(EU) 2021/1148Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

Publikováno: Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 48-93 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. července 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 15. července 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 12. června 2026

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1148

ze dne 7. července 2021,

kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

(Úř. věst. L 251 15.7.2021, s. 48)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1349  ze dne 14. května 2024,

  L 1349

1

22.5.2024




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1148

ze dne 7. července 2021,

kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nástroj“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Fond se zřizuje tímto nařízením společně s nařízením (EU) 2021/1077 na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Toto nařízení stanoví cíl politiky nástroje, specifické cíle nástroje a opatření k jejich provádění, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„hraničním přechodem“ hraniční přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;

2) 

„evropskou integrovanou správou hranic“ evropská integrovaná správa hranic ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2019/1896;

3) 

„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399 a vnitřní hranice, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly;

4) 

„úsekem vnějších hranic“ úsek vnějších hranic ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1896;

5) 

„hotspotem“ hotspot ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (EU) 2019/1896;

6) 

„vnitřními hranicemi, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly“:

a) 

společná hranice mezi členským státem, který v plném rozsahu provádí schengenské acquis, a členským státem, který je povinen toto acquis v plném rozsahu uplatňovat v souladu se svým aktem o přistoupení, pro nějž však příslušné rozhodnutí Rady, které ho zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;

b) 

společná hranice mezi dvěma členskými státy, které jsou povinny uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu v souladu se svými akty o přistoupení, pro něž však příslušné rozhodnutí Rady, které je zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;

7) 

„mimořádnou situací“ situace vyplývající z naléhavého a výjimečného tlaku, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročil, překračuje nebo se očekává, že překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států, nebo kdy na vnějších hranicích jednoho nebo více členských států dojde k incidentům souvisejícím s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností a kdy tyto incidenty mají rozhodující dopad na bezpečnost hranic v takovém rozsahu, že existuje riziko ohrožení fungování schengenského prostoru, nebo jakákoliv jiná situace, u níž je řádně odůvodněna nezbytnost přijetí okamžitých opatření na vnějších hranicích v rámci cílů nástroje;

8) 

„specifickými akcemi“ nadnárodní nebo vnitrostátní projekty, které přinášejí přidanou hodnotu Unie v souladu s cíli nástroje a na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů;

9) 

„provozní podporou“ část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které pro Unii představují veřejnou službu;

10) 

„akcemi Unie“ nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou prováděny v souladu s cíli nástroje;

▼M1

11) 

„solidární akcí“ akce, jejíž rozsah je stanoven v čl. 56 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ( 1 ), financovaná z finančních příspěvků poskytnutých členskými státy podle čl. 64 odst. 1 uvedeného nařízení.

▼B

Článek 3

Cíle nástroje

1.  
Cílem politiky nástroje jakožto součásti Fondu je zajišťovat silnou a účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích, a tím přispět k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti v Unii při současném zabezpečení volného pohybu osob v rámci Unie a plném dodržování příslušného acquis Unie a mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.
2.  

V rámci cíle politiky uvedeného v odstavci 1 nástroj přispívá k dosahování těchto specifických cílů:

a) 

podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky;

b) 

podpora společné vízové politiky s cílem zajistit harmonizovaný přístup, pokud jde o vydávání víz, a usnadnit legální cestování a současně přispět k předcházení migračním a bezpečnostním rizikům.

3.  
V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se nástroj provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.

Článek 4

Zákaz diskriminace a dodržování základních práv

Akce financované v rámci nástroje musí být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině a v souladu s mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv, zejména tím, že zajistí dodržování zásady zákazu diskriminace a zásady nenavracení.

Článek 5

Rozsah podpory

1.  
Z nástroje jsou v rámci jeho cílů a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II podporovány zejména akce uvedené v příloze III.

Za účelem řešení nepředvídaných nebo nových okolností je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 31 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění seznam akcí v příloze III doplněním nových akcí.

2.  
Z nástroje lze za účelem dosažení jeho cílů v souladu s prioritami Unie ve vhodných případech podporovat akce uvedené v příloze III prováděné ve třetích zemích a ve vztahu k nim v souladu s článkem 20.
3.  

Pokud jde o akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim, Komise a členské státy společně s Evropskou službou pro vnější činnost zajistí v souladu se svými pravomocemi koordinaci s příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie. Zejména zajistí, aby akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim:

a) 

byly prováděny v synergii a v souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány prostřednictvím jiných nástrojů Unie;

b) 

byly slučitelné s vnější politikou Unie, respektovaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;

c) 

zaměřovaly se na opatření, která nejsou orientována na rozvoj; a

d) 

sloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi prováděnými v Unii.

4.  

Způsobilé nejsou tyto akce:

a) 

akce uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy III prováděné na vnitřních hranicích, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly;

b) 

akce související s dočasným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2016/399;

c) 

akce, jejichž primárním účelem je celní kontrola.

Odchylně od prvního pododstavce lze akce uvedené v prvním pododstavci považovat za způsobilé v případě, že nastane mimořádné situace.

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 6

Obecné zásady

1.  
Podpora poskytovaná z nástroje doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty Unie k dosažení cílů nástroje.
2.  
Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná z nástroje a členskými státy byla v souladu s relevantními akcemi, politikami a prioritami Unie a doplňovala podporu poskytovanou v rámci jiných nástrojů Unie.
3.  
Nástroj se provádí v přímém, sdíleném nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) finančního nařízení.

Článek 7

Rozpočet

1.  
Finanční krytí pro provádění nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 5 241 000 000  EUR v běžných cenách.
2.  
V důsledku úpravy specifické pro tento program na základě článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku zvýší o dodatečný příděl ve výši 1 000 000 000  EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v příloze II uvedeného nařízení.
3.  

Finanční krytí se použije takto:

a) 

částka 3 668 000 000  EUR se přiděluje na programy členských států, z toho 200 568 000  EUR se přiděluje na zvláštní režim průjezdu podle článku 17;

b) 

částka 1 573 000 000  EUR se přiděluje na tematický nástroj uvedený v článku 8.

4.  
Dodatečný příděl uvedený v odstavci 2 se přidělí na tematický nástroj uvedený v článku 8.
5.  
Až 0,52 % finančního krytí se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise podle článku 35 nařízení (EU) 2021/1060 za účelem provádění nástroje.
6.  
V souladu s příslušnými ustanoveními jednotlivých dohod o přidružení budou vypracována ujednání, která určí povahu a způsoby účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis na nástroji. Co nejdříve poté, co dotčená země v souladu s příslušnou dohodou o přidružení oznámí své rozhodnutí přijmout obsah nástroje a provést ho ve svém vnitrostátním právním řádu, předloží Komise Radě doporučení k zahájení jednání o těchto ujednáních podle čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Rada neprodleně po obdržení doporučení rozhodne o zmocnění k zahájení těchto jednání. Finanční příspěvky od těchto zemí se připočtou k celkovým zdrojům dostupným z finančního krytí podle odstavce 1.
7.  
V souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060 může být do nástroje v přímém nebo nepřímém řízení na žádost některého členského státu převedeno až 5 % počátečního přídělu tohoto členského státu z kteréhokoli z fondů, na které se vztahuje uvedené nařízení, ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 8

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1.  
Částka uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. b) se přidělí pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé či nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Vzhledem k vnitřní povaze nástroje slouží tematický nástroj především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2.

Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na tyto jeho složky:

a) 

specifické akce;

b) 

akce Unie; a

c) 

mimořádnou pomoc podle článku 25.

Z částky uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení je rovněž podporována technická pomoc z podnětu Komise uvedená v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.

2.  
Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou Unie nebo k reakci na naléhavé potřeby v souladu se schválenými prioritami Unie, které jsou zohledněny v příloze II, včetně potřeby ochrany vnějších hranic a prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména převaděčství, obchodování s lidmi a nedovoleného přistěhovalectví, jakož i účinného řízení migračních toků a podpory společné vízové politiky.

Z finančních prostředků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, s výjimkou finančních prostředků použitých na mimořádnou pomoc v souladu s článkem 25, se podporují pouze akce uvedené v příloze III.

3.  
Komise spolupracuje s organizacemi občanské společnosti a relevantními sítěmi, zejména za účelem přípravy a hodnocení pracovních programů pro akce Unie financované z nástroje.
4.  
Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení, Komise zajistí, aby nebyly vybrány projekty, na které se vztahuje její odůvodněné stanovisko vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění těchto projektů.
5.  
Pro účely článku 23 a čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje vynakládány ve sdíleném řízení, zajistí dotčený členský stát, aby se na plánované akce nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění akcí, a Komise posoudí, zda tomu tak je.
6.  
Komise stanoví celkovou částku, jež má být pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.
7.  
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. Rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou se vztahovat na jednu nebo více složek tematického nástroje uvedených v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 32 odst. 3 tohoto nařízení.
8.  
Komise zajistí spravedlivé a transparentní rozdělení zdrojů mezi specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2. Komise podá zprávu o využívání tematického nástroje a o jeho rozdělení mezi složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku, včetně podpory poskytované akcím v třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci akcí Unie.
9.  
Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 7 může Komise provést odpovídající změny v programech členských států.

ODDÍL 2

Podpora a provádění ve sdíleném řízení

Článek 9

Oblast působnosti

1.  
Tento oddíl se vztahuje na částku uvedenou v čl. 7 odst. 3 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být vynakládány ve sdíleném řízení v souladu s rozhodnutím o financování týkajícím se tematického nástroje podle článku 8.
2.  
Podpora podle tohoto oddílu se provádí ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a s nařízením (EU) 2021/1060.

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.  

Částka uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. a) se přidělí na programy členských států orientačně takto:

a) 

3 057 000 000  EUR v souladu s přílohou I;

b) 

611 000 000  EUR na úpravu přídělů na programy členských států podle čl. 14 odst. 1.

2.  
Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku přidělena v plné výši, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. b).

▼M1

3.  
Podpora podle tohoto nařízení může být pro účely solidárních akcí financována z příspěvků členských států a jiných veřejných nebo soukromých dárců jako vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

▼B

Článek 11

Předběžné financování

1.  

V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 se předběžné financování z nástroje vyplácí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, takto:

a) 

2021: 4 %;

b) 

2022: 3 %;

c) 

2023: 5 %;

d) 

2024: 5 %;

e) 

2025: 5 %;

f) 

2026: 5 %;

2.  
Pokud je program členského státu přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce jeho přijetí.

Článek 12

Míry spolufinancování

1.  
Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.
2.  
V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.
3.  
V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.
4.  
V případě provozní podpory, včetně zvláštního režimu průjezdu uvedeného v článku 17, lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.
5.  
Příspěvek z rozpočtu Unie lze zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů v souladu s čl. 85 odst. 2 nebo 3 nařízení (EU) 2018/1240.
6.  
V případě mimořádné pomoci uvedené v článku 25 lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.
7.  
V případě technické pomoci z podnětu členských států lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů, v souladu s omezeními stanovenými v čl. 36 odst. 5 písm. b) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060.

▼M1

7a.  
V případě solidárních akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

▼B

8.  
Míra spolufinancování a maximální výše podpory z nástroje se pro druhy akcí financované z příspěvků uvedených v odstavcích 1 až 7 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu.
9.  

V rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu se pro každý druh akce stanoví, zda se míra spolufinancování použije na:

a) 

celkový příspěvek včetně příspěvku z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů, nebo

b) 

pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 13

Programy členských států

1.  
Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti správy hranic a vízové politiky reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami. Při vymezování priorit svých programů členské státy zajistí, aby v nich byla náležitě zohledněna prováděcí opatření uvedená v příloze II.

Vzhledem k vnitřní povaze nástroje slouží programy členských států především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Komise programy členských států posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060.

2.  
V rámci zdrojů přidělených podle čl. 10 odst. 1, a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, přidělí každý členský stát ve svém programu nejméně 10 % na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b).
3.  
Členský stát může přidělit méně než minimální podíl uvedený v odstavci 2 pouze tehdy, pokud v programu podrobně vysvětlí, proč by přidělení zdrojů pod touto úrovní neohrozilo dosažení daného cíle.
4.  
Komise zajistí, aby byly při vypracovávání programů členských států v rané fázi a včas zohledněny poznatky a odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur, zejména Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, agentury eu-LISA a Agentury Evropské unie pro základní práva zřízené nařízením Rady (ES) č. 168/2007 ( 2 ), pokud jde o oblasti jejich pravomocí.
5.  
Komise konzultuje s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž akce zahrnuté do provozní podpory, aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a akcemi členských států ohledně správy hranic, zamezilo se dvojímu financování a bylo dosaženo nákladové efektivnosti. V případě potřeby Komise konzultuje s agenturou eu-LISA akce zahrnuté do provozní podpory, u nichž má agentura eu-LISA zvláštní odborné znalosti v souladu se svým mandátem.
6.  
Komise může příslušné decentralizované agentury, včetně agentur uvedených v odstavci 4, ve vhodných případech zapojit do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.
7.  
Po přijetí doporučení v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, které spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, a vydání doporučení v rámci hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 dotčený členský stát spolu s Komisí přezkoumá nejvhodnější přístup k realizaci těchto doporučení za podpory nástroje.
8.  
Komise v příslušných případech zapojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž do postupu posuzování, pokud jde o nejvhodnější přístup k realizaci doporučení podle odstavce 7 s podporou nástroje. V této souvislosti může Komise v příslušných případech využít odborných znalostí institucí, agentur a jiných subjektů Unie, pokud jde o konkrétní otázky spadající do oblastí jejich působnosti.
9.  
Při provádění odstavce 7 dotčený členský stát stanoví realizaci opatření pro řešení veškerých zjištěných nedostatků, zejména opatření pro řešení závažných nedostatků a zjištěného nesouladu, jako prioritu svého programu.
10.  
V případě potřeby se dotčený program členského státu změní v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060, aby zohlednil doporučení uvedená v odstavci 7 tohoto článku.
11.  
Ve spolupráci s Komisí a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v rámci jejich působností a na základě konzultací s nimi může dotčený členský stát přerozdělit zdroje v rámci svého programu, včetně zdrojů naplánovaných pro provozní podporu, s cílem realizovat doporučení uvedená v odstavci 7, mají-li finanční dopady.
12.  
Kdykoli se členský stát rozhodne provést projekt s podporou nástroje společně se třetí zemí nebo ve třetí zemi, konzultuje tuto skutečnost s Komisí ještě před schválením projektu.
13.  
Kdykoliv se členský stát rozhodne provést akci podporovanou z nástroje společně s třetí zemí, ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní v souvislosti s monitorováním, odhalováním, identifikací a sledováním nedovoleného překračování hranic, jeho předcházením a zadržováním osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem lepšího zajištění ochrany a záchrany životů migrantů, uvedený členský stát zajistí, aby Komise byla informována o jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohodě o spolupráci s takovou třetí zemí v souladu s čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1896.
14.  

