(EU) 2022/2060Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2060 ze dne 14. června 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů na základě přístupu interního modelu (IMA), jakož i četnost tohoto posuzování podle čl. 325be odst. 3 uvedeného nařízení (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 276, 26.10.2022, s. 60-68 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 14. června 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. listopadu 2022 Nabývá účinnosti: 15. listopadu 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 28. května 2025

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2060

ze dne 14. června 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů na základě přístupu interního modelu (IMA), jakož i četnost tohoto posuzování podle čl. 325be odst. 3 uvedeného nařízení

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 276 26.10.2022, s. 60)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2025/878 ze dne 3. února 2025,

  L 878

1

8.5.2025




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2060

ze dne 14. června 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů na základě přístupu interního modelu (IMA), jakož i četnost tohoto posuzování podle čl. 325be odst. 3 uvedeného nařízení

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů, které nejsou součástí křivky, plochy nebo krychle

1.  

Rizikové faktory pozic uvedených v čl. 325be odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, které nejsou součástí křivky, plochy nebo krychle, se vyhodnotí jako modelovatelné, je-li splněno některé z těchto kritérií:

a) 

během dvanáctiměsíčního období sledování, které končí předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/451 ( 1 ), jsou splněny obě tyto podmínky:

i) 

instituce u daného rizikového faktoru zjistila existenci nejméně 24 cen ověřitelných v souladu s článkem 2 tohoto nařízení, které mají odlišná data zjištění a které jsou považovány pro tento rizikový faktor za reprezentativní v souladu s článkem 3 tohoto nařízení;

ii) 

nenastalo období 90 dnů nebo delší, v němž byly k dispozici méně než čtyři ověřitelné ceny uvedené v bodě i);

b) 

během dvanáctiměsíčního období sledování uvedeného v písmenu a) instituce u daného rizikového faktoru zjistila existenci nejméně 100 cen ověřitelných v souladu s článkem 2 tohoto nařízení, které mají odlišná data zjištění a které jsou považovány za reprezentativní pro tento rizikový faktor v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.

2.  

Dvanáctiměsíční období uvedené v odstavci 1 může instituce nahradit dvanáctiměsíčním obdobím, které končí nejdříve jeden měsíc před předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2021/451 (dále jen „posunuté období“), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně u všech rizikových faktorů stejného druhu jako je dotčený rizikový faktor;

b) 

instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně v průběhu času;

c) 

instituce poskytne příslušnému orgánu podrobný popis uplatňování tohoto posunutého období.

Článek 2

Ověřitelné ceny

1.  

Cena se považuje za ověřitelnou, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a) 

cena je získána z transakce, v níž byla instituce jednou ze stran a která byla uzavřena za obvyklých tržních podmínek;

b) 

cena je získána z transakce, kterou uzavřely třetí strany za obvyklých tržních podmínek a která splňuje všechny podmínky stanovené v odstavci 5;

c) 

cena je získána ze skutečných konkurenčních nabídek na nákup a prodej učiněných samotnou institucí nebo třetími stranami v dobré víře za obvyklých tržních podmínek z hodnot, v nichž se instituce nebo třetí strany zavázaly provést transakci v souladu s obchodními zvyklostmi a které splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 5.

2.  

Bez ohledu na odstavec 1 se cena nepovažuje za ověřitelnou, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a) 

cena je získána z transakce nebo nabídek na nákup a prodej mezi dvěma subjekty téže skupiny;

b) 

cena je získána z transakce nebo nabídek na nákup a prodej zanedbatelného objemu ve srovnání s obvyklým objemem transakcí nebo nabídek odrážejících současné tržní podmínky;

c) 

cena je získána z nabídek s rozpětím nákup/prodej, které se podstatně liší od rozpětí nákup/prodej odrážejících současné tržní podmínky;

d) 

cena je získána z transakce, která byla provedena výhradně za účelem zjištění dostatečného počtu ověřitelných cen, které splňují kritéria stanovená v článku 1 tohoto nařízení;

e) 

cena je získána z nabídek, které byly učiněny výhradně za účelem zjištění dostatečného počtu ověřitelných cen, které splňují kritéria stanovená v článku 1 tohoto nařízení.

3.  
Datum zjištění ověřitelné ceny je shodné s datem, kdy byla provedena transakce, nebo s datem, kdy byly učiněny nabídky na nákup a prodej. Data zjištění ověřitelných cen se zaznamenávají na základě jednotného časového pásma u všech zdrojů údajů.

▼M1 —————

▼B

5.  

Transakce nebo nabídky na nákup a prodej se pro účely odst. 1 písm. b) a c) použijí pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

transakce nebo nabídky byly zpracovány nebo shromážděny prostřednictvím třetí strany;

b) 

třetí strana nebo instituce souhlasila s tím, že příslušnému orgánu instituce na požádání předloží doklady o transakci nebo nabídkách a doklady o ověřitelnosti ceny získané z uvedené transakce nebo uvedených nabídek;

c) 

třetí strana sdělila instituci datum, kdy byly transakce nebo nabídky zjištěny, a minimální soubor informací o transakci nebo nabídkách, který instituci umožní přiřadit ověřitelnou cenu k rizikovým faktorům, pro které je tato cena získaná z uvedené transakce nebo z uvedených nabídek reprezentativní v souladu s článkem 3 tohoto nařízení;

d) 

instituce ověřila, že třetí strana podléhá alespoň jednou ročně nezávislému auditu třetí stranou ve smyslu čl. 325bi odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o platnost informací o cenách, správu a řízení a postupy, a má přístup k výsledkům a zprávám auditu, aby mohla tyto výsledky a zprávy na požádání sdělit svému příslušnému orgánu.

6.  

Pro účely odst. 5 písm. d) posoudí nezávislý audit všechny tyto skutečnosti:

a) 

zda má třetí strana informace nezbytné ke kontrole toho, zda je cena ověřitelná, a k přiřazení ověřitelné ceny k rizikovým faktorům, pro které je tato cena reprezentativní v souladu s článkem 3 tohoto nařízení;

b) 

zda je třetí strana schopna prokázat integritu informací uvedených v písmenu a);

c) 

zda má třetí strana k dispozici interní procesy a dostatečný počet zaměstnanců s dovednostmi na úrovni vhodné pro správu informací uvedených v písmenu a);

d) 

zda v případě, že třetí strana neposkytne instituci informace nezbytné ke kontrole ověřitelnosti ceny, má třetí strana smluvní povinnost provést kontrolu ověřitelnosti ceny.

7.  
Pokud třetí strana neposkytne instituci informace nezbytné ke kontrole ověřitelnosti ceny, musí být instituce schopna příslušnému orgánu prokázat, že třetí strana má smluvní povinnost provést kontrolu ověřitelnosti ceny.

Článek 3

Reprezentativnost ověřitelných cen pro rizikové faktory

1.  

Ověřitelná cena se považuje za reprezentativní pro rizikový faktor ke dni, kdy byla zjištěna, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

mezi rizikovým faktorem a ověřitelnou cenou existuje úzký vztah;

b) 

instituce stanovila koncepčně správnou metodu extrakce hodnoty rizikového faktoru z hodnoty ověřitelné ceny.

Pro účely písmene b) vycházejí veškeré vstupní údaje nebo rizikový faktor použité v této metodě kromě ověřitelné ceny z objektivních údajů.

2.  
Za zjištění pro účely článku 1 lze pokládat jakoukoli ověřitelnou cenu u všech rizikových faktorů, pro které je reprezentativní v souladu s odstavcem 1.
3.  
Pokud instituce používá k zachycení pohybů na celém trhu u daných atributů skupiny emitentů, včetně země, regionu nebo odvětví těchto emitentů, faktor systémového úvěrového rizika nebo faktor akciového rizika, považují se ověřitelné ceny tržních indexů nebo nástrojů jednotlivých emitentů za reprezentativní pro tento faktor systémového rizika pouze tehdy, pokud sdílejí stejné atributy jako uvedený faktor systémového rizika.

Článek 4

Kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů, které jsou součástí křivky, plochy nebo krychle

1.  

Rizikové faktory pozic uvedených v čl. 325be odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou součástí křivky, plochy nebo krychle, se vyhodnotí jako modelovatelné použitím těchto kroků v tomto pořadí:

a) 

u každé křivky, plochy nebo krychle stanoví instituce příslušné koše rizikových faktorů v souladu s článkem 5 tohoto nařízení;

b) 

instituce stanoví modelovatelnost příslušných košů uvedených v písmenu a) v souladu s odstavcem 2;

c) 

instituce považuje za modelovatelný jakýkoli rizikový faktor patřící do koše, který byl považován za modelovatelný v souladu s odstavcem 2.

2.  

Kritéria pro posouzení toho, zda je koš modelovatelný, představují jednu z těchto skutečností:

a) 

během dvanáctiměsíčního období sledování, které končí předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2021/451:

i) 

instituce u tohoto koše zjistila existenci nejméně 24 cen ověřitelných v souladu s článkem 2 tohoto nařízení, které mají odlišná data zjištění a které jsou zařazeny do tohoto koše, a

ii) 

nenastalo období 90 dnů nebo delší, v němž byly k dispozici méně než čtyři ověřitelné ceny uvedené v bodě i);

b) 

během dvanáctiměsíčního období sledování uvedeného v písmenu a) instituce u tohoto koše zjistila existenci nejméně 100 cen ověřitelných v souladu s článkem 2 tohoto nařízení, které mají odlišná data zjištění a které jsou zařazeny do tohoto koše.

3.  

Dvanáctiměsíční období uvedené v odstavci 2 může instituce nahradit dvanáctiměsíčním obdobím, které končí nejdříve jeden měsíc před předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2021/451 (dále jen „posunuté období“), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně u všech košů křivky, plochy nebo krychle;

b) 

instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně v průběhu času;

c) 

instituce poskytne svému příslušnému orgánu podrobný popis uplatňování tohoto posunutého období.

4.  
Ověřitelná cena se zařadí do koše, pokud je reprezentativní v souladu s článkem 3 tohoto nařízení pro rizikový faktor, který do tohoto koše patří.
5.  
Pro účely odstavce 4 může instituce považovat za rizikový faktor jakýkoli bod křivky, plochy nebo krychle náležející do koše bez ohledu na to, zda je tento bod rizikovým faktorem zahrnutým do jejího modelu měření rizika.

Článek 5

Metody košů pro rizikové faktory, které jsou součástí křivek, ploch nebo krychlí

1.  
U každé křivky, plochy nebo krychle, jíž náleží rizikový faktor, instituce určí koše této křivky, plochy nebo krychle buď s použitím standardních předem definovaných košů uvedených v odstavci 2, nebo s použitím košů definovaných samotnými institucemi za předpokladu, že tyto instituce splňují požadavky odstavce 3.
2.  

Pro účely odstavce 1 se standardními předem definovanými koši rozumí:

a) 

devět košů uvedených v řádku i tabulky 1 odstavce 3 pro rizikové faktory s jedním rozměrem splatnosti „t“ vyjádřeným v letech, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:

i) 

„úrokové“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecné podkategorii rizikových faktorů „volatilita“;

ii) 

„měnové“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecné podkategorii rizikových faktorů „volatilita“;

iii) 

„komoditní“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecným podkategoriím „volatilita energie a volatilita emisí oxidu uhličitého“, „volatilita drahých kovů a volatilita neželezných kovů“ a „volatilita dalších komodit“;

b) 

šest košů uvedených v řádku ii tabulky 1 odstavce 3 pro každý rozměr splatnosti „t“ rizikových faktorů s více než jedním rozměrem splatnosti vyjádřený v letech, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:

i) 

„úrokové“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecné podkategorii rizikových faktorů „volatilita“;

ii) 

„měnové“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecné podkategorii rizikových faktorů „volatilita“;

iii) 

„komoditní“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecným podkategoriím „volatilita energie a volatilita emisí oxidu uhličitého“, „volatilita drahých kovů a volatilita neželezných kovů“ a „volatilita dalších komodit“;

c) 

pět košů uvedených v řádku iii tabulky 1 odstavce 3 pro každý rozměr splatnosti „t“ rizikových faktorů s jedním nebo více rozměry splatnosti vyjádřený v letech, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:

i) 

„úvěrového rozpětí“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecné podkategorii rizikových faktorů „volatilita“;

ii) 

„akciové“, s výjimkou rizikových faktorů přiřazených k obecným podkategoriím rizikových faktorů „volatilita (vysoká tržní kapitalizace)“ a „volatilita (malá tržní kapitalizace)“;

d) 

pět košů uvedených v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 pro jakékoli rizikové faktory s jedním nebo několika rozměry zpeněžitelnosti vyjádřenými pomocí delta opcí ( „δ“ );

e) 

pět košů uvedených v řádku iii tabulky 1 odstavce 3 a pět košů uvedených v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 pro rizikové faktory, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:

i) 

„měnové“, pro rizikové faktory přiřazené k obecné podkategorii rizikových faktorů „volatilita“;

ii) 

„úvěrového rozpětí“, pro rizikové faktory přiřazené k obecné podkategorii rizikových faktorů „volatilita“;

iii) 

„akciové“, pro rizikové faktory přiřazené k obecným podkategoriím rizikových faktorů „volatilita (vysoká tržní kapitalizace)“ a „volatilita (malá tržní kapitalizace)“;

iv) 

„komoditní“, pro rizikové faktory přiřazené k obecným podkategoriím „volatilita energie a volatilita emisí oxidu uhličitého“, „volatilita drahých kovů a volatilita neželezných kovů“ a „volatilita dalších komodit“;

f) 

šest košů uvedených v řádku ii tabulky 1 odstavce 3, pět košů uvedených v řádku iii tabulky 1 odstavce 3 a pět košů uvedených v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 pro rizikové faktory přiřazené k obecné kategorii rizikových faktorů „úrokové“ a k obecné kategorii rizikových faktorů „volatilita“ s rozměrem splatnosti, uplynutí doby platnosti a zpeněžitelnosti.

Pro účely písmene d) platí, že v případě trhů s opcemi používajícími pro definici zpeněžitelnosti jiné konvence než delta opce převedou instituce koše uvedené v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 na konvence převládající na uvedených trzích s opcemi za použití kvantitativních technik odvozených z vlastních modelů oceňování instituce za předpokladu, že tyto modely oceňování byly dobře zdokumentovány a nezávisle přezkoumány.

3.  

Pro účely odstavce 2 lze standardní koš dále rozdělit na menší koše.



Tabulka 1

Koš č.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

i.

0 ≤ t < 0,75

0,75 ≤ t <1,5

1,5 ≤ t <4

4 ≤ t < 7

7 ≤ t < 12

12 ≤ t < 18

18 ≤ t < 25

25 ≤ t < 35

35 ≤ t

ii.

0 ≤ t <0,75

0,75 ≤ t < 4

4 ≤ t < 10

10 ≤ t < 18

18 ≤ t < 30

30 ≤ t

 

 

 

iii.

0 ≤ t < 1,5

1,5 ≤ t < 3,5

3,5 ≤ t < 7,5

7,5 ≤ t < 15

15 ≤ t

 

 

 

 

iv.

0 ≤ δ < 0,05

0,05 ≤ δ < 0,3

0,3 ≤ δ < 0.7

0,7 ≤ δ < 0,95

0,95 ≤ δ ≤ 1

 

 

 

 

4.  

Pro účely odstavce 1 mohou instituce samy stanovit koše pro danou křivku, plochu nebo krychli, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

koše pokrývají celou křivku, plochu nebo krychli;

b) 

koše se nepřekrývají;

c) 

každý koš obsahuje přesně jeden rizikový faktor, který je součástí výpočtu teoretických změn hodnoty portfolia jednoho z obchodních útvarů instituce pro posouzení souladu s požadavky na přiřazování zisků a ztrát stanovenými v článku 325bg nařízení (EU) č. 575/2013.

5.  

Pro posouzení modelovatelnosti rizikových faktorů z obecné kategorie rizikových faktorů „úvěrového rozpětí“, které patří do určitého koše splatnosti, může instituce znovu přidělit ověřitelné ceny koše do sousedního koše spojeného s kratší dobou splatnosti pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

instituce nemá expozici vůči žádnému rizikovému faktoru náležejícímu do koše, který odpovídá delší době splatnosti, a proto nepoužívá žádný z těchto rizikových faktorů v rámci svého modelu řízení rizik;

b) 

jakákoli ověřitelná cena se počítá pouze v jednom koši splatnosti;

c) 

jakoukoli ověřitelnou cenu lze znovu přidělit pouze jednou.

Článek 6

Kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů představujících funkční parametry parametrické křivky, plochy nebo krychle

1.  

Instituce, které ke znázornění křivky, plochy nebo krychle používají jednu nebo více parametrických funkcí a funkční parametry začleňují jako rizikové faktory do svých interních modelů měření rizika, posuzují modelovatelnost těchto funkčních parametrů tak, že u každé parametrické funkce použijí tyto kroky v tomto pořadí:

a) 

uvedené instituce stanoví soubor bodů křivky, plochy nebo krychle, které byly použity ke kalibraci parametrické funkce;

b) 

uvedené instituce použijí metodu košů stanovenou v čl. 5 odst. 2, jako by rizikové faktory v jejich modelu měření rizika byly body stanovené podle písmene a);

c) 

uvedené instituce posoudí v souladu s čl. 4 odst. 2 a 3 modelovatelnost košů vyplývajících z použití metody košů stanovené v čl. 5 odst. 2, jako by rizikové faktory v jejich modelu měření rizika byly body stanovené podle písmene a).

2.  
Modelovatelnost parametru parametrické funkce podle odstavce 1 se posoudí stanovením množiny bodů křivky, plochy nebo krychle, které byly použity ke kalibraci tohoto funkčního parametru. Pokud stanovené body náleží pouze do košů vyhodnocených jako modelovatelné podle odst. 1 písm. c), vyhodnotí se funkční parametr jako modelovatelný.

Článek 7

Dokumentace

1.  

Instituce ve svých interních strategiích dokumentují všechny tyto prvky:

a) 

soubor rizikových faktorů a jejich popis ve svém interním modelu měření rizika, na které se vztahuje posouzení modelovatelnosti;

b) 

zdroje informací o ověřitelných cenách používané k posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů;

c) 

kritéria pro to, aby cena mohla být považována za ověřitelnou v souladu s článkem 2, včetně přehledu toho, jak instituce hodnotí, zda je objem transakce nebo pevné nabídky nezanedbatelný, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. b), a zda je rozpětí nákup/prodej nabídky přiměřené podle čl. 2 odst. 2 písm. c);

d) 

postup pro přiřazování a kritéria použitá ke stanovení reprezentativnosti ověřitelných cen rizikových faktorů podle článku 3, včetně nástinu metody stanovené pro extrakci hodnoty rizikového faktoru z ověřitelných cen a jakýchkoli dodatečných vstupních údajů, které metoda případně vyžaduje;

e) 

posouzení modelovatelnosti u parametrických křivek, ploch nebo krychlí podle článku 6;

f) 

použití metod košů uvedených v článku 5, přičemž se rovněž uvede, zda a jak instituce uplatňuje čl. 5 odst. 5;

g) 

použití dvanáctiměsíčního posunutého období v souladu s čl. 1 odst. 2 nebo čl. 4 odst. 3.

▼M1

Pokud zdroje informací o ověřitelných cenách instituce, jež jsou uvedeny v prvním pododstavci písm. b), zahrnují třetí strany, instituce navíc zdokumentuje pro každou třetí stranu počet rizikových faktorů, které byly klasifikovány jako modelovatelné na základě ověřitelných cen poskytnutých touto třetí stranou, a posouzení významnosti těchto rizikových faktorů.

▼B

2.  
U každého rizikového faktoru vedou instituce záznamy o výsledcích svého posouzení modelovatelnosti po dobu nejméně jednoho roku, včetně dokumentace uvedené v odstavci 1. U rizikových faktorů, u nichž dosud není k dispozici záznam výsledků za jeden rok, vedou instituce o výsledcích maximální dostupné záznamy.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU