(EU) 2022/1192Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1192 ze dne 11. července 2022, kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismů Globodera pallida (Stone) Behrens a Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens

Publikováno: Úř. věst. L 185, 12.7.2022, s. 12-26 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 11. července 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. července 2022 Nabývá účinnosti: 15. července 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 20. srpna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1192

ze dne 11. července 2022,

kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismů Globodera pallida (Stone) Behrens a Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens

(Úř. věst. L 185 12.7.2022, s. 12)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/2060 ze dne 30. července 2024,

  L 2060

1

31.7.2024




▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1192

ze dne 11. července 2022,

kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismů Globodera pallida (Stone) Behrens a Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens



KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření za účelem eradikace škodlivých organismů Globodera pallida (Stone) Behrens a Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a prevence jejich šíření na území Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) 

„dotčeným škodlivým organismem“ se rozumí jedinec druhu Globodera pallida (Stone) Behrens nebo druhu Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens;

2) 

„rezistentní odrůdou bramboru“ se rozumí odrůda, která při pěstování výrazně brání rozvoji konkrétní populace dotčených škodlivých organismů;

3) 

„dotčenými rostlinami“ se rozumí:

a) 

rostliny Solanum tuberosum L. (brambor), kromě semen, nebo

b) 

rostliny uvedené v příloze I;

4) 

„detekčním průzkumem“ se rozumí metodický postup pro zjištění výskytu dotčených škodlivých organismů v určitém území;

5) 

„monitorovacím průzkumem“ se rozumí metodický postup prováděný v průběhu vymezeného období za účelem určit rozšíření dotčených škodlivých organismů v konkrétním členském státě nebo v některé jeho části.

KAPITOLA II

ÚŘEDNÍ DETEKČNÍ PRŮZKUMY

Článek 3

Úřední detekční průzkumy

1.  
Příslušné orgány provedou úřední detekční průzkum za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na stanovištích produkce, na kterých mají být pěstovány nebo skladovány rostliny uvedené v příloze I a určené k přesazení, nebo brambory určené k produkci hlíz určených k pěstování, a to za podmínek, kdy kořeny nebo jiné části rostliny jsou v přímém kontaktu se zeminou daného stanoviště produkce.
2.  
Úřední detekční průzkumy se provádějí v období mezi sklizní posledních plodin a výsadbou rostlin nebo hlíz určených k pěstování, jež jsou uvedeny v odstavci 1.

Odchylně od prvního pododstavce se úřední detekční průzkum může provádět:

a) 

dříve než v uvedeném období pod podmínkou, že příslušný orgán uchovává záznam dokladu o výsledcích příslušného úředního detekčního průzkumu, který potvrzuje, že nebyl zjištěn výskyt dotčených škodlivých organismů a brambory a další hostitelské rostliny uvedené v příloze I bodě 1 nebyly v době detekčního průzkumu přítomné a od provedení uvedeného průzkumu se nepěstovaly, nebo

b) 

během období, kdy se na dotčeném stanovišti produkce pěstují plodiny, které se nesklízejí, jako například zelené hnojivo nebo meziplodiny.

3.  

Úřední detekční průzkum se nevyžaduje v případě:

a) 

výsadby rostlin uvedených v příloze I určených k přesazení ve stejném místě produkce, které se nachází v území vymezeném příslušnými orgány;

b) 

výsadby brambor určených k produkci hlíz určených k pěstování k použití ve stejném místě produkce, které se nachází v území vymezeném příslušnými orgány;

c) 

výsadby rostlin uvedených v příloze I bodě 2 a 3 určených k přesazení, pokud se na sklizené rostliny použijí úředně schválená opatření uvedená v příloze II bodě 1.

4.  
Členské státy úředně zaznamenají výsledky úředních detekčních průzkumů a na požádání je zpřístupní Komisi v souladu se šablonou stanovenou v příloze IV.

Článek 4

Odběr a testování vzorků pro účely úředních detekčních průzkumů

1.  
V případě stanovišť produkce, na kterých mají být pěstovány nebo skladovány hlízy určené k pěstování nebo rostliny uvedené v příloze I bodě 1 určené k produkci rostlin k pěstování, musí úřední detekční průzkum zahrnovat odběr vzorků a jejich testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu, které se provedou v souladu s přílohou III.
2.  
V případě stanovišť produkce, na kterých mají být pěstovány nebo skladovány rostliny uvedené v příloze I bodě 2 a 3 určené k produkci rostlin k pěstování, musí úřední detekční průzkum zahrnovat odběr vzorků a jejich testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu, které se provedou v souladu s přílohou III.
3.  

Odchylně od odstavce 2 se odběr vzorků a jejich testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu nevyžaduje v případě, že pro stanoviště produkce:

a) 

za posledních dvanáct let neexistuje žádný záznam o výskytu dotčeného škodlivého organismu vycházející z výsledků vhodného úředně schváleného testování nebo

b) 

existují záznamy o pěstování plodin, podle nichž na uvedeném stanovišti nebyly za posledních dvanáct let pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy I.

Článek 5

Označení zamořených stanovišť produkce a napadených dotčených rostlin

1.  
Byl-li v průběhu úředního detekčního nebo úředního monitorovacího průzkumu podle článku 6 na stanovišti produkce zjištěn výskyt dotčených škodlivých organismů a tento výskyt byl úředně potvrzen testy uvedenými v článku 4 a čl. 7 odst. 2, příslušné orgány uvedené stanoviště označí jako zamořené.

▼M1

Pozemky úředně zaznamenané příslušnými orgány jako zamořené v souladu s čl. 8 odst. 1 nebo čl. 8 odst. 2 směrnice 2007/33/ES před 1. lednem 2022 se považují za zamořená stanoviště produkce.

▼B

2.  
Dotčené rostliny pocházející ze stanoviště produkce označeného jako zamořené podle odstavce 1 nebo rostliny, které byly v kontaktu se zeminou, v níž byly zjištěny dotčené škodlivé organismy, se označí jako napadené.

KAPITOLA III

ÚŘEDNÍ MONITOROVACÍ PRŮZKUMY

Článek 6

Úřední monitorovací průzkumy

1.  
Každoroční úřední monitorovací průzkumy založené na posouzení rizik se provedou na stanovištích produkce, která jsou využívána k produkci brambor jiných než určených k produkci hlíz určených k pěstování, aby se na uvedených stanovištích určilo rozšíření dotčených škodlivých organismů.
2.  
Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům zprávu o výsledcích monitorovacích průzkumů uvedených v odstavci 1, které byly provedeny v předchozím roce v souladu se šablonou stanovenou v příloze IV.

Článek 7

Odběr vzorků a jejich testování pro účely úředních monitorovacích průzkumů

1.  
Úřední monitorovací průzkumy se provedou na alespoň 0,5 % výměry využité v příslušném roce k produkci brambor jiných než určených k produkci hlíz určených k pěstování.
2.  
Uvedené úřední monitorovací průzkumy musí zahrnovat odběr vzorků a jejich testování na výskyt dotčených škodlivých organismů v souladu s přílohou III bodem 2.
3.  
Pokud členské státy použijí velikost vzorku uvedenou v příloze III bodě 6, musí Komisi a ostatním členským státům sdělit podrobnosti o územích, kde byla příslušná velikost vzorku použita.

KAPITOLA IV

OPATŘENÍ

Článek 8

Eradikační opatření

1.  

Za účelem eradikace dotčených škodlivých organismů použijí příslušné orgány nebo profesionální provozovatelé za úředního dohledu příslušných orgánů na stanovišti produkce, které bylo úředně označeno jako zamořené podle čl. 5 odst. 1, všechna tato opatření:

a) 

nesmí být vysazeny brambory určené k produkci hlíz určených k pěstování;

b) 

nesmí být pěstovány nebo skladovány žádné rostliny uvedené v příloze I a určené k produkci rostlin k pěstování, s výjimkou dotčených rostlin uvedených v příloze I bodě 2 nebo 3 za předpokladu, že na všechny tyto rostliny se po jejich sklizení použijí úředně schválená opatření uvedená v příloze II bodě 1, aby nehrozilo žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a

c) 

stroje musí být očištěny od zeminy a zbytků rostlin před tím, nebo bezprostředně po tom, co byly přemístěny ze zmíněného stanoviště produkce, a před tím, než vstoupí na jakékoli stanoviště produkce, které nebylo označeno jako zamořené podle čl. 5 odst. 1 a nachází se mimo uvedené stanoviště produkce.

2.  
Pokud jsou stanoviště produkce, která mají být využita k produkci brambor jiných, než jsou brambory určené k produkci hlíz určených k pěstování, úředně označena jako zamořená podle čl. 5 odst. 1, musí se na tato stanoviště produkce vztahovat program úředních kontrol, jehož cílem je zajistit, aby se dotčené škodlivé organismy nerozšířily mimo uvedená stanoviště produkce.

Program úředních kontrol uvedený v prvním pododstavci musí v příslušných případech zohlednit všechny tyto prvky:

a) 

konkrétní systémy produkce hostitelských rostlin dotčených škodlivých organismů a jejich uvádění na trh v příslušných členských státech;

b) 

charakteristiky populace vyskytujících se dotčených škodlivých organismů;

c) 

využití rezistentních odrůd bramboru s nejvyššími dostupnými stupni rezistence (bodové hodnocení rezistence v rozmezí od 8 do 9, jak je stanoveno v příloze V bodě 1, je-li k dispozici);

d) 

další agronomická opatření k potlačení škodlivých organismů, která jsou uvedena v příloze III bodě 1 směrnice 2009/128/ES, a

e) 

opatření popsaná v čl. 12 odst. 1 písm. b).

Členské státy Komisi a ostatním členským státům oznámí program úředních kontrol.

3.  
Stupeň rezistence jednotlivých odrůd bramboru se hodnotí v souladu se standardní bodovací tabulkou uvedenou v příloze V bodě 1.

Testování rezistence se provede v souladu s protokolem v příloze V bodě 2.

Článek 9

Opatření v případě napadených rostlin

1.  

Za účelem eradikace dotčených škodlivých organismů použijí příslušné orgány nebo profesionální provozovatelé za úředního dohledu příslušných orgánů u dotčených rostlin, které byly podle článku 5 označeny jako napadené, všechna tato opatření:

a) 

nesmí být vysazeny brambory určené k produkci hlíz;

b) 

na brambory určené k průmyslovému zpracování nebo třídění se musí vztahovat úředně schválená opatření v souladu s přílohou II bodem 2; a

c) 

rostliny uvedené v příloze I bodě 2 nebo 3 se mohou vysadit, jedině pokud na ně byla uplatněna úředně schválená opatření uvedená v příloze II bodě 1 s cílem zbavit uvedené rostliny napadení.

2.  
Opatření přijatá podle odst. 1 písm. b) zohlední konkrétní systém produkce hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu a jejich uvádění na trh v dotčeném členském státě a charakteristiky populace dotčeného škodlivého organismu.

KAPITOLA V

HLÁŠENÍ O DOTČENÝCH ŠKODLIVÝCH ORGANISMECH A INFORMACE O ODRŮDÁCH A ZRUŠENÍ OPATŘENÍ

Článek 10

Hlášení potvrzeného výskytu dotčeného škodlivého organismu na rezistentní odrůdě bramboru

1.  
Profesionální provozovatelé a veškeré další osoby, kteří zjistili jakékoli příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem v důsledku ztráty nebo změny účinnosti rezistentní odrůdy bramboru, jež souvisí s mimořádnou změnou druhového složení háďátka, patotypu nebo skupiny virulence, musí o těchto skutečnostech podat hlášení příslušným orgánům.
2.  
Příslušné orgány ve všech případech hlášených v souladu s odstavcem 1 a rovněž tehdy, kdy takové případy zjistí, provedou šetření ohledně druhů cystotvorného háďátka bramborového a, je-li to relevantní, příslušného patotypu nebo skupiny virulence a vhodnými metodami potvrdí jejich výskyt.
3.  
Do 31. ledna každého roku členské státy předloží Komisi a ostatním členským státům podrobnosti o potvrzeních výskytu v předcházejícím roce, která byla provedena podle odstavce 2.

Článek 11

Informace o odrůdách rezistentních vůči dotčeným škodlivým organismům

Do 31. ledna každého roku členské státy předloží Komisi a ostatním členským státům seznam všech nových odrůd bramboru, jejichž uvedení na trh povolily v průběhu předcházejícího roku a o kterých na základě úředních testů uvedených v příloze V zjistily, že jsou rezistentní vůči dotčeným škodlivým organismům. Členské státy musí u odrůd uvést druhy, patotypy a skupiny virulence či populace dotčených škodlivých organismů, vůči kterým jsou rezistentní, a rovněž relativní náchylnost odrůd.

Článek 12

Opětovný úřední odběr vzorků a jejich testování za účelem zrušení opatření platných na zamořeném stanovišti produkce

1.  

Příslušné orgány mohou opětovně provést odběr vzorků ze zamořeného stanoviště produkce, které bylo jako zamořené označeno v souladu s čl. 5 odst. 1, a testování, a to jedním z těchto způsobů:

a) 

opětovný úřední odběr vzorků z uvedeného stanoviště produkce a jejich testování jednou z metod uvedených v příloze III, a to po uplynutí období nejméně šesti let od potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu, nebo od pěstování posledního porostu brambor, nebo

b) 

opětovný úřední odběr vzorků z uvedeného stanoviště produkce a jejich testování jednou z metod uvedených v příloze III, a to po zaplavení vodou v souladu s těmito podmínkami:

i) 

zaplavení se provede během nepřerušeného období dvanácti týdnů při teplotě půdy alespoň 16 °C v hloubce 15 cm a s vrstvou vody do výše alespoň 5 cm nad povrchem;

ii) 

musí být vyloučen odtok vody ze zaplaveného území z důvodu převýšení terénu;

iii) 

zaplavení se nepovoluje na stanovištích produkce, na která se vztahují úřední kontroly z důvodu výskytu organismu Synchytrium endobioticum;

iv) 

je-li zaplavení prováděno na otevřeném poli nebo je-li použita povrchová voda, u jejíhož zdroje nelze vyloučit kontaminaci organismem Ralstonia solanacearum, na ošetřeném stanovišti produkce se nevysadí žádné rostliny Solanum tuberosum či Solanum lycopersicum nejméně po dobu vegetačního období, které následuje po zaplavení.

Pokud jsou provedena účinná a úředně schválená ochranná opatření, může být období stanovené v odst. 1 písm. a) zkráceno na nejméně tři roky.

2.  
Pokud po opětovném úředním odběru vzorků a jejich testování uvedených v odstavci 1 není výskyt dotčených škodlivých organismů potvrzen, příslušné orgány aktualizují úřední záznam uvedený v čl. 3 odst. 4 a čl. 5 odst. 1 a neprodleně zruší veškerá omezení zavedená pro příslušné stanoviště produkce.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

▼M1 —————

▼B

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Seznam dotčených rostlin uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b)

1. Hostitelské rostliny s kořeny:

Solanum lycopersicum L.
Solanum melongena L.

2. Jiné rostliny s kořeny:

Allium porrum L.
Asparagus officinalis L.
Beta vulgaris L.
Brassica spp.
Capsicum spp.
Fragaria L.

3. Cibule, hlízy a oddenky, na které se nevztahují úředně schválená opatření podle přílohy II bodu 1 písm. a), pěstované v zemině a určené k přesazení, kromě těch, u nichž musí být z obalu nebo jiným způsobem zřejmé, že jsou určené k prodeji konečným uživatelům, kteří se produkcí rostlin nebo řezaných květin nezabývají profesionálně:

Allium ascalonicum L.
Allium cepa L.
Dahlia spp.
Gladiolus Tourn. Ex L.
Hyacinthus spp.
Iris spp.
Lilium spp.
Narcissus L.
Tulipa L.




PŘÍLOHA II

Úřední opatření uvedená v čl. 3 odst. 3 písm. c), čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) a v příloze I bodě 3

1. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v čl. 3 odst. 3 písm. c), čl. 9 odst. 1 písm. c) a v příloze I bodě 3 jsou:

a) 

odmoření vhodnými metodami tak, aby nehrozilo žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, nebo

b) 

odstranění zeminy omýváním nebo mechanicky, až je zemina prakticky odstraněná, aby nehrozilo žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a likvidace odpadní zeminy v souladu s postupem, u kterého je prokázáno, že nehrozí žádné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu.

2. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v čl. 9 odst. 1 písm. b) jsou dodání do závodu ke zpracování nebo třídění vhodnými a úředně schválenými postupy likvidace odpadu, včetně odpadní zeminy, u nichž je prokázáno, že nehrozí žádné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu.




PŘÍLOHA III

Odběr a testování vzorků uvedené v článcích 4 a 7

1. Odběr a testování vzorků pro účely úředních detekčních průzkumů uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2 se provedou takto:

Odběr vzorků zahrnující vzorek zeminy o standardním objemu nejméně 1 500  ml zeminy/ha odebraný z nejméně 100 dílčích vzorků (vrypů) na hektar v pravoúhlé souřadnicové síti pokrývající celé stanoviště produkce o šířce nejméně 5 m a délce nejvýše 20 m mezi body odběru vzorků. Celý vzorek se použije pro další šetření, tj. pro extrakci cyst, druhovou identifikaci a případně i určení patotypu/skupiny virulence.

Testování s použitím těchto metod extrakce dotčeného škodlivého organismu, které jsou popsané v příslušných validovaných a mezinárodně uznávaných diagnostických protokolech:

a) 

pokud jde o extrakci, metod na základě Fenwickovy konvice, Schuilingovy centrifugace, Seinhorstova elutriátoru nebo Kortova elutriátoru;

b) 

pokud jde o detekci a identifikaci, jedné z těchto metod:

i) 

izolace cyst rodu Globodera ze zbytků na základě morfologie cyst, po níž následuje druhová identifikace na základě morfologie jednotlivých cyst a larev kombinovaná s konvenčním testem PCR podle Bulman & Marshall, 1997 ( 1 ) (v případě podezření na výskyt G. Tabacum lze navíc provést konvenční test PCR podle Skantar et al., 2007 ( 2 );

▼M1

ii) 

izolace cyst rodu Globodera ze zbytků na základě morfologie cyst, po níž následuje identifikace druhů na základě morfologie jednotlivých cyst a larev kombinovaná s testem PCR v reálném čase podle Gamel et al., 2017 nebo s testem PCR v reálném čase podle Lombard et al. 2024 ( 3 );

▼B

iii) 

izolace cyst háďátka ze zbytků, po níž následuje detekce druhů testem PCR v reálném čase podle Gamel et al., 2017 (3) ;

▼M1

iv) 

izolace cyst háďátka ze zbytků na základě morfologie jednotlivých cyst, po níž následuje zjišťování výskytu a identifikace druhů na základě testu PCR v reálném čase podle Lombard et al. 2024 provedeného u životaschopných cyst a živých larev.

▼B

2. Odběr vzorků pro účely úředních monitorovacích průzkumů uvedených v článku 7 se provede v souladu s jedním z těchto postupů:

a) 

odběr vzorků uvedený v bodě 1 s minimálním objemem vzorku zeminy nejméně 400 ml/ha;

b) 

cílený odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy po vizuální prohlídce kořenů s viditelnými příznaky nebo

c) 

odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy spojené s hlízami bramboru po sklizni za předpokladu, že stanoviště produkce, kde byly brambory pěstovány, lze vysledovat.

Testování pro účely úředních monitorovacích průzkumů uvedených v článku 7 se provede v souladu s bodem 1.

3. Odchylně od bodu 1 lze standardní objem vzorku snížit na nejméně 400 ml zeminy/ha, a to v každém z těchto případů:

a) 

existuje doklad, že v posledních šesti letech před úředním detekčním průzkumem nebyly na stanovišti produkce pěstovány ani přítomny brambory ani rostliny uvedené v příloze I bodě 1;

b) 

ve vzorcích o objemu 1 500  ml zeminy/ha nebyl během posledních dvou po sobě následujících úředních detekčních průzkumech zjištěn žádný jedinec dotčeného škodlivého organismu a po prvním úředním detekčním průzkumu nebyly pěstovány brambory ani rostliny uvedené v příloze I bodě 1, s výjimkou těch, u nichž se v souladu s čl. 4 odst. 1 vyžaduje úřední detekční průzkum;

c) 

při posledním úředním detekčním průzkumu, který musel sestávat ze vzorku o objemu nejméně 1 500  ml zeminy/ha, nebyl zjištěn žádný jedinec dotčeného škodlivého organismu ani cysty dotčeného škodlivého organismu s živým obsahem a na stanovišti produkce nebyly od posledního úředního detekčního průzkumu pěstovány brambory ani rostliny uvedené v příloze I bodě 1, s výjimkou těch, u nichž se v souladu s čl. 4 odst. 1 vyžaduje úřední detekční průzkum.

4. Objem vzorku lze snížit pro pozemky větší než 8 ha nebo 4 ha, a to v každém z těchto případů:

a) 

v případě standardního objemu uvedeného v bodě 1 se z prvních 8 ha odeberou vzorky o stanoveném objemu, ale na každý další hektar lze tento objem snížit na nejméně 400 ml zeminy/ha;

b) 

v případě sníženého objemu uvedeného v bodě 3 se z prvních 4 ha odeberou vzorky o stanoveném objemu, ale na každý další hektar lze tento objem dále snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha.

5. Dokud se na dotčeném stanovišti produkce nezjistí výskyt dotčených škodlivých organismů, mohou se vzorky o sníženém objemu uvedené v bodě 3 a 4 nadále používat při následném úředním detekčním průzkumu uvedeném v čl. 3 odst. 1.

6. Standardní objem vzorku zeminy lze snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha, pokud se stanoviště produkce nachází v oblasti prohlášené za prostou dotčeného škodlivého organismu a je označeno, udržováno a prozkoumáváno v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření ( 4 ).

7. Minimální objem vzorku zeminy musí být v každém případě 200 ml zeminy na stanoviště produkce.

▼M1




PŘÍLOHA IV

Šablona pro výsledky průzkumů podle článků 3 a 6

Šablona pro předkládání výsledků průzkumů týkajících se háďátka bramborového provedených během kalendářního roku, který předchází roku, v němž se zpráva předkládá.

Tuto tabulku použijte pouze pro výsledky průzkumů týkajících se brambor sklizených ve vaší zemi.



Členský stát

Typ průzkumu

Kategorie

Osetá plocha (ha) (1)

Plocha, kde se provádí průzkum (ha)

Použitá četnost odběru vzorků podle přílohy III bodů 1–7 prováděcího nařízení (EU) 2022/1192 (2)

Zamořené území určené laboratorními testy (ha)

 

 

 

 

Pouze G. p. (3)

Pouze G. r. (4)

G. p.G. r. společně na tomtéžstanovišti produkce

Počáteční rozloha zamořeného území (5) (ha)

Aktualizovaná rozloha zamořeného území (6) (ha)

Ohlašovací čísla nových nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

Další informace

 

Detekce (článek 3 prováděcího nařízení (EU) 2022/1192)

— Hlízy brambor k produkci hlíz určených k pěstování (7) a

— Jiné hostitelské rostliny uvedené v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2022/1192 (8)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Monitorování (článek 6 prováděcího nařízení (EU) 2022/1192)

Brambory jiné než určené k pěstování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(1)   

Týká se pouze monitorovacích průzkumů.

(2)   

Četnost odběru vzorků ve smyslu přílohy III prováděcího nařízení (EU) 2022/1192 (většinou stanovená objemem vzorku); pro každou četnost odběru vzorků použijte samostatný řádek.

(3)   

Globodera pallida.

(4)   

Globodera rostochiensis.

(5)   

Celková rozloha zamořeného území v roce, který předchází roku, jehož se zpráva týká.

(6)   

Celková rozloha zamořeného území v roce, jehož se zpráva týká.

(7)   

Žádný detekční průzkum se nevyžaduje pro výsadbu brambor určených k produkci hlíz k použití na stejném místě produkce, které se nachází na území vymezeném příslušnými orgány.

(8)   

Žádný detekční průzkum se nevyžaduje pro výsadbu rostlin uvedených v příloze I určených k přesazení na stejném místě produkce, které se nachází na území vymezeném příslušnými orgány, a u rostlin uvedených v příloze I bodech 2 a 3 určených k přesazení, přičemž sklizené rostliny musí podléhat úředně schváleným opatřením uvedeným v příloze II bodě 1.

▼B




PŘÍLOHA V

Hodnocení stupně rezistence odrůd bramboru a protokol testování rezistence, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3

1. Stupeň rezistence

Relativní náchylnost dané odrůdy bramboru je přidělena v souladu s bodovým hodnocením uvedeným v tabulce a vzorcem uvedeným v bodě 2.16. Bodové hodnocení 9 odpovídá nejvyššímu stupni rezistence.

Standardní bodování v souvislosti s relativní náchylností odrůd bramboru, pokud jde o dotčené škodlivé organismy



Relativní náchylnost (%) (RN)

Bodové hodnocení

≤ 1

9

1 < RN ≤ 3

8

3 < RN ≤ 5

7

5 < RN ≤ 10

6

10 < RN ≤ 15

5

15 < RN ≤ 25

4

25 < RN ≤ 50

3

50 < RN ≤ 100

2

> 100

1

2. Protokol testování rezistence

2.1 Test se provádí v karanténním zařízení buď na volném prostranství, ve sklenících, nebo v klimatizovaných pěstebních komorách.

2.2 Test se provádí v nádobách obsahujících alespoň jeden litr zeminy nebo jiného vhodného substrátu.

2.3 Teplota zeminy v testovacích nádobách nesmí po dobu trvání testu přesáhnout 25 °C a zemina musí být přiměřeně zavlažována.

2.4 Při sázení testované nebo kontrolní odrůdy se použije jedno bramborové očko z každé testované nebo kontrolní odrůdy.

2.5 Jako kontrolní odrůda se standardní náchylností se v každém testu použije odrůda bramboru „Désirée“. Další plně náchylné kontrolní odrůdy místního významu mohou být použity navíc k interním kontrolám.

2.6 K testování rezistence vůči patotypům Ro1 a Ro5 organismu Globodera rostochiensis a patotypům Pa1 a Pa3 organismu Globodera pallida se použijí tyto standardní populace dotčeného škodlivého organismu:

Ro1: populace Ecosse
Ro5: populace Harmerz
Pa1: populace Scottish
Pa3: populace Chavornay

Do testování mohou být zařazeny jiné populace místního významu. U těchto populací musí být dostupné záznamy o tom, jakým způsobem byl určen jejich patotyp. Do testování mohou být zařazeny nové virulentní populace, přičemž se zohlední, že tyto populace ještě nemusí být stabilní a patotypy určené.

2.7 Identita použité standardní populace musí být zkontrolována za použití vhodných metod. Doporučuje se, aby se v testovacích předzkouškách používaly nejméně dvě rezistentní odrůdy nebo dva odlišné standardní klony se známou rezistencí.

2.8 Dávka inokula dotčeného škodlivého organismu (Pi) musí sestávat celkem z pěti infekčních vajíček a larev na mililitr zeminy. Inokulace dotčeným škodlivým organismem lze provádět formou cyst nebo kombinovaně formou vajíček a larev v suspenzi.

2.9 Životaschopnost obsahu cyst dotčeného škodlivého organismu používaných jako zdroj inokula musí být nejméně 70 %. Doporučuje se, aby cysty byly 6–24 měsíců staré a po dobu nejméně čtyř měsíců bezprostředně před použitím byly přechovávány při teplotě 4 °C.

2.10 Na každou kombinaci populace dotčeného škodlivého organismu a testované odrůdy bramboru musí být nejméně čtyři opakování (nádoby).

2.11 Doba trvání testu musí být nejméně tři měsíce a před jeho ukončením se musí zkontrolovat zralost vývoje samičí populace.

2.12 Cysty dotčeného škodlivého organismu z uvedených čtyř opakování se vyjmou a spočítají pro každou nádobu zvlášť.

2.13 Výsledná populace (Pf) na odrůdě se standardní náchylností na konci testu rezistence se určí tak, že se spočítají všechny cysty ze všech opakování a vajíčka a larvy nejméně ze čtyř opakování.

2.14 Na kontrolní odrůdě se standardní náchylností musí být dosažena míra množení nejméně 20 × (Pf/Pi).

2.15 Koeficient odchylek (CV) na kontrolní odrůdě se standardní náchylností nesmí překročit 35 %. Další statistické testy se mohou použít v pozdější fázi, pokud existují důkazy, že takové testy zvýší přesnost výsledků testu.

2.16 Relativní náchylnost testované odrůdy bramboru ve srovnání s kontrolní odrůdou se standardní náchylností se určuje a vyjadřuje v procentech podle vzorce:

Pftestované odrůdy/Pfkontrolní odrůdy se standardní náchylností × 100 %.

2.17 Pokud má testovaná odrůda bramboru relativní náchylnost nejméně 3 %, postačí spočítat cysty. V případech, kdy je relativní náchylnost nižší než 3 %, spočítají se kromě cyst i vajíčka a larvy.

2.18 Pokud výsledek testů v prvním roce ukazuje, že odrůda je plně náchylná k určitému patotypu (je-li bodové hodnocení < 3), nevyžaduje se opakování testů v druhém roce.

2.19 Pokud testovaná odrůda není plně náchylná k určitému patotypu (je-li bodové hodnocení ≥ 3), musí se výsledky testů potvrdit alespoň jednou další zkouškou, která se provede v jiném roce. Aritmetický průměr relativní náchylnosti za tyto dva roky se použije k odvození bodového hodnocení podle tabulky v bodě 1.



( 1 ) Bulman, S.R. & Marshall, J.W. (1997). Differentiation of Australasian potato cyst nematode (PCN) populations using the Polymerase Chain Reaction (PCR). New Zealand Journal of Crop and Horticultural Science 25, 123–129.

( 2 ) Skantar, A.M., Handoo, Z.A., Carta, L.K., Chitwood, D.J. (2007). Morphological and molecular identification of Globodera pallida associated with Potato in Idaho. Journal of Nematology 39(2), 133–144.

( 3 ) * Lombard L, Dekker-Nooren CCEM, Wuijster B, van Kessel, SP, van Duivenbode I, van Bruggen AS, van Heese EYJ (2024) Comparing the effectiveness of real time PCRs to simultaneously detect and identify viable Globodera pallida and G. rostochiensis. Eur J Plant Pathol, https://doi.org/10.1007/s10658-024-02864-7.

( 4 ) ISPM 4. 1995. Požadavky pro vymezování území prostých škodlivých organismů (Requirements for the establishment of pest free areas). Řím, IPPC, FAO. https://www.ippc.int/en/publications/614/

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU