(EU) 2021/1153Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38-81 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. července 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 14. července 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 18. července 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1153

ze dne 7. července 2021,

kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 249 14.7.2021, s. 38)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024

  L 1679

1

28.6.2024



▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1153

ze dne 7. července 2021,

kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy (CEF) na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Stanoví se jím cíle CEF, jeho rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

a) 

„akcí“ se rozumí jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu;

b) 

„alternativními palivy“ se rozumějí alternativní paliva pro všechny druhy dopravy vymezená v čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/94/EU;

c) 

„příjemcem“ se rozumí subjekt s právní subjektivitou, s nímž byla podepsána grantová dohoda;

d) 

„operací kombinování zdrojů“ se rozumějí akce podporované z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje nebo rozpočtové záruky z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

e) 

„globální sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura určená v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013;

f) 

„hlavní sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vytyčená v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013;

g) 

„koridory hlavní sítě“ se rozumí nástroje usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedené v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013, jejichž seznam je obsažen v části III přílohy tohoto nařízení;

h) 

„přeshraničním spojením“ se v odvětví dopravy rozumí projekt společného zájmu, který zajišťuje spojitost TEN-T mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí;

i) 

„chybějícím spojením“ se u všech druhů dopravy rozumí chybějící úsek TEN-T nebo dopravní úsek zabezpečující propojení hlavní nebo globální sítě s koridory TEN-T, který narušuje spojitost TEN-T nebo obsahuje jedno či více úzkých míst, která nepříznivě ovlivňují spojitost TEN-T;

j) 

„infrastrukturou dvojího užití“ se rozumí infrastruktura dopravní sítě, která slouží civilním i obranným potřebám;

k) 

„přeshraničním projektem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí projekt vybraný nebo k vybrání způsobilý podle dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo ujednání mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, vymezených v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001 při plánování nebo zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii stanovenými v části IV přílohy tohoto nařízení;

l) 

„energetickou účinností v první řadě“ se rozumí energetická účinnost v první řadě vymezená v čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;

m) 

„infrastrukturou pro digitální konektivitu“ se rozumějí sítě s velmi vysokou kapacitou, systémy 5G, místní vysoce kvalitní bezdrátové připojení a páteřní sítě, jakož i operační digitální platformy přímo související s dopravní a energetickou infrastrukturou;

n) 

„systémy 5G“ se rozumí soubor prvků digitální infrastruktury založený na celosvětově dohodnutých standardech pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používaný pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoké rychlosti přenosu dat a velmi vysoká kapacita, komunikace s nízkým zpožděním, mimořádně vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení;

o) 

„koridorem 5G“ se rozumí dopravní cesta, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu, a zejména systémy 5G, umožňující nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb, jako jsou propojená a automatizovaná mobilita, podobné služby inteligentní mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;

p) 

„operačními digitálními platformami přímo souvisejícími s dopravní a energetickou infrastrukturou“ se rozumějí fyzické a virtuální zdroje informačních a komunikačních technologií fungující prostřednictvím komunikační infrastruktury, která podporuje tok, uchovávání, zpracování a analýzu údajů o dopravní, energetické nebo obojí infrastruktuře;

q) 

„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, v nařízení (EU) č. 347/2013 nebo v článku 8 tohoto nařízení;

r) 

„studiemi“ se rozumějí činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné a mapovací studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i v podobě softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně akcí předcházejících definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky dotčených ploch a příprava finančního balíčku;

s) 

„socioekonomickými aktéry“ se rozumějí subjekty, které svým zaměřením, podstatou nebo umístěním mohou přímo nebo nepřímo vytvářet významné socioekonomické přínosy pro občany, podniky a místní společenství nacházející se v jejich okolí nebo v jejich oblasti vlivu;

t) 

„třetí zemí“ se rozumí země, která není členských státem Unie;

u) 

„sítěmi s velmi vysokou kapacitou“ se rozumějí sítě s velmi vysokou kapacitou vymezené v čl. 2 bodě 2 směrnice (EU) 2018/1972;

v) 

„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu.

Článek 3

Cíle

1.  
Obecnými cíli CEF je budovat, rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví a usnadnit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace a cílům zvyšování evropské konkurenceschopnosti, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, územní, sociální a hospodářské soudržnosti a přístupu na vnitřní trh a jeho integrace, s důrazem na usnadnění synergií mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím.
2.  

CEF má tyto specifické cíle:

a) 

v odvětví dopravy:

i) 

přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se efektivních, vzájemně propojených a multimodálních sítí a infrastruktury pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu v souladu s cíli nařízení (EU) č. 1315/2013 a

ii) 

přizpůsobit části TEN-T dvojímu užití dopravní infrastruktury s cílem zlepšit civilní i vojenskou mobilitu;

b) 

v odvětví energetiky:

i) 

přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se další integrace účinného a konkurenceschopného vnitřního trhu s energií, interoperability sítí přes hranice a napříč odvětvími, usnadnění dekarbonizace ekonomiky, podpory energetické účinnosti a zajištění bezpečnosti dodávek a

ii) 

usnadňovat přeshraniční spolupráci v oblasti energetiky, včetně energie z obnovitelných zdrojů;

c) 

v digitálním odvětví: přispívat k rozvoji projektů společného zájmu, které se týkají zavádění a zpřístupňování bezpečných a zabezpečených sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G, zvyšování odolnosti a kapacity digitálních páteřních sítí na územích Unie jejich propojením se sousedními územími a digitalizace dopravních a energetických sítí.

Článek 4

Rozpočet

1.  
Finanční krytí pro provádění CEF na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 33 710 000 000  EUR ( 1 ) v běžných cenách.

V souladu s cílem Unie začlenit akce v oblasti klimatu do odvětvových politik Unie a fondů Unie CEF prostřednictvím svých akcí přispívá 60 % svého celkového finančního krytí na dosahování cílů v oblasti klimatu.

2.  

Rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a) 

25 807 000 000  EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a), z toho:

i) 

12 830 000 000  EUR z okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2027, evropské strategické investice;

ii) 

11 286 000 000  EUR převedených z Fondu soudržnosti k vynaložení v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti;

iii) 

1 691 000 000  EUR z okruhu 5(13) víceletého finančního rámce na období 2021–2027, pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii);

b) 

5 838 000 000  EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b), z čehož v závislosti na uplatnění na trhu až 15 % na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a v případě dosažení 15 % prahu zvýší Komise tento limit až na 20 % v závislosti na uplatnění na trhu;

c) 

2 065 000 000  EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c).

3.  
Komise se neodchýlí od částky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii).
4.  
Až 1 % z částky uvedené v odstavci 1 lze použít k financování technické a správní pomoci určené k provádění CEF a pokynů pro jednotlivá odvětví, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Uvedenou částku lze rovněž použít k financování doprovodných opatření na podporu přípravy projektů, a zejména na poskytování poradenských služeb navrhovatelům projektů v oblasti možností financování s cílem pomoci jim při strukturování jejich projektového financování.
5.  
Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky po dobu dvou či více let.
6.  
V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, s ohledem na zpožděný vstup tohoto nařízení v platnost a s cílem zajistit kontinuitu, mohou být po omezenou dobu náklady vzniklé v souvislosti s akcemi podporovanými podle tohoto nařízení považovány za způsobilé od 1. ledna 2021 i v případě, že vznikly před podáním žádosti o grant.
7.  
Částka převedená z Fondu soudržnosti se provádí v souladu s tímto nařízením, s výhradou odstavce 8 tohoto článku a aniž je dotčen čl. 15 odst. 2 písm. c).
8.  
Pokud jde o částky převedené z Fondu soudržnosti, 30 % těchto částek se okamžitě zpřístupní formou soutěže všem členským státům, které jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti, na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením, přičemž přednost je dána podpoře co největšího počtu přeshraničních a chybějících spojení. Do 31. prosince 2023 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti s ohledem na 70 % převedených zdrojů. Od 1. ledna 2024 se zdroje převedené do CEF, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem členským státům způsobilým k čerpání z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením.
9.  
U členských států, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27, je 70 % částky, kterou tyto členské státy převedly do CEF, zaručeno do 31. prosince 2024.
10.  
Do 31. prosince 2025 celková částka přidělená z částky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii) na akce v členském státě způsobilém pro financování z Fondu soudržnosti nepřesáhne 170 % podílu tohoto členského státu na celkové částce převedené z Fondu soudržnosti.
11.  
S cílem podpořit členské státy, které jsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti a které se mohou potýkat s problémy při přípravě projektů, tak aby byly dostatečně připravené, kvalitní nebo obojí a měly dostatečnou přidanou hodnotu Unie, se zvláštní pozornost věnuje technické pomoci, jejímž cílem je posílit institucionální kapacitu a efektivitu veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s přípravou a prováděním projektů uvedených v tomto nařízení.

Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti umožnila do konce období 2021–2027 dosáhnout nejvyšší možné míry čerpání prostředků převedených do CFF, a to i prostřednictvím vyhlášení dodatečných výzev.

Zvláštní pozornost a podpora se mimoto věnuje těm členským státům, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27.

12.  
Částka převedená z Fondu soudržnosti nesmí být využita k financování meziodvětvových pracovních programů a operací kombinování zdrojů.
13.  
Do CEF mohou být na žádost dotčeného členského státu převedeny zdroje, jež mu byly přiděleny ve sdíleném řízení, za podmínek stanovených v článku 21 nařízení (EU) 2021/1060. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
14.  
Aniž je dotčen odstavec 13 tohoto článku, mohou být v digitálním odvětví zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení na jejich žádost převedeny do CEF, a to i za účelem doplnění financování způsobilých akcí podle čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení, až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů, aniž jsou dotčeny zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a pravidla pro státní podporu. Tyto zdroje se použijí pouze ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5

Třetí země přidružené k CEF

1.  

CEF je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a) 

členů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b) 

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c) 

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d) 

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i) 

zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii) 

stanoví podmínky účasti na CEF, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;

iii) 

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv) 

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

v) 

stanoví vzájemnost v přístupu k podobným programům ve třetí zemi účastnící se programů Unie.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2.  
Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. 1315/2013, třetí země uvedené v odstavci 1 tohoto článku a subjekty v těchto zemích usazené nesmějí přijímat finanční pomoc podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu společného zájmu nebo projektu podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení, a podle podmínek stanovených v pracovních programech uvedených v článku 20 tohoto nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.  
CEF provádějí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením nebo v nepřímém řízení subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení.
2.  
CEF může poskytovat financování ve formě grantů a veřejných zakázek, jak je stanoveno ve finančním nařízení. Může rovněž přispívat na operace kombinování zdrojů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ( 2 ) a hlavou X finančního nařízení. Příspěvek Unie na operace kombinování zdrojů v odvětví dopravy nepřesáhne 10 % rozpočtové částky uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) tohoto nařízení. V odvětví dopravy lze operace kombinování zdrojů využívat pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.
3.  
Komise může prováděním části CEF pověřit výkonné agentury v souladu s článkem 69 finančního nařízení s ohledem na plnění požadavků optimálního řízení a efektivity stanovených v CEF v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví.
4.  
Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 33 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695.

Článek 7

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

1.  
Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přispívají k dekarbonizaci, k dokončení vnitřního trhu s energií a ke zvýšení bezpečnosti dodávek. Musí být součástí dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo ujednání mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, stanovených v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001. Uvedené projekty musí splňovat cíle, obecná kritéria a postup stanovené v části IV přílohy tohoto nařízení.
2.  
Komise do 31. prosince 2021 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž stanoví, aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 14, specifická výběrová kritéria a podrobné náležitosti procesu výběru projektů. Komise zveřejní metodiky posuzování příspěvku projektu ke splnění obecných kritérií a metodiky vypracování analýzy nákladů a přínosů uvedené v části IV přílohy.
3.  
Studie zaměřené na vypracování a identifikaci přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.
4.  

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou způsobilé pro financování Unií na práce, splňují-li tato dodatečná kritéria:

a) 

analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle části IV bodu 3 přílohy je pro všechny podporované projekty povinná a bere v potaz veškeré příjmy vyplývající z podpůrných programů, je provedena transparentním, komplexním a úplným způsobem a prokazuje významné úspory nákladů, přínosy, či obojí z hlediska integrace systémů, environmentální udržitelnosti, bezpečnosti dodávek energie nebo inovací, a

b) 

žadatel prokáže, že projekt by se bez grantu neuskutečnil nebo že bez něj nemůže být komerčně životaschopný.

5.  

Výše grantu na práce:

a) 

musí být úměrná úsporám nákladů nebo přínosům uvedeným v části IV bodě 2 písm. b) přílohy, nebo oběma;

b) 

nesmí překročit částku potřebnou k tomu, aby se projekt realizoval nebo se stal komerčně životaschopným, a

c) 

musí být v souladu s čl. 15 odst. 3.

6.  
CEF stanoví možnost koordinovaného financování pomocí podpůrného rámce pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 a spolufinancování pomocí mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v článku 33 nařízení (EU) 2018/1999.
7.  
Komise pravidelně posuzuje využívání finančních prostředků na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vzhledem k referenční částce stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. V návaznosti na uvedené posouzení se při nedostatečném uplatnění finančních prostředků na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu nevyužité rozpočtové prostředky určené na tyto projekty použijí ke splnění cílů transevropských energetických sítí stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b) bodě i) tohoto nařízení pro způsobilé akce uvedené v čl. 9 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení a od roku 2024 mohou být použity také ke spolufinancování mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného podle nařízení (EU) 2018/1999.
8.  
Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví zvláštní pravidla spolufinancování jednotlivých částí přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jednak z CEF a jednak z mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1999. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 8

Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu

1.  
Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu jsou projekty, které významně přispívají ke strategickým cílům Unie v oblasti konektivity nebo poskytují síťovou infrastrukturu podporující digitální transformaci hospodářství a společnosti, jakož i unijní jednotný digitální trh.
2.  

Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu musí splňovat tato kritéria:

a) 

projekt přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 3 odst. 2 písm. c) a

b) 

projekt zavádí nejlepší dostupnou a nejvhodnější technologii pro daný konkrétní projekt, která nabízí nejlepší možnou rovnováhu z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě, kybernetické bezpečnosti a nákladové efektivnosti.

3.  
Studie zaměřené na vypracování a identifikaci projektů společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu jsou způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.
4.  

Aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 14, určuje se priorita pro financování s přihlédnutím k těmto kritériím:

a) 

u akcí přispívajících k zavádění a zpřístupňování sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení, v souladu se strategickými cíli Unie týkajícími se konektivity v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři, se priorita určuje s přihlédnutím k potřebám těchto oblastí v oblasti konektivity a ke vzniklé dodatečné oblasti pokrytí, včetně pro domácnosti, v souladu s částí V bodem 1 přílohy; samostatné zavádění sítí pro socioekonomické aktéry je způsobilé pro financování, je-li ekonomicky přiměřené a fyzicky proveditelné;

b) 

u akcí přispívajících k poskytování velmi kvalitního místního bezdrátového připojení v místních společenstvích se priorita určuje v souladu s částí V bodem 2 přílohy;

c) 

u akcí přispívajících k zavádění koridorů 5G podél hlavních dopravních cest, a to i v rámci TEN-T, jako jsou ty uvedené v části V bodě 3 přílohy, se priorita určuje s cílem zajistit pokrytí podél uvedených hlavních dopravních cest za účelem umožnění nepřerušovaného poskytování synergických digitálních služeb, s přihlédnutím k socioekonomické relevantnosti ve vztahu k veškerým již nainstalovaným technologickým řešením v rámci progresivního přístupu;

d) 

u projektů společného zájmu, které jsou zaměřeny na zavádění nebo výraznou modernizaci přeshraničních páteřních sítí mezi Unií a třetími zeměmi a na upevnění vazeb mezi sítěmi elektronických komunikací na území Unie, včetně podmořských kabelů, se priorita určuje v závislosti na míře, v níž významně přispívají ke zvýšení výkonnosti, odolnosti a velmi vysoké kapacity těchto sítí elektronických komunikací;

e) 

u projektů společného zájmu zavádějících operační digitální platformy se upřednostňují akce založené na nejmodernějších technologiích, s přihlédnutím k aspektům, jako jsou interoperabilita, kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a opakované použití údajů.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 9

Způsobilé akce

1.  
Pro financování jsou způsobilé pouze akce, které přispívají ke splnění cílů uvedených v článku 3, s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace. Patří k nim studie, práce a další doprovodná opatření nezbytná pro řízení a provádění CEF a hlavních směrů pro konkrétní odvětví. Studie jsou způsobilé, pouze pokud se týkají projektů způsobilých v rámci CEF.
2.  

V odvětví dopravy jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:

a) 

akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí v zájmu rozvoje železniční, silniční a námořní infrastruktury a infrastruktury vnitrozemských vodních cest;

i) 

akce provádějící hlavní síť v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně akcí týkajících se přeshraničních a chybějících spojení, jako jsou spojení uvedená v části III přílohy tohoto nařízení, jakož i městských uzlů, multimodálních logistických platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy a propojení s letišti v rámci hlavní sítě, vymezených v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013; akce provádějící hlavní síť mohou zahrnovat související prvky nacházející se na globální síti, pokud je to nutné k optimalizaci investice a v souladu s podmínkami stanovenými v pracovních programech uvedených v článku 20 tohoto nařízení;

ii) 

akce týkající se přeshraničních spojení v rámci globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, jako jsou opatření uvedená v části III bodě 2 přílohy tohoto nařízení, akce uvedené v části III bodě 3 přílohy tohoto nařízení, akce týkající se studií pro rozvoj globální sítě a akce týkající se námořních a vnitrozemských přístavů globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013;

iii) 

akce za účelem rekonstrukce chybějících regionálních přeshraničních železničních spojení v rámci TEN-T, která byla zrušena nebo demontována;

iv) 

akce provádějící úseky globální sítě nacházející se v nejvzdálenějších regionech v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně akcí týkajících se relevantních městských uzlů, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy, propojení s letišti a multimodálních logistických platforem v rámci globální sítě vymezených v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013;

v) 

akce na podporu projektů společného zájmu s cílem propojit transevropskou síť se sítěmi infrastruktury sousedních zemí vymezených v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1315/2013;

b) 

akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility:

i) 

akce na podporu mořských dálnic stanovená v článku 21 nařízení (EU) č. 1315/2013 se zaměřením na přeshraniční pobřežní námořní dopravu;

ii) 

akce na podporu systémů telematických aplikací v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1315/2013 pro jednotlivé druhy dopravy, mimo jiné zejména:

— 
pro železnici: evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS),
— 
pro vnitrozemské vodní cesty: říční informační služby (RIS),
— 
pro silniční dopravu: inteligentní dopravní systémy (ITS),
— 
pro námořní dopravu: kontrolní a informační systémy pro provoz plavidel (VTMIS) a služby e-Maritime, včetně služeb jednotného portálu, jako je jednotný námořní portál, přístavních systémů a příslušných celních informačních systémů,
— 
pro leteckou dopravu: systémy uspořádání letového provozu, zejména ty, které vyplývají ze systému Single European Sky ATM Research (SESAR);
iii) 

akce na podporu udržitelných služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1315/2013 a akce ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy;

iv) 

akce na podporu nových technologií a inovací, včetně automatizace, zlepšených dopravních služeb, modální integrace a infrastruktury pro alternativní pohonné hmoty pro všechny druhy dopravy v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1315/2013;

v) 

akce na odstranění překážek v interoperabilitě, jak je vymezena v čl. 3 písm. o) nařízení (EU) č. 1315/2013, zejména překážek při dosahování koridorových nebo síťových účinků, včetně akcí na podporu zvýšení objemu železniční nákladní dopravy a zařízení pro automatickou změnu rozchodu;

vi) 

akce na odstranění překážek v interoperabilitě, zejména v rámci městských uzlů vymezených v článku 30 nařízení (EU) č. 1315/2013;

vii) 

akce na zavedení bezpečné a zabezpečené infrastruktury a mobility, včetně silniční bezpečnosti, v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1315/2013;

viii) 

akce na zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury, zejména její odolnosti vůči změně klimatu a přírodním katastrofám a vůči hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnost;

ix) 

akce na zlepšení dostupnosti dopravní infrastruktury pro všechny druhy dopravy a všechny uživatele, zejména pro uživatele s omezenou schopností pohybu a orientace, v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1315/2013;

x) 

akce na zlepšení přístupnosti a dostupnosti dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a civilní ochrany a akce pro přizpůsobení dopravní infrastruktury pro účely kontrol na vnějších hranicích Unie s cílem usnadnit dopravní toky;

c) 

podle specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) a v souladu s článkem 12 akce nebo specifické činnosti v rámci akcí, které podporují nové nebo stávající části TEN-T vhodné pro vojenskou přepravu, za účelem jejího přizpůsobení požadavkům na infrastrukturu dvojího užití.

3.  

V odvětví energetiky jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:

a) 

akce týkající se projektů společného zájmu stanovených v článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013;

b) 

akce na podporu přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně inovativních řešení, jakož i skladování energie z obnovitelných zdrojů, a jejich příprava, vymezených v části IV přílohy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7.

4.  

V digitálním odvětví jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:

a) 

akce na podporu zavádění a zpřístupňování sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G, schopných poskytnout gigabitové připojení v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři;

b) 

akce na podporu poskytování bezplatného místního vysoce kvalitního bezdrátového připojení v místních společenstvích bez diskriminačních podmínek;

c) 

akce zavádějící nepřerušené pokrytí všech hlavních dopravních cest, včetně TEN-T, systémy 5G, jako jsou akce uvedené v části V bodě 3 přílohy;

d) 

akce na podporu zavádění nových nebo modernizaci stávajících páteřních sítí včetně podmořských kabelů v členských státech, mezi nimi a mezi Unií a třetími zeměmi, jako jsou akce uvedené v části V bodě 3 přílohy a jiné akce podporující zavádění páteřních sítí uvedených ve zmíněném bodě;

e) 

akce provádějící požadavky na infrastrukturu pro digitální konektivitu ve vztahu k přeshraničním projektům v oblasti dopravy nebo energetiky, podporující operační digitální platformy přímo související s dopravní nebo energetickou infrastrukturou, či obojí.

Článek 10

Synergie mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím

1.  
Akce přispívající současně k dosažení jednoho nebo více cílů nejméně ve dvou odvětvích, jak stanoví čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a c), jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení a využít vyšší míru spolufinancování v souladu s článkem 15. Tyto akce se provádějí prostřednictvím pracovních programů zaměřených nejméně na dvě odvětví, které obsahují konkrétní kritéria pro udělení grantu, a jsou financovány z rozpočtových příspěvků ze zapojených odvětví.
2.  

Pokud jde o odvětví dopravy nebo energetiky nebo o digitální odvětví, mohou v každém z nich akce způsobilé podle článku 9 zahrnovat synergické prvky, které souvisejí s kterýmkoli dalším z těchto odvětví a které se netýkají způsobilých akcí stanovených v čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4, pokud splňují všechny tyto požadavky:

a) 

náklady na synergické prvky nepřekračují 20 % celkových způsobilých nákladů akce;

b) 

synergické prvky se vztahují k odvětví dopravy nebo energetiky nebo k digitálnímu odvětví a

c) 

synergické prvky umožňují výrazně zlepšit socioekonomické, klimatické nebo environmentální přínosy dané akce.

Článek 11

Způsobilé subjekty

1.  
Na subjekty se vedle kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.
2.  

Způsobilé jsou tyto subjekty:

a) 

právnické osoby usazené:

i) 

v některém členském státu, včetně společných podniků;

ii) 

ve třetí zemi přidružené k CEF; nebo

iii) 

v zámořské zemi nebo území;

b) 

právnické osoby zřízené podle práva Unie a, je-li tak stanoveno v pracovních programech, mezinárodní organizace.

3.  
Fyzické osoby nejsou způsobilé.
4.  
Pracovní programy mohou stanovit, že právnické osoby usazené ve třetích zemích přidružených k CEF v souladu s článkem 5 a právnické osoby usazené v Unii, avšak přímo či nepřímo kontrolované třetími zeměmi nebo státními příslušníky třetích zemí nebo subjekty usazenými ve třetích zemích, nejsou z řádně opodstatněných bezpečnostních důvodů způsobilé pro účast na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. c). V těchto případech se výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a přímo či nepřímo řízené členskými státy nebo státními příslušníky členských států.
5.  
Právnické osoby usazené ve třetí zemi, jež k CEF není přidružena, jsou výjimečně způsobilé získat finanční podporu Unie v rámci CEF, je-li to nezbytné k dosažení cílů daného projektu společného zájmu v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví nebo přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
6.  

Aby byly návrhy způsobilé, musí je podat:

a) 

jeden nebo více členských států; nebo

b) 

se souhlasem dotčených členských států mezinárodní organizace, společné podniky nebo veřejné či soukromé podniky nebo subjekty, včetně regionálních nebo místních orgánů.

Pokud dotčený členský stát s podáním návrhu podle prvního pododstavce písm. b) nesouhlasí, sdělí tuto informaci odpovídajícím způsobem.

Členský stát může rozhodnout, že u určitého pracovního programu nebo u určitých kategorií žádostí lze návrhy podávat i bez jeho souhlasu. V takovém případě se tato skutečnost na žádost dotčeného členského státu uvede v příslušném pracovním programu a ve výzvě k podávání návrhů.

Článek 12

Specifická pravidla způsobilosti akcí souvisejících s přizpůsobením TEN-T k civilně-obrannému dvojí užití

1.  

Na akce přispívající k přizpůsobení hlavní nebo globální sítě TEN-T, vymezených v nařízení (EU) č. 1315/2013, s cílem umožnit civilně-obranné dvojí užití infrastruktury se vztahují tato další pravidla způsobilosti:

a) 

návrhy musí podat jeden nebo více členských států nebo, se souhlasem dotčených členských států, právní subjekty usazené v členských státech;

b) 

akce se musí týkat úseků nebo uzlů identifikovaných členskými státy v přílohách k Vojenským požadavkům pro vojenskou mobilitu v rámci EU i mimo ni, přijatým Radou dne 20. listopadu 2018, nebo v jakémkoli následném seznamu přijatém později a v jakémkoli dalším orientačním seznamu prioritních projektů, které členské státy určí v souladu s akčním plánem pro vojenskou mobilitu;

c) 

akce se mohou týkat jak modernizace stávajících součástí infrastruktury, tak výstavby nových součástí infrastruktury, přičemž se zohlední požadavky na infrastrukturu uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

d) 

akce ke splnění požadavku na úroveň infrastruktury, která jde nad rámec úrovně požadované pro účely dvojího užití, jsou způsobilé, avšak náklady na ně jsou způsobilé pouze do úrovně nákladů odpovídající úrovni požadavků nezbytné pro účely dvojího užití; akce týkající se infrastruktury využívané pouze k vojenským účelům nejsou způsobilé;

e) 

akce podle tohoto článku se financují pouze z částky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.

2.  
Komise přijme prováděcí akt, který v případě potřeby stanoví požadavky na infrastrukturu použitelné pro určité kategorie akcí v oblasti infrastruktury dvojího užití a postup hodnocení akcí souvisejících s akcemi v oblasti infrastruktury dvojího užití. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.
3.  
Po průběžném hodnocení CEF podle čl. 23 odst. 2 může Komise rozpočtovému orgánu navrhnout, aby převedl nepřidělené prostředky z čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu iii) do čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu i).

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 13

Granty

Granty v rámci CEF se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 14

Kritéria pro udělení grantu

1.  

Transparentní kritéria pro udělení grantu jsou stanovena v pracovních programech uvedených v článku 20 a ve výzvách k podávání návrhů a v použitelném rozsahu zohledňují pouze tyto prvky:

a) 

hospodářský, sociální a environmentální dopad, včetně dopadu na klima (přínosy a náklady životního cyklu projektu), spolehlivost, komplexnost a transparentnost analýzy;

b) 

aspekty týkající se inovací a digitalizace, bezpečnosti, interoperability a přístupnosti, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením;

c) 

přeshraniční rozměr, propojení sítí a územní dostupnost, a to i pro evropské ostrovy a nejvzdálenější regiony;

d) 

přidanou hodnotu Unie;

e) 

synergie mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím;

f) 

připravenost akce z hlediska vývoje projektu;

g) 

spolehlivost strategie údržby navrhované pro projekt po dokončení;

h) 

racionalitu navrhovaného prováděcího plánu;

i) 

katalytický účinek finanční podpory Unie na investici;

j) 

nutnost překonat finanční překážky, jako jsou překážky způsobené nedostatečnou obchodní životaschopností, vysokými počátečními náklady nebo nedostatkem tržního financování;

k) 

možnost dvojího užití v kontextu vojenské mobility;

l) 

soulad s unijními a vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, včetně zásady „energetická účinnost v první řadě“.

2.  
V posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu se v relevantních případech zohlední odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, a to pomocí posouzení zranitelnosti z hlediska klimatu a posouzení rizik, včetně relevantních adaptačních opatření.
3.  
Posouzení návrhů z hlediska kritérií pro udělení grantu zajistí, aby v relevantních případech uvedených v pracovních programech byly akce podpořené z CEF, které zahrnují technologie navigace, určování polohy a času, technicky slučitelné s programy Galileo, EGNOS a Copernicus.
4.  
Posouzení návrhů z hlediska kritérií pro udělení grantu v příslušných případech zajistí, aby navrhované akce v odvětví dopravy byly v souladu s pracovními plány koridoru a prováděcími akty podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a zohledňovaly poradní stanovisko odpovědného evropského koordinátora podle čl. 45 odst. 8 uvedeného nařízení. Při posuzování se musí zvážit také to, zda provádění akcí financovaných z CEF s sebou nenese riziko, že by mohlo dojít k narušení přepravy zboží a osob po úseku tratě, kterého se projekt týká, a zda došlo ke zmírnění tohoto rizika.
5.  
Pokud jde o akce týkající se přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, kritéria pro udělení grantu zohlední podmínky stanovené v čl. 7 odst. 4.
6.  
Pokud jde o akce týkající se projektů společného zájmu v oblasti digitální konektivity, kritéria pro udělení grantu uvedená v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů zohlední kritéria stanovená v čl. 8 odst. 4.

Článek 15

Míry spolufinancování

1.  
U studií nepřekročí částka finanční podpory Unie 50 % celkových způsobilých nákladů. V případě studií financovaných z prostředků převedených z Fondu soudržnosti jsou maximálními mírami spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v odst. 2 písm. c).
2.  

U prací v odvětví dopravy se použijí tyto maximální míry spolufinancování:

a) 

v případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) nepřekročí výše finanční podpory Unie 30 % celkových způsobilých nákladů; míry spolufinancování však lze zvýšit až na 50 % v případě akcí:

i) 

týkajících se přeshraničních spojení za podmínek uvedených v písmeni e) tohoto odstavce;

ii) 

na podporu systémů telematických aplikací;

iii) 

na podporu vnitrozemských vodních cest nebo interoperability železnic;

iv) 

na podporu nových technologií a inovací;

v) 

na podporu zlepšení infrastruktury za účelem zajištění bezpečnosti; a

vi) 

pro přizpůsobení dopravní infrastruktury pro účely kontrol na vnějších hranicích Unie v souladu s příslušným právem Unie;

b) 

v případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) nepřekročí výše finanční podpory Unie 50 % celkových způsobilých nákladů; pokud jsou však nezbytné zdroje převedeny do CEF podle čl. 4 odst. 13, lze míry spolufinancování zvýšit až na 85 %;

c) 

v případě částek převedených z Fondu soudržnosti nepřekročí maximální míry spolufinancování 85 % celkových způsobilých nákladů;

d) 

v případě částek z okruhu evropské strategické investice ve výši 1 559 800 000  EUR, jak je uvedeno v části II prvním odstavci první odrážce přílohy, nepřekročí maximální míry spolufinancování 85 % celkových způsobilých nákladů na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi členskými státy způsobilými pro financování z Fondu soudržnosti;

e) 

v případě akcí týkajících se přeshraničních spojení se zvýšené maximální míry spolufinancování uvedené v písmenech a), c) a d) tohoto odstavce mohou vztahovat pouze na ty, jejichž plánování a provádění vykazuje vysoký stupeň integrace pro účely kritéria pro udělení grantu uvedeného v čl. 14 odst. 1 písm. c), například zřízením jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury nebo dvoustranného právního rámce nebo existencí prováděcí aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013; míru spolufinancování použitelnou v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. a) na projekty prováděné integrovanými řídícími strukturami, včetně společných podniků, lze navíc zvýšit o 5 %.

3.  

U prací v odvětví energetiky se použijí tyto maximální míry spolufinancování:

a) 

v případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) nepřekročí výše finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů;

b) 

v případě akcí přispívajících k rozvoji projektů společného zájmu, které na základě důkazů uvedených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 347/2013 zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, upevňují solidaritu Unie nebo nabízejí vysoce inovativní řešení, lze míry spolufinancování zvýšit až na 75 % celkových způsobilých nákladů.

4.  
U prací v digitálním odvětví se použijí následující maximální míry spolufinancování: u prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí výše finanční podpory Unie 30 % celkových způsobilých nákladů.

Míru spolufinancování lze zvýšit:

a) 

v případě akcí s výrazným přeshraničním rozměrem, jako jsou nepřerušené pokrytí systémy 5G podél hlavních dopravních tras nebo zavádění páteřních sítí mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi, až na 50 % a

b) 

v případě akcí, kterými se provádí gigabitové připojení socioekonomických aktérů, až na 75 %.

Jsou-li akce pro poskytování místního bezdrátového připojení v místních společenstvích realizovány prostřednictvím grantů nízké hodnoty, mohou být financovány z finanční podpory Unie až do 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

5.  
Maximální míra spolufinancování platná pro akce uvedené v čl. 10 odst. 1 je nejvyšší maximální míra spolufinancování platná pro příslušná odvětví. Míra spolufinancování použitelná na uvedené akce může být navíc zvýšena o 10 %.
6.  
Na práce prováděné v nejvzdálenějších regionech v odvětví dopravy, odvětví energetiky i digitálním odvětví se použije specifická maximální míra spolufinancování ve výši 70 %.

Článek 16

Způsobilé náklady

Vedle kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení se použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:

a) 

způsobilé jsou pouze výdaje vzniklé v členských státech, ledaže projekt společného zájmu nebo přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje i území jedné či více třetích zemí uvedených v článku 5 nebo čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení nebo mezinárodní vody a že daná akce je nezbytně nutná k dosažení jeho cílů;

b) 

náklady na vybavení, zařízení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, jsou způsobilé až do plné výše;

c) 

výdaje související s nákupem pozemků nejsou způsobilými náklady, s výjimkou finančních prostředků převedených z Fondu soudržnosti v odvětví dopravy v souladu s článkem 64 nařízení (EU) 2021/1060;

d) 

způsobilé náklady nezahrnují daň z přidané hodnoty.

Článek 17

Kombinace grantů s jinými zdroji financování

1.  
Granty lze použít v kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů, včetně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.
2.  
Použití grantů uvedených v odstavci 1 lze provést prostřednictvím zvláštních výzev k podávání návrhů.

Článek 18

Snížení výše grantu nebo jeho ukončení

1.  

Vedle důvodů uvedených v čl. 131 odst. 4 finančního nařízení může být výše grantu, s výjimkou řádně odůvodněných případů, snížena z těchto důvodů:

a) 

akce spočívající ve studiích nebyla zahájena do jednoho roku ode dne zahájení uvedeného v grantové dohodě;

b) 

akce spočívající v pracích nebyla zahájena do dvou let ode dne zahájení uvedeného v grantové dohodě;

c) 

při přezkumu pokroku dosaženého při provádění akce bylo zjištěno, že v tomto provádění došlo k tak významnému zpoždění, že cílů akce pravděpodobně nebude dosaženo.

2.  
Grantová dohoda může být změněna nebo ukončena z důvodů uvedených v odstavci 1.
3.  
Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o snížení výše grantu nebo jeho ukončení se případ komplexně přezkoumá a dotčení příjemci dostanou možnost, aby v přiměřené lhůtě předložili své připomínky.
4.  
Dostupné prostředky na závazky plynoucí z uplatnění odstavců 1 nebo 2 tohoto článku se přidělí na jiné pracovní programy navržené v rámci odpovídajícího finančního krytí stanoveného v čl. 4 odst. 2.

Článek 19

Kumulativní a alternativní financování

1.  
Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci CEF, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
2.  

„Pečeť excelence“ lze udělit akcím, které splňují všechny tyto podmínky:

a) 

byla posouzena ve výzvě k podávání návrhů podle CEF;

b) 

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c) 

nemohou být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

Akce, které obdržely „pečeť excelence“ v souladu s prvním pododstavcem, mohou obdržet podporu z EFRR v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 nebo z Fondu soudržnosti bez dalšího posouzení, pokud jsou v souladu s cíli a pravidly dotčeného fondu.

KAPITOLA IV

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 20

Pracovní programy

1.  
CEF se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
2.  
Aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost a aby došlo ke zvýšení kvality projektů, přijme Komise první víceleté pracovní programy do 15 října 2021. Ty musí obsahovat harmonogram výzev k podávání návrhů na první tři roky CEF, jejich témata a orientační rozpočet a plánovaný rámec vztahující se na celé období programu.
3.  
Pracovní programy přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.
4.  
Při přijímání pracovních programu v odvětví energetiky věnuje Komise zvláštní pozornost projektům společného zájmu a souvisejícím akcím za účelem dosažení větší integrace vnitřního trhu s energií, ukončení energetické izolace a odstranění úzkých míst na propojeních mezi elektrizačními soustavami s důrazem na projekty přispívající k dosažení cíle, jímž je zajistit do roku 2020 nejméně 10 % a do roku 2030 nejméně 15 % propojení, a na projekty přispívající k synchronizaci elektrizačních soustav se sítěmi Unie.
5.  

V souladu s čl. 200 odst. 2 finančního nařízení může schvalující osoba tam, kde je to vhodné, organizovat dvoufázové výběrové řízení takto:

a) 

žadatelé předloží zjednodušenou dokumentaci obsahující poměrně stručné informace, aby bylo možné předběžně vybrat projekty na základě omezeného počtu kritérií;

b) 

žadatelé, kteří byli předběžně vybráni, předloží po ukončení první fáze úplnou dokumentaci.

Článek 21

Poskytování finanční podpory Unie

1.  
Po každé výzvě k podávání návrhů na základě pracovních programů uvedených v článku 20 přijme Komise prováděcí akt, jímž stanoví výši finanční podpory, která má být poskytnuta na vybrané projekty nebo jejich části, a upřesní podmínky a způsoby jejich provádění. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.
2.  
V průběhu plnění grantových dohod informuje Komise příjemce a příslušné členské státy o změnách ve výši grantu a o konečných vyplacených částkách.
3.  
Příjemci předkládají, bez předchozího schválení členských států, zprávy vymezené v příslušných grantových dohodách. Komise zajistí členským státům přístup ke zprávám, pokud jde o akce realizované na jejich území.

Článek 22

Monitorování a podávání zpráv

1.  
Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku CEF při plnění obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v části I přílohy.
2.  
Pro zajištění účinného posouzení pokroku CEF dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 26 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění část I přílohy pokud jde o ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
3.  
Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění CEF a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku, mimo jiné pro sledování výdajů na klimatická opatření, a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.
4.  
Komise zdokonalí specializovanou internetovou stránku tím, že na ní v reálném čase zveřejňuje mapu s prováděnými projekty spolu s relevantními informacemi, včetně posouzení dopadu, hodnoty, příjemce, prováděcího subjektu a stavu provádění projektu. Komise rovněž každé dva roky předkládá zprávu o pokroku. Tyto zprávy obsahují informace o provádění CEF v souladu s jeho obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3, přičemž upřesní, zda jednotlivá odvětví postupují podle plánu, zda je celkový rozpočtový závazek v souladu s celkovou přidělenou částkou, zda jsou probíhající projekty dostatečně úplné a zda je stále proveditelné a vhodné je dokončit.

Článek 23

Hodnocení

1.  
Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout jejich výsledky do rozhodovacího procesu.
2.  
Průběžné hodnocení CEF se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku jeho provádění.
3.  
Na konci provádění CEF, avšak nejpozději čtyři roky po ukončení období upřesněného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení CEF.
4.  
Komise předloží závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Koordinační výbor pro Nástroj pro propojení Evropy, který může zasedat v různých složeních v závislosti na příslušném tématu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 25

Akty v přenesené pravomoci

1.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 26 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení tím, že:

a) 

vytvoří rámec pro monitorování a hodnocení na základě ukazatelů stanovených v části I přílohy;

b) 

stanoví pravidla výběru přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které doplní projekty uvedené v části IV přílohy, a stanoví a aktualizují seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

2.  

S výhradou čl. 172 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení, kterými se mění:

a) 

část III přílohy, pokud jde o definice koridorů hlavní dopravní sítě a předem určené úseky v globální síti;

b) 

část V přílohy, pokud jde o identifikaci projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení.

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22 odst. 2 a článku 25 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a článku 25 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci podle čl. 7 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a článku 25 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27

Informace, komunikace a publicita

1.  
Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
2.  
Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se CEF, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na CEF rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.
3.  
V souladu s platným právem Unie a členských států se zajistí transparentnost a veřejné konzultace.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se CEF na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Zrušení a přechodná ustanovení

1.  
Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 se zrušují.
2.  
Aniž je dotčen odstavec 1, není tímto nařízením dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1316/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.
3.  
Finanční krytí CEF může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi CEF a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1316/2013.
4.  
V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 5, aby bylo možné řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, v souladu s tímto nařízením.

Článek 30

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA

ČÁST I

UKAZATELE

CEF bude pečlivě monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů CEF, a s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže a nákladů. Za tímto účelem se údaje shromažďují podle následujícího souboru ukazatelů:



Odvětví

Specifické cíle

Klíčové ukazatele

Doprava

Efektivní, propojené a multimodální sítě a infrastruktura pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu

Počet přeshraničních a chybějících spojení řešených s podporou z CEF (včetně akcí týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních logistických platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní sítě a globální sítě TEN-T)

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění systémů ERTMS, RIS, ITS, VTMIS/služeb e-Maritime a systému SESAR

Počet čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva, které byly vybudovány nebo modernizovány s podporou z CEF

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k bezpečnosti dopravy

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k dostupnosti dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy

Uzpůsobení dopravní infrastruktury k dvojímu užití

Počet součástí dopravní infrastruktury uzpůsobených tak, aby vyhovovaly požadavkům na dvojí užití

Energetika

Přínos k propojenosti a integraci trhů

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům zajišťujícím propojení sítí členských států a odstranění vnitřních omezení

Bezpečnost dodávek

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům zajišťujícím odolnou plynárenskou síť

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají ke zvýšení inteligence a digitalizace sítí a zvýšení kapacity pro skladování energie

Udržitelný rozvoj umožněním dekarbonizace

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům umožňujícím zvýšení penetrace energie z obnovitelných zdrojů do energetických soustav

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

Digitální odvětví

Přínos k zavádění infrastruktury pro digitální konektivitu po celé Unii

Nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou pro sociálně-ekonomické aktéry a vysoce kvalitní připojení pro místní společenství

Počet akcí podpořených z CEF, které zajišťují pokrytí 5G podél hlavních dopravních cest

Počet akcí podpořených z CEF, které umožňují nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k digitalizaci odvětví energetiky a dopravy

ČÁST II:

ORIENTAČNÍ PROCENTNÍ PODÍLY PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) se přidělují takto:

— 
60 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí“, z čehož 1 559 800 000  EUR ( 3 ) má být přiděleno přednostně a formou soutěže na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi členskými státy způsobilými pro financování z Fondu soudržnosti;
— 
40 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility“.

Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě ii) se přidělují takto:

— 
85 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí“;
— 
15 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility“.

U akcí uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. a) by 85 % rozpočtových zdrojů mělo být přiděleno na akce na hlavní síti a 15 % na akce na globální síti.

ČÁST III:

▼M1

PŘESHRANIČNÍ A CHYBĚJÍCÍ SPOJENÍ

▼B

1.  ►M1  Orientační seznamy předem určených přeshraničních spojení a chybějících spojení ◄



▼M1 —————

▼B

Přeshraniční spojení

Évora – Mérida

železnice

Vitoria-Gasteiz – San Sebastián – Bayonne – Bordeaux

Aveiro – Salamanca

Řeka Douro (Via Navegável do Douro)

vnitrozemské vodní cesty

Chybějící spojení

Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC

železnice

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční

spojení

Katowice/Opole – Ostrava – Brno

Katowice – Žilina

Bratislava – Wien

Graz – Maribor

Venezia – Trieste – Divača – Ljubljana

železnice

Katowice – Žilina

Brno – Wien

silnice

Chybějící spojení

Gloggnitz – Mürzzuschlag: Semmeringský patní tunel

Graz – Klagenfurt: Koralmská železniční trať a tunel

Koper – Divača

železnice

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční spojení

Barcelona – Perpignan

železnice

Lyon – Torino: patní tunel a přístupové cesty

Nice – Ventimiglia

Venezia – Trieste – Divača – Ljubljana

Ljubljana – Zagreb

Zagreb – Budapest

Budapest – Miskolc – hranice UA

Lendava – Letenye

silnice

Vásárosnamény – hranice UA

Chybějící spojení

Almería – Murcia

železnice

Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC

Perpignan – Montpellier

Koper – Divača

Rijeka – Zagreb

Milano – Cremona – Mantova – Porto Levante/Venezia – Ravenna/Trieste

vnitrozemské vodní cesty

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční spojení

Tallinn – Rīga – Kaunas – Warszawa: Nová trať v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC

železnice

Świnoujście/Szczecin – Berlin

železnice a vnitrozemské vodní cesty

Koridor Via Baltica EE-LV-LT-PL

silnice

Chybějící spojení

Kaunas – Vilnius: část nové tratě v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC

železnice

Warszawa/Idzikowice – Poznań/Wrocław, včetně připojení na plánovaný Centrální dopravní uzel

Nord-Ostsee-Kanal

vnitrozemské vodní cesty

Berlin – Magdeburg – Hannover; Mittellandkanal; západoněmecké průplavy

Rýn, Waal

Noordzeekanaal, IJssel, Twentekanaal

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční spojení

Brussel nebo Bruxelles – Luxembourg – Strasbourg

železnice

Terneuzen – Gent

vnitrozemské vodní cesty

Síť Seina – Šelda a související povodí řek Seina, Šelda a Máza

Koridor Rýn – Šelda

Chybějící spojení

Albertkanaal/Canal Albert a Kanaal Bocholt-Herentals

vnitrozemské vodní cesty

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční spojení

Dresden – Praha/Kolín

železnice

Wien/Bratislava – Budapest

Békéscsaba – Arad – Timișoara

Craiova – Calafat – Vidin – Sofia – Thessaloniki

Sofia – hranice RS/NMK

Hranice TR– Alexandroupoli

Hranice NMK – Thessaloniki

Ioannina – Kakavia (hranice AL)

silnice

Drobeta Turnu Severin/Craiova – Vidin – Montana

Sofia – hranice RS

Hamburg – Dresden – Praha – Pardubice

vnitrozemské vodní cesty

Chybějící spojení

Igoumenitsa – Ioannina

Praha – Brno

Thessaloniki – Kavala – Alexandroupoli

Timișoara – Craiova

železnice

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční

spojení

Zevenaar – Emmerich – Oberhausen

železnice

Karlsruhe – Basel

Milano/Novara – hranice CH

Basel – Antwerpen/Rotterdam – Amsterdam

vnitrozemské vodní cesty

Chybějící spojení

Genova – Tortona/Novi Ligure

železnice

 

Zeebrugge – Gent

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční spojení

München – Praha

železnice

Nürnberg – Plzeň

München – Mühldorf – Freilassing – Salzburg

Strasbourg – Kehl Appenweier

Hranice – Žilina

Košice – hranice UA

 

Wien – Bratislava/Budapest

Bratislava – Budapest

Békéscsaba – Arad – Timișoara – hranice RS

București – Giurgiu – Rousse

Dunaj (Kehlheim – Constanța/Midia/Sulina) a související povodí řek Váh, Sava a Tisa

vnitrozemské vodní cesty

Zlín – Žilina

silnice

Timișoara – hranice RS

Chybějící spojení

Stuttgart – Ulm

železnice

Salzburg – Linz

Craiova – București

Arad – Sighișoara – Brașov – Predeal

▼M1 —————

▼B

Přeshraniční spojení

Hranice RU – Helsinki

železnice

København – Hamburg: Přístupové cesty k fixnímu spojení Fehmarnovy úžiny

München – Wörgl – Innsbruck – Fortezza – Bolzano – Trento – Verona: Brennerský patní tunel a přístupové cesty

Göteborg – Oslo

København – Hamburg: Fixní spojení Fehmarnovy úžiny

silnice/železnice

2. Orientační seznam předem stanovených přeshraničních spojení na globální síti

K přeshraničním úsekům globální sítě uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě ii) patří zejména následující úseky:



Baile Átha Cliath nebo Dublin/Letterkenny – hranice UK

silnice

Pau – Huesca

železnice

Lyon – hranice CH

železnice

Athus – Mont-Saint-Martin

železnice

Breda – Venlo – Viersen – Duisburg

železnice

Antwerpen – Duisburg

železnice

Mons – Valenciennes

železnice

Gent – Terneuzen

železnice

Heerlen – Aachen

železnice

Groningen – Bremen

železnice

Stuttgart –hranice CH

železnice

Gallarate/Sesto Calende – hranice CH

železnice

Berlin – Rzepin/Horka – Wrocław

železnice

Praha – Linz

železnice

Villach – Ljubljana

železnice

Pivka – Rijeka

železnice

Plzeň – České Budějovice – Wien

železnice

Wien – Győr

železnice

Graz – Celldömölk – Győr

železnice

Neumarkt-Kallham – Mühldorf

železnice

Jantarový koridor PL–SK–HU

železnice

Koridor Via Carpathia hranice BY/UA–PL–SK–HU–RO

silnice

Focșani – hranice MD

silnice

Budapest – Osijek – Svilaj (hranice BA)

silnice

Faro – Huelva

železnice

Porto – Vigo

železnice

Giurgiu – Varna

železnice

Svilengrad – Pithio

železnice

3. Součásti globální sítě nacházející se v členských státech, které nemají pozemní hranici s jiným členským státem.

ČÁST IV:

VÝBĚR PŘESHRANIČNÍCH ÚSEKŮ V OBLASTI ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

1. Cíle přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podporují přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v oblasti plánování, rozvoje a nákladově efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie a napomáhají jejich integraci prostřednictvím zařízení na skladování energie s cílem přispět k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti dekarbonizace.

2. Obecná kritéria

Aby se projekt kvalifikoval jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, musí splňovat všechna následující kritéria:

a) 

musí být součástí dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, jak je stanoveno v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001;

b) 

musí umožňovat úspory nákladů při zavádění energie z obnovitelných zdrojů, přínosy pro integraci soustav, zabezpečení dodávek nebo inovace, případně obojí, ve srovnání s obdobným projektem nebo projektem v oblasti obnovitelných zdrojů energie prováděným jedním ze zúčastněných členských států samotným;

c) 

podle posouzení na základě analýzy nákladů a přínosů podle bodu 3 této části a při použití metodik uvedených v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení převažují potenciální celkové přínosy spolupráce i v dlouhodobějším horizontu nad jejími náklady.

3. Analýza nákladů a přínosů

a) 

náklady na výrobu energie;

b) 

náklady na integraci soustav;

c) 

náklady na podporu;

d) 

emise skleníkových plynů;

e) 

zabezpečení dodávek;

f) 

znečištění ovzduší a jiné místní znečištění, jako například vlivy na místní přírodu a životní prostředí;

g) 

inovace.

4. Postup

a) 

Předkladatelé projektu, který je potenciálně způsobilý pro výběr jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na základě dohody o spolupráci nebo jiného druhu ujednání mezi dvěma nebo více členskými státy, anebo mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi, jak je stanoveno v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001, a který usiluje o získání statusu přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, podají Komisi žádost o výběr jako přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; předkladateli mohou být i členské státy. Žádost musí obsahovat relevantní informace, aby Komise mohla vyhodnotit projekt na základě kritérií stanovených v bodech 2 a 3 této části v souladu s metodikami uvedenými v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

Komise zajistí, aby předkladatelé měli příležitost požádat o status přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nejméně jednou za rok.

b) 

Komise vytvoří skupinu pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, která je složena z jednoho zástupce každého členského státu a z jednoho zástupce Komise, a této skupině předsedá. Skupina přijme svůj jednací řád.

c) 

Alespoň jednou za rok zorganizuje Komise proces výběru přeshraničních projektů. Po vyhodnocení projektů předloží Komise skupině uvedené v písmeni b) tohoto bodu seznam způsobilých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které splňují kritéria stanovená v článku 7 a v písmeni d) tohoto bodu.

d) 

Skupině uvedené v písmeni b) se poskytují relevantní informace, s výjimkou citlivých obchodních informací, o způsobilých projektech, které jsou uvedeny na seznamu předloženém Komisí, pokud jde o tato kritéria:

i) 

potvrzení o souladu s kritérii způsobilosti a výběrovými kritérii u všech projektů;

ii) 

informace o mechanismu spolupráce, jehož se projekt týká, a informace o tom, do jaké míry má projekt podporu jednoho či několika členských států;

iii) 

popis cíle projektu, včetně odhadované kapacity (v kW), a je-li k dispozici, objemu výroby energie z obnovitelných zdrojů (v kWh za rok), jakož i jeho celkové projektové náklady a způsobilé náklady uvedené v eurech;

iv) 

informace o předpokládané přidané hodnotě Unie v souladu s bodem 2 písm. b) této části a o předpokládaných nákladech a přínosech a předpokládané přidané hodnotě Unie v souladu s bodem 2 písm. c) této části.

e) 

Skupina může na svá jednání případně přizvat předkladatele způsobilých projektů, zástupce třetích zemí zapojených do těchto projektů a jakékoli jiné relevantní zúčastněné strany.

f) 

Na základě výsledků hodnocení se skupina dohodne na předběžném seznamu přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, který mají být přijaty v souladu s písmenem g).

g) 

Komise přijme na základě předběžného seznamu uvedeného v písmeni f) a s přihlédnutím k písmenu i) prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci konečný seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise rovněž zveřejní na svých internetových stránkách seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tento seznam přezkoumává podle potřeby a nejméně každé dva roky.

h) 

Skupina monitoruje provádění projektů z konečného seznamu a poskytuje doporučení, jak překonat případná zpoždění při tomto provádění. Předkladatelé vybraných projektů poskytují za tímto účelem informace o provádění svých projektů.

i) 

Komise při výběru přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů usiluje o to, aby zajistila vhodnou geografickou vyváženost. Pro výběr projektů se mohou využít regionální seskupení.

j) 

Projekt nesmí být vybrán jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, nebo je-li vybrán, musí mu být tento status odebrán, pokud informace, jež byly rozhodujícím faktorem hodnocení, byly nesprávné nebo pokud projekt není v souladu s právem Unie.

ČÁST V

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU V OBLASTI INFRASTRUKTURY PRO DIGITÁLNÍ KONEKTIVITU

1. Gigabitové připojení sociálně-ekonomických aktérů, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení

Akce se seřadí podle priorit s ohledem na funkci sociálně-ekonomických aktérů, relevanci digitálních služeb a aplikací umožněných poskytováním základní konektivity a potenciální sociálně-ekonomické přínosy pro občany, podniky a místní společenství, včetně pokrytí dalších oblastí co do domácností. Dostupný rozpočet se členským státům přidělí geograficky vyváženým způsobem.

Prioritu mají akce přispívající ke gigabitovému připojení, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení, pro:

a) 

nemocnice a zdravotní střediska v souladu se snahou digitalizovat systém zdravotní péče, s ohledem na zvýšení blahobytu občanů Unie a změnu způsobu, jakým jsou pacientům poskytovány služby v oblasti zdravotnictví a péče;

b) 

vzdělávací a výzkumná centra v souvislosti se snahou usnadnit mimo jiné používání vysoce výkonné výpočetní techniky, cloudových aplikací a dat velkého objemu, překlenout digitální propast a inovovat vzdělávací systémy, zlepšovat výsledky učení, posilovat rovnost a zvyšovat efektivnost;

c) 

nepřerušované bezdrátové širokopásmové pokrytí všech městských oblastí sítí 5G do roku 2025.

2. Bezdrátové připojení v místních společenstvích

Akce zaměřené na poskytování místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně venkovních prostor přístupných široké veřejnosti, která jsou důležitá pro veřejný život místních společenství, musí splnit tyto podmínky, aby obdržely financování:

a) 

provádí je subjekt veřejného sektoru ve smyslu druhého pododstavce, jenž je schopen naplánovat instalaci vnitřních či venkovních místních bezdrátových přístupových bodů ve veřejných prostorách a dohlédnout na ni, jakož i zajistit financování provozních nákladů po dobu nejméně tří let;

b) 

opírají se o digitální sítě s velmi vysokou kapacitou umožňující zajistit uživatelům vysoce kvalitní internetové připojení, které:

i) 

je bezplatné a bez diskriminujících podmínek, je snadno přístupné, je zabezpečené a využívá nejmodernější a nejlepší dostupné zařízení a je schopné poskytovat uživatelům vysokorychlostní připojení; a

ii) 

podporuje široký a nediskriminační přístup k inovativním digitálním službám;

c) 

používají společnou vizuální identitu, kterou poskytne Komise, a jsou spojena se souvisejícími vícejazyčnými internetovými nástroji;

d) 

s cílem zajistit synergické působení, zvýšit kapacitu a zlepšit zkušenosti uživatelů umožňují zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem pro připojení G5 vymezených ve směrnici (EU) 2018/1972; a

e) 

zavazují se k zajištění potřebného vybavení nebo souvisejících instalačních služeb v souladu s platnými právními předpisy, aby se zajistilo, že tyto projekty nebudou nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž.

Finanční podpora Unie je k dispozici pro subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ( 4 ), které se zaváží poskytovat v souladu s vnitrostátním právem bezplatné místní bezdrátové připojení bez diskriminujících podmínek prostřednictvím instalace místních bezdrátových přístupových bodů.

Financované akce nesmějí duplikovat stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobných vlastností, včetně kvality, ve stejném veřejném prostoru.

Dostupný rozpočet se členským státům přidělí geograficky vyváženým způsobem.

V relevantních případech bude zajištěna koordinace a soudržnost s akcemi podporovanými z CEF, které prosazují přístup socioekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou schopným poskytovat gigabitové připojení, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení.

3. Orientační seznam koridorů 5G a páteřních přeshraničních spojení způsobilých k získání finančních prostředků

V souladu s cíli gigabitové společnosti, které Komise vytyčila, aby zajistila, že hlavní pozemní dopravní trasy budou mít do roku 2025 nepřerušované pokrytí 5G, zahrnují akce na realizaci nepřerušovaného pokrytí systémy 5G podle čl. 9 odst. 4 písm. c) jako první krok akce na přeshraničních úsecích pro experimentování v oblasti propojené a automatizované mobility (CAM) a jako druhý krok akce na delších úsecích s výhledem na rozsáhlejší zavedení CAM podél koridorů, jak se uvádí v tabulce níže (orientační seznam). Koridory TEN-T slouží k tomuto účelu jako základ, nicméně zavádění 5G se nemusí omezovat pouze na tyto koridory ( 5 ).

Mimoto je podpora podle čl. 9 odst. 4 písm. d) poskytována rovněž na akce, které podporují zavádění páteřních sítí, včetně podmořských kabelů, v členských státech a mezi Unií a třetími zeměmi nebo spojujících evropské ostrovy, aby se zajistila nezbytná záložní kapacita pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii.



Atlantický koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Porto – Vigo

Mérida – Évora

Paris – Amsterdam – Frankfurt am Main

Aveiro – Salamanca

San Sebastián – Biarritz

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Metz – Paris – Bordeaux – Bilbao – Vigo – Porto – Lisboa

Bilbao – Madrid – Lisboa

Madrid – Mérida – Sevilla – Tarifa

Zavedení páteřních sítí, včetně podmořských kabelů

Açores/souostroví Madeira – Lisboa

Baltsko-jaderský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

 

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Gdańsk – Warszawa – Brno – Wien – Graz – Ljubljana – Koper/Trieste

Středomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

 

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Budapest – Zagreb – Ljubljana – Rijeka – Split – Dubrovnik

Ljubljana – Zagreb – Slavonski Brod – Bajakovo (hranice RS)

Slavonski Brod – Dakovo – Osijek

Montpellier – Narbonne – Perpignan – Barcelona – Valencia – Málaga – Tarifa s prodloužením do Narbonne – Toulouse

Zavedení páteřních sítí, včetně podmořských kabelů

Sítě podmořských kabelů Lisboa – Marseille – Milano

Severomořsko-baltský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Warszawa – Kaunas – Vilnius

Kaunas – Klaipėda

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Tallinn – Rīga – Kaunas – hranice LT/PL – Warszawa

Hranice BY/LT – Vilnius – Kaunas – Klaipėda

Via Carpathia:

Klaipėda – Kaunas – Ełk – Białystok – Lublin – Rzeszów – Barwinek – Košice

Severomořsko-středomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Metz – Merzig – Luxembourg

Rotterdam – Antwerpen – Eindhoven

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Amsterdam – Rotterdam – Breda – Lille – Paris

Brussel nebo Bruxelles – Metz – Basel

Mulhouse – Lyon – Marseille

Východní a východostředomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Sofia – Thessaloniki – Beograd

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Berlin – Praha – Brno – Bratislava – Timișoara – Sofia – hranice TR

Bratislava – Košice

Sofia – Thessaloniki – Athina

Rýnsko-alpský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Bologna – Innsbruck – München (Brennerský koridor)

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Rotterdam – Oberhausen – Frankfurt am Main

Basel – Milano – Genova

Rýnsko-dunajský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

 

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Frankfurt am Main – Passau – Wien – Bratislava – Budapest – Osijek – Vukovar – București – Constanța

București – Iași

Karlsruhe – München – Salzburg – Wels

Frankfurt am Main – Strasbourg

Skandinávsko-středomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Oulu – Tromsø

Oslo – Stockholm – Helsinki

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Turku – Helsinki – hranice RU

Oslo – Malmö – København – Hamburg – Würzburg - Nürnberg – München – Rosenheim – Verona – Bologna – Napoli – Catania – Palermo

Stockholm – Malmö

Napoli – Bari – Taranto

Aarhus – Esbjerg – Padborg


( 1 ) Finanční krytí CEF na období 2021–2027 ve stálých cenách roku 2018 činí 29 896 000 000  EUR a je rozděleno takto: a) doprava: 22 884 000 000  EUR, z toho i) 11 384 000 000  EUR z okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2017, evropské strategické investice; ii) 10 000 000 000  EUR převedených z Fondu soudržnosti; iii) 1 500 000 000  EUR z okruhu 5(13) víceletého finančního rámce na období 2021–2017, obrana; b) energetika: 5 180 000 000  EUR; c) digitální oblast: 1 832 000 000  EUR.

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107. 26.3.2021, s. 30).

( 3 )  1 384 000 000  EUR v cenách roku 2018.

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

( 5 ) Úseky uvedené kurzivou leží mimo koridory hlavní sítě TEN-T, ale jsou zahrnuty do koridorů 5G.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.