Pokud jde o vybavení včetně dopravních prostředků a systémy IKT nezbytné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic, včetně pátracích a záchranných operací, a nakoupené s podporou nástroje:

a) 

členské státy zajistí, aby při zahájení nákupu vybavení a systémů IKT, které mají být vyvinuty s podporou nástroje, byly dodrženy normy stanovené v souladu s články 16 a 64 nařízení (EU) 2019/1896.

b) 

veškeré rozsáhlé operativní vybavení pro správu hranic, například vzdušné a námořní dopravní prostředky a prostředky ostrahy nakoupené členskými státy, musejí být zaregistrovány v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž pro účely poskytování tohoto vybavení v souladu s čl. 64 odst. 9 nařízení (EU) 2019/1896;

c) 

toto vybavení lze dále používat i v těchto doplňkových oblastech: celní kontrola, námořní operace víceúčelové povahy a k dosahování cílů Fondu pro vnitřní bezpečnost a Azylového, migračního a integračního fondu;

d) 

za účelem podpory soudržného plánování rozvoje kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže a možností využívání společného zadávání veřejných zakázek členské státy informují Komisi, v rámci povinnosti podávání zpráv podle článku 29, o dostupném víceletém plánování vybavení, jehož koupi v rámci nástroje očekávají, a Komise tyto informace předloží Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.

Vybavení a systémy IKT uvedené v prvním pododstavci, jsou způsobilé pro finanční podporu z nástroje, pouze pokud splňují požadavky uvedené v první pododstavci písm. a).

Pro účely prvního pododstavce písm. c) vybavení a systémy IKT zůstanou dostupné a použitelné pro činnosti v oblasti účinné a bezpečné ochrany hranic. Používání vybavení v uvedených doplňkových oblastech uvedených v prvním pododstavci písm. c) nepřesáhne 30 % celkové doby používání tohoto vybavení. Systémy IKT vyvinuté pro účely prvního pododstavce písm. c) poskytují údaje a služby pro systémy správy hranic na vnitrostátní či unijní úrovni. Členské státy ve výroční zprávě o výkonnosti informují Komisi o každém takovém víceúčelovém použití podle prvního pododstavce písm. c) a o místě použití víceúčelového vybavení a systémů IKT.

15.  
Pokud členské státy provádějí akce podle nástroje, věnují zvláštní pozornost svým mezinárodním závazkům týkajícím se pátracích a záchranných operací na moři. Vybavení a systémy IKT uvedené v odst. 14 prvním pododstavci písm. a) až d) lze použít při pátracích a záchranných operacích za situací, jež mohou nastat v průběhu operací ostrahy hranic na moři.
16.  
Odborná příprava v oblasti správy hranic vykonávaná s podporou nástroje vychází z příslušných harmonizovaných evropských standardů pro vzdělávání a společných standardů odborné přípravy pro pohraniční a pobřežní stráž se zaručenou kvalitou, zejména ze společných hlavních osnov uvedených v čl. 62 odst. 6 nařízení (EU) 2019/1896.
17.  
Členské státy ve svých programech provádějí zejména akce uvedené v příloze IV. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti a zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu akcí způsobilých k vyšším mírám spolufinancování, který je obsažen v příloze IV.
18.  
Programování podle čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI tohoto nařízení a zahrnuje orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence v rámci každého specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 14

Přezkum v polovině období

1.  
V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečnou částku uvedenou v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 10 přílohy I. Tato přidělená částka bude založena na nejnovějších dostupných statistických údajích pro kritéria uvedená v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 10 přílohy I. Toto financování se použije od 1. ledna 2025.
2.  
Pokud není nejméně 10 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pokryto žádostmi o platby předloženými v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2021/1060, není dotčený členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.
3.  
Při přidělování prostředků z tematického nástroje uvedeného v článku 8 tohoto nařízení od 1. ledna 2025 Komise zohlední pokrok členských států při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 16 nařízení (EU) 2021/1060 a zjištěné nedostatky v provádění.

Článek 15

Specifické akce

1.  
Členský stát může získat finanční prostředky na specifické akce navíc ke svému přídělu podle čl. 10 odst. 1, jsou-li tyto finanční prostředky následně takto označeny v jeho programu a jsou-li použity jako příspěvek k dosahování cílů nástroje.
2.  
Financování specifických akcí se nepoužije pro jiné akce v daném programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu členského státu schválené Komisí.

Článek 16

Provozní podpora

1.  
Členský stát může využít až 33 % částky přidělené na svůj program z nástroje k financování provozní podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které představují pro Unii veřejnou službu.
2.  
Při využívání provozní podpory členský stát dodržuje relevantní acquis Unie.
3.  
Členský stát vysvětlí ve svém programu a ve výročních zprávách o výkonnosti uvedených ve článku 29, jak využití provozní podpory přispívá k dosažení cílů nástroje. Před schválením programu členského státu Komise po konzultacích s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a v příslušných případech s agenturou eu-LISA v rámci oblastí působnosti uvedených agentur v souladu s čl. 13 odst. 4 posoudí výchozí situaci v členských státech, které vyjádřily svůj záměr využít provozní podporu, přičemž zohlední informace předložené těmito členskými státy a případně dostupné informace vyplývající ze schengenského hodnocení a hodnocení zranitelnosti, včetně doporučení v návaznosti na schengenské hodnocení a hodnocení zranitelnosti.
4.  
Aniž je dotčen čl. 5 odst. 4 písm. c), soustředí se provozní podpora na akce, na něž se vztahují výdaje uvedené v příloze VII.
5.  
S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VII, pokud jde o výdaje, jež jsou způsobilé pro provozní podporu.

Článek 17

Provozní podpora na zvláštní režim průjezdu

1.  
Nástroj poskytne podporu na náhradu za ušlé poplatky z víz udělených za účelem průjezdu a na krytí dodatečných nákladů vzniklých v důsledku zavedení režimu k usnadnění průjezdu v souladu s nařízeními (ES) č. 693/2003 a (ES) č. 694/2003.
2.  
Zdroje přidělené Litvě na zvláštní režim průjezdu v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. a) se poskytují jako dodatečná provozní podpora pro Litvu, mimo jiné i na investice do infrastruktury, v souladu s výdaji, které jsou způsobilé k provozní podpoře v rámci jejího programu stanoveného v příloze VII.
3.  
Odchylně od čl. 16 odst. 1 může Litva využívat částku, která jí byla přidělena v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. a), k financování provozní podpory nad rámec částky uvedené v čl. 16 odst. 1.
4.  
Komise a Litva přezkoumají uplatnění tohoto článku v případě změn, které mají dopad na existenci nebo fungování zvláštního režimu průjezdu.
5.  
Zdroje přidělené na zvláštní režim průjezdu v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. a) se na základě odůvodněné žádosti Litvy přezkoumají a v případě potřeby upraví před přijetím posledního pracovního programu pro tematický nástroj podle článku 8, a to v mezích rozpočtových zdrojů podle čl. 7 odst. 3 písm. b), prostřednictvím tematického nástroje podle článku 8.

Článek 18

Řídicí kontroly a audity projektů uskutečňovaných mezinárodními organizacemi

1.  
Tento článek se použije na mezinárodní organizace nebo jejich agentury podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodu ii) finančního nařízení, jejichž systémy, pravidla a postupy byly Komisí podle čl. 154 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení posouzeny kladně za účelem nepřímého provádění grantů financovaných z rozpočtu Unie (dále jen „mezinárodní organizace“).
2.  
Aniž jsou dotčeny čl. 83 první pododstavec písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a článek 129 finančního nařízení, je-li mezinárodní organizace příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060, není řídící orgán povinen provádět řídicí kontroly uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, pokud mezinárodní organizace předloží řídícímu orgánu dokumenty uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) finančního nařízení.
3.  
Aniž je dotčen čl. 155 odst. 1 první pododstavec písm. c) finančního nařízení, prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, potvrdí, že projekt je v souladu s platnými právními předpisy a s podmínkami podpory projektu.
4.  

Kromě toho, mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má předložit mezinárodní organizace, musí být potvrzeno, že byly ověřeny:

a) 

faktury a doklady o jejich platbě příjemcem;

b) 

účetní záznamy nebo účetní kódy vedené příjemcem pro operace spojené s výdaji vykázanými řídícímu orgánu.

5.  
Mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů.
6.  
Doklady uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) finančního nařízení se poskytují řídícímu orgánu spolu s každou žádostí o platbu předloženou příjemcem.
7.  
Příjemce předkládá řídícímu orgánu každoročně do 15. října účetní závěrku. K ní musí být přiložen výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok musí uvádět, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Musí rovněž uvádět, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášeních řídícího subjektu předložených mezinárodní organizací, včetně informací o podezřeních z podvodu. Musí poskytovat jistotu, že výdaje uvedené v žádostech o platbu, které mezinárodní organizace předložila řídícímu orgánu, jsou legální a správné.
8.  
Aniž jsou dotčeny stávající možnosti provádění dalších auditů podle článku 127 finančního nařízení, řídící orgán vypracuje prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. f) nařízení (EU) 2021/1060. Řídící orgán tak učiní na základě dokumentů předložených mezinárodní organizací podle odstavců 2 až 5 a 7 tohoto článku, místo aby se spoléhal na řídicí kontroly podle čl. 74 odst. 1 uvedeného nařízení.
9.  
Dokument, který stanoví podmínky podpory podle čl. 73 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, musí obsahovat požadavky stanovené v tomto článku.
10.  

Odstavec 2 se nepoužije, a řídící orgán je tedy povinen provést řídicí kontroly, pokud:

a) 

tento řídící orgán zjistí zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu v souvislosti s projektem zahájeným nebo prováděným mezinárodní organizací;

b) 

mezinárodní organizace nepředloží tomuto řídícímu orgánu dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, nebo

c) 

dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, které mezinárodní organizace předložila, jsou neúplné.

11.  
Je-li projekt, jehož příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060 je mezinárodní organizace, součástí vzorku podle článku 79 uvedeného nařízení, může auditní orgán vykonávat svou činnost na základě dílčího vzorku operací, jež souvisejí s tímto projektem. Jsou-li v dílčím vzorku zjištěny chyby, může auditní orgán případně požádat auditora mezinárodní organizace, aby posoudil celý rozsah a celkové množství chyb v daném projektu.

ODDÍL 3

Podpora a provádění v přímém nebo nepřímém řízení

Článek 19

Oblast působnosti

Komise provádí podporu podle tohoto oddílu buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce.

Článek 20

Způsobilé subjekty

1.  

Pro financování Unií jsou způsobilé tyto subjekty:

a) 

právní subjekty usazené v:

i) 

členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojenými;

ii) 

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

b) 

právní subjekty založené podle práva Unie nebo mezinárodní organizace relevantní pro účely nástroje.

2.  
Pro financování Unií nejsou způsobilé fyzické osoby.
3.  
Subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) bodě ii) se účastní jako součást konsorcia sestávajícího alespoň ze dvou nezávislých subjektů, z nichž alespoň jeden je usazen v členském státě.

Subjekty účastnící se jako součást konsorcia podle prvního pododstavce tohoto odstavce zajistí, aby akce, jichž se účastní, byly v souladu se zásadami zakotvenými v Listině a aby přispívaly k dosahování cílů nástroje.

Článek 21

Akce Unie

1.  
Z podnětu Komise může být nástroj použit k financování akcí Unie, jež se týkají jeho cílů, v souladu s přílohou III.
2.  
Akce Unie mohou poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek.
3.  
Granty prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
4.  
Členy hodnotící komise, která posuzuje návrhy, uvedené v článku 150 finančního nařízení mohou být externí odborníci.
5.  
Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ( 3 ).

Článek 22

Technická pomoc z podnětu Komise

V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/1060 lze z nástroje podpořit technickou pomoc prováděnou z podnětu nebo jménem Komise financováním ve výši 100 %.

Článek 23

Audity

Audity použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, a to i těmi, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 24

Informování, komunikace a publicita

1.  
Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, smysluplné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Zajistí viditelnost financování z prostředků Unie a poskytnou informace, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy veřejné zobrazení těchto informací není možné nebo vhodné nebo kdy je jejich poskytování omezeno zákonem, zejména z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů. Aby byla zajištěna viditelnost financování z prostředků Unie, uvedou příjemci finančních prostředků Unie při veřejné komunikaci o dané akci původ těchto prostředků a rovněž zobrazí znak Unie.
2.  
S cílem informovat co nejširší veřejnost Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli nástroje.

3.  
Komise zveřejní pracovní programy týkající se tematického nástroje uvedeného v článku 8. V případě podpory poskytované v přímém a nepřímém řízení zveřejní Komise informace uvedené v čl. 38 odst. 2 finančního nařízení na veřejně přístupných internetových stránkách a tyto informace pravidelně aktualizuje. Tyto informace se zveřejní v otevřeném strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, vyhledávání, extrahování a srovnávání údajů.

ODDÍL 4

Podpora a provádění ve sdíleném, přímém nebo nepřímém řízení

Článek 25

Mimořádná pomoc

1.  
Fond poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě řádně odůvodněných mimořádných situací.

V reakci na takové řádné odůvodněné mimořádné situace může Komise poskytnout mimořádnou pomoc v mezích dostupných zdrojů.

2.  
Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo decentralizovaným agenturám.
3.  
Mimořádná pomoc může být na programy členských států přidělena navíc k přídělu podle čl. 10 odst. 1 za předpokladu, že je následně v programech členských států jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu členského státu schválené Komisí. Předběžné financování mimořádné pomoci může s výhradou dostupnosti finančních prostředků činit 95 % příspěvku Unie.
4.  
Granty prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
5.  
Je-li to nezbytné v zájmu provádění akce, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé přede dnem podání žádosti o grant nebo žádosti o pomoc v souvislosti s uvedenou akcí, nikoli však před 1. lednem 2021.
6.  
Mimořádná pomoc se poskytuje způsobem, který je zcela v souladu jak s příslušným acquis Unie, tak i s mezinárodními závazky Unie a členských států, které vyplývají z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.
7.  
V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech a s cílem zajistit včasnou dostupnost zdrojů pro mimořádnou pomoc může Komise postupem podle čl. 32 odst. 4 samostatně přijmout rozhodnutí o financování mimořádné pomoci podle článku 110 finančního nařízení prostřednictvím okamžitě použitelného prováděcího aktu. Uvedený akt zůstává v platnosti po dobu nejvýše 18 měsíců.

Článek 26

Kumulativní a alternativní financování

1.  
Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci nástroje, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
2.  

V souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 mohou akce, kterým byla udělena „pečeť excelence“ ve smyslu čl. 2 bodu 45 uvedeného nařízení, obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu. Pečeť excelence mohou obdržet jen akce, které splňují všechny tyto podmínky:

a) 

byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto nástroje;

b) 

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů a

c) 

nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

ODDÍL 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1

Společná ustanovení

Článek 27

Monitorování a podávání zpráv

1.  
Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 prvního pododstavce písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o hlavních ukazatelích výkonnosti uvedených v příloze V tohoto nařízení.
2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 31 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V za účelem provedení nezbytných úprav hlavních ukazatelů výkonnosti uvedených v uvedené příloze.
3.  
Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při dosahování specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.
4.  
Komise podává rovněž zprávy o použití tematického nástroje podle článku 8 na podporu akcí ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim a o podílu prostředků tematického nástroje, jež byly použity na podporu uvedených akcí.
5.  
Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.
6.  
Pro zajištění účinného posouzení pokroku nástroje dosaženého při dosahování jeho cílů je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha VIII za účelem změny nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení, mimo jiné informací, které mají poskytovat členské státy. Jakékoli změny přílohy VIII se použijí pouze na projekty, které byly vybrány po vstupu těchto změn v platnost.

Článek 28

Hodnocení

1.  

Komise provede do 31. prosince 2024 hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Vedle prvků stanovených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se v hodnocení v polovině období posoudí:

a) 

účinnost nástroje, včetně pokroku dosaženého při dosahování jeho cílů s přihlédnutím ke všem relevantním již dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti uvedeným v článku 29 a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII;

b) 

účinnost využívání zdrojů přidělených nástroji a účinnost řídicích a kontrolních opatření zavedených k jeho provádění;

c) 

pokračující význam a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II;

d) 

koordinace, soulad a doplňkovost akcí podporovaných v rámci nástroje a podpory poskytované z jiných fondů Unie;

e) 

přidaná hodnota Unie u akcí prováděných v rámci nástroje.

Toto hodnocení v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení účinků nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz, který byl součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost, v období 2014-2020.

2.  
Vedle prvků stanovených v čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 zpětné hodnocení rovněž zahrnuje prvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Kromě toho se vyhodnotí dopad nástroje.
3.  
Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby mohla přispět do rozhodovacího procesu, včetně případné změny tohoto nařízení.
4.  
Komise zajistí, aby informace uvedené v hodnocení v polovině období a ve zpětném hodnocení byly veřejně dostupné, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je poskytnutí informací omezeno právními předpisy, zejména z důvodů fungování nebo bezpečnosti vnějších hranic v rámci evropské integrované správy hranic, bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů.
5.  
Při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení Komise věnuje zvláštní pozornost hodnocení akcí prováděných se třetími zeměmi, ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v souladu s článkem 5 a čl. 13 odst. 12 a 13.

Pododdíl 2

Pravidla pro sdílené řízení

Článek 29

Výroční zprávy o výkonnosti

1.  
Do 15. února 2023 a do 15. února každého následujícího roku až do roku 2031 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 41 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060.

Vykazované období zahrnuje poslední účetní období ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) 2021/1060 předcházející roku, v němž je předkládána zpráva. Zpráva předložená do 15. února 2023 zahrne období od 1. ledna 2021.

2.  

Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:

a) 

pokroku při provádění programu členského státu a dosahování milníků a cílů v něm stanovených, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované podle článku 42 nařízení (EU) 2021/1060;

▼M1

aa) 

provádění solidárních akcí, včetně rozpisu finančních příspěvků podle jednotlivých akcí a popisu hlavních výsledků dosažených v důsledku financování;

▼B

b) 

veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu členského státu, a opatřeních přijatých k jejich řešení, včetně informací o veškerých odůvodněných stanoviscích vydaných Komisí v řízeních o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s prováděním nástroje;

c) 

doplňkovosti akcí podporovaných v rámci nástroje a podpory poskytované z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim;

d) 

přispění programu členského státu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

e) 

provádění činností v oblasti komunikace a zviditelnění;

f) 

plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období, zejména dodržování základních práv;

g) 

výši výdajů v souladu s čl. 85 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2018/1240 zahrnutých do účetní závěrky podle článku 98 nařízení (EU) 2021/1060;

h) 

provádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní.

Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje souhrn zahrnující všechny body uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise zajistí, aby souhrny poskytnuté členskými státy byly přeloženy do všech úředních jazyků Unie a zveřejněny.

3.  
Komise může k výroční zprávě o výkonnosti vznést připomínky do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud je Komise v této lhůtě nevznese, považuje se zpráva za schválenou.
4.  
Komise poskytne na svých internetových stránkách odkazy na internetové stránky uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.
5.  
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 32 odst. 2.

Článek 30

Monitorování a podávání zpráv ve sdíleném řízení

1.  
Při monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2021/1060 se používají příslušné kódy typů intervencí, jež jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti a zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.
2.  
Ukazatele uvedené v příloze VIII tohoto nařízení se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 a s články 22 a 42 nařízení (EU) 2021/1060.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 13 odst. 17, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 6 a čl. 30 odst. 1 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 13 odst. 17, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 6 a čl. 30 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 13 odst. 17, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 6 nebo čl. 30 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 32

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Výbor pro fondy v oblasti vnitřních věcí (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 33

Přechodná ustanovení

1.  
Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 515/2014, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.
2.  
Finanční krytí nástroje může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi nástrojem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 515/2014.
3.  
V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, v důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost a v zájmu zajištění kontinuity lze po omezenou dobu považovat náklady vzniklé v souvislosti se zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v rámci přímého řízení za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant.
4.  

Členské státy mohou po 1. lednu 2021 pokračovat v podpoře projektu vybraného a zahájeného podle nařízení (EU) č. 515/2014 v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014, jsou-li splněny veškeré tyto podmínky:

a) 

projekt má dvě fáze identifikovatelné z finančního hlediska se samostatnými auditními stopami;

b) 

celkové náklady projektu překračují částku 2 500 000  EUR;

c) 

platby provedené odpovědným orgánem ve prospěch příjemců za první fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu předložených Komisi podle nařízení (EU) č. 514/2014 a výdaje na druhou fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu podle nařízení (EU) 2021/1060;

d) 

druhá fáze projektu je v souladu s platnými právními předpisy a je způsobilá pro podporu z nástroje podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060;

e) 

členský stát se zavazuje dokončit projekt, zajistit jeho funkčnost a podat o něm zprávu ve výroční zprávě o výkonnosti předložené do 15. února 2024.

Na druhou fázi projektu podle prvního pododstavci tohoto odstavce se použijí ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

Tento odstavec se vztahuje pouze na projekty, které byly vybrány ve sdíleném řízení podle nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.




PŘÍLOHA I

Kritéria pro přidělování finančních prostředků na programy Členských Států

1. Rozpočtové zdroje dostupné podle článku 10 se mezi členské státy rozdělují takto:

a) 

každý členský stát obdrží z nástroje na začátku programového období pevně stanovenou částku ve výši 8 000 000  EUR v běžných cenách s výjimkou Kypru, Malty a Řecka, z nichž každý obdrží pevně stanovenou částku ve výši 28 000 000  EUR v běžných cenách;

b) 

částka ve výši 200 568 000  EUR na zvláštní režim průjezdu uvedený v článku 17 se na začátku programového období přidělí pouze Litvě a

c) 

zbývající rozpočtové zdroje uvedené v článku 10 se rozdělí na základě těchto kritérií:

i) 

30 % na vnější pozemní hranice,

ii) 

35 % na vnější námořní hranice,

iii) 

20 % na letiště,

iv) 

15 % na konzulární úřady.

2. Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodů i) a ii) na vnější pozemní hranice a vnější námořní hranice se mezi členské státy rozdělují takto:

a) 

70 % na váženou délku jejich vnějších pozemních hranic a vnějších námořních hranic a

b) 

30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích, určenou podle bodu 6 písm. a).

Vážená délka uvedená v prvním odstavci písm. a) tohoto bodu se stanovuje použitím váhových koeficientů podle bodu 10 pro každý konkrétní úsek vnějších hranic.

3. Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodu iii) pro letiště se rozdělí mezi členské státy podle pracovní zátěže na jejich letištích, určené podle bodu 6 písm. b).

4. Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodu iv) pro konzulární úřady se mezi členské státy rozděluje takto:

a) 

50 % na počet konzulárních úřadů, s výjimkou honorárních konzulátů, členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ( 4 ) a

b) 

50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (EU) 2018/1806, určenou v souladu s bodem 6 písm. c) této přílohy.

5. Za účelem rozdělování zdrojů podle bodu 1 písm. c) podbodu ii) této přílohy se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumějí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. Vymezení „vnějších námořních hranic“ však zohlední případy, kdy k zamezení nedovoleného přistěhovalectví nebo nedovoleného vstupu jsou pravidelně prováděny rozsáhlé operace mimo vnější hranice pobřežního moře členských států v oblastech s vysokým stupněm ohrožení. V uvedené souvislosti se vymezení „vnějších námořních hranic“ určí s ohledem na provozní údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy a podle posouzení Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž pro účely zprávy uvedené v bodě 9 této přílohy. Uvedená definice se použije výhradně pro účely tohoto nařízení.

6. Pro účely počátečního přídělu finančních prostředků vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za roky 2017, 2018 a 2019. Pro účely přezkumu v polovině období vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za roky 2021, 2022 a 2023. Hodnocení pracovní zátěže je založeno na následujících faktorech:

a) 

na vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích:

i) 

70 % na počet přechodů vnějších hranic na hraničních přechodech;

ii) 

30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnějších hranicích;

b) 

na letištích:

i) 

70 % na počet přechodů vnějších hranic na hraničních přechodech;

ii) 

30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnějších hranicích;

c) 

na konzulárních úřadech:

i) 

počet žádostí o krátkodobá víza nebo o letištní průjezdní víza.

7. Referenční hodnoty počtu konzulárních úřadů uvedené v bodě 4 písm. a) se vypočítají na základě informací oznámených Komisi v souladu s čl. 40 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ( 5 ).

Pokud členské státy dotčené statistiky nepředložily, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.

8. Referenční hodnoty pracovní zátěže uvedené:

a) 

v bodě 6 písm. a) podbodě i) a písm. b) podbodě i) jsou nejnovější statistické údaje předložené členskými státy v souladu s právem Unie;

b) 

v bodě 6 písm. a) podbodě ii) a písm. b) podbodě ii) jsou nejnovější statistické údaje stanovené Komisí (Eurostatem) na základě údajů předložených členskými státy v souladu s právem Unie;

c) 

v bodě 6 písm. c) jsou nejnovější statistické údaje pro víza podle článku 46 nařízení (ES) č. 810/2009.

Pokud členské státy dotčené statistiky nepředložily, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.

9. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž předloží Komisi zprávu o zdrojích, rozdělených na vnější pozemní hranice, vnější námořní hranice a letiště, jak je uvedeno v bodě 1 písm. c). Části této zprávy lze ve vhodných případech označit za utajované v souladu s článkem 92 nařízení (EU) 2019/1896. Neutajovanou verzi zprávy Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž po konzultaci s Komisí zveřejní.

10. Pro účely počátečního přídělu zpráva podle bodu 9 této přílohy stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za roky 2017, 2018 a 2019. Pro účely přezkumu v polovině období zpráva podle bodu 9 této přílohy stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za roky 2021, 2022 a 2023. S využitím stupňů dopadu určených podle čl. 34 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2019/1896 určí pro každý úsek tyto konkrétní váhové koeficienty:

a) 

koeficient 1 pro nízký stupeň dopadu;

b) 

koeficient 3 pro střední stupeň dopadu;

c) 

koeficient 5 pro vysoký a kritický stupeň dopadu.




PŘÍLOHA II

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

1. Nástroj přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a) 

zlepšování ochrany hranic v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/1896:

i) 

posilováním kapacit pro provádění kontrol a ostrahy na vnějších hranicích, včetně opatření k usnadnění legitimního překračování hranic a případně opatření týkajících se:

— 
předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména převaděčství, obchodování s lidmi a terorismu,
— 
řízení trvale vysoké úrovně migrace na vnějších hranicích, mimo jiné prostřednictvím technické a operativní posily a prostřednictvím mechanismů a postupů pro identifikaci zranitelných osob, nezletilých osob bez doprovodu a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo jež o ni chtějí požádat, sdělování informací těmto osobám a předávání těchto osob;
ii) 

prováděním technických a operativních opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic, při zachování volného pohybu osob v tomto prostoru;

iii) 

prováděním analýzy rizik pro vnitřní bezpečnost a analýzy hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;

b) 

rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže poskytováním podpory vnitrostátním orgánům odpovědným za správu hranic, aby prováděly opatření související s rozvojem kapacit a společným budováním kapacit, společným zadáváním veřejných zakázek, zavedením společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;

c) 

posílení meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic či za úkoly prováděné na hranicích, jakož i posílení spolupráce na úrovni Unie mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie nebo třetími zeměmi na straně druhé;

d) 

zajištění jednotného provádění acquis Unie týkajícího se vnějších hranic, a to i prováděním doporučení z mechanismů pro kontrolu kvality, například schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, z hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 a z vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality;

e) 

vytvoření, provoz a údržba rozsáhlých informačních systémů podle práva Unie v oblasti správy hranic, zejména SIS, ETIAS, EES a Eurodacu pro účely správy hranic, včetně interoperability těchto rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření na zlepšení kvality údajů a poskytování informací;

f) 

zvýšení kapacity k poskytování pomoci osobám v nouzi na moři a podpora pátracích a záchranných operací v situacích, které by mohly nastat během operací na moři souvisejících s ostrahou hranic;

g) 

podpora pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři;

▼M1

h) 

podpora solidárních akcí v souladu s rozsahem podpory stanoveným v bodě 1 přílohy III.

▼B

2. Nástroj přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a) 

poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum při zachování bezpečnosti a integrity postupů udělování víz a při plném respektování lidské důstojnosti a integrity žadatelů a držitelů víza v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008;

b) 

podpora členských států při udělování víz, včetně víz s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009, udělených z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo z důvodu mezinárodních závazků;

c) 

zajištění jednotného provádění acquis Unie v oblasti víz, včetně dalšího rozvoje a modernizace společné vízové politiky;

d) 

rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz;

e) 

vytvoření, provoz a údržba rozsáhlých informačních systémů podle práva Unie v oblasti společné vízové politiky, zejména VIS, včetně interoperability těchto rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření na zlepšení kvality údajů a poskytování informací.




PŘÍLOHA III

ROZSAH PODPORY

1. V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) nástroj podpoří zejména:

a) 

infrastruktury, budovy, systémy a služby nezbytné na hraničních přechodech a pro ostrahu hranic mezi hraničními přechody;

b) 

operativní vybavení, včetně dopravních prostředků a systémů IKT, nezbytné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic na hraničních přechodech a pro ostrahu hranic, v souladu se standardy vytvořenými Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, pokud jsou k dispozici;

c) 

odbornou přípravu v oblasti rozvoje evropské integrované správy hranic nebo přispívající k tomuto rozvoji, se zohledněním operativních potřeb a analýzy rizik, včetně výzev uvedených v doporučeních podle čl. 13 odst. 7, a v naprostém souladu se základními právy;

d) 

společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví do třetích zemí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ( 6 ) a dočasné přidělování příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušných odborníků do členských států nebo z členského státu do třetí země, posilování spolupráce a operativní kapacity sítí odborníků nebo styčných úředníků, výměnu osvědčených postupů a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a rozvoj politik Unie;

e) 

výměnu osvědčených postupů a odborných znalostí, studie, pilotní projekty a další příslušné činnosti, které mají za cíl provádět nebo rozvíjet evropskou integrovanou správu hranic, včetně opatření pro rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže, například společné budování kapacit, společné zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jiná opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy a opatření spojená s předáváním zranitelných osob, které potřebují pomoc, a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo které o ni chtějí požádat;

f) 

akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich přenosu do ostatních členských států, zejména využívání výsledků výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti, pokud Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž označí toto využívání v souladu s článkem 66 nařízení (EU) 2019/1896 jako přínos pro rozvoj operativních schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

g) 

přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti nutné k provádění politik v oblasti vnějších hranic, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření uplatňování schengenského acquis a nařízení (EU) 2016/399, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě, a opatření pro provádění doporučení vydaných po hodnocení zranitelnosti provedeném Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2019/1896;

h) 

opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT a ke zlepšení uplatnění práv subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování;

i) 

zjišťování totožnosti, snímání otisků prstů, registraci, bezpečnostní kontroly, vedení pohovorů, poskytování informací, lékařské kontroly a kontroly zranitelnosti a případně lékařskou péči a předávání státních příslušníků třetí země k odpovídajícímu postupu na vnějších hranicích;

j) 

akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti vnějších hranic, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

k) 

vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, jež ctí zásadu zákazu diskriminace;

l) 

provozní podporu provádění evropské integrované správy hranic.

2. V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) nástroj podpoří zejména:

a) 

infrastrukturu a budovy nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci, včetně bezpečnostních opatření, a další činnosti zaměřené na zlepšení kvality služeb pro žadatele o vízum;

b) 

operativní vybavení a systémy IKT nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci;

c) 

odbornou přípravu konzulárních a dalších zaměstnanců, kteří přispívají ke společné vízové politice a konzulární spolupráci;

d) 

výměnu osvědčených postupů a výměnu odborníků, včetně vyslání odborníků, a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;

e) 

studie, pilotní projekty a další související činnosti, například ty, jejichž cílem je zlepšovat znalosti prostřednictvím analýz, monitorování a hodnocení;

f) 

akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií,

g) 

přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření provádění schengenského acquis, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě;

h) 

akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti víz, včetně institucionální komunikace politických priorit Unie;

i) 

vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, které jsou v souladu se zásadou zákazu diskriminace;

j) 

provozní podporu provádění společné vízové politiky;

k) 

podporu členských států při udělování víz, včetně víz s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009 udělených z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo z důvodu mezinárodních závazků.

3. V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 nástroj podpoří zejména:

a) 

infrastrukturu a budovy nutné pro hosting rozsáhlých informačních systémů a souvisejících součástí komunikační infrastruktury;

b) 

vybavení a komunikační systémy nutné k zajištění řádného fungování rozsáhlých informačních systémů;

c) 

činnosti v oblasti vzdělávání a komunikace týkající se rozsáhlých informačních systémů;

d) 

vývoj a modernizaci rozsáhlých informačních systémů;

e) 

studie, ověření koncepce, pilotní projekty a další příslušné činnosti týkající se provádění rozsáhlých informačních systémů, včetně jejich interoperability;

f) 

akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií;

g) 

vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro rozsáhlé informační systémy v oblasti vízové politiky a hranic, které jsou v souladu se zásadou zákazu diskriminace;

h) 

opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT a ke zlepšení výkonu práv subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování;

i) 

provozní podporu na provádění rozsáhlých informačních systémů.




PŘÍLOHA IV

Akce způsobilé k vyšším mírám spolufinancování v souladu s čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 17

1) 

Nákup operativního vybavení prostřednictvím společných systémů zadávání veřejných zakázek ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které bude předáno Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost v souladu s čl. 64 odst. 14 nařízení (EU) 2019/1896

2) 

Opatření na podporu meziagenturní spolupráce mezi členským státem a sousední třetí zemí, se kterou Unie sdílí společnou pozemní nebo námořní hranici

3) 

Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž poskytováním podpory vnitrostátním orgánům odpovědným za správu hranic, aby prováděly opatření související se společným budováním kapacit, společným zadáváním veřejných zakázek, zavedením společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, jak je uvedeno v bodě 1 písm. b) přílohy II

4) 

Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví podle přílohy III

5) 

Opatření v rámci ochrany hranic na posílení identifikace obětí obchodování s lidmi a poskytnutí okamžité podpory těmto obětem, jakož i rozvoj a podpora vhodných mechanismů předávání pro tyto cílové skupiny a opatření v rámci ochrany hranic na posílení přeshraniční spolupráci při odhalování obchodníků s lidmi

6) 

Rozvoj integrovaných systémů ochrany dětí na vnějších hranicích, mimo jiné prostřednictvím dostatečné odborné přípravy pracovníků a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž

7) 

Opatření určená na zavádění, převod, zkoušení a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření navazujících na výzkumné projekty financované z prostředků Unie, uvedená v příloze III a opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT v oblasti vízové politiky a hranic a ke zlepšení výkonu práva subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování v souvislosti s akcemi spadajícími do oblasti působnosti nástroje

8) 

Opatření zaměřená na identifikaci a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu a okamžitá pomoc těmto osobám

9) 

Opatření na zřizování a provoz hotspotů v členských státech, které čelí existujícímu nebo potenciálnímu výjimečnému a nepřiměřenému migračnímu tlaku

10) 

Další rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz, podle bodu 2 písm. c) přílohy II

11) 

Posílení konzulárních úřadů nebo zastoupení členských států ve třetích zemích, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum ve smyslu nařízení (EU) 2018/1806, zejména ve třetích zemích, v nichž v současnosti nepůsobí žádný členský stát

12) 

Opatření, jejichž cílem je zlepšit interoperabilitu systémů IKT




PŘÍLOHA V

Hlavní ukazatele výkonnosti uvedené v čl. 27 odst. 1

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

1. Počet kusů vybavení registrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

2. Počet kusů vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž

3. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce vnitrostátních orgánů s národními koordinačními centry Eurosur

4. Počet překročení hranic prostřednictvím systémů automatizovaných bran hraniční kontroly a elektronických bran

5. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení a z hodnocení zranitelnosti v oblasti správy hranic

6. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

7. Počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech

8. Počet osob, jimž pohraniční orgány odepřely vstup

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

1. Počet nových/zmodernizovaných konzulátů mimo schengenský prostor

1.1. 

z toho počet konzulátů zmodernizovaných s cílem zvýšit klientskou vstřícnost pro žadatele o víza

2. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení v oblasti společné vízové politiky

3. Počet žádostí o udělení víza prostřednictvím digitálních prostředků

4. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce zavedených mezi členskými státy v oblasti vyřizování víz

5. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní




PŘÍLOHA VI

TYPY INTERVENCE



TABULKA 1: KÓDY PRO DIMENZI „OBLAST INTERVENCE“

I.  Evropská integrovaná správa hranic

001  Hraniční kontroly

002  Ostraha hranic – letecké vybavení

003  Ostraha hranic – pozemní vybavení

004  Ostraha hranic – námořní vybavení

005  Ostraha hranic – automatizované systémy ostrahy hranic

006  Ostraha hranic – jiná opatření

007  Technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic

008  Situační orientace a výměna informací

009  Analýza rizik

010  Zpracování údajů a informací

011  Hotspoty

012  Opatření související s identifikací zranitelných osob a jejich předáváním

013  Opatření související s identifikací osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, a jejich předáváním

014  Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

015  Meziagenturní spolupráce – na vnitrostátní úrovni

016  Meziagenturní spolupráce – na úrovni Unie

017  Meziagenturní spolupráce – se třetími zeměmi

018  Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví

019  Rozsáhlé informační systémy – Eurodac pro účely správy hranic

020  Rozsáhlé informační systémy – Systém vstupu/výstupu (EES)

021  Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – jiné

022  Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – čl. 85 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240

023  Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – čl. 85 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1240

024  Rozsáhlé informační systémy – Schengenský informační systém (SIS)

025  Rozsáhlé informační systémy – interoperabilita

026  Provozní podpora – integrovaná správa hranic

027  Provozní podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely správy hranic

028  Provozní podpora – zvláštní režim průjezdu

029  Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování

▼M1

030  Solidární akce

▼B

II.  Společná vízová politika

001  Zlepšení vyřizování žádostí o vízum

002  Posílení efektivity, klientsky přívětivého prostředí a bezpečnosti na konzulátech

003  Bezpečnost dokladů/poradci pro doklady

004  Konzulární spolupráce

005  Konzulární pokrytí

006  Rozsáhlé informační systémy – Vízový informační systém (VIS)

007  Jiné systémy IKT pro účely vyřizování žádostí o vízum

008  Provozní podpora – společná vízová politika

009  Provozní podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely vyřizování žádostí o vízum

010  Provozní podpora – zvláštní režim průjezdu

011  Udělování víz s omezenou územní platností

012  Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování

III.  Technická pomoc

001  Informační a komunikační činnosti

002  Příprava, provádění, monitorování a kontrola

003  Hodnocení a studie, sběr údajů

004  Budování kapacit



TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI „DRUH AKCE“

001  Infrastruktura a budovy

002  Dopravní prostředky

003  Jiné operativní vybavení

004  Komunikační systémy

005  Informační systémy

006  Odborná příprava

007  Výměna osvědčených postupů – mezi členskými státy

008  Výměna osvědčených postupů – se třetími zeměmi

009  Vysílání odborníků

010  Studie, ověření koncepce, pilotní projekty a podobné činnosti

011  Komunikační činnosti

012  Vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů

013  Zavádění nebo jiná opatření v návaznosti na výzkumné projekty



TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI „PROVÁDĚNÍ“

001  Akce, na které se vztahuje čl. 12 odst. 1

002  Specifické akce

003  Akce uvedené v příloze IV

004  Provozní podpora

▼M1

005  Zvláštní režim průjezdu podle článku 17

006  Akce, na které se vztahuje čl. 85 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240

▼M1

007  Akce, na které se vztahuje čl. 85 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1240

008  Mimořádná pomoc

009  Solidární akce

▼B



TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI „ZVLÁŠTNÍ TÉMATA“

001  Spolupráce se třetími zeměmi

002  Akce ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim

003  Provádění doporučení ze schengenského hodnocení

004  Provádění doporučení z hodnocení zranitelnosti

005  Akce podporující rozvoj a provozování systému EUROSUR

006  Ostatní




PŘÍLOHA VII

VÝDAJE ZPŮSOBILÉ K PROVOZNÍ PODPOŘE

a) 

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) zahrnuje provozní podpora následující náklady v rozsahu, v jakém je nefinancuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souvislosti se svou operativní činností:

1) 

náklady na pracovníky, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2) 

údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

3) 

náklady na služby v oblasti působnosti tohoto nařízení;

4) 

provozní náklady na operace;

5) 

náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.

Hostitelský členský stát ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) 2019/1896 může využívat provozní podporu pro účely krytí svých vlastních provozních nákladů na účast na operativních činnostech podle uvedeného bodu, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo pro účely činností souvisejících s ochranou hranic na vnitrostátní úrovni.

b) 

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) zahrnuje provozní podpora:

1) 

náklady na pracovníky, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2) 

náklady na služby;

3) 

údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

4) 

náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.

c) 

V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 zahrnuje provozní podpora pro rozsáhlé informační systémy:

1) 

náklady na zaměstnance, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2) 

provozní řízení a údržbu rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, včetně interoperability těchto systémů a nájmu bezpečných prostor.

d) 

Vedle nákladů uvedených v písmenech a), b) a c) této přílohy je v rámci programu Litvy poskytována provozní podpora v souladu s čl. 17 odst. 1.




PŘÍLOHA VIII

UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ UVEDENÉ V ČL. 27 ODST. 3

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

Ukazatele výstupů

1. Počet kusů vybavení zakoupených pro hraniční přechody

1.1. 

z toho počet zakoupených systémů automatizovaných bran hraniční kontroly/samoobslužných systémů/elektronických bran

2. Počet prvků infrastruktury, u nichž byla provedena údržba/oprava

3. Počet oblastí hotspotů, na něž byla poskytnuta podpora

4. Počet postavených/zmodernizovaných zařízení pro hraniční přechody

5. Počet zakoupených vzdušných prostředků

5.1. 

z toho počet zakoupených bezpilotních vzdušných prostředků

6. Počet zakoupených prostředků námořní dopravy

7. Počet zakoupených prostředků pozemní dopravy

8. Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora

8.1. 

z toho počet účastníků odborné přípravy

9. Počet styčných imigračních úředníků vyslaných do třetích zemí

10. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných funkcionalit informačních technologií

11. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných rozsáhlých informačních systémů

11.1. 

z toho počet vyvinutých rozsáhlých informačních systémů

12. Počet projektů spolupráce se třetími zeměmi

13. Počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech

Ukazatele výsledků

14. Počet kusů vybavení registrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

15. Počet kusů vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž

16. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce vnitrostátních orgánů s národním koordinačním centrem Eