(EU) 2021/2085Nařízení Rady (EU) 2021/2085 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa a zrušují nařízení (ES) č. 219/2007, (EU) č. 557/2014, (EU) č. 558/2014, (EU) č. 559/2014, (EU) č. 560/2014, (EU) č. 561/2014 a (EU) č. 642/2014

Publikováno: Úř. věst. L 427, 30.11.2021, s. 17-119 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 19. listopadu 2021 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 30. listopadu 2021 Nabývá účinnosti: 30. listopadu 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 21. září 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/2085

ze dne 19. listopadu 2021,

kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa a zrušují nařízení (ES) č. 219/2007, (EU) č. 557/2014, (EU) č. 558/2014, (EU) č. 559/2014, (EU) č. 560/2014, (EU) č. 561/2014 a (EU) č. 642/2014

(Úř. věst. L 427 30.11.2021, s. 17)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2023/1782 ze dne 25. července 2023,

  L 229

55

18.9.2023



▼B

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/2085

ze dne 19. listopadu 2021,

kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa a zrušují nařízení (ES) č. 219/2007, (EU) č. 557/2014, (EU) č. 558/2014, (EU) č. 559/2014, (EU) č. 560/2014, (EU) č. 561/2014 a (EU) č. 642/2014



ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje devět společných podniků ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování EU za účelem provádění institucionalizovaných evropských partnerství uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení o programu Horizont Evropa. Toto nařízení stanoví jejich cíle a úkoly, členství, organizaci a jiná provozní pravidla.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„jiným členem než Unie“ jakýkoli zúčastněný stát, soukromý člen či mezinárodní organizace, jež jsou členy společného podniku;

▼M1

2) 

„zakládajícím členem“ jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě, zemi přidružené k programu Horizont Evropa nebo v příslušných případech k programu Digitální Evropa nebo mezinárodní organizace, jež jsou v tomto nařízení či v jedné z jeho příloh označeny za členy společného podniku;

3) 

„přidruženým členem“ jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě, zemi přidružené k programu Horizont Evropa nebo v příslušných případech k programu Digitální Evropa nebo mezinárodní organizace, jež vstoupí do společného podniku podepsáním písemného závazku v souladu s čl. 6 odst. 3 a s výhradou schválení podle článku 7;

4) 

„zúčastněným státem“ jakýkoli členský stát nebo země přidružená k programu Horizont Evropa nebo v příslušných případech k programu Digitální Evropa poté, co oznámí svou účast na činnostech příslušného společného podniku prostřednictvím písemného závazku;

▼B

5) 

„soukromým členem“ jakýkoli právní subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva, který je členem společného podniku, jiný než Unie, zúčastněné státy nebo mezinárodní organizace;

6) 

„členskými subjekty“ subjekty, které tvoří soukromého člena společného podniku, pokud podle stanov daného člena je soukromý člen sdružením;

7) 

„přispívajícím partnerem“ jakákoli země, mezinárodní organizace nebo právní subjekt jiný než člen společného podniku nebo členský subjekt člena či jeho přidružený subjekt, jež podporují cíle společného podniku v konkrétní oblasti výzkumu a jejichž žádost byla schválena podle článku 9;

8) 

„věcnými příspěvky na provozní činnost“ příspěvky soukromých členů, členských subjektů, přidružených subjektů, mezinárodních organizací a přispívajících partnerů skládající se ze způsobilých nákladů, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí, po odečtení příspěvku dotyčného společného podniku a zúčastněných států daného společného podniku na tyto náklady;

9) 

„dodatečnou činností“ jakákoli činnost zahrnutá do ročního plánu dodatečných činností uvedeného v příloze k hlavní části pracovního programu, která neobdržela podporu od společného podniku, přispívá však k jeho cílům a přímo souvisí s využitím výsledků projektů v rámci tohoto společného podniku či jeho předchozích iniciativ, nebo která má významnou přidanou hodnotu pro Unii;

10) 

„věcnými příspěvky na dodatečné činnosti“ příspěvky soukromých členů, členských subjektů nebo přidružených subjektů, jakož i mezinárodních organizací skládající se z nákladů, které jim vznikly při provádění dodatečných činností, po odečtení příspěvku Unie a zúčastněných států daného společného podniku na tyto náklady;

11) 

„předchozí iniciativou“ jakékoli partnerství v jedné z oblastí, v nichž společný podnik působí, jež obdrželo finanční podporu z jednoho z předchozích rámcových programů Unie pro výzkum;

12) 

„strategickým programem výzkumu a inovací“ dokument vztahující se na dobu trvání programu Horizont Evropa, který stanoví hlavní priority a nezbytné technologie a inovace potřebné k dosažení cílů společného podniku;

13) 

„pracovním programem“ dokument uvedený v čl. 2 bodě 25) nařízení o programu Horizont Evropa;

14) 

„střetem zájmů“ situace zahrnující účastníka finančních operací nebo jinou osobu uvedenou v článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;

15) 

„novým účastníkem“ subjekt, který je poprvé příjemcem grantu uděleného jednotlivým společným podnikem nebo iniciativou, jež mu předcházela, a který není zakládajícím členem tohoto společného podniku nebo iniciativy, jež mu předcházela.

Článek 3

Zřízení

1.  

Níže uvedené společné podniky se zřizují jako subjekty Unie na období končící dnem 31. prosince 2031 a jsou financovány podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027:

a) 

společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství;

b) 

společný podnik pro čisté letectví;

c) 

společný podnik pro čistý vodík;

d) 

společný podnik pro evropské železnice;

e) 

společný podnik pro partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví;

f) 

společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví;

g) 

společný podnik ►M1  pro čipy ◄ ;

h) 

společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3;

i) 

společný podnik pro inteligentní sítě a služby.

2.  
Na subjekty Unie uvedené v odstavci 1 se společně odkazuje jako na „společné podniky“.

▼M1

3.  
S cílem zohlednit dobu trvání programu Horizont Evropa a v příslušných případech programu Digitální Evropa se výzvy k podávání návrhů v rámci společných podniků zveřejní nejpozději dne 31. prosince 2027. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejnit nejpozději dne 31. prosince 2028.

▼B

4.  
Společné podniky musí mít právní subjektivitu. Ve všech členských státech mají nejširší právní způsobilost, jakou právo těchto členských států právnickým osobám přiznává. Zejména mohou nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
5.  
Společné podniky mají sídlo v Bruselu v Belgii.
6.  
Není-li stanoveno jinak, vztahují se na všechny společné podniky ustanovení uvedená v části první a v části třetí. Ustanovení v části druhé se odpovídajícím způsobem vztahují na jednotlivé společné podniky.
7.  
Pro účely části první a třetí, a není-li stanoveno jinak, je odkaz na jednotlivý společný podnik nebo orgán odkazem na každý společný podnik nebo každý rovnocenný orgán jednotlivých společných podniků a jeho pravomoci ve vztahu k dalším orgánům téhož společného podniku.

HLAVA II

FUNGOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PODNIKŮ

KAPITOLA 1

Cíle a úkoly

Článek 4

Cíle a zásady

1.  
Společné podniky uvedené v článku 3 tohoto nařízení přispívají k obecným a specifickým cílům nařízení o programu Horizont Evropa stanoveným v článku 3 uvedeného nařízení.

▼M1

Společný podnik pro čipy rovněž přispívá k obecnému cíli uvedenému v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ( 1 ), k operačním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) 2023/1781 (dále jen „operační cíle 1 až 4“), jakož i k obecným cílům programu Digitální Evropa uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/694.

▼B

2.  

Prostřednictvím zapojení a angažovanosti partnerů při navrhování a provádění programu výzkumných a inovačních činností s evropskou přidanou hodnotou zajistí společné podniky společné splnění těchto obecných cílů:

a) 

posílení a integrace vědeckých, inovačních a technologických kapacit a usnadnění spolupráce v rámci celé Unie na podporu vytváření a šíření vysoce kvalitních nových poznatků a dovedností, zejména za účelem řešení globálních výzev, zajištění a zlepšení konkurenceschopnosti Unie, evropské přidané hodnoty, odolnosti, udržitelnosti a přispění k posílenému Evropskému výzkumnému prostoru (EVP);

b) 

zajištění celosvětového vedoucího postavení a odolnosti hodnotových řetězců Unie založených na zásadě udržitelnosti v oblasti klíčových technologií a odvětví v souladu s průmyslovou strategií a strategií pro malé a střední podniky pro Evropu, Zelenou dohodou pro Evropu, evropským plánem na podporu oživení a dalšími relevantními politikami Unie;

c) 

vývoj a urychlení využívání inovativních řešení v celé Unii, která se zabývají klimatickými, environmentálními, zdravotními, digitálními a jinými globálními výzvami a která přispívají ke strategickým prioritám Unie, urychlují hospodářský růst Unie a podporují inovační ekosystém, a to za současného plnění cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů a dosažení klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a tím i zlepšují kvality života evropských občanů.

3.  

Společné podniky plní tyto specifické cíle:

a) 

posílení kritického množství a vědeckých a technologických kapacit a kompetencí v kooperativním, meziodvětvovém, přeshraničním a mezioborovém výzkumu a inovacích napříč politikami v celé Unii, jakož i usnadnění jejich začlenění do evropských ekosystémů;

b) 

urychlení ekologické a digitální transformace, jakož i hospodářské, sociální a společenské transformace v oblastech a odvětvích strategického významu pro priority Unie, zejména za účelem snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v souladu s cíli v oblasti klimatu a energetiky stanovenými podle Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima;

c) 

posílení kapacit a výkonnosti stávajících a nových evropských inovačních ekosystémů a ekonomických hodnotových řetězců v oblasti výzkumu a inovací, mimo jiné i v začínajících podnicích a v malých a středních podnicích;

d) 

rychlejší zavádění, využívání a šíření inovativních řešení, technologií, služeb a dovedností v posílených evropských výzkumných a inovačních ekosystémech a průmyslových ekosystémech, a to i prostřednictvím širokého a včasného zapojení konečných uživatelů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, občanů, regulačních orgánů a normalizačních organizací a prostřednictvím společného vytváření s nimi;

e) 

zlepšení nových výrobků, technologií, aplikací a služeb z hlediska ochrany životního prostředí, využití energie, úspory zdrojů, společenských dopadů, oběhovosti a produktivity využitím kapacit a zdrojů Unie.

4.  
Společné podniky mají rovněž dodatečné cíle stanovené v části druhé.
5.  
Při provádění nařízení o programu Horizont Evropa dodržují společné podniky zásady stanovené v článku 7 uvedeného nařízení.
6.  
Společné podniky musí splňovat podmínky a kritéria stanovená pro evropská partnerství v článku 10 a příloze III nařízení o programu Horizont Evropa.

Článek 5

Operační cíle a úkoly

1.  

Společné podniky plní níže uvedené operační cíle v souladu s kritérii stanovenými v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa a přispívají k operačním cílům programu Horizont Evropa stanoveným ve zvláštním programu, kterým se provádí program Horizont Evropa:

a) 

posílení a rozšíření excelence, mimo jiné i podporou širší účasti a zintenzivněním spolupráce v rámci celé Unie;

b) 

posílení vědecké excelence, mimo jiné případným zohledněním nejnovějších výsledků základního a hraničního výzkumu při provádění činností společných podniků;

c) 

podpora výzkumných a inovačních činností v malých a středních podnicích a přispívání k zakládání a rozšiřování inovativních společností, zejména začínajících podniků, malých a středních podniků a ve výjimečných případech malých společností se střední tržní kapitalizací;

d) 

posílení vazeb mezi politikami v oblasti výzkumu, inovací a případně vzdělávání a odborné přípravy a jinými politikami, včetně doplňkovosti s vnitrostátními, regionálními a unijními politikami a činnostmi v oblasti výzkumu a inovací;

e) 

posílení začleňování genderového hlediska, včetně integrace genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací;

f) 

rozšíření spolupráce v evropském výzkumu a inovacích a napříč odvětvími a obory, včetně společenských a humanitních věd;

g) 

posílení mezinárodní spolupráce na podporu cílů politiky Unie a mezinárodních závazků;

h) 

zvýšení informovanosti veřejnosti o nových řešeních a jejich akceptace, reakce na poptávku po nich a podpora jejich šíření a využívání případným zapojením občanů a konečných uživatelů do procesů společného navrhování a vytváření;

i) 

podpora využívání výsledků výzkumu a inovací a aktivní šíření a využívání výsledků, zejména ke zvýšení soukromých investic a vypracovávání politik;

j) 

urychlení transformace průmyslu a odolnosti v rámci hodnotových řetězců, mimo jiné i zlepšením dovedností v oblasti inovací a dosažením pokroku ve vývoji digitálních technologií;

k) 

podpora na vědeckých důkazech založeného provádění souvisejících politik Unie, jakož i regulačních, normalizačních a udržitelných investičních činností na vnitrostátní, evropské a celosvětové úrovni.

2.  

Společné podniky plní níže uvedené úkoly uplatňováním systémového přístupu při dosahování cílů:

a) 

poskytují finanční podporu, především ve formě grantů, na nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací, které byly vybrány na základě otevřených, transparentních a konkurenčních výzev s výjimkou řádně odůvodněných případů specifikovaných v jejich pracovním programu s cílem stanovit dodatečné podmínky požadující účast členů společného podniku nebo jejich členských či přidružených subjektů;

b) 

rozvíjejí úzkou spolupráci a zajišťují koordinaci s dalšími evropskými partnerstvími, a to případně i vyhrazením části rozpočtu společného podniku na společné výzvy;

c) 

usilují o synergie s relevantními činnostmi a programy na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni a tyto synergie maximalizují a případně hledají a maximalizují možnosti dalšího financování v rámci uvedených činností a programů, a to zejména těch, které podporují zavádění a využívání inovativních řešení, odbornou přípravu, vzdělávání a regionální rozvoj, jako jsou fondy politiky soudržnosti nebo národní plány pro oživení a odolnost;

d) 

zajišťují, aby jejich činnosti přispívaly ke strategickému víceletému plánování, vykazování, monitorování a hodnocení a jiným požadavkům programu Horizont Evropa stanoveným v článcích 50 a 52 nařízení o programu Horizont Evropa, jako je provádění rámce zpětné vazby na společnou politiku;

e) 

prosazují zapojení malých a středních podniků a začínajících podniků do svých činností a zajišťují jejich včasné informování v souladu s cíli programu Horizont Evropa;

f) 

v rámci svého strategického programu výzkumu a inovací vyvíjejí cílený přístup k provádění opatření pro přilákání nových účastníků, zejména malých a středních podniků, vysokoškolských institucí a výzkumných organizací, jakož i pro rozšiřování sítí spolupráce;

g) 

mobilizují zdroje veřejného a soukromého sektoru potřebné pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení;

h) 

monitorují pokrok při plnění cílů stanovených v tomto nařízení v souladu s články 50 a přílohami III a V nařízení o programu Horizont Evropa;

i) 

stanoví a provádějí svůj pracovní program;

j) 

spolupracují s co nejširší škálou zúčastněných stran, mimo jiné i s decentralizovanými agenturami, výzkumnými organizacemi a vysokoškolskými institucemi, konečnými uživateli a správními orgány, zejména za účelem stanovení priorit a činností každého společného podniku, jakož i k zajištění transparentnosti, otevřenosti a inkluzivnosti a přínosů pro společnost;

k) 

zapojují se do činností v oblasti informování, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, přičemž uplatňují obdobně článek 51 nařízení o programu Horizont Evropa, a to i včasným poskytováním podrobných a ucelených informací o výsledcích financovaných výzkumných a inovačních činností a jejich zpřístupněním ve společné elektronické databázi programu Horizont Evropa;

l) 

poskytují Komisi potřebnou technickou, vědeckou a administrativní podporu k plnění jejích úkolů za účelem zajištění řádného fungování a rozvoje konkrétních oblastí v Unii, jimiž se společný podnik zabývá;

m) 

přispívají k rozvoji účinnějšího propojení mezi vědou a politikou, k podpoře otevřené vědy zajištěním lepšího využití výsledků a k řešení potřeb politik, jakož i k prosazování rychlejšího využívání, šíření a zavádění výsledků v souladu s články 14 a 39 nařízení o programu Horizont Evropa;

n) 

v souladu s rámcem zpětné vazby na společnou politiku a strategiemi a opatřeními na podporu cílů Zelené dohody pro Evropu identifikují relevantní poznatky získané při řízení projektů v oblasti výzkumu a inovací a jejich výsledky a informují o nich Komisi, aby sloužily jako vstupní informace pro monitorování, hodnocení a, v případě potřeby, úpravu stávajících opatření politiky nebo stanovení nových politických iniciativ a rozhodnutí;

o) 

podporují Komisi při vypracovávání a provádění spolehlivých technických screeningových kritérií založených na vědeckých poznatcích podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852 o udržitelných investicích, a to sledováním a posuzováním jejich provádění v hospodářském odvětví, v němž působí, za účelem poskytnutí zpětné vazby ad hoc pro tvorbu politik v případě potřeby;

p) 

berou v úvahu zásadu „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení (EU) 2020/852 v případě činností společných podniků spadajících do působnosti uvedeného nařízení a v relevantních případech zohledňují ustanovení uvedeného nařízení za účelem zlepšení přístupu k udržitelnému financování;

q) 

plní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení.

3.  
Kromě úkolů uvedených v tomto článku a v části druhé mohou být společné podniky pověřeny plněním dalších úkolů vyžadujících kumulativní, doplňkové nebo kombinované financování mezi programy Unie.

KAPITOLA 2

Členové, přispívající partneři a příspěvky

Článek 6

Členové

1.  

Členy společných podniků uvedených v článku 3 jsou Unie zastoupená Komisí a kterákoli z následujících entit, jak je uvedeno v části druhé:

a) 

zúčastněné státy;

b) 

zakládající členové;

c) 

přidružení členové.

2.  
Členství ve společném podniku nesmí být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady podle kapitoly 3 oddílu 1 této hlavy.
3.  
Mezi zakládajícími a přidruženými členy je podepsán písemný závazek, v němž je podrobně stanoven rozsah členství, pokud jde o obsah, činnosti a dobu jejich trvání, příspěvek zakládajících a přidružených členů do společného podniku, včetně údaje o plánovaných dodatečných činnostech podle čl. 11 odst. 1 písm. b).

Článek 7

Výběr přidružených členů

1.  
Společné podniky mohou vyhlásit otevřené a transparentní výzvy k vyjádření zájmu za účelem výběru přidružených členů, kteří by mohli přispět k dosažení cílů společných podniků. Tyto výzvy vyhlásí společné podniky, jejichž zakládající členové jsou uvedeni v přílohách I, II a III. Výzva k vyjádření zájmu stanoví hlavní kapacity potřebné k dosažení cílů společného podniku, přičemž se od uchazečů může požadovat, aby poskytli údaje o svých případných příspěvcích. Všechny výzvy se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a oznámí se prostřednictvím veškerých vhodných kanálů, případně i včetně skupiny zástupců států, aby byla v zájmu dosažení cílů společného podniku zajištěna co nejširší účast.
2.  
Výkonný ředitel posoudí žádosti o členství za asistence nezávislých odborníků a případně příslušných orgánů společného podniku na základě doložených znalostí, zkušeností a přidané hodnoty žadatele při dosahování cílů společného podniku, finančního zdraví žadatele a jeho dlouhodobého závazku týkajícího se finančních a věcných příspěvků pro společný podnik a s ohledem na možný střet zájmů.
3.  
Žádosti o členství posuzuje a schvaluje nebo zamítá správní rada.

Článek 8

Změny nebo ukončení členství

1.  
Každý člen společného podniku může své členství v daném společném podniku ukončit. Ukončení členství nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců ode dne vyrozumění výkonného ředitele společného podniku, který informuje ostatní členy. Ode dne ukončení členství je člen zproštěn veškerých závazků kromě těch, které společný podnik schválil nebo které mu vznikly před ukončením členství, není-li vzájemně dohodnuto jinak.
2.  
Každý soukromý člen včas informuje společný podnik o případných fúzích nebo akvizicích mezi členy, jež budou mít pravděpodobně dopad na společný podnik, nebo o převzetí člena subjektem, který není členem společného podniku.
3.  
Správní rada rozhodne o ukončení členství každého člena podle odstavce 2 s přihlédnutím k zachování kontinuity činnosti a ochraně zájmů Unie nebo společného podniku. Ukončení členství nabývá účinku a stane se neodvolatelným nejpozději šest měsíců ode dne vydání rozhodnutí správní rady nebo ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí, podle toho, co nastane dříve. Dotčený člen nebo členové se neúčastní hlasování správní rady.
4.  
Každý soukromý člen včas informuje společný podnik o jakýchkoli jiných významných změnách v jeho vlastnictví, kontrole nebo složení. Pokud se Komise domnívá, že by změna mohla mít dopad na zájem Unie nebo společného podniku z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku, může správní radě navrhnout členství dotčeného soukromého člena ukončit. O ukončení členství dotčeného soukromého člena rozhodne správní rada. Dotčený soukromý člen se neúčastní hlasování správní rady.
5.  
Ukončení členství nabývá účinku a stane se neodvolatelným nejpozději šest měsíců ode dne vydání rozhodnutí správní rady nebo ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí, podle toho, co nastane dříve.
6.  
Správní rada může ukončit členství kteréhokoli člena, který neplní své povinnosti podle tohoto nařízení. Použije se obdobně postup podle čl. 28 odst. 6.
7.  
Komise může případně soukromé členy požádat, aby přijali vhodná opatření k zajištění ochrany zájmů Unie a společného podniku z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.
8.  
Dojde-li ke změně členství nebo k jeho ukončení, zveřejní společný podnik neprodleně na svých internetových stránkách aktuální seznam svých členů společně s datem, kdy tato změna nabývá účinku.
9.  
Ve vhodných případech a s výhradou čl. 16 odst. 3 rozhodne správní rada o přerozdělení hlasovacích práv ve správní radě v důsledku změny členství nebo v důsledku ukončení členství.

Článek 9

Přispívající partneři

1.  
Každý potenciální přispívající partner ve smyslu čl. 2 bodu 7 předloží správní radě podpůrný dopis. V podpůrném dopise je upřesněna oblast působnosti partnerství, pokud jde o předmět, činnosti a dobu jejich trvání, a je v něm stanoven příspěvek žadatele do společného podniku.
2.  
Správní rada podpůrný dopis posoudí a žádost schválí nebo zamítne.
3.  
Přispívající partneři nemají hlasovací práva ve správní radě společného podniku.

Článek 10

Finanční příspěvek Unie

1.  
Finanční příspěvek Unie pro společné podniky, včetně prostředků Evropského hospodářského prostoru (EHP), pokrývá administrativní a provozní náklady až do maximální výše stanovené v části druhé za předpokladu, že tato částka je přinejmenším stejně vysoká jako příspěvek jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů.

▼M1

2.  
Částku příspěvku Unie uvedeného v části druhé lze navýšit o příspěvky třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa v souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa v příslušných případech k programu Digitální Evropa v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/694 za předpokladu, že celková částka, o kterou se příspěvek Unie navyšuje, je přinejmenším stejně vysoká jako příspěvek jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů.
3.  
Příspěvek Unie se vyplácí z prostředků v souhrnném rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program, kterým se provádí program Horizont Evropa a v příslušných případech na program Digitální Evropa, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) bodem iv) a článkem 154 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 v případě subjektů uvedených v článku 71 zmíněného nařízení.

▼B

4.  
Dodatečné finanční prostředky Unie, jež doplňují příspěvek uvedený v odstavci 3 tohoto článku, lze společným podnikům svěřit podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu iv) a článku 154 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
5.  
Na příspěvky odpovídající dodatečným úkolům, kterými byl společný podnik pověřen podle odstavce 4 tohoto článku nebo podle čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení, se použijí požadavky stanovené v článku 155 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
6.  
Dodatečné příspěvky z programů Unie, jež odpovídají dodatečným úkolům, kterými byl společný podnik pověřen podle odstavce 4 tohoto článku nebo podle čl. 5 odst. 3, se nezapočítávají do výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie uvedeného v části druhé.

Článek 11

Příspěvky jiných členů než Unie a přispívajících partnerů

1.  

Není-li v části druhé stanoveno jinak, sestávají příspěvky soukromých členů z finančních příspěvků a z:

a) 

věcných příspěvků na provozní činnost;

b) 

věcných příspěvků na dodatečné činnosti schválené správní radou podle čl. 17 odst. 2 písm. n).

2.  
Není-li v části druhé stanoveno jinak, podávají soukromí členové každý rok nejpozději do 31. května příslušné správní radě zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odst. 1 písm. b), které byly poskytnuty v každém z předchozích rozpočtových let. Pro účely ocenění těchto příspěvků se náklady stanovují pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, platných účetních standardů země, v níž jsou jednotlivé subjekty usazeny, a podle platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady osvědčuje nezávislý auditní subjekt, kterého jmenuje dotčený subjekt, a nesmí být auditovány dotčeným společným podnikem ani žádným subjektem Unie. Pokud na základě ověření vznikne nejistota, dotčený společný podnik může metodu oceňování ověřit. V řádně odůvodněných případech může správní rada při oceňování těchto příspěvků schválit použití jednorázových částek nebo jednotkových nákladů.
3.  
Příspěvky zúčastněných států sestávají z finančních příspěvků. Zúčastněné státy podají do 31. ledna každého roku správní radě zprávu o finančních příspěvcích poskytnutých v předchozím rozpočtovém roce.
4.  
Příspěvky mezinárodních organizací sestávají z finančních příspěvků a věcných příspěvků na provozní činnost, není-li v části druhé stanoveno jinak.
5.  
Příspěvky přispívajících partnerů odpovídají částkám, které přispívající partneři přislíbili v dopise vyjadřujícím souhlas v době, kdy se stali přispívajícím partnerem, a sestávají z finančních příspěvků a věcných příspěvků na provozní činnost.
6.  

Komise může v následujících případech ukončit, poměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie společnému podniku nebo případně zahájit postup likvidace podle článku 45:

a) 

pokud dotčený společný podnik nersplňuje podmínky pro svěření příspěvku Unie;

b) 

pokud jiní členové než Unie nebo jejich členské subjekty či jejich přidružené subjekty nepřispívají nebo přispívají jen částečně, nedodržují lhůty pro příspěvky stanovené v odstavci 2 s ohledem na příspěvky podle odstavců 1, 4 a 5 tohoto článku;

c) 

v důsledku hodnocení uvedených v čl. 171 odst. 2.

7.  
Rozhodnutí Komise o ukončení, poměrném snížení nebo pozastavení finančního příspěvku Unie neomezuje úhradu způsobilých nákladů již vzniklých jiným členům než Unie před oznámením rozhodnutí společnému podniku.
8.  
Na základě postupu podle čl. 28 odst. 6 je kterýkoli jiný člen společného podniku než Unie, který neplní své závazky týkající se příspěvků podle tohoto nařízení, vyloučen z hlasování ve správní radě do té doby, než své povinnosti splní. Pokud některý z těchto členů nesplní své povinnosti ani po uplynutí dodatečné lhůty v délce šesti měsíců, jeho členství se zruší, nerozhodne-li v řádně odůvodněných případech správní rada jinak. Dotčený subjekt se neúčastní hlasování ve správní radě.

Článek 12

Správa příspěvků zúčastněných států

1.  
Každý zúčastněný stát přijme orientační závazek ve výši svých národních finančních příspěvků do společného podniku. Tento závazek musí být učiněn před přijetím pracovního programu.

▼M1

Kromě kritérií stanovených v článku 22 nařízení o programu Horizont Evropa nebo, v případě společného podniku pro čipy, v článku 18 nařízení (EU) 2021/694 může pracovní program v příloze obsahovat kritéria způsobilosti týkající se vnitrostátních právních subjektů.

Každý zúčastněný stát pověří společný podnik hodnocením návrhů podle nařízení o programu Horizont Evropa, a případně podle nařízení (EU) 2021/694.

▼B

Výběr návrhů vychází z pořadníku předloženého hodnotícím výborem. Orgán odpovědný za výběr se může v řádně odůvodněných případech od tohoto pořadníku odchýlit, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu, aby zajistil celkovou ucelenost přístupu v rámci portfolia.

Každý zúčastněný stát má právo veta ve všech otázkách týkajících se využívání jeho vlastních vnitrostátních finančních příspěvků do společného podniku v případě žadatelů usazených v těchto zúčastněných státech, a to na základě vnitrostátních strategických priorit.

2.  
Každý zúčastněný stát uzavře se společným podnikem jednu nebo více administrativních dohod, jimiž se stanoví koordinační mechanismus pro platby a vykazování příspěvků žadatelům usazeným v daném zúčastněném státě. Tato dohoda obsahuje harmonogram, platební podmínky a požadavky na vykazování a audit.

Každý zúčastněný stát usiluje o sladění svého harmonogramu plateb a požadavků na vykazování a auditů s harmonogramem, požadavky na vykazování a audity společného podniku a o sblížení svých pravidel způsobilosti nákladů s pravidly programu Horizont Evropa.

3.  
V dohodě uvedené v odstavci 2 může každý zúčastněný stát pověřit společný podnik výplatou svého příspěvku příjemcům z příslušného zúčastněného státu. Po výběru návrhů se zúčastněný stát zaváže poskytnout nezbytnou částku na platby. Auditní orgány zúčastněného státu mohou provádět audit příslušných národních příspěvků.

KAPITOLA 3

Organizace společných podniků

Článek 13

Synergie a účelnost v rámci ujednání o administrativní podpoře

1.  

Do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost uzavřou společné podniky dohody o úrovni služeb za účelem provádění ujednání o administrativní podpoře, není-li v části druhé stanoveno jinak, a s výhradou nutnosti zaručit rovnocennou úroveň ochrany finančních zájmů Unie při svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu společným podnikům. S výhradou potvrzení realizovatelnosti a po ověření zdrojů upravují tato ujednání alespoň tyto oblasti:

a) 

podpora lidských zdrojů;

b) 

právní podpora;

c) 

informační a komunikační technologie;

d) 

účetnictví (s výjimkou pokladny);

e) 

komunikace;

f) 

logistika, akce a správa zasedacích místností;

g) 

podpora strategie v oblasti auditu a boje proti podvodům.

2.  
Provádění ujednání o administrativní podpoře uvedených v odstavci 1 zajišťuje jeden či více zvolených společných podniků pro všechny ostatní. Provádění vzájemně propojených ujednání je ponecháno v rámci téhož společného podniku v rozsahu vhodném pro efektivní a účelné plnění dotčených úkolů, aby byla zajištěna soudržná organizační struktura.
3.  
Dohody o úrovni služeb uvedené v odstavci 1 musí umožňovat převod prostředků nebo náhradu nákladů na poskytování společných služeb mezi společnými podniky.
4.  
Aniž je dotčeno přidělení na jiné úkoly v rámci společného podniku nebo jiná správní ujednání, která nemají dopad na pracovní smlouvy, mohou být zaměstnanci, kteří byli pověřeni funkcemi přenesenými za účelem provádění ujednání o administrativní podpoře, kterou zajišťuje jiný společný podnik, převedeni do tohoto společného podniku. Jestliže dotčený zaměstnanec vyjádří svůj nesouhlas písemně, může společný podnik pracovní smlouvu tohoto zaměstnance ukončit za podmínek stanovených v článku 47 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, jak jsou stanoveny v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 2 ) (dále jen „pracovní řád“).
5.  
U zaměstnanců uvedených v odstavci 4, kteří jsou převedeni do společného podniku zajišťujícího provádění ujednání o administrativní podpoře, zůstává zachován stejný typ pracovní smlouvy a funkční skupina a platová třída a má se za to, že svou funkci vykonávali po celou dobu v tomto společném podniku.

Článek 14

Orgány společných podniků

1.  
Každý společný podnik má správní radu, výkonného ředitele a s výjimkou společných podniků, v nichž jsou ve správní radě zastoupeny státy, skupinu zástupců států.
2.  
Společný podnik může mít rovněž vědecký poradní orgán a skupinu zúčastněných stran a jakýkoli jiný orgán podle ustanovení v části druhé.
3.  
Při plnění svých úkolů sleduje každý orgán společných podniků pouze cíle stanovené v tomto nařízení a jedná pouze v rozsahu činností společného podniku za účelem, pro který byl zřízen.
4.  
Aniž je dotčen odstavec 3, mohou orgány dvou či více společných podniků rozhodnout o navázání strukturované spolupráce, mimo jiné i prostřednictvím pravidelných zasedání nebo společných výborů.

ODDÍL 1

Správní rada

Článek 15

Složení správní rady

1.  
Správní rada je složena nejméně ze dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie a určitého počtu zástupců každého člena společného podniku jiného než Unie, jak je stanoveno v části druhé ve vztahu k jednotlivým společným podnikům.
2.  
Pokud v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) patří ke členům společného podniku zúčastněné státy, je do správní rady jmenován jeden zástupce každého zúčastněného státu.

Článek 16

Fungování správní rady

1.  
Zástupci členů ve správní radě vynaloží veškeré úsilí, aby přijímali rozhodnutí na základě obecné shody. Není-li dosaženo shody, hlasuje se. Rozhodnutí se pokládá za přijaté většinou alespoň 75 % hlasů, včetně hlasů těch zástupců, kteří nejsou přítomni, ale bez započítání hlasů zástupců, kteří se zdrželi hlasování.

Přijímání rozhodnutí správní radou může podléhat rovněž příslušným zvláštním pravidlům stanoveným v části druhé.

2.  
K tomu, aby byla správní rada usnášeníschopná, je nezbytná přítomnost Komise, alespoň 50 % soukromých členů a případně alespoň 50 % delegátů zúčastněných států.
3.  
Unie má 50 % hlasovacích práv, není-li v části druhé stanoveno jinak. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná.

Na hlasovací práva jiných členů než Unie se vztahují zvláštní pravidla stanovená v části druhé. Není-li v části druhé stanoveno jinak, každý ze zástupců jiných členů než Unie má rovný počet hlasů.

4.  
Předseda správní rady je jmenován na základě ročního rotačního systému střídavě Unií a ostatními zástupci, není-li v části druhé stanoveno jinak.
5.  
Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Mimořádná zasedání lze svolat na žádost předsedy, výkonného ředitele, Komise nebo většiny zástupců jiných členů než Unie či zúčastněných států. Zasedání správní rady svolává předseda a konají se v sídle dotčeného společného podniku, nerozhodne-li v řádně odůvodněných případech správní rada jinak. Pořad jednání pro zasedání, jakož i rozhodnutí se včas zveřejní na internetových stránkách příslušného společného podniku.
6.  
Výkonný ředitel se účastní zasedání a má právo účastnit se debaty, nemá však hlasovací právo.
7.  
Předseda a místopředseda skupiny zástupců států mají na zasedáních správní rady status pozorovatele. Předsedové ostatních orgánů dotčeného společného podniku mají právo účastnit se zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li projednávány záležitosti spadající do jejich působnosti. Pozorovatelé se mohou účastnit jednání, nemají však hlasovací právo.
8.  
V jednotlivých případech může předseda na zasedání přizvat jako pozorovatele i jiné osoby, zejména zástupce jiných evropských partnerství, výkonných nebo regulačních agentur, regionálních orgánů v Unii a evropských technologických platforem, s výhradou pravidel týkajících se zachování důvěrnosti a střetu zájmů.
9.  
Zástupci členů nejsou osobně odpovědní za kroky, které podnikli ve funkci zástupců ve správní radě, kromě případů hrubé nedbalosti nebo úmyslného pochybení.
10.  
Správní rada přijme svůj jednací řád.
11.  
Zástupci členů a pozorovatelé jsou vázáni ustanoveními kodexu chování, který stanoví jejich povinnosti chránit integritu a pověst dotčeného společného podniku a Unie.

Článek 17

Úkoly správní rady

1.  
Správní rada je rozhodovacím orgánem každého společného podniku. Nese celkovou odpovědnost za strategické směřování, koherenci s příslušnými cíli a politikami Unie a operace dotčeného společného podniku a dohlíží na provádění jeho činností.

Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace a soudržnosti činností společných podniků s relevantními činnostmi programů financování Unie s cílem podporovat synergické působení a doplňkovost a současně zamezit zdvojování při určování priorit, které spadají do kooperativního výzkumu.

2.  

Správní rada plní tyto úkoly:

a) 

přijímá opatření k plnění obecných, specifických a operačních cílů společného podniku, posuzuje jejich efektivitu a dopad, zajišťuje důkladné a včasné sledování pokroku programu společného podniku pro výzkum a inovace a jednotlivých akcí ve vztahu k prioritám Unie a strategickému programu výzkumu a inovací, a to i ve vztahu k doplňkovosti s regionálními nebo vnitrostátními programy, a přijímá nápravná opatření, je-li třeba zajistit, aby společný podnik plnil své cíle;

b) 

posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti o členství v souladu s článkem 7;

c) 

posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti potenciálních přispívajících partnerů v souladu s článkem 9;

d) 

rozhoduje o ukončení členství ve společném podniku v případě kteréhokoli člena, který neplní své povinnosti podle tohoto nařízení nebo podle čl. 8 odst. 2 a 3;

e) 

v souladu s článkem 27 přijímá finanční pravidla společného podniku;

f) 

přijímá roční rozpočet a plán pracovních míst s uvedením počtu stálých a dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřených v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku;

g) 

rozhoduje o rozdělení administrativních nákladů mezi jiné členy než Unie, pokud tito členové nedospějí k dohodě podle čl. 28 odst. 2, s ohledem na možnou nerovnováhu jejich administrativních závazků ve srovnání s jejich účastí;

h) 

v souladu s odstavcem 4 tohoto článku vykonává ve vztahu k zaměstnancům společného podniku pravomoci, které služební řád úředníků Evropské unie stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (dále jen „služební řád“) svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

i) 

jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky;

j) 

při zahájení činnosti společného podniku přijímá strategický program výzkumu a inovací a během doby trvání programu Horizont Evropa jej v případě potřeby aktualizuje. Strategický program výzkumu a inovací určuje cílený dopad partnerství, předpokládané portfolio činností, očekávané měřitelné výsledky, zdroje, výstupy a milníky ve stanoveném časovém rámci. Určuje rovněž ostatní evropská partnerství, s nimiž společný podnik naváže formální a pravidelnou spolupráci, a možnosti synergií mezi akcemi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami na základě informací obdržených zúčastněnými státy nebo skupinou zástupců států, jakož i synergie s dalšími programy a politikami Unie;

k) 

po zohlednění stanoviska skupiny zástupců států přijímá pracovní program a odpovídající odhady výdajů podle návrhu výkonného ředitele za účelem provádění strategického programu výzkumu a inovací, včetně administrativních činností, obsahu výzev k podávání návrhů, případných podmínek pro zacházení s návrhy ex aequo v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení o programu Horizont Evropa a jeho pracovních programů, oblastí výzkumu, jež jsou předmětem společných výzev a spolupráce s jinými partnerstvími či synergií s jinými programy Unie, platné míry financování, jakož i souvisejících pravidel pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu, přičemž je zvláštní pozornost věnována zpětné vazbě ohledně požadavků politiky;

l) 

v relevantních případech omezí účast na zvláštních akcích v pracovním programu v souladu s čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa a v souladu s postojem dohodnutým v jednotlivých případech mezi Komisí a členskými státy ve skupině zástupců států, není-li v části druhé stanoveno jinak;

m) 

přijímá opatření pro přilákání nových účastníků, zejména malých a středních podniků, vysokoškolských institucí a výzkumných organizací, k účasti na činnostech a akcích společného podniku, mimo jiné i tím, že je povzbudí, aby se stali soukromými členy nebo členskými subjekty soukromých členů;

n) 

schvaluje roční plán dodatečných činností stanovený v příloze hlavní části pracovního programu, a to na základě návrhu jiných členů než Unie a po konzultaci s vědeckým poradním orgánem či orgánem uvedeným v části druhé a po zohlednění stanoviska skupiny zástupců států;

o) 

zajišťuje strategické směřování, co se týká spolupráce s jinými evropskými partnerstvími, a to v souladu se strategickým programem výzkumu a inovací;

p) 

posuzuje a schvaluje konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, včetně odpovídajících výdajů a rozpočtu vyhrazeného na společné výzvy s dalšími evropskými partnerstvími;

q) 

vydává stanovisko ke konečné účetní závěrce společného podniku;

r) 

zabezpečuje případné zřízení útvaru interního auditu společného podniku;

s) 

na základě doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;

t) 

na doporučení výkonného ředitele schvaluje komunikační politiku společného podniku;

u) 

není-li v části druhé stanoveno jinak, schvaluje seznam vybraných akcí, jež mají být financovány;

v) 

přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

w) 

přijímá pravidla pro vysílání národních odborníků do společných podniků nebo využívání stážistů;

x) 

v případě potřeby zřizuje poradní nebo pracovní skupiny, mimo jiné i ve spolupráci s dalšími společnými podniky, a to kromě orgánů společného podniku uvedených v článku 14, na stanovenou dobu a pro zvláštní účely;

y) 

případně předkládá Komisi žádosti o změnu tohoto nařízení;

z) 

vyžádá si od vědeckého poradního orgánu společného podniku nebo jeho členů vědecké poradenství nebo analýzu týkající se konkrétních záležitostí, včetně vývoje v souvisejících odvětvích;

a1) 

do konce roku 2023 přijme plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa, a to na základě doporučení výkonného ředitele;

b1) 

zajistí provedení veškerých úkolů, které nejsou specificky přiděleny určitému orgánu společného podniku, s výhradou možnosti, že správní rada může tento úkol přidělit jinému orgánu dotčeného společného podniku.

3.  
Na správní radu společného podniku se mohou vztahovat také zvláštní pravidla stanovená v části druhé.
4.  
V souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijme správní rada rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým se výkonnému řediteli svěřují příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a stanoví podmínky, za nichž lze výkon těchto přenesených pravomocí pozastavit. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.
5.  
Před hlasováním správní rada v největší možné míře zohlední případná stanoviska, doporučení nebo návrhy skupiny zástupců států. Správní rada bez zbytečného prodlení informuje skupinu zástupců států o opatřeních přijatých v návaznosti na tato stanoviska, doporučení nebo návrhy, nebo podá zdůvodnění, nebyla-li žádná z těchto opatření přijata.

ODDÍL 2

Výkonný ředitel

Článek 18

Jmenování, odvolání a prodloužení funkčního období výkonného ředitele

1.  
Komise po konzultaci s jinými členy společného podniku než Unie navrhne seznam pokud možno alespoň tří uchazečů o místo výkonného ředitele. Jednotlivé typy jiných členů společného podniku než Unie za účelem této konzultace jmenují jménem správní rady jednoho zástupce a jednoho pozorovatele.
2.  
Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a dovedností, a to ze seznamu uchazečů navrženého Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, které respektuje zásadu vyváženého genderového zastoupení.
3.  
Výkonný ředitel je zaměstnancem a působí jako dočasný zaměstnanec společného podniku podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem společného podniku předseda správní rady.

4.  
Funkční období výkonného ředitele je čtyřleté. Na konci tohoto období Komise po konzultaci s jinými členy než Unie posoudí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy pro společný podnik.
5.  
Správní rada společného podniku může na návrh Komise, jenž zohlední posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující tři roky.
6.  
Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
7.  
Výkonný ředitel může být po konzultaci se skupinou zástupců států a s jinými členy společného podniku než Unie odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

Článek 19

Úkoly výkonného ředitele

1.  
Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku v souladu s rozhodnutími správní rady. Poskytuje správní radě veškeré informace nezbytné pro výkon jejích funkcí. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů Unie a správní rady, výkonný ředitel nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.
2.  
Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku. Je odpovědný správní radě společného podniku.
3.  
Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku a zajišťuje koordinaci mezi jeho různými orgány a útvary.
4.  

Výkonný ředitel vykonává tyto úkoly společného podniku:

a) 

zajišťuje udržitelné a účinné řízení společného podniku a účinné provádění pracovního programu;

b) 

připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu a plán pracovních míst;

c) 

připravuje a po zohlednění stanoviska skupiny zástupců států nebo případně rady správních orgánů předkládá správní radě k přijetí pracovní program společného podniku a odpovídající odhady výdajů na provádění strategického programu výzkumu a inovací;

d) 

předkládá správní radě k vyjádření roční účetní závěrku společného podniku;

e) 

připravuje a předkládá správní radě k posouzení a schválení konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, včetně informací o odpovídajících výdajích a příspěvcích jiných členů než Unie uvedených v čl. 11 odst. 1;

f) 

sleduje příspěvky uvedené v čl. 11 odst. 1, podává správní radě pravidelné zprávy o pokroku při dosahování cílů a v případě potřeby navrhuje nápravná opatření;

g) 

sleduje provádění opatření pro přilákání nových účastníků, zejména malých a středních podniků, vysokoškolských institucí a výzkumných organizací;

h) 

navazuje formální a pravidelnou spolupráci s evropskými partnerstvími uvedenými ve strategickém programu výzkumu a inovací a v souladu se strategickým směřováním stanoveným správní radou;

i) 

v souvislosti s použitím čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa na vyzvání předsedy pravidelně informuje relevantní složení programového výboru v rámci programu Horizont Evropa, a to v návaznosti na odpovědnost Komise informovat programový výbor podle čl. 14 odst. 7 a přílohy III zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa, a zejména před přijetím pracovního programu společného podniku;

j) 

správní radě nebo případně radě správních orgánů předkládá ke schválení seznam akcí, které byly vybrány k financování společným podnikem;

k) 

posuzuje žádosti přidružených členů společného podniku na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu a předkládá správní radě návrhy týkající se přidružených členů;

l) 

pravidelně informuje ostatní orgány společného podniku o všech záležitostech, které jsou pro jejich úlohu relevantní;

m) 

jménem společného podniku podepisuje jednotlivé grantové dohody a rozhodnutí, jež spadají do jeho pravomoci;

n) 

jménem společného podniku podepisuje smlouvy na veřejné zakázky;

o) 

zajišťuje sledování programu a posuzování pokroku v porovnání s relevantními ukazateli dopadů a specifickými cíli společného podniku stanovenými v části druhé, pod dohledem správní rady a případně v koordinaci s poradními orgány, a v souladu s článkem 171;

p) 

provádí komunikační politiku společného podniku;

q) 

organizuje a řídí činnost a zaměstnance společného podniku a dohlíží na ně v mezích svého pověření správní radou;

r) 

zavádí účinný a účelný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách;

s) 

chrání finanční zájmy Unie a dalších členů uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;

t) 

zajišťuje provádění posouzení a řízení rizik pro společný podnik;

u) 

přijímá veškerá další opatření potřebná pro posouzení pokroku dosaženého společným podnikem při plnění jeho cílů;

v) 

připravuje a předkládá správní radě k přijetí plán postupného ukončování financování společného podniku z programu Horizont Evropa;

w) 

plní veškeré další úkoly, které mu svěřila nebo které na něj přenesla správní rada nebo které se vyžadují podle tohoto nařízení;

x) 

je oprávněn přenést své pravomoci na jiné zaměstnance s výhradou pravidel, která budou přijata podle čl. 17 odst. 4.

5.  
Na výkonného ředitele se mohou vztahovat rovněž zvláštní pravidla stanovená v části druhé.
6.  

Výkonný ředitel zřizuje programovou kancelář, která pod jeho vedením plní veškeré podpůrné úkoly společného podniku vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku a plní zejména tyto úkoly:

a) 

poskytuje podporu při zavádění a správě vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly společného podniku;

b) 

řídí provádění pracovního programu společného podniku během celého cyklu provádění;

c) 

poskytuje členům společného podniku a jeho orgánům všechny relevantní a včasné informace a veškerou podporu, jež potřebují pro výkon svých povinností;

d) 

působí jako sekretariát orgánů společného podniku a poskytuje podporu případným poradním skupinám zřízeným správní radou.

ODDÍL 3

Poradní orgány

Článek 20

Skupina zástupců států

1.  
S výjimkou případů, kdy se členské státy a přidružené země účastní společného podniku jako členové nebo členské subjekty členů, zřídí společné podniky skupinu zástupců států, jak je uvedeno v části druhé, s výhradou ustanovení tohoto článku.
2.  
Skupina zástupců států je složena nejvýše ze dvou zástupců a nejvýše ze dvou náhradníků z každého členského státu a z každé přidružené země. Skupina zástupců států si ze svých členů volí předsedu a místopředsedu.
3.  
Skupina zástupců států se schází nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává její předseda nebo alespoň třetina členů skupiny zástupců států. Zasedání se jako pozorovatelé účastní předseda správní rady a výkonný ředitel nebo jejich zástupci, pokud je předseda skupiny zástupců států požádá o poskytnutí informací o konkrétních záležitostech.
4.  
Zasedání skupiny zástupců států mohou být upravena případnými relevantními zvláštními ustanoveními uvedenými v části druhé.
5.  
Předseda skupiny zástupců států může přizvat i další osoby, zejména zástupce relevantních federálních nebo regionálních orgánů v rámci Unie, zástupce vysokoškolských institucí a organizací provádějících výzkum, zástupce sdružení malých a středních podniků nebo odvětvových sdružení a zástupce jiných orgánů společného podniku, aby se zasedání účastnili jako pozorovatelé.
6.  
Pořad jednání a podklady pro zasedání skupiny zástupců států se rozesílají s dostatečným předstihem, aby bylo zajištěno náležité zastoupení každého členského státu a přidružené země. Pořad jednání se pro informaci včas zasílá rovněž správní radě.
7.  

Skupina zástupců států je konzultována, a zejména přezkoumává informace a vydává stanoviska týkající se těchto záležitostí:

a) 

pokroku dosaženého při plnění programu společného podniku a dosahování jeho cílů a předpokládaných dopadů v rámci programu Horizont Evropa, a to i pokud jde o informace o výzvách k podávání návrhů a o obdržených návrzích, jakož i postup hodnocení návrhů;

b) 

aktualizace strategického programu výzkumu a inovací nebo jeho ekvivalentu v souladu se strategickým plánem programu Horizont Evropa a s dalšími finančními nástroji Unie a členských států;

c) 

vazeb na program Horizont Evropa a jiné unijní, vnitrostátní a případně regionální iniciativy, včetně fondů politiky soudržnosti, v souladu se strategiemi pro inteligentní specializaci;

d) 

návrhů pracovních programů, včetně obsahu výzev k podávání návrhů, týkajících se zejména výzkumných témat souvisejících s nižšími úrovněmi technologické připravenosti, jež jsou obsaženy v návrzích pracovních programů, a uplatňování kritérií způsobilosti;

e) 

zapojení malých a středních podniků, začínajících podniků, vysokoškolských institucí a výzkumných organizací a opatření přijatých na podporu účasti nových účastníků;

f) 

opatření přijatých za účelem šíření a využívání výsledků v rámci celého hodnotového řetězce;

g) 

výroční zprávy o činnosti.

8.  
Za účelem dosažení dohodnutého postoje uvedeného v čl. 17 odst. 2 písm. l) zahrnuje skupina zástupců států pouze členské státy. Jednací řád skupiny zástupců států dále stanoví postup pro dosažení dohody o tomto postoji.
9.  

Skupina zástupců států případně podává rovněž pravidelně zprávy správní radě a zajišťuje se společným podnikem kontakt ohledně:

a) 

stavu relevantních vnitrostátních nebo regionálních programů pro výzkum a inovace a určení možných oblastí spolupráce, včetně přijatých nebo plánovaných konkrétních kroků k zavádění a využívání relevantních technologií a inovativních řešení;

b) 

konkrétních opatření přijatých na vnitrostátní nebo regionální úrovni, pokud jde o šíření výsledků, specializované odborné semináře a komunikační činnosti;

c) 

konkrétních opatření přijatých na vnitrostátní nebo regionální úrovni s ohledem na činnosti týkající se zavádění ve vztahu ke každému příslušnému společnému podniku;

d) 

vnitrostátních nebo regionálních politik a iniciativ k zajištění doplňkovosti s ohledem na strategický program výzkumu a inovací a roční pracovní programy společného podniku.

10.  
Skupina zástupců států na konci každého kalendářního roku předloží zprávu popisující vnitrostátní nebo regionální politiky v oblasti působnosti společného podniku, v níž jsou určeny konkrétní způsoby spolupráce s akcemi financovanými společným podnikem.
11.  
Skupina zástupců států může z vlastního podnětu podávat správní radě nebo výkonnému řediteli stanoviska, doporučení nebo návrhy v technických, řídicích a finančních záležitostech, jakož i k pracovním programům a jiným dokumentům, zejména pokud mají vliv na vnitrostátní nebo regionální zájmy.
12.  
Skupině zástupců států jsou pravidelně poskytovány včasné a relevantní informace, včetně rozčlenění podle jednotlivých zemí, mimo jiné i o žádosti o grant a účasti na nepřímých akcích financovaných společným podnikem, o výsledcích hodnocení jednotlivých výzev k podávání návrhů a provádění jednotlivých projektů, o synergiích s dalšími relevantními programy Unie a dalšími evropskými partnerstvími, o dodatečných činnostech, o skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích a o plnění rozpočtu společného podniku.
13.  
Skupina zástupců států přijme svůj jednací řád s náležitým zohledněním článků 33 a 42.
14.  
Jeden či více společných podniků může zřídit společnou skupinu zástupců států v souladu s příslušnými ustanoveními obsaženými v části druhé.

Článek 21

Vědecký výbor

1.  

Není-li v části druhé stanoveno jinak, vyžádají si společné podniky nezávislé vědecké poradenství prostřednictvím:

a) 

vědeckého poradního orgánu, který společný podnik zřídí v souladu s příslušnými ustanoveními obsaženými v části druhé a s výhradou ustanovení tohoto článku; nebo

b) 

žádostí ad hoc o nezávislé odborné znalosti předložených správní radou společnému podniku ohledně konkrétních otázek.

2.  
Mezi členy vědeckého poradního orgánu je zajištěno vyvážené zastoupení odborníků v rámci oblasti působnosti společného podniku, včetně vyváženého genderového a zeměpisného zastoupení. Členové vědeckého poradního orgánu společně disponují potřebnými kompetencemi a odbornými znalostmi vztahujícími se na danou technickou oblast za účelem poskytování doporučení společnému podniku, která jsou založena na vědeckých poznatcích, přičemž přihlížejí ke klimatickému, environmentálnímu a socioekonomickému dopadu těchto doporučení a cílům společného podniku.
3.  
Členové vědeckého poradního orgánu, jakož i přizvaní pozorovatelé podléhají povinnosti zachovávat profesní tajemství, která se na základě Smluv a příslušných prováděcích pravidel vztahuje na všechny členy orgánů a jejich zaměstnance, jakož i bezpečnostním pravidlům Komise, pokud jde o ochranu citlivých neutajovaných a utajovaných informací Unie, jak jsou stanovena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 ( 3 ) a (EU, Euratom) 2015/444 ( 4 ).
4.  
Správní rada stanoví otevřené výběrové řízení včetně konkrétních kritérií pro složení vědeckého poradního orgánu společného podniku a jeho členy jmenuje. Správní rada zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států.
5.  
Vědecký poradní orgán volí ze svých členů svého předsedu.
6.  
Vědecký poradní orgán se schází nejméně dvakrát ročně a jeho zasedání svolává předseda. Předseda může přizvat další osoby, aby se účastnily jeho zasedání jako pozorovatelé. Vědecký poradní orgán přijme svůj jednací řád. Pořad jednání pro zasedání se včas zveřejní na internetových stránkách příslušného společného podniku.
7.  

Vědecký poradní orgán plní tyto úkoly:

a) 

poskytuje poradenství ohledně vědeckých priorit, jimiž se mají pracovní programy zabývat, včetně rozsahu výzev k podávání návrhů, a to v souladu se strategickým programem výzkumu a inovací a strategickým plánem programu Horizont Evropa;

b) 

poskytuje poradenství týkající se vědeckých výsledků popsaných ve výroční zprávě o činnosti;

c) 

s ohledem na pokrok při provádění strategického programu výzkumu a inovací a jednotlivých akcí navrhuje správní radě v případě potřeby nápravná opatření nebo změnu směřování;

d) 

poskytuje nezávislé poradenství a vědeckou analýzu ohledně konkrétních záležitostí podle požadavků správní rady, zejména co se týká vývoje v souvisejících odvětvích či na podporu posouzení žádostí případných přidružených členů a přispívajících partnerů;

e) 

je-li tak stanoveno v části druhé, hodnotí výsledky technologických a inovačních akcí, které financuje společný podnik, a podává zprávy správní radě;

f) 

je-li tak stanoveno v části druhé, účastní se výborů pro integraci odvětví, které jsou zřízeny mezi evropskými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa specificky za účelem zajištění synergií;

g) 

provádí veškeré další úkoly stanovené v části druhé.

8.  
Po každém zasedání vědeckého poradního orgánu předloží jeho předseda správní radě zprávu obsahující stanoviska orgánu a jeho členů k záležitostem projednávaným na zasedání. Tato zpráva je v co největší možné míře zveřejněna na internetových stránkách příslušného společného podniku.
9.  
Vědecký poradní orgán může z vlastního podnětu správní radě doporučit, aby jej konzultovala ohledně konkrétních bodů, jež nejsou zahrnuty v úkolech uvedených v odstavci 7. Tato zpráva je v co největší možné míře zveřejněna na internetových stránkách příslušného společného podniku.
10.  
Pokud nejsou doporučení vědeckého poradního orgánu týkající se pracovního programu a strategického programu výzkumu a inovací dodržena, je vědecký poradní orgán informován o důvodech tohoto nedodržování.

Článek 22

Skupina zúčastněných stran

1.  
Společné podniky mohou zřídit skupinu zúčastněných stran podle příslušných ustanovení v části druhé a s výhradou tohoto článku.
2.  
Skupina zúčastněných stran je otevřena všem zúčastněným subjektům z veřejného i soukromého sektoru, včetně organizovaných skupin, které působí v oblasti společného podniku, mezinárodním zájmovým skupinám z členských států, přidružených zemí nebo i z dalších zemí.
3.  
Správní rada stanoví zvláštní kritéria a výběrové řízení pro složení skupiny zúčastněných stran a usiluje o vyvážené zastoupení z hlediska zeměpisného rozložení, genderu, odvětví i odborných znalostí zúčastněných stran. Správní rada případně zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států.
4.  
Skupina zúčastněných stran je pravidelně informována o činnostech společného podniku a je vyzvána k podání připomínek k plánovaným iniciativám společného podniku.
5.  
Zasedání skupiny zúčastněných stran svolává výkonný ředitel.
6.  
Výkonný ředitel může správní radě doporučit, aby se skupinou zúčastněných stran konzultovala konkrétní otázky. Uskuteční-li se tyto konzultace, je po příslušném jednání ve skupině zúčastněných stran podána správní radě a skupině zástupců států zpráva, která je zveřejněna na internetových stránkách příslušného společného podniku.

KAPITOLA 4

Finanční a provozní ustanovení

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 23

Soudržné uplatňování omezení účasti

Společný podnik zajistí soudržnost s přístupem zaujatým pro akce financované v rámci pracovního programu Horizont Evropa přijatým v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. b) zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa, pokud jde o uplatňování čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa, jakož i s právními předpisy a pokyny Unie, které jsou relevantní pro jeho uplatňování v podobných tématech pracovního programu dotčeného společného podniku.

Článek 24

Pravidla vztahující se na činnosti financované společnými podniky

1.  
Na akce financované společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa se vztahuje nařízení o programu Horizont Evropa. V souladu s uvedeným nařízením je každý společný podnik považován za financující subjekt a poskytne finanční podporu nepřímým akcím podle článku 6 uvedeného nařízení.
2.  
Na akce financované společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa se mohou vztahovat rovněž jakákoli zvláštní ustanovení uvedená v části druhé.
3.  
Odchylně od čl. 40 odst. 4 písm. a) nařízení o programu Horizont Evropa se právo vznést námitky vztahuje i na účastníky vytvářející výsledky, kteří od společného podniku neobdrželi financování.

Článek 25

Provozní a finanční plánování

1.  
Výkonný ředitel předkládá správní radě k přijetí návrh pracovního programu.
2.  
Pracovní program se přijme do konce roku předcházejícího jeho provedení. Pracovní program a výzvy k podávání návrhů se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a programu Horizont Evropa a na podporu koordinace s celkovou strategií programu Horizont Evropa jsou pro informaci sdíleny s relevantním složením programového výboru.
3.  
Výkonný ředitel vypracovává návrh ročního rozpočtu na následující rok a předkládá jej správní radě k přijetí.
4.  
Roční rozpočet pro daný rok přijme správní rada do konce roku předcházejícího jeho plnění.
5.  
Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie a případně výše finančních příspěvků jiných členů než Unie a potenciálních přispívajících partnerů.

Článek 26

Provozní a finanční výkaznictví

1.  
Výkonný ředitel poskytuje správní radě konsolidovanou výroční zprávu o činnosti týkající se plnění jeho povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku. Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti se včas zveřejní na internetových stránkách příslušného společného podniku.
2.  

Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

a) 

výzkumu, inovacích a dalších prováděných akcích a příslušných výdajích;

b) 

předložených návrzích spolu s rozdělením podle zemí, v nichž je právní subjekt usazen, a podle typu účastníků, zejména malých a středních podniků a nových účastníků;

c) 

nepřímých akcích vybraných pro financování spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí a s uvedením příspěvku příslušného společného podniku pro jednotlivé účastníky a akce;

d) 

informace o otevřenosti společných podniků, včetně sledování kolaborativních vazeb;

e) 

dodatečných činnostech provedených jinými členy než Unie, včetně rozdělení podle zemí, v nichž jsou soukromí členové, jejich členské subjekty nebo subjekty přidružené k soukromým členům nebo jejich členským subjektům usazeni;

f) 

spolupráci s jinými evropskými partnerstvími, včetně společných výzev, a synergiích mezi akcemi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami.

3.  
Účetní společného podniku zašle v souladu s finančními pravidly společného podniku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.
4.  
Výkonný ředitel zašle v souladu s finančními pravidly společného podniku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.
5.  
Postup udělování absolutoria se provádí v souladu s finančními pravidly společného podniku.

ODDÍL 2

Finanční ustanovení

Článek 27

Finanční pravidla

1.  
Společný podnik přijme svá finanční pravidla v souladu s článkem 71 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
2.  
Finanční pravidla se zveřejní na internetových stránkách příslušného společného podniku.

Článek 28

Zdroje financování

1.  
Každý společný podnik je financován společně Unií, jinými členy než Unie a přispívajícími partnery prostřednictvím finančních příspěvků a věcných příspěvků na provozní činnost.
2.  
Jiní členové než Unie se v souladu s příslušnými finančními pravidly dohodnou na způsobu rozdělení jejich společného příspěvku.
3.  

Provozní náklady společného podniku se hradí prostřednictvím:

a) 

finančního příspěvku Unie;

b) 

finančních příspěvků soukromých členů, jejich členských nebo přidružených subjektů, přispívajících partnerů nebo mezinárodní organizace, která je členem společného podniku;

c) 

případných finančních příspěvků zúčastněných států;

d) 

věcných příspěvků vymezených v čl. 2 bodě 8.

4.  

V souladu s články 10 a 11 se zdroje společného podniku zahrnuté do jeho rozpočtu skládají z těchto příspěvků:

a) 

finančních příspěvků členů společného podniku na administrativní náklady, rozdělených každoročně rovným dílem mezi Unii a jiné členy než Unie, není-li stanoveno jinak v části druhé vzhledem ke zvláštní povaze členství ve společném podniku;

b) 

finančních příspěvků členů nebo přispívajících partnerů společného podniku na provozní náklady;

c) 

veškerých příjmů vytvořených společným podnikem;

d) 

veškerých dalších finančních příspěvků, zdrojů a příjmů.

Veškeré úroky z příspěvků uvedených v tomto odstavci se považují za jeho příjmy.

5.  
Nevyužitou část příspěvku na administrativní náklady lze použít na pokrytí provozních nákladů dotčeného společného podniku.
6.  
Pokud některý z jiných členů společného podniku než Unie neplní své závazky týkající se jejich příspěvku, informuje jej výkonný ředitel písemně a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž by měl být tento nedostatek napraven. Nesplní-li tento jiný člen než Unie svůj závazek ani po uplynutí této lhůty, informuje výkonný ředitel Komisi a případně zúčastněné státy s ohledem na možná opatření podle čl. 11 odst. 8 a dotčeného člena o tom, že je v souladu s čl. 11 odst. 8 vyloučen z hlasování ve správní radě.
7.  
Zdroje společného podniku a jeho činnosti se využívají k plnění jeho cílů a úkolů.
8.  
Společný podnik vlastní veškerý majetek vytvořený či na něj převedený za účelem plnění jeho cílů a úkolů.
9.  
S výjimkou případu likvidace společného podniku nejsou případné příjmy převyšující výdaje vyplaceny členům tohoto společného podniku, nerozhodne-li správní rada jinak.

Článek 29

Finanční závazky

1.  
Finanční závazky společného podniku nesmí překročit částku finančních prostředků, které jsou k dispozici nebo k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové a přispívající partneři zavázali.

▼M1

2.  
Rozpočtové závazky společných podniků podle čl. 3 odst. 1 písm. b), d), g) a h) mohou být rozděleny na roční splátky. Do 31. prosince 2024 nepřekročí kumulativní částka těchto rozpočtových závazků ve splátkách 50 % maximálního příspěvku Unie stanoveného v článku 10. Od ledna 2025 není ročními splátkami kryto nejméně 20 % kumulativního rozpočtu na zbývající roky.

▼B

Článek 30

Ochrana finančních zájmů členů

1.  
Společný podnik umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným tímto společným podnikem nebo Komisí, jakož i Účetnímu dvoru přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.
2.  
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) má pravomoc provádět správní šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 5 ) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 6 ) s cílem stanovit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou týkajícími se financování podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.
3.  
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) má pravomoc v souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 ( 7 ) provádět vyšetřování a trestní stíhání trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, jak je stanoveno v článku 4 uvedeného nařízení.
4.  
Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, musí dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, dotčený společný podnik, Účetní dvůr a úřady EPPO a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů, kontrol na místě a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
5.  
Každý společný podnik zajistí, aby byly finanční zájmy jeho členů přiměřeně chráněny prostřednictvím provádění nebo zadávání vhodných vnitřních a vnějších kontrol.
6.  
Každý společný podnik přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 8 ). Každý společný podnik přijme nezbytná opatření potřebná k usnadnění vnitřního vyšetřování prováděného úřadem OLAF.
7.  
Společný podnik umožní každému vnitrostátnímu kontrolnímu orgánu na jeho žádost přístup ke všem informacím týkajícím se vnitrostátních příspěvků příslušného zúčastněného státu, včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.

Článek 31

Následné audity

Audity výdajů na nepřímé akce se provádějí v souladu s článkem 53 nařízení o programu Horizont Evropa jako součást nepřímých akcí tohoto programu, zejména v souladu se strategií auditu uvedenou v čl. 53 odst. 2 zmíněného nařízení.

Článek 32

Interní audit

1.  
Interní auditor Komise má ve společném podniku stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi, a usiluje o snížení administrativní zátěže společného podnik.
2.  
Správní rada může v souladu s finančními pravidly dotčeného společného podniku zřídit útvar interního auditu.

ODDÍL 3

Provozní ustanovení

Článek 33

Důvěrnost

Aniž jsou dotčeny články 34 a 36, každý společný podnik zajistí ochranu důvěrných informací, jejichž zveřejnění mimo orgány, instituce a jiné subjekty Unie by mohlo poškodit zájmy jeho členů nebo účastníků podílejících se na činnostech příslušného společného podniku. K těmto důvěrným údajům patří mimo jiné osobní, obchodní, citlivé neutajované a utajované informace.

Článek 34

Transparentnost

Na dokumenty, které jsou v držení společného podniku, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ( 9 ).

Článek 35

Zpracovávání osobních údajů

Vyžaduje-li provádění tohoto nařízení zpracování osobních údajů, zpracují se tyto údaje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 10 ).

Článek 36

Přístup k výsledkům a informacím o návrzích

1.  
Společný podnik poskytne orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a případně i orgánům zúčastněných států přístup ke všem informacím týkajícím se jím financovaných nepřímých činností. Tyto informace obsahují příspěvky a výsledky příjemců zapojených do nepřímých akcí společného podniku nebo jakékoli jiné informace považované za nezbytné pro vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie či případně zúčastněných států. Tato přístupová práva jsou omezena na nekomerční využití a využití mimo hospodářskou soutěž a musí odpovídat příslušným předpisům o zachování důvěrnosti.
2.  
Společný podnik poskytne Komisi pro účely vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie informace obsažené v předložených návrzích. To obdobně platí případně pro zúčastněné státy, pokud jde o návrhy, které se vztahují na žadatele usazené na jejich území, s omezením na neobchodní a nekonkurenční použití a v souladu s příslušnými pravidly důvěrnosti.

KAPITOLA 5

Zaměstnanci a odpovědnost

ODDÍL 1

Zaměstnanci, výsady a imunity

Článek 37

Zaměstnanci

1.  
Na zaměstnance společných podniků se vztahují služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely uplatňování služebního řádu a pracovního řádu.
2.  
Personální zdroje se určí podle plánu pracovních míst každého společného podniku, kde je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku, v souladu s jeho ročním rozpočtem.
3.  
Zaměstnanci společného podniku se skládají z dočasných zaměstnanců a smluvních zaměstnanců.
4.  
Veškeré náklady související se zaměstnanci nese společný podnik.

Článek 38

Vyslaní národní odborníci a stážisté

1.  
Společný podnik může využívat vyslaných národních odborníků a stážistů, které přímo nezaměstnává. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku se doplní k informacím o personálních zdrojích uvedeným v čl. 37 odst. 2 v souladu s ročním rozpočtem dotčeného společného podniku.
2.  
Správní rada dotčeného společného podniku přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do příslušného společného podniku a pro zaměstnávání stážistů.

Článek 39

Výsady a imunity

Na společné podniky a jejich zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU.

ODDÍL 2

Odpovědnost

Článek 40

Odpovědnost společných podniků

1.  
Smluvní odpovědnost společného podniku se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem použitelným na danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.
2.  
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při plnění jejich povinností.
3.  
Veškeré platby společného podniku týkající se odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a výdaje a náklady vzniklé ve spojitosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje společného podniku a hrazeny z jeho zdrojů.
4.  
Za plnění svých závazků odpovídají výhradně společné podniky.

Článek 41

Odpovědnost členů a pojištění

1.  
Finanční odpovědnost členů společného podniku za jeho dluhy je omezena výší jejich finančních příspěvků poskytnutých společnému podniku.
2.  
Společné podniky uzavřou a udržují vhodné pojištění.

Článek 42

Střet zájmů

1.  
Společný podnik, jeho orgány a zaměstnanci zamezí při provádění svých činností jakémukoli střetu zájmů.
2.  
Správní rada přijme pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů u zaměstnanců společného podniku, členů a jiných osob plnících úkoly pro správní radu a v ostatních orgánech nebo skupinách společného podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a služebním řádem vztahujícím se na zaměstnance.

KAPITOLA 6

Řešení sporů

Článek 43

Pravomoc Soudního dvora a rozhodné právo

1.  

Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat:

a) 

na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách nebo smlouvách uzavřených společným podnikem nebo v jeho rozhodnutích;

b) 

ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku při plnění jejich povinností;

c) 

v jakémkoli sporu mezi společným podnikem a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním řádu a v pracovním řádu.

2.  
Co se týká jakékoli věci, na kterou se nevztahuje toto nařízení nebo jiné právní akty Unie, použije se právo státu, v němž se nachází sídlo společného podniku.

Článek 44

Stížnosti předkládané veřejnému ochránci práv

Rozhodnutí společného podniku přijatá při provádění tohoto nařízení mohou být předmětem stížnosti podané veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.

KAPITOLA 7

Likvidace

Článek 45

Likvidace

1.  
Likvidace společného podniku se provede na konci období stanoveného v článku 3.
2.  
Kromě odstavce 1 se likvidace společného podniku zahájí automaticky v případě, že své členství ve společném podniku ukončí Unie nebo všichni jiní členové než Unie.
3.  
Pro účely likvidačního řízení týkajícího se společného podniku jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle rozhodnutí správní rady.
4.  
Při likvidaci společného podniku se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s jeho likvidací. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy společného podniku v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku. Veškeré takové likvidační zůstatky rozdělené ve prospěch Unie se vrátí do rozpočtu Unie.
5.  
Pro zajištění řádné správy všech dohod uzavřených nebo rozhodnutí přijatých společným podnikem, který je v likvidaci, jakož i všech smluv na veřejné zakázky, jejichž doba trvání přesahuje dobu trvání společného podniku, se stanoví postup ad hoc.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE JEDNOTLIVÝCH SPOLEČNÝCH PODNIKŮ

HLAVA I

SPOLEČNÝ PODNIK PRO EVROPSKÉ OBĚHOVÉ BIOHOSPODÁŘSTVÍ

Článek 46

Dodatečné cíle společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství tyto obecné cíle:

a) 

urychlení inovačního procesu a vývoj inovativních řešení založených na biotechnologiích;

b) 

rychlejší uvádění stávajících pokročilých a inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;

c) 

zajištění vysoké úrovně environmentální výkonnosti průmyslových systémů založených na biotechnologiích.

2.  

Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství má rovněž tyto specifické cíle:

a) 

zvýšení intenzity mezioborových výzkumných a inovačních činností k využití výhod plynoucích z pokroku v oblasti věd o živé přírodě a v jiných vědeckých oborech pro vývoj a demonstrace udržitelných řešení založených na biotechnologiích;

b) 

zvýšení a integrace výzkumných a inovačních kapacit zúčastněných stran v Unii k využití potenciálu místní bioekonomiky, mimo jiné v regionech s nedostatečně rozvinutou kapacitou;

c) 

zvýšení výzkumných a inovačních kapacit k řešení environmentálních problémů a k vývoji udržitelnějších inovací založených na biotechnologiích zajištěním toho, aby otázky udržitelnosti a environmentální výkonnost byly začleněny do celého inovačního řetězce a do budoucích inovativních řešení;

d) 

posílení integrace výzkumu a inovací založených na biotechnologiích do výrobního odvětví Unie založeného na biotechnologiích a větší zapojení subjektů působících v oblasti výzkumu a vývoje, včetně poskytovatelů vstupních materiálů, do hodnotových řetězců založených na biotechnologiích;

e) 

snížení rizika u investic do výzkumu a inovací ve společnostech a projektech založených na biotechnologiích;

f) 

zajištění toho, aby se při vývoji a provádění projektů v oblasti výzkumu a inovací, které jsou založeny na biotechnologiích, zohlednila oběhovost a environmentální aspekty, včetně příspěvků k dosažení cílů klimatické neutrality a nulového znečištění, a usnadnilo přijetí ze strany společnosti.

Článek 47

Dodatečné úkoly společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství

Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství také tyto úkoly:

a) 

zajišťuje dosažení cílů plánováním výzkumných a inovačních činností veřejných a soukromých partnerů;

b) 

mobilizuje veřejné a soukromé financování svých výzkumných a inovačních činností;

c) 

podporuje víceoborové výzkumné a inovační projekty s vysokým dopadem, které posilují průmyslové inovace založené na biotechnologiích, k dosažení svých cílů;

d) 

zvyšuje své výzkumné a inovační činnosti v celém inovačním řetězci od nízkých úrovní technologické připravenosti po vysoké;

e) 

mobilizuje a spojuje subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací včetně poskytovatelů vstupních materiálů z venkovských, pobřežních a městských oblastí a regionů s nevyužitým potenciálem k rozvoji hodnotového řetězce založeného na biotechnologiích za účelem spolupráce při projektových činnostech;

f) 

zajišťuje, aby se výzkumné a inovační činnosti v prováděné jeho rámci zaměřily na otázky veřejného zájmu, zejména na environmentální a klimatickou výkonnost průmyslu založeného na biotechnologiích, a to jak z hlediska pochopení příslušných problémů, tak i z hlediska vývoje příslušných řešení;

g) 

podporuje komunikaci a spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti výzkumu a inovací a zúčastněnými stranami z příslušných odvětví prováděnou v jeho rámci ke zvýšení informovanosti o rychle se vyvíjejících znalostech a technologiích, k usnadnění mezioborové a meziodvětvové spolupráce a pro snadnější uvedení inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;

h) 

mobilizuje vnitrostátní a regionální orgány, které jsou schopny vytvořit příznivější podmínky pro uvádění inovací založených na biotechnologiích na trh;

i) 

podporuje úvahy směřující k vypracování norem s cílem usnadnit uvádění inovací založených na biotechnologiích na trh;

j) 

stanoví vědecky spolehlivá kritéria udržitelnosti a referenční hodnoty výkonnosti, uplatňuje je a sleduje ve všech svých výzkumných a inovačních činnostech a podporuje je nad rámec iniciativy v průmyslu založeném na biotechnologiích;

k) 

informuje o inovativních řešeních založených na biotechnologiích tvůrce politik, průmysl, nevládní organizace, občanskou společnost a spotřebitele obecně a podporuje tato řešení.

Článek 48

Členové

Členy společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

konsorcium odvětví založených na biotechnologiích, nezisková organizace zapsaná podle belgického práva, po oznámení jejího rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejich přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení;

c) 

přidružení členové vybraní v souladu s článkem 7 podléhající rozhodnutí správní rady.

Článek 49

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 000 000 000  EUR, včetně částky až do výše 23 500 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 50

Příspěvky jiných členů než Unie

Jiní členové společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství než Unie poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 1 000 000 000  EUR, včetně částky až do výše 23 500 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 51

Oblast působnosti dodatečných činností

1.  

Aniž by byla dotčena pravomoc správní rady rozhodnout o plánu dodatečných činností podle čl. 17 odst. 2 písm. n) a v rozsahu působnosti čl. 2 bodu 9 a 10, předloží konsorcium odvětví založených na biotechnologiích nebo jeho členské či přidružené subjekty každý rok návrh dodatečných činností. Dodatečnými činnostmi jsou činnosti přímo spojené s projekty a činnostmi společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství, a to zejména:

a) 

investice do nových zařízení představujících nový hodnotový řetězec, mimo jiné i investice do vybavení dlouhodobé spotřeby, nástrojů a související infrastruktury, zejména v souvislosti s regionálním zaváděním a ověřením jeho udržitelnosti;

b) 

investice do nových inovativních a udržitelných výrobních závodů nebo stěžejních projektů;

c) 

investice do nového výzkumu a inovací a odůvodněné infrastruktury, též zařízení, nástrojů, vybavení dlouhodobé spotřeby nebo pilotních závodů (výzkumných středisek);

d) 

normalizační činnosti;

e) 

činnosti v oblasti komunikace, šíření výsledků a zvyšování informovanosti.

2.  

K investicím přímo spojeným s projekty patří zejména:

a) 

nezpůsobilé investice potřebné pro realizaci projektu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství během doby trvání tohoto projektu;

b) 

investice uskutečněné souběžně s projektem společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství k doplnění výsledků projektu a jeho posunu na vyšší úroveň technologické připravenosti;

c) 

investice potřebné pro zavádění výsledků projektu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství po ukončení projektu do doby likvidace společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství. V odůvodněných případech lze zohlednit investice související se zaváděním výsledků projektů realizovaných v rámci předchozí iniciativy (společný podnik BBI).

Článek 52

Orgány společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství

Orgány společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

skupina zástupců států;

d) 

vědecký výbor;

e) 

skupiny pro zavádění.

Článek 53

Složení správní rady

Správní rada je složena z:

a) 

pěti zástupců Komise jednajících jménem Unie a

b) 

pěti zástupců jiných členů než Unie, z nichž by alespoň jeden měl zastupovat malé a střední podniky.

Článek 54

Fungování správní rady

1.  
Jiní členové než Unie mají společně 50 % hlasovacích práv.
2.  
Odchylně od čl. 16 odst. 4 volí správní rada svého předsedu na období dvou let.
3.  
Správní rada se schází na svých řádných zasedáních čtyřikrát ročně.
4.  
Kromě zasedání uvedených v odstavci 2 svolá správní rada rovněž nejméně jednou ročně strategické zasedání, jehož prvořadým cílem je určení výzev a příležitostí pro udržitelný průmysl založený na biotechnologiích a stanovení dalšího strategického směřování společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství.
5.  
Na strategické zasedání jsou pozváni další generální ředitelé nebo osoby s rozhodovací pravomocí z předních evropských společností založených na biotechnologiích a Komise.

Článek 55

Vědecký výbor

1.  
Vědecký výbor je vědeckým poradním orgánem společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství uvedeným v čl. 21 odst. 1.
2.  
Vědecký výbor tvoří nejvýše 15 stálých členů.
3.  
Předseda vědeckého výboru je volen na období dvou let.
4.  
Vědecký výbor zřídí pracovní skupinu složenou z odborníků s příslušnými profily, která má přispět k zajištění dostatečného zaměření na všechny aspekty pracovního programu týkající se udržitelnosti. Je-li to možné, zahrnuje poradenství vědeckého výboru ohledně pracovního programu aspekty týkající se oběhovosti, environmentální udržitelnosti, udržení a posílení biologické rozmanitosti, jakož i širší aspekty udržitelnosti systémů založených na biotechnologiích a příslušných hodnotových řetězců.

Článek 56

Skupiny pro zavádění

1.  
Podle článku 22 se zřídí jedna či více skupin pro zavádění. Úkolem skupin pro zavádění je poskytovat správní radě poradenství ohledně otázek důležitých pro uvedení inovací založených na biotechnologiích na trh a prosazování využívání udržitelných oběhových řešení založených na biotechnologiích.
2.  
Složení skupin pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost široké škály zúčastněných stran působících v oblasti inovací založených na biotechnologiích. Zájem o členství ve skupině pro zavádění může vyjádřit kterákoli zúčastněná strana jiná než členové konsorcia odvětví založených na biotechnologiích a jeho členské nebo přidružené subjekty. Správní rada stanoví předpokládanou velikost a složení skupin pro zavádění, dobu trvání jejich mandátů a možnost obměny jejich členů a vybere jejich členy.
3.  
Skupiny pro zavádění zasedají nejméně jednou ročně. Na prvním zasedání přijmou skupiny pro zavádění svůj jednací řád. Jednací řád schválí správní rada. Na žádost správní rady, předsedy příslušné skupiny pro zavádění či většiny členů této skupiny lze svolat mimořádná zasedání skupin pro zavádění.
4.  
Skupiny pro zavádění volí předsedu a místopředsedu podle tematického zaměření na období dvou let. Předseda koordinuje činnosti skupiny pro zavádění a zastupuje ji. Předseda může být pozván na zasedání vědeckého výboru a skupiny zástupců států jako pozorovatel.
5.  
Skupiny pro zavádění vydávají na žádost správní rady doporučení k záležitostem týkajícím se zavádění inovací založených na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění mohou rovněž kdykoli vydat správní radě doporučení z vlastního podnětu.

HLAVA II

SPOLEČNÝ PODNIK PRO ČISTÉ LETECTVÍ

Článek 57

Dodatečné cíle společného podniku pro čisté letectví

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro čisté letectví tyto obecné cíle:

a) 

přispět ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií pro jejich co nejrychlejší zavedení, a tím významně přispět k dosažení obecných cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména co se týká cíle spočívajícího ve snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a směřování k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

b) 

zajistit, aby výzkumné a inovační činnosti související s letectvím, se zvláštním zaměřením na iniciativy v oblasti průlomových technologií, přispěly k celosvětové udržitelné konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie, aby klimaticky neutrální letecké technologie splňovaly příslušné požadavky na bezpečnost a ochranu letectví a aby letectví i nadále bylo bezpečným, spolehlivým, nákladově efektivním a účinným prostředkem osobní a nákladní dopravy;

c) 

zvýšit výzkumné a inovační kapacity evropského letectví.

2.  

Společný podnik pro čisté letectví má rovněž tyto specifické cíle:

a) 

integrovat a demonstrovat průlomové technologické inovace letadel, jež mohou do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů nejméně o 30 % v porovnání s nejmodernější technologií z roku 2020 a připravit podmínky pro dosažení klimaticky neutrálního letectví do roku 2050;

b) 

zajistit, aby technologická a potenciální průmyslová připravenost inovací mohla podpořit uvedení nových průlomových produktů a služeb na trh do roku 2035, s cílem do roku 2050 nahradit 75 % provozní flotily a vyvinout inovativní, spolehlivý, bezpečný a nákladově efektivní evropský letecký systém, který může splnit cíl spočívající v dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

c) 

rozšířit a podporovat integraci hodnotových řetězců pro výzkum a inovace v oblasti klimaticky neutrálního letectví, včetně akademické obce, výzkumných organizací, průmyslu a malých a středních podniků, rovněž s využitím synergií s jinými souvisejícími vnitrostátními a evropskými programy a podporou zavádění průmyslových dovedností v celém hodnotovém řetězci.

Článek 58

Dodatečné úkoly společného podniku pro čisté letectví

Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro čisté letectví také tyto úkoly:

a) 

na svých internetových stránkách a na příslušných internetových stránkách Komise zveřejňuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro přípravu a předložení návrhů týkajících se otevřených výzev společného podniku pro čisté letectví;

b) 

sleduje a posuzuje technologický pokrok při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 57;

c) 

zajišťuje plný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů výzkumu a inovací v oblasti letectví pod dohledem Komise;

d) 

je Komisi na její žádost nápomocen při koordinaci zavádění a vypracovávání předpisů a norem na podporu uvádění řešení pro čisté letectví na trh, zejména prováděním studií, simulací a poskytováním odborného poradenství, přičemž je zohledněna potřeba odstranit překážky vstupu na trh.

Článek 59

Členové

1.  

Členy společného podniku pro čisté letectví jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

zakládající členové uvedení v příloze I po oznámení jejich rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro čisté letectví prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejich přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení;

c) 

přidružení členové, kteří jsou vybráni v souladu s článkem 7 s výhradou rozhodnutí správní rady.

2.  
Kromě případů uvedených v čl. 7 odst. 1 může správní rada během prvních šesti měsíců od zřízení společného podniku pro čisté letectví vybrat přidružené členy ze seznamu vypracovaného na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu, kterou Komise zveřejnila před jeho zřízením. Podmínky stanovené v čl. 7 odst. 2 se použijí obdobně.

Článek 60

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik pro čisté letectví, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 700 000 000  EUR, včetně částky až do výše 39 223 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 61

Příspěvky jiných členů než Unie

Jiní členové společného podniku pro čisté letectví než Unie poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 2 400 000 000  EUR, včetně částky až do výše 39 223 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 62

Oblast působnosti dodatečných činností

1.  

Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:

a) 

činnosti v rámci nepřímých akcí společného podniku pro čisté letectví, které však nejsou v rámci těchto nepřímých akcí financovány;

b) 

činnosti přímo spojené s pracovním programem společného podniku pro čisté letectví;

c) 

výzkumné a inovační činnosti navazující na činnosti financované společným podnikem pro čisté letectví nebo na jeho předchozí iniciativu;

d) 

výzkumné a inovační činnosti v rámci projektů s jednoznačnou vazbou na strategický program výzkumu a inovací, které jsou spolufinancovány v rámci vnitrostátních nebo regionálních programů v Unii;

e) 

soukromé výzkumné a inovační projekty doplňující projekty zařazené ve strategickém programu výzkumu a inovací, jakož i činnosti přispívající k zavádění průmyslových dovedností v celém hodnotovém řetězci;

f) 

činnosti vedoucí k zavedení nebo využití výsledků projektů společného podniku pro čisté letectví nebo předchozích iniciativ, či výsledků projektů z obou těchto zdrojů, jež neobdržely finanční prostředky Unie;

g) 

evropské normalizační a certifikační činnosti související s řešeními pro čisté letectví plynoucími z projektů společného podniku pro čisté letectví nebo jeho předchozích iniciativ.

2.  
Dodatečné činnosti musí mít jednoznačně vymezené výstupy.

Článek 63

Orgány společného podniku pro čisté letectví

Orgány společného podniku pro čisté letectví jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

skupina zástupců států;

d) 

technický výbor;

e) 

evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví.

Článek 64

Složení správní rady

Správní rada je složena z:

a) 

dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;

b) 

patnácti zástupců jiných členů než Unie zvolených zakládajícími členy a přidruženými členy z jejich řad tak, aby bylo zajištěno vyvážené zastoupení leteckého hodnotového řetězce, jako jsou integrátoři, výrobci motorů a výrobci vybavení. Správní rada ve svém jednacím řádu stanoví rotační mechanismus pro přidělování míst jiných členů než Unie, který zohledňuje genderovou vyváženost. Ke zvoleným zástupcům patří nejméně jeden zástupce evropských malých a středních podniků, alespoň dva zástupci výzkumných organizací a alespoň jeden zástupce vysokoškolských institucí.

Článek 65

Fungování správní rady

1.  
Jiní členové než Unie mají společně 50 % hlasovacích práv.
2.  
Odchylně od čl. 16 odst. 4 správní radě předsedá Komise jménem Unie a spolupředsedá zástupce jiných členů než Unie.
3.  
Zasedání správní rady se jako pozorovatelé účastní předsedové evropského vědeckého poradního orgánu pro čisté letectví, technického výboru a skupiny zástupců států a jeden zástupce EASA.
4.  
Správní rada zajistí přímou spojitost a koordinaci mezi činnostmi skupiny zástupců států a jinými poradními orgány. Za tímto účelem může správní rada rovněž jednoho člena pověřit sledováním činnosti těchto orgánů.

Článek 66

Dodatečné úkoly správní rady

1.  

Kromě úkolů uvedených v článku 17 plní správní rada společného podniku pro čisté letectví tyto úkoly:

a) 

dohlíží na relevantnost strategií týkajících se dodatečných činností jiných členů než Unie pro čisté letectví;

b) 

podporuje uvádění technologií a řešení přispívajících k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu na trh a zajišťuje splnění specifických cílů společného podniku stanovených v článku 57;

c) 

usiluje o synergie mezi výzkumnými a demonstračními činnostmi na regionální, vnitrostátní nebo unijní úrovni, které souvisejí se strategickým programem výzkumu a inovací a pracovním programem společného podniku pro čisté letectví;

d) 

dohlíží na sledování programu a posuzování pokroku v porovnání s ukazateli dopadů a specifickými cíli společného podniku pro čisté letectví stanovenými v čl. 57 odst. 2;

e) 

zajišťuje další usměrňování a řízení přechodu technických priorit a výzkumných a inovačních činností v rámci programu Clean Sky 2 do jejich ukončení v souladu s cíli společného podniku pro čisté letectví a případně zajistí převod výsledků do programu pro čisté letectví.

2.  

Správní rada posuzuje a rozhoduje ve vztahu k provádění programu a plnění cílů společného podniku pro čisté letectví mimo jiné, pokud jde o:

a) 

strategické víceleté plánování výzev týkajících se čistého letectví a jejich sladění s cíli programu Horizont Evropa a související pracovní programy a o technické priority a výzkumné akce;

b) 

revizi nebo optimalizaci technické oblasti působnosti programu za účelem sladění pracovního programu a cílů společného podniku pro čisté letectví s celkovým programem Horizont Evropa a související pracovní programy jiných evropských partnerství;

c) 

doporučení poradních orgánů a zvláštní akce podle článku 58 s cílem posílit proniknutí řešení pro čisté letectví na trh a zvýšit jejich dopad v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a o související opatření politiky k jejich zlepšení.

Článek 67

Dodatečné úkoly výkonného ředitele

Kromě úkolů stanovených v článku 19 plní výkonný ředitel společného podniku pro čisté letectví tyto úkoly:

a) 

přijímá náležitá opatření k řízení interakcí mezi projekty podporovanými společným podnikem, aby se zamezilo zbytečnému překrývání mezi nimi, a posiluje synergie v rámci celého programu;

b) 

zajišťuje dodržování lhůt pro předávání potřebných informací různým orgánům společného podniku pro čisté letectví;

c) 

usnadňuje v souladu s doporučeními poradních orgánů koordinaci činností společného podniku pro čisté letectví a příslušných výzkumných a inovačních činností v rámci programu Horizont Evropa ze strany Komise, aby se zamezilo překrývání a podpořily se synergie;

d) 

zajišťuje, aby společný podnik umožňoval úplný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů leteckého výzkumu a inovací, jež se uskutečňují pod přímým dohledem Komise, a přijímá náležitá opatření, která jsou nezbytná k zajištění nezávislosti tohoto procesu na samotném společném podniku pro čisté letectví, například zadáváním veřejných zakázek, prostřednictvím nezávislých hodnocení, přezkumů nebo ad hoc analýzy. Zpráva o sledování a posouzení programu se jednou ročně předkládá správní radě;

e) 

je správní radě nápomocen při úpravě technického obsahu a rozpočtových přídělů pracovního programu během provádění strategického programu výzkumu a inovací, aby se maximalizovaly výsledky dosažené společným podnikem pro čisté letectví.

Článek 68

Skupina zástupců států

1.  
Skupina zástupců států uskutečňuje koordinační schůzky se skupinou zástupců států dalších příslušných společných podniků, jako je společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, a to nejméně dvakrát ročně za účelem zprostředkování kontaktu mezi vnitrostátními a regionálními orgány a společným podnikem pro čisté letectví a poskytování poradenství společnému podniku pro čisté letectví na tomto základě.
2.  

Nad rámec článku 20 plní skupina zástupců států také tyto dodatečné úkoly:

a) 

navrhuje opatření ke zlepšení doplňkovosti mezi výzkumnými a inovačními akcemi v oblasti čistého letectví a vnitrostátními výzkumnými programy přispívajícími k cílům strategického programu výzkumu a inovací, jakož i s mezinárodními a jinými vnitrostátními iniciativami a projekty;

b) 

podporuje konkrétní opatření na vnitrostátní nebo regionální úrovni, která mají zvýšit zapojení malých a středních podniků do výzkumu a inovací v oblasti čistého letectví, mimo jiné i prostřednictvím akcí k šíření výsledků, specializovaných odborných seminářů a komunikace, a jakákoli jiná opatření zaměřená na podporu spolupráce a zavádění leteckých technologií;

c) 

podporuje investice do výzkumu a inovací z fondů politiky soudržnosti, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond pro spravedlivou transformaci a fond Next Generation EU, v rámci společného podniku pro čisté letectví.

Článek 69

Technický výbor

1.  

Technický výbor je složen z:

a) 

až čtyř zástupců Komise a orgánů Unie, o nichž rozhodnou zástupci Unie ve správní radě;

b) 

jednoho zástupce každého jiného člena než Unie;

c) 

jednoho zástupce EASA.

2.  
Technickému výboru spolupředsedá zástupce zakládajících členů, kteří se ve funkci střídají každé dva roky, a Komise. Technický výbor je podřízen správní radě a jeho sekretariát zajišťuje společný podnik pro čisté letectví.
3.  
Výkonný ředitel je v technickém výboru stálým pozorovatelem. Zástupci skupiny zástupců států a evropského vědeckého poradního orgánu pro čisté letectví se mohou zúčastnit jako pozorovatelé, a to na pozvání předsedy nebo na vlastní žádost, přičemž v tomto případě podléhá jejich účast schválení ze strany předsedy a zástupců společného podniku.
4.  
Technický výbor navrhne svůj jednací řád a předloží jej k přijetí správní radě.
5.  
Technický výbor vypracuje a udržuje technologický plán a strategii programu. Případně navrhuje a předkládá správní radě k přijetí oblast působnosti a plán výzkumných akcí, technickou strategii a celkový plán výzkumu společného podniku pro čisté letectví. Člen správní rady může být pověřen sledováním činností v něm uvedených.
6.  

Technický výbor plní tyto úkoly:

a) 

připravuje návrhy na potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací za účelem jejich projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady;

b) 

připravuje návrhy týkající se technických priorit a výzkumných akcí, které mají být zařazeny do pracovního programu, a témata výzkumu pro otevřené výzvy k podávání návrhů;

c) 

poskytuje informace o plánovaných nebo prováděných výzkumných akcích na vnitrostátní nebo regionální či jiné úrovni, než je úroveň Unie, a vydává doporučení ohledně akcí nezbytných pro maximalizaci možných synergií programu společného podniku pro čisté letectví;

d) 

navrhuje revize nebo optimalizaci technické oblasti působnosti programu za účelem sladění pracovního programu a cílů společného podniku pro čisté letectví s celkovým programem Horizont Evropa a souvisejícími pracovními programy jiných evropských partnerství, jak je uvedeno ve strategickém programu výzkumu a inovací, za účelem projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady;

e) 

vydává doporučení týkající se dosažení maximálního dopadu v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a potenciálního uvedení výsledků programu na trh z nepřímých akcí financovaných společným podnikem.

Článek 70

Evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví

1.  
Evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví je vědeckým poradním orgánem společného podniku pro čisté letectví zřízeným podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a čl. 21 odst. 4.
2.  
Evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví má nejvýše patnáct stálých členů a tito členové nesmějí být členy žádného jiného orgánu v rámci tohoto společného podniku.
3.  
Předseda evropského vědeckého poradního orgánu pro čisté letectví je volen na období dvou let.
4.  
Stálým členem evropského vědeckého poradního orgánu pro čisté letectví je zástupce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).
5.  
Při plnění svých úkolů spolupracuje evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví s příslušnými evropskými fóry zúčastněných stran v oblasti letectví, jako je Poradní rada pro výzkum letectví v Evropě (ACARE).
6.  
Podle čl. 21 odst. 7 písm. f) uskutečňuje evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví koordinační schůzky s poradními orgány jiných příslušných společných podniků, jako je společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, za účelem podpory synergií a spolupráce mezi příslušnými výzkumnými a inovačními iniciativami Unie v oblasti letectví a na tomto základě poskytuje poradenství v tomto ohledu společnému podniku pro čisté letectví.
7.  
Evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví poskytuje Komisi a společnému podniku pro čisté letectví poradenství a podporu rovněž s ohledem na iniciativy, které podporují letecký výzkum v evropských vzdělávacích systémech, a vydává doporučení k rozvoji dovedností a kompetencí v oblasti letectví a k aktualizovaným vzdělávacím programům leteckého inženýrství.

Článek 71

Certifikace nových technologií

1.  
Žadatelé, příjemci nebo výkonný ředitel mohou EASA vyzvat, aby vydala doporučení k jednotlivým projektům nebo demonstračním činnostem s ohledem na záležitosti týkající se souladu s normami v oblasti bezpečnosti letectví, interoperability a životního prostředí, aby bylo zajištěno, že povedou k včasnému rozvoji příslušných norem, testovacích kapacit a regulačních požadavků pro vývoj výrobků a zavádění nových technologií.
2.  
Certifikační činnosti a poskytované služby podléhají ustanovením týkajícím se poplatků a plateb, která jsou obsažena v nařízení (EU) 2018/1139.

Článek 72

Certifikace nových technologií

Pokud je to řádně zdůvodněno v popisu příslušných témat v pracovním programu, je pro účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem pro čisté letectví způsobilý jediný právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo konsorcia nesplňující podmínku stanovenou v čl. 22 odst. 2 nařízení o programu Horizont Evropa.

HLAVA III

SPOLEČNÝ PODNIK PRO ČISTÝ VODÍK

Článek 73

Dodatečné cíle společného podniku pro čistý vodík

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro čistý vodík tyto obecné cíle:

a) 

přispět k cílům stanoveným ve sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvaném„Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030: Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ a v Zelené dohodě pro Evropu a v evropském právním rámci pro klima, mezi něž patří zvýšení ambicí Unie, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % oproti úrovním v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

b) 

přispět k provádění vodíkové strategie Komise pro klimaticky neutrální Evropu z roku 2020;

c) 

posilovat konkurenceschopnost Unie, pokud jde o hodnotový řetězec čistého vodíku, za účelem podpory zejména malých a středních podniků při urychlování zavádění inovativních konkurenceschopných čistých řešení na trh;

d) 

podporovat výzkum a inovace v oblasti výroby čistého vodíku, jeho distribuci, skladování a konečné užití.

2.  

Společný podnik pro čistý vodík má rovněž tyto specifické cíle:

a) 

zvýšit nákladovou efektivnost, účinnost, spolehlivost, množství a kvalitu řešení pro čistý vodík prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně činností souvisejících s nižší úrovní technologické připravenosti, jakož i včetně výroby, distribuce, skladování a konečného užití, která byla vyvinuta v Unii;

b) 

posílit znalosti a schopnosti subjektů působících v oblasti vědy a průmyslu v celém vodíkovém hodnotovém řetězci v Unii a současně podporovat využívání průmyslových dovedností;

c) 

provádět demonstrační projekty týkající se řešení v oblasti čistého vodíku, které se zaměřují na zapojení zúčastněných stran ve všech členských státech a zabývají výrobou z obnovitelných zdrojů, distribucí, skladováním a užitím pro dopravu a energeticky náročná odvětví, jakož i jiné aplikace, za účelem jejich zavedení na místní, regionální a unijní úrovni;

d) 

zvýšit informovanost veřejného a soukromého sektoru o řešeních v oblasti čistého vodíku, jejich přijetí a zavádění, zejména prostřednictvím spolupráce s jinými evropskými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa.

Článek 74

Dodatečné úkoly společného podniku pro čistý vodík

Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro čistý vodík tyto úkoly:

a) 

posuzuje a sleduje technologický pokrok a technologické, ekonomické a společenské překážky vstupu na trh, mimo jiné na vznikajících trzích s vodíkem;

b) 

aniž by byly dotčeny výsady Komise týkající se politiky, přispívá podle politických pokynů Komise a pod jejím dohledem k vypracovávání předpisů a norem za účelem odstranění překážek vstupu na trh a na podporu zastupitelnosti, interoperability a obchodu na celém vnitřním trhu i v celosvětovém měřítku;

c) 

podporuje Komisi, mimo jiné prostřednictvím technického poradenství, v jejích mezinárodních iniciativách týkajících se vodíkové strategie, jako je mezinárodní partnerství pro vodíkovou ekonomiku (IPHE), Mise inovací a vodíková iniciativa v rámci jednání ministrů o čisté energii.

Článek 75

Členové

Členy společného podniku pro čistý vodík jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

Hydrogen Europe AISBL, nezisková organizace zapsaná podle belgického práva (dále jen „průmyslové seskupení“), po oznámení jejího rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejich přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení;

c) 

Hydrogen Europe AISBL, nezisková organizace zapsaná podle belgického práva (dále jen „výzkumné seskupení“), po oznámení jejího rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejího přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 76

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik pro čistý vodík, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 000 000 000  EUR, včetně částky až do výše 30 193 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 77

Příspěvky jiných členů než Unie

Jiní členové společného podniku pro čistý vodík než Unie poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 1 000 000 000  EUR, včetně částky až do výše 30 193 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 78

Oblast působnosti dodatečných činností

1.  

Za účelem čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat činnosti přímo spojené s činnostmi společného podniku pro čistý vodík, které přispívají k jeho cílům, včetně těchto činností:

a) 

testování v předobchodní fázi a provozní zkoušky;

b) 

ověření koncepce;

c) 

zdokonalení stávajících výrobních linek za účelem rozšíření;

d) 

rozsáhlé případové studie;

e) 

informační činnosti týkající se vodíkových technologií a bezpečnostních opatření;

f) 

využití výsledků projektů ve výrobcích, další využití a činnosti v rámci výzkumného řetězce buď na vyšší úrovni technologické připravenosti, nebo v souběžných oblastech činnosti;

g) 

výzkumné a inovační činnosti v rámci projektů s jednoznačnou vazbou na strategický program výzkumu a inovací, které jsou spolufinancovány v rámci vnitrostátních nebo regionálních programů v Unii.

2.  
Dodatečné činnosti společného podniku pro čistý vodík usilují o zajištění synergií s Aliancí pro čistý vodík, výzvou „čistý vodík z obnovitelných zdrojů“ v rámci Mise inovací, inovačním fondem Evropské unie a platformou vodíkových regionů v rámci strategie pro inteligentní specializaci (S3) a pilotní akci EVP týkající se zeleného vodíku.

Článek 79

Orgány společného podniku pro čistý vodík

Orgány společného podniku pro čistý vodík jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

skupina zástupců států a

d) 

skupina zúčastněných stran.

Článek 80

Složení správní rady

Správní rada je složena ze:

a) 

zástupců Komise jednajících jménem Unie;

b) 

šesti zástupců průmyslového seskupení, s přihlédnutím ke geografickému, genderovému a odvětvovému zastoupení, jakož i k velikosti společnosti;

c) 

jednoho zástupce výzkumného seskupení.

Článek 81

Fungování správní rady

1.  
Kromě pravidel týkajících se hlasování stanovených v čl. 16 odst. 3 má průmyslové seskupení 43 % hlasovacích práv a výzkumné seskupení 7 % hlasovacích práv ve správní radě.
2.  
Předsedou správní rady je zástupce soukromých členů a jmenuje jej správní rada.

Článek 82

Dodatečné úkoly správní rady

Kromě úkolů stanovených v článku 17 plní správní rada společného podniku pro čistý vodík také tyto úkoly:

a) 

podporuje synergie s příslušnými činnostmi a programy na unijní, vnitrostátní nebo regionální úrovni, zejména s činnostmi a programy, které podporují zavádění výzkumných a inovačních řešení, infrastrukturu, vzdělávání a regionální rozvoj v souvislosti s využíváním čistého vodíku;

b) 

podle čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 17 písm. n) zajišťuje strategické směřování, co se týká spolupráce s jinými evropskými partnerstvími, včetně partnerství pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel v souladu s jejich příslušnými strategickými programy výzkumu a inovací nebo jiným rovnocenným dokumentem;

c) 

podporuje uvedení technologií a řešení k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu na trh;

d) 

zajišťuje, aby nezávislá stanoviska a doporučení širší vědecké obce týkající se strategického programu výzkumu a inovací, pracovních programů a vývoje v sousedních odvětvích byla shromážděna prostřednictvím nezávislého vědeckého poradního semináře v rámci fóra evropského partnerství pro čistý vodík.

Článek 83

Dodatečné úkoly výkonného ředitele

Kromě úkolů stanovených v článku 19 plní výkonný ředitel společného podniku pro čistý vodík tyto úkoly:

a) 

navrhuje a provádí činnosti, které posilují synergie s příslušnými činnostmi a programy na unijní, vnitrostátní nebo regionální úrovni;

b) 

podporuje ostatní iniciativy Unie týkající se vodíku a přispívá k nim, s výhradou schválení správní radou;

c) 

s výhradou schválení správní radou svolává každoroční zasedání fóra evropského partnerství pro čistý vodík, jehož součástí je nezávislý vědecký poradní seminář uvedený v čl. 82 písm. d); toto fórum se koná pokud možno společně a souběžně s evropským fórem pro vodík v rámci Aliance pro čistý vodík.

Článek 84

Skupina zúčastněných stran

1.  
Skupina zúčastněných stran je složena ze zástupců odvětví v Unii, která vyrábějí, distribuují, skladují, potřebují nebo používají čistý vodík, včetně zástupců jiných evropských partnerství, jakož i zástupců evropského meziregionálního partnerství „Hydrogen Valleys“ a vědecké obce.
2.  

Kromě úkolů stanovených v článku 22 plní skupina zúčastněných stran také tyto úkoly:

a) 

poskytuje vstupní informace týkající se strategických a technologických priorit, jimiž se má společný podnik pro čistý vodík zabývat a které jsou stanoveny ve strategickém programu výzkumu a inovací nebo jiném rovnocenném dokumentu a souvisejících podrobných technologických plánech, přičemž náležitě zohledňuje pokrok a potřeby v sousedních odvětvích;

b) 

předkládá návrhy, které mají umožnit konkrétní synergie mezi společným podnikem pro čistý vodík a sousedními odvětvími či s jiným odvětvím, o němž se usuzuje, že by synergie zajistily přidanou hodnotu;

c) 

poskytuje vstupní informace pro fórum evropského partnerství pro čistý vodík a pro evropské fórum pro vodík v rámci Evropské aliance pro čistý vodík.

HLAVA IV

SPOLEČNÝ PODNIK PRO EVROPSKÉ ŽELEZNICE

Článek 85

Dodatečné cíle společného podniku pro evropské železnice

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro evropské železnice tyto obecné cíle:

a) 

přispět k dosažení jednotného evropského železničního prostoru;

b) 

zajistit rychlý přechod na atraktivnější, uživatelsky vstřícný, konkurenceschopný, cenově dostupný, snadno udržovatelný, účinný a udržitelný evropský železniční systém, který je začleněn do širšího systému mobility;

c) 

podporovat rozvoj silného a celosvětově konkurenceschopného evropského železničního průmyslu.

2.  

Kromě cílů stanovených v odstavci 1 má společný podnik pro evropské železnice tyto specifické cíle:

a) 

usnadňovat činnosti v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit integrovanou evropskou železniční síť již od návrhu, odstranit překážky interoperability a poskytnout řešení pro úplnou integraci zahrnující řízení provozu, vozidla, infrastrukturu, a to též včetně integrace s vnitrostátními rozchody, jako je například rozchod koleje 1 520 , 1 000 nebo1 668  mm, a služby a zajistit co nejlepší reakce na potřeby cestujících a podniků, urychlit využití inovativních řešení na podporu jednotného evropského železničního prostoru při současném zvýšení kapacity a spolehlivosti a snížení nákladů na železniční dopravu;

b) 

zajistit udržitelný a odolný železniční systém: vývojem tichého železničního systému s nulovými emisemi a infrastruktury odolné vůči změně klimatu, uplatňováním oběhového hospodářství v železničním odvětví, zkušebním využíváním inovativních procesů, technologií, modelů a materiálů v celém životním cyklu železničních systémů a vývojem dalších inovativních řešení pro kolejovou pozemní dopravu;

c) 

prostřednictvím systémového pilíře rozvíjet jednotnou koncepci provozu a funkční, bezpečnou a zabezpečenou systémovou architekturu, s náležitým zohledněním aspektů kybernetické bezpečnosti a se zaměřením na evropskou železniční síť, na niž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ( 11 ), pro integrované evropské systémy řízení železničního provozu, řízení dopravy, zabezpečení a signalizace, včetně automatizovaného řízení železniční dopravy, což zajistí, aby se výzkum a inovace zaměřily na společně schválené a sdílené požadavky zákazníků a měnící se provozní potřeby a byly otevřené vývoji;

d) 

usnadňovat výzkumné a inovační činnosti týkající se železniční nákladní a intermodální dopravy v zájmu zajištění konkurenceschopné ekologické železniční nákladní dopravy, která je plně začleněna do logistického hodnotového řetězce, přičemž základem je automatizace a digitalizace železniční nákladní dopravy;

e) 

rozvíjet demonstrační projekty v členských státech, které projeví zájem;

f) 

přispět k rozvoji silného a celosvětově konkurenceschopného evropského železničního průmyslu;

g) 

umožňovat, podporovat a využívat synergie s jinými politikami, programy, iniciativami, nástroji nebo fondy Unie s cílem maximalizovat jejich dopad a přidanou hodnotu.

3.  
Při provádění těchto činností usiluje společný podnik pro evropské železnice o geograficky vyvážené zapojení členů a partnerů do svých činností. V souladu s prioritami Komise naváže rovněž potřebné mezinárodní vztahy v souvislosti s výzkumem a inovacemi v odvětví železniční dopravy.

Článek 86

Dodatečné úkoly společného podniku pro evropské železnice

1.  
Kromě úkolů stanovených v článku 5 připraví společný podnik pro evropské železnice společně s Komisí a po konzultaci se skupinou zástupců států hlavní plán a předloží jej správní radě k přijetí. Tento plán je vypracován po konzultaci se všemi relevantními zúčastněnými stranami v rámci železničního systému a železničního dodavatelského průmyslu.
2.  
Komise může zahájit přípravu hlavního plánu před zřízením společného podniku pro evropské železnice po konzultaci se zástupci členských států a se všemi relevantními zúčastněnými stranami.
3.  
Hlavní plán představuje společný, výhledový plán založený na systémovém pohledu. Určuje oblasti intervencí v rámci působnosti společného podniku pro evropské železnice. Cíle stanovené v hlavním plánu jsou založeny na výkonnosti a jsou strukturovány podle cílů uvedených v článku 85.
4.  
Hlavní plán přijme správní rada a schválí jej Komise v souladu s článkem 16 s výjimkou oddílu hlavního plánu týkajícího se systémového pilíře, který je přijat podle čl. 93 odst. 4. Před schválením předloží Komise hlavní plán Radě a Evropskému parlamentu. Následně jsou Radě a Evropskému parlamentu oznámeny jeho případné úpravy.
5.  

Hlavní plán představuje strategický program výzkumu a inovací společného podniku pro evropské železnice ve smyslu čl. 2 bodu 12. Poskytuje vodítko pro konkrétnější úkoly společného podniku pro železnice, zejména:

a) 

rozvoj systémového pohledu v rámci systémového pilíře, který zohledňuje potřeby železničního výrobního odvětví, provozovatelů železnice, členských států a dalších soukromých a veřejných zúčastněných stran v oblasti železniční dopravy, včetně subjektů zastupujících zákazníky, jako jsou cestující, nákladní doprava a zaměstnanci, jakož i relevantních aktérů mimo tradiční železniční odvětví. „Systémový pohled“ zahrnuje:

i) 

rozvoj koncepce provozu a systémové architektury, včetně vymezení služeb, funkčních bloků a rozhraní, jež tvoří základ operací železničního systému;

ii) 

vypracování souvisejících specifikací včetně rozhraní, specifikací funkčních požadavků a specifikací systémových požadavků, které budou použity v technických specifikacích pro interoperabilitu (TSI) stanovených podle směrnice (EU) 2016/797 nebo v normalizačních procesech, jejichž výsledkem bude vyšší úroveň digitalizace a automatizace;

iii) 

zajištění údržby systému, opravy chyb a jeho schopnosti adaptace v průběhu času a zvážení aspektů přechodu ze stávající architektury;

iv) 

zajištění posouzení a validace potřebných rozhraní s jinými způsoby dopravy, jakož i s metrem a tramvajemi či lehkými železničními systémy, zejména s ohledem na toky nákladu a cestujících;

b) 

usnadnění výzkumných a inovačních činností potřebných k dosažení cílů společného podniku pro evropské železnice, včetně výzkumných a inovačních činností zaměřených na železniční dopravu s nízkou úrovní technologické připravenosti. V této souvislosti společný podnik pro evropské železnice:

i) 

vymezuje a organizuje činnosti v oblasti výzkumu, inovací, demonstrace, validace a studií, které mají být provedeny pod jeho vedením, a zabraňuje roztříštěnosti těchto činností;

ii) 

využívá možnosti normalizace a modularity a zprostředkovává rozhraní s jinými způsoby dopravy a systémy;

iii) 

vypracovává demonstrační projekty;

iv) 

rozvíjí úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci se souvisejícími evropskými, vnitrostátními a mezinárodními výzkumnými a inovačními činnostmi v železničním odvětví a v případě potřeby mimo ně, zejména v rámci programu Horizont Evropa, což umožňuje, aby společný podnik pro evropské železnice hrál důležitou úlohu ve výzkumu a inovacích týkajících se železniční dopravy, přičemž současně využívá vědecký a technologický pokrok, jehož bylo dosaženo v jiných odvětvích;

v) 

prostřednictvím spolupráce uvedené v bodě iv) zajistí, aby se výsledky výzkumu promítly do účinného úsilí v oblasti vývoje a rozvoje průlomových inovací a v konečném důsledku do tržně zaměřených inovací prostřednictvím demonstrací a zavádění;

c) 

plní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů stanovených v článcích 4 a 85.

Článek 87

Členové

1.  

Členy společného podniku pro evropské železnice jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

zakládající členové uvedení v příloze II po oznámení jejich rozhodnutí o vstupu do společného podniku prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejich přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení;

c) 

přidružení členové vybraní podle článku 7. Seznam přidružených členů schválí Komise.

2.  
V souladu s čl. 7 odst. 1 může správní rada během prvních šesti měsíců po zřízení společného podniku pro evropské železnice vybrat přidružené členy ze seznamu vypracovaného na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu, kterou Komise zveřejnila před jeho zřízením. Podmínky stanovené v čl. 7 odst. 2 se použijí obdobně.

Článek 88

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik pro evropské železnice, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 600 000 000  EUR, včetně částky ve výši nejméně 50 000 000  EUR na systémový pilíř a částky až do výše 24 000 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 89

Příspěvky jiných členů než Unie

Jiní členové společného podniku pro evropské železnice než Unie poskytnou nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 600 000 000  EUR, včetně částky až do výše 24 000 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 90

Oblast působnosti dodatečných činností

1.  

Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou mezi dodatečné činnosti patřit:

a) 

činnosti v rámci nepřímých akcí společného podniku pro evropské železnice, které však nejsou v rámci těchto nepřímých akcí financovány;

b) 

činnosti přímo spojené s pracovním programem společného podniku pro evropské železnice;

c) 

výzkumné a inovační činnosti navazující na činnosti financované společným podnikem pro evropské železnice nebo společným podnikem Shift2Rail;

d) 

doplňkové výzkumné a inovační činnosti financované jinými členy než Unie s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou, které přispívají k dosažení cílů společného podniku pro evropské železnice;

e) 

činnosti financované jinými členy než Unie v rámci projektů financovaných z vnitrostátních nebo regionálních programů, které doplňují činnosti financované společným podnikem pro železnice;

f) 

využití výsledků činností financovaných v rámci společného podniku Shift2Rail a společného podniku pro evropské železnice, další využití, demonstrační činnosti, normalizace a vypracování doporučení pro plynulé transformační strategie, scénáře přechodu a aktualizace TSI, jakož i evropské schvalovací a certifikační činnosti nesouvisející s širším zaváděním.

2.  
Co se týká činností financovaných jinými členy než Unie v rámci projektů financovaných jinými evropskými partnerstvími nebo jinými programy Unie nebo v rámci jiného výzkumného a inovačního úsilí a investic, jež mají významnou evropskou přidanou hodnotu a přispívají k dosažení cílů společného podniku pro evropské železnice a doplňkových činností jím financovaných, hodnota těchto činností se vykazuje s uvedením druhu, výše a zdroje financování Unií, aby se zamezilo dvojímu započítávání.

Článek 91

Orgány společného podniku pro evropské železnice

1.  

Orgány společného podniku pro evropské železnice jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

skupina zástupců států;

d) 

řídicí skupina pro systémový pilíř;

e) 

skupina pro zavádění.

2.  
Společný podnik pro evropské železnice může zřídit vědeckou řídicí skupinu nebo si vyžádat vědecké poradenství od nezávislých akademických pracovníků nebo od společných vědeckých poradních orgánů.

Článek 92

Složení správní rady

Správní rada je složena ze:

a) 

dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;

b) 

jednoho zástupce každého člena jiného než Unie.

Článek 93

Fungování správní rady

1.  
Odchylně od čl. 16 odst. 4 předsedá správní radě Komise jménem Unie.
2.  
Jiní členové než Unie mají společně 50 % hlasovacích práv.
3.  
Zástupce Agentury Evropské unie pro železnice a zástupce Evropské poradní rady pro železniční výzkum (ERRAC) jsou zváni na zasedání správní rady jako pozorovatelé a účastní se jejích jednání, nemají však hlasovací práva.
4.  
Odchylně od čl. 16 odst. 1, co se týká činností, které mají být prováděny v rámci systémového pilíře, rozhodnutí se pokládá za přijaté většinou alespoň 55 % hlasů, včetně hlasů těch zástupců, kteří nejsou přítomni.
5.  
V souladu s čl. 16 odst. 5 se správní rada schází jednou ročně na valné hromadě, na kterou jsou pozváni všichni účastníci výzkumných a inovačních činností společného podniku pro evropské železnice. Na tomto zasedání se zvažuje celkové směřování činností společného podniku pro evropské železnice, přičemž se vede otevřená a transparentní diskuse o pokroku při provádění hlavního plánu.

Článek 94

Dodatečné úkoly správní rady

Kromě úkolů stanovených v článku 17 plní správní rada společného podniku pro evropské železnice také tyto úkoly:

a) 

přijímá hlavní plán a veškeré návrhy na jeho změnu;

b) 

přijímá pracovní programy, včetně rozpočtu a prováděcího plánu systémového pilíře, a jejich změny na základě doporučení řídicí skupiny pro systémový pilíř a na návrh výkonného ředitele.

Článek 95

Skupina zástupců států

V souladu s článkem 20 členské státy zajistí, aby jejich příslušní zástupci zaujali koordinovaný postoj, který odráží názory jejich členského státu vyjádřené ve:

a) 

výboru zřízeném článkem 51 směrnice (EU) 2016/797;

b) 

programovém výboru v rámci složky programu Horizont Evropa „Klima, energetika a mobilita“;

c) 

Výboru pro jednotný evropský železniční prostor zřízeném článkem 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ( 12 ).

Článek 96

Řídící skupina pro systémový pilíř

1.  
Řídící skupina pro systémový pilíř je poradním orgánem společného podniku pro evropské železnice, který je pověřen poskytováním poradenství v otázkách systémového pilíře.
2.  
Řídící skupina pro systémový pilíř je složena ze zástupců Komise, zástupců železničního odvětví a odvětví mobility a relevantních organizací, výkonného ředitele společného podniku pro evropské železnice, předsedy skupiny zástupců států a zástupců Agentury Evropské unie pro železnice a Evropské poradní rady pro železniční výzkum (ERRAC). Konečné rozhodnutí o složení skupiny přijímá Komise. Je-li to odůvodněné, může Komise přizvat na zasedání řídicí skupiny pro systémový pilíř jako pozorovatele další relevantní odborníky a zúčastněné strany. Řídící skupina pro systémový pilíř pravidelně podává skupině zástupců států zprávu o své činnosti.
3.  
Řídící skupině pro systémový pilíř předsedá Komise.
4.  
Doporučení řídicí skupiny pro systémový pilíř se přijímají na základě obecné shody. Není-li dosaženo shody, vypracuje výkonný ředitel společného podniku pro evropské železnice, po konzultaci s Agenturou Evropské unie pro železnice a s Komisí, zprávu pro správní radu, v níž nastíní hlavní společné body a rozdílné názory. V tomto případě skupina zástupců států rovněž vypracuje stanovisko pro správní radu.
5.  
Řídící skupina pro systémový pilíř přijme svůj jednací řád.
6.  

Řídící skupina pro systémový pilíř je odpovědná za poskytování poradenství výkonnému řediteli a správní radě v těchto záležitostech:

a) 

přístup k provozní harmonizaci a vývoj systémové architektury, včetně příslušné části hlavního plánu;

b) 

plnění specifického cíle stanoveného v čl. 85 odst. 2 písm. c);

c) 

plnění úkolu stanoveného v čl. 86 odst. 5 písm. a);

d) 

podrobný roční prováděcí plán pro systémový pilíř v souladu s pracovními programy přijatými správní radou podle čl. 94 písm. b);

e) 

sledování pokroku v rámci systémového pilíře.

Článek 97

Skupina pro zavádění

1.  
Podle článku 22 se zřídí skupina pro zavádění. Úlohou skupiny pro zavádění je poskytovat správní radě poradenství ohledně uvádění železničních inovací vyvinutých ve společném podniku pro evropské železnice na trh a podporovat zavádění inovativních řešení.
2.  
Skupina pro zavádění je otevřená všem zúčastněným stranám. Složení skupiny pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost. Konečné rozhodnutí o složení skupiny přijímá Komise. Seznam členů se zveřejní na internetových stránkách společného podniku pro evropské železnice.
3.  
Skupina pro zavádění vydává na žádost správní rady doporučení k záležitostem týkajícím se zavádění železničních inovativních řešení. Skupina pro zavádění může vydávat doporučení rovněž z vlastního podnětu.

Článek 98

Spolupráce s Agenturou Evropské unie pro železnice

Společný podnik pro evropské železnice zajistí úzkou spolupráci s Agenturou Evropské unie pro železnice, zejména s ohledem na provádění hlavního plánu. Podle článku 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ( 13 ) spočívá tato spolupráce v těchto poradních úkolech:

a) 

vstupní informace o potřebách v oblasti výzkumu v souvislosti s realizací jednotného evropského železničního prostoru pro zvážení společným podnikem pro evropské železnice v hlavním plánu a jeho změnách, jakož i v pracovních programech;

b) 

zpětná vazba a poradenství ohledně interoperability a bezpečnosti, jež mají být zváženy v rámci výzkumných a inovačních činností, a konkrétně v souvislosti s projektovými činnostmi a výsledky pro cíle stanovené v čl. 86 odst. 5 písm. a);

c) 

podpora společného podniku pro evropské železnice při určování potřeby dodatečné konkrétní validace či studií, jež má provést, mimo jiné i prostřednictvím vnitrostátních bezpečnostních orgánů;

d) 

poskytování poradenství ohledně systémového pilíře;

e) 

zajištění toho, aby byly při vypracovávání specifikací týkajících se rozhraní, specifikací funkčních požadavků a specifikací systémových požadavků zohledněny zkušenosti a zpětná vazba ohledně TSI nebo norem.

HLAVA V

SPOLEČNÝ PODNIK EDCTP3 V OBLASTI GLOBÁLNÍHO ZDRAVÍ

Článek 99

Dodatečné cíle společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví tyto obecné cíle:

a) 

přispívat ke snížení socioekonomické zátěže spojené s infekčními onemocněními v subsaharské Africe, a to podporou rozvoje a využívání nových či zdokonalených zdravotnických technologií;

b) 

přispívat ke zvýšení ochrany zdraví v subsaharské Africe a v celosvětovém měřítku posílením výzkumných a inovačních kapacit pro připravenost a reakci ke kontrole infekčních onemocnění.

2.  

Společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví má rovněž tyto specifické cíle:

a) 

zajistit pokrok ve vývoji a využívání nových nebo zdokonalených zdravotnických technologií v boji proti infekčním onemocněním podporou provádění klinických hodnocení v subsaharské Africe;

b) 

posílit výzkumné a inovační kapacity a vnitrostátní systémy výzkumu v oblasti zdraví v subsaharské Africe pro boj proti infekčním onemocněním;

c) 

umožnit větší sladění členských států Unie, přidružených zemí a subsaharských zemí v rámci společného strategického programu výzkumu a inovací v oblasti globálního zdraví v zájmu zvýšení nákladové efektivnosti evropských veřejných investic;

d) 

posílit kapacity v subsaharské Africe pro připravenost na epidemie prostřednictvím účinné a rychlé reakce výzkumu za účelem vývoje nezbytné diagnostiky, vakcín a léčebných postupů pro včasné odhalení a kontrolu nově se objevujících nemocí s epidemickým potenciálem;

e) 

podporovat vytváření produktivních a udržitelných sítí a partnerství v oblasti výzkumu globálního zdraví a navazování vztahů sever–jih a jih–jih s mnoha organizacemi ze soukromého a veřejného sektoru.

Článek 100

Dodatečné úkoly společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví

Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví tyto úkoly:

a) 

podporuje produktivní vztahy mezi evropskými a africkými jednotlivci, skupinami a institucemi;

b) 

zvyšuje povědomí institucí a výzkumných skupin o společných zájmech a společných cílech v zájmu usnadnění a posílení projektové a institucionální spolupráce;

c) 

přispívá k snadnějšímu slaďování strategií evropských a afrických subjektů poskytujících financování, institucí a orgánů v oblasti globálního zdraví;

d) 

získává další investice zapojením partnerů ze soukromého, veřejného a charitativního sektoru;

e) 

podporuje synergie, spolupráci a společné akce s Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ( 14 ), zejména při budování kapacit a sdílení zařízení a infrastruktur.

Článek 101

Členové

Členy společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

Asociace EDCTP, nezisková organizace zapsaná podle nizozemského práva, po oznámení svého rozhodnutí o vstupu do společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejího přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 102

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 800 000 000  EUR, včetně částky až do výše 59 756 000  EUR na administrativní náklady, a sestává z:

a) 

částky ve výši až 400 000 000  EUR za předpokladu, že příspěvek jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů se přinejmenším rovná této částce;

b) 

částky ve výši až 400 000 000  EUR za předpokladu, že příspěvky přispívajících partnerů nebo jejich členských či přidružených subjektů se přinejmenším rovnají této částce.

Pokud podmínka stanovená v písmenu b) není splněna, částka uvedená v písmenu a) se zvýší až o 400 000 000  EUR za předpokladu, že celková částka, o kterou se zvýší, bude odpovídat alespoň příspěvku jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů, jak je stanoveno v čl. 103 odst. 1.

Článek 103

Příspěvky jiných členů než Unie

1.  
Jiní členové společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví než Unie poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 439 878 000  EUR.
2.  
Příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se skládá z příspěvků pro společný podnik EDCPT3 v oblasti globálního zdraví v souladu s čl. 11 odst. 1. Odchylně od čl. 11 odst. 1 mohou tyto příspěvky sestávat z finančních příspěvků.

Článek 104

Oblast působnosti dodatečných činností

1.  
Dodatečné činnosti společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví vyvíjí a provádí Asociace EDCTP a její členské či přidružené subjekty sladěným, integrovaným a soudržným způsobem a řídí se strategickým programem výzkumu a inovací EDCPT3 v oblasti globálního zdraví.
2.  

Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat činnosti přímo spojené s činnostmi společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví, které přispívají k jeho cílům, včetně těchto činností:

a) 

činnosti členských či přidružených subjektů Asociace EDCTP sladěné s podobnými činnostmi jiných členských či přidružených subjektů Asociace EDCTP a řízené nezávisle v souladu s vnitrostátními finančními pravidly;

b) 

činnosti prováděné vládními výzkumnými organizacemi v subsaharské Africe;

c) 

činnosti, které podporují vytváření sítí a partnerství budujících vztahy s mnoha organizacemi ze soukromého a veřejného sektoru;

d) 

podporu rozvoje výzkumných infrastruktur, jako jsou sítě pro klinická hodnocení a kohorty související s oblastí působnosti společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví, a podporu na posílení připravenosti systémů zdravotní péče na provádění výzkumných činností v rámci společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví.

Článek 105

Orgány společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví

Orgány společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

vědecký výbor;

d) 

skupina zúčastněných stran.

Článek 106

Složení správní rady

Správní rada je složena ze:

a) 

šesti zástupců Komise jednajících jménem Unie;

b) 

šesti zástupců Asociace EDCTP.

Článek 107

Fungování správní rady

Asociace EDCTP má 50 % hlasovacích práv.

Článek 108

Vědecký výbor

1.  
Podle čl. 21 odst. 1 písm. a) je vědecký výbor vědeckým poradním orgánem společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví.
2.  
Nad rámec ustanovení čl. 21 odst. 2 zajistí vědecký výbor rovněž začlenění vědeckých poznatků z afrických zemí.
3.  

Kromě úkolů stanovených v článku 21 plní vědecký výbor tyto úkoly:

a) 

je nápomocen při navrhování strategických a vědeckých plánů činnosti společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví;

b) 

vydává doporučení ke strategiím na podporu synergií a partnerství se všemi zúčastněnými stranami;

c) 

v případě potřeby přispívá k přípravě strategických a vědeckých dokumentů, které jsou relevantní pro společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví;

d) 

poskytuje společnému podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví strategické a vědecké poradenství a zajišťuje úspěšné dokončení probíhajících projektů;

e) 

určuje strategické potřeby a priority k urychlení vývoje nových nebo zdokonalených klinických zásahů, včetně cílené odborné přípravy, vytváření sítí a budování kapacit k dosažení těchto cílů;

f) 

přezkoumává situaci v oblasti nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených chorob s cílem určit úlohu společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví v partnerství s dalšími zúčastněnými stranami, aby se urychlil vývoj nebo zdokonalení zásahů proti těmto nemocem;

g) 

hodnotí stav globálního vývoje produktů a kriticky důležité možnosti při vývoji budoucích produktů;

h) 

poskytuje poradenství při přezkumu výzev k podávání návrhů a jiných programů;

i) 

poskytuje podporu a podklady ohledně rámce společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví pro sledování a hodnocení, jakož i při sledování vědeckých výsledků a strategických dopadů grantů financovaných společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví;

j) 

poskytuje poradenství a pomoc pracovním skupinám společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví, zasedáním zúčastněných stran, fóru EDCTP a jiným relevantním akcím a účastní se jich.

4.  
Předseda vypracovává výroční zprávu o činnosti v předchozím roce a o výsledcích vědeckého výboru a předloží ji ke schválení správní radě.

Článek 109

Skupina zúčastněných stran

1.  
Skupina zúčastněných stran má vyvážené zastoupení z geografického, tematického a genderového hlediska, a také zejména z hlediska odborných znalostí o Africe.
2.  

Kromě úkolů stanovených v článku 22 plní skupina zúčastněných stran také tyto úkoly:

a) 

poskytuje podkladové informace týkající se vědeckých, strategických a technologických priorit, jimiž se má společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zabývat a které jsou stanoveny ve strategickém programu výzkumu a inovací nebo jiném rovnocenném dokumentu, přičemž náležitě zohledňuje pokrok a potřeby v oblasti globálního zdraví a v souvisejících odvětvích;

b) 

předkládá návrhy, které mají umožnit konkrétní synergie mezi společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví a souvisejícími odvětvími či jakýmkoli jiným odvětvím, o němž se usuzuje, že by synergie zajistila přidanou hodnotu;

c) 

poskytuje podkladové informace fóru EDCTP.

Článek 110

Způsobilost pro financování

1.  
V souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení o programu Horizont Evropa a odchylně od čl. 23 odst. 1 uvedeného nařízení je financování poskytované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví omezeno na právní subjekty usazené v členských státech nebo přidružených zemích nebo v členských státech Asociace EDCTP. Výjimečně mohou být v případě, je-li to stanoveno v pracovním programu, pro financování poskytované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví způsobilé i subjekty usazené v jiných členských státech, a to v rámci specifických témat výzev nebo v případě výzvy zabývající se ohrožením veřejného zdraví.
2.  
Unie usiluje o uzavření dohod se třetími zeměmi, které umožňují ochranu finančních zájmů Unie. V případě subjektů usazených ve třetí zemi bez této dohody, které se účastní nepřímé akce s financováním, je před uzavřením těchto dohod a za účelem ochrany finančních zájmů Unie finanční koordinátor nepřímé akce usazen v členském státě nebo přidružené zemi, výše předběžného financování je odpovídajícím způsobem upravena a ustanovení grantové dohody týkající se odpovědnosti náležitě zohledňují finanční rizika.

Článek 111

Určení účastníci

Účast subjektů určených společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví může v rámci výzvy k podávání návrhů představovat jedno z kritérií způsobilosti. Je řádně odůvodněna v pracovním programu, který může rovněž stanovit, že takto určení účastníci nejsou způsobilí pro financování společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví v rámci vybraných nepřímých akcí.

Článek 112

Etické zásady

Klinická hodnocení a implementační výzkum v rámci společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví se uskutečňují v souladu se základními etickými zásadami, uznávanými mezinárodními regulačními standardy a osvědčenými participativními postupy.

Článek 113

Spolupráce s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí

Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí úzkou spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, jakož i s relevantními africkými agenturami a organizacemi.

Článek 114

Cenově dostupný přístup

Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích klinických hodnocení prováděných v rámci nepřímé akce, byly cenově dostupné, dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program případně upřesní dodatečné povinnosti týkající se využití, které se vztahují na konkrétní nepřímé akce.

HLAVA VI

SPOLEČNÝ PODNIK INICIATIVY PRO INOVATIVNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

Článek 115

Dodatečné cíle společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví dosáhnout do roku 2030 těchto obecných cílů:

a) 

přispět k vytvoření celounijního ekosystému pro výzkum a inovace v oblasti zdraví, který usnadňuje převedení vědeckých poznatků do inovací, zejména zahájením nejméně 30 rozsáhlých meziodvětvových projektů zaměřujících se na zdravotnické inovace;

b) 

podporovat vývoj bezpečných, účinných a nákladově efektivních inovací zaměřených na člověka, které reagují na neuspokojené strategické potřeby v oblasti veřejného zdraví, a to prokázáním proveditelnosti integrace výrobků nebo služeb v oblasti zdravotní péče s prokázanou udržitelností pro využití systémy zdravotní péče na nejméně pěti příkladech. Související projekty by se měly zabývat prevencí, diagnostikou, léčbou nebo zvládáním nemocí postihujících obyvatele Unie, včetně přispění k evropskému plánu boje proti rakovině;

c) 

podporovat meziodvětvové zdravotnické inovace pro evropský zdravotnický průmysl, který je konkurenceschopný v celosvětovém měřítku, a přispět k dosažení cílů nové průmyslové strategie pro Evropu a Farmaceutické strategie pro Evropu.

2.  

Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví má rovněž tyto specifické cíle:

a) 

přispět k lepšímu pochopení faktorů ovlivňujících zdraví a prioritních oblastí medicíny;

b) 

integrovat roztříštěné výzkumné a inovační úsilí v oblasti zdraví spojením jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a dalších zúčastněných stran, zaměřit se na neuspokojené potřeby v oblasti veřejného zdraví, umožnit rozvoj nástrojů, údajů, platforem, technologií a postupů pro lepší predikci, prevenci, zachycení, diagnostiku, léčbu a zvládaní nemocí, přičemž je třeba uspokojit potřeby konečných uživatelů;

c) 

prokázat proveditelnost integrovaných řešení v oblasti zdravotní péče, která jsou zaměřena na člověka;

d) 

plně využít potenciál digitalizace a výměny údajů ve zdravotní péči;

e) 

umožnit vývoj nových a zdokonalených metodik a modelů pro komplexní posuzování přidané hodnoty inovativních a integrovaných řešení v oblasti zdravotní péče.

Článek 116

Dodatečné úkoly společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví

Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví také tyto úkoly:

a) 

podporuje úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, dalšími členy, přispívajícími partnery a jinými zúčastněnými stranami působícími v oblasti zdravotní péče, jakož i dalšími relevantními odvětvími, zdravotnickými orgány (jako jsou regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a pojišťovny), organizacemi pacientů, zdravotnickými pracovníky a poskytovateli zdravotních služeb, jakož i akademickou obcí;

b) 

účinně podporuje předkonkurenční výzkum a inovace v oblasti zdraví, zejména akce, které spojují subjekty z řady odvětví zdravotnického průmyslu, za účelem spolupráce v oblastech, v nichž nejsou uspokojeny potřeby v oblasti veřejného zdraví;

c) 

zajišťuje, aby měly všechny zúčastněné strany možnost navrhovat oblasti pro budoucí výzvy k podávání návrhů;

d) 

pravidelně přezkoumává a provádí potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví s ohledem na vědecký pokrok, ke kterému došlo v průběhu jeho provádění, nebo nově se objevující potřeby v oblasti veřejného zdraví;

e) 

zveřejňuje informace o projektech, včetně zúčastněných subjektů a výše finančního příspěvku společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví a přislíbených věcných příspěvků jednotlivých účastníků;

f) 

zajišťuje pravidelnou komunikaci, včetně nejméně jedné schůzky se zájmovými skupinami a se zúčastněnými stranami ročně, aby byla zajištěna otevřenost a transparentnost výzkumných a inovačních činností společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví;

g) 

plní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů stanovených v článku 115.

Článek 117

Členové

Členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

Evropský koordinační výbor pro radiologický, elektroléčebný a zdravotnický IT průmysl (COCIR) zapsaný podle belgického práva, Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací, včetně její podskupiny Vaccines Europe, zapsaná podle lucemburského práva, EuropaBio zapsaná podle belgického práva, MedTech Europe zapsaná podle belgického práva, po oznámení svých příslušných rozhodnutí o vstupu do společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejich přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení;

c) 

přidružení členové vybraní podle článku 7.

Článek 118

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 1 200 000 000  EUR, včetně částky až do výše 30 212 000  EUR na administrativní náklady, a sestává z:

a) 

částky až do výše 1 000 000 000  EUR, pokud je tato částka vyrovnána příspěvkem jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů;

b) 

částky až do výše 200 000 000  EUR, pokud je tato částka vyrovnána dodatečnými příspěvky přispívajících partnerů nebo jejich členských či přidružených subjektů.

Článek 119

Příspěvky jiných členů než Unie

1.  
Jiní členové společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví než Unie poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 1 000 000 000  EUR, včetně částky až do výše 30 212 000  EUR na administrativní náklady.
2.  
Věcné příspěvky na dodatečné činnosti představují nejvýše 40 % věcných příspěvků jiných členů než Unie na úrovni společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví.
3.  
Příspěvky poskytnuté účastníky na nepřímé akce financované společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví činí nejméně 45 % způsobilých nákladů na nepřímé akce a nákladů na její související dodatečné činnosti. Je-li to opodstatněné, může pracovní program výjimečně připouštět nižší podíl příspěvků na úrovni jednotlivých nepřímých akcí a souvisejících dodatečných činností.
4.  
Náklady vynaložené na nepřímé akce v jiných třetích zemích, než jsou země přidružené k programu Horizont Evropa, jsou odůvodněné a relevantní pro cíle stanovené v článku 115. Tyto náklady nepřesáhnou 20 % věcných příspěvků na provozní náklady, které poskytli jiní členové než Unie a přispívající partneři na úrovni společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví. Náklady převyšující 20 % věcných příspěvků na provozní náklady na úrovni společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví se nepovažují za věcné příspěvky na provozní náklady.
5.  
V řádně odůvodněných případech může pracovní program společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví stanovit zvláštní limity pro věcné příspěvky na provozní náklady vynaložené v jiných třetích zemích, než jsou země přidružené k programu Horizont Evropa, na úrovni jednotlivých nepřímých akcí. Rozhodnutí o těchto zvláštních limitech zohledňuje zejména cíle a dopad dotyčných akcí a nevede k překročení stropu stanoveného v odstavci 4 na úrovni společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví.

Článek 120

Podmínky související s dodatečnými činnostmi

1.  

Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) se dodatečné činnosti provádějí v Unii nebo v zemích přidružených k programu Horizont Evropa a mohou mezi ně patřit:

a) 

činnosti přispívající k dosažení cílů nepřímých akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví;

b) 

činnosti přispívající k šíření, udržitelnosti nebo využití výsledků nepřímých akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví.

2.  
Návrhy projektů případně obsahují plán týkající se souvisejících dodatečných činností. Náklady spojené s těmito dodatečnými činnostmi specifickými pro daný projekt musí být vynaloženy v období ode dne předložení návrhu do dvou let ode dne ukončení nepřímé akce.
3.  
Aby se náklady započítávaly jako věcné příspěvky podle čl. 11 odst. 1 písm. b), uskutečňují se příslušné dodatečné činnosti v rámci Unie nebo v zemích přidružených k programu Horizont Evropa.

Článek 121

Orgány společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví

Orgány společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

skupina zástupců států;

d) 

skupina pro vědu a inovace.

Článek 122

Složení správní rady

Správní rada je složena ze:

a) 

čtyř zástupců Komise jednajících jménem Unie;

b) 

jednoho zástupce každého člena jiného než Unie.

Článek 123

Fungování správní rady

Jiní členové než Unie mají společně 50 % hlasovacích práv.

Článek 124

Skupina pro vědu a inovace

1.  
Skupina pro vědu a inovace poskytuje správní radě poradenství ve věcech relevantních pro výzkumné a inovační činnosti společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví v souladu s článkem 21.
2.  

Skupina pro vědu a inovace se skládá z těchto stálých členů:

a) 

dva zástupci Komise jednající jménem Unie;

b) 

čtyři zástupci jiných členů než Unie;

c) 

dva zástupci skupiny zástupců států;

d) 

čtyři zástupci vědecké obce jmenovaní správní radou na základě otevřeného výběrového řízení v souladu s čl. 21 odst. 4;

e) 

až šest dalších stálých členů skupiny jmenovaných správní radou na základě otevřeného výběrového řízení při použití čl. 21 odst. 4 tak, aby bylo zajištěno zejména náležité zastoupení zúčastněných stran působících v oblasti zdravotní péče, přičemž je zahrnut především veřejný sektor, včetně regulačních subjektů, pacienti a koneční uživatelé obecně;

3.  
Stálí členové skupiny uvedení v odst. 2 písm. a), b) a c) mohou přizvat členy skupiny ad hoc, je-li to vhodné k projednání konkrétních témat. Pro každé zasedání mohou přizvat společně nejvýše šest členů ad hoc.

Tito členové ad hoc jsou přizváni na základě svých vědeckých nebo technických odborných znalostí týkajících se témat, jež mají být na daných zasedáních projednána, nebo s ohledem na potřebu zajistit synergie s jinými výzkumnými programy.

Stálí členové skupiny uvedení v odst. 2 písm. a), b) a c) přizvou členy skupiny ad hoc na základě obecné shody. Svá rozhodnutí oznámí správní radě, skupině zástupců států a ostatním stálým členům skupiny.

4.  

V souladu s čl. 21 odst. 7 poskytuje skupina pro vědu a inovace správní radě na její žádost nebo z vlastního podnětu poradenství ohledně vědeckých a technologických záležitostí souvisejících s cíli společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, zejména co se týká:

a) 

vědeckých priorit, a to i v souvislosti s aktualizací strategického programu výzkumu a inovací;

b) 

návrhu pracovního programu včetně obsahu výzev k podávání návrhů;

c) 

plánování dodatečných činností jiných členů než Unie uvedených v článku 120;

d) 

zřizování poradních skupin zaměřených na konkrétní vědecké priority v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. x) a na základě otevřeného výběrového řízení pro své členy v souladu s čl. 21 odst. 4;

e) 

zajištění synergií s dalšími činnostmi v rámci programu Horizont Evropa, včetně jiných evropských partnerství, jakož i s dalšími programy financování Unie a vnitrostátními programy financování.

5.  
V souladu s čl. 21 odst. 5 volí skupina pro vědu a inovace svého předsedu ze zástupců uvedených v odst. 2 písm. d) tohoto článku.

Článek 125

Podmínky vztahující se na nepřímé akce

1.  
Pro účely tohoto nařízení je neuspokojená potřeba v oblasti veřejného zdraví definována jako potřeba, kterou v současnosti systémy zdravotní péče z důvodu dostupnosti nebo přístupnosti neřeší, například neexistuje-li uspokojivá metoda diagnostiky, prevence nebo léčby daného zdravotního stavu nebo je-li přístup osob ke zdravotní péči omezený kvůli nákladům, vzdálenosti do zdravotnických zařízení či čekacím lhůtám. Péčí zaměřenou na člověka se rozumí přístup k péči, který vědomě uplatňuje hledisko jednotlivců, pečujících osob, rodin a komunit a považuje je za účastníky i příjemce systémů zdravotní péče, jež jsou spíše než podle jednotlivých chorob organizovány podle jejich potřeb a preferencí.
2.  
Nepřímé akce financované společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou zahrnovat klinické studie, v nichž cílová oblast nebo zamýšlené použití představuje neuspokojenou potřebu v oblasti veřejného zdraví významně ovlivňující či ohrožující obyvatele Unie.
3.  
Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví musí zajistit, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích klinických studií prováděných v rámci nepřímé akce, byly cenově dostupné, dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program případně upřesní dodatečné povinnosti týkající se využití, které se vztahují na konkrétní nepřímé akce.
4.  
Je-li tak stanoveno v pracovním programu a nad rámec čl. 5 odst. 2 písm. a), může se od právních subjektů určených společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví vyžadovat účast na konkrétních nepřímých akcích. Tyto subjekty nejsou způsobilé pro financování společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví.
5.  

Právní subjekty účastnící se konkrétních nepřímých akcí s určenými právními subjekty uvedenými v odstavci 4 nejsou způsobilé pro financování, pokud:

a) 

jsou právními subjekty vykonávajícími činnost za účelem zisku s ročním obratem ve výši 500 milionů EUR nebo více;

b) 

jsou přímo či nepřímo ovládány právním subjektem popsaným v písmenu a), nebo podléhají stejné přímé či nepřímé kontrole jako právní subjekt uvedený v písmenu a);

c) 

přímo či nepřímo ovládají právní subjekt uvedený v písmenu a).

HLAVA VII

SPOLEČNÝ PODNIK ►M1  PRO ČIPY ◄

Článek 126

Dodatečné cíle společného podniku ►M1  pro čipy ◄

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik ►M1  pro čipy ◄ tyto obecné cíle:

a) 

posílit strategickou autonomii Unie, pokud jde o elektronické součásti a systémy, na podporu budoucích potřeb vertikálních odvětví a celého hospodářství. Celkovým cílem je přispět ke zdvojnásobení hodnoty navrhování a výroby elektronických součástí a systémů v Evropě do roku 2030 v souladu s významem Unie s ohledem na výrobky a služby;

▼M1

b) 

zajistit vědeckou excelenci Unie a její vedoucí postavení v oblasti inovací týkajících se nových technologií součástí a systémů, mimo jiné v činnostech souvisejících s nižšími úrovněmi technologické připravenosti, a podporovat aktivní účast malých a středních podniků, které pro všechny výzkumné a inovační činnosti, včetně činností souvisejících s iniciativou Čipy pro Evropu, zřízené nařízením Rady (EU) 2023/1781, představují alespoň třetinu celkového počtu účastníků nepřímých akcí a mělo by jim připadnout nejméně 20 % veřejných finančních prostředků;

▼B

c) 

zajistit, aby se technologie součástí a systémů zabývaly společenskými a environmentálními výzvami Evropy. Cílem je zajistit soulad s politikou Unie v oblasti energetické účinnosti a přispět ke snížení spotřeby energie do roku 2030 o 32,5 %;

▼M1

d) 

dosáhnout budování rozsáhlých technologických kapacit a podpořit související výzkumné a inovační činnosti v celém hodnotovém řetězci polovodičů v Unii s cílem umožnit vývoj a zavádění špičkových polovodičových technologií, polovodičových technologií nové generace a špičkových kvantových technologií a inovace zavedených technologií, které posílí kapacitu pokročilého navrhování, integrace systémů a výroby čipů v Unii, a zvýší tak konkurenceschopnost Unie a přispět k dosažení zelené a digitální transformace, zejména snížením dopadu elektronických systémů na klima, zlepšením udržitelnosti čipů nové generace a posílením procesů oběhového hospodářství, přispěním ke vzniku kvalitních pracovních míst v rámci ekosystému polovodičů a uplatňováním zásady „bezpečnosti již od fáze návrhu“, která chrání před kybernetickými hrozbami.

▼B

2.  

Kromě cílů stanovených v odstavci 1 má společný podnik ►M1  pro čipy ◄ tyto specifické cíle:

a) 

podporovat výzkum a vývoj s cílem zajistit v Evropě kapacity v oblasti navrhování a výroby pro strategické oblasti použití;

b) 

zahájit vyvážené portfolio velkých a malých projektů podporujících rychlejší převod technologií z výzkumu do průmyslového prostředí;

c) 

podporovat dynamický celounijní ekosystém založený na digitálních hodnotových řetězcích s jednodušším přístupem pro nové účastníky;

d) 

podporovat výzkum a vývoj s cílem zdokonalit technologie součástí, které zaručují bezpečnost, důvěru a energetickou účinnost, pro kritické infrastruktury a odvětví v Evropě;

e) 

podporovat mobilizaci vnitrostátních zdrojů a zajistit koordinaci unijních a vnitrostátních programů pro výzkum a inovace v oblasti elektronických součástí a systémů;

f) 

zabezpečit soudržnost mezi strategickým programem výzkumu a inovací v rámci společného podniku ►M1  pro čipy ◄ a politikami Unie s cílem zajistit účinný příspěvek technologií elektronických součástí a systémů;

▼M1

g) 

budovat pokročilé kapacity pro navrhování integrovaných polovodičových technologií;

h) 

vylepšit stávající a vyvinout nové pokročilé pilotní linky v celé Unii, umožňující vývoj a uplatňování špičkových polovodičových technologií a polovodičových technologií nové generace;

i) 

vybudovat pokročilé technologické a inženýrské kapacity pro urychlení inovativního vývoje špičkových kvantových čipů a souvisejících polovodičových technologií;

j) 

vybudovat celounijní síť kompetenčních center pro polovodiče, a to formou posilování stávajících zařízení nebo budování zařízení nových.

▼B

Článek 127

Členové

1.  

Členy společného podniku ►M1  pro čipy ◄ jsou:

a) 

správní orgány zahrnující:

i) 

Unii zastoupenou Komisí;

ii) 

tyto zúčastněné státy: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko;

b) 

soukromí členové zahrnující níže uvedená odvětvová sdružení: sdružení AENEAS zapsané podle francouzského práva; odvětvové sdružení Inside (INSIDE) zapsané podle nizozemského práva; sdružení EPoSS e.V. zapsané podle německého práva.

2.  
Každý zúčastněný stát jmenuje své zástupce v orgánech společného podniku ►M1  pro čipy ◄ a určí vnitrostátní subjekt nebo subjekty, které budou odpovědné za plnění jeho povinností s ohledem na činnosti společného podniku ►M1  pro čipy ◄ .

▼M1

Článek 128

Finanční příspěvek Unie

1.  

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik pro čipy včetně prostředků EHP činí až 4 175 000 000  EUR, včetně částky až do výše 62 287 000  EUR na administrativní náklady, a přiděluje se:

a) 

až do výše 2 725 000 000  EUR z programu Horizont Evropa;

b) 

až do výše 1 450 000 000  EUR z programu Digitální Evropa;

2.  
Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku použije společný podnik pro čipy k poskytování finanční podpory pro nepřímé akce vymezené v čl. 2 bodě 43 nařízení o programu Horizont Evropa, které odpovídají výzkumným a inovačním činnostem společného podniku pro čipy, včetně operačních cílů 1 až 4.
3.  
Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. b) se použije na činnosti v oblasti budování kapacit v rámci operačních cílů 1 až 4.
4.  
Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. b) nepřesáhne 50 % celkových nákladů na činnosti v oblasti budování kapacit.
5.  
Přístup ke kapacitám vyplývajícím z operačních cílů 1 až 4 společným podnikem pro čipy je otevřený širokému okruhu uživatelů v celé Unii a je poskytován transparentně, nediskriminačně a přímo úměrně finančnímu příspěvku Unie na celkové náklady těchto činností.

▼B

Článek 129

Příspěvky jiných členů než Unie

1.  
Za období uvedené v článku 3 poskytnou zúčastněné státy společného podniku ►M1  pro čipy ◄ celkový příspěvek, který je úměrný výši příspěvku Unie na provozní náklady uvedenému v článku 128. Zúčastněné státy se mezi sebou dohodnou o svých kolektivních příspěvcích a o způsobu, jakým tyto příspěvky poskytnou. Tím není dotčena schopnost každého zúčastněného státu vymezit svůj vnitrostátní finanční příspěvek v souladu s článkem 12. Odchylně od čl. 28 odst. 4 písm. a) zúčastněné státy nepřispívají na administrativní náklady.
2.  
Soukromí členové společného podniku ►M1  pro čipy ◄ poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 příspěvky do společného podniku ►M1  pro čipy ◄ ve výši nejméně 2 511 164 000  EUR.

▼M1

3.  
Odchylně od čl. 28 odst. 4 soukromí členové poskytnou finanční příspěvek až do výše 26 331 000  EUR na administrativní náklady společného podniku pro čipy, nebo zajistí, aby je poskytly jejich členské a přidružené subjekty. Podíl celkového ročního příspěvku soukromých členů na administrativní náklady společného podniku pro čipy činí 30 %.
4.  

Příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se skládá z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 3. Odchylně od čl. 11 odst. 3 mohou zúčastněné státy výjimečně vykazovat finanční příspěvky poskytnuté od 8. února 2022. Náklady plynoucí ze souvisejících činností mohou být od uvedeného data považovány za způsobilé, a to i v případě, že vznikly před podáním žádosti o grant, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

činnosti jsou v souladu s tímto nařízením;

b) 

činnosti přispívají k dosažení cíle uvedeného v čl. 126 odst. 2 písm. h) a související vzniklé náklady sestávají z kapitálových výdajů;

c) 

žádosti o grant posuzuje a vybírá společný podnik pro čipy v souladu s čl. 12 odst. 1;

d) 

v okamžiku udělení grantu činnosti stále probíhají;

e) 

příspěvek zúčastněného státu spojený s těmito náklady se nezohledňuje pro účely výpočtu hlasovacích práv zúčastněných států podle čl. 133 odst. 2 a 3 a čl. 136 odst. 1;

f) 

příspěvek zúčastněného státu související s těmito náklady nepřesahuje 25 % celkového finančního příspěvku tohoto zúčastněného státu předpokládaného pro činnosti, jež přispívají k cíli uvedenému v čl. 126 odst. 2 písm. h).

5.  
Příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku se skládají z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1, včetně alespoň 90 % příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. a).

▼B

Článek 130

Oblast působnosti dodatečných činností

1.  
Správní rada společného podniku ►M1  pro čipy ◄ může v případě potřeby schválit plán dodatečných činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) na návrh rady soukromých členů s ohledem na stanovisko rady správních orgánů.
2.  

Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:

a) 

investice zaměřené na industrializaci výsledků projektů společného podniku ►M1  pro čipy ◄ a společných podniků ECSEL, ARTEMIS a ENIAC;

b) 

pilotní projekty, demonstrační projekty, aplikace, zavádění, industrializaci, včetně příslušných kapitálových výdajů, a to i projekty v rámci významných projektů společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky;

c) 

související výzkumné a vývojové činnosti, které nejsou financovány z veřejných prostředků;

d) 

činnosti financované úvěry Evropské investiční banky, a nikoli z grantu Unie;

e) 

činnosti za účelem vývoje ekosystému podporujícího spolupráci uživatelů a dodavatelů technologií.

Článek 131

Orgány společného podniku ►M1  pro čipy ◄

Orgány společného podniku ►M1  pro čipy ◄ jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

rada správních orgánů;

d) 

rada soukromých členů.

Článek 132

Složení správní rady

Každý člen společného podniku ►M1  pro čipy ◄ jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva člena správní rady.

Článek 133

Fungování správní rady

1.  

Hlasovací práva ve správní radě jsou rozložena tímto způsobem:

a) 

jedna třetina pro Komisi;

b) 

jedna třetina společně pro soukromé členy a

c) 

jedna třetina společně pro zúčastněné státy.

2.  

Pro první dva rozpočtové roky od zřízení společného podniku ►M1  pro čipy ◄ jsou hlasovací práva zúčastněných států rozdělena takto:

a) 

1 % pro každý zúčastněný stát;

b) 

zbývající procentní podíl rozdělený každoročně mezi zúčastněné státy v poměru k jejich skutečným finančním příspěvkům do společného podniku ►M1  pro čipy ◄ nebo pro předchozí iniciativu za poslední dva roky.

3.  
V následujících rozpočtových letech se rozložení hlasovacích práv zúčastněných států stanoví každý rok v poměru k finančním prostředkům, které tyto státy v posledních dvou rozpočtových letech vyčlenily na nepřímé akce.

▼M1

3a.  
Odchylně od odstavce 1 zahrnuje správní rada pouze Komisi a členské státy při hlasování o pododdílu o činnostech v oblasti budování kapacit v rámci části pracovního programu věnovaného provádění iniciativy Čipy pro Evropu. Komise má 50 % hlasovacích práv. Pokud jde o pododdíl týkající se výzkumných a inovačních činností v části pracovního programu věnované provádění iniciativy Čipy pro Evropu, Komise a členské státy disponují 45 % hlasovacích práv a členové ze soukromého sektoru 10 %. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně na hlasovací práva členských států. Na přípravě této části pracovního programu se podílejí všichni zástupci správní rady.

▼B

4.  
Hlasovací práva soukromých členů se rozloží rovnoměrně mezi odvětvová sdružení, pokud rada soukromých členů nerozhodne jinak.
5.  
Hlasovací práva každého nového člena společného podniku ►M1  pro čipy ◄ , který není členským státem ani přidruženou zemí, určí správní rada předtím, než tento člen přistoupí ke společnému podniku ►M1  pro čipy ◄ .

▼M1

Článek 133a

Pravidla vztahující se na činnosti financované v rámci programu Digitální Evropa

1.  
Kromě čl. 24 odst. 2 se na činnosti financované společným podnikem pro čipy v rámci programu Digitální Evropa použije nařízení (EU) 2021/694.
2.  
Pracovní program a výzvy k podávání projektů společného podniku pro čipy se zveřejní na internetových stránkách programu Digitální Evropa.
3.  
Společný podnik pro čipy provádí následné audity výdajů na činnosti financované z rozpočtu programu Digitální Evropa v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/694.

▼M1

Článek 134

Omezení a podmínky účasti na konkrétních akcích

1.  
Odchylně od čl. 17 odst. 2 písm. l) tohoto nařízení, na žádost Komise a po schválení radou správních orgánů se v případě akcí financovaných v rámci programu Horizont Evropa účast na konkrétních akcích omezí v souladu s čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa.
2.  
Na žádost Komise a po schválení radou správních orgánů se v případě akcí financovaných v rámci programu Digitální Evropa účast na konkrétních akcích omezí v souladu s čl. 12 odst. 6 a článkem 18 nařízení (EU) 2021/694.
3.  
Výzvy k předkládání návrhů uvedené v části pracovního programu věnované iniciativě Čipy pro Evropu jsou otevřeny různým právním formám spolupráce a dalším účastníkům. Výběr návrhů na financování nevychází z konkrétní právní formy spolupráce. Opatření mohou být rovněž prováděna právními subjekty spolupracujícími v rámci konsorcia strukturovaného ve formě konsorcia pro čipovou infrastrukturu (dále jen „konsorcium ECIC“) v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2023/1781. Část pracovního programu věnovaná iniciativě Čipy pro Evropu stanoví, že žádá-li ECIC o financování určité akce, je žadatelem konsorcium ECIC, nikoli jednotlivé subjekty tvořící ECIC.

▼M1

Článek 134a

Dodatečné úkoly výkonného ředitele

Odchylně od čl. 19 odst. 4 písm. c) výkonný ředitel společného podniku pro čipy na základě návrhu vypracovaného radou správních orgánů podle čl. 137 písm. aa) a strategického programu výzkumu a inovací připraví pracovní program společného podniku k přijetí správní radou.

▼B

Článek 135

Složení rady správních orgánů

Rada správních orgánů je složena ze zástupců správních orgánů společného podniku ►M1  pro čipy ◄ .

Každý správní orgán jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva v radě správních orgánů.

Článek 136

Fungování rady správních orgánů

1.  
Hlasovací práva v radě správních orgánů se každoročně rozdělují mezi správní orgány úměrně jejich finančnímu příspěvku na činnosti společného podniku ►M1  pro čipy ◄ za daný rok poskytnutému podle článku 12 a v rámci maximálního limitu, který u žádného člena nesmí přesáhnout 50 % všech hlasovacích práv v radě správních orgánů.

▼M1

2.  
Pro účely čl. 134 odst. 1 a 2 zahrnuje rada správních orgánů pouze členské státy. Odstavec 1 tohoto článku se použije obdobně.

▼M1

2a.  
Pro účely čl. 137 písm. aa) a pro výběr návrhů odpovídajících provádění iniciativy Čipy pro Evropu podle čl. 137 písm. d) zahrnuje rada správních orgánů pouze Komisi a členské státy. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použije obdobně.

▼B

3.  
Pokud výkonnému řediteli oznámí své finanční příspěvky podle čl. 12 odst. 3 méně než tři zúčastněné státy, má Komise 50 % hlasovacích práv a zbývajících 50 % se rovnoměrně rozdělí mezi zúčastněné státy do doby, než svůj příspěvek oznámí více než tři zúčastněné státy společného podniku ►M1  pro čipy ◄ .
4.  
Správní orgány vyvíjejí maximální úsilí o přijetí rozhodnutí na základě shody. Není-li dosaženo shody, hlasuje se. Rozhodnutí se přijímá většinou alespoň 75 % hlasů, včetně hlasů těch zástupců zúčastněných států, kteří nejsou přítomni, ale bez započítání hlasů zástupců, kteří se zdrželi hlasování.
5.  
Rada správních orgánů volí ze svých členů předsedu na dobu nejméně dvou let.
6.  
Předseda může přizvat i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v rámci Unie, zástupce sdružení malých a středních podniků a zástupce jiných orgánů společného podniku ►M1  pro čipy ◄ , aby se zasedání účastnily jako pozorovatelé.
7.  
Řádná zasedání rady správních orgánů se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost Komise nebo většiny zástupců zúčastněných států nebo na žádost předsedy se mohou konat mimořádná zasedání. Zasedání rady správních orgánů svolává předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku ►M1  pro čipy ◄ .
8.  
Rada správních orgánů je usnášeníschopná, je-li přítomna Komise a hlavní zástupci alespoň tří zúčastněných států.
9.  
Pokud rada správních orgánů nerozhodne jinak, účastní se výkonný ředitel zasedání rady správních orgánů, nemá však hlasovací právo.
10.  
Na pozvání rady správních orgánů se kterýkoli členský stát nebo přidružená země, které nejsou členy společného podniku ►M1  pro čipy ◄ , mohou účastnit zasedání rady správních orgánů jako pozorovatelé. Pozorovatelům jsou poskytovány všechny relevantní dokumenty a pozorovatelé mohou poskytovat poradenství ohledně jakéhokoli rozhodnutí přijatého radou správních orgánů. Všichni pozorovatelé mají povinnost dodržovat pravidla důvěrnosti, která se vztahují na členy rady správních orgánů.
11.  
V případě potřeby může rada správních orgánů jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více správními orgány.
12.  
Rada správních orgánů přijme svůj jednací řád.
13.  
Na radu správních orgánů se vztahují taktéž ustanovení čl. 11 odst. 8 a čl. 28 odst. 6.

Článek 137

Složení rady správních orgánů

Rada správních orgánů:

a) 

přispívá k vypracování strategického programu výzkumu a inovací;

▼M1

aa) 

před přípravou každého pracovního programu a s přihlédnutím k doporučení soukromých členů a případně k doporučení Evropské rady pro polovodiče zřízené článkem 28 nařízení (EU) 2023/1781 a k příspěvkům dalších příslušných zúčastněných stran nastíní dvě zvláštní části pracovního programu, včetně příslušných odhadů výdajů, z nichž první obsahuje pododdíl týkající se činností v oblasti budování kapacit pro operační cíle 1 až 4 a pododdíl věnovaný výzkumným a inovačním činnostem souvisejícím s operačními cíli 1 až 4, včetně podmínek přístupu k infrastruktuře financované z veřejných prostředků, a druhý oddíl věnovaný výzkumným a inovačním činnostem, na které se nevztahuje iniciativa Čipy pro Evropu;

▼B

b) 

poskytuje vstupní informace pro návrh pracovního programu, zejména pro výzvy k podávání návrhů, včetně pravidel pro hodnocení, výběr a sledování nepřímých akcí;

c) 

schvaluje vyhlášení výzev k podávání návrhů v souladu s pracovním programem;

▼M1

d) 

vybírá návrhy v souladu s čl. 12 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 písm. u);

▼B

e) 

vydává stanovisko k návrhu plánu dodatečných činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b);

▼M1

f) 

v případě potřeby doporučí, aby konsorcium ECIC přijalo nápravná opatření, například změnu svých stanov, pokud členský stát záležitost předložil radě správních orgánů poté, co konsorcium ECIC odmítlo nové členství, aniž by toto odmítnutí přiměřeně odůvodnilo na základě spravedlivých a přiměřených podmínek uvedených ve svých stanovách.

▼B

Článek 138

Složení rady soukromých členů

1.  
Rada soukromých členů je složena ze zástupců soukromých členů společného podniku ►M1  pro čipy ◄ .
2.  
Každý soukromý člen jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva v radě soukromých členů.

Článek 139

Fungování rady soukromých členů

1.  
Rada soukromých členů se schází nejméně dvakrát ročně.
2.  
Je-li to nutné, může rada soukromých členů jmenovat pracovní skupiny, které jsou jako celek koordinovány jedním či více členy.
3.  
Rada soukromých členů volí ze svých členů svého předsedu.
4.  
Rada soukromých členů přijme svůj jednací řád.

Článek 140

Úkoly rady soukromých členů

Rada soukromých členů plní tyto úkoly:

a) 

vypracovává a pravidelně aktualizuje návrh strategického programu výzkumu a inovací k dosažení cílů společného podniku ►M1  pro čipy ◄ stanovených v článcích 4 a 126 se zohledněním vstupních informací poskytnutých radou správních orgánů;

b) 

předkládá výkonnému řediteli návrh strategického programu výzkumu a inovací ve lhůtách stanovených správní radou;

c) 

organizuje poradní fórum zúčastněných stran, které je otevřené všem veřejným i soukromým zúčastněným stranám, jež se zajímají o oblast klíčových digitálních technologií, aby je informovala a získala zpětnou vazbu ohledně návrhu strategického programu výzkumu a inovací pro daný rok;

d) 

případně s ohledem na článek 130 vypracuje a předloží správní radě ke schválení plán dodatečných činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b), přičemž zohlední stanovisko rady správních orgánů.

▼M1

Článek 141

Míry financování a pravidla pro účast

1.  
V případě nepřímých akcí financovaných v rámci programu Horizont Evropa v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení o programu Horizont Evropa a odchylně od článku 34 uvedeného nařízení a v případě činností financovaných v rámci programu Digitální Evropa může společný podnik pro čipy uplatňovat u finančních prostředků Unie různé míry financování v rámci jedné akce v závislosti na typu účastníka, zejména pokud jde o malé a střední podniky a neziskové právní subjekty, a na druhu akce. Míry financování jsou uvedeny v pracovním programu.
2.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a článku 34 o programu Horizont Evropa financuje Unie akce v oblasti výzkumu a inovací až do úrovně technologické připravenosti TRL 4 ve výši 100 % celkových způsobilých nákladů.
3.  
Odchylně od čl. 22 odst. 2 nařízení o programu Horizont Evropa nebo článku 18 nařízení (EU) 2021/694 je k účasti ve výzvách k předkládání návrhů financovaných společným podnikem pro čipy podle čl. 134 odst. 4 tohoto nařízení způsobilé kompetenční centrum nebo jeden právní subjekt složený nejméně ze tří nezávislých právních subjektů usazených alespoň ve třech různých zúčastněných státech, včetně alespoň jednoho členského státu, je-li tato odchylka řádně odůvodněna popisem příslušných témat v pracovním programu.

▼B

HLAVA VIII

SPOLEČNÝ PODNIK PRO VÝZKUM ATM JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO NEBE 3

Článek 142

Dodatečné cíle společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 tyto obecné cíle:

a) 

posílit a integrovat výzkumné a inovační kapacity Unie v oblasti ATM, zajistit jeho větší odolnost a škálovatelnost podle výkyvů v dopravě a současně umožnit bezproblémový provoz všech letadel;

b) 

prostřednictvím inovací posílit konkurenceschopnost přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly v Unii a trhů služeb ATM na podporu hospodářského růstu v Unii;

c) 

rozvíjet inovativní řešení a urychlit jejich uvádění na trh s cílem vytvořit ze vzdušného prostoru jednotného evropského nebe nejúčinnější a k životnímu prostředí nejšetrnější vzdušný prostor na světě.

2.  

Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 má rovněž tyto specifické cíle:

a) 

rozvíjet výzkumný a inovační ekosystém zahrnující celé hodnotové řetězce v oblasti ATM a vzdušného prostoru U-space, což umožní vybudování digitálního evropského nebe vymezeného v evropském hlavním plánu ATM a potřebnou spolupráci a koordinaci mezi poskytovateli letových navigačních služeb a uživateli vzdušného prostoru s cílem zajistit jednotný harmonizovaný systém ATM Unie pro provoz pilotovaných i bezpilotních letadel;

b) 

rozvíjet a validovat řešení ATM podporující vysoké úrovně automatizace;

c) 

rozvíjet a validovat technickou architekturu digitálního evropského nebe;

d) 

podporovat urychlené uvádění inovativních řešení na trh prostřednictvím demonstračních projektů;

e) 

koordinovat stanovování priorit a plánování úsilí Unie v oblasti modernizace ATM, a to na základě procesu vedoucího ke konsensu zúčastněných stran v oblasti ATM;

f) 

usnadnit vypracovávání norem pro industrializaci řešení SESAR.

3.  

Pro účely společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 se použijí tyto definice:

a) 

„vzdušným prostorem U-space“ se rozumí geografická zóna bezpilotního vzdušného systému (UAS) vymezená členskými státy, kde se mohou operace UAS uskutečnit pouze s podporou služeb systému U-space poskytovaných poskytovatelem služeb U-space;

b) 

„digitálním evropským nebem“ se rozumí vize evropského hlavního plánu ATM usilující o transformaci letecké infrastruktury v Evropě s cílem umožnit bezpečně a účinně zvládnout budoucí růst a rozmanitost leteckého provozu při současném omezení dopadů na životní prostředí na minimum;

c) 

„architekturou digitálního evropského nebe“ se rozumí vize evropského hlavního plánu ATM usilující o řešení problematiky stávající neúčinné skladby vzdušného prostoru ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, a to spojením uspořádání a navrhování vzdušného prostoru s technologiemi s cílem oddělit poskytování služeb od místní infrastruktury a postupně zvyšovat úrovně spolupráce a podpory automatizace;

d) 

„definiční fází SESAR“ se rozumí fáze, která zahrnuje vypracování a aktualizaci dlouhodobé vize projektu SESAR, související provozní koncepce umožňující zlepšení ve všech fázích letu, nezbytných zásadních provozních změn v rámci evropské sítě ATM a požadovaných priorit vývoje a zavádění;

e) 

„zaváděcí fází SESAR“ se rozumí po sobě jdoucí fáze industrializace a provádění, během nichž jsou prováděny tyto činnosti: standardizace, výroba a certifikace pozemního a leteckého vybavení a postupů nezbytných k provádění řešení SESAR (industrializace) a zadávání zakázek na zařízení a systémy založené na řešeních SESAR a jejich instalace a uvádění do provozu, včetně souvisejících provozních postupů (provádění).

Článek 143

Dodatečné úkoly společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3

Kromě úkolů stanovených v článku 5 společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 plní tyto úkoly:

a) 

koordinuje úkoly definiční fáze výzkumu ATM jednotného evropského nebe, sleduje provádění projektu SESAR a v případě potřeby upravuje evropský hlavní plán ATM;

b) 

uplatňuje aspekty evropského hlavního plánu ATM týkající se výzkumu a vývoje, zejména:

i) 

organizováním, koordinací a sledováním práce v rámci vývojové fáze SESAR v souladu s evropským hlavním plánem ATM, včetně výzkumných a inovačních činností s nízkou úrovní technologické připravenosti (0 až 2);

ii) 

poskytováním řešení SESAR, což jsou využitelné výstupy vývojové fáze SESAR, které zavádějí nové nebo zdokonalené standardizované a interoperabilní provozní postupy nebo technologie;

iii) 

zajištěním zapojení zúčastněných stran v leteckém odvětví z civilní a vojenské oblasti, zejména: poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, profesních sdružení zaměstnanců, letišť, výrobního odvětví a relevantních vědeckých institucí a vědecké obce;

c) 

usnadňuje rychlé uvádění řešení SESAR na trh, a to:

i) 

organizováním a koordinací demonstračních činností ve velkém měřítku;

ii) 

úzkou koordinací s agenturou EASA s cílem umožnit agentuře EASA včasné vypracování regulačních opatření spadajících do působnosti nařízení (EU) 2018/1139 a příslušných prováděcích předpisů;

iii) 

podporou souvisejících normalizačních činností v úzké spolupráci s normalizačními organizacemi a agenturou EASA, jakož i se subjektem zřízeným za účelem koordinace úkolů v rámci zaváděcí fáze SESAR v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 409/2013 ( 15 ).

Článek 144

Členové

1.  

Členy společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), zastoupená svou agenturou, po oznámení jejího rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejího přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení;

c) 

zakládající členové uvedení v příloze III tohoto nařízení po oznámení jejich rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejich přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení;

d) 

přidružení členové vybraní podle článku 7.

2.  
V souladu s čl. 7 odst. 1 může správní rada během prvních šesti měsíců po zřízení společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 vybrat přidružené členy ze seznamu vypracovaného na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu, kterou Komise zveřejnila před jeho zřízením. Podmínky stanovené v čl. 7 odst. 2 se použijí přiměřeně.
3.  
Při výběru přidružených členů se správní rada snaží zajistit náležité zastoupení celého hodnotového řetězce ATM a v případě potřeby výběr relevantních účastníků mimo odvětví. Za přidruženého člena společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 může být zvolen jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt či orgán, a to i ze třetích zemí, které uzavřely s Unií nejméně jednu dohodu v oblasti letecké dopravy.

Článek 145

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 600 000 000  EUR, včetně částky až do výše 30 000 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 146

Příspěvky jiných členů než Unie

1.  
Soukromí členové společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 500 000 000  EUR, včetně částky až do výše 25 000 000  EUR na administrativní náklady.
2.  
Za období uvedené v článku 3 poskytne organizace Eurocontrol celkový příspěvek ve výši až 500 000 000  EUR, včetně částky ve výši až 25 000 000  EUR na administrativní náklady. V souladu s čl. 11 odst. 4 se příspěvek skládá rovněž z věcných příspěvků na dodatečné činnosti.

Článek 147

Oblast působnosti dodatečných činností

Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou mezi dodatečné činnosti patřit:

a) 

činnosti zahrnující veškeré projekty výzkumu ATM jednotného evropského nebe v části nefinancované Unií, které přispívají k plnění schváleného pracovního programu společného podniku;

b) 

činnosti v oblasti industrializace, včetně normalizace, certifikace a výroby, v souvislosti s řešeními SESAR vytvořenými společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativou, společným podnikem SESAR;

c) 

komunikační a informační činnosti v souvislosti s řešeními SESAR vytvořenými společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativou, společným podnikem SESAR;

d) 

činnosti zajišťující celosvětovou harmonizaci ATM na základě řešení SESAR vytvořených společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativou, společným podnikem SESAR;

e) 

zavádění nebo využití výsledků projektů v rámci společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo předchozí iniciativy, společného podniku SESAR, které nezískaly žádné finanční prostředky Unie.

Článek 148

Orgány společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3

Orgány společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

skupina zástupců států;

d) 

vědecký poradní orgán.

Článek 149

Složení správní rady

Správní rada je složena ze:

a) 

dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;

b) 

jednoho zástupce každého člena jiného než Unie.

Článek 150

Fungování správní rady

1.  
Odchylně od čl. 16 odst. 4 předsedá správní radě Komise jménem Unie.
2.  

Správní rada má tyto stálé pozorovatele:

a) 

zástupce Evropské obranné agentury;

b) 

zástupce civilních uživatelů vzdušného prostoru, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;

c) 

zástupce poskytovatelů letových navigačních služeb, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;

d) 

zástupce výrobců zařízení, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;

e) 

zástupce letišť, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;

f) 

zástupce orgánů zastupujících zaměstnance pracující v oblasti ATM, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni;

g) 

zástupce relevantních vědeckých institucí nebo relevantní vědecké obce, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni:

h) 

zástupce EASA;

i) 

zástupce evropské normalizační organizace v oblasti letectví;

j) 

zástupce odvětví bezpilotních vzdušných prostředků, kterého jmenuje jeho zastupující organizace na evropské úrovni.

3.  
Počet hlasů členů společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 je úměrný jejich příspěvku do rozpočtu společného podniku. Unie a organizace Eurocontrol mají každá nejméně 25 % celkového počtu hlasů a zástupci civilních uživatelů vzdušného prostoru podle odst. 2 písm. b) mají nejméně 10 % celkového počtu hlasů.
4.  
Správní rada přijímá rozhodnutí prostou většinou odevzdaných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce Unie.
5.  
Rozhodnutí týkající se revize evropského hlavního plánu ATM vyžadují kladné hlasování Unie a organizace Eurocontrol. Tato rozhodnutí zohledňují stanoviska stálých pozorovatelů uvedených v odstavci 2 a skupiny zástupců států.

Článek 151

Dodatečné úkoly správní rady

Kromě úkolů uvedených v článku 17 dohlíží správní rada společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 na dodání prvků výzkumu a vývoje určených v evropském hlavním plánu ATM.

Článek 152

Dodatečné úkoly výkonného ředitele

Kromě úkolů stanovených v článku 19 plní výkonný ředitel společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 tyto úkoly:

a) 

řídí provádění definiční a vývojové fáze projektu SESAR podle pokynů stanovených správní radou;

b) 

předkládá správní radě každý návrh, který obsahuje změny koncepce vývojové fáze projektu SESAR.

Článek 153

Skupina zástupců států

V souladu s článkem 20 členské státy zajistí, aby jejich příslušní zástupci zaujali koordinovaný postoj, který odráží názory jejich členského státu vyjádřené ve:

a) 

Výboru pro jednotné nebe zřízeném článkem 5 nařízení (ES) č. 549/2004;

b) 

programovém výboru podle článku 14 zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa.

Článek 154

Vědecký výbor

1.  
Vědeckým poradním orgánem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 uvedeným v čl. 21 odst. 1 písm. a) je vědecký výbor.
2.  
Vědecký výbor tvoří nejvýše patnáct stálých členů.
3.  
Předseda vědeckého výboru je volen na období dvou let.
4.  
Vědecký výbor může na žádost správní rady a jiných orgánů společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 nebo z vlastního podnětu poskytovat poradenství zejména s ohledem na činnosti s nízkou úrovní technologické připravenosti (0 až 2).
5.  
Vědecký výbor spolupracuje s relevantními poradními orgány zřízenými v rámci programu Horizont Evropa.

Článek 155

Prováděcí akty, kterými se stanoví postoj Unie ke změně evropského hlavního plánu ATM

1.  
Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení postoje Unie ke změně evropského hlavního plánu ATM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 16 ).
2.  
Komisi je nápomocen Výbor pro jednotné nebe zřízený nařízením (ES) č. 549/2004. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 156

Certifikace nových technologií

1.  
Žadatelé, účastníci nebo výkonný ředitel mohou EASA vyzvat, aby vydala doporučení k jednotlivým projektům nebo demonstračním činnostem s ohledem na záležitosti týkající se souladu s normami v oblasti bezpečnosti letectví, interoperability a životního prostředí, aby bylo zajištěno, že povedou k včasnému vytvoření příslušných norem, testovacích kapacit a regulačních požadavků pro vývoj výrobků a zavádění nových technologií.
2.  
Certifikační činnosti a poskytované služby podléhají ustanovením týkajícím se poplatků a plateb, která jsou obsažena v nařízení (EU) 2018/1139.

Článek 157

Dohoda s organizací Eurocontrol

Úloha a příspěvek organizace Eurocontrol jakožto zakládajícího člena společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 jsou stanoveny ve správní dohodě mezi oběma stranami, společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 a organizací Eurocontrol. Dohoda popisuje úkoly, povinnosti a příspěvek organizace Eurocontrol k činnostem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, co se týká:

a) 

organizace činností organizace Eurocontrol v oblasti výzkumu, vývoje a validace podle pracovního programu společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3;

b) 

poskytování specializované podpory a poradenství společnému podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 na jeho žádost;

c) 

poskytování podpory a poradenství ohledně společného vývoje budoucích evropských systémů ATM, zejména v souvislosti s budoucí skladbou vzdušného prostoru;

d) 

podpory při sledování zavádění řešení SESAR v souladu s evropským hlavním plánem ATM;

e) 

spolupráce s členskými státy organizace Eurocontrol k zajištění široké podpory cílů politiky Unie a výsledků výzkumných, validačních a demonstračních činností u partnerů sítě z celé Evropy;

f) 

poskytování podpory pro řízení programu;

g) 

příspěvku na administrativní náklady společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 a zajištění IT, komunikační a logistické podpory pro společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3.

Článek 158

Ujednání týkající se podpůrného útvaru

Na společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 se nevztahuje článek 13. Ujednání týkající se podpůrného útvaru zajišťuje Eurocontrol.

HLAVA IX

SPOLEČNÝ PODNIK PRO INTELIGENTNÍ SÍTĚ A SLUŽBY

Článek 159

Dodatečné cíle společného podniku pro inteligentní sítě a služby

1.  

Kromě cílů stanovených v článcích 4 a 5 má společný podnik pro inteligentní sítě a služby tyto obecné cíle:

a) 

podporovat vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií, pokud jde o budoucí inteligentní sítě a služby, posílením stávajících silných stránek průmyslu a rozšířením působnosti od připojení 5G na širší strategický hodnotový řetězec zahrnující poskytování cloudových služeb a součásti a zařízení;

b) 

slaďovat strategické plány širší škály účastníků z příslušných odvětví, mimo jiné i telekomunikačního odvětví, avšak také subjektů působících v oblasti internetu věcí, cloudu a součástí a zařízení;

c) 

prosazovat evropskou technologickou a vědeckou excelenci na podporu vedoucího postavení Evropy za účelem vývoje a zvládnutí systémů 6G do roku 2030;

d) 

posílit zavádění digitální infrastruktury a uvádění digitálních řešení na evropské trhy, zejména zajištěním mechanismu strategické koordinace pro program Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i synergií v rámci tohoto nástroje a s programem Digitální Evropa a Programem InvestEU jako součást oblasti působnosti a řízení společného podniku pro inteligentní sítě a služby;

e) 

připravovat evropské dodavatelské odvětví pro inteligentní sítě a služby na dlouhodobější příležitosti vyplývající z rozvoje vertikálních trhů pro infrastrukturu a služby 5G a posléze 6G v Evropě;

f) 

usnadňovat do roku 2030 digitální inovace a uspokojit při tom potřeby evropských trhů a požadavky veřejné politiky, včetně nejnáročnějších požadavků vertikálních odvětví, jakož i společenských požadavků v oblastech zahrnujících bezpečnost, energetickou účinnost a elektromagnetická pole;

g) 

podporovat sladění budoucích inteligentních sítí a služeb s cíli politiky Unie, včetně Zelené dohody pro Evropu, bezpečnosti sítí a informací, etiky, soukromí, jakož i udržitelného internetu zaměřeného na člověka.

2.  

Společný podnik pro inteligentní sítě a služby má rovněž tyto specifické cíle:

a) 

usnadnit vývoj technologií schopných uspokojit požadavky moderní komunikace a současně podporovat evropskou excelenci v oblasti technologií a architektury inteligentních sítí a služeb a jejich vývoj směrem k 6G, včetně pevných evropských postojů k normám, nezbytným patentům a klíčovým požadavkům, jako jsou požadavky na kmitočtová pásma potřebná pro budoucí pokročilé technologie inteligentních sítí;

b) 

urychlit vývoj energeticky účinných síťových technologií za účelem výrazného snížení spotřeby energie a zdrojů v celé digitální infrastruktuře do roku 2030 a snížení spotřeby energie v klíčových vertikálních odvětvích s podporou technologií inteligentních služeb a sítí;

c) 

urychlit vývoj a rozsáhlé zavádění infrastruktury 5G do roku 2025 a posléze 6G v Evropě, zejména posílením koordinace a strategické podpory zavádění 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu podél přeshraničních koridorů s využitím programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií a podporou zavádění v rámci tohoto nástroje a rovněž programu Digitální Evropa a Programu InvestEU;

d) 

podporovat udržitelný a rozmanitý dodavatelský a hodnotový řetězec v souladu se souborem opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G;

e) 

posílit postavení odvětví Unie v globálním hodnotovém řetězci v oblasti inteligentních sítí a služeb vytvořením kritického množství veřejných a soukromých subjektů, zejména zvýšením příspěvků subjektů působících v oblasti programového vybavení a internetu věcí, mobilizací vnitrostátních iniciativ a podporou vzniku nových subjektů;

f) 

podporovat soulad s etickými a bezpečnostními požadavky jejich začleněním do strategických programů výzkumu a inovací a případně poskytovat podkladové informace pro legislativní proces Unie.

Článek 160

Dodatečné úkoly společného podniku pro inteligentní sítě a služby

Kromě úkolů stanovených v článku 5 plní společný podnik pro inteligentní sítě a služby také tyto úkoly:

a) 

přispívá k pracovním programům jiných programů Unie, jako je program Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, program Digitální Evropa a Program InvestEU, které provádějí činnosti v oblasti inteligentních sítí a služeb;

b) 

koordinuje iniciativy Unie týkající se testování, pilotních projektů a zavádění v oblasti inteligentních sítí a služeb, jako jsou celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu v rámci programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, ve spolupráci s Komisí a dotčenými relevantními financujícími subjekty;

c) 

prosazuje synergie mezi relevantními zkouškami, pilotními projekty a činnostmi zavádění v oblasti inteligentních sítí a služeb financovanými Unií, například v rámci programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, programu Digitální Evropa a Programu InvestEU, a zajišťuje účinné šíření výsledků a využití poznatků a know-how získaných v rámci těchto činností;

d) 

vypracovává a koordinuje strategické programy zavádění pro celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu se zapojením zúčastněných stran. Tyto programy poskytují strategické nezávazné pokyny vztahující se na celou dobu trvání programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií stanovením společné vize vývoje ekosystémů založených na 5G a příslušných požadavků na sítě a služby a určením cílů a plánů zavádění, jakož i možných modelů spolupráce.

Článek 161

Členové

Členy společného podniku pro inteligentní sítě a služby jsou:

a) 

Unie zastoupená Komisí;

b) 

Asociace pro infrastrukturu 6G zapsaná podle belgického práva, po oznámení svého rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro inteligentní služby a sítě prostřednictvím písemného závazku, který neobsahuje jiné podmínky týkající se jejího přistoupení než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 162

Finanční příspěvek Unie

Finanční příspěvek Unie pro společný podnik pro inteligentní sítě a služby, včetně prostředků EHP, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí až 900 000 000  EUR, včetně částky až do výše 18 519 000  EUR na administrativní náklady.

Článek 163

Příspěvky jiných členů než Unie

1.  
Jiní členové společného podniku pro inteligentní sítě a služby než Unie poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 900 000 000  EUR.
2.  
Jiní členové společného podniku pro inteligentní sítě a služby než Unie poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly, roční finanční příspěvek na administrativní náklady společného podniku pro inteligentní sítě a služby ve výši nejméně 20 % celkových administrativních nákladů. Vynasnaží se zvýšit počet svých členských nebo přidružených subjektů s cílem navýšit příspěvek na 50 % administrativních nákladů společného podniku pro inteligentní sítě a služby během doby jeho trvání, přičemž se náležitě zohledňují členské a přidružené subjekty, jež jsou malými nebo středními podniky.

Článek 164

Oblast působnosti dodatečných činností

Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat:

a) 

vedlejší činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;

b) 

příspěvky k normalizaci;

c) 

příspěvky ke konzultacím v rámci unijních regulačních procesů;

d) 

činnosti financované úvěry Evropské investiční banky, a nikoli z grantu Unie;

e) 

příspěvky k činnosti jiných členů než Unie a jakékoli jiné skupiny či sdružení zúčastněných stran v oblasti působnosti společného podniku pro inteligentní sítě a služby, jež nejsou financovány z grantu Unie;

f) 

činnosti za účelem vývoje ekosystému, včetně navazování spolupráce s vertikálními odvětvími;

g) 

činnosti ke globálnímu šíření výsledků za účelem dosažení obecné shody ohledně podporovaných technologií v rámci přípravy budoucích norem;

h) 

zkoušky, demonstrační projekty, pilotní projekty, uvedení na trh a včasné zavedení technologií;

i) 

mezinárodní spolupráci, která není financována z grantu Unie;

j) 

činnosti související s přípravou výzkumných a inovačních projektů financovaných soukromými nebo veřejnými subjekty jinými než Unie a účast na těchto projektech.

Článek 165

Orgány společného podniku pro inteligentní sítě a služby

Orgány společného podniku pro inteligentní sítě a služby jsou:

a) 

správní rada;

b) 

výkonný ředitel;

c) 

skupina zástupců států;

d) 

skupina zúčastněných stran.

Článek 166

Složení správní rady

1.  

Správní rada je složena ze:

a) 

dvou zástupců Komise jednajících jménem Unie;

b) 

pěti zástupců Asociace pro infrastrukturu 6G.

2.  
Aniž je dotčen článek 42, oznámí zástupci soukromých členů správní radě neprodleně svou účast na odborných činnostech se subjekty, které nejsou usazeny v Unii, nebo se subjekty, které nejsou ovládány právnickými osobami či subjekty usazenými v Unii. V tomto případě mohou zástupci Unie rozhodnout, že dotyčného člena požádají, aby ustanovil jiného zástupce.

Článek 167

Fungování správní rady

Asociace pro infrastrukturu 6G má 50 % hlasovacích práv.

Článek 168

Dodatečné úkoly správní rady

Kromě úkolů stanovených v článku 17 plní správní rada společného podniku pro inteligentní sítě a služby tyto úkoly:

a) 

přijímá strategické programy zavádění jako nezávazné příspěvky v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, pokud jde o koridory 5G, a případně je po celou dobu trvání digitálního programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií mění;

b) 

zajišťuje, aby při všech činnostech společného podniku pro inteligentní sítě a služby byly zohledněny právní předpisy Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a stávající a budoucí koordinované pokyny členských států;

c) 

podporuje synergické působení a doplňkovost mezi digitální, dopravní a energetickou oblastí programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií určením oblastí intervence a přispěním k pracovním programům, jakož i synergické působení a doplňkovost s dalšími relevantními programy Unie.

Článek 169

Skupina zástupců států

V souladu s článkem 20 zástupci států zajistí, aby zaujali koordinovaný postoj, který odráží názory jejich státu vyjádřené kterýmkoliv z těchto způsobů:

a) 

záležitosti týkající se výzkumu a inovací, které souvisejí s programem Horizont Evropa;

b) 

strategický program zavádění a činnosti zavádění související s jinými programy Unie, zejména Nástrojem pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, a rovněž činnosti v rámci programu Digitální Evropa a Programu InvestEU, které spadají do oblasti působnosti společného podniku pro inteligentní sítě a služby.

Článek 170

Bezpečnost

1.  
Považuje-li se to za vhodné, může správní rada nařídit, aby akce financovaná společným podnikem pro inteligentní sítě a služby zajistila, aby byly prvky sítě zavedené pro rozsáhlé experimentování nebo pilotní projekty podrobeny posouzení bezpečnosti. Toto posouzení zohledňuje právní předpisy a politiky Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a rovněž stávající a budoucí koordinované pokyny členských států.
2.  
S ohledem na svůj úkol uvedený v čl. 160 písm. a) správní rada doporučí, aby jiné financující subjekty uplatňovaly na své akce obdobně odstavec 1 tohoto článku a čl. 17 odst. 2 písm. l), pokud se to jeví jako vhodné, a v případě, že to umožňuje základní akt příslušného programu financování Unie.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 171

Sledování a hodnocení

1.  
Činnosti společných podniků jsou nepřetržitě sledovány a pravidelně hodnoceny v souladu s jejich finančními pravidly, aby se zajistil maximální dopad, vědecká excelence a co nejúčinnější a nejefektivnější využití zdrojů. Výsledky sledování a pravidelných přezkumů jsou použity při sledování evropských partnerství a hodnocení společných podniků v rámci hodnocení programu Horizont Evropa, jak je uvedeno v článcích 50 a 52 nařízení o programu Horizont Evropa.
2.  

Společné podniky zajistí nepřetržité sledování a podávání zpráv o řízení a provádění svých činností a pravidelné přezkumy výstupů, výsledků a dopadů financovaných nepřímých akcí realizovaných v souladu s článkem 50 a přílohou III nařízení o programu Horizont Evropa. Sledování a podávání zpráv zahrnuje:

a) 

časově vymezené ukazatele za účelem každoročního podávání zpráv o pokroku jejich činností při plnění obecných, specifických a operačních cílů, včetně dodatečných cílů společných podniků uvedených v části druhé, a rovněž o způsobech dosahování dopadů stanovených v příloze V nařízení o programu Horizont Evropa;

b) 

informace o synergiích mezi akcemi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami na základě informací obdržených od zúčastněných států nebo skupiny zástupců států, jakož i o synergiích s jinými programy Unie a dalšími evropskými partnerstvími;

c) 

informace o úrovni začleňování společenských a humanitních věd, o poměru mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, o pokroku při rozšiřování účasti zemí, o geografickém složení konsorcií v projektech spolupráce, o využívání dvoufázového postupu podávání a hodnocení návrhů, o opatřeních, která mají usnadnit spolupráci v evropském výzkumu a inovacích, o využívání přezkumu hodnocení a o počtu a druhu stížností, o úrovni začleňování problematiky klimatu a souvisejících výdajích, o účasti malých a středních podniků, o účasti soukromého sektoru, o účasti žen a mužů na financovaných akcích, o hodnotících skupinách, orgánech a poradních skupinách, o míře spolufinancování, o doplňkovém a kumulativním financování z jiných fondů Unie, o lhůtě pro udělení grantu, o míře mezinárodní spolupráce, o zapojení občanů a občanské společnosti;

d) 

výši výdajů v rozčlenění na úrovni projektů, aby bylo možné provést konkrétní analýzu, mimo jiné i pro jednotlivé oblasti intervence;

e) 

míru nadměrné účasti, zejména počet podaných návrhů a u každé výzvy k podávání návrhů průměrné bodové hodnocení, podíl návrhů překračujících prahové hodnoty kvality a nedosahujících těchto prahových hodnot;

f) 

informace o kvantitativních a kvalitativních pákových efektech, včetně vyčleněných a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvků, viditelnosti a pozici v mezinárodním kontextu a dopadu na rizika investic ze soukromého sektoru související s výzkumem a inovacemi;

g) 

informace o opatřeních pro přilákání nových účastníků, zejména malých a středních podniků, vysokoškolských institucí a výzkumných organizací, a pro rozšiřování sítí spolupráce.

3.  
Hodnocení činností společných podniků se provádějí včas, aby je bylo možno využít při celkovém průběžném a závěrečném hodnocení programu Horizont Evropa a souvisejícím procesu rozhodování o programu Horizont Evropa, následných programech a jiných iniciativách, které jsou relevantní pro výzkum a inovace, jak je uvedeno v článku 52 nařízení o programu Horizont Evropa.
4.  
Komise provede průběžné a závěrečné hodnocení každého společného podniku, které se použije při hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článku 52 nařízení o programu Horizont Evropa. Hodnocení posuzují, jak každý společný podnik plní své poslání a cíle, vztahují se na veškeré činnosti společného podniku a posuzují přidanou evropskou hodnotu dotčeného společného podniku, jeho účinnost, účelnost, včetně jeho otevřenosti a transparentnosti, relevantnost prováděných činností a jejich soudržnost a doplňkovost s relevantními regionálními, vnitrostátními a unijními politikami, včetně synergií s jinými částmi programu Horizont Evropa, jako jsou mise, klastry nebo tematické či zvláštní programy. Při hodnoceních se zohlední názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni, a případně se zahrne také posouzení dlouhodobých vědeckých, společenských, hospodářských a technologických dopadů společných podniků uvedených v čl. 174 odst. 3 až 9. Hodnocení v relevantních případech zahrnují rovněž posouzení nejúčinnějšího způsobu politické intervence u případných budoucích opatření, jakož i relevantnost a soudržnost případného obnovení každého společného podniku vzhledem k celkovým politickým prioritám a struktuře podpory výzkumu a inovací, včetně jeho postavení vůči jiným iniciativám podporovaným z rámcového programu, zejména evropským partnerstvím nebo misím. Hodnocení rovněž náležitě zohlední plán postupného ukončení financování přijatý správní radou podle čl. 17 odst. 2 písm. a1).
5.  
Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 11 odst. 6 nebo provést jiné vhodné opatření.
6.  
Komise může s pomocí externích nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního postupu provádět další hodnocení témat či oblastí strategického významu, sledovat pokrok, kterého společný podnik dosáhl při plnění stanovených cílů, určit faktory, které přispívají k provádění činností, a určit osvědčené postupy. Při provádění uvedených dalších hodnocení vezme Komise plně v úvahu administrativní dopad na společný podnik.
7.  
Společné podniky provádějí pravidelné přezkumy svých činností, které slouží jako základ pro průběžné a závěrečné hodnocení v rámci hodnocení programu Horizont Evropa uvedených v článku 52 nařízení o programu Horizont Evropa.
8.  
K pravidelným přezkumům a hodnocením se přihlédne při likvidaci společného podniku nebo při postupném ukončování jeho financování podle článku 45 tohoto nařízení v souladu s přílohou III nařízení o programu Horizont Evropa. Do šesti měsíců od likvidace společného podniku, nejpozději však do čtyř let od zahájení postupu likvidace podle článku 45 tohoto nařízení, provede Komise závěrečné hodnocení dotyčného společného podniku v souladu se závěrečným hodnocením programu Horizont Evropa.
9.  
Komise v rámci hodnocení programu Horizont Evropa podle článku 52 nařízení o programu Horizont Evropa zveřejní a předloží výsledky hodnocení společných podniků, které obsahují závěry hodnocení a zjištění Komise, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 172

Podpora ze strany hostitelského státu

Společný podnik a stát, v němž se nachází sídlo tohoto podniku, mohou uzavřít správní dohodu týkající se výsad a imunit a další podpory, kterou má daný členský stát dotčenému společnému podniku poskytnout.

Článek 173

Počáteční kroky

1.  
Komise je odpovědná za zřízení a počáteční provoz společného podniku EDCTP3 v oblasti globálního zdraví a společného podniku pro inteligentní sítě a služby do doby, dokud tyto podniky nemají provozní kapacitu k plnění svého vlastního rozpočtu. Ve spolupráci s ostatními členy a se zapojením příslušných orgánů těchto společných podniků provádí Komise všechny nezbytné činnosti.
2.  

Pro účely odstavce 1:

a) 

do doby, než výkonný ředitel po svém jmenování správní radou v souladu s čl. 18 odst. 2 převezme své povinnosti, může Komise určit úředníka Komise, který bude jednat jako dočasný výkonný ředitel a bude plnit úkoly svěřené výkonnému řediteli;

b) 

odchylně od čl. 17 odst. 2 písm. h) vykonává dočasný výkonný ředitel příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování s ohledem na pracovní místa, která je nutno obsadit předtím, než se svých povinností ujme výkonný ředitel v souladu s čl. 18 odst. 2;

c) 

může Komise dočasně přidělit omezený počet svých úředníků.

3.  
Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby pokryté prostředky stanovenými v ročním rozpočtu společných podniků podle odstavce 1 poté, co je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy a dohody a přijímat rozhodnutí, včetně smluv se zaměstnanci, po přijetí plánu pracovních míst těchto společných podniků.
4.  
Dočasný výkonný ředitel se souhlasem nastupujícího výkonného ředitele a s výhradou schválení správní radou určí den, kdy se bude mít za to, že dotyčný společný podnik má potřebnou kapacitu k plnění svého rozpočtu. Od tohoto dne se Komise zdrží přijímání závazků a provádění plateb za činnosti tohoto společného podniku.

Článek 174

Zrušení a přechodná ustanovení

1.  
Nařízení (ES) č. 219/2007, (EU) č. 557/2014, (EU) č. 558/2014, (EU) č. 559/2014, (EU) č. 560/2014, (EU) č. 561/2014 a (EU) č. 642/2014 se zrušují.
2.  
Akce, které byly zahájeny nebo které probíhají na základě nařízení uvedených v odstavci 1, a finanční závazky týkající se těchto akcí se až do doby dokončení řídí i nadále uvedenými nařízeními.
3.  
Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích zřízeného nařízením (EU) č. 560/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
4.  
Společný podnik pro čisté letectví je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku Clean Sky 2 zřízeného nařízením (EU) č. 558/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
5.  
Společný podnik pro čistý vodík je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku pro palivové články a vodík 2 zřízeného nařízením (EU) č. 559/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
6.  
Společný podnik pro evropské železnice je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku pro Shift2Rail zřízeného nařízením (EU) č. 642/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
7.  
Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 zřízeného nařízením (EU) č. 557/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
8.  
Společný podnik ►M1  pro čipy ◄ je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku ECSEL zřízeného nařízením (EU) č. 561/2014, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
9.  
Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 je právním a univerzálním nástupcem s ohledem na všechny smlouvy, včetně pracovních smluv a grantových dohod, závazky a nabytý majetek společného podniku SESAR zřízeného nařízením (ES) č. 219/2007, který nahrazuje a je jeho nástupcem.
10.  
Toto nařízení se nedotýká práv a povinností zaměstnanců přijatých podle nařízení uvedených v odstavci 1.
11.  
Výkonní ředitelé jmenovaní podle nařízení uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou po zbývající dobu svého funkčního období pověřeni funkcí výkonného ředitele, jak je stanoveno v tomto nařízení, a to s účinností od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Ostatní podmínky smlouvy zůstávají beze změny.
12.  
Na svém prvním zasedání schválí správní rada každého společného podniku soubor rozhodnutí přijatých správní radou předchozích společných podniků uvedených v odstavcích 3 až 9, která se na dotčený společný podnik zřízený tímto nařízením použijí i nadále.
13.  
Průběžná hodnocení podle čl. 171 odst. 2 obsahují závěrečné hodnocení předchozích společných podniků uvedených v odstavcích 3 až 9 tohoto článku.
14.  
Nevyužité prostředky podle nařízení uvedených v odstavci 1 se převádějí na příslušný společný podnik zřízený tímto nařízením. Nevyužité operační prostředky takto převedené se použijí nejprve k poskytnutí finanční podpory pro nepřímé akce zahájené v rámci programu Horizont 2020. Zbývající operační prostředky mohou být použity na nepřímé akce zahájené podle tohoto nařízení. Jsou-li tyto operační prostředky použity na nepřímé akce zahájené podle tohoto nařízení, započítávají se do finančního příspěvku, který má Unie poskytnout příslušnému společnému podniku podle tohoto nařízení.

Článek 175

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA I

Zakládající členové společného podniku pro čisté letectví

1) 

Aciturri Aeronáutica S.L.U., zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: BU12351), se sídlem na adrese: P.I. Bayas, calle Ayuelas 22, 09200, Miranda de Ebro (Burgos), Španělsko;

2) 

Aernnova Aerospace SAU., zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: VI6749), se sídlem na adrese: Parque Tecnológico de Álava, C/Leonardo da Vinci num. 13, Miñano (Álava), Španělsko;

3) 

Airbus SA, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 383 474 814), se sídlem na adrese: 2 Rond-Point Emile Dewoitine, 31707 Blagnac, Francie;

4) 

Centro Italiano Ricerche Aerospaziali SCPA (CIRA), zapsaný podle italského práva (registrační číslo: 128446), se sídlem na adrese: Via Maiorise 1, Capua-Caserta 81043, Itálie;

5) 

Dassault Aviation SA, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 712042456), se sídlem na adrese: 9, Rond-Point des Champs-Elysées Marcel-Dassault, 78008 Paříž, Francie;

6) 

Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e.V. (DLR), zapsaný podle německého práva (registrační číslo: VR2780), se sídlem na adrese: Linder Höhe, 51147 Kolín nad Rýnem, Německo;

7) 

Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung e.V., zapsaný podle německého práva (registrační číslo: VR4461), se sídlem na adrese: 27C, Hansastrasse, 80686 Mnichov, Německo;

8) 

Fokker Technologies Holding BV, zapsaný podle nizozemského práva (registrační číslo: 50010964), se sídlem na adrese: Industrieweg 4, 3351 LB Papendrecht, Nizozemsko;

9) 

GE Avio S.r.l., zapsaný podle italského práva (registrační číslo: 1170622CF10898340012), se sídlem na adrese: Rivalta di Torino (TO), Via I Maggio č. 99, Itálie;

10) 

GKN Aerospace, Sweden AB, zapsaný podle švédského práva (registrační číslo: 5560290347), se sídlem na adrese: Flygmotorvägen 1, SE-461 81 Trollhättan, Švédsko;

11) 

Honeywell International s.r.o., zapsaný podle českého práva (registrační číslo: 27617793), se sídlem na adrese: V Parku 2325/18, 148 00 Praha 4 – Chodov, Praha, Česká republika;

12) 

Industria de Turbo Propulsores S.A.U., zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: BI5062), se sídlem na adrese: Parque Tecnológico, Edificio 300, 48170 Zamudio, Španělsko;

13) 

Leonardo SpA, zapsaný podle italského práva (registrační číslo: 7031), se sídlem na adrese: Piazza Monte Grappa 4, 00195 Řím, Itálie;

14) 

Liebherr-Aerospace & Transportation SAS, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 552016834), se sídlem na adrese: 408 avenue des Etats-Unis, 31016 Toulouse Cedex 2, Francie;

15) 

Lufthansa Technik AG, zapsaný podle německého práva (registrační číslo: HRB 56865), se sídlem na adrese: Weg beim Jäger 193, 22335 Hamburk, Německo;

16) 

Łukasiewicz Research Network – Institute of Aviation, zapsaný podle polského práva (registrační číslo: 387193275), se sídlem na adrese: Al. Krakowska 110/114, 02-256 Varšava, Polsko;

17) 

MTU Aero Engines AG, zapsaný podle německého práva (registrační číslo: HRB 157206) se sídlem na adrese: Dachauer S. 665, 80995 Mnichov, Německo;

18) 

National Institute for Aerospace Research (INCAS), registrovaný podle rumunského práva (registrační číslo: J40649215071991), se sídlem na adrese: B-dul Iuliu Maniu no. 220, sect 6, 061126 Bukurešť, Rumunsko;

19) 

Office National d’Etudes et de Recherches Aérospatiales (ONERA), zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 775722879), se sídlem na adrese: BP 80100 – 91123 Palaiseau, Francie;

20) 

Piaggio Aero Industries, zapsaný podle italského práva (registrační číslo: 903062), se sídlem na adrese: Viale Generale Disegna, 1, 17038 Villanova d’Albenga, Savona, Itálie;

21) 

Pipistrel Vertical Solutions d.o.o., zapsaný podle slovinského práva (registrační číslo: 7254466000), se sídlem na adrese: Vipavska cesta 2, SI-5270 Ajdovščina, Slovinsko;

22) 

Rolls-Royce Deutschland Ltd & Co KG, zapsaný podle německého práva (registrační číslo: HRA 2731P), se sídlem na adrese: Eschenweg 11, Dahlewitz, 15827 Blankenfelde-Mahlow, Německo;

23) 

Safran, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 562 082 909), se sídlem na adrese: 2, Bvd. du General Martial-Valin, 75015 Paříž, Francie;

24) 

Stichting Nationaal Lucht- en Ruimtevaartlaboratorium, zapsaný podle nizozemského práva (registrační číslo: 41150373), se sídlem na adrese: Anthony Fokkerweg 2, 1059 CM Amsterdam, Nizozemsko;

25) 

Thales AVS France SAS, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 612039495), se sídlem na adrese: 75–77 Avenue Marcel Dassault, 33700 Mérignac, Francie;

26) 

United Technologies Research Centre Ireland, Ltd, zapsaný podle irského práva (registrační číslo: 472601), se sídlem na adrese: Fourth Floor, Penrose Business Centre, Penrose Wharf, Cork T23 XN53, Irsko;

27) 

University of Patras, zapsaný podle řeckého práva (registrační číslo: EL998219694 (DPH)), se sídlem na adrese: University Campus, 26504 Rio Achaia, Řecko.



PŘÍLOHA II

Zakládající členové společného podniku pro evropské železnice

1) 

Administrador de Infraestructuras Ferroviarias (ADIF), Entidad Pública Empresarial, veřejný podnik zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: Q2801660H), se sídlem na adrese: Calle Sor Ángela de la Cruz, 3, 28020 Madrid, Španělsko;

2) 

Alstom Transport SA, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo 389 191 982), se sídlem na adrese: 48, rue Albert Dhalenne, 93482 Saint-Ouen, Francie;

3) 

ANGELRAIL sdružení vedené společností MER MEC S.p.A., zapsané podle italského práva (registrační číslo: 05033050963), se sídlem na adrese: Monopoli (BA) 70043 Via Oberdan, 70 Itálie;

4) 

AŽD Praha s.r.o., zapsaný podle českého práva (registrační číslo: 48029483), se sídlem na adrese: Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00, Praha 10, Česká republika;

5) 

Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles, S.A. (CAF), zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: svazek 983, Folio 144, číslo listu SS-329, zápis 239a), se sídlem na adrese: calle José Miguel Iturrioz no 26, 20200, Beasain (Gipuzkoa), Španělsko;

6) 

Asociación Centro Tecnológico CEIT, zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: 28/1986 rejstřík sdružení vedený vládou autonomního společenství Baskicko), se sídlem na adrese: Paseo Manuel Lardizabal, č. 15, Donostia-San Sebastián, Španělsko;

7) 

České dráhy, a.s., zapsaný podle českého práva (registrační číslo: 70994226, obchodní rejstřík vedený Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8039), se sídlem na adrese: Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, PSČ 110 15, Česká republika;

8) 

Deutsche Bahn AG, Německo;

9) 

Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e.V. (DLR), zapsaný podle německého práva (registrační číslo: VR 2780 u Amtsgericht Bonn), se sídlem na adrese: Linder Höhe, 51147 Kolín nad Rýnem, Německo;

10) 

European Smart Green Rail Joint Venture (eSGR JV) zastoupený společností Centro de Estudios de Materiales y Control de Obra S.A (CEMOSA), zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: A-29021334), se sídlem na adrese: Benaque 9, 29004 Málaga, Španělsko;

11) 

Faiveley Transport SAS, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo 323288563 RCS Nanterre), se sídlem na adrese: 3, rue du 19 Mars 1962, 92230 Gennevilliers, Francie;

12) 

Ferrovie dello Stato Italiane S.p.A. (FSI), zapsaný podle italského práva (registrační číslo: R.E.A. 962805), se sídlem na adrese: piazza della Croce Rossa 1 – 00161, Řím, Itálie;

13) 

Hitachi Rail STS S.p.A., zapsaný podle italského práva, registrační číslo R.E.A. GE421689, se sídlem v Janově, Itálie;

14) 

INDRA SISTEMAS S.A & PATENTES TALGO S.L.U.

INDRA SISTEMAS S.A., zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: A-28599033), se sídlem na adrese: Avenida de Bruselas no 35, 28108 Alcobendas, Madrid, Španělsko;

PATENTES TALGO S.L.U., zapsaný podle španělského práva (registrační číslo: B-84528553), se sídlem na adrese: Paseo del tren Talgo, no 2, 28290 Las Rozas de Madrid, Madrid, Španělsko;

15) 

Jernbanedirektorate (Ředitelství norských železnic), Oslo, Norsko;

16) 

Knorr-Bremse Systems für Schienenfahrzeuge GmbH, zapsaný podle německého práva (registrační číslo: HRB 157206) se sídlem na adrese: Moosacher S. 80, 80809 Mnichov, Německo;

17) 

Österreichische Bundesbahnen-Holding Aktiengesellschaft (ÖBB-Holding AG), zapsaný podle rakouského práva (registrační číslo: FN 247642f), se sídlem na adrese: Am Hauptbahnhof 2, 1100 Vídeň, Rakousko;

18) 

Polskie Koleje Państwowe Spółka Akcyjna (PKP), zapsaný podle polského práva (registrační číslo: 0000019193), se sídlem na adrese: Al. Jerozolimskie 142 A, 02-305 Varšava, Polsko;

19) 

ProRail B.V. & NS Groep N.V.

ProRail B.V., zapsaný podle nizozemského práva (registrační číslo: 30124359), se sídlem v Utrechtu (č. PIC: 998208668), Nizozemsko;

NS Groep N.V., zapsaný podle nizozemského práva (registrační číslo: 30124358), se sídlem v Utrechtu (č. PIC: 892354217), Nizozemsko;

20) 

Siemens Mobility GmbH, zapsaný podle německého práva (registrační číslo HRB 237219), se sídlem na adrese: Otto-Hahn-Ring 6, Mnichov, Německo;

21) 

Société nationale SNCF, société anonyme, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 552049447) se sídlem na adrese: 2 Place aux Étoiles, 93200 Saint-Denis, Francie;

22) 

Strukton Rail Nederland B.V., zapsaný podle nizozemského práva (registrační číslo: 30139439 Obchodní komora Utrecht), Nizozemsko;

23) 

THALES SIX GTS France SAS, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 383470937), se sídlem na adrese: 4 Avenue des Louvresses – 92230 Gennevilliers, Francie;

24) 

Trafikverket, subjekt veřejného sektoru zapsaný podle švédského práva (registrační číslo: 202100-6297), se sídlem na adrese: 781 89 Borlänge, Švédsko;

25) 

voestalpine Railway Systems GmbH, zapsaný podle rakouského práva (registrační číslo: FN 247642f), se sídlem na adrese: Kerpelystrasse 199, 8700 Leoben, Rakousko.



PŘÍLOHA III

Zakládající členové společného podniku pro výzkum uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe 3

1) 

Aeroporti di Roma SpA, společnost založená podle italského práva, podléhající správě a koordinaci společnosti Atlantia SpA, se sídlem na adrese: Via Pier Paolo Racchetti 1, Fiumicino (Řím), Itálie, daňový zákoník a římský obchodní rejstřík č. 13032990155;

2) 

AENA Sociedad Mercantil Estatal, Sociedad Anónima (AENA S.M.E.S.A): zapsaný podle španělského práva (oficiální registrace/daňové identifikační číslo (C.I.F): A-86212420) se sídlem na adrese: Calle Peonías 12, 28042, Madrid, Španělsko. Telefonní číslo +34913211000;

3) 

AEROPORTS DE PARIS, Société Anonyme, zapsaný podle francouzského práva (oficiální registrační číslo: RCS Bobigny B 552016628), se sídlem na adrese: 1 rue de France 93290 Tremblay en France;

4) 

Société Air France SA, zapsaný podle francouzského práva, 420495178 RCS Bobigny, 45 rue de Paris, 95747 Roissy-CDG, Francie, FR 61420495178;

5) 

Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), založený a provozovaný podle zákonů České republiky, se sídlem na adrese: Navigační 787, 252 61 Jeneč, Česká republika, IČ: 497 10 371, identifikační číslo pro DPH: CZ699004742, zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 10771;

6) 

Airbus SAS, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 383474814 R.C.S. Toulouse), se sídlem na adrese: 2 Rond Point Émile Dewoitine 31700 Blagnac, Francie;

7) 

Airtel ATN Limited, zapsaný podle irského práva (registrační číslo: 287698), se sídlem na adrese: 2 Harbour Square, Crofton Road, Dun Laoghaire, County Dublin, A96 D6RO, Irsko;

8) 

Alliance for New Mobility Europe (AME), nezisková organizace („Association sans but lucratif/Vereniging zonder winstoogmerk“), zapsaná podle belgického práva s registračním číslem 0774.408.606, se sídlem na adrese: rue de la Loi 227, 1000 Brusel, Belgie;

9) 

Athens International Airport S.A, zapsaný podle řeckého práva (oficiální registrace: General Electronic Commercial Registry, číslo 2229601000 G.E.MI), se sídlem na adrese: Spata Attica, Řecko, PSČ 19019;

10) 

Austro Control Österreichische Gesellschaft für Zivilluftfahrt mit beschränkter Haftung, společnost s ručením omezeným, zapsaná podle rakouských zákonů (registrační číslo 71000 m), se sídlem na adrese: Wagramer Strasse 19, A–1220 Vídeň, Rakousko;

11) 

Brussels Airport Company NV/SA, společnost s ručením omezeným založená a existující podle belgických zákonů, zapsaná u Crossroads Bank of Enterprises pod číslem 0890.082.292, se sídlem na adrese: Auguste Reyerslaan 80, 1030 Brusel, Belgie;

12) 

Boeing Aerospace Spain, SL, zapsaný podle španělského práva, identifikační číslo pro DPH: B-83053835, se sídlem na adrese: Avenida Sur del Aeropuerto de Barajas 38, Madrid, 28042, Španělsko;

13) 

State enterprise „Air traffic services authority“ (BULATSA), státní podnik zapsaný podle bulharského práva (registrační číslo 000697179), se sídlem na adrese: 1 Brusel blvd, 1540 Sofie, Bulharsko;

14) 

Centro Italiano Ricerche Aerospaziali C.I.R.A. SCpA, zapsaný podle italského práva (registrační číslo: CE-128446), se sídlem na adrese: Via Maiorise snc – 81043 Capua (CE), Itálie;

15) 

Croatia Control Ltd, (CCL), zapsaný podle chorvatských zákonů (registrační číslo: 080328617), se sídlem na adrese: Rudolfa Fizira 2, Velika Gorica, Chorvatsko;

16) 

Deutsche Lufthansa AG, zapsaný podle německého práva, okresní soud Kolín nad Rýnem HRB 2168, Venloer S. 151-153, D-50672 Kolín nad Rýnem, Německo, DE 122652565;

17) 

Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e.V. (DLR), zapsaný podle německého práva (registrační číslo: VR 2780 u Amtsgericht Bonn), se sídlem na adrese: Linder Höhe, 51147 Kolín nad Rýnem, Německo;

18) 

DFS Deutsche Flugsicherung GmbH, zapsaný do rejstříku podle soukromého práva (registrační číslo: HRB 34977) se sídlem na adrese: Langen (Hesensko), Německo;

19) 

Francouzský stát – Ministère de la Transition écologique, DGAC (Direction générale de l’aviation civile), DSNA (Direction des services de la navigation aérienne), zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: SIREN 120 064 019 00074), se sídlem na adrese: 50 rue Henry Farman 75720 Paříž, Cedex 15, Francie;

20) 

Drone Alliance Europe, nezisková organizace („Association sans but lucratif/Vereniging zonder winstoogmerk“), zapsaná podle belgického práva s registračním číslem 0693.860.794, se sídlem na adrese: rue Breydel 34-36, 1040 Brusel, Belgie;

21) 

Droniq GmbH, zapsaný podle německého práva, Ginnheimer Stadtweg 88, 60431 Frankfurt, Německo, Amtsgericht Frankfurt nad Mohanem, HRB 115576, DE324815501;

22) 

easyJet Europe Airline GmbH, zapsaný podle rakouských zákonů (registrační číslo FN 452433 v), se sídlem na adrese: Wagramer Strasse 19, IZD Tower, 11. patro, 1220 Vídeň, Rakousko;

23) 

Ecole Nationale de l’Aviation Civile (ENAC), zapsaný podle francouzského práva, registrační číslo: 193 112 562 00015, se sídlem na adrese: 7 avenue Edouard Belin, CS 54005 – 31055 TOULOUSE cedex 4, Francie;

24) 

ENTIDAD PUBLICA EMPRESARIAL ENAIRE, veřejný podnik zapsaný podle zákona 4/1990 ze dne 29. června a zákona č. 18/2014 ze dne 15. října 2014, identifikační číslo pro DPH: Q2822001J, se sídlem na adrese: Parque Empresarial las Mercedes, Edificio no2 Avda. de Aragón, 330, 28022 Madrid, Španělsko;

25) 

ENAV S.p.A., akciová společnost zapsaná podle italského práva, registrační číslo: R.E.A. 965162, se sídlem na adrese: Via Salaria, 716 – 00138, Řím, Itálie;

26) 

Flughafen München GmbH, zapsaný podle německého práva (registrační číslo: HRB 5448, Mnichovský zemský soud), se sídlem na adrese: Nordallee 25, 85356 Munich-Airport, Mnichov, Německo;

27) 

Frequentis AG, zapsaný podle rakouského práva (registrační číslo: FN 247642f), se sídlem na adrese: Innovationsstraße 1, 1100 Vídeň, Rakousko;

28) 

Honeywell International s.r.o., zapsaný podle českého práva (registrační číslo: 276 17 793), se sídlem na adrese: V Parku 2325/16, 148 00 Praha 4 – Chodov, Praha, Česká republika;

29) 

HungaroControl maďarské služby letecké navigace, společnost s ručením omezeným zapsaná podle maďarského práva (registrační číslo: 01-10-045570), se sídlem na adrese: Igló utca 33-35, 1185 Budapešť, Maďarsko;

30) 

Indra Sistemas, S.A., zapsaný podle španělského práva, s daňovým identifikačním kódem A-28599033, zapsaný v madridském obchodním rejstříku ve všeobecném svazku 5465, 4554 oddílu 3 hlavního obchodního rejstříku, folio 80, číslo listu 43677, první zápis, se sídlem na adrese: Avenida de Bruselas, NUM 35, 28108 Alcobendas – Madrid;

31) 

Irish Aviation Authority (IAA), zapsaný podle irského práva (registrační číslo: 211082), se sídlem na adrese: The Times Building, 11–12 D’Olier Street, Dublin 2 – Irsko;

32) 

Københavns Lufthavne A/S, zapsaný podle dánského práva (oficiální registrační číslo CVR 14707204), se sídlem na adrese: Lufthavnsboulevarden 6, 2770 Kastrup;

33) 

L’OFFICE NATIONAL D’ÉTUDES ET DE RECHERCHES AÉROSPATIALES (ONERA), francouzská agentura (Établissement public à caractère industriel et commercial), zapsaná podle francouzského práva v obchodním rejstříku Évry (číslo 775722879), se sídlem na adrese: BP 80100 – FR-91123 Palaiseau Cedex – Francie;

34) 

Leonardo Società per azioni, krátký název: Leonardo S.p.A. – zapsaný podle italského práva (daňové a registrační číslo: 00401990585), se sídlem na adrese: Piazza Monte Grappa 4, 00195 Řím, Itálie;

35) 

Letiště Praha, a. s. („Prague Airport“), akciová společnost zapsaná podle práva České republiky, registrační číslo: 28244532), se sídlem na adrese: K Letišti 6/1019, 148 00 Praha 6, Praha, Česká republika;

36) 

Luftfartsverket (LFV), zapsaný podle švédského práva (registrační číslo: 202195–0795), se sídlem na adrese: Hospitalsgatan 30, S–601 79 Norrköping – Švédsko;

37) 

Luchtverkeersleiding Nederland (LVNL), veřejnoprávní subjekt zřízený nizozemským zákonem o letectví, zapsaný podle nizozemského práva (registrační číslo: 34367959), se sídlem na adrese: Stationsplein ZuidWest 1001, 1117 CV Schiphol, Nizozemsko;

38) 

NAVEGAÇÃO AÉREA DE PORTUGAL – NAV Portugal E.P.E., zapsaný do rejstříku podle portugalského práva (registrační číslo: 504448064), se sídlem na adrese: Rua D, Edifício 121, Aeroporto de Lisboa, 1700–008 Lisabon, Portugalsko;

39) 

NAVIAIR, zapsaný podle dánského práva, včetně zákona o Naviairu ze dne 26. května 2010 (registrační číslo: 26059763), se sídlem na adrese: Naviair Allé 1 2770 Kastrup, Dánsko;

40) 

Stichting Koninklijk Nederlands Lucht- en Ruimtevaartcentrum (NLR), nadace zapsaná podle nizozemského práva u obchodní komory s registračním číslem: 41150373, se sídlem Amsterdamu (Nizozemsko), na adrese: Anthony Fokkerweg 2, 1059 CM Amsterdam, Nizozemsko;

41) 

Pipistrel Vertical Solutions d.o.o., zapsaný podle slovinského práva (registrační číslo: HRB 7254466000), se sídlem na adrese: Ajdovščina, Slovinsko;

42) 

Polská Agentura pro letové navigační služby PANSA, státní právnická osoba, organizovaná a působící podle zákona ze dne 8. prosince 2006 o polské Agentuře pro letové navigační služby, číslo národního obchodního rejstříku: 140886771, DIČ: 5222838321, se sídlem na adrese: Wieżowa 8, 02-147 Varšava, Polsko;

43) 

Régie autonome „Romanian Air Traffic Services Administration“ – ROMATSA, státní právnická osoba zapsaná u rumunského úřadu pro správu obchodního rejstříku č. J40/1012/1991, daňový zákoník č. RO1589932, se sídlem na adrese 10, Ion Ionescu de la Brad Blvd., 013813, Bukurešť, Rumunsko;

44) 

Ryanair Holdings plc, zapsaný podle irského práva, Ryanair Dublin Office, Airside Business Park, Swords, County Dublin, Irsko, společnost č. 249885;

45) 

Saab AB (publ), zapsaný podle švédského práva (registrační číslo 556036-0793), se sídlem na adrese: 581 88 Linköping, Švédsko;

46) 

SAFRAN, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 562082909 R.C.S. Paříž), se sídlem v Paříži, Francie;

47) 

SINTEF AS, nezisková organizace pro výzkum a technologie, zapsaná podle norského práva (registrační číslo: 303808), se sídlem na adrese: Strindvegen 4 7034 TRONDHEIM, Norsko;

48) 

SCHIPHOL NEDERLAND BV, zapsaný podle nizozemského práva (číslo obchodní komory: 34166584), se sídlem na adrese: SHG, Evert van de Beekstraat 202, 1118 CP Schiphol, Nizozemsko;

49) 

Societa per Azioni Esercizi Aeroportuali (S.E.A), oficiální registrační číslo: 00826040156, se sídlem v Aeroporto Milano Linate, Segrate, 20090, Itálie, identifikační číslo pro DPH: 00826040156;

50) 

SWEDAVIA AB, akciová společnost zapsaná podle švédského práva dne 14. prosince 2009 pod oficiálním registračním číslem 556797-0818 se sídlem v Sigtuně na adrese 190 45 Stockholm-Arlanda;

51) 

THALES AVS SAS FRANCE, Société simplifiée par actions, zapsaný do rejstříku podle francouzského zákona THALES AVS (registrační číslo: RCS Bordeaux 612039495), se sídlem na adrese: 73-75 Avenue Marcel Dassault 33700 Mérignac, Francie;

52) 

THALES LAS FRANCE SAS, zapsaný podle francouzského práva (registrační číslo: 383470937), se sídlem na adrese: 2 Avenue Gay Lussac, 78990 Elancourt, Francie;

53) 

United Technologies Research Centre Ireland Limited, zapsaný podle irského práva (registrační číslo: 472601), se sídlem na adrese: Penrose Business Centre, Penrose Wharf, Cork, Irsko;

54) 

Volocopter GmbH, zapsaný podle německého práva (registrační číslo HRB 702987), se sídlem na adrese: Zeiloch 20, 76646 Bruchsal, Německo;

55) 

VTT Technical Research Centre of Finland Ltd, zapsaný podle finského práva (registrační číslo: 2647375-4), se sídlem v Espoo, Finsko, na adrese P.O. Box 1000, FI-02044 VTT, Finsko.


( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, s 1).

( 2 )  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

( 3 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

( 4 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

( 5 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

( 7 ) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

( 8 )  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).

( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

( 15 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 409/2013 ze dne 3. května 2013 o definici společných projektů, vytvoření správy a identifikaci pobídek podporujících provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu (Úř. věst. L 123, 4.5.2013, s. 1).

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.