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci, které nejsou zahrnuty v předchozích kategoriích;

q) 

technologie v oblasti přepravy a využívání CO2;

r) 

technologie na větrný a elektrický pohon v oblasti dopravy;

s) 

jaderné technologie, které nejsou zahrnuty v předchozích kategoriích.

2.  
Odstavcem 1 není dotčeno právo členského státu stanovit si volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladbu zásobování energií.
3.  
Odstavcem 1 není dotčeno přidělování finančních prostředků Unie, zejména pokud jde o kritéria způsobilosti nebo kritéria pro udělení zakázky, přijatá v souladu s příslušnými postupy, nebo o podporu Unie poskytovanou EIB.

KAPITOLA II

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY UMOŽŇUJÍCÍ VÝROBU TECHNOLOGIÍ PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE

ODDÍL I

Referenční hodnoty

Článek 5

Referenční hodnoty

1.  

Komise a členské státy podporují projekty výroby pro nulové čisté emise v souladu s touto kapitolou, aby se v Unii zajistilo snížení strategické závislosti v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců dosažením výrobní kapacity pro tyto technologie, které mají:

a) 

referenční hodnotu ve výši nejméně 40 % roční potřeby Unie v oblasti zavádění odpovídajících technologií nezbytných k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030;

b) 

zvýšený podíl Unie na odpovídajících technologiích s cílem dosáhnout do roku 2040 úrovně 15 % světové výroby na základě sledování podle článku 42, s výjimkou případů, kdy by zvýšená výrobní kapacita Unie byla výrazně vyšší než Unie v oblasti zavádění odpovídajících technologií nezbytných k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2040 potřebuje.

ODDÍL II

Zjednodušení administrativních a povolovacích postupů

Článek 6

Jednotná kontaktní místa

1.  
Do 30. prosince 2024 členské státy zřídí nebo určí jeden nebo více orgánů jako jednotná kontaktní místa na příslušné správní úrovni. Každé jednotné kontaktní místo je odpovědné za usnadnění a koordinaci povolovacího postupu u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, a za poskytování informací ohledně zjednodušení administrativních postupů v souladu s článkem 7, včetně informací o tom, kdy je žádost považována za úplnou v souladu s čl. 9 odst. 10.
2.  
Pokud členský stát zřídí nebo určí více než jedno jednotné kontaktní místo podle odstavce 1 tohoto článku, poskytne nástroje, které předkladatelům projektů pomohou určit vhodné zavedené nebo určené kontaktní místo na internetové stránce zřízené v souladu s článkem 7.
3.  
Jednotné kontaktní místo zavedené nebo určené podle odstavce 1 je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v rámci povolovacího postupu týkajícího se projektu výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategického projektu pro nulové čisté emise. Toto kontaktní místo koordinuje a usnadňuje předkládání všech relevantních dokumentů a informací a uvědomuje předkladatele projektu o výsledku komplexního rozhodnutí.
4.  
Předkladatelé projektů mohou předkládat veškeré dokumenty v rámci povolovacího postupu v elektronické podobě.
5.  
Příslušné orgány zajistí, aby byly zohledněny veškeré relevantní provedené studie nebo povolení či oprávnění vydaná pro daný projekt a aby nebyly vyžadovány žádné duplicitní studie, povolení či oprávnění, pokud unijní nebo vnitrostátní právo neurčuje jinak.
6.  
Členské státy zajistí, aby žadatelé měli snadný přístup k informacím o řešení sporů týkajících se povolovacího postupu a k souvisejícím postupům , a to případně i k mechanismům alternativního řešení sporů, pokud jsou tyto postupy vnitrostátním právem stanoveny.
7.  
Členské státy zajistí, aby jednotné kontaktní místo a všechny příslušné orgány odpovědné za veškeré kroky v průběhu povolovacího postupu, včetně všech procesních kroků, měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, a to případně i pro účely prohlubování dovedností a rekvalifikace.
8.  
Platforma uvedená v článcích 38 a 39 pravidelně projednává provádění tohoto oddílu a článků 15 a 16 a sdílí osvědčené postupy pro organizování jednotných kontaktních míst.
9.  
Orgány zapojené do povolovacího postupu i další dotčené orgány jednotnému kontaktnímu místu upřesní a zpřístupní požadavky a rozsah informací, které jsou od předkladatele projektu před zahájením povolovacího postupu požadovány.

Článek 7

Dostupnost informací online

Členské státy poskytují online a centralizovaným a snadno přístupným způsobem přístup k následujícím informacím o postupech týkajících se projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise:

a) 

jednotné kontaktní místo podle čl. 6 odst. 1;

b) 

povolovací postup, včetně informací o řešení sporů;

c) 

finanční a investiční služby;

d) 

možnosti financování na úrovni Unie nebo členských států;

e) 

podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů nebo pracovního práva.

Článek 8

Urychlení realizace

Členské státy poskytují administrativní podporu projektům výroby technologií pro nulové čisté emise, jež jsou realizovány na jejich území, s cílem usnadnit jejich včasné a účinné provádění, přičemž zvláštní pozornost věnují malým a středním podnikům zapojeným do těchto projektů, včetně toho, že poskytují:

a) 

pomoc při zajištění dodržování platných správních povinností a povinností týkajících se podávání zpráv;

b) 

pomoc předkladatelům projektů za účelem informování veřejnosti v zájmu lepšího přijetí projektu ze strany veřejnosti;

c) 

pomoc předkladatelům projektů v průběhu povolovacího postupu, zejména malým a středním podnikům.

Článek 9

Doba trvání povolovacího postupu

1.  

Povolovací postup u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise nepřekročí žádnou z těchto lhůt:

a) 

12 měsíců u výstavby nebo rozšíření projektů výroby technologií pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW;

b) 

18 měsíců u výstavby nebo rozšíření projektů výroby technologií pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou 1 GW nebo vyšší.

2.  
Povolovací postup u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, u nichž se roční výrobní kapacita neměří v GW, nepřekročí lhůtu 18 měsíců.
3.  
Pokud energeticky náročné projekty dekarbonizace průmyslu, včetně projektů, které jsou uznány za strategické, vyžadují výstavbu několika zařízení nebo jednotek na jednom místě, mohou se předkladatel projektu a jednotné kontaktní místo v zájmu dodržení platných lhůt dohodnout na rozdělení daného projektu do několika menších projektů.
4.  
Je-li podle směrnice 2011/92/EU vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, nezahrnují se kroky v rámci posuzování podle čl. 1 odst. 2 písm. g) bodu i) uvedené směrnice do doby trvání povolovacího postupu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.
5.  
Pokud z konzultace podle čl. 1 odst. 2 písm. g) bodu ii) směrnice 2011/92/EU vyplyne potřeba doplnit zprávu o posouzení vlivů na životní prostředí o další informace, může jednotné kontaktní místo poskytnout předkladateli projektu příležitost předložit dodatečné informace. V takovém případě jednotné kontaktní místo oznámí předkladateli projektu datum, dokdy mají být tyto dodatečné informace poskytnuty, přičemž tato lhůta je nejméně 30 dnů ode dne oznámení. Období mezi lhůtou pro poskytnutí dodatečných informací a jejich předložením se do doby trvání povolovacího postupu uvedeného v odstavcích 1 a 2 tohoto článku nezapočítává.
6.  
Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategického projektu pro nulové čisté emise, může členský stát lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 7 tohoto článku a v čl. 16 odst. 1 a 2 v jednotlivých případech před jejich uplynutím jednou prodloužit, a to nejvýše o tři měsíce.
7.  
Pokud se některý členský stát domnívá, že navrhovaný projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategický projekt pro nulové čisté emise představuje výjimečná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků nebo obyvatelstva obecně a je-li nezbytná dodatečná doba pro určení, zda jsou zavedena opatření k řešení identifikovatelných rizik, může lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a v čl. 16 odst. 1 a 2 do šesti měsíců od zahájení povolovacího postupu o šest měsíců prodloužit.
8.  
Při uplatňování odstavců 6 nebo 7 jednotné kontaktní místo písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o datu, ke kterému se očekává komplexní rozhodnutí.
9.  
Jednotné kontaktní místo uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení předkladateli projektu oznámí datum, dokdy je třeba vypracovat zprávu o posouzení vlivů na životní prostředí uvedenou v čl. 5 odst. 1 směrnice 2011/92/EU, přičemž zohlední organizaci povolovacího postupu v příslušném členském státě a potřebu poskytnout dostatek času na posouzení zprávy. Období mezi lhůtou pro předložení zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí a jejím předložením se do doby trvání povolovacího postupu uvedeného v odstavcích 1 a 2 tohoto článku nezapočítává.
10.  
Nejpozději do 45 dnů od obdržení žádosti o udělení povolení dotčené jednotné kontaktní místo potvrdí, že žádost je úplná, nebo pokud předkladatel projektu nezaslal všechny informace potřebné pro zpracování žádosti, požádá předkladatele projektu, aby bez zbytečného prodlení předložil úplnou žádost, přičemž upřesní, které informace chybějí. Je-li předložená žádost shledána neúplnou napodruhé, může jednotné kontaktní místo do 30 dnů od druhého podání znovu požádat o informace. Jednotné kontaktní místo nevyžaduje informace v oblastech, které nejsou zahrnuty v první žádosti o doplňující informace, a je oprávněno požadovat další důkazy pouze za účelem doplnění zjištěných chybějících informací. Datum potvrzení úplnosti žádosti jednotným kontaktním místem podle čl. 6 odst. 1 se považuje za začátek povolovacího postupu týkajícího se uvedené konkrétní žádosti.
11.  
Nejpozději do dvou měsíců ode dne přijetí žádosti vypracuje jednotné kontaktní místo v úzké spolupráci s dalšími dotčenými orgány podrobný harmonogram povolovacího postupu. Tento harmonogram se odvíjí od okamžiku, kdy jednotné kontaktní místo potvrdí, že je žádost úplná. Harmonogram zveřejní jednotné kontaktní místo na volně přístupných internetových stránkách.
12.  
Lhůtami stanovenými v tomto článku a v článku 16 nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z práva Unie a mezinárodního práva, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.
13.  
Lhůtami stanovenými v tomto článku a v článku 16 pro veškeré povolovací postupy nejsou dotčeny žádné kratší lhůty stanovené členskými státy.

Článek 10

Posouzení vlivů na životní prostředí a environmentální povolení

1.  
Pokud je podle článků 5 až 9 směrnice 2011/92/EU požadováno posouzení vlivů na životní prostředí, může dotčený předkladatel projektu před předložením žádosti jednotné kontaktní místo požádat o stanovisko k rozsahu a míře podrobnosti informací, které mají být zahrnuty do zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice. Jednotné kontaktní místo zajistí, aby toto stanovisko bylo vydáno co nejdříve, nejpozději však do 45 dnů ode dne, kdy předkladatel projektu o stanovisko požádal.
2.  
Pokud povinnost posoudit vlivy na životní prostředí vyplývá současně z alespoň dvou ze směrnice 2000/60/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ( 3 ) a směrnic 2008/98/ES, 2009/147/ES, 2010/75/EU, 2011/92/EU, 2012/18/EU nebo 92/43/EHS, členské státy zajistí, aby byl uplatněn koordinovaný nebo společný postup splňující veškeré požadavky uvedených právních předpisů Unie.

V rámci koordinovaného postupu uvedeného v prvním pododstavci zkoordinuje příslušný orgán různá individuální posouzení vlivů konkrétního projektu na životní prostředí, která vyžadují relevantní legislativní akty Unie.

V rámci společného postupu uvedeného v prvním pododstavci zajistí příslušný orgán jediné posouzení vlivů konkrétního projektu na životní prostředí, které vyžadují relevantní legislativní akty Unie. Uplatněním společného nebo koordinovaného postupu není dotčen obsah posouzení vlivů na životní prostředí.

3.  
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vydaly odůvodněný závěr podle čl. 1 odst. 2 písm. g) bodu iv) směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů na životní prostředí, a to do 90 dnů od obdržení všech nezbytných informací podle článků 5, 6 a 7 uvedené směrnice a po dokončení konzultací podle článků 6 a 7 uvedené směrnice.
4.  
Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu, mohou členské státy v jednotlivých případech lhůtu uvedenou v odstavci 3 před uplynutím její platnosti prodloužit, a to nejvýše o 20 dnů. V takovém případě dotčené jednotné kontaktní místo písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o lhůtě pro vydání odůvodněného závěru.
5.  
Lhůty pro konzultaci s dotčenou veřejností podle čl. 1 odst. 2 písm. e) směrnice 2011/92/EU a s orgány podle čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice ohledně zprávy o vlivech na životní prostředí podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice nesmí být delší než 85 dnů a v souladu s čl. 6 odst. 7 uvedené směrnice nesmí být kratší než 30 dnů. V případech, na které se vztahuje čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec uvedené směrnice, může být tato lhůta v jednotlivých případech prodloužena až na 90 dnů.
6.  
Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány a další orgány určené podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2011/92/EU měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje nezbytné pro plnění svých povinností podle tohoto článku.

Článek 11

Plánování

1.  
Celostátní, regionální a místní orgány odpovědné za přípravu plánů, včetně územního plánování, územních plánů a plánů využití půdy zváží, zda do těchto plánů ve vhodných případech nezahrnou ustanovení týkající se rozvoje projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise a případně údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise, jakož i veškerou nezbytnou infrastrukturu. Uvažuje-li se o zahrnutí takových ustanovení, upřednostní se umělé a zastavěné plochy, průmyslové areály a opuštěné a chátrající průmyslové pozemky nebo objekty (brownfieldy). Pro usnadnění rozvoje projektů výroby technologií pro nulové čisté emise členské státy zajistí, aby byly všechny relevantní údaje o územním plánování v souladu s článkem 7 dostupné online.
2.  
Pokud plány obsahují ustanovení o rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, a jejich požadované infrastruktuře a podléhají posouzení podle směrnice 2001/42/ES a podle článku 6 směrnice 92/43/EHS, tato posouzení se spojí. V příslušných případech se toto spojené posouzení zabývá také dopadem na potenciálně dotčené vodní útvary podle směrnice 2000/60/ES. Pokud jsou příslušné členské státy povinny posoudit dopady stávajících a budoucích činností na mořské prostředí, včetně interakcí mezi pevninou a mořem, jak je uvedeno v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ( 4 ), jsou tyto dopady rovněž zahrnuty do spojeného posouzení. Spojení posouzení podle tohoto odstavce nemá vliv na jejich obsah nebo kvalitu. Spojené posouzení se provádí tak, aby to nevedlo k prodloužení lhůt stanovených v tomto nařízení.

Článek 12

Použitelnost úmluv EHK OSN

1.  
Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti podle Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo, a jejího Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaného dne 21. května 2003 v Kyjevě.
2.  
Veškerá rozhodnutí přijatá podle tohoto oddílu a článků 8, 15, 16 a 28 se zveřejní snadno srozumitelným způsobem a všechna rozhodnutí týkající se projektu výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategického projektu pro nulové čisté emise se zpřístupní na týchž internetových stránkách.

ODDÍL III

Strategické projekty pro nulové čisté emise

Článek 13

Kvalifikační kritéria pro výběr

1.  

Členské státy uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise projekty výroby technologií pro nulové čisté emise nacházející se v Unii, které přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 1, včetně přispívání k cílům Unie v oblasti klimatu nebo energetiky, a splňují alespoň jedno z těchto kritérií:

a) 

projekt výroby technologií pro nulové čisté emise přispívá k technologické a průmyslové odolnosti technologií Unie pro nulové emise tím, že zvyšuje výrobní kapacitu určité součásti nebo segmentu dodavatelského řetězce technologií pro nulové čisté emise tím, že:

i) 

zvýší v Unii výrobní kapacitu pro technologii pro nulové čisté emise, u níž je Unie z více než 50 % závislá na dovozu ze třetích zemí;

ii) 

výrazně zvýší výrobní kapacitu tím, že významně přispěje k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu nebo energetiky do roku 2030; nebo

iii) 

zvýší výrobní kapacitu nebo aktualizuje stávající výrobní kapacitu v Unii, pokud jde o technologii pro nulové čisté emise, u níž výrobní kapacita Unie představuje významný podíl světové výroby a která hraje klíčovou úlohu pro odolnost Unie;

b) 

projekt výroby technologií pro nulové čisté emise má jasný pozitivní dopad na dodavatelský řetězec průmyslu Unie pro nulové čisté emise nebo na navazující odvětví tím, že evropským průmyslovým odvětvím pro nulové čisté emise poskytuje přístup k nejlepší dostupné technologii pro nulové čisté emise nebo k produktům vyráběným v prvním výrobním zařízení svého druhu a splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

i) 

zavádí opatření za účelem přilákání pracovní síly potřebné pro technologie pro nulové čisté emise, jejího udržení, prohlubování dovedností pracovníků nebo změny jejich kvalifikace, mimo jiné i prostřednictvím učňovské přípravy, stáží, dalšího vzdělávání a odborné přípravy, a to v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány, institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu, a se sociálními partnery, včetně odborových svazů;

ii) 

přispívá ke konkurenceschopnosti malých a středních podniků v rámci dodavatelského řetězce technologií pro nulové čisté emise;

c) 

daný projekt přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu nebo energetiky výrobou technologií pro nulové čisté emise prostřednictvím postupů, které zavádějí prvky lepší environmentální udržitelnosti a výkonnosti nebo oběhovosti, včetně komplexní nízkouhlíkové, energetické, vodní nebo materiálové účinnosti a postupů, které významně a trvale snižují míru emisí ekvivalentu CO2.

2.  

Do 1. března 2025 přijme Komise prováděcí akt, jímž stanoví pokyny zajišťující jednotné podmínky pro uplatňování kritérií stanovených v tomto článku. Tyto pokyny obsahují alespoň konkrétní pokyny ohledně kritérií, která mají být použita k posouzení toho, zda:

a) 

se zvýšená výrobní kapacita týká výrobní kapacity pro technologii první svého druhu nebo nejlepší dostupné výrobní kapacity;

b) 

lze zvýšenou výrobní kapacitu považovat za významnou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

3.  

Členské státy uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise projekty ukládání CO2, které splňují všechna tato kritéria:

a) 

úložiště CO2 se nachází na území Unie, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS);

b) 

projekt ukládání CO2 přispívá k dosažení cíle stanoveného v článku 20;

c) 

v rámci projektu ukládání CO2 bylo požádáno o povolení k bezpečnému a trvalému geologickému ukládání CO2 v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

Projekt zachycování CO2 související s projektem ukládání CO2, který splňuje kritéria uvedená v prvním pododstavci, a jakýkoli související projekt infrastruktury CO2 nezbytný pro přepravu zachyceného CO2 se rovněž uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise.

4.  
Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise odpovídající technologii pro nulové čisté emise, které se nacházejí v „méně rozvinutých a přechodových regionech“ a na územích spadajících do působnosti Fondu pro spravedlivou transformaci a které jsou způsobilé k financování podle pravidel politiky soudržnosti, uznají členské státy po skončení zadávacího řízení na písemnou žádost předkladatele projektu za strategické projekty pro nulové čisté emise podle čl. 14 odst. 3, aniž by předkladatel projektu musel podat formální žádost podle čl. 14 odst. 2.
5.  
Projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nacházející se v Unii, který přispívá k dosažení cílů stanovených v čl. 1 odst. 1 a který využívá Inovačního fondu v rámci systému ETS, nebo je součástí významných projektů společného evropského zájmu, evropských vodíkových údolí nebo vodíkové banky, pokud fondy podporují investice do výrobních kapacit , je členskými státy na písemnou žádost předkladatele projektu uznán za strategický projekt pro nulové čisté emise podle čl. 14 odst. 3, aniž by předkladatel projektu musel podat formální žádost podle čl. 14 odst. 2.
6.  
Pokud strategický projekt pro nulové čisté emise přispívá k hodnotovému řetězci technologie, kterou členský stát neakceptuje jako součást základní skladby svého zásobování energií, může ho daný členský stát odmítnout uznat za strategický projekt. Existují-li technologie pro nulové čisté emise, u nichž členský stát nehodlá uznat projekty za projekty strategické, tento členský stát to co nejdříve oznámí, a to i veřejně.

Článek 14

Žádost a uznání

1.  
Žádosti o uznání projektů výroby technologií pro nulové čisté emise za strategické projekty pro nulové čisté emise předkládá předkladatel projektu příslušnému členskému státu.
2.  

Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje tyto náležitosti:

a) 

relevantní důkazy o splnění kritérií stanovených v čl. 13 odst. 1 nebo 3;

b) 

podnikatelský plán hodnotící finanční životaschopnost projektu v souladu s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa; a

c) 

první návrh harmonogramu projektu odhadující, kdy by projekt mohl přispět k dosažení referenční hodnoty výrobní kapacity Unie podle článku 5 nebo cíle na úrovni Unie v oblasti kapacity pro vtláčení CO2 podle článku 20.

Komise poskytne předem stanovený formulář pro podávání žádostí uvedených v odstavci 1.

3.  
Žádost uvedenou v odstavci 1 členské státy do jednoho měsíce od obdržení úplné žádosti posoudí spravedlivým a transparentním postupem. V případě, kdy předkladatel projektu nezaslal všechny relevantní a úplné informace nezbytné ke zpracování žádosti, členský stát jej pouze jednou vyzve, aby bez zbytečného odkladu předložil doplňující informace, aby žádost byla úplná. Datum, kdy byla potvrzena úplnost žádosti podané předkladatelem projektu, se považuje za datum zahájení postupu posuzování. Rozhodnutí, které je výsledkem tohoto postupu musí být odůvodněné a musí být sděleno předkladateli projektu a platformě podle článků 38 a 39.
4.  
Nepřijal-li členský stát ve lhůtě uvedené v odstavci 3 žádné rozhodnutí, může jej na to předkladatel projektu upozornit a neprodleně jej požádat, aby mu poskytl aktualizovanou lhůtu, která nesmí být delší než 30 dnů, od uplynutí původní lhůty.
5.  
Komise může ke schváleným strategickým projektům pro nulové čisté emise zaujmout stanovisko. Pokud členský stát žádost zamítne, má žadatel právo předložit žádost Komisi, která ji posoudí do 20 pracovních dnů. Posouzením Komise není dotčeno rozhodnutí členského státu.
6.  
Pokud Komise na základě svého posouzení v souladu s odstavcem 5 tohoto článku zamítnutí žádosti členským státem potvrdí, oznámí žadateli svůj závěr dopisem. Pokud se posouzení Komise a členského státu liší, projedná dotyčný projekt platforma uvedená v článcích 38 a 39.
7.  
Pokud Komise nebo členský stát zjistí, že strategický projekt pro nulové čisté emise prošel podstatnými změnami nebo že již nesplňuje kritéria stanovená v článku 13, nebo pokud bylo jeho uznání za strategický projekt pro nulové čisté emise založeno na žádosti obsahující nesprávné informace, informuje o tom dotčeného předkladatele projektu. Po vyslechnutí předkladatele projektu může členský stát rozhodnutí, kterým se projekt uznává za strategický projekt pro nulové čisté emise, zrušit.
8.  
Projekt, který se již neuznává za strategický projekt pro nulové čisté emise, ztrácí veškerá práva spojená s tímto statusem podle tohoto nařízení.
9.  
Komise zřídí a udržuje otevřeně dostupný registr strategických projektů pro nulové čisté emise.

Článek 15

Prioritní status strategických projektů pro nulové čisté emise

1.  
Předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány zajistí, aby v případě strategických projektů pro nulové čisté emise proběhly příslušné postupy co nejrychleji v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.
2.  
Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené právem Unie, pokud je projekt uznán za strategický projekt pro nulové čisté emise, přiznají členské státy uvedenému strategickému projektu pro nulové čisté emise status nejvyššího možného národního významu, pokud takový status ve vnitrostátním právu existuje, a s daným strategickým projektem pro nulové čisté emise se bude v rámci povolovacích postupů, včetně postupů týkajících se posuzování vlivů na životní prostředí a, pokud jsou dostupné údaje, i v rámci územního plánování, odpovídajícím způsobem nakládat.
3.  
Má se za to, že strategické projekty pro nulové čisté emise přispívají k bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii, a jsou tudíž ve veřejném zájmu. Pokud jde o vlivy na životní prostředí nebo povinnosti podle čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES, čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS a legislativních aktů Unie o obnově přírody, strategické projekty pro nulové čisté emise v Unii se považují za projekty veřejného zájmu a lze je považovat za projekty s převažujícím veřejným zájmem a za projekty, které slouží zájmům veřejného zdraví a bezpečnosti, za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedených aktech.
4.  
Veškeré postupy řešení sporů, soudní spory, odvolání a opravné prostředky související se strategickými projekty pro nulové čisté emise před jakýmikoli vnitrostátními soudy, jinými soudními orgány, panely, a to i v případě mediace nebo rozhodčího řízení, jsou-li ve vnitrostátním právu zavedeny, se považují za naléhavé, jestliže vnitrostátní právní předpisy týkající se povolovacích postupů takové postupy pro naléhavé případy stanoví, a v jimi daném rozsahu a za předpokladu, že jsou dodržena obvykle použitelná práva jednotlivců nebo místních komunit na obhajobu, se tohoto postupu pro naléhavé případy případně účastní předkladatelé strategických projektů pro nulové čisté emise.

Článek 16

Doba trvání povolovacího postupu u strategických projektů pro nulové čisté emise

1.  

Povolovací postup v případě strategických projektů pro nulové čisté emise nesmí trvat déle než:

a) 

9 měsíců u výstavby nebo rozšíření strategických projektů pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW;

b) 

12 měsíců u výstavby nebo rozšíření strategických projektů pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou 1 GW nebo vyšší;

c) 

18 měsíců u všech nezbytných povolení k provozování úložiště v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

2.  
U strategických projektů pro nulové čisté emise, u nichž se roční výrobní kapacita neměří v GW, nesmí povolovací postup trvat déle než 12 měsíců.
3.  
Je-li podle směrnice 2011/92/EU vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, nepočítá se krok v rámci posuzování podle čl. 1 odst. 2 písm. g) bodu i) uvedené směrnice do doby trvání povolovacího postupu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Článek 17

Údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise

1.  
Členské státy se mohou rozhodnout, že určí údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise (dále jen „údolí“) jako konkrétní oblasti pro urychlení průmyslových činností pro nulové čisté emise, zejména pro urychlení zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise nebo jejich klastrů, nebo pro testování inovativních technologií pro nulové čisté emise. Cílem údolí je vytvořit klastry průmyslové činnosti s nulovými čistými emisemi a dále zefektivnit správní postupy.
2.  

Rozhodnutí uvedené v odstavci 1:

a) 

vymezuje jasný zeměpisný a technologický rozsah údolí;

b) 

zohledňuje oblasti, k nimž patří umělé a zastavěné plochy, průmyslové areály a brownfieldy;

c) 

podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES a případně posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS; výsledky těchto posouzení v maximální možné míře usnadní přípravu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategických projektů pro nulové čisté emise s cílem splnit cíle tohoto nařízení a zabránit zdvojování posouzení; tímto ustanovením není dotčen soulad jednotlivých projektů s platnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí;

d) 

zajistí pokud možno synergie s určením oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ( 5 ).

3.  

Rozhodnutí členského státu určit údolí je doprovázeno plánem, který stanoví konkrétní vnitrostátní opatření ke zvýšení jeho atraktivity jakožto oblasti pro výrobní činnosti, zahrnující alespoň tyto režimy hospodářské a administrativní podpory s cílem:

a) 

usnadnit rozvoj potřebné infrastruktury v daném údolí;

b) 

podpořit soukromé investice do daného údolí;

c) 

dosáhnout potřebné rekvalifikace a zvyšování kvalifikace místní pracovní síly;

d) 

zpřístupnit informace o daném údolí online v souladu s článkem 7.

4.  
Z maximální míry spolufinancování podle nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056 a (EU) 2021/1057 mohou případně těžit veřejné investice do zřizování údolí, jejich vybavení vhodnou infrastrukturou, přeměny brownfieldů a rozvoje odpovídajícího místního souboru dovedností.

Článek 18

Povolování v rámci údolí

1.  
Na jednotlivé projekty v údolích se použijí oddíly I a II. Pro každé údolí se určí jednotné kontaktní místo.
2.  
Aby se zabránilo zdvojování posouzení při vydávání stanoviska podle čl. 10 odst. 1, zohlední příslušný orgán výsledky posouzení provedených podle čl. 17 odst. 2 písm. c).
3.  
Jednotné kontaktní místo zpřístupní předkladatelům projektů šablony, v nichž jsou uvedena konkrétní povolení, která jsou pro projekty v údolích potřebná. Tyto šablony obsahují informace o všech rysech projektu a plánovaných opatřeních k zamezení nebo prevenci významných nepříznivých vlivů na životní prostředí s cílem zajistit, aby posouzení podle směrnice 2011/92/EU podléhaly pouze projekty s významnými dopady na životní prostředí, a pomoci příslušnému orgánu snáze určit, zda má daný projekt podléhat posouzení podle čl. 4 odst. 2 až 6 uvedené směrnice.
4.  
Má se za to, že projekty výroby technologií pro nulové čisté emise v údolích mají přínos k bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii, a jsou tudíž ve veřejném zájmu. Pokud jde o vlivy na životní prostředí nebo povinnosti podle čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES, čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS a legislativních aktů Unie o obnově přírody, projekty výroby technologií pro nulové čisté emise v údolích v Unii se považují za projekty veřejného zájmu a lze je považovat za projekty s převažujícím veřejným zájmem a za projekty, které slouží zájmům veřejného zdraví a bezpečnosti, za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedených aktech.

Článek 19

Koordinace financování

1.  
Platforma zřízená v článku 38 zkoumá překážky a celounijní finanční potřeby, pokud jde o strategické projekty pro nulové čisté emise, poskytuje poradenství ohledně způsobů koordinace financování z prostředků Unie a členských států s ohledem na tyto finanční potřeby a shromažďuje potenciální osvědčené postupy, mimo jiné pro účely rozvoje přeshraničních dodavatelských řetězců Unie, zejména na základě pravidelných výměn a doporučení skupiny pro průmysl pro nulové čisté emise a relevantních průmyslových aliancí.
2.  

Tato platforma na žádost předkladatele strategického projektu pro nulové čisté emise projedná, jak může být financování jeho projektu doplněno, a poskytne mu v této souvislosti poradenství, přičemž zohlední již zajištěné finanční prostředky a zváží alespoň tyto skutečnosti:

a) 

další soukromé zdroje financování;

b) 

podporu prostřednictvím zdrojů skupiny EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj;

c) 

stávající nástroje a programy členských států, včetně nástrojů a programů národních podpůrných bank, institucí a exportních úvěrových agentur;

d) 

relevantní podpůrné a finanční programy Unie.

3.  
Do 30. září 2024 a poté každé dva roky poskytne platforma Komisi doporučení ohledně toho, jak zajistit k dosažení cílů tohoto nařízení dostatečné financování, a to i z rozpočtu Unie.
4.  
Členské státy a v příslušných případech i Komise podniknou kroky k urychlení veřejných investic do projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, může k těmto činnostem patřit i poradenství ohledně podpory projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, které se při přístupu k financování potýkají s obtížemi, a koordinace této podpory.

KAPITOLA III

KAPACITA PRO VTLÁČENÍ CO2

Článek 20

Cíl na úrovni Unie v oblasti kapacity pro vtláčení CO2

1.  
Do roku 2030 bude dosaženo roční vtláčecí kapacity o objemu nejméně 50 milionů tun CO2 v úložištích, tedy v geologických úložištích povolených podle směrnice 2009/31/ES, včetně vyčerpaných ropných a plynových polí a slaných akviferů, nacházejících se na území Unie, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, jež nejsou kombinována s terciární těžbou uhlovodíků.
2.  
Všechna úložiště jsou navržena tak, aby byla provozována po dobu nejméně pěti let, a dodržují zásady spravedlivého a otevřeného přístupu zajištěného transparentním a nediskriminačním způsobem, jak jsou definovány ve směrnici 2009/31/ES.
3.  
Do 30. června 2027 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku k dosažení ročního cíle Unie v oblasti vtláčecí kapacity, včetně stavu trhu souvisejícího s vtláčecí kapacitou. Zpráva obsahuje přehled zeměpisného rozložení geologických úložišť v Unii. V první zprávě se posoudí, zda je považováno za nezbytné zavést celounijní cíl pro rok 2040, nebo v případě potřeby dříve.
4.  

Zpráva uvedená v odstavci 3 zahrnuje posouzení kapacity pro ukládání a vtláčení CO2, přičemž se v ní použijí zejména informace shromážděné podle čl. 21 odst. 2 a čl. 23 odst. 6. Tato zpráva:

a) 

poskytne podrobnou analýzu zeměpisného a časového plánování úložišť CO2 a projektů zachycování CO2 pro emise CO2 z průmyslových zařízení v Unii s přihlédnutím ke specifickému potenciálu využívání CO2 přispět k trvalému ukládání CO2;

b) 

určí hlavní infrastrukturu potřebnou pro přepravu a ukládání emisí CO2 z průmyslových zařízení v celé Unii;

c) 

poskytne podrobnou analýzu možných překážek bránících rozvoji trhu s CCS.

5.  
Do 31. prosince 2028 může Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 3 předložit legislativní návrh na zavedení nového cíle na úrovni Unie v oblasti kapacity pro vtláčení CO2, a to do roku 2040, nebo v případě potřeby dříve. Pokud se Komise rozhodne, že legislativní návrh na zavedení tohoto cíle nepředloží, sdělí důvody svého rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Do tří měsíců poté, co Unie podepíše mezinárodní dohodu týkající se této kapitoly, předloží Komise zprávu, v níž posoudí dopady dotčené mezinárodní dohody, zejména pokud jde o podporu a ochranu norem Unie v oblasti životního prostředí, cíle v oblasti klimatu a případnou potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na ustanovení uvedené mezinárodní dohody. Na základě této zprávy Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení podle odstavce 1.
7.  
Komise zveřejní pokyny, v nichž uvede vhodné úrovně čistoty CO2 a stopových prvků v rámci toku CO2 pro projekty ukládání CO2, které přispívají k cíli Unie v oblasti vtláčecí kapacity.

Článek 21

Transparentnost údajů o kapacitě pro ukládání CO2

1.  

Do 30. prosince 2024 členské státy:

a) 

zpřístupní veřejnosti údaje o všech oblastech, v nichž by mohla být na jejich území povolena úložiště CO2, včetně slaných akviferů, aniž jsou dotčeny požadavky týkající se ochrany důvěrných informací;

b) 

uloží subjektům, které na jejich území jsou nebo byly držiteli povolení ve smyslu čl. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ( 6 ), povinnost zpřístupnit veřejnosti na základě nepoužití geologická data týkající se těžebních lokalit, které byly vyřazeny z provozu nebo jejichž vyřazení z provozu bylo oznámeno příslušnému orgánu, a ekonomická posouzení příslušných nákladů na umožnění vtláčení CO2, pokud jsou k dispozici, ledaže daný subjekt požádal o povolení k průzkumu v souladu se směrnicí 2009/31/ES, včetně následujících údajů:

i) 

zda je lokalita vhodná k udržitelnému, bezpečnému a trvalému vtláčení a ukládání CO2;

ii) 

zda je dostupná nebo potřebná dopravní infrastruktura a způsoby dopravy vhodné pro bezpečnou přepravu CO2 do místa.

Pro účely prvního pododstavce, písm. a) tohoto odstavce zahrnují údaje alespoň informace požadované ve sděleních Komise o pokynech pro členské státy k integrovaným vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu oznámeným podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999 a k jejich aktualizacím odeslaným podle článku 14 uvedeného nařízení (vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu). .

2.  

Do 30. prosince 2024 a poté každý rok předloží každý členský stát Komisi zprávu, kterou zveřejní, aniž jsou dotčeny požadavky týkající se ochrany důvěrných informací, a která popisuje:

a) 

mapování probíhajících projektů zachycování CO2 na jeho území nebo ve spolupráci s jinými členskými státy a odhad odpovídajících potřeb vtláčecích a úložných kapacit a přepravy CO2;

b) 

mapování probíhajících projektů v oblasti ukládání a přepravy CO2 probíhající na jeho území, včetně stavu udělování povolení podle směrnice 2009/31/ES, očekávaných termínů konečného rozhodnutí o investici a uvedení do provozu;

c) 

vnitrostátní podpůrná opatření, která byla nebo budou přijata za účelem urychlení projektů uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce, jakož i opatření týkající se přeshraniční přepravy CO2;

d) 

případně vnitrostátní strategii a cíle, které budou a byly stanoveny v oblasti zachycování CO2 do roku 2030;

e) 

dvoustrannou a regionální spolupráci, která usnadňuje přeshraniční přepravu CO2, včetně jejích dopadů na přístup subjektů zachycujících CO2 k bezpečnému a nediskriminačnímu prostředku pro přepravu CO2;

f) 

probíhající projekty v oblasti přepravy CO2 a odhad potřebné budoucí kapacity projektů v oblasti přepravy CO2 tak, aby vyhovovaly odpovídající kapacitě zachycování a ukládání;

3.  
Pokud ze zprávy uvedené v odstavci 2 vyplývá, že na jejich území neprobíhají žádné projekty ukládání CO2, podají členské státy zprávu o plánech na usnadnění dekarbonizace průmyslových odvětví. To v příslušných případech zahrnuje přeshraniční přepravu CO2 do úložišť umístěných v jiných členských státech, jakož i projekty využívání CO2.

Článek 22

Infrastruktura pro přepravu CO2

1.  
S cílem usnadnit dosažení cíle stanoveného v článku 20 vynaloží Unie a její členské státy, případně ve spolupráci s relevantními společnostmi, veškeré přiměřené úsilí k rozvoji nezbytné infrastruktury pro přepravu CO2, včetně přeshraniční infrastruktury, přičemž zohlední hospodářské a environmentální přínosy toho, když se místa zachycování a úložiště nacházejí v blízkosti.
2.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby umožnily přístup k přepravním sítím a úložištím CO2 za účelem geologického ukládání vyrobeného a zachyceného CO2, pokud je to ekonomicky proveditelné nebo pokud je to potenciální zákazník ochoten zaplatit, v souladu s článkem 21 směrnice 2009/31/ES.
3.  
Pokud je CO2 zachycen a přepravován v jednom členském státě a přepravován a skladován v jiných členských státech, koordinují členské státy opatření, která přijaly podle odstavce 2. Pokud o to zúčastněné členské státy požádají společně, může Komise tuto koordinaci usnadnit zřízením regionálních seskupení pro CCS.

Článek 23

Příspěvek schválených producentů ropy a zemního plynu

1.  
Každý subjekt, který je držitelem povolení ve smyslu čl. 1 bodu 3 směrnice 94/22/ES má povinnost poskytnout individuální příspěvek k celounijnímu cíli v oblasti dostupné kapacity pro vtláčení CO2 stanovenému v článku 20 tohoto nařízení. Tyto individuální příspěvky se vypočítají poměrným způsobem na základě podílu každého subjektu na těžbě ropy a zemního plynu v Unii od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a sestávají z kapacity pro vtláčení CO2 v úložišti povoleném v souladu se směrnicí 2009/31/ES a dostupné na trhu do roku 2030. Subjekty, jejichž těžba ropy a zemního plynu nedosahuje prahové hodnoty stanovené v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle odstavce 12 tohoto článku, jsou z tohoto výpočtu vyloučeny a povinnost poskytnout příspěvek se na ně nevztahuje.
2.  
Do 30. září 2024 členské státy určí a Komisi oznámí subjekty uvedené v odstavci 1 a jejich objemy těžby ropy a zemního plynu od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023.
3.  
Po obdržení zpráv předložených podle čl. 21 odst. 2 upřesní Komise po konzultaci s členskými státy a zainteresovanými stranami příspěvky subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku k cíli Unie v oblasti kapacity pro vtláčení CO2 do roku 2030.
4.  

Do 30. června 2025 předloží subjekty uvedené v odstavci 1 Komisi plán, v němž podrobně uvedou, jak hodlají splnit svůj příspěvek k cíli Unie v oblasti kapacity pro vtláčení CO2 do roku 2030. Tyto plány:

a) 

potvrdí příspěvek subjektu vyjádřený cílovým objemem nových kapacit pro ukládání a vtláčení CO2 uvedených do provozu do roku 2030;

b) 

uvedou prostředky a milníky pro dosažení cílového objemu.

5.  

Za účelem dosažení cílových objemů dostupné vtláčecí kapacity mohou subjekty uvedené v odstavci 1:

a) 

investovat do projektů ukládání CO2 nebo je rozvíjet samostatně nebo ve spolupráci;

b) 

uzavřít dohody s jinými subjekty uvedenými v odstavci 1;

c) 

za účelem splnění svého příspěvku uzavřít dohody s třetími stranami, jimiž jsou developeři nebo investoři zabývající se projekty ukládání.

6.  
Do 30. června 2026 a poté každý rok předloží subjekty uvedené v odstavci 1 Komisi zprávu s podrobným popisem pokroku při plnění svého příspěvku. Komise tyto zprávy zveřejní.
7.  

Odchylně od odstavce 1 může členský stát Komisi požádat, aby subjekty podle uvedeného odstavce osvobodila od povinnosti poskytnout individuální příspěvky v souvislosti s těžebními činnostmi, které prováděly na území tohoto členského státu od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023, za předpokladu, že:

a) 

celková roční vtláčecí kapacita všech úložišť provozovaných jakýmkoli subjektem, který obdržel povolení k ukládání ve smyslu směrnice 2009/31/ES a dosáhl konečného rozhodnutí o investici, nacházejících se na území daného členského státu přesahuje součet individuálních příspěvků subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku ve vztahu k relevantním těžebním činnostem a roční vtláčecí kapacity spojené s těmito úložišti odpovídají kapacitám uvedeným v povoleních k ukládání a v konečných rozhodnutích o investici a přispívají k celounijnímu cíli v oblasti dostupné kapacity pro vtláčení CO2 stanovenému v článku 20 tohoto nařízení;

b) 

žádost se podává před koncem roku 2027.

8.  
Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 7, přijme Komise rozhodnutí, kterým dotčené subjekty osvobodí od povinnosti poskytovat individuální příspěvek v souvislosti s těžebními činnostmi, které prováděly na území členského státu, který žádost podává.
9.  
Subjekty osvobozené podle odstavce 8 mohou uzavírat dohody v souladu s odst. 5 písm. b) a c), pouze pokud jde o jakoukoli vtláčecí kapacitu přesahující individuální příspěvek, od jehož poskytování jsou osvobozeny, a součet individuálních příspěvků, od jejichž poskytování byly osvobozeny.
10.  
Jeden rok po přijetí rozhodnutí o osvobození od poskytování příspěvku a poté každý rok předloží členský stát Komisi zprávu, v níž podrobně popíše pokrok subjektů osvobozených podle odstavce 8 při plnění příspěvku k celounijnímu cíli v oblasti dostupné kapacity pro vtláčení CO2 stanovenému v článku 20. Komise tyto zprávy zveřejní.
11.  
►C1  Do 31. prosince 2028 Komise na základě zpráv podle čl. 42 odst. 1 písm. d) a odst. 7 posoudí vztah mezi poptávkou po vtláčecí kapacitě v rámci projektů zachycování CO2 a hlavní infrastrukturou potřebnou pro přepravu CO2, která se buduje nebo která má být uvedena do provozu do roku 2030, a součtem individuálních příspěvků subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku v souvislosti s těžebními činnostmi na území daného členského státu. ◄ V případě významné nerovnováhy může dotčený členský stát výjimečně požádat Komisi o odchylku, pokud jde o datum, k němuž mají být individuální příspěvky splněny.
12.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o:

a) 

pravidla týkající se určení subjektů, na něž se vztahuje povinnost poskytovat příspěvek podle odstavce 1, včetně prahové hodnoty, pod níž jsou subjekty od povinnosti poskytovat příspěvek osvobozeny;

b) 

způsoby, jak jsou zohledněny dohody mezi subjekty uvedenými v odstavci 1 a investicemi do úložné kapacity ve vlastnictví třetích stran za účelem splnění jejich individuálního příspěvku podle odst. 5 písm. b) a c);

c) 

obsah zpráv uvedených v odstavci 6;

d) 

podrobné podmínky, za nichž může Komise subjektům podle odstavce 7, 8 nebo 11 udělit výjimku nebo umožnit odchylku.

13.  
Nejpozději do 30. června 2026 stanoví členské státy prostřednictvím správních postupů, soudního řízení, nebo obojího, sankce za porušení povinností podle odstavce 3 ze strany subjektů uvedených v odstavci 1. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 24

Regulační rámec trhu se zachyceným CO2

1.  

Do 30. června 2027 provede Komise posouzení fungování trhu se zachyceným CO2. Toto posouzení vychází z jasné metodiky, zohledňuje výroční zprávy uvedené v čl. 21 odst. 2, a zejména se zabývá tím, zda:

a) 

povinnosti stanovené v čl. 23 odst. 1 účinně podporují rozvoj trhu s ukládáním CO2 v Unii;

b) 

tento trh zabezpečuje otevřený, spravedlivý a nediskriminační přístup a bezpečnost sítě pro ukládání a přepravu CO2;

c) 

tento trh zabezpečuje otevřený, spravedlivý a nediskriminační přístup k zachycování CO2 pro účely použití nebo ukládání;

d) 

je přepravní síť CO2 a další infrastruktura v celé Unii přiměřená pro dostatečnou podporu cílů vtláčecí kapacity, jakož i z důvodu potřeby zachycování CO2;

e) 

fungování trhu s CO2 zajišťuje dostatečný přístup k vtláčecí kapacitě, pokud jde o emise CO2, které je nesnadné snížit.

2.  
Na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 může Komise navrhnout legislativní akt k regulaci trhu s cílem řešit veškeré zjištěné nedostatky, zejména pokud jde o emise, které je nesnadné snížit.

KAPITOLA IV

PŘÍSTUP NA TRHY

Článek 25

Příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávacích řízeních

1.  
U zadávacích řízení spadajících do oblasti působnosti směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU, pokud mají zakázky jako součást svého předmětu technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) tohoto nařízení, nebo v případě zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce zahrnujících uvedenou technologii, uplatňují veřejní zadavatelé a zadavatelé minimální povinné požadavky týkající se environmentální udržitelnosti stanovené v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 5 tohoto článku.
2.  
Odstavec 1 nebrání veřejným zadavatelům nebo zadavatelům v tom, aby v souvislosti s environmentální udržitelností používali další minimální požadavky nebo kritéria pro udělení zakázky.
3.  

Bez ohledu na odstavec 1, veřejní zadavatelé a zadavatelé uplatňují u zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce uvedených v odstavci 1 alespoň jednu z těchto podmínek, požadavků nebo smluvních závazků:

a) 

zvláštní podmínku vztahující se na sociální nebo zaměstnanecké aspekty, která má podobu ujednání o plnění veřejné zakázky ve smyslu článku 70 směrnice 2014/24/EU a článku 87 směrnice 2014/25/EU a obecných zásad směrnice 2014/23/EU;

b) 

požadavek na prokázání souladu s platnými požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovenými v nařízení o kybernetické odolnosti, a to i prostřednictvím příslušného evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, je-li to vhodné a je-li k dispozici;

c) 

konkrétní smluvní závazek dodat včas součást smlouvy týkající se technologií pro nulové čisté emise uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k), z něhož může vyplynout povinnost zaplatit přiměřený poplatek, pokud tento závazek není splněn, a který jde nad rámec požadavků stanovených v platných vnitrostátních právních předpisech, pokud takové právní předpisy existují.

4.  

Minimální povinné požadavky podle odstavce 1 mají v příslušných případech podobu:

a) 

technických specifikací nebo požadavků ve smyslu článku 36 směrnice 2014/23/EU, článku 42 směrnice 2014/24/EU a článku 60 směrnice 2014/25/EU; nebo

b) 

ujednání o plnění veřejných zakázek ve smyslu článku 70 směrnice 2014/24/EU a článku 87 směrnice 2014/25/EU a obecných zásad směrnice 2014/23/EU.

5.  
Do 30. března 2025 přijme Komise prováděcí akt, jímž stanoví pokyny pro minimální požadavky na environmentální udržitelnost pro zadávací řízení podle odstavce 1.

Při přijímání tohoto prováděcího aktu Komise vezme v úvahu alespoň:

a) 

situaci na trhu na úrovni Unie, pokud jde o relevantní technologie;

b) 

ustanovení týkající se environmentální udržitelnosti, jež jsou uvedena v jiných legislativních a nelegislativních aktech Unie použitelných na zadávací řízení, na něž se vztahuje povinnost stanovená v odstavci 1;

c) 

mezinárodní závazky Unie, včetně Dohody o vládních zakázkách a dalších mezinárodních dohod, jimiž je Unie vázána.

Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

6.  
Členský stát nediskriminuje poskytovatele nebo produkty s nulovými čistými emisemi z jiného členského státu ani s ním bezdůvodně nezachází odlišně.
7.  
V případě zadávacích řízení spadajících do oblasti působnosti směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU, v jejichž rámci mají tyto zakázky jako součást svého předmětu zakázek technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) tohoto nařízení, nebo v případě zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce podle odstavce 1zahrnujících uvedenou technologii a v případě zakázek zadaných na základě rámcové dohody, pokud se odhadovaná hodnota těchto dohod rovná hodnotám stanoveným v článku 8 směrnice 2014/23/EU, článku 4 směrnice 2014/24/EU a článku 15 směrnice 2014/25/EU nebo je vyšší, se v souladu s tímto odstavcem zohlední příspěvek dané nabídky k odolnosti.

Pokud Komise v době zveřejnění výzvy k účasti v soutěži za účelem zadávacího řízení podle odstavce 1 tohoto článku nebo za účelem zahájení takového řízení v souladu s čl. 29 odst. 2 stanovila, že podíl konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí pocházejících ze třetí země představuje v Unii více než 50 % dodávek této konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí, nebo pokud Komise v souladu s čl. 29 odst. 2 stanovila, že se v Unii během dvou po sobě jdoucích let zvýšil podíl dodávek konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí pocházejících ze třetí země v průměru nejméně o 10 procentních bodů a dosahuje nejméně 40 % dodávek v Unii, zahrnou veřejní zadavatelé a zadavatelé do zadávacích řízení podle odstavce 1 tohoto článku tyto podmínky:

a) 

povinnost platnou po dobu trvání zakázky, aby se z žádné jednotlivé třetí země nedodávalo více než 50 % hodnoty konkrétní technologie pro nulové čisté emise uvedené v tomto odstavci, jak určila Komise;

b) 

povinnost platnou po dobu trvání zakázky, aby úspěšný uchazeč nebo subdodavatel z každé jednotlivé třetí země přímo dodal nebo poskytl nejvýše 50 % hodnoty hlavních konkrétních součástí konkrétní technologie pro nulové čisté emise uvedené v tomto odstavci, jak určila Komise;

c) 

povinnost poskytnout veřejným zadavatelům a zadavatelům na jejich žádost odpovídající důkazy vztahující se k písmenu a) nebo b), a to nejpozději při dokončení plnění zakázky;

d) 

povinnost zaplatit přiměřený poplatek v případě nedodržení podmínek uvedených v písmenu a) nebo b) ve výši alespoň 10 % hodnoty konkrétních technologií pro nulové čisté emise v rámci zakázky podle tohoto odstavce.

8.  
V případě zakázek, na něž se vztahuje dodatek I Dohody o vládních zakázkách týkající se Unie, jakož i jiné relevantní mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, veřejní zadavatelé a zadavatelé neuplatní požadavky uvedené v odstavci 7 druhém pododstavci písmenech a) až d), pokud technologie pro nulové čisté emise nebo její hlavní konkrétní součásti pocházejí ze zdrojů dodávek, které jsou signatáři těchto dohod.
9.  

Ve výjimečných případech se veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou rozhodnout, že odstavce 1 až 4 neuplatní, pokud:

a) 

požadovanou technologii pro nulové čisté emise může dodat pouze konkrétní hospodářský subjekt a neexistuje žádná přiměřená alternativa nebo náhrada a neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů zadávacího řízení;

b) 

v reakci na podobné dřívější zadávací řízení zahájené stejným veřejným zadavatelem nebo zadavatelem v dvou letech přímo před zahájením plánovaného nového zadávacího řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky ani vhodné žádosti o účast;

c) 

jejich uplatnění by veřejného zadavatele nebo zadavatele zavazovalo k pořízení vybavení s nepřiměřenými náklady, nebo by vedlo k technické nekompatibilitě při provozu a údržbě.

10.  
Za nepřiměřené mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé považovat odhadované rozdíly v nákladech, které na základě objektivních a transparentních údajů přesahují 20 %.
11.  

Pokud uplatňování příspěvku k odolnosti podle odstavce 7 tohoto článku vedlo k tomu, že v reakci na zadávací řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky ani žádné vhodné žádosti o účast, mohou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé výjimečně rozhodnout o:

a) 

použití jednacího řízení bez předchozího zveřejnění podle čl. 32 odst. 2 písm. a) směrnice 2014/24/EU, článku 50 písm. a) směrnice 2014/25/EU nebo čl. 31 odst. 5 směrnice 2014/23/EU, nebo

b) 

neuplatnění odstavce 7 tohoto článku u konkrétního následného zadávacího řízení, jehož cílem je reagovat na stejné potřeby, které vedly k zahájení počátečního řízení podle tohoto odstavce.

12.  

Tímto článkem nejsou dotčeny:

a) 

možnosti použít další necenová kritéria;

b) 

možnosti vyloučit mimořádně nízké nabídky podle článku 69 směrnice 2014/24/EU a článku 84 směrnice 2014/25/EU;

c) 

články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU v případě nesoutěžních zadávacích řízení.

Článek 26

Dražby za účelem využívání obnovitelných zdrojů energie

1.  

U technologií uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až j), které jsou technologiemi v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, členské státy při navrhování dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů zahrnou:

a) 

předvýběrová kritéria týkající se:

i) 

odpovědného chování podniků;

ii) 

kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti údajů; a

iii) 

schopnosti realizovat projekt v plném rozsahu a včas;

b) 

předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky s cílem posoudit příspěvek dražby k udržitelnosti a odolnosti podle odstavce 2.

Tímto odstavcem není dotčen článek 4 směrnice (EU) 2018/2001 a články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a mezinárodní závazky Unie.

2.  
Příspěvek dražeb k udržitelnosti a odolnosti je založen na kritériích stanovených v tomto odstavci. Tato kritéria musí být objektivní, transparentní a nediskriminační.

Dražby musí přispívat k odolnosti s přihlédnutím k podílu technologie pro nulové čisté emise nebo jejich hlavních konkrétních součástí pocházejících ze třetí země, na niž připadá více než 50 % dodávek dané konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí v Unii.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce se země původu určí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ( 7 ).

Dražby musí rovněž přispívat alespoň k jednomu z těchto prvků:

a) 

environmentální udržitelnost nad rámec minimálních požadavků platných právních předpisů;

b) 

inovace poskytnutím zcela nových řešení nebo zlepšením srovnatelných nejmodernějších řešení;

c) 

integrace energetického systému.

Tento odstavec nebrání členským státům v tom, aby používaly další necenová kritéria nad rámec kritérií uvedených v tomto odstavci.

3.  
Do 30. března 2025 Komise přijme prováděcí akt, v němž blíže upřesní předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky uvedená v odstavci 1.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

4.  
Pokud členské státy použijí jako kritéria pro udělení zakázky kritéria k posouzení příspěvku dražby k udržitelnosti a odolnosti, přidělí každému z nich minimální váhu 5 % a kombinovanou váhu mezi 15 % a 30 % kritérií pro udělení zakázky. Tím není dotčena možnost přidělit vyšší váhu kritériím uvedeným v odst. 2 čtvrtém pododstavci v souladu s jakýmkoli limitem pro necenová kritéria stanovená podle pravidel státní podpory.
5.  
Členské státy nejsou povinny uplatnit aspekty týkající se předvýběrových kritérií a kritérií pro udělení zakázky stanovených v odstavci 1, pokud by jim uplatněním těchto kritérií vznikly nepřiměřené náklady. Za nepřiměřené mohou členské státy považovat odhadované rozdíly v nákladech, které na základě objektivních a ověřitelných údajů přesahují 15 % na aukci.
6.  
Členské státy případně přijmou opatření k maximalizaci míry realizace projektů prostřednictvím vhodných pobídek, například uplatněním cenové indexace. Členské státy mohou posoudit, jaké účinky mají na rychlost a rozsah zavádění nabídky se zápornou cenou.
7.  
Odstavce 1 až 5 se použijí na alespoň 30 % objemu draženého ročně na členský stát nebo případně na nejméně 6 gigawattů ročně na členský stát.
8.  

Do 31. prosince 2027 a poté každé dva roky provede Komise komplexní posouzení uplatňování kritérií odolnosti a udržitelnosti u dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů a jejich dopadu na urychlené zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise posoudí zejména dopad kritérií odolnosti a udržitelnosti na:

a) 

vývoj roční výroby technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Unii;

b) 

zavádění energie z obnovitelných zdrojů, včetně jejich finančního dopadu a jejich dopadu na rychlost zavádění, při současném zohlednění proveditelnosti, včetně administrativní zátěže, a srozumitelnosti systému pro tvůrce projektů a vnitrostátní správní orgány na základě dostupných údajů.

V rámci tohoto posouzení Komise konzultuje odborníky z členských států v oblasti dražeb.

9.  
Pokud je posouzení uvedené v odstavci 8 kladné, zejména pokud uplatňování kritérií odolnosti a udržitelnosti významně nebránilo zavádění energie z obnovitelných zdrojů, předloží Komise případně návrh na změnu odstavce 7 s cílem určit podíly objemu, který se ročně v jednotlivých členských státech vydraží, nebo absolutní objem, na který se vztahují odstavce 1 až 5, zejména s cílem zvýšit tyto objemy a upravit prahovou hodnotu odhadovaných rozdílů v nákladech uvedenou v odstavci 5.
10.  
Pro účely výpočtu objemů, které se ročně v jednotlivých členských státech vydraží, lze vyloučit dražby pro zařízení s maximální velikostí projektu 10 MW. V případě dražeb pro konkrétní technologii, na kterou se vztahují odstavce 1 až 5 a které se následně nepodařilo vydražit, může být podíl objemu, který v rámci aukce nebyl vydražen, z uplatňování odstavců 1 až 5 vyloučen.
11.  
Aby se usnadnilo provádění ve všech členských státech, zejména v případě členských států s nízkým objemem dražeb, mohou členské státy, které během předchozích dvou let nezahájily více než dvě dražby ročně, vypočítat podíl dražeb, na něž se vztahují odstavce 1 až 5, za období těchto dvou let.

Článek 27

Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení

1.  
Členské státy se ve vhodných případech snaží využívat zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení s cílem podnítit v Unii inovace v oblasti technologií pro nulové čisté emise a vytvoření nové výrobní kapacity pro technologie pro nulové čisté emise. Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi i zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mohou být na úrovni Unie doplněny o finanční prostředky v rámci stávajících programů Unie pro společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v členských státech.
2.  
Platforma připraví doporučení týkající se návrhu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

Článek 28

Jiné formy veřejné intervence

1.  
Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a článek 4 směrnice (EU) 2018/2001 a v souladu s mezinárodními závazky Unie, členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů při rozhodování o zavedení nových režimů nebo aktualizaci stávajících režimů ve prospěch domácností, společností nebo spotřebitelů, které je motivují k nákupu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise, navrhují tyto režimy tak, aby příjemce při nákupu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti, jak je uvedeno v odstavci 4 tohoto článku, podpořili dodatečnou přiměřenou finanční náhradou nebo podmíněním způsobilosti režimu na základě kritérií stanovených v odstavci 4 tohoto článku a zároveň vzali v úvahu dostupnost těchto režimů pro občany žijící v energetické chudobě.
2.  
Dodatečná finanční náhrada poskytnutá orgány v souladu s odstavcem 1 tohoto článku v důsledku uplatnění kritérií uvedených v odst. 4 prvním pododstavci uvozující větě a písm. b) a c) tohoto článku nepřesáhne 5 % nákladů spotřebitele na konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise, s výjimkou režimů zaměřených na občany žijící v energetické chudobě ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ( 8 ), u nichž je limit 15 %.
3.  
Při navrhování a provádění režimu podle odstavce 1 daný orgán na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního postupu posoudí příspěvek dostupných konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise na trhu k odolnosti a udržitelnosti. Právo požádat o zapojení do režimu se vztahuje na jakýkoli takový konečný produkt. Orgán stanoví u konečných produktů v oblasti technologií pro nulové emise minimální požadovaný počet bodů pro získání způsobilosti k dodatečné finanční náhradě v rámci režimu podpory.
4.  

Příspěvek jiných forem veřejné intervence k udržitelnosti a odolnosti je založen na příspěvku k odolnosti s přihlédnutím k podílu technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí pocházejících ze třetí země, na niž připadá více než 50 % dodávek této konkrétní technologie pro nulové čisté emise v Unii, a alespoň k jednomu z těchto kritérií;

a) 

environmentální udržitelnost nad rámec minimálních požadavků platných právních předpisů;

b) 

příspěvek k inovacím poskytnutím zcela nových řešení nebo zlepšením srovnatelných nejmodernějších řešení;

c) 

příspěvek k integraci energetického systému.

Kritéria uvedená v prvním pododstavci musí být objektivní, transparentní a nediskriminační.

To nebrání členským státům v tom, aby používaly další necenová kritéria nad rámec kritérií stanovených v prvním pododstavci.

Pro účely příspěvku k odolnosti uvedeného v prvním pododstavci uvozující větě tohoto odstavce se země původu určí v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013.

5.  
Členské státy zveřejní na jediné volně přístupné internetové stránce veškeré informace týkající se režimů podle odstavce 1, a to pro každý relevantní konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

Článek 29

Koordinace iniciativ v oblasti přístupu na trhy

1.  
Komise poskytne v případě potřeby pokyny k uplatňování kritérií pro posouzení příspěvku k odolnosti a udržitelnosti u dostupných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise, na něž se vztahují formy veřejné intervence podle článků 25, 26 a 28.
2.  
Za účelem posouzení příspěvku k odolnosti přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví seznam jednotlivých konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

Na základě prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci poskytne Komise aktualizované informace o podílech dodávek Unie pocházejících z různých třetích zemí v posledním roce, za který jsou k dispozici údaje pro jednotlivé technologie pro nulové čisté emise a jejich hlavní konkrétní součásti. Země původu se určí v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013.

3.  
Platforma projedná opatření přijatá členskými státy za účelem provádění článků 25 až 28 a výměny osvědčených postupů, mimo jiné pokud jde o praktické používání kritérií vymezujících příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávacích řízeních, nebo režimy motivující k nákupu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

KAPITOLA V

ZLEPŠOVÁNÍ DOVEDNOSTÍ PRO VYTVÁŘENÍ KVALITNÍCH PRACOVNÍCH MÍST

Článek 30

Evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise

1.  

Na základě posouzení Komise s využitím stávajících údajů a zpráv o nedostatku dovedností v průmyslových odvětvích technologií pro nulové čisté emise, která jsou klíčová pro průmyslovou transformaci a dekarbonizaci, a při plném respektování pravomocí členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy podpoří Komise, mimo jiné poskytnutím počátečního financování, zřizování evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise (dále jen „akademie“) jako organizací, konsorcií nebo projektů příslušných zúčastněných stran, majících tyto cíle:

a) 

vyvíjet vzdělávací programy, jejich obsah a učební a školicí materiály pro odbornou přípravu a vzdělávání určené k dobrovolnému využití členskými státy a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy na jejich území a týkající se vývoje, výroby, instalace, uvedení do provozu, provozu, údržby, oprav, ekodesignu, opětovného používání a recyklace technologií pro nulové čisté emise a surovin, jakož i příslušných aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a průřezových kompetencí; to by mělo odpovídat posouzení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a podpořit kapacity veřejných orgánů, a to zejména těch, které jsou příslušné k vydávání povolení a oprávnění podle kapitoly II, a veřejných zadavatelů a zadavatelů podle kapitoly IV tohoto nařízení;

b) 

podporovat dobrovolné využívání vzdělávacích programů, jejich obsahu a materiálů poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v členských státech;

c) 

nabízet podporu poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy, kteří vzdělávací programy, jejich obsah a materiály vytvořené akademiemi využívají, ke zvýšení kvality nabízené odborné přípravy a rozvíjet mechanismy k zajištění kvality nabízené odborné přípravy;

d) 

vytvářet certifikáty, případně včetně mikrocertifikátů, pro dobrovolné využívání členskými státy a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy na jejich území s cílem usnadnit určení získaných dovedností a případně uznávání kvalifikací, a to za účelem zvýšení přenositelnosti mezi pracovními místy a průmyslovými odvětvími, usnadnění přeshraniční mobility pracovní síly, podpory sladění s příslušnými kvalitními pracovními místy prostřednictvím nástrojů, jako je evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) a EURAXESS, a zviditelnění skutečnosti, že daný vzdělávací program nebo vzdělávací obsah vypracovala akademie.

2.  
Akademie zapojí příslušné aktéry, jako jsou aktéři z průmyslu technologií pro nulové čisté emise, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a sociální partneři z řady členských států. Akademie vypracují akční plány, v nichž budou mimo jiné stanoveny milníky a cíle, a to i pokud jde o počet účastníků vzdělávání, které mají být založeny na posouzení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, jakož i finanční plán zaměřený na dosažení finanční udržitelnosti. Tyto akční plány věnují zvláštní pozornost regionům procházejícím průmyslovou transformací nebo případně s vysokou mírou nezaměstnanosti.
3.  
Akademie musí vyvíjet genderově vyvážený obsah a přispívat k boji proti genderovým stereotypům a podporovat rovný přístup ke vzdělávacímu obsahu pro všechny, přičemž zvláštní pozornost věnují potřebě získat pro trh práce více žen a mladých lidí, zejména těch, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), starších lidí, pracovníků v profesích, kterým hrozí zánik nebo jejichž náplň a úkoly se výrazně mění v důsledku nových technologií, lidí pracujících v regionech v procesu transformace a osob se zdravotním postižením. Akademie podporují rozmanitost a začleňování osob se zdravotním postižením, migrantů a osob ve zranitelném postavení.
4.  
Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci rozpočtového orgánu, jsou na úrovni Unie případně k dispozici finanční prostředky na podporu zřizování akademií prostřednictvím počátečního financování podle odstavce 1. Kromě toho se členské státy vybízejí, aby na podporu zavádění vzdělávacího obsahu vyvinutého akademiemi využívaly příslušné fondy Unie, jako je ESF+.

Článek 31

Regulovaná povolání v průmyslových odvětvích technologií pro nulové čisté emise a uznávání odborných kvalifikací

1.  

Do devíti měsíců po dokončení vzdělávacího obsahu a materiálů vypracovaných akademií a každé dva roky poté usilují členské státy o určení toho, zda jsou vzdělávací programy vypracované danou akademií rovnocenné konkrétním kvalifikacím požadovaným hostitelským členským státem pro přístup k regulovaným činnostem v rámci určitého povolání s konkrétním přínosem z hlediska průmyslu technologií pro nulové čisté emise v daném členském státě. Členské státy zajistí, aby výsledky posouzení byly zveřejněny a snadno dostupné online. V případě, že vzdělávací programy nejsou považovány za rovnocenné kvalifikacím požadovaným hostitelským členským státem pro přístup k regulovaným činnostem, nebo pokud členský stát neusiloval o určení rovnocennosti, informuje tento členský stát platformu a poskytne relevantní informace týkající se:

a) 

odůvodnění toho, proč nebylo určení rovnocennosti provedeno; nebo

b) 

rozdílů mezi vzdělávacími programy vypracovanými akademiemi a konkrétními kvalifikacemi požadovanými daným hostitelským členským státem a způsobu, jak rovnocennosti dosáhnout.

2.  
Pokud členský stát dospěje k závěru, že vzdělávací programy vypracované akademií jsou rovnocenné konkrétním kvalifikacím požadovaným hostitelským členským státem pro přístup k regulovaným povoláním, usnadní v souladu s hlavou III kapitolou I směrnice 2005/36/ES uznávání certifikátů vydaných poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy na základě vzdělávacích programů vypracovaných akademiemi, pokud držitel takového certifikátu požádá o přístup k regulovanému povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, jež má zvláštní význam pro průmysl technologií pro nulové čisté emise, a to tím, že bude certifikát považovat za dostatečný doklad o dosažené kvalifikaci v souladu s článkem 11 směrnice 2005/36/ES.
3.  
Je-li přístup k povolání zvláštního významu pro průmysl technologií pro nulové čisté emise regulován ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, členské státy usilují o vytvoření společného souboru minimálních znalostí, dovedností a schopností nezbytných k výkonu tohoto konkrétního povolání za účelem zřízení společného rámce odborné přípravy uvedeného v čl. 49a odst. 1 směrnice 2005/36/ES, jenž umožní automatické uznávání kvalifikací. Návrhy na společné rámce odborné přípravy podle čl. 49a odst. 3 směrnice 2005/36/ES může předkládat také platforma.

Článek 32

Platforma pro nulové čisté emise v Evropě a dovednosti

Platforma podporuje a doplňuje opatření členských států, přičemž respektuje jejich pravomoci, při zavádění dovedností v oblasti technologií pro nulové čisté emise poskytováním poradenství a pomoci Komisi a členským státům, včetně příslušných orgánů, veřejných zadavatelů a zadavatelů uvedených v kapitolách II a IV, a to prostřednictvím:

a) 

posuzování, průběžného sledování a předvídání poptávky a nabídky pracovní síly se soubory dovedností vyžadovanými v oblasti technologií pro nulové čisté emise, dostupnosti a využívání odpovídajících příležitostí ke vzdělávání a odborné přípravě, případně při formování činností akademií;

b) 

sledování činnosti akademií, na základě údajů a informací týkajících se počtu osob, jež využily vzdělávací programy vypracované akademiemi, včetně údajů rozčleněných podle průmyslových odvětví, pohlaví, věku, úrovní vzdělání a kvalifikace, podpory synergií s unijními a vnitrostátními iniciativami a projekty v oblasti dovedností a posílení a rozšiřování osvědčených postupů mimo jiné s cílem přilákat různorodou pracovní sílu a zajistit obecný přehled;

c) 

analýzy hlavních příčin nedostatku pracovních sil a dovedností na základě stávajících poznatků a údajů, mimo jiné v souvislosti s kvalitou nabídky pracovních míst, a následného posouzení, zda jsou v určitých odvětvích zapotřebí další opatření k přilákání většího počtu pracovníků všech úrovní kvalifikace;

d) 

pomoci při mobilizaci zúčastněných stran, včetně průmyslu, podniků včetně malých a středních podniků, sociálních partnerů a poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, jako jsou univerzity, za účelem propagace vzdělávacích programů vypracovaných akademiemi a případné účasti uvedených zúčastněných stran na zavádění těchto vzdělávacích programů v souladu s vnitrostátními zvyklostmi;

e) 

pomoci při využívání vzdělávacích certifikátů vypracovaných akademiemi v členských státech s cílem podpořit určování dovedností a případně uznávání kvalifikací a sladění dovedností a pracovních míst, mimo jiné podporou platnosti a přijímání certifikátů na celém trhu práce Unie;

f) 

sledování v oblasti využívání a uznávání studijních výsledků a pomoci při nalézání řešení v případě, že jsou zjištěny problémy s neuznáním;

g) 

ve vhodných případech usnadňování rozvoje profesních profilů pro účely dobrovolného využívání ze strany členských států sestávajících ze společného souboru znalostí, dovedností a kompetencí pro klíčová povolání v oblasti technologií pro nulové čisté emise, mimo jiné na základě vzdělávacích programů vypracovaných akademiemi a případně s využitím terminologie podle klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO), s cílem usnadnit transparentnost a mobilitu mezi pracovními místy a přes hranice vnitřního trhu;

h) 

podpory profesních vyhlídek a kvalitních pracovních podmínek včetně přiměřené mzdy na pracovních místech v průmyslu technologií pro nulové čisté emise, začleňování na trh práce pro průmysl technologií pro nulové čisté emise více žen a mladých lidí, zejména těch, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, starších lidí, pracovníků v profesích, kterým hrozí zánik nebo jejichž náplň a úkoly se výrazně mění v důsledku nových technologií, lidí pracujících v regionech v procesu transformace a osob se zdravotním postižením, jakož i přilákání kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí prostřednictvím nástrojů, jako je evropská modrá karta a v souladu s vnitrostátními pravomocemi, právem a zvyklostmi, a tím i dosažení rozmanitější pracovní síly;

i) 

podněcování a podpory mobility pracovních sil v celé Unii a podpory zveřejňování volných míst souvisejících s technologiemi pro nulové čisté emise sítí EURES v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ( 9 );

j) 

usnadňování užší koordinace a výměny osvědčených postupů a know-how mezi členskými státy a se soukromým sektorem s cílem zvýšit dostupnost dovedností v oblasti technologií pro nulové čisté emise, mimo jiné přispěním k politikám Unie a členských států, které jsou zaměřeny na přilákání nových talentů ze třetích zemí a všech úrovní vzdělávání, v souladu s vnitrostátními pravomocemi, právem a zvyklostmi a v koordinaci se stávajícími strukturami evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

k) 

hledání synergií se stávajícími programy odborné přípravy nebo vzdělávání, mimo jiné s cílem sladit vzdělávací programy akademií s potřebami průmyslu Unie.

KAPITOLA VI

INOVACE

Článek 33

Regulační pískoviště pro nulové čisté emise

1.  
Do 30. března 2025 členské státy při zřizování regulačních pískovišť pro nulové čisté emise vytvoří nebo určí jedno nebo více kontaktních míst. Za každou žádost o zřízení regulačního pískoviště pro nulové čisté emise podle tohoto článku odpovídá vždy jedno kontaktní místo.
2.  
Členské státy mohou společně s místními a regionálními orgány a případně s dalšími členskými státy z vlastního podnětu zřizovat regulační pískoviště pro nulové čisté emise. Členské státy zřídí regulační pískoviště pro nulové čisté emise v úzké spolupráci s průmyslem a případě s výzkumnými ústavy, sociálními partnery a občanskou společností v souladu s odstavcem 1 na žádost jakékoli společnosti, organizace nebo konsorcia, která vyvíjí inovativní technologie pro nulové čisté emise, splňuje kritéria způsobilosti a výběru uvedená v odst. 3 druhém pododstavci písm. a) a byla vybrána příslušnými orgány na základě výběrového řízení uvedeného v odst. 3 druhém pododstavci písm. b).
3.  
Ustanovení a podmínky pro zřízení a provoz regulačních pískovišť pro nulové čisté emise podle odstavce 2 se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů. Tato ustanovení a podmínky posílí flexibilitu příslušných orgánů při stanovování priorit mezi žádostmi týkajícími se regulačních pískovišť pro nulové čisté emise a při schvalování těchto žádostí. Podporují inovace a učení v oblasti regulace a zohledňují zejména zvláštní okolnosti a kapacity zúčastněných malých a středních podniků a začínajících podniků.

Tyto prováděcí akty obsahují společné hlavní zásady týkající se těchto otázek:

a) 

kritérií způsobilosti a výběrového řízení pro účast v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise;

b) 

postupu pro podání žádosti o regulační pískoviště pro nulové čisté emise, účast v nich, jejich sledování, opuštění a uzavření;

c) 

podmínek platných pro účastníky.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

4.  
Účastí v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise nejsou dotčeny dohledové a nápravné pravomoci orgánů vykonávajících dohled nad příslušným pískovištěm pro nulové čisté emise. Testování, vývoj a validace inovativních technologií pro nulové čisté emise nebo jiných inovativních technologií se provádí pod dohledem a s podporou příslušných orgánů. Příslušné orgány vykonávají své dohledové pravomoci flexibilně v mezích příslušných právních předpisů, přičemž přizpůsobí stávající regulační postupy a využijí svůj prostor k uvážení při provádění a prosazování právních ustanovení u konkrétního projektu regulačního pískoviště pro nulové čisté emise s cílem odstranit překážky, zmírnit regulační zátěž, snížit regulační nejistotu a podpořit inovace v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo jiných inovativních technologií.
5.  
Pro účely dosažení cíle tohoto článku, zváží příslušné orgány, zda neumožnit odchylky nebo neudělit výjimky v rámci vnitrostátního práva v rozsahu povoleném příslušnými právními předpisy Unie. Příslušné orgány zajistí, aby plán pro použití v pískovišti pro nulové čisté emise zajistil dodržení požadavků právních předpisů a klíčových cílů Unie, jakož i základních požadavků vnitrostátních právních předpisů. Příslušné orgány zajistí, aby veškerá významná rizika pro zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí zjištěná během vývoje a testování inovativních technologií pro nulové čisté emise nebo jiných inovativních technologií byla sdělena veřejnosti a aby výsledkem bylo okamžité pozastavení procesu vývoje a testování, dokud nebude toto riziko zmírněno. Pokud se příslušné orgány domnívají, že navrhovaný projekt představuje mimořádná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků, širší populace nebo životního prostředí, zejména proto, že se týká testování, vývoje nebo validace s přítomností zvláště toxických látek, schválí plán pro použití v pískovišti pro nulové čisté emise až poté, co se přesvědčí, že byla zavedena odpovídající ochranná opatření úměrná zjištěnému výjimečnému riziku.
6.  
Účastníci regulačního pískoviště pro nulové čisté emise nesou podle platných právních předpisů Unie a členských států o odpovědnosti nadále odpovědnost za veškerou podstatnou újmu způsobenou třetím stranám v důsledku testování prováděného v daném regulačním pískovišti pískoviště pro nulové čisté emise.
7.  
Dobu trvání regulačního pískoviště pro nulové čisté emise lze stejným postupem prodloužit, a to po dohodě s příslušným vnitrostátním orgánem.
8.  
Regulační pískoviště pro nulové čisté emise musí být navržena a realizována tak, aby tam, kde je to relevantní, usnadňovala přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány. Členské státy, které zavedly regulační pískoviště pro nulové čisté emise, koordinují své činnosti a spolupracují v rámci platformy s cílem sdílet relevantní informace s jinými členskými státy. Platforma může vyzvat společnosti, které se účastnily regulačního pískoviště pro nulové čisté emise, aby se podělily o své zkušenosti s tímto procesem. Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a diskusí v rámci platformy pravidelně předkládá zprávu o výsledcích provádění regulačních pískovišť pro nulové čisté emise, včetně osvědčených postupů, nabytých zkušeností a doporučení o jejich uspořádání a případně o uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v rámci regulačního pískoviště pro nulové čisté emise, a to způsobem přizpůsobeným účelům daného pískoviště pro nulové čisté emise.

Článek 34

Opatření pro malé a střední podniky a začínající podniky

1.  

Členské státy:

a) 

poskytnou malým a středním podnikům a začínajícím podnikům přednostní přístup k regulačním pískovištím pro nulové čisté emise, pokud splňují podmínky způsobilosti stanovené v článku 33;

b) 

zorganizují činnosti zaměřené na zvyšování povědomí o účasti malých a středních podniků a začínajících podniků v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise;

c) 

případně zřídí vyhrazený kanál pro komunikaci s malými a středními podniky a začínajícími podniky, který bude poskytovat pokyny a reagovat na dotazy týkající se provádění článku 33.

2.  
Členské státy zohlední konkrétní zájmy a potřeby malých a středních podniků a začínajících podniků a poskytnou odpovídající administrativní podporu účasti v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise. Aniž je dotčeno uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, členské státy informují malé a střední podniky a začínající podniky o dostupné finanční podpoře pro jejich činnosti v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise.

Článek 35

Vytvoření Řídící skupiny pro strategický plán pro energetické technologie

1.  
Zřizuje se Řídící skupina pro strategický plán pro energetické technologie (dále jen „Řídící skupina pro plán SET“).
2.  
Řídící skupina pro plán SET plní úkoly stanovené v tomto nařízení.

Článek 36

Úkoly Řídící skupiny pro plán SET

1.  
Řídící skupina pro plán SET poskytuje vedení a pokyny pro strategický plán pro energetické technologie.
2.  
Komise a členské státy pracují a koordinují svou činnost v rámci Řídící skupiny pro plán SET s cílem pomoci podpořit rozvoj čistých, účinných a nákladově konkurenceschopných energetických technologií prostřednictvím koordinace a spolupráce ve výzkumu a v inovacích v oblasti čisté energie, případně i se třetími zeměmi na základě výzvy.
3.  
Řídící skupina pro plán SET poskytuje Komisi poradenství a je jí nápomocna při vytváření iniciativ souvisejících s úkoly uvedenými v odstavcích 1 a 2.

Článek 37

Struktura a fungování Řídící skupiny pro plán SET

1.  
Řídící skupina pro plán SET se skládá ze zástupců členských států a Komise. Předsedá jí jeden nebo více zástupců Komise.
2.  
Každý členský stát jmenuje do Řídící skupiny pro plán SET jednoho zástupce na vysoké úrovni. Je-li to relevantní z hlediska funkce a odborných znalostí, může členský stát ve vztahu k různým úkolům souvisejícím s činností Řídící skupiny pro plán SET jmenovat více než jednoho zástupce. Každý zástupce jmenovaný do Řídící skupiny pro plán SET má náhradníka.
3.  
Na návrh Komise přijme Řídící skupina pro plán SET prostou většinou svých členů svůj jednací řád.
4.  
Řídící skupina pro plán SET se schází pravidelně, aby zajistila účinné plnění svých úkolů. V případě potřeby se Řídící skupina pro plán SET schází na základě odůvodněné žádosti Komise nebo prosté většiny svých členů.
5.  
Komise je Řídící skupině pro plán SET nápomocna prostřednictvím výkonného sekretariátu, který poskytuje technickou a logistickou podporu.
6.  
Řídící skupina pro plán SET může zřizovat stálé nebo dočasné pracovní skupiny a podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly.

KAPITOLA VII

ŘÍZENÍ

Článek 38

Zřízení a úkoly Platformy pro nulové čisté emise v Evropě

1.  
Zřizuje se Platforma pro nulové čisté emise v Evropě (dále jen „platforma“).
2.  
Platforma plní úkoly stanovené v tomto nařízení.
3.  
Platforma může Komisi a členským státům poskytovat poradenství a být jim nápomocna v souvislosti s jejich opatřeními k dosažení cílů stanovených v kapitole I tohoto nařízení, přičemž se pokud možno zamezí nepřiměřené administrativní zátěži pro členské státy, a s přihlédnutím k vnitrostátním plánům členských států v oblasti energetiky a klimatu.
4.  

Členové platformy koordinují v jejím rámci partnerství pro nulové čisté emise s cílem napomoci celosvětovému přijetí technologií pro nulové čisté emise, spolupracovat při vývoji inovativních technologií pro nulové čisté emise a podpořit úlohu průmyslových kapacit Unie při přípravě celosvětového přechodu na čistou energii v souladu s celkovými cíli tohoto nařízení stanovenými v článku 1. Platforma může pravidelně projednávat mimo jiné:

a) 

způsob, jak zlepšit a podpořit spolupráci, know-how a sdílení technologií v celém hodnotovém řetězci technologií pro nulové čisté emise mezi Unií a třetími zeměmi;

b) 

odolnost, mimo jiné prostřednictvím zvýšené konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení ve vztahu ke globálním hodnotovým řetězcům, a doporučená opatření ke zlepšení;

c) 

případně zlepšení soudržnosti mezi tímto nařízením a dalšími iniciativami Unie, které by mohly přispět k dosažení cílů tohoto nařízení, a zda v souvislosti s ním vydávat doporučení;

d) 

pokrok v oblasti hodnotových řetězců technologií pro nulové čisté emise, probíhající technologické a průmyslové změny a potenciální budoucí vznikající strategické hodnotové řetězce s ohledem na cíle tohoto nařízení;

e) 

osvědčené postupy, pokud jde o provádění oddílu II kapitoly II, jakož i článků 15 a 16 a zkrácení lhůt pro povolování;

f) 

způsob, jak řešit necelní překážky obchodu, například prostřednictvím vzájemného uznávání posouzení shody nebo závazků k neuplatňování vývozních omezení;

g) 

otázku, které třetí země by mohly mít prioritu při uzavírání průmyslových partnerství pro nulové čisté emise s přihlédnutím k těmto bodům:

i) 

potenciální příspěvek k bezpečnosti dodávek s přihlédnutím k jejich výrobní kapacitě v oblasti technologií pro nulové čisté emise;

ii) 

existence dohod o spolupráci mezi danou třetí zemí a Unií;

iii) 

zda regulační rámec třetí země a jeho provádění zajišťuje monitorování, prevenci a minimalizaci dopadů na životní prostředí, používání sociálně odpovědných postupů včetně dodržování lidských a pracovních práv a smysluplné a rovnocenné spolupráce s místními komunitami, používání transparentních obchodních postupů a předcházení nepříznivým dopadům na řádné fungování veřejné správy a právního státu;

iv) 

kapacity pro vtláčení a ukládání CO2 na jejich území;

h) 

způsob, jak stimulovat výrobu technologií pro nulové čisté emise v Unii řešením financování, regulačního rámce a investičních záruk a záruk týkajících se umístění;

i) 

posouzení toho, jak jsou uplatňována obchodní opatření v odvětvích s nulovými čistými emisemi.

Tímto odstavcem nejsou dotčeny pravomoci Rady v souladu se Smlouvami ve vztahu k nezávazným mezinárodním nástrojům.

5.  
Členské státy mohou podporovat Komisi při provádění opatření, jež jsou v průmyslovém partnerství pro nulové čisté emise stanovena pro účely spolupráce.
6.  
S ohledem na zprávu Komise ze dne 24. října 2023 nazvanou „Pokrok v oblasti konkurenceschopnosti technologií čisté energie“ a na Komisí vypracovanou roční analýzu zátěže za rok 2022 podá Komise platformě zprávu o vývoji regulační zátěže pro průmyslová odvětví s nulovými čistými emisemi v Unii.
7.  
Platforma pravidelně koordinuje činnost s fórem na vysoké úrovni pro normalizaci s cílem projednat využívání normalizace na podporu rozvoje technologií pro nulové čisté emise v Unii.

Článek 39

Struktura a fungování platformy

1.  
Platforma se skládá ze zástupců členských států a Komise. Předsedá jí zástupce Komise.
2.  
Každý členský stát jmenuje do platformy zástupce na vysoké úrovni. Je-li to relevantní z hlediska funkce a odborných znalostí, může členský stát ve vztahu k různým úkolům platformy jmenovat více než jednoho zástupce. Každý zástupce jmenovaný do platformy má náhradníka. Hlasovací právo mají pouze členské státy. Každý členský stát má pouze jeden hlas bez ohledu na počet zástupců.
3.  
Na návrh Komise přijme platforma prostou většinou svých členů svůj jednací řád.
4.  
Platforma se schází pravidelně, aby zajistila účinné plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení. V případě potřeby platforma na odůvodněnou žádost Komise nebo členského státu pořádá mimořádná zasedání.
5.  
Komise je platformě nápomocna prostřednictvím výkonného sekretariátu, který poskytuje technickou a logistickou podporu.
6.  
Platforma může zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly související s tímto nařízením.

Platforma zřídí alespoň podskupinu, která zajistí náležité provádění akademií podle kapitoly V.

7.  
Platforma přizve zástupce Evropského parlamentu, aby se jako pozorovatelé účastnili jejích zasedání, včetně zasedání stálých nebo dočasných podskupin uvedených v odstavci 6. Evropský parlament obdrží veškerou dokumentaci a informace týkající se činnosti platformy současně s členy platformy.
8.  
Platforma zřídí skupinu pro průmysl pro nulové čisté emise. Tato skupina poskytne platformě z vlastního podnětu nebo na žádost platformy doporučení s cílem přispět k dosažení cílů tohoto nařízení.
9.  
Je-li to vhodné, platforma nebo Komise mohou přizvat k účasti na zasedáních platformy a podskupin odborníky z řad průmyslových odvětví, občanské společnosti, akademické obce, odborových svazů a jiné třetí strany nebo je požádají o písemné příspěvky. Tito odborníci se neúčastní rozhodování.
10.  
Platforma přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými a obchodně citlivými informacemi a jejich zpracování.
11.  
Platforma vynaloží veškeré úsilí o to, aby při rozhodování dosahovala konsensu.
12.  
Platforma koordinuje stávající a relevantní průmyslové aliance a spolupracuje s nimi a případně je zve k účasti na svých zasedáních, včetně zasedání stálých nebo dočasných podskupin uvedených v odstavci 6.
13.  
Platforma se schází nejméně jednou ročně se zástupci Řídící skupiny pro plán SET uvedené v článku 35, aby projednala nejnovější vývoj, synergie mezi prováděním tohoto nařízení a strategického plánu pro energetické technologie a vydala k němu doporučení.

Článek 40

Vědecká poradní skupina zabývající se regulační zátěží v oblasti nulových čistých emisí

1.  
Zřizuje se vědecká poradní skupina zabývající se regulační zátěží v oblasti nulových čistých emisí (dále jen „vědecká poradní skupina“).
2.  
Vědecká poradní skupina se skládá z alespoň sedmi předních vědeckých odborníků s odbornými znalostmi pokrývajícími široké spektrum relevantních vědních oborů. Členové vědecké poradní skupiny musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 4.
3.  
Nejvýše dva členové vědecké poradní skupiny smějí mít státní příslušnost téhož členského státu. Nezávislost členů vědecké poradní skupiny musí být nezpochybnitelná.
4.  

Členové vědecké poradní skupiny jsou jmenováni na čtyřleté funkční období, které lze jednou prodloužit na základě otevřeného, spravedlivého a transparentního výběrového řízení. Výběr členů se zakládá na těchto kritériích:

a) 

vynikající vědecká odbornost;

b) 

zkušenosti s prováděním vědeckých hodnocení nebo poskytováním vědeckého poradenství v jejich příslušných oborech;

c) 

odborné znalosti v oblasti veřejné správy nebo v jiných oblastech relevantních pro úkoly vědecké poradní skupiny;

d) 

odborná praxe v interdisciplinárním prostředí v mezinárodním kontextu.

5.  
Členové poradní vědecké skupiny jsou jmenováni za svou osobu a svá stanoviska poskytují nezávisle na členských státech a orgánech Unie. Vědecká poradní skupina volí ze svých členů předsedu na období čtyř let. Skupina přijme svůj jednací řád.
6.  
Vědecká poradní skupina plní při výkonu své činnosti výhradně poradní funkci a jedná, aniž je dotčeno právo podnětu Komise, interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů a funkce Komise v oblasti kontroly a kontroly kvality ve Výboru pro kontrolu regulace.
7.  
Vědecká poradní skupina podporuje v souladu s odstavcem 6 práci Komise, Evropského parlamentu a členských států, přičemž při plnění svých úkolů jedná nezávisle, a to poskytováním poradních zpráv o regulačním dopadu a zátěži právních předpisů Unie pro průmyslové činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za účelem poskytování konzistentního poradenství posoudí vědecká poradní skupina regulační dopady a zátěž pro průmyslové činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, přičemž použije vědecky podloženou metodiku a případně zohlední soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.
8.  
Komise poskytne vědecké poradní skupině sekretariát.
9.  
Vědecká poradní skupina si pravidelně vyměňuje názory na svou práci s platformou.

Článek 41

Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

Členské státy zohlední toto nařízení při přípravě svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, zejména pokud jde o rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“ energetické unie, přičemž přihlédnou k prioritám strategie energetické unie a strategického plánu pro energetické technologie, a při předkládání dvouletých zpráv o pokroku v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999.

KAPITOLA VIII

SLEDOVÁNÍ

Článek 42

Sledování

1.  

Komise průběžně sleduje:

a) 

pokrok Unie s ohledem na cíle Unie uvedené v článku 1, zejména pokud jde o rizika týkající se dodávek technologií pro nulové čisté emise, která by narušila hospodářskou soutěž nebo způsobila roztříštění vnitřního trhu, a související dopad tohoto nařízení;

b) 

pokrok Unie při plnění referenčních hodnot uvedených v článku 5 s přihlédnutím k omezením a příležitostem na světovém trhu;

c) 

hodnotu nebo objem dovozu technologií pro nulové čisté emise na území Unie a jejich vývoz mimo území Unie;

d) 

pokrok, pokud jde o cíl na úrovni Unie v oblasti kapacity pro vtláčení CO2 uvedený v článku 20 a o související infrastrukturu pro přepravu CO2 a související činnosti v oblasti zachycování CO2.

2.  
Členské státy a vnitrostátní orgány jimi určené k tomuto účelu shromažďují a poskytují údaje a jiné důkazy požadované podle odstavce 1.

Zejména alespoň jednou za tři roky shromažďují údaje o:

a) 

překážkách, jež na vnitřním trhu brání obchodu s technologiemi pro nulové čisté emise nebo se zbožím, které využívá technologie pro nulové čisté emise, a potenciální příčiny jejich vzniku, včetně případů, kdy tyto překážky vyplývají z narušení globálních dodavatelských řetězců;

b) 

vývoji technologií pro nulové čisté emise a tržních trendech, jakož i tržních cenách za příslušné technologie pro nulové čisté emise, včetně informací o dražbách a jejich četnosti, o dosažených cenách a případně o objemu pro účely splnění požadavků kapitoly IV;

c) 

výrobní kapacitě v oblasti technologií pro nulové čisté emise a souvisejících činnostech, včetně údajů o zaměstnanosti a dovednostech;

d) 

počtu malých a středních podniků, které jsou součástí projektů výroby technologií pro nulové čisté emise;

e) 

následujících informacích týkajících se povolovacích postupů podle jednotlivých technologií pro nulové čisté emise:

i) 

počtu zahájených povolovacích postupů, počtu zamítnutých žádostí a počtu přijatých komplexních rozhodnutí s uvedením, zda byl na jejich základě projekt schválen nebo zamítnut;

ii) 

době trvání povolovacích postupů, v jejichž rámci bylo přijato komplexní rozhodnutí, včetně délky prodloužení lhůt;

iii) 

informacích týkajících se zdrojů přidělených na provoz jediného kontaktního místa;

f) 

počtu a povaze regulačních pískovišť pro nulové čisté emise;

g) 

množství CO2 uloženého trvale pod zemí v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

3.  
Pokud již nejsou zahrnuty do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo v souladu s nimi, předloží každý členský stát Komisi do 15. března 2027 a poté každé tři roky zprávu obsahující údaje uvedené v odstavci 2.
4.  
Povinnost podat zprávu uvedená v odstavci 3 tohoto článku se nepoužije, pokud se členské státy domnívají, že by to bylo v rozporu s jejich základními bezpečnostními zájmy v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU.
5.  
Komise může přijmout prováděcí akty s cílem poskytnout šablonu pro zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.
6.  
Na základě zpráv předložených podle odstavce 3 tohoto článku sleduje Komise pokrok Unie uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku a zveřejňuje související doporučení jako součást výročních zpráv o konkurenceschopnosti čistých technologií podle čl. 35 odst. 2 písm. m) nařízení (EU) 2018/1999. V doporučení se rovněž posoudí, zda se toto nařízení vztahuje na všechny technologie pro nulové čisté emise nezbytné k dosažení cílů uvedených v článku 1 tohoto nařízení.
7.  
Na základě návrhů žádostí o povolení předložených podle článku 10 směrnice 2009/31/ES a zpráv předložených podle čl. 21 odst. 2 a čl. 23 odst. 4 a 6 tohoto nařízení sleduje Komise pokrok při dosahování celounijního cíle v oblasti kapacity pro vtláčení CO2 uvedeného v odst. 1 písm. d) tohoto článku. Komise každoročně předloží zprávu o tomto pokroku Evropskému parlamentu a Radě.
8.  
Komise informuje platformu o svých zjištěních v souvislosti s tímto článkem.

KAPITOLA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 za účelem změny způsobů, jimiž jsou zohledněny dohody mezi subjekty uvedenými v čl. 23 odst. 1 a investicemi do úložné kapacity ve vlastnictví třetích stran za účelem splnění jejich individuálního příspěvku stanoveného v čl. 23 odst. 5 a stanovení obsahu zpráv uvedených v čl. 23 odst. 6.

Článek 44

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 23 odst. 12, článku 43 a čl. 46 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 29. června 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 23 odst. 12, článku 43 a v čl. 46 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 23 odst. 12, článku 43 nebo čl. 46 odst. 7 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 45

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. V záležitostech týkajících se článku 25 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS ( 10 ). V záležitostech týkajících se článku 26 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro energetickou unii zřízený článkem 44 nařízení (EU) 2018/1999.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 46

Hodnocení

1.  
Do 30. června 2028 a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních.
2.  

Hodnocení uvedené v odstavci 1 posoudí:

a) 

zda bylo dosaženo cílů tohoto nařízení stanovených v článku 1, především jeho příspěvku k fungování vnitřního trhu, dále dopad tohoto nařízení na podnikové uživatele, zejména malé a střední podniky, a koncové uživatele, jakož i cíle Zelené dohody pro Evropu;

b) 

zda je toto nařízení vhodné k dosažení cílů po roce 2030 a k dosažení dlouhodobějšího cíle klimatické neutrality do roku 2050 uvedeného v článku 1, přičemž se kromě jiných aspektů zohlední možnost zahrnutí dalších technologií, které mohou hrát významnou úlohu při dosahování klimatické neutrality do roku 2050, do tohoto nařízení;

c) 

zda jsou k dosažení bezpečnosti dodávek těchto technologií pro Unii zapotřebí referenční hodnoty pro konkrétní technologie.

3.  

Uvedené hodnocení zohlední:

a) 

výsledky sledování uvedeného v článku 42;

b) 

technologické potřeby vyplývající z aktualizací vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, včetně strategického plánu pro energetické technologie, s přihlédnutím k nejnovější zprávě o stavu energetické unie.

4.  
Ve stejné lhůtě, jako je uvedena v odstavci 1 tohoto článku, jakož i po každém obnovení nebo aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a po konzultaci s platformou Komise posoudí potřebu a případně předloží návrh na rozšíření seznamu technologií pro nulové čisté emise stanoveného v článku 4.
5.  
Příslušné orgány členských států poskytnou Komisi veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat k vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.
6.  
Pokud Komise na základě zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku dospěje k závěru, že Unie pravděpodobně nedosáhne cílů stanovených v čl. 1 odst. 1, po konzultaci s platformou posoudí, zda je proveditelné a přiměřené navrhnout opatření s cílem zajistit, aby byly tyto cíle dosaženy.
7.  
Do 30. března 2025 přijme Komise v souladu s článkem 44 akt v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy na základě seznamu technologií pro nulové čisté emise stanoveného v článku 4 s cílem určit podkategorie v rámci technologií pro nulové čisté emise a seznam konkrétních součástí používaných pro tyto technologie. Tento akt v přenesené pravomoci vychází z komplexního posouzení s cílem určit konkrétní základní součásti, u nichž lze důvodně předpokládat, že jsou používány především pro technologie pro nulové čisté emise. Základem uvedeného posouzení je metodická analýza dodavatelských řetězců technologií pro nulové čisté emise, přičemž se zohlední zejména komerční dostupnost součástí, odpovídající úroveň podrobnosti a technologický vývoj. Komise může přezkoumat tento akt v přenesené pravomoci na základě uvedeného posouzení.

Článek 47

Nakládání s důvěrnými informacemi

1.  
Informace získané v průběhu provádění tohoto nařízení se použijí pouze pro účely tohoto nařízení a jsou chráněny příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.
2.  
Členské státy a Komise zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých, důvěrných a utajených informací obdržených a zpracovaných při uplatňování tohoto nařízení, včetně doporučení a opatření, která mají být přijata, v souladu s právem Unie a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.
3.  
Komise a členské státy zajistí, aby bez předchozího písemného souhlasu původce nedošlo ke snížení stupně utajení nebo k odtajnění utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.
4.  
Pokud členský stát usoudí, že předkládání souhrnných informací v souvislosti s článkem 23 může ohrozit jeho zájmy v oblasti národní bezpečnosti, může vznést námitku proti předložení informací Komisí, a to prostřednictvím odůvodněného oznámení.
5.  
Komise a vnitrostátní orgány, jejich úředníci, zaměstnanci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů zajistí důvěrnost informací, které získali při výkonu svých úkolů a činností, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy. Tato povinnost se rovněž vztahuje na všechny zástupce členských států, pozorovatele, odborníky a další účastníky, kteří se účastní zasedání platformy podle článku 39.

Článek 48

Změny nařízení (EU) 2018/1724

Nařízení (EU) 2018/1724 se mění takto:

1) 

V příloze I se v prvním sloupci doplňuje nový řádek, který zní: „R. Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“.

2) 

V příloze I se ve druhém sloupci v řádku „R. Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“ doplňují nové body, které znějí:

„1. 

informace o povolovacím postupu;

2. 

finanční a investiční služby;

3. 

možnosti financování na úrovni Unie nebo členských států;

4. 

podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů a pracovního práva.“

3) 

V příloze II se v prvním sloupci doplňuje nový řádek, který zní: „Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“.

4) 

V příloze II se ve druhém sloupci v řádku „Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“ doplňuje nový bod, který zní:

„Postupy pro všechna relevantní povolení k výstavbě, rozšíření, změně a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a strategických projektů pro nulové čisté emise, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a pro připojení k soustavě, posouzení vlivů na životní prostředí a environmentálních povolení, jsou-li vyžadována, obsahující všechny žádosti a postupy.“

5) 

V příloze II se ve třetím sloupci v řádku „Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“ doplňuje nový bod, který zní:

„Veškeré výstupy týkající se postupů od uznání úplnosti žádosti po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení určeným kontaktním místem.“

6) 

V příloze III se doplňuje nový bod, který zní:

„(8) Jednotná kontaktní místa zřízená nebo určená podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ( *1 ), a to i pro účely čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení a kontaktních míst zřízených nebo určených podle čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 49

Vstup v platnost a použitelnost

1.  
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2.  
Použije se od 29. června 2024.
3.  
Do 30. června 2026 se čl. 25 odst. 1 použije pouze na smlouvy uzavírané centrálními zadavateli ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 16 směrnice 2014/24/EU a čl. 2 odst. 1 bodu 12 směrnice 2014/25/EU a na zakázky, jejichž hodnota se rovná alespoň 25 milionům EUR .
4.  
Články 26 a 28 se použijí od 30. prosince 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M1



PŘÍLOHA

Seznam konečných produktů a konkrétních součástí používaných především pro výrobu technologií pro nulové čisté emise



 

Podkategorie technologií pro nulové čisté emise

Konečné produkty

Součásti používané především pro účely technologií pro nulové čisté emise

Solární technologie

Fotovoltaické technologie

— Solární fotovoltaické systémy

— Fotovoltaický polykrystalický křemík

— Fotovoltaické křemíkové ingoty nebo jejich ekvivalent (1)

— Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent (1)

— Fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent (1)

— Solární sklo

— Fotovoltaické zapouzdřovací látky

— Fotovoltaické pásky

— Zadní podklad fotovoltaického panelu

— Fotovoltaické konektory

— Fotovoltaické rozdělovací skříně

— Fotovoltaické moduly

— Fotovoltaické invertory

— Fotovoltaické sledovače a jejich nosné konstrukce

Solární termální elektrické technologie

— Elektrárny využívající koncentrovanou solární energii (CSP)

— Reflektory pro systémy koncentrované solární energie (CSP)

— Sledovače pro systémy koncentrované solární energie (CSP) a jejich nosné konstrukce

— Přijímače pro systémy koncentrované solární energie (CSP) (bodové nebo liniové)

Solární termální technologie

— Solární termální systémy

— Solární termální kolektory (včetně plochých, trubkových vakuových, koncentrátorových a vzduchových kolektorů)

— Solární termální absorbéry

— Solární sklo

— Sledovače pro solární tepelnou energii a jejich nosné konstrukce

Jiné solární technologie

— Fotovoltaicko-termální kolektory

 

Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři

Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině

— Větrné turbíny na pevnině

— Gondoly (montáž)

— Systémy natočení gondoly

— Systémy natočení lopatek

— Náboje rotoru

— Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek

— Azimutální brzdy

— Rotorové brzdy

— Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru)

— Permanentní magnety větrných turbín

— Převodovky větrných turbín

— Listy rotoru

— Věže

Technologie pro výrobu větrné energie na moři

— Větrné turbíny na moři

— Gondoly (montáž)

— Systémy natočení gondoly

— Systémy natočení lopatek

— Náboje rotoru

— Hlavní ložisko, ložisko gondoly, ložisko lopatek

— Azimutální brzdy

— Rotorové brzdy

— Hnací ústrojí s přímým pohonem (včetně generátoru) a/nebo hnací ústrojí s převodovkou (včetně generátoru)

— Permanentní magnety větrných turbín

— Převodovky větrných turbín

— Listy rotoru

— Věže

— Základy / plováky

Jiné technologie pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři

— Technologie pro využití energie slapových proudů

— Technologie pro využití energie mořských vln

 

Bateriové technologie a technologie pro ukládání energie

Bateriové technologie

— Baterie (2)

— Bateriové sady

— Bateriové moduly

— Bateriové články

— Katodové aktivní materiály

— Anodové aktivní materiály

— Elektrolyty

— Separátory

— Pojiva

— Sběrače proudu (včetně tenkých měděných, hliníkových, niklových a uhlíkových fólií)

— Systémy řízení baterií (BMS)

— Systémy řízení teploty baterií (BTMS)

Elektrochemické technologie ukládání energie

— Ultrakondenzátory/superkondenzátory

— Skladování energie s využitím redoxových průtočných baterií

— Elektrolyty

— Separátory

— Kolektory

— Elektrodové desky

Technologie gravitačního ukládání energie

— Přečerpávací vodní elektrárny

— Reverzní vodní turbíny a oběžná kola

— Distributory s vodicími lopatkami

— Velké vodní motýlové ventily

— Velké vodní kulové ventily

— Velké vodní rozstřikovací vypouštěcí ventily

Technologie pro ukládání tepelné energie

— Systémy pro ukládání tepelné energie

— Média pro ukládání citelné a latentní tepelné energie (včetně materiálů využívajících změnu skupenství a roztavených solí)

— Materiály pro termochemické ukládání

Technologie skladování energie ze stlačeného/zkapalněného plynu

— Ukládání energie stlačením vzduchu

— Ukládání energie do kapalného vzduchu

 

Jiné technologie pro ukládání energie

— Setrvačníkové ukládání energie

— Setrvačníkové rotory

Technologie pro tepelná čerpadla a pro využití geotermální energie

Technologie pro tepelná čerpadla

— Tepelná čerpadla

— Tepelná čerpadla

— Čtyřcestné ventily

— Šnekové kompresory / rotační kompresory tepelného čerpadla

Technologie pro využití geotermální energie

— Geotermální elektrárny

— Systémy přímého využití geotermální energie

— Geotermální tepelné výměníky odolné vůči korozi

— Geotermální ponorná čerpadla odolná vůči korozi

— Reverzní injektážní čerpadlo pro solanku

Vodíkové technologie

Elektrolyzéry

— Alkalické elektrolyzéry (AEL)

— Svazky

— Separátory (diafragmata nebo membrány přizpůsobené pro elektrolýzu vody)

— Bipolární desky a koncové desky

— Elektrody

— Elektrokatalyzátory optimalizované pro elektrolyzéry

— Rámečky a kryty pro montáž svazků elektrolyzérů

— Těsnění / těsnicí prostředky

— Elektrolyzéry s protonovou výměnnou membránou (PEMEL)

— Svazky

— Sestavy membránových elektrod (třívrstvé) / membrány potažené katalyzátorem

— Porézní transportní vrstvy / plynové difuzní vrstvy

— Bipolární desky a koncové desky

— Elektrokatalyzátory optimalizované pro elektrolyzéry

— Rámečky a kryty pro montáž svazků elektrolyzérů

— Těsnění / těsnicí prostředky

— Elektrolyzéry s aniontovou výměnnou membránou (AEMEL)

— Svazky

— Sestavy membránových elektrod (třívrstvé) / membrány potažené katalyzátorem

— Porézní transportní vrstvy / plynové difuzní vrstvy

— Bipolární desky a koncové desky

— Elektrokatalyzátory optimalizované pro elektrolyzéry

— Těsnění / těsnicí prostředky

— Rámečky a kryty nezbytné pro montáž svazků elektrolyzérů

— Elektrolyzéry s pevnými oxidy (SOEL)

— Svazky

— Elektrolyty a elektrody

— Vysokoteplotní těsnění / těsnicí materiály

— Interkonektory / sítě a koncové desky

— Elektrokatalyzátory optimalizované pro elektrolyzéry

— Kontaktní vrstvy

— Rámečky a kryty nezbytné pro montáž svazků elektrolyzérů

Vodíkové palivové články

— Palivové články s protonovou výměnnou membránou (PEMFC)

— Svazky

— Sestavy membránových elektrod (třívrstvé) / membrány potažené katalyzátorem

— Porézní transportní vrstvy / plynové difuzní vrstvy

— Bipolární desky a koncové desky

— Těsnění / těsnicí prostředky

— Elektrokatalyzátory optimalizované pro palivové články

— Rámečky a kryty nezbytné pro subsystém souboru palivových článků

— Palivové články s pevnými oxidy (SOFC)

— Svazky

— Elektrolyty a elektrody

— Vysokoteplotní těsnění / těsnicí prostředky

— Interkonektory / sítě a koncové desky

— Kontaktní vrstvy

— Elektrokatalyzátory optimalizované pro palivové články

— Rámečky a kryty nezbytné pro subsystém souboru palivových článků

Jiné vodíkové technologie

— Přenosové a distribuční sítě vodíku

— Kompresory vodíku

— Vodíkové čerpací stanice

— Potrubí pro přenos a distribuci vodíku

— Vodíková čidla

— Vodíkové ventily

— Zařízení pro skladování vodíku

— Palubní zásobníky vodíku

— Vodíkové ventily na nádržích

— Stacionární zásobníky vodíku

— Zařízení na přeměnu vodíku na čpavek a extrakci vodíku z čpavku

— Čpavková štěpicí zařízení

Technologie udržitelné výroby bioplynu a biometanu

Technologie udržitelné výroby bioplynu

— Zařízení pro udržitelnou výrobu bioplynu

— Anaerobní reaktory / fermentační nádrže

— Enzymy a mikroorganismy pro udržitelnou výrobu bioplynu

— Katalyzátory pro udržitelnou výrobu bioplynu

Technologie udržitelné výroby biometanu

— Zařízení pro udržitelnou výrobu biometanu

— Anaerobní reaktory / fermentační nádrže

— Enzymy a mikroorganismy pro udržitelnou výrobu biometanu

— Jednotky na úpravu biometanu

— Katalyzátory pro udržitelnou výrobu biometanu

Technologie CCS

Technologie zachycování uhlíku

— Absorpční zachycování

— Adsorpční zachycování

— Membránové zachycování

— Zachytávání pomocí pevných sorbentů v cyklických procesech

— Kryogenní zachycování

— Přímé zachycování ze vzduchu

— Rozpouštědla optimalizovaná pro zachycování uhlíku

— Sorbenty optimalizované pro zachycování uhlíku

— Kompresory CO2

Technologie ukládání uhlíku

 

 

Technologie v oblasti elektrizačních soustav

Technologie v oblasti elektrizačních soustav

— Rozvodny na pevnině

— Příbřežní rozvodny

— Kabely a vedení pro přenos a distribuci elektřiny a kabely propojující technologie pro nulové čisté emise s elektrickou soustavou (nadzemní vedení, podzemní a podmořské kabely, včetně HVDC a HVAC)

— Spínací zařízení

— Vypínače elektrických obvodů

— Ochranná relé

— Výkonové transformátory

— Odpojovače

— Izolační materiály

— Přepěťová ochrana

— Kondenzátory

— Reaktory

— Přípojnicové systémy

— Spínací skříně

— Příbřežní rozvodny

— Invertory

— Konvertory

— Věže pro přenos a distribuci elektřiny

— Věže pro přenos a distribuci elektřiny

— Elektrické vodiče (včetně pokročilých vodičů a vysokoteplotních supravodičů)

— Izolační materiály

— Přepěťová ochrana

— Přípojnicové systémy

— Kabely, vedení a související příslušenství pro přenos a distribuci elektřiny a kabely propojující technologie pro nulové čisté emise s elektrickou soustavou (nadzemní vedení, podzemní a podmořské kabely, včetně HVDC a HVAC)

— Kabely a vedení pro přenos a distribuci elektřiny a kabely propojující technologie pro nulové čisté emise s elektrickou soustavou (nadzemní vedení, podzemní a podmořské kabely, včetně HVDC a HVAC)

— Kabelové příslušenství, včetně kabelových spojů, kabelových koncových bodů a konektorů

— Elektrické vodiče (včetně pokročilých vodičů a vysokoteplotních supravodičů)

— Izolační materiály

— Výkonové transformátory

— Výkonové transformátory

— Jádra transformátorů

— Vinutí transformátorů

— Přepínače odboček transformátorů

Technologie elektrického dobíjení pro dopravu

— Napájecí zařízení pro elektrická vozidla

— Elektrické silniční systémy (3)

— Zařízení pro dodávky elektřiny z pevniny

— Nadzemní elektrické vedení

— Napájecí zařízení pro elektrickou leteckou dopravu

— Napájecí zařízení pro elektrická vozidla

— Dobíjecí konektory pro elektrická vozidla

— Zařízení pro dodávky elektřiny z pevniny

— Napájecí zařízení pro elektrickou leteckou dopravu

— Dobíjecí konektory pro elektrickou leteckou dopravu

Technologie pro digitalizaci soustavy a jiné technologie elektrizační soustavy

— Zařízení a součásti výkonové elektroniky s vysokým a středním napětím (včetně technologie stejnosměrného proudu)

— Technologie zařízení FACTS

— Inteligentní měřiče / pokročilé měřicí a kontrolní infrastruktury

— Zařízení a součásti výkonové elektroniky s vysokým a středním napětím (včetně technologie stejnosměrného proudu)

— Technologie zařízení FACTS

— Systémy automatizace rozvoden

— Inteligentní měřiče / pokročilé měřicí a kontrolní infrastruktury

Technologie v oblasti energie z jaderného štěpení

Technologie v oblasti energie z jaderného štěpení

— Jaderné elektrárny

— Regulační tyče a jiné systémy pro absorpci neutronů

— Lapač roztavené aktivní zóny

— Pohonné mechanismy regulačních tyčí

— Palivové články

— Tlakové nádoby reaktoru

— Vnitřní prostory reaktoru

— Chladicí médium/moderátor a související systémy čištění

— Tlakové nádoby reaktorů

— Čerpadla chladicí kapaliny reaktoru / plynová cirkulační čerpadla

— Primární potrubí a ventily

— Parní turbíny

— Parní generátory

— Jaderné tepelné výměníky

— Součásti sekundárního systému

— Bezpečnostní systémy

— Monitorovací, přístrojové a kontrolní systémy

— Stroje na výměnu jaderného paliva

— Systémy pro měření a detekci radiace

— Jiné součásti, na které se vztahují předpisy a normy pro jadernou bezpečnost

Technologie jaderného palivového cyklu

— Jaderné palivové cykly

— Odstředivky

— Systémy manipulace s plynem a regulace toku

— Zařízení pro chemické zpracování

— Zařízení pro vitrifikaci odpadu

— Nádoby/lahve, kontejnery a sudy pro přepravu, skladování a uložení

— Těžká voda

— Bezpečnostní systémy

— Monitorovací, přístrojové a kontrolní systémy

— Jiné součásti, na které se vztahují předpisy a normy pro jadernou bezpečnost

Technologie v oblasti udržitelných alternativních paliv

Technologie v oblasti udržitelných alternativních paliv

— Zařízení pro výrobu udržitelných alternativních paliv

— Katalyzátory pro výrobu udržitelných alternativních paliv

— Enzymy a mikroorganismy pro výrobu udržitelných alternativních paliv

— Termochemické, elektrochemické, chemické a biochemické/biologické reaktory pro přeměnu biomasy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku na biologické meziprodukty a/nebo syntetický plyn

— Reaktory a jednotky následného zpracování pro přeměnu biologických meziproduktů a/nebo syntetického plynu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku na udržitelná alternativní paliva

Technologie v oblasti hydroelektrické energie

Technologie v oblasti hydroelektrické energie

— Systémy vodních turbín

— Rotory vodních turbín

— Distributory s vodicími lopatkami

— Velké vodní motýlové ventily

— Velké vodní kulové ventily

— Velké vodní rozstřikovací vypouštěcí ventily

Jiné technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

Technologie v oblasti osmotické energie

 

 

Technologie v oblasti energie okolního prostředí (jiné než tepelná čerpadla)

 

 

Technologie v oblasti biomasy

— Výrobny pelet

— Briketovací lisy

— Matrice na pelety

— Briketovací lisovací komory

Technologie v oblasti skládkového plynu

 

 

Technologie v oblasti splaškového plynu

 

 

Jiné technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

 

 

Technologie v oblasti energetické účinnosti související s energetickým systémem

Technologie v oblasti energetické účinnosti související s energetickým systémem

— Systémy hospodaření s energií (EMS)

— Systémy automatizace budov (BAS)

— Automatizovaná odezva strany poptávky (ADR)

— Pohony s proměnnými otáčkami

— Energetické systémy s organickým Rankinovým cyklem (ORC)

— EMS

— BAS

— ADR

— Pohony s proměnnými otáčkami

— Turbíny ORC

Technologie tepelných a chladicích soustav

— Potrubí tepelné a chladicí distribuční soustavy

— Spojky, kolena, armatury a příruby trubek nebo potrubí

Jiné technologie v oblasti energetické účinnosti související s energetickým systémem

 

 

Paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu

Technologie v oblasti paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO)

— Zařízení RFNBO

— Reaktory na přeměnu H2 a CO2 nebo N2 na syntetický plyn nebo alkoholy

— Reaktory pro přeměnu syntetického plynu nebo alkoholů na paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu

— Katalyzátory, enzymy a mikroorganismy pro výrobu RFNBO

Biotechnologická řešení v oblasti klimatu a energetiky

Biotechnologická řešení v oblasti klimatu a energetiky

— Mikroorganismy a mikrobiální kmeny (mimo jiné včetně bakterií, kvasinek, mikrořas, hub a archaeí), které se používají k předúpravě a přeměně vstupních surovin na biopaliva, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a obnovitelná paliva, chemické látky s obsahem uhlíku z biologického materiálu a recyklované chemické látky s obsahem uhlíku, biopolymery, biologické materiály a produkty z biologického materiálu

— Enzymy (mimo jiné včetně amylázy a celulázy), které se používají k předúpravě a přeměně vstupních surovin na biopaliva, chemické látky z biologického materiálu, biologické materiály a produkty z biologického materiálu nebo které se používají ke katalýze reakcí v chemických procesech

— Biopolymery

— Mikroorganismy a mikrobiální kmeny (mimo jiné včetně bakterií, kvasinek, mikrořas, hub a archaeí), které se používají k předúpravě a přeměně vstupních surovin na biopaliva, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a obnovitelná paliva, chemické látky s obsahem uhlíku z biologického materiálu a recyklované chemické látky s obsahem uhlíku, biopolymery, biologické materiály a produkty z biologického materiálu

— Enzymy (mimo jiné včetně amylázy a celulázy), které se používají k předúpravě a přeměně vstupních surovin na biopaliva, chemické látky z biologického materiálu, biologické materiály a produkty z biologického materiálu nebo které se používají ke katalýze reakcí v chemických procesech

— Biopolymery

Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci

Transformativní průmyslové technologie pro dekarbonizaci

— Elektrické obloukové pece

— Reaktory umožňující přímou redukci železa vodíkem

— Pece s ponorným obloukem

— Elektrické tavicí pece se struskovou lázní

— Pece s bleskovou kalcinací

— Průmyslové elektrické kotle

— Průmyslové indukční ohřívače/pece (4)

— Průmyslové infračervené ohřívače/pece

— Průmyslové mikrovlnné ohřívače/pece

— Průmyslové radiovlnné ohřívače/pece

— Průmyslové odporové ohřívače/pece

— Grafitové nebo uhlíkové elektrody pro elektrické pece

— Pece s bleskovou kalcinací

— Průmyslové elektrické kotle

— Průmyslové indukční ohřívače/pece

— Průmyslové indukční cívky

— Průmyslové infračervené ohřívače/pece

— Průmyslové infračervené zářiče

— Průmyslové mikrovlnné ohřívače/pece

— Průmyslové magnetrony

— Průmyslové radiovlnné ohřívače/pece

— Generátory rádiových frekvencí

— Průmyslové odporové ohřívače/pece

— Molybdenové elektrody pro elektrické pece

Technologie v oblasti přepravy a využívání CO2

Technologie v oblasti přepravy CO2

— Infrastruktura pro přepravu CO2

— Kompresory CO2

Technologie v oblasti využívání CO2

— Termochemické využití

— Elektrochemické využití

— Katalyzátory přizpůsobené pro procesy přeměny CO2

— Elektrolyzéry CO2

Technologie pro větrný a elektrický pohon v oblasti dopravy

Technologie pro větrný pohon

— Flettnerovy rotory

— Sací křídlové plachty

— Tažní draci

— Tuhé a polotuhé křídlové plachty

 

Technologie pro elektrický pohon

— Elektrické pohonné systémy pro silniční a terénní dopravu

— Elektrické pohonné systémy pro železniční dopravu

— Elektrické pohonné systémy pro vodní dopravu

— Elektrické pohonné systémy pro leteckou dopravu

— Pohonné elektromotory pro dopravu

— Permanentní magnety elektromotorů pro dopravu

— Bateriové sady pro dopravu

— Palivové články pro dopravu

— Invertory pro dopravu

— Distribuční jednotky vysokého napětí pro elektrický pohon

— Palubní nabíječky

— Nabíjecí porty

— Palubní zásobníky vodíku

— Sběrače proudu (včetně pantografů)

Jiné jaderné technologie

Jiné jaderné technologie (např. technologie jaderné syntézy)

 

 
(1)   

Pojem „ekvivalent“ označuje podobné kroky nebo klíčové základní technologie potřebné pro tenkovrstvé, organické, tandemové nebo jiné fotovoltaické technologie.

(2)   

Baterie dle definice v čl. 3 bodech 13, 14 a 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích.

(3)   

Pojmem „elektrický silniční systém“ (známý také jako dynamické nabíjení) se rozumí zařízení podél silnic, které dodává elektřinu vozidlům za jízdy. Tento konečný produkt zahrnuje jak vodivé, tak indukční nabíjení.

(4)   

Pojem „ohřívač“ označuje nízkoteplotní (do 200 °C) a středněteplotní (200 až 500 °C) aplikace. Pojem „pec“ označuje vysokoteplotní (500 až 1 000  °C) a velmi vysokoteplotní (nad 1 000  °C) aplikace.


( ) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor, Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).

( ) Rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 o zřízení Poradního výboru pro veřejné zakázky na stavební práce (Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).“

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.