(EU) 2023/956Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52-104 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. května 2023 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 17. května 2023 Nabývá účinnosti: 1. října 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 20. října 2025

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/956

ze dne 10. května 2023,

kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 130 16.5.2023, s. 52)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2025/2083  ze dne 8. října 2025,

  L 2083

1

17.10.2025




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/956

ze dne 10. května 2023,

kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.  
Toto nařízení zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“), kterým mají být řešeny emise skleníkových plynů obsažené ve zboží uvedeném v příloze I při jeho dovozu na celní území Unie, aby se zabránilo riziku úniku uhlíku, a tím se snížily celosvětové emise uhlíku a podpořily cíle Pařížské dohody, a to i vytvořením pobídek ke snížení emisí ze strany provozovatelů ve třetích zemích.
2.  
CBAM doplňuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů vytvořený v Unii směrnicí 2003/87/ES (dále jen „systém EU ETS“ nebo „EU ETS“) uplatňováním stejného souboru pravidel na dovoz zboží uvedeného v článku 2 tohoto nařízení na celní území Unie.
3.  
CBAM má nahradit mechanismy zavedené na základě směrnice 2003/87/ES k zamezení rizika úniku uhlíku tím, že odráží míru, v níž jsou povolenky EU ETS bezplatně přidělovány podle článku 10a uvedené směrnice.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  
Toto nařízení se vztahuje na zboží uvedené v příloze I, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dováží na celní území Unie.
2.  
Toto nařízení se rovněž vztahuje na zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dopravují na umělý ostrov, pevnou nebo plovoucí konstrukci nebo jakoukoli jinou konstrukci na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu, které sousedí s celním územím Unie.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné podmínky pro uplatňování CBAM na toto zboží, zejména pokud jde o pojmy rovnocenné pojmům souvisejícím s dovozem na celní území Unie a propuštěním do volného oběhu, postupy týkající se podávání prohlášení CBAM v souvislosti s tímto zbožím a kontroly, které mají provádět celní orgány. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

▼M1

3.  
Odchylně od odstavců 1 a 2 se toto nařízení nevztahuje na zboží, které má být přepraveno nebo použito v souvislosti s vojenskými činnostmi podle čl. 1 bodu 49 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ( 1 ).

▼M1

3a.  

Toto nařízení se nevztahuje na:

a) 

elektřinu vyrobenou na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu nebo třetí země či území, které jsou uvedeny v bodech 1 a 2 přílohy III.

b) 

vodík pocházející z kontinentálního šelfu nebo z výlučné ekonomické zóny členského státu nebo třetí země či území, které jsou uvedeny v bodě 1 přílohy III.

▼B

4.  
Odchylně od odstavců 1 a 2 se toto nařízení nevztahuje na zboží pocházející ze třetích zemí a území uvedených v příloze III bodu 1.
5.  
Dovážené zboží se považuje za zboží pocházející ze třetích zemí v souladu s pravidly nepreferenčního původu podle článku 59 nařízení (EU) č. 952/2013.
6.  

V příloze III bodu 1 jsou uvedeny třetí země a území, pokud současně splňují všechny následující podmínky:

a) 

na tuto třetí zemi nebo území se vztahuje systém EU ETS nebo byla mezi touto třetí zemí nebo územím a Unií uzavřena dohoda, která plně propojuje systém EU ETS se systémem pro obchodování s emisemi této třetí země nebo území;

b) 

cena uhlíku zaplacená v zemi, z níž toto zboží pochází, se fakticky účtuje za emise skleníkových plynů obsažené v tomto zboží, přičemž se na ni nevztahují žádné slevy nad rámec slev, které jsou uplatňovány v souladu se systémem EU ETS.

7.  

Pokud je trh s elektřinou třetí země nebo území začleněn do vnitřního trhu Unie s elektřinou prostřednictvím propojení trhů a neexistuje technické řešení umožňující uplatnění CBAM na dovoz elektřiny z této třetí země nebo území na celní území Unie, CBAM se na tento dovoz elektřiny z této země nebo území neuplatní, usoudí-li Komise, že jsou v souladu s odstavcem 8 splněny všechny následující podmínky:

a) 

třetí země nebo území uzavřely s Unií dohodu, která stanoví povinnost uplatňovat právo Unie v oblasti elektřiny, včetně právních předpisů o rozvoji obnovitelných zdrojů energie, jakož i další pravidla v oblasti energetiky, životního prostředí a hospodářské soutěže;

b) 

vnitrostátní právní předpisy této třetí země nebo území provádějí hlavní ustanovení právních předpisů Unie o trhu s elektřinou, včetně ustanovení o rozvoji obnovitelných zdrojů energie a propojení trhů s elektřinou;

c) 

třetí země nebo území předložily Komisi plán obsahující harmonogram pro přijetí opatření k provedení podmínek stanovených v písmenech d) a e);

d) 

třetí země nebo území se zavázaly k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a případně v souladu s tím oficiálně formulovaly a oznámily sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) dlouhodobou strategii rozvoje pro snížení emisí skleníkových plynů do poloviny století, která je v souladu s tímto cílem, a tento závazek provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech;

e) 

třetí země nebo území při provádění plánu uvedeného v písmenu c) prokázaly plnění stanovených lhůt a značný pokrok ve sbližování vnitrostátních právních předpisů s právem Unie v oblasti klimatických opatření na základě uvedeného plánu, včetně stanovení ceny uhlíku na stejné úrovni jako v Unii, zejména pokud jde o výrobu elektřiny; zavedení systému pro obchodování s emisemi ve vztahu k elektřině s cenou odpovídající systému EU ETS má být dokončeno do 1. ledna 2030;

f) 

třetí země nebo území zavedly účinný systém, který má zabránit nepřímému dovozu elektřiny do Unie z jiných třetích zemí nebo území, které nesplňují podmínky stanovené v písmenech a) až e).

8.  
Třetí země nebo území splňující podmínky stanovené v odstavci 7 jsou uvedeny v příloze III bodu 2 a předloží dvě zprávy o splnění uvedených podmínek, první z nich do 1. července 2025 a druhou do 31. prosince 2027. Do 31. prosince 2025 a do 1. července 2028 Komise posoudí, a to zejména na základě plánu podle odst. 7 písm. c) a zpráv, které od dané třetí země nebo území obdrží, zda tato třetí země nebo území nadále splňuje podmínky stanovené v odstavci 7.
9.  

Třetí země nebo území uvedené v příloze III bodu 2 jsou odstraněny z uvedeného seznamu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a) 

Komise se důvodně domnívá, že daná třetí země nebo území neprokázaly dostatečný pokrok při plnění některé z podmínek uvedených v odstavci 7, nebo pokud daná třetí země nebo území přijaly opatření neslučitelná s cíli stanovenými v právních předpisech Unie v oblasti klimatu a životního prostředí;

b) 

daná třetí země nebo území podnikly kroky, které jsou v rozporu s cíli snižování emisí uhlíku, jako je poskytnutí veřejné podpory na vybudování nové výrobní kapacity, která vypouští více než 550 gramů emisí oxidu uhličitého (CO2) pocházejících z fosilních paliv na kilowatthodinu elektřiny;

c) 

Komise má důkazy, že v důsledku zvýšeného vývozu elektřiny do Unie se emise na kilowatthodinu elektřiny vyrobené v dané třetí zemi nebo území zvýšily alespoň o 5 % ve srovnání s 1. lednem 2026.

10.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků a postupů ve vztahu k třetím zemím nebo územím, které byly odstraněny ze seznamu uvedeného v příloze III bodu 2, aby bylo zajištěno, že se toto nařízení vztahuje na tyto země a území, pokud jde o elektřinu. Pokud v takových případech zůstane propojení trhů neslučitelné s uplatňováním tohoto nařízení, může Komise rozhodnout o vyloučení těchto třetích zemí nebo území z propojení trhů na úrovni Unie a požadovat explicitní přidělení kapacity na hranicích mezi Unií a těmito třetími zeměmi nebo územími, aby se mohl uplatnit CBAM.
11.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamů třetích zemí nebo území uvedených v příloze III bodu 1 nebo 2 doplněním třetí země nebo území na tyto seznamy, nebo jejich odstraněním z těchto seznamů, v závislosti na tom, zda jsou ve vztahu k dané třetí zemi nebo území splněny podmínky uvedené v odstavcích 6, 7 nebo 9 tohoto článku.
12.  
Unie může uzavírat dohody se třetími zeměmi nebo územími za účelem zohlednění mechanismů pro stanovení ceny uhlíku zavedených v těchto zemích nebo na těchto územích pro účely uplatňování článku 9.

▼M1

Článek 2a

Výjimka de minimis

1.  
Dovozce, včetně dovozce se statusem schváleného deklaranta pro CBAM, je osvobozen od povinností podle tohoto nařízení, pokud čistá hmotnost dovezeného zboží v daném kalendářním roce kumulativně nepřekročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu stanovenou v příloze VII bodu 1 (dále jen „jednotná hmotnostní prahová hodnota“). Tato prahová hodnota se vztahuje na celkovou čistou hmotnost zboží všech kódů KN agregovanou na dovozce a kalendářní rok. V takovém případě dovozce, včetně dovozce se statusem schváleného deklaranta pro CBAM, tuto výjimku uvede v příslušném celním prohlášení.
2.  
Pokud dovozce, včetně dovozce se statusem schváleného deklaranta pro CBAM, jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu v příslušném kalendářním roce překročí, vztahují se na dovozce nebo na schváleného deklaranta pro CBAM všechny povinnosti podle tohoto nařízení, pokud jde o všechny emise obsažené ve veškerém zboží, jež bylo v tomto kalendářním roce dovezeno.
3.  
Do 30. dubna každého kalendářního roku Komise na základě údajů o dovozu za předchozích dvanáct kalendářních měsíců posoudí, zda jednotná hmotnostní prahová hodnota zajišťuje, aby se odstavec 1 tohoto článku vztahoval nejvýše na 1 % emisí obsažených v dováženém zboží a zušlechtěných výrobcích. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem změny jednotné hmotnostní prahové hodnoty za použití metodiky stanovené v příloze VII bodě 2, pokud se hodnota výsledné prahové hodnoty odchyluje od použitelné prahové hodnoty o více než 15 tun. Změněná jednotná hmotnostní prahová hodnota se použije od 1. ledna následujícího kalendářního roku.
4.  
Tento článek se nevztahuje na dovoz elektřiny nebo vodíku.

▼B

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„zbožím“ zboží uvedené v příloze I;

2) 

„skleníkovými plyny“ skleníkové plyny uvedené v příloze I ve vztahu ke každému jednotlivému zboží uvedenému v uvedené příloze;

3) 

„emisemi“ uvolňování skleníkových plynů do atmosféry při výrobě zboží;

4) 

„dovozem“ propuštění do volného oběhu podle článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

5) 

„systémem EU pro obchodování s emisemi“ (EU ETS) systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I směrnice 2003/87/ES kromě činností v oblasti letectví;

6) 

„celním územím Unie“ území vymezené v článku 4 nařízení (EU) č. 952/2013;

7) 

„třetí zemí“ země nebo území mimo celní území Unie;

8) 

„kontinentálním šelfem“ kontinentální šelf ve smyslu článku 76 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

9) 

„výlučnou ekonomickou zónou“ výlučná ekonomická zóna ve smyslu článku 55 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, kterou členský stát prohlásil za výlučnou ekonomickou zónu podle uvedené úmluvy;

10) 

„vlastní hodnotou“ vlastní hodnota obchodního zboží ve smyslu čl. 1 bodu 48 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

11) 

„propojením trhů“ přidělování přenosové kapacity prostřednictvím systému Unie, který současně páruje pokyny k prodeji a koupi a přiděluje kapacity mezi zónami, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222;

12) 

„explicitním přidělováním kapacity“ přidělování přeshraniční přenosové kapacity mimo rámec obchodování s elektřinou;

13) 

„příslušným orgánem“ orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 11;

14) 

„celními orgány“ celní správy členských států ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

▼M1

15) 

„dovozcem“ osoba podávající celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu nebo vyúčtování režimu v souladu s čl. 175 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 vlastním jménem a na vlastní účet, nebo podává-li celní prohlášení nepřímý celní zástupce v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013, osoba, na jejíž účet je toto prohlášení podáno;

▼B

16) 

„celním deklarantem“ deklarant ve smyslu čl. 5 bodu 15 nařízení (EU) č. 952/2013, který podává celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je toto prohlášení podáno;

17) 

„schváleným deklarantem pro CBAM“ osoba schválená příslušným orgánem v souladu s článkem 17;

18) 

„osobou“ fyzická osoba, právnická osoba nebo jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle práva Unie nebo vnitrostátního práva způsobilé k právním úkonům;

19) 

„usazením v členském státě“:

a) 

v případě fyzické osoby skutečnost, že má tato osoba bydliště v členském státě;

b) 

v případě právnické osoby nebo sdružení osob skutečnost, že má tato osoba nebo toto sdružení sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu v členském státě;

20) 

„registračním a identifikačním číslem hospodářských subjektů“ (číslo EORI) číslo přidělené celním orgánem během registrace pro celní účely v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013;

21) 

„přímými emisemi“ emise z procesů výroby zboží, včetně emisí z vytápění a chlazení spotřebovaného během výrobních procesů, bez ohledu na místo výroby tepla nebo chlazení,

22) 

„obsaženými emisemi“ přímé emise uvolněné během výroby zboží a nepřímé emise uvolněné během výroby elektřiny spotřebované během výrobních procesů, vypočtené podle metod stanovených v příloze IV a blíže určené prostřednictvím prováděcích aktů přijatých podle čl. 7 odst. 7;

23) 

„tunou CO2 ekv.“ jedna metrická tuna CO2 nebo množství jakéhokoli jiného skleníkového plynu uvedeného v příloze I s rovnocenným potenciálem globálního oteplování;

24) 

„certifikátem CBAM“ certifikát v elektronické podobě odpovídající jedné tuně emisí CO2 ekv. obsažených ve zboží;

25) 

„vyřazením“ započtení certifikátů CBAM vůči deklarovaným emisím obsaženým v dovezeném zboží nebo proti emisím obsaženým v dovezeném zboží, jež měly být deklarovány;

26) 

„výrobními procesy“ chemické a fyzikální procesy, pomocí nichž se v určitém zařízení vyrábí zboží;

27) 

„standardní hodnotou“ hodnota vyjadřující emise obsažené ve zboží, která se vypočítá nebo vyvodí na základě sekundárních údajů;

28) 

„skutečnými emisemi“ emise vypočítané na základě primárních údajů vztahujících se k výrobním procesům zboží a k výrobě elektřiny spotřebované během těchto procesů, jak jsou stanoveny v souladu s metodami uvedenými v příloze IV;

29) 

„cenou uhlíku“ peněžní částka zaplacená ve třetí zemi v rámci systému pro snižování emisí uhlíku formou daně, odvodu nebo poplatku nebo ve formě emisních povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, vypočtená na základě skleníkových plynů, na které se takové opatření vztahuje a které byly uvolněny při výrobě zboží;

30) 

„zařízením“ stacionární technická jednotka, v níž probíhá výrobní proces;

▼M1

31) 

„provozovatelem“ osoba, která provozuje nebo řídí zařízení ve třetí zemi, včetně mateřské společnosti, která řídí zařízení ve třetí zemi;

▼B

32) 

„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán, který stanoví každý členský stát podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2008;

33) 

„povolenkou EU ETS“ povolenka ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES vztahující se k činnostem uvedeným v příloze I uvedené směrnice kromě činností v oblasti letectví;

34) 

„nepřímými emisemi“ emise vznikající při výrobě elektřiny spotřebované během procesu výroby zboží, bez ohledu na místo výroby spotřebované elektřiny.

KAPITOLA II

POVINNOSTI A PRÁVA SCHVÁLENÝCH DEKLARANTŮ PRO CBAM

Článek 4

Dovoz zboží

Zboží smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM.

Článek 5

Žádost o povolení

▼M1

1.  
Dovozce usazený v členském státě požádá před dovozem zboží na celní území Unie o status schváleného deklaranta pro CBAM (dále jen „žádost o povolení“).

▼M1

1a.  
Nepřímý celní zástupce získá status schváleného deklaranta pro CBAM před dovozem zboží na celní území Unie. Nepřímý celní zástupce jedná jako schválený deklarant pro CBAM, pokud se jím nechá dovozce zastoupit v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013 a pokud souhlasí s tím, že bude jednat jako schválený deklarant pro CBAM bez ohledu na to, zda je dovozce podle článku 2a tohoto nařízení osvobozen od povinností stanovených tímto nařízením.
1b.  
Použije-li se článek 2a, dovozce podá žádost o povolení v případech, kdy očekává, že překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu.

▼M1

2.  
Pokud dovozce není usazen v členském státě, získá nepřímý celní zástupce status schváleného deklaranta pro CBAM, a to bez ohledu na to, zda je dovozce podle článku 2a osvobozen od povinností stanovených tímto nařízením.

▼M1

2a.  
Pokud nepřímý celní zástupce jedná na účet dovozce jako schválený deklarant pro CBAM, vztahují se na něj stejné povinnosti podle tohoto nařízení jako na dovozce, pokud jde o zboží, které tento nepřímý celní zástupce na účet tohoto dovozce dováží.

▼B

3.  
Žádost o povolení se podává prostřednictvím rejstříku CBAM zřízeného v souladu s článkem 14.
4.  
Odchylně od odstavce 1, je-li přenosová kapacita pro dovoz elektřiny přidělena prostřednictvím explicitního přidělení kapacity, považuje se osoba, které byla kapacita pro dovoz přidělena a která tuto kapacitu nominuje pro dovoz, pro účely tohoto nařízení za schváleného deklaranta pro CBAM v členském státě, v němž tato osoba deklaruje dovoz elektřiny v celním prohlášení. Objem dovozů se stanoví ve vztahu k jednotlivým hranicím za dobu nepřesahující jednu hodinu a v téže hodině nelze odečíst vývoz nebo přenos.

Příslušný orgán členského státu, v němž bylo celní prohlášení podáno, zaznamená osobu v rejstříku CBAM.

5.  

V žádosti o povolení se uvedou následující informace o žadateli:

a) 

jméno či název, adresa a kontaktní údaje;

b) 

číslo EORI;

c) 

hlavní hospodářská činnost vykonávaná v Unii;

d) 

potvrzení správce daně v členském státě, v němž je žadatel usazen, že vůči žadateli nebyl vydán splatný inkasní příkaz týkající se dlužných daní v tomto státě;

e) 

čestné prohlášení, že se žadatel v průběhu pěti let předcházejících roku podání žádosti nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů, daňových předpisů nebo pravidel proti zneužívání trhu a nemá ani záznam o spáchání žádného závažného trestného činu souvisejícího s jeho hospodářskou činností;

f) 

informace potřebné k prokázání žadatelovy finanční a provozní způsobilosti plnit povinnosti podle tohoto nařízení a, rozhodne-li tak příslušný orgán na základě posouzení rizik, podklady, které tyto informace potvrzují, jako je výkaz zisků a ztrát a účetní rozvaha, a to až za poslední tři již uzavřená účetní období;

▼M1

g) 

odhadované množství dovozů zboží na celní území Unie podle druhu zboží a informace o členských státech dovozu za kalendářní rok, během něhož se žádost podává, a za následující kalendářní rok;

▼M1

ga) 

číslo osvědčení oprávněného hospodářského subjektu, pokud byl žadateli udělen status oprávněného hospodářského subjektu v souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. 952/2013;

▼B

h) 

popřípadě jména či názvy a kontaktní údaje osob, jejichž jménem žadatel jedná.

6.  
Žadatel může vzít svou žádost kdykoli zpět.
7.  
Schválený deklarant pro CBAM neprodleně informuje příslušný orgán prostřednictvím rejstříku CBAM o veškerých změnách informací poskytnutých podle odstavce 5 tohoto článku, k nimž došlo po přijetí rozhodnutí o udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM podle článku 17 a které mohou mít vliv na dané rozhodnutí nebo obsah povolení, jež bylo na jeho základě uděleno.

▼M1

7a.  
Schválený deklarant pro CBAM může pověřit podáváním prohlášení CBAM podle článku 6 osobu jednající jménem a na účet tohoto schváleného deklaranta pro CBAM. Schválený deklarant pro CBAM je i nadále odpovědný za dodržování povinností, které se podle tohoto nařízení na něj vztahují.

▼B

8.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o komunikaci mezi žadatelem, příslušným orgánem a Komisí, standardní formát žádosti o povolení a postupy pro podání takové žádosti prostřednictvím rejstříku CBAM, postup a lhůty, které má příslušný orgán dodržovat při vyřizování žádostí o povolení podle odstavce 1 tohoto článku, a pravidla pro identifikaci schválených deklarantů pro CBAM příslušným orgánem pro účely dovozu elektřiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 6

Prohlášení CBAM

▼M1

1.  
Do 30. září každého roku podá každý schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM za předcházející kalendářní rok prostřednictvím rejstříku CBAM uvedeného v článku 14, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 s prohlášením za rok 2026.
2.  

Prohlášení CBAM obsahuje tyto informace:

a) 

celkové množství každého jednotlivého druhu zboží dovezeného během předcházejícího kalendářního roku vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách, včetně zboží dovezeného pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotou;

b) 

celkové emise obsažené ve zboží uvedeném v písmenu a) tohoto odstavce vyjádřené v případě elektřiny v tunách emisí CO2 ekv. na megawatthodinu nebo v případě ostatního zboží v tunách emisí CO2 ekv. na tunu každého jednotlivého druhu zboží, vypočtené v souladu s článkem 7 a, pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí, ověřené v souladu s článkem 8;

c) 

celkový počet certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, odpovídající celkovým obsaženým emisím podle písmene b) tohoto odstavce, po uplatnění snížení na základě ceny uhlíku zaplacené ve třetí zemi v souladu s článkem 9 a úpravě nezbytné k zohlednění toho, v jakém rozsahu jsou přidělovány bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS v souladu s článkem 31;

d) 

v příslušných případech kopie ověřovacích zpráv vydaných akreditovanými ověřovateli podle článku 8 a přílohy VI.

▼B

3.  
V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou zbožím uvedeným v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.
4.  
Pokud dovezené zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení představuje zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku podle článku 259 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM pouze emise vzniklé během zušlechťovací operace provedené mimo celní území Unie.
5.  
Pokud dovezené zboží představuje vrácené zboží podle článku 203 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM zvlášť „nulu“ u celkových obsažených emisí odpovídajících tomuto zboží.

▼M1

6.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se standardního formátu prohlášení CBAM, včetně podrobných informací podle jednotlivých zařízení a země původu nebo jiné třetí země a druhů zboží, jež mají být vykázány na podporu celkových údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to zejména pokud jde o obsažené emise, zaplacenou cenu uhlíku a standardní cenu uhlíku pro účely čl. 9 odst. 4, postupu pro podávání prohlášení CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM a podmínek pro vyřazování certifikátů CBAM podle odst. 2 písm. c) tohoto článku, v souladu s čl. 22 odst. 1, a to zejména pokud jde o postup a výběr certifikátů, jež mají být vyřazeny, schváleným deklarantem pro CBAM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

▼B

Článek 7

Výpočet obsažených emisí

1.  
Emise obsažené ve zboží se vypočítají pomocí metod stanovených v příloze IV. U zboží uvedeného v příloze II se vypočítávají a zohledňují pouze přímé emise.

▼M1

2.  

Emise obsažené ve zboží jiném než elektřina se stanoví:

a) 

na základě skutečných emisí v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodech 2 a 3, nebo

b) 

odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodě 4.1.

▼B

3.  
Emise obsažené v dovážené elektřině se stanoví odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodou stanovenou v příloze IV bodě 4.2, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí uvedená v příloze IV bodu 5.
4.  
Obsažené nepřímé emise se vypočítají podle metody stanovené v příloze IV bodu 4.3 a dále upřesněné v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 7 tohoto článku, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí, která jsou uvedena v příloze IV bodu 6.

▼M1

5.  
Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o údajích potřebných k výpočtu obsažených emisí v souladu s požadavky stanovenými v příloze V. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné, aby ověřovatelé akreditovaní podle článku 18 mohli v příslušných případech ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby Komise a příslušný orgán mohly přezkoumat prohlášení CBAM v souladu s čl. 19 odst. 2.

▼B

6.  
Schválený deklarant pro CBAM uchovává tyto záznamy o údajích podle odstavce 5, včetně zprávy ověřovatele, do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.
7.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se:

▼M1

a) 

použití prvků metod výpočtu uvedených v příloze IV, včetně stanovení systémových hranic výrobních procesů, které musí být v souladu se systémovými hranicemi výrobních procesů, na něž se vztahuje systém EU ETS, a příslušných vstupních materiálů (prekurzorů), emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a standardních hodnot a jejich příslušného použití na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod k zajištění spolehlivosti údajů, na jejichž základě se stanoví standardní hodnoty, včetně úrovně podrobnosti údajů a včetně další specifikace zboží, které má být pro účely přílohy IV bodu 1 považováno za „jednoduché zboží“ a „složené zboží“. Tyto prováděcí akty rovněž upřesní prvky důkazů prokazujících, že jsou splněna kritéria požadovaná k odůvodnění použití skutečných emisí u dovážené elektřiny a u elektřiny spotřebované ve výrobních procesech zboží pro účely odstavců 2, 3 a 4, která jsou uvedena v příloze IV bodech 5 a 6; a

▼B

b) 

uplatnění prvků metod výpočtu podle odstavce 4 v souladu s přílohou IV bodem 4.3.

Je-li to objektivně odůvodněné, prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci stanoví, že standardní hodnoty lze upravit s ohledem na jednotlivé oblasti, regiony nebo země tak, aby zohledňovaly specifické objektivní faktory ovlivňující emise, jako jsou převládající zdroje energie nebo průmyslové procesy. Tyto prováděcí akty vycházejí ze stávajících právních předpisů týkajících se monitorování a ověřování emisí a údajů o činnostech u zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, zejména z prováděcích nařízení Komise (EU) 2018/2066 ( 2 ), (EU) 2018/2067 a (EU) 2019/331 ( 3 ). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 8

Ověření obsažených emisí

▼M1

1.  
Pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí, schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby celkové obsažené emise deklarované v prohlášení CBAM podaném v souladu s článkem 6 ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze VI.

▼B

2.  
Pokud jde o emise obsažené ve zboží vyrobeném v registrovaných zařízeních ve třetí zemi podle článku 10, může se schválený deklarant pro CBAM rozhodnout, že ke splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku použije ověřené informace, které mu byly zpřístupněny v souladu s čl. 10 odst. 7.
3.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se uplatňování zásad ověřování stanovených v příloze VI, pokud jde o:

a) 

možnost upuštění od povinnosti ověřovatele navštívit zařízení, kde se příslušné zboží vyrábí, a to za řádně odůvodněných okolností a aniž by byl ohrožen spolehlivý odhad obsažených emisí;

b) 

vymezení prahových hodnot, na jejichž základě se určí, zda jsou dané nesprávné údaje nebo porušení pravidel závažné a

c) 

podklady nezbytné k vypracování ověřovací zprávy, včetně jejího formátu.

Přijímá-li Komise prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci, usiluje o rovnocennost a soudržnost s postupy stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2018/2067. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

▼M1

Článek 9

Cena uhlíku zaplacená ve třetí zemi

1.  
Pokud se obsažené emise stanoví na základě skutečných emisí, může se schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM domáhat snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, aby byla zohledněna cena uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise zaplacena ve třetí zemi. Snížení lze uplatnit pouze v případě, že cena uhlíku byla skutečně zaplacena ve třetí zemi. V takovém případě se zohlední jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady dostupná v dané zemi, která by vedla ke snížení ceny uhlíku.
2.  
Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o dokumentaci potřebné k prokázání toho, že se na deklarované obsažené emise vztahovala cena uhlíku ve třetí zemi, která byla skutečně zaplacena, jak je uvedeno v odstavci 1. Schválený deklarant pro CBAM uchovává především doklady o jakékoli slevě nebo jiné formě dostupné náhrady, zejména odkazy na příslušné právní předpisy dané země. Informace obsažené v této dokumentaci ověří osoba nezávislá na schváleném deklarantovi pro CBAM a na orgánech třetí země. V dokumentaci musí být uvedeno jméno a kontaktní údaje této nezávislé osoby. Schválený deklarant pro CBAM rovněž uchovává doklady o skutečném zaplacení ceny uhlíku.
3.  
Schválený deklarant pro CBAM uchovává záznamy podle odstavce 2 do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.
4.  
Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 může schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM požadovat snížení počtu vyřazovaných certifikátů CBAM s cílem zohlednit cenu uhlíku zaplacenou za deklarované obsažené emise, a to odkazem na roční standardní ceny uhlíku. V takovém případě se zohlední jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady dostupná v dané zemi, která by vedla ke snížení standardní ceny uhlíku. O snížení lze žádat pouze v případě, že cena uhlíku byla stanovena podle pravidel platných ve třetí zemi a pro tuto třetí zemi lze stanovit roční standardní cenu uhlíku, a to i na konzervativním základě. Pokud se obsažené emise stanoví na základě standardních hodnot, o snížení lze žádat pouze odkazem na roční standardní ceny uhlíku.

Od roku 2027 může Komise pro třetí země, v nichž jsou zavedena pravidla pro stanovování cen uhlíku, určit a zpřístupnit v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14 standardní ceny uhlíku pro tyto třetí země a zveřejnit metodiku jejich výpočtu. Komise tak učiní na základě nejlepších dostupných údajů ze spolehlivých, veřejně dostupných informací a informací poskytnutých těmito třetími zeměmi. Komise zohlední jakoukoli slevu nebo jinou formu náhrady dostupnou v relevantní třetí zemi, která by vedla ke snížení standardní ceny uhlíku.

5.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o převod průměrné roční ceny uhlíku skutečně zaplacené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a ročních standardních cen uhlíku stanovených v souladu s odstavcem 4 tohoto článku na odpovídající snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny. Tyto akty rovněž upravují přepočet ceny uhlíku vyjádřené v cizí měně na eura na základě ročního průměrného směnného kurzu, požadovaných dokladů o skutečném zaplacení ceny uhlíku, příkladů jakékoli příslušné slevy či jiné formy náhrady uvedené v odstavci 1 tohoto článku, kvalifikace nezávislé osoby podle odstavce 2 tohoto článku a podmínek pro zajištění její nezávislosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 10

Registrace provozovatelů a zařízení ve třetích zemích

1.  
Na žádost provozovatele zařízení, které se nachází ve třetí zemi, zaznamená Komise informace o tomto provozovateli a jeho zařízení v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14.
2.  

Žádost o registraci podle odstavce 1 obsahuje následující informace, které je při registraci třeba zadat do rejstříku CBAM:

a) 

jméno či název, adresu, registrační číslo společnosti nebo činnosti a kontaktní údaje provozovatele a v příslušných případech subjektů jej ovládajících včetně mateřské společnosti tohoto provozovatele, spolu s podpůrnými dokumenty;

b) 

umístění každého jednotlivého zařízení včetně jeho úplné adresy a zeměpisných souřadnic vyjádřených šestimístnými údaji o zeměpisné délce a šířce;

c) 

hlavní hospodářskou činnost zařízení.

3.  
Komise oznámí provozovateli, že byl zaregistrován v rejstříku CBAM. Registrace zůstane v platnosti po dobu pěti let ode dne, kdy byla oznámena provozovateli zařízení.
4.  
Provozovatel Komisi neprodleně oznámí veškeré změny informací uvedených v odstavci 2, které nastanou po registraci, a Komise provede aktualizaci příslušných informací v rejstříku CBAM.
5.  

Provozovatel:

a) 

stanoví obsažené emise vypočítané v souladu s metodami stanovenými v příloze IV podle druhu zboží vyrobeného v zařízení podle odstavce 1 tohoto článku;

b) 

zajistí, aby obsažené emise podle písmene a) tohoto odstavce byly ověřeny ověřovatelem akreditovaným podle článku 18 v souladu se zásadami ověřování stanovenými v příloze VI;

c) 

uchovává po dobu čtyř let od provedení ověření kopii ověřovací zprávy, jakož i záznamy o informacích potřebných k výpočtu emisí obsažených ve zboží v souladu s požadavky stanovenými v příloze V a v příslušných případech kopii dokumentace potřebné k prokázání toho, že na deklarované obsažené emise se vztahovala cena uhlíku ve třetí zemi, která byla skutečně zaplacena, a to až do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž nezávislá osoba potvrdila informace obsažené v této dokumentaci v souladu s čl. 9 odst. 2;

d) 

v příslušných případech určí cenu uhlíku zaplacenou ve třetí zemi v souladu s článkem 9 a nahraje průvodní dokumentaci a důkazy.

6.  
Záznamy podle odst. 5 písm. c) tohoto článku musí být dostatečně podrobné, aby bylo možné ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby bylo možné přezkoumat v souladu s článkem 19 prohlášení CBAM vypracované schváleným deklarantem pro CBAM, jemuž byly relevantní informace zpřístupněny v souladu s odstavcem 7 tohoto článku.
7.  
Provozovatel může schválenému deklarantovi pro CBAM zpřístupnit informace o ověření obsažených emisí a o ceně uhlíku zaplacené ve třetí zemi podle odstavce 5 tohoto článku. Schválený deklarant pro CBAM je oprávněn tyto zpřístupněné informace využít ke splnění povinnosti podle článku 8.
8.  
Provozovatel může kdykoli požádat o zrušení registrace v rejstříku CBAM. Komise na základě této žádosti a po oznámení příslušným orgánům zruší registraci provozovatele a vymaže informace o tomto provozovateli a o jeho zařízení z rejstříku CBAM, pokud tyto informace nejsou nezbytné pro přezkum podaných prohlášení CBAM. Komise může poté, co poskytla dotčenému provozovateli možnost se vyjádřit, a po konzultaci s příslušnými orgány rovněž zrušit registraci informací, pokud Komise zjistí, že informace o tomto provozovateli již nejsou přesné. Komise o zrušení registrace informuje příslušné orgány.

▼M1

Článek 10a

Registrace akreditovaných ověřovatelů

1.  
Je-li akreditace udělena v souladu s článkem 18, podá ověřovatel žádost o registraci do rejstříku CBAM příslušnému orgánu členského státu, v němž je vnitrostátní akreditační orgán usazen. Ověřovatel předloží žádost o registraci do dvou měsíců ode dne udělení akreditace, avšak nikoli dříve než dne 1. září 2026. Příslušný orgán zaregistruje informace o akreditovaných ověřovatelích v rejstříku CBAM.
2.  

Žádost o registraci v rejstříku CBAM podle odstavce 1 obsahuje alespoň následující informace:

a) 

jméno či název a jedinečná identifikace akreditace ověřovatele;

b) 

rozsah akreditace relevantní pro CBAM;

c) 

země usazení ověřovatele;

d) 

datum účinnosti akreditace a datum ukončení platnosti osvědčení o akreditaci relevantních pro CBAM;

e) 

informace o správních opatřeních uložených ověřovateli, které jsou relevantní pro CBAM;

f) 

kopie osvědčení o akreditaci relevantního pro CBAM.

Informace uvedené v prvním pododstavci je třeba zadat do rejstříku CBAM při registraci ověřovatele.

3.  
Příslušný orgán oznámí ověřovateli, že byl zaregistrován v rejstříku CBAM. Příslušný orgán registraci rovněž oznámí prostřednictvím rejstříku CBAM Komisi a ostatním příslušným orgánům.
4.  
Ověřovatel oznámí příslušnému orgánu veškeré změny informací uvedených v odstavci 2, které nastanou po registraci v rejstříku CBAM. Příslušný orgán zajistí, aby byl rejstřík CBAM odpovídajícím způsobem aktualizován.
5.  
Pro účely čl. 10 odst. 5 písm. b) použije ověřovatel k ověření obsažených emisí rejstřík CBAM.
6.  
Příslušný orgán zruší registraci ověřovatele v rejstříku CBAM, pokud ověřovatel již není akreditován podle článku 18 nebo pokud nesplnil povinnost stanovenou v odstavci 4 tohoto článku. Příslušný orgán oznámí zrušení registrace Komisi a ostatním příslušným orgánům. Příslušný orgán vymaže informace o tomto akreditovaném ověřovateli z rejstříku CBAM za předpokladu, že tyto informace nejsou nezbytné pro přezkum podaných prohlášení CBAM.

▼B

KAPITOLA III

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 11

Příslušné orgány

1.  
►M1  Každý členský stát určí příslušný orgán, který bude plnit úkoly a povinnosti podle tohoto nařízení, uvědomí o tom Komisi a zajistí, aby měl příslušný orgán veškeré pravomoci nezbytné pro výkon těchto úkolů a povinností. ◄

Komise zpřístupní členským státům seznam všech příslušných orgánů a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupní tyto informace v rejstříku CBAM.

2.  
Příslušné orgány si vyměňují veškeré informace, které jsou nezbytné nebo relevantní pro výkon jejich úkolů a povinností podle tohoto nařízení.

▼M1

3.  
Pro účely zprávy uvedené v čl. 30 odst. 6 poskytnou příslušné orgány na žádost Komise a na základě dotazníku relevantní informace o provádění tohoto nařízení.

▼B

Článek 12

Komise

Kromě dalších úkolů, které vykonává podle tohoto nařízení, napomáhá Komise také příslušným orgánům při plnění úkolů a povinností podle tohoto nařízení a koordinuje jejich činnosti tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti působnosti tohoto nařízení a vydávání pokynů týkajících se těchto postupů a prosazuje odpovídající výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány vzájemně, jakož i mezi příslušnými orgány a Komisí.

Článek 13

Profesní tajemství a zveřejňování informací

1.  
Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán nebo Komise získaly při plnění svých povinností, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace smí příslušný orgán nebo Komise zveřejnit pouze s výslovným předchozím souhlasem osoby nebo orgánu, které je poskytly, nebo v případech stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.
2.  
Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány a Komise tyto informace sdílet mezi sebou, s celními orgány, orgány odpovědnými za správní nebo trestní sankce a Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem zajistit, aby osoby plnily své povinnosti podle tohoto nařízení a aby byly uplatňovány celní předpisy. Na takto sdílené informace se vztahuje profesní tajemství a nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, s výjimkou případů stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.

Článek 14

Rejstřík CBAM

1.  
Komise zřídí rejstřík CBAM schválených deklarantů pro CBAM v podobě standardizované elektronické databáze obsahující údaje týkající se certifikátů CBAM těchto schválených deklarantů pro CBAM. Komise informace v rejstříku CBAM automaticky a v reálném čase zpřístupní celním orgánům a příslušným orgánům.
2.  

Rejstřík CBAM podle odstavce 1 obsahuje účty s informacemi o každém schváleném deklarantovi pro CBAM, zejména pak:

a) 

jméno či název, adresu a kontaktní údaje schváleného deklaranta pro CBAM;

b) 

číslo EORI schváleného deklaranta pro CBAM;

c) 

číslo účtu CBAM;

d) 

identifikační čísla, prodejní ceny, datum prodeje a datum vyřazení, zpětného odkupu nebo zrušení platnosti certifikátů CBAM ve vztahu ke každému jednotlivému schválenému deklarantovi pro CBAM.

▼M1

3.  
Rejstřík CBAM obsahuje v samostatné části rejstříku informace o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích zaregistrovaných v souladu s čl. 10 odst. 2 a informace o akreditovaných ověřovatelích registrovaných v souladu s článkem 10a.
4.  
Informace v rejstříku CBAM uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou důvěrné, s výjimkou jmen či názvů, adres, registračních čísel společnosti nebo činnosti, kontaktních údajů provozovatelů, umístění zařízení ve třetích zemích a informací o akreditovaných ověřovatelích podle čl. 10a odst. 2. Provozovatel se může rozhodnout, že své jméno či název, adresu, registrační číslo společnosti nebo činnosti, kontaktní údaje a umístění svých zařízení nezpřístupní veřejnosti. Veřejné informace v rejstříku CBAM Komise zpřístupní v interoperabilním formátu.

▼B

5.  
Pro každé zboží uvedené v příloze I Komise každoročně zveřejní úhrnné emise obsažené v dováženém zboží.

▼M1

6.  
Komise přijme prováděcí akty týkající se infrastruktury a konkrétních procesů a postupů rejstříku CBAM, včetně analýzy rizik uvedené v článku 15, elektronických databází obsahujících informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, postupů a technických požadavků pro účely pověření podle čl. 5 odst. 7a, údajů z účtů v rejstříku CBAM uvedených v článku 16, předávání informací o prodeji a zpětném odkupu certifikátů CBAM do rejstříku CBAM podle článku 20, křížového ověřování informací podle čl. 25 odst. 3 a informací podle čl. 25a odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

▼B

Článek 15

Analýza rizik

1.  
Komise provádí kontroly na základě rizik u údajů a transakcí zaznamenaných v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14, aby se zajistilo, že při koupi certifikátů CBAM, jejich vlastnictví, vyřazení, zpětném odkupu a zrušení jejich platnosti nedochází k žádným nesrovnalostem.
2.  
Pokud Komise v důsledku kontrol provedených podle odstavce 1 zjistí nesrovnalosti, oznámí to dotčeným příslušným orgánům za účelem provedení dalšího šetření, aby byly zjištěné nesrovnalosti napraveny.

Článek 16

Účty v rejstříku CBAM

1.  
Komise přidělí každému schválenému deklarantovi pro CBAM jedinečné číslo účtu CBAM.
2.  
Každý schválený deklarant pro CBAM má přístup ke svému účtu v rejstříku CBAM.
3.  
Komise účet zřídí, jakmile je uděleno povolení podle čl. 17 odst. 1, a schváleného deklaranta pro CBAM o tom uvědomí.
4.  
Pokud schválený deklarant pro CBAM ukončí svou hospodářskou činnost nebo je zrušena platnost jeho povolení, Komise účet tohoto schváleného deklaranta pro CBAM zruší, jestliže schválený deklarant pro CBAM splnil všechny své povinnosti podle tohoto nařízení.

Článek 17

Povolení

1.  
Je-li žádost o povolení podána v souladu s článkem 5, příslušný orgán členského státu, v němž je žadatel usazen, udělí status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud jsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku. Status schváleného deklaranta pro CBAM se uznává ve všech členských státech.

▼M1

Před udělením statusu schváleného deklaranta pro CBAM může příslušný orgán prostřednictvím rejstříku CBAM konzultovat příslušné orgány nebo Komisi ohledně splnění kritérií stanovených v odstavci 2. Konzultace nepřesáhne 15 kalendářních dnů.

▼B

2.  

Kritéria pro udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM jsou následující:

a) 

v průběhu pěti let předcházejících podání žádosti se žadatel nedopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů, daňových předpisů, pravidel proti zneužívání trhu nebo tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle tohoto nařízení a zejména nemá žadatel záznam o spáchání závažného trestného činu souvisejícího s jeho hospodářskou činností;

b) 

žadatel prokáže svou finanční a provozní způsobilost plnit povinnosti podle tohoto nařízení;

c) 

žadatel je usazen v členském státě, v němž je žádost podávána, a

d) 

žadateli bylo přiděleno číslo EORI v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013.

3.  
Pokud příslušný orgán zjistí, že kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku nejsou splněna, nebo pokud žadatel neposkytl informace uvedené v čl. 5 odst. 5, udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM se zamítne. V tomto rozhodnutí o zamítnutí statusu schváleného deklaranta pro CBAM se uvedou důvody zamítnutí a informace o možnosti odvolání.
4.  

Rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se uděluje status schváleného deklaranta pro CBAM, se zaznamená v rejstříku CBAM a obsahuje tyto informace:

a) 

jméno či název, adresu a kontaktní údaje schváleného deklaranta pro CBAM;

b) 

číslo EORI schváleného deklaranta pro CBAM;

c) 

číslo účtu CBAM přidělené schválenému deklarantovi pro CBAM v souladu s čl. 16 odst. 1;

d) 

jistotu požadovanou v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

▼M1

5.  
Za účelem splnění kritérií stanovených v odst. 2 písm. b) tohoto článku požádá příslušný orgán o poskytnutí jistoty, pokud mezi okamžikem usazení žadatele a rokem, kdy byla podána žádost podle čl. 5 odst. 1, neuplynula dvě celá účetní období.

Příslušný orgán stanoví výši této jistoty na základě výpočtu tak, aby odpovídala výši úhrnné hodnoty počtu certifikátů CBAM, které by schválený deklarant pro CBAM musel vyřadit v souladu s článkem 22, pokud jde o dovozy zboží uvedené v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. g), přičemž vezme v úvahu úpravu nezbytnou k zohlednění toho, v jakém rozsahu jsou přidělovány bezplatné povolenky EU ETS v souladu s článkem 31. Poskytnutá jistota má formu bankovní záruky finanční instituce působící v Unii, splatné na první výzvu, nebo jinou formu, která poskytuje rovnocennou záruku.

▼B

6.  
Pokud příslušný orgán zjistí, že poskytnutá jistota nezajišťuje finanční a provozní způsobilost schváleného deklaranta pro CBAM plnit povinnosti podle tohoto nařízení nebo ji již dostatečně nezajišťuje, požádá schváleného deklaranta pro CBAM, aby podle své volby buď poskytl dodatečnou jistotu, nebo nahradil původní jistotu jistotou novou v souladu s odstavcem 5.

▼M1

7.  
Příslušný orgán uvolní jistotu ihned po 30. září druhého roku, v němž schválený deklarant pro CBAM v souladu s článkem 22 vyřadil certifikáty CBAM.

▼M1

7a.  
Odchylně od článku 4, pokud dovozce nebo nepřímý celní zástupce podá žádost v souladu s článkem 5 do 31. března 2026, může tento dovozce nebo nepřímý celní zástupce prozatímně pokračovat v dovozu zboží, dokud příslušný orgán nepřijme rozhodnutí podle tohoto článku.

Pokud příslušný orgán odmítne udělit povolení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, příslušný orgán stanoví do jednoho měsíce ode dne rozhodnutí emise obsažené ve zboží dovezeném mezi 1. lednem 2026 a datem uvedeného rozhodnutí, a to na základě informací sdělených v souladu s čl. 25 odst. 3 a odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodami stanovenými v příloze IV a na základě jakýchkoli dalších relevantních informací.

Tyto stanovené emise se použijí pro výpočet pokut v souladu s čl. 26 odst. 2a.

▼B

8.  

Příslušný orgán zruší status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud:

a) 

schválený deklarant pro CBAM požádá o jeho zrušení nebo

b) 

schválený deklarant pro CBAM již nesplňuje kritéria stanovená v odstavcích 2 nebo 6 tohoto článku nebo se dopustil závažného nebo opakovaného porušení povinnosti vyřadit certifikáty CBAM uvedené v čl. 22 odst. 1 nebo povinnosti zajistit dostatečný počet certifikátů CBAM na svém účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí uvedených v čl. 22 odst. 2.

▼M1

Před zrušením statusu schváleného deklaranta pro CBAM příslušný orgán schválenému deklarantovi pro CBAM umožní, aby se mohl vyjádřit. Příslušný orgán může konzultovat podmínky a kritéria pro zrušení s příslušnými orgány nebo s Komisí prostřednictvím rejstříku CBAM. Konzultace nepřesáhne 15 kalendářních dnů.

▼B

Každé rozhodnutí o zrušení statusu musí obsahovat důvody rozhodnutí a informace o právu na odvolání.

9.  

Příslušný orgán zaznamená v rejstříku CBAM informace o:

a) 

žadatelích, jejichž žádost o povolení byla zamítnuta podle odstavce 3 a

b) 

osobách, jejichž status schváleného deklaranta pro CBAM byl zrušen podle odstavce 8.

10.  

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podmínky pro:

a) 

uplatňování kritérií uvedených v odstavci 2 tohoto článku, včetně kritéria nedopuštění se závažného nebo opakovaného porušení předpisů podle odst. 2 písm. a) tohoto článku;

b) 

uplatňování jistoty podle odstavců 5, 6 a 7 tohoto článku;

c) 

uplatňování kritérií závažného nebo opakovaného porušení povinnosti podle odstavce 8 tohoto článku;

d) 

důsledky zrušení statusu schváleného deklaranta pro CBAM podle odstavce 8 tohoto článku a

▼M1

e) 

konkrétní lhůty, rozsah a formát konzultačního postupu uvedeného v odstavcích 1 a 8 tohoto článku.

▼B

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 18

Akreditace ověřovatelů

▼M1 —————

▼M1

2.  
Vnitrostátní akreditační orgán může na žádost akreditovat právnickou osobu jako ověřovatele pro účely tohoto nařízení, pokud se na základě dokumentace předložené spolu s žádostí domnívá, že je tato osoba způsobilá uplatňovat zásady ověřování uvedené v příloze VI při plnění úkolů souvisejících s ověřením obsažených emisí podle článků 8 a 10. Pokud je právnická osoba akreditována v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067 pro relevantní skupinu činností, vnitrostátní akreditační orgán tuto akreditaci zohlední při posuzování kvalifikací akreditovaného ověřovatele, které jsou nezbytné k provádění ověření pro účely tohoto nařízení.

▼B

3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním podmínek pro udělení akreditace podle odstavce 2 tohoto článku, pro kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, pro odnětí akreditace a pro vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů.

Článek 19

Přezkum prohlášení CBAM

1.  
Při přezkumu prohlášení CBAM plní Komise úlohu dohledu.
2.  
Komise může prohlášení CBAM přezkoumat, a to v souladu se strategií přezkumu, včetně rizikových faktorů, ve lhůtě, která končí uplynutím čtyř let následujících po roce, v němž měla být prohlášení CBAM podána.

Přezkum může spočívat v ověření informací uvedených v prohlášení CBAM a v ověřovacích zprávách na základě informací sdělených celními orgány v souladu s článkem 25 a jakýchkoli dalších relevantních důkazů a na základě jakéhokoli auditu, který je považován za nezbytný, a to i v prostorách schváleného deklaranta pro CBAM.

Komise informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích příslušný orgán členského státu, v němž je deklarant pro CBAM usazen, prostřednictvím rejstříku CBAM.

Ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce může rovněž prohlášení CBAM přezkoumat příslušný orgán členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Příslušný orgán informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

3.  
Komise pravidelně stanoví konkrétní rizikové faktory a body, jimž je třeba věnovat pozornost, a to na základě analýzy rizik v souvislosti s prováděním CBAM na úrovni Unie, přičemž zohlední informace obsažené v rejstříku CBAM, údaje sdělené celními orgány a další relevantní zdroje informací, včetně kontrol a ověřování prováděných podle čl. 15 odst. 2 a článku 25.

▼M1

Komise rovněž usnadní výměnu informací s příslušnými orgány o podvodných činnostech, závěrech učiněných podle článku 25a a sankcích uložených v souladu s článkem 26.

▼B

4.  
Pokud schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM podle článku 6 nepodá nebo pokud se Komise na základě svého přezkumu podle odstavce 2 tohoto článku domnívá, že deklarovaný počet certifikátů CBAM není správný, Komise posoudí závazky podle tohoto nařízení uvedeného schváleného deklaranta pro CBAM na základě informací, které má k dispozici. Komise stanoví předběžný výpočet celkového počtu certifikátů CBAM, které měly být vyřazeny, a to nejpozději do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy mělo být prohlášení CBAM podáno, nebo nejpozději do 31. prosince čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo podáno nesprávné prohlášení CBAM. Komise poskytne příslušným orgánům tento předběžný výpočet pro orientační účely, aniž je dotčen konečný výpočet stanovený příslušným orgánem členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen.
5.  
Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že deklarovaný počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, není správný nebo že prohlášení CBAM nebylo podáno v souladu s odstavcem 6, stanoví počet certifikátů CBAM, které měl schválený deklarant pro CBAM vyřadit, a zohlední přitom informace předložené Komisí.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM své rozhodnutí ohledně počtu stanovených certifikátů CBAM a požádá ho, aby do jednoho měsíce vyřadil dodatečné certifikáty CBAM.

Rozhodnutí příslušného orgánu musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí a informace o právu na odvolání. Rozhodnutí se rovněž oznamuje prostřednictvím rejstříku CBAM.

Pokud se příslušný orgán po obdržení předběžného výpočtu od Komise v souladu s odstavci 2 a 4 tohoto článku rozhodne, že žádné opatření nepřijme, informuje o tom Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

6.  
Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že byl vyřazen větší počet certifikátů CBAM, než měl být vyřazen, neprodleně o tom informuje Komisi. Certifikáty CBAM, jež byly vyřazeny navíc, se zpětně odkoupí v souladu s článkem 23.

KAPITOLA IV

CERTIFIKÁTY CBAM

Článek 20

Prodej certifikátů CBAM

▼M1

1.  
Od 1. února 2027 členský stát prodává certifikáty CBAM na společné centrální platformě schváleným deklarantům pro CBAM usazeným v tomto členském státě.

▼B

2.  
Komise zřídí a spravuje společnou centrální platformu na základě společného zadávacího řízení mezi Komisí a členskými státy.

Komise a příslušné orgány mají přístup k informacím na společné ústřední platformě.

▼M1

3.  
Informace o prodeji a zpětném odkupu certifikátů CBAM v rámci společné centrální platformy se na konci každého pracovního dne převedou do rejstříku CBAM.

▼B

4.  
Certifikáty CBAM se prodávají schváleným deklarantům pro CBAM za cenu vypočtenou v souladu s článkem 21.
5.  
Komise zajistí, aby bylo každému certifikátu CBAM při jeho vytvoření přiděleno jedinečné identifikační číslo. Komise jedinečné identifikační číslo, cenu a datum prodeje certifikátu CBAM zaznamená v rejstříku CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM, který tento certifikát kupuje.

▼M1

5a.  
Náklady vzniklé v souvislosti se zřízením, provozem a řízením společné centrální platformy jsou financovány z poplatků hrazených schválenými deklaranty pro CBAM.

Po dobu trvání první společné veřejné zakázky na zřízení, provoz a řízení společné centrální platformy jsou tyto náklady zpočátku hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie. Za tímto účelem se příjmy generované uvedenými poplatky považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ( 4 ). Tyto příjmy jsou určeny k pokrytí nákladů na zřízení, provoz a řízení společné centrální platformy. Jakékoli příjmy zbývající po pokrytí těchto nákladů se převedou do rozpočtu Unie.

Pro dobu trvání následných společných veřejných zakázek na provoz a řízení společné centrální platformy přijme Komise v souladu s článkem 28 akt v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, jehož prostřednictvím stanoví, že poplatky hrazené schválenými deklaranty pro CBAM přímo financují náklady na provoz a řízení společné centrální platformy.

▼M1

6.  
Komisi je v souladu s článkem 28 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení tím, že dále vymezí harmonogram, správu, strukturu a výši poplatků a další aspekty související s řízením prodeje a zpětného odkupu certifikátů CBAM, jakož i uspořádání a využívání společné centrální platformy, přičemž usiluje o soulad s postupy stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2830 ( 5 ). Akty v přenesené pravomoci zajistí, aby uspořádání a využívání společné centrální platformy bylo nákladově efektivní, aby výše poplatků byla stanovena tak, aby důsledně pokrývala relevantní náklady, a aby se zamezilo nepřiměřeným administrativním nákladům.

▼B

Článek 21

Cena certifikátů CBAM

▼M1

1.  
Komise vypočítá cenu certifikátů CBAM jako průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS na dražební platformě v souladu s postupy stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2830 za každý kalendářní týden.

▼B

Ve vztahu k těm kalendářním týdnům, v nichž se na dražební platformě neplánují žádné dražby, se cenou certifikátů CBAM rozumí průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS za poslední týden, v němž se dražby na dražební platformě konaly.

▼M1

1a.  
Odchylně od odstavce 1 vypočítá Komise cenu certifikátů CBAM, která odpovídá obsaženým emisím deklarovaným za rok 2026 v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b), a to jako čtvrtletní průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS na dražební platformě v souladu s postupy stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2830 za čtvrtletí dovozu zboží, v němž jsou tyto emise obsaženy.

▼B

2.  
Komise zveřejní průměrnou cenu uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem první pracovní den následujícího kalendářního týdne. Tato cena se použije od prvního pracovního dne následujícího po dni zveřejnění do prvního pracovního dne následujícího kalendářního týdne.

▼M1

3.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o uplatňování metodiky výpočtu ceny certifikátů CBAM podle odstavců 1 a 1a tohoto článku a praktická opatření pro zveřejnění této ceny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

▼B

Článek 22

Vyřazení certifikátů CBAM

▼M1

1.  
Do 30. září každého roku vyřadí schválený deklarant pro CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM za kalendářní rok předcházející roku daného vyřazení takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá obsaženým emisím deklarovaným v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. c) a ověřeným v souladu s článkem 8, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 za rok 2026. Vyřazené certifikáty CBAM Komise odstraní z rejstříku CBAM. Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby byl na jeho účtu v rejstříku CBAM k dispozici požadovaný počet certifikátů CBAM.
2.  

Od roku 2027 schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby počet certifikátů CBAM na jeho účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídal alespoň 50 % emisí obsažených ve veškerém zboží, které dovezl od začátku kalendářního roku, stanovených odkazem na jednu z těchto možností:

a) 

standardní hodnoty v souladu s metodami uvedenými v příloze IV bez přirážky podle bodu 4.1 uvedené přílohy nebo

b) 

počet certifikátů CBAM vyřazených v souladu s odstavcem 1 za kalendářní rok předcházející roku daného vyřazení, pokud celní prohlášení pro dovoz zboží odkazuje na stejné zboží podle kódu KN a zemí původu jako prohlášení CBAM předložené v kalendářním roce předcházejícím běžnému roku.

Pro účely tohoto odstavce se přihlédne k úpravě zohledňující přidělení bezplatných povolenek podle článku 31.

▼M1

2a.  
Schválený deklarant pro CBAM splní povinnost stanovenou v odstavci 2 do konce čtvrtletí následujícího po čtvrtletí, v němž je překročena jednotná hmotnostní prahová hodnota.

▼B

3.  
Pokud Komise zjistí, že počet certifikátů CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM neodpovídá povinnostem stanoveným v odstavci 2, oznámí to prostřednictvím rejstříku CBAM příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM, že je třeba, aby do jednoho měsíce od tohoto oznámení zajistil na svém účtu dostatečný počet certifikátů CBAM.

Příslušný orgán zaznamená oznámení schválenému deklarantovi pro CBAM i odpověď od něj v rejstříku CBAM.

Článek 23

Zpětný odkup certifikátů CBAM

1.  
Pokud o to schválený deklarant pro CBAM požádá, členský stát, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen, zpětně odkoupí přebytečné certifikáty CBAM, které zůstanou na účtu deklaranta v rejstříku CBAM po vyřazení certifikátů v souladu s článkem 22.

▼M1

Komise zpětně odkoupí přebytečné certifikáty prostřednictvím společné centrální platformy uvedené v článku 20 na účet členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Schválený deklarant pro CBAM předloží žádost o zpětný odkup do 31. října každého roku, během nějž byly certifikáty CBAM vyřazeny.

2.  
Počet certifikátů CBAM podléhajících zpětnému odkupu podle odstavce 1 je omezen na celkový počet certifikátů CBAM, které měl schválený deklarant pro CBAM povinnost zakoupit podle čl. 22 odst. 2 během kalendářního roku nákupu certifikátů CBAM.

Pokud schválený deklarant pro CBAM, který v kalendářním roce nakupoval certifikáty CBAM na základě očekávání, že překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, tuto prahovou hodnotu nepřekročí, všechny tyto certifikáty CBAM se na žádost schváleného deklaranta pro CBAM podle odstavce 1 tohoto článku zpětně odkoupí.

▼M1

2a.  
Odchylně od odstavce 2 lze certifikáty CBAM zakoupené v roce 2027 v souvislosti s obsaženými emisemi za rok 2026 zpětně odkoupit pouze v roce 2027.

▼B

3.  
Každý certifikát CBAM je zpětně odkoupen za cenu, kterou schválený deklarant pro CBAM za tento certifikát zaplatil v okamžiku jeho koupě.

▼M1

Článek 24

Zrušení platnosti certifikátů CBAM

1.  
Dne 1. listopadu každého roku zruší Komise platnost veškerých certifikátů CBAM, které byly zakoupeny během roku před předchozím kalendářním rokem a které zůstaly na účtu schváleného deklaranta pro CBAM v rejstříku CBAM. Platnost těchto certifikátů CBAM se zruší bez jakékoli náhrady.
2.  
Odchylně od odstavce 1 zruší Komise platnost veškerých certifikátů CBAM zakoupených ve vztahu k obsaženým emisím za rok 2026 dne 1. listopadu 2027. Platnost těchto certifikátů CBAM se zruší bez jakékoli náhrady.
3.  
Pokud je počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, napaden ve sporu probíhajícím v členském státě, pozastaví Komise zrušení platnosti certifikátů CBAM v rozsahu, který odpovídá spornému počtu. Příslušný orgán členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen, neprodleně sdělí Komisi veškeré relevantní informace.

▼B

KAPITOLA V

PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA DOVOZ ZBOŽÍ

Článek 25

Pravidla vztahující se na dovoz zboží

▼M1

1.  
Aniž je dotčen článek 2a, celní orgány nepovolí dovoz zboží jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM.
2.  
Celní orgány předávají Komisi pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného podle čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013, specifické informace o zboží deklarovaném k dovozu. Tyto informace zahrnují číslo EORI nebo formu identifikace dovozce nebo schváleného deklaranta pro CBAM deklarovanou v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, jakož i číslo účtu CBAM schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN zboží, množství, zemi původu, datum celního prohlášení a celní režim. Pokud dovozce číslo EORI nemá, celní orgány Komisi sdělí rovněž jméno či název, adresu a kontaktní údaje dovozce, jsou-li k dispozici.
3.  
Komise sděluje informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku pravidelně příslušnému orgánu členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM nebo dovozce usazen, a u každého deklaranta pro CBAM tyto informace křížově ověří srovnáním s údaji v rejstříku CBAM podle článku 14.
4.  
Celní orgány mohou v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 sdělit Komisi a příslušnému orgánu členského státu, který udělil status schváleného deklaranta pro CBAM, nebo příslušnému orgánu členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM nebo dovozce usazen, důvěrné informace, které celní orgány získaly při plnění svých povinností nebo které jim byly poskytnuty jako důvěrné.

▼B

5.  
Na toto nařízení se použije obdobně nařízení (ES) č. 515/97.
6.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které vymezí rozsah informací a periodicitu, časový rozvrh a způsoby jejich předávání podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

▼M1

Článek 25a

Monitorování a vymáhání jednotné hmotnostní prahové hodnoty

1.  
Komise monitoruje dovoz zboží za účelem monitorování dodržování jednotné hmotnostní prahové hodnoty.

Dodržování jednotné hmotnostní prahové hodnoty mohou rovněž monitorovat příslušné orgány členského státu, v němž je dovozce usazen.

Komise si s příslušnými orgány pravidelně a automaticky vyměňuje informace nezbytné pro monitorování dovozců prostřednictvím rejstříku CBAM. Tyto informace zahrnují seznam dovozců, kteří překročili 90 % jednotné hmotnostní prahové hodnoty.

2.  
Pokud se Komise na základě předběžného posouzení a informací, které jí celní orgány sdělily podle čl. 25 odst. 2, domnívá, že dovozce překročil jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, sdělí tyto informace a podklady pro své předběžné posouzení příslušnému orgánu členského státu, v němž je dovozce usazen.

Příslušný orgán může dovozce nebo Komisi požádat, aby předložili listinné důkazy nezbytné pro posouzení toho, zda dovozce překročil jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu. Pokud listinné důkazy nepostačují k posouzení toho, zda dovozce tuto prahovou hodnotu překročil, mohou si příslušné orgány vyžádat dodatečné listinné důkazy od celních orgánů, jsou-li tyto důkazy k dispozici.

3.  
Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že dovozce, který není schváleným deklarantem pro CBAM, jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu překročil, přijme za tímto účelem bez zbytečného odkladu rozhodnutí. Rozhodnutí obsahuje důvody, na nichž se zakládá, a informace o právu na odvolání. Příslušný orgán informuje dovozce o povinnostech podle tohoto nařízení, v příslušných případech včetně povinnosti získat status schváleného deklaranta pro CBAM v souladu s článkem 5 před dovozem jakékoli dalšího zboží. Příslušný orgán rovněž oznámí toto rozhodnutí celním orgánům a Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

Je-li dovozce zastoupen jedním nebo více nepřímými celními zástupci a překročí-li jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, informuje o tom příslušný orgán nepřímé celní zástupce, kteří jej v souladu s čl. 5 odst. 1a nebo čl. 5 odst. 2 zastupují.

Podání odvolání proti rozhodnutí, kterým se stanoví, že dovozce překročil jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, nemá odkladný účinek.

4.  
Za účelem stanovení toho, zda dovozce překročil jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, příslušný orgán nepřihlíží k praktikám, opatřením či jejich sledu, jejichž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je dostat se pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu a které nejsou poctivé.

Praktiky, opatření či jejich sled se nepovažují za poctivé, pokud s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti nelze mít za to, že byly zavedeny z oprávněných obchodních důvodů souvisejících s hospodářskou činností dovozce.

Pro účely čl. 17 odst. 2 písm. a) a čl. 26 odst. 2a platí, že pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že dovozce uplatňoval praktiky, opatření či jejich sled, které nejsou považovány za poctivé, považuje se za dovozce zapojeného do závažného porušení tohoto nařízení.

5.  
Pro účely monitorování podle tohoto článku Komise pravidelně, a to alespoň jednou za kalendářní rok, nebo vždy, kdy je to třeba, identifikuje konkrétní rizikové faktory a body, jimž je třeba věnovat pozornost, a to na základě analýzy rizik v souvislosti s jednotnou hmotnostní prahovou hodnotou, přičemž zohlední informace obsažené v rejstříku CBAM, údaje sdělené celními orgány v souladu s článkem 25 a další relevantní zdroje informací, včetně nesrovnalostí zjištěných v důsledku kontrol prováděných v souladu s čl. 15 odst. 1. Tyto rizikové faktory a body, jimž je třeba věnovat pozornost, se sdělí příslušným orgánům a v příslušných případech celním orgánům.

▼B

KAPITOLA VI

VYMÁHÁNÍ

Článek 26

Sankce

▼M1

1.  
Schválený deklarant pro CBAM, který do 30. září každého roku nevyřadí takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá emisím obsaženým ve zboží dovezeném během předchozího kalendářního roku, je povinen zaplatit pokutu. Tato pokuta je totožná s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice, a to podle roku dovozu zboží. Tato pokuta se použije na každý certifikát CBAM, který schválený deklarant pro CBAM nevyřadil.

▼M1

1a.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, pokud schválený deklarant pro CBAM nevyřadí správný počet certifikátů CBAM v důsledku nesprávných informací poskytnutých třetí stranou, tedy provozovatelem, ověřovatelem nebo nezávislou osobou ověřující dokumentaci o ceně uhlíku uvedenou v čl. 9 odst. 2, může příslušný orgán pokutu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku snížit. Takto uložená pokuta musí být účinná, přiměřená a odrazující a musí zohledňovat zejména dobu trvání, závažnost, rozsah, úmyslnou povahu a opakování tohoto porušení povinnosti a úroveň spolupráce daného schváleného deklaranta pro CBAM s příslušným orgánem.

▼B

2.  
Pokud jiná osoba než schválený deklarant pro CBAM uvede zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, je povinna zaplatit pokutu. Tato pokuta musí být účinná, přiměřená a odrazující a činí – v závislosti zejména na době trvání, závažnosti, rozsahu, úmyslné povaze a opakování tohoto porušení povinnosti a na úrovni spolupráce dané osoby s příslušným orgánem trojnásobek až pětinásobek pokuty uvedené v odstavci 1, a to podle roku uvedení zboží na celní území Unie, za každý certifikát CBAM, který daná osoba nevyřadila.

▼M1

2a.  
Odstavec 2 se vztahuje rovněž na jiné dovozce než schválené deklaranty pro CBAM, pokud překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu. Za tímto účelem se zohlední všechny emise obsažené ve zboží dovezeném tímto dovozcem v příslušném kalendářním roce. Zaplacením pokuty je dovozce zproštěn povinnosti podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty CBAM pro dovezené zboží.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může příslušný orgán pokutu stanovenou v odstavci 2 tohoto článku snížit, pokud dovozce jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu překročil nejvýše o 10 % této prahové hodnoty, nebo v případech uvedených v čl. 17 odst. 7a. Tato pokuta musí být účinná, přiměřená a odrazující a nesmí být nižší než pokuta stanovená v odstavci 1. Zaplacením pokuty je dovozce zproštěn povinnosti podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty CBAM pro toto dovezené zboží.

▼M1

3.  
Zaplacení pokuty v souladu s odstavci 1 a 1a nezprošťuje schváleného deklaranta pro CBAM povinnosti vyřadit zbývající počet certifikátů CBAM, který měl v příslušném roce vyřadit.

▼B

4.  

Pokud příslušný orgán mimo jiné na základě předběžných výpočtů provedených Komisí v souladu s článkem 19 zjistí, že schválený deklarant pro CBAM nesplnil povinnost vyřadit certifikáty CBAM, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, nebo že určitá osoba uvedla zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, uloží příslušný orgán pokutu podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku. Za tímto účelem příslušný orgán informuje schváleného deklaranta pro CBAM nebo v případě použití odstavce 2 tohoto článku dotyčnou osobu:

a) 

o tom, že příslušný orgán dospěl k závěru, že schválený deklarant pro CBAM nebo osoba uvedená v odstavci 2 tohoto článku nesplnili povinnosti podle tohoto nařízení;

b) 

o důvodech, na jejichž základě k tomuto závěru dospěl;

c) 

o výši pokuty uložené schválenému deklarantovi pro CBAM nebo osobě uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

d) 

o datu splatnosti pokuty;

e) 

o opatřeních, která má schválený deklarant pro CBAM nebo osoba uvedená v odstavci 2 tohoto článku přijmout k zaplacení pokuty a

f) 

o právu schváleného deklaranta pro CBAM nebo osoby uvedené v odstavci 2 tohoto článku podat odvolání.

▼M1

4a.  
Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku vypočítá příslušný orgán celkový počet certifikátů CBAM, které měly být vyřazeny, na základě čisté hmotnosti dovezeného zboží a odkazem na obsažené emise stanovené pomocí standardních hodnot v souladu s metodami uvedenými v příloze IV a s přihlédnutím k úpravě zohledňující přidělení bezplatných povolenek podle článku 31.

▼B

5.  
Není-li pokuta do data splatnosti uvedeného v odst. 4 písm. d) zaplacena, zajistí příslušný orgán zaplacení této pokuty všemi prostředky, které má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu k dispozici.
6.  
Členské státy sdělí Komisi rozhodnutí o pokutách podle odstavců 1 a 2 a zaznamenají konečnou platbu uvedenou v odstavci 5 do rejstříku CBAM.

Článek 27

Obcházení pravidel

1.  
Komise přijme na základě relevantních a objektivních údajů v souladu s tímto článkem opatření, která řeší praktiky, pomocí nichž je toto nařízení obcházeno.
2.  

Praktikami obcházení se rozumí změna struktury obchodu se zbožím způsobená praktikami, postupy nebo pracemi, pro něž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod kromě úplného nebo částečného vyhýbání se některé z povinností stanovených v tomto nařízení. Tyto praktiky, postupy nebo práce mohou mimo jiné spočívat v:

a) 

mírné úpravě daného zboží tak, aby spadalo pod kódy KN neuvedené v příloze I, kromě případů, kdy tato změna mění jeho základní vlastnosti;

▼M1

b) 

umělém rozdělení dovozů, a to i prostřednictvím jiných než poctivých opatření, tak, aby se zabránilo překročení jednotné hmotnostní prahové hodnoty.

▼B

3.  
Komise provádí soustavné monitorování situace na úrovni Unie s cílem odhalit praktiky obcházení, a to i prostřednictvím dozoru nad trhem nebo na základě jakéhokoli relevantního zdroje informací, jako je předkládání a podávání zpráv organizacemi občanské společnosti.
4.  
Členský stát nebo kterákoli strana, která je dotčena některou ze situací uvedených v odstavci 2, nebo z nich má prospěch, mohou učinit oznámení Komisi, že čelí praktikám obcházení. Oznámení Komisi mohou učinit rovněž jiné zúčastněné strany než strany přímo dotčené nebo přímo mající prospěch, jako jsou organizace na ochranu životního prostředí a nevládní organizace, které naleznou konkrétní důkazy o praktikách obcházení.
5.  
Oznámení podle odstavce 4 obsahuje důvody, na nichž se zakládá, a příslušné údaje a statistiky na podporu tvrzení o obcházení tohoto nařízení. Komise zahájí šetření tvrzení o obcházení na základě oznámení členského státu nebo dotčené strany, strany mající prospěch nebo jiné zúčastněné strany, pokud oznámení splňuje požadavky podle tohoto odstavce nebo pokud Komise sama rozhodne, že je takové šetření nezbytné. Při provádění šetření mohou být Komisi nápomocny příslušné orgány a celní orgány. Komise ukončí šetření do devíti měsíců ode dne oznámení. Je-li zahájeno šetření, Komise o tom uvědomí všechny příslušné orgány.
6.  
Pokud má Komise s přihlédnutím k příslušným údajům, zprávám a statistikám, včetně těch dodaných celními orgány, dostatečné důvody se domnívat, že v jednom či více členských státech dochází k situacím uvedeným v odst. 2 písm. a) tohoto článku ustáleným způsobem, je jí svěřena pravomoc v souladu s článkem 28 přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu zboží v příloze I doplněním příslušných mírně upravených produktů uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku v zájmu zamezení takovému obcházení.

KAPITOLA VII

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 28

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

▼M1

2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 2a odst. 3, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 5a a 6 a čl. 27 odst. 6 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 20. října 2025. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 2a odst. 3, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 5a a 6 a čl. 27 odst. 6 kdykoli zrušit.

▼B

4.  
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
5.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
6.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

▼M1

7.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 2a odst. 3, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 5a a 6 nebo čl. 27 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

▼B

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor pro CBAM. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VIII

PODÁVÁNÍ ZPRÁV A PŘEZKUM

Článek 30

Přezkum a podávání zpráv ze strany Komise

1.  
Komise v rámci konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami shromáždí informace potřebné k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení podle odst. 2 písm. a) a za účelem vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy.
2.  
Před koncem přechodného období uvedeného v článku 32 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Tato zpráva obsahuje posouzení:

a) 

možnosti rozšíření oblasti působnosti na:

i) 

obsažené nepřímé emise ze zboží uvedeného v příloze II;

ii) 

emise obsažené v přepravě zboží uvedeného v příloze I a v dopravních službách;

iii) 

jiné zboží, u něhož hrozí únik uhlíku, než zboží uvedené v příloze I, a zejména organické chemické látky a polymery;

iv) 

jiné vstupní materiály (prekurzory) pro zboží uvedené v příloze I;

b) 

kritérií, která se použijí k určení zboží, které má být zařazeno na seznam v příloze I tohoto nařízení, na základě odvětví s rizikem úniku uhlíku určených podle článku 10b směrnice 2003/87/ES; k tomuto posouzení se připojí harmonogram do roku 2030 pro postupné začleňování zboží do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména s ohledem na úroveň rizika úniku uhlíku jednotlivého zboží;

c) 

technických požadavků na výpočet obsažených emisí u jiného zboží, které má být zařazeno na seznam v příloze I;

d) 

pokroku dosaženého v mezinárodních diskusích o opatřeních v oblasti klimatu;

e) 

systému správy, včetně administrativních nákladů;

f) 

dopadu tohoto nařízení na zboží uvedené v příloze I dovážené z rozvojových zemí se zvláštním zřetelem k nejméně rozvinutým zemím určeným Organizací spojených národů a na účinky poskytované technické pomoci;

g) 

metodiky výpočtu nepřímých emisí podle čl. 7 odst. 7 a přílohy IV bodu 4.3.

3.  
Nejméně jeden rok před koncem přechodného období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž určí výrobky nacházející se dále v hodnotovém řetězci zboží uvedeného v příloze I, u nichž se doporučuje zvážit zahrnutí do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise včas vypracuje metodiku, která by měla být založena na významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku.
4.  
Ke zprávám uvedeným v odstavcích 2 a 3 se do konce přechodného období případně připojí legislativní návrh, včetně podrobného posouzení dopadů, zejména za účelem rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na základě závěrů vyvozených v těchto zprávách.
5.  
Každé dva roky od konce přechodného období Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES posoudí účinnost CBAM při řešení rizika úniku uhlíku u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku. Zpráva zejména posoudí vývoj vývozu Unie v odvětvích, na něž se vztahuje CBAM, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a emise obsažené v tomto zboží na světovém trhu. Pokud zpráva dospěje k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a zohledňuje dekarbonizaci zařízení v Unii.
6.  
Komise monitoruje fungování CBAM s cílem vyhodnotit dopady a případné úpravy jeho uplatňování.

Před 1. lednem 2028 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a fungování CBAM. Tato zpráva obsahuje alespoň:

a) 

posouzení dopadu CBAM na:

i) 

únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem;

ii) 

zahrnutá odvětví;

iii) 

vnitřní trh, hospodářský a územní dopad v celé Unii;

iv) 

inflaci a cenu komodit;

v) 

dopad na odvětví používající zboží uvedené v příloze I;

vi) 

mezinárodní obchod, včetně přesouvání zdrojů a

vii) 

nejméně rozvinuté země;

b) 

posouzení:

▼M1

i) 

systému správy, včetně posouzení provádění a správy jistot a schvalování deklarantů pro CBAM členskými státy;

▼B

ii) 

oblasti působnosti tohoto nařízení;

iii) 

praktik obcházení;

iv) 

uplatňování pokut v členských státech;

▼M1

v) 

uplatňování jednotné hmotnostní prahové hodnoty, včetně možnosti zvýšit tuto prahovou hodnotu a zavést doplňkovou prahovou hodnotu pro jednotlivé zásilky;

▼B

c) 

výsledky vyšetřování a uložené pokuty;

d) 

souhrnné informace o intenzitě emisí jednotlivých zemí původu u různého zboží uvedeného v příloze I.

7.  
Dojde-li k nepředvídatelné, výjimečné a nevyvolané události, kterou jedna nebo více třetích zemí podléhajících CBAM nemůže nikterak ovlivnit a která má ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu dotčené země nebo zemí, Komise posoudí situaci a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení stanovením nezbytných prozatímních opatření k řešení těchto výjimečných okolností.
8.  
Od konce přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení Komise v rámci podávání výročních zpráv podle článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ( 6 ) vyhodnotí, jak financování podle uvedeného nařízení přispělo k dekarbonizaci výrobního průmyslu v nejméně rozvinutých zemích, a podá o tom zprávu.

KAPITOLA IX

KOORDINACE S PŘIDĚLOVÁNÍM BEZPLATNÝCH POVOLENEK V RÁMCI SYSTÉMU EU ETS

Článek 31

Přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a povinnost vyřadit certifikáty CBAM

1.  
Počet certifikátů CBAM, které je třeba vyřadit v souladu s článkem 22 tohoto nařízení, se upraví tak, aby odrážel rozsah, v jakém jsou zařízením, která v Unii vyrábějí zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, přidělovány bezplatné povolenky EU ETS v souladu s článkem 10a směrnice 2003/87/ES.
2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro výpočet úpravy podle odstavce 1 tohoto článku. Tato podrobná pravidla se vypracují s odkazem na zásady uplatňované v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek zařízením vyrábějícím v rámci Unie zboží uvedené v příloze I, přičemž se zohlední různé referenční hodnoty používané v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek s cílem sloučit tyto referenční hodnoty do odpovídajících hodnot pro dotčené zboží a zohlednit příslušné vstupní materiály (prekurzory). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA X

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Rozsah přechodného období

Během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 jsou povinnosti dovozce podle tohoto nařízení omezeny na oznamovací povinnosti stanovené v článcích 33, 34 a 35 tohoto nařízení. Je-li dovozce usazen v členském státě a jmenuje nepřímého celního zástupce v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013 a tento nepřímý celní zástupce s tím souhlasí, vztahují se na tohoto nepřímého celního zástupce oznamovací povinnosti. Není-li dovozce usazen v členském státě, vztahují se oznamovací povinnosti na nepřímého celního zástupce.

Článek 33

Dovoz zboží

1.  
Celní orgány informují dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímého celního zástupce o oznamovací povinnosti uvedené v článku 35 nejpozději v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu.
2.  
Celní orgány předají pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného na základě čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 nebo elektronickými prostředky předávání údajů, Komisi informace o dováženém zboží, včetně zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku. Tyto informace zahrnují číslo EORI celního deklaranta a dovozce, osmimístný kód KN, množství, zemi původu, datum celního prohlášení a celní režim.
3.  
Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 příslušným orgánům členských států, kde je usazen celní deklarant a v příslušných případech dovozce.

Článek 34

Oznamovací povinnost u některých celních režimů

1.  
V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, se oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení vztahuje i na informace o zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.
2.  

Oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení se nevztahuje na dovoz:

a) 

zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku podle článku 259 nařízení (EU) č. 952/2013;

b) 

zboží, které se považuje za vrácené zboží podle článku 203 nařízení (EU) č. 952/2013.

Článek 35

Oznamovací povinnost

1.  
Nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí podá každý dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce, který v průběhu daného čtvrtletí kalendářního roku dovezl zboží, Komisi za dané čtvrtletí zprávu (dále jen „zpráva CBAM“) obsahující informace o zboží dovezeném během tohoto čtvrtletí.
2.  

Zpráva CBAM obsahuje tyto informace:

a) 

celkové množství každého jednotlivého druhu zboží vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách, uvedené ve vztahu ke každému jednotlivému zařízení vyrábějícímu zboží v zemi původu;

b) 

celkové skutečné obsažené emise vyjádřené v tunách emisí CO2 ekv. na megawatthodinu elektřiny nebo v případě ostatního zboží v tunách emisí CO2 ekv. na tunu každého jednotlivého druhu zboží, vypočtené v souladu s metodou stanovenou v příloze IV;

c) 

celkové nepřímé emise vypočtené v souladu s prováděcím aktem podle odstavce 7;

d) 

cenu uhlíku splatnou v zemi původu za emise obsažené v dovezeném zboží s ohledem na veškeré slevy či jiné dostupné formy náhrady.

3.  
Komise pravidelně předává příslušným orgánům seznam dovozců nebo nepřímých celních zástupců, usazených v členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1, a to včetně odpovídajících odůvodnění.
4.  
Pokud se Komise domnívá, že zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná, sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce dodatečné informace, které považuje za nezbytné k doplnění nebo opravě této zprávy. Tyto informace se poskytují pro orientační účely, aniž je dotčeno konečné hodnocení tohoto příslušného orgánu. Daný příslušný orgán zahájí postup opravy a oznámí dovozci nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímému celnímu zástupci dodatečné informace nezbytné k opravě této zprávy. Příslušný dovozce nebo nepřímý celní zástupce předloží opravenou zprávu dotčenému příslušnému orgánu a Komisi.
5.  

Pokud příslušný orgán členského státu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku zahájí postup opravy, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, a rozhodne, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nepřijali kroky nezbytné k opravě zprávy CBAM, nebo pokud dotčený příslušný orgán rozhodne, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, uloží tento příslušný orgán dovozci nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímému celnímu zástupci účinnou, přiměřenou a odrazující pokutu. Za tímto účelem příslušný orgán informuje dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímého celního zástupce a Komisi o:

a) 

závěru, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nesplnili povinnost podat zprávu za dané čtvrtletí nebo přijmout kroky nezbytné k opravě zprávy, a o důvodech pro tento závěr;

b) 

výši pokuty uložené dovozci nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímému celnímu zástupci;

c) 

datu splatnosti pokuty;

d) 

opatřeních, která má dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce přijmout k zaplacení pokuty a

e) 

právu dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímého celního zástupce podat odvolání.

6.  
Pokud se příslušný orgán po obdržení informací od Komise podle tohoto článku rozhodne nepřijmout žádné opatření, informuje o tom Komisi.
7.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se

a) 

informací, které podléhají oznamovací povinnosti, prostředků a formátu jejich oznamování, včetně podrobných informací podle země původu a druhu zboží na podporu součtů uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c), a příkladů jakékoli příslušné slevy nebo jiné dostupné formy náhrady, jak je uvedeno v odst. 2 písm. d);

b) 

orientačního rozsahu pokut, které mají být uloženy podle odstavce 5, a kritérií, která je třeba zohlednit při stanovení skutečné částky, včetně závažnosti a délky trvání nesplnění oznamovací povinnosti;

c) 

podrobných pravidel přepočtu roční průměrné ceny uhlíku podle odst. 2 písm. d) vyjádřené v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu;

d) 

podrobných pravidel ohledně prvků metody výpočtu stanovené v příloze IV, včetně stanovení hranic systému výrobních procesů, emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, včetně úrovně podrobnosti a

e) 

prostředků a formátu pro požadavky na podávání zpráv v případě nepřímých emisí v dováženém zboží; Tento formát zahrnuje množství elektřiny spotřebované na výrobu zboží uvedeného v příloze I, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory v souvislosti s touto elektřinou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení. Použijí se na zboží dovážené během přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení a vycházejí ze stávajících právních předpisů pro zařízení, která spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Vstup v platnost

1.  
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2.  

Použije se ode dne 1. října 2023. Avšak:

a) 

články 5, 10, 14, 16 a 17 se použijí ode dne 31. prosince 2024;

b) 

►M1  ustanovení čl. 2 odst. 2 a články 2a, 4, 6 až 9, 10a, 15, 19 a 21, čl. 22 odst. 1 a 3 a články 23 až 27 a 31 se použijí ode dne 1. ledna 2026; ◄

▼M1

c) 

ustanovení čl. 22 odst. 2 se použije ode dne 1. ledna 2027;

d) 

ustanovení čl. 20 odst. 1, 3, 4 a 5 se použijí ode dne 1. února 2027.

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Seznam zboží a skleníkových plynů

1. Pro účely identifikace zboží se toto nařízení vztahuje na zboží zahrnuté pod kódy kombinované nomenklatury (KN) uvedené v následující tabulce. Tyto kódy KN odpovídají kódům uvedeným v nařízení (EHS) č. 2658/87.

2. Pro účely tohoto nařízení se skleníkovými plyny vztahujícími se ke zboží uvedenému v bodě 1 rozumějí skleníkové plyny uvedené v následující tabulce u dotčeného zboží.

Cement



Kód KN

Skleníkový plyn

►M1  ex 2507 00 80  – Jiné kaolinitické jíly kromě nekalcinovaných kaolinitických jílů ◄

Oxid uhličitý

2523 10 00 – Cementové slínky

Oxid uhličitý

2523 21 00 – Bílý portlandský cement, též uměle barvený

Oxid uhličitý

2523 29 00 – Ostatní portlandský cement

Oxid uhličitý

2523 30 00 – Hlinitanový cement

Oxid uhličitý

2523 90 00 – Ostatní hydraulické cementy

Oxid uhličitý

Elektřina



Kód KN

Skleníkový plyn

2716 00 00 – Elektrická energie

Oxid uhličitý

Hnojiva



Kód KN

Skleníkový plyn

2808 00 00 – Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)

Oxid uhličitý a oxid dusný

2814 – Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku

Oxid uhličitý

2834 21 00 – Dusičnany draslíku

Oxid uhličitý a oxid dusný

3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

Oxid uhličitý a oxid dusný

3105 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva; výrobky této kapitoly ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg

Až na: 3105 60 00 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva hnojivé prvky: fosfor a draslík

Oxid uhličitý a oxid dusný

Železo a ocel



Kód KN

Skleníkový plyn

72  – Železo a ocel

Až na:

7202 2 – Ferosilicium

7202 30 00 – Ferosilikomangan

7202 50 00 – Ferosilikochrom

7202 70 00 – Feromolybden

7202 80 00 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

7202 91 00 – Ferotitan a ferosilikotitan

7202 92 00 – Ferovanad

7202 93 00 – Feroniob

7202 99 – Ostatní:

7202 99 10 – Ferofosfor

7202 99 30 – Ferosilikomagnezium

7202 99 80 – Ostatní

7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

Oxid uhličitý

2601 12 00 – Aglomerované železné rudy a koncentráty, jiné než kyzové výpražky (výpalky)

Oxid uhličitý

7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Oxid uhličitý

7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny

Oxid uhličitý

7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Oxid uhličitý

7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý

7309 00 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7311 00 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

Hliník



Kód KN

Skleníkový plyn

7601 – Netvářený (surový) hliník

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7605 – Hliníkové dráty

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7608 – Hliníkové trouby a trubky

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7616 – Ostatní výrobky z hliníku

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky



Kód KN

Skleníkový plyn

2804 10 00 – Vodík

Oxid uhličitý




PŘÍLOHA II

Seznam zboží, u něhož mají být zohledněny pouze přímé emise podle čl. 7 odst. 1

Železo a ocel



Kód KN

Skleníkový plyn

72  – Železo a ocel

Až na:

7202 2 – Ferosilicium

7202 30 00 – Ferosilikomangan

7202 50 00 – Ferosilikochrom

7202 70 00 – Feromolybden

7202 80 00 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

7202 91 00 – Ferotitan a ferosilikotitan

7202 92 00 – Ferovanad

7202 93 00 – Feroniob

7202 99 – Ostatní:

7202 99 10 – Ferofosfor

7202 99 30 – Ferosilikomagnezium

7202 99 80 – Ostatní

7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

Oxid uhličitý

7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Oxid uhličitý

7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny

Oxid uhličitý

7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Oxid uhličitý

7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý

7309 00 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7311 00 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

Hliník



Kód KN

Skleníkový plyn

7601 – Netvářený (surový) hliník

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7605 – Hliníkové dráty

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7608 – Hliníkové trouby a trubky

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7616 – Ostatní výrobky z hliníku

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky



Kód KN

Skleníkový plyn

2804 10 00 – Vodík

Oxid uhličitý

▼M1

Elektřina



Kód KN

Skleníkový plyn

2716 00 00  – Elektrická energie

Oxid uhličitý

▼B




PŘÍLOHA III

Třetí země a území mimo oblast působnosti tohoto nařízení pro účely článku 2

1.   TŘETÍ ZEMĚ A ÚZEMÍ MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ

Toto nařízení se nevztahuje na zboží pocházející z těchto zemí:

— 
Island
— 
Lichtenštejnsko
— 
Norsko
— 
Švýcarsko

Toto nařízení se nevztahuje na zboží pocházející z těchto území:

— 
Büsingen
— 
Helgoland
— 
Livigno
— 
Ceuta
— 
Melilla

2.   TŘETÍ ZEMĚ A ÚZEMÍ MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ, POKUD JDE O DOVOZ ELEKTŘINY NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE

[Třetí země nebo území budou doplněny nebo odstraněny Komisí podle čl. 2 odst. 11.]




PŘÍLOHA IV

Metody výpočtu obsažených emisí pro účely článku 7

1.   DEFINICE

Pro účely této přílohy a příloh V a VI se rozumí:

a) 

„jednoduchým zbožím“ zboží vyrobené výrobním procesem, který vyžaduje výhradně vstupní materiály (prekurzory) a paliva s nulovými obsaženými emisemi;

b) 

„složeným zbožím“ zboží jiné než jednoduché zboží;

c) 

„specifickými obsaženými emisemi“ emise obsažené v jedné tuně zboží vyjádřené v tunách emisí CO2 ekv. na tunu zboží;

d) 

„emisním faktorem CO2“ vážený průměr intenzity CO2 elektřiny vyrobené z fosilních paliv v rámci určité zeměpisné oblasti; emisní faktor CO2 je podílem údajů o emisích CO2 elektroenergetického odvětví a hrubé výroby elektřiny získané z fosilních paliv v příslušné zeměpisné oblasti; vyjadřuje se v tunách CO2 na megawatthodinu;

e) 

„emisním faktorem pro elektřinu“ standardní hodnota vyjádřená v CO2 ekv. představující intenzitu emisí elektřiny spotřebované při výrobě zboží;

f) 

„smlouvou o nákupu elektřiny“ smlouva, na jejímž základě se určitá osoba zavazuje k nákupu elektřiny přímo od jejího výrobce;

g) 

„provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ( 7 ).

2.   STANOVENÍ SKUTEČNÝCH SPECIFICKÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U JEDNODUCHÉHO ZBOŽÍ

Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u jednoduchého zboží vyrobeného v daném zařízení se započítají přímé a případně i nepřímé emise. Pro tento účel se použije tato rovnice:

image

Kde:

SEEg

jsou specifické obsažené emise vztahující se ke zboží g vyjádřené v CO2 ekv. na tunu;

AttrEmg

jsou přiřazené emise vztahující se ke zboží g a

ALg

je úroveň činnosti vztahující se ke zboží, což je množství zboží vyrobeného ve vykazovaném období v tomto zařízení.

„Přiřazenými emisemi“ se rozumí část emisí zařízení během vykazovaného období, které jsou důsledkem výrobního procesu, jehož výsledkem je zboží g, při uplatnění hranic systému výrobního procesu vymezených prováděcími akty přijatými podle čl. 7 odst. 7. Přiřazené emise se vypočítají pomocí této rovnice:

image

Kde:

DirEm

jsou přímé emise vznikající při výrobním procesu, vyjádřené v tunách CO2 ekv., v rámci hranic systému uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7, a

IndirEm

jsou nepřímé emise vznikající při výrobě elektřiny spotřebované při výrobních procesech zboží, vyjádřené v tunách CO2 ekv., v rámci hranic systému uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7.

▼M1

3.    STANOVENÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U SLOŽENÉHO ZBOŽÍ

Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u složeného zboží vyrobeného v daném zařízení se použije tato rovnice:

image

kde:

AttrEmg

jsou přiřazené emise vztahující se ke zboží g;

ALgg

je úroveň činnosti vztahující se k tomuto zboží, což je množství zboží vyrobeného ve vykazovaném období v tomto zařízení, a

EEInpMat

jsou obsažené emise vztahující se ke vstupním materiálům (prekurzorům) spotřebovaným při výrobním procesu. Zohlednit je třeba pouze vstupní materiály (prekurzory) uvedené v příloze I, které pocházejí ze třetích zemí a území, jež nejsou vyňaty podle přílohy III bodu 1. Příslušné EEInpMat se vypočítají takto:

image

kde:

Mi

je hmotnost vstupního materiálu (prekurzoru) i použitého při výrobním procesu, a

SEEi

jsou specifické obsažené emise vztahující se ke vstupnímu materiálu (prekurzoru) i. Pro SEEi použije provozovatel zařízení hodnotu emisí vznikajících v zařízení, v němž byl vstupní materiál (prekurzor) vyroben, za předpokladu, že údaje týkající se tohoto zařízení lze odpovídajícím způsobem změřit.

4.    STANOVENÍ STANDARDNÍCH HODNOT PODLE ČL. 7 ODST. 2 A 3

Pro účely stanovení standardních hodnot se ke stanovení obsažených emisí použijí pouze skutečné hodnoty. Nejsou-li k dispozici skutečné údaje, lze použít hodnoty uvedené v literatuře. Předtím než Komise shromáždí údaje potřebné ke stanovení příslušných standardních hodnot pro každý jednotlivý druh zboží uvedený v příloze I, zveřejní pokyny ohledně toho, jak provést korekci s ohledem na odpadní plyny nebo skleníkové plyny použité jako vstup do procesu. Standardní hodnoty se stanoví na základě nejlepších dostupných údajů. Nejlepší dostupné údaje jsou založeny na spolehlivých a veřejně dostupných informacích. Standardní hodnoty se pravidelně revidují prostřednictvím prováděcích aktů přijatých podle čl. 7 odst. 7 na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací poskytnutých třetí zemí nebo skupinou třetích zemí.

4.1.    Standardní hodnoty podle čl. 7 odst. 2

Standardní hodnoty se stanoví jako průměrná intenzita emisí každé vyvážející země a pro každé zboží uvedené v příloze I kromě elektřiny, zvýšená o úměrně navrženou přirážku. Tato přirážka se určí v prováděcích aktech přijatých podle čl. 7 odst. 7 a stanoví se na vhodné úrovni s cílem zajistit environmentální vyváženost CBAM, a to na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací shromážděných v průběhu přechodného období. Nelze-li u určitého druhu zboží použít spolehlivé údaje vztahující se k zemi vývozu, budou standardní hodnoty vycházet z průměrné intenzity emisí deseti vyvážejících zemí s nejvyšší intenzitou emisí, u nichž lze pro daný druh zboží použít spolehlivé údaje.

▼B

4.2.   Standardní hodnoty pro dováženou elektřinu podle čl. 7 odst. 3

Standardní hodnoty pro dováženou elektřinu se stanoví pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi buď na základě specifických standardních hodnot v souladu s bodem 4.2.1, nebo, nejsou-li tyto hodnoty k dispozici, na základě alternativních standardních hodnot v souladu s bodem 4.2.2.

Pokud se elektřina vyrábí ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo v regionu ve třetí zemi a je přepravována přes třetí země, skupiny třetích zemí, regiony ve třetí zemi nebo členské státy za účelem dovozu do Unie, použijí se standardní hodnoty dané třetí země, skupiny třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, v níž se elektřina vyrábí.

4.2.1.   Standardní hodnoty specifické pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi

Specifické standardní hodnoty se stanoví jako emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, a to na základě nejlepších údajů, které má Komise k dispozici.

4.2.2.   Alternativní standardní hodnoty

Pokud není pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi specifická standardní hodnota k dispozici, stanoví se alternativní standardní hodnota pro elektřinu na úrovni emisního faktoru CO2 platného v Unii.

Pokud lze na základě spolehlivých údajů prokázat, že emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo v regionu ve třetí zemi je nižší než specifická standardní hodnota stanovená Komisí nebo nižší než emisní faktor CO2 v Unii, může se pro tuto třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi použít alternativní standardní hodnota založená na tomto emisním faktoru CO2.

4.3   Standardní hodnoty pro obsažené nepřímé emise

Standardní hodnoty pro nepřímé emise obsažené ve zboží vyrobeném ve třetí zemi se stanoví na základě standardní hodnoty vypočítané z průměru buď emisního faktoru elektrické rozvodné sítě Unie, emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu, nebo emisního faktoru CO2 cenotvorných zdrojů v zemi původu elektřiny použité k výrobě daného zboží.

Pokud je třetí země nebo skupina třetích zemí schopna na základě spolehlivých údajů Komisi prokázat, že průměrný emisní faktor skladby zdrojů nebo emisní faktor CO2 cenotvorných zdrojů v této třetí zemi nebo skupině třetích zemí je nižší než standardní hodnota pro nepřímé emise, stanoví se pro tuto zemi nebo skupinu zemí alternativní standardní hodnota založená na tomto průměrném emisním faktoru CO2.

Komise do 30. června 2025 přijme prováděcí akt podle čl. 7 odst. 7 s cílem dále upřesnit, které z metod výpočtu stanovených v souladu s prvním pododstavcem se použijí k výpočtu standardních hodnot. Pro tento účel musí Komise vycházet z nejnovějších a nejspolehlivějších údajů, včetně údajů shromážděných během přechodného období, pokud jde o množství elektřiny použité k výrobě zboží uvedeného v příloze I, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory související s touto elektřinou. Konkrétní metoda výpočtu se stanoví na základě nejvhodnějšího způsobu, jak dosáhnout obou těchto kritérií:

— 
prevence úniku uhlíku;
— 
zajištění environmentální vyváženosti CBAM.

5.   PODMÍNKY PRO POUŽITÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U DOVÁŽENÉ ELEKTŘINY

Schválený deklarant pro CBAM může pro výpočet podle čl. 7 odst. 3 místo standardních hodnot použít skutečné obsažené emise, pokud jsou splněna níže uvedená kumulativní kritéria:

a) 

na množství elektřiny, pro které se požaduje použití skutečných obsažených emisí, se vztahuje smlouva o nákupu elektřiny mezi schváleným deklarantem pro CBAM a výrobcem elektřiny nacházejícím se ve třetí zemi;

b) 

zařízení vyrábějící elektřinu je buď přímo připojeno k přenosové soustavě Unie, nebo lze prokázat, že v době vývozu nedošlo v žádném místě sítě mezi zařízením a přenosovou soustavou Unie k jejímu fyzickému přetížení;

c) 

zařízení vyrábějící elektřinu nevypouští více než 550 gramů CO2 pocházejících z fosilních paliv na kilowatthodinu elektřiny;

d) 

do přidělené propojovací kapacity bylo všemi odpovědnými provozovateli přenosových soustav v zemi původu, zemi určení a případně v každé tranzitní zemi pevně nominováno množství elektřiny, ve vztahu k němuž se žádá použití skutečných obsažených emisí, a tato nominovaná kapacita a výroba elektřiny zařízením se vztahují ke stejnému časovému období, které nesmí být delší než jedna hodina;

e) 

splnění výše uvedených kritérií je ověřeno akreditovaným ověřovatelem, který obdrží alespoň jednou měsíčně průběžné zprávy dokládající, jak jsou uvedená kritéria plněna.

Akumulované množství elektřiny podle smlouvy o nákupu elektřiny a odpovídající skutečné obsažené emise se vyloučí z výpočtu emisního faktoru země nebo emisního faktoru CO2 použitého pro účely výpočtu nepřímých obsažených emisí z elektřiny ve zboží v souladu s bodem 4.3.

6.   PODMÍNKY PRO POUŽITÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ PRO NEPŘÍMÉ EMISE

Schválený deklarant pro CBAM může místo standardních hodnot pro výpočet uvedený v čl. 7 odst. 4 použít skutečné obsažené emise, pokud může prokázat přímou technickou vazbu mezi zařízením, v němž se dovážené zboží vyrábí, a zdrojem elektřiny, nebo pokud provozovatel tohoto zařízení uzavřel s výrobcem elektřiny nacházejícím se ve třetí zemi smlouvu o nákupu elektřiny na množství elektřiny, které odpovídá množství, pro které se požaduje použití konkrétní hodnoty.

7.   ÚPRAVA STANDARDNÍCH HODNOT PODLE ČL. 7 ODST. 2 S OHLEDEM NA CHARAKTERISTIKY SPECIFICKÉ PRO DANÝ REGION

Standardní hodnoty lze upravit ve vztahu k jednotlivým oblastem, regionům ve třetích zemích, které se vyznačují specifickými charakteristikami, pokud jde o objektivní emisní faktory. Pokud jsou k dispozici údaje zohledňující tyto specifické místní charakteristiky a lze stanovit přesnější standardní hodnoty, lze použít tyto hodnoty.

▼M1

Pokud jsou deklaranti zboží vyrobeného ve třetí zemi, skupiny třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi schopni na základě spolehlivých údajů prokázat, že alternativní úpravy standardních hodnot specifických pro daný region odpovídají hodnotám nižším, než jsou standardní hodnoty stanovené Komisí, lze použít tyto upravené hodnoty.

▼B




PŘÍLOHA V

Požadavky na evidenci informací použitých k výpočtu obsažených emisí pro účely čl. 7 odst. 5

1.   MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ JE SCHVÁLENÝ DEKLARANT PRO CBAM POVINEN UCHOVÁVAT OHLEDNĚ DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ:

1. 

Údaje identifikující schváleného deklaranta pro CBAM:

a) 

jméno či název;

b) 

číslo účtu CBAM.

2. 

Údaje o dováženém zboží:

a) 

druh a množství každého jednotlivého druhu zboží;

b) 

země původu;

c) 

skutečné emise nebo standardní hodnoty.

2.   MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ JE SCHVÁLENÝ DEKLARANT PRO CBAM POVINEN UCHOVÁVAT OHLEDNĚ OBSAŽENÝCH EMISÍ U DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ, KTERÉ SE STANOVÍ NA ZÁKLADĚ SKUTEČNÝCH EMISÍ:

Ohledně každého jednotlivého druhu dováženého zboží, u něhož se obsažené emise stanoví na základě skutečných emisí, je třeba uchovávat další níže uvedené údaje:

a) 

identifikaci zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

b) 

kontaktní údaje provozovatele zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

c) 

ověřovací zprávy uvedené v příloze VI;

d) 

specifické obsažené emise vztahující se ke zboží;

▼M1

e) 

informace a metodu použitou k výpočtu obsažených emisí.

▼B




PŘÍLOHA VI

Zásady ověřování a obsah ověřovacích zpráv pro účely článku 8

1.   ZÁSADY OVĚŘOVÁNÍ

Uplatní se tyto zásady:

a) 

ověřovatelé k provádění ověřování přistupují s profesní skepsí;

b) 

celkové obsažené emise, které mají být vykázány v prohlášení CBAM, se považují za ověřené pouze tehdy, pokud ověřovatel s přiměřenou jistotou shledá, že ověřovací zpráva neobsahuje žádné závažné nesprávnosti a závažná porušení pravidel výpočtu obsažených emisí podle přílohy IV;

c) 

ověřovatel je povinen provádět inspekční prohlídky zařízení, ledaže jsou splněna zvláštní kritéria pro upuštění od prohlídky zařízení;

d) 

při rozhodování, zda jsou nesprávnosti nebo porušení pravidel závažné, použije ověřovatel prahové hodnoty stanovené v prováděcích aktech přijatých v souladu s článkem 8 odst. 3.

U parametrů, pro které nejsou tyto prahové hodnoty stanoveny, uplatní ověřovatel odborný úsudek ohledně toho, zda je třeba nesprávnosti či porušení pravidel, ať již jednotlivě, nebo v kombinaci s jinými nesprávnostmi nebo porušeními pravidel, s ohledem na jejich rozsah a povahu považovat za závažné.

2.   OBSAH OVĚŘOVACÍ ZPRÁVY

Ověřovatel vypracuje ověřovací zprávu, v níž jsou stanoveny obsažené emise týkající se zboží a upřesněny všechny otázky relevantní pro vykonávanou práci a která obsahuje přinejmenším tyto informace:

a) 

identifikaci zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

b) 

kontaktní údaje provozovatele zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

c) 

příslušné vykazované období;

d) 

jméno a kontaktní údaje ověřovatele;

e) 

akreditační číslo ověřovatele a název akreditačního orgánu;

f) 

případně datum inspekčních prohlídek zařízení nebo důvody, pro které bylo od inspekční prohlídky zařízení upuštěno;

g) 

množství každého jednotlivého druhu deklarovaného zboží vyrobeného ve vykazovaném období;

h) 

kvantifikaci přímých emisí zařízení během vykazovaného období;

i) 

popis způsobu, jakým jsou emise ze zařízení přiřazovány k různým druhům zboží;

j) 

kvantitativní informace o zboží, emisích a energetických tocích, které s tímto zbožím nesouvisejí;

k) 

v případě složeného zboží:

i) 

množství každého použitého vstupního materiálu (prekurzoru);

ii) 

specifické obsažené emise související s každým použitým vstupním materiálem (prekurzorem);

▼M1

iii) 

identifikace zařízení, kde byl vstupní materiál (prekurzor) vyroben, a skutečné emise vzniklé při výrobě tohoto materiálu;

▼B

l) 

prohlášení ověřovatele potvrzující, že s přiměřenou jistotou shledal, že zpráva neobsahuje žádné závažné nesprávnosti a závažná porušení pravidel výpočtu uvedených v příloze IV;

m) 

informace o zjištěných a opravených závažných nesprávnostech;

n) 

informace o závažných porušeních pravidel výpočtu stanovených v příloze IV, která byla zjištěna a opravena.

▼M1




PŘÍLOHA VII

Jednotná hmotnostní prahová hodnota

1. Jednotná hmotnostní prahová hodnota uvedená v článku 2a činí 50 tun čisté hmotnosti.

2. Pro účely čl. 2a odst. 3 se použije tato metodika:

image

zvoleno tak, aby

image

kde:

99 %

je cílový podíl emisí,

image

je hmotnostní prahová hodnota v tunách umožňující zachytit daný cílový podíl emisí,

roční emise na dovozce image,

qi,j

je množství dovozu v tunách dovezených dovozcem i kódu KN j,

Ji

je počet kódů KN dovážených dovozcem i ze čtyř uvažovaných odvětví (hliník, cement, hnojiva, železo a ocel),

EIj

je intenzita emisí pro kód KN j ( 8 ),

Celkové emise:

celkové emise CO2 čtyř uvažovaných odvětví CBAM, tj. součet příslušných emisí pro všechny dovozce:

image,

kde N je počet dovozců,

image:

celkové množství v tunách zboží uvedeného v příloze I dovezeného dovozcem i,

image

je funkce ukazatele rovnající se 1, když image (tj. když dovozce dováží množství vyšší, než je hmotnostní prahová hodnota image), jinak 0.

Za účelem zachycení nejistoty ohledně změn obchodních modelů při současném zachování environmentálního cíle tohoto nařízení se k výše uvedenému cílovému podílu emisí připočte rozpětí 0,25 procentního bodu.

Jednotná hmotnostní prahová hodnota se zaokrouhlí na nejbližší desítku.



( 1 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2015/2446/oj).

( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).

( 3 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

( 5 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2830 ze dne 17. Října 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES stanovením pravidel pro harmonogram, správu a jiné aspekty dražeb povolenek na emise skleníkových plynů (Úř. věst. L, 2023/2830, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2830/oj).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

( 7 ) Intenzity emisí Ej vycházejí ze standardních hodnot (bez přirážky) pro emise zveřejněné pro přechodné období. U výrobků z cementu a hnojiv se zohledňují přímé emise a nepřímé emise; u výrobků z hliníku, železa a oceli se zohledňují pouze přímé emise. Pro budoucí aktualizace jednotné hmotnostní prahové hodnoty se standardní hodnoty stanoví v souladu s metodami uvedenými v příloze IV bez přirážky podle přílohy IV bodu 4.1.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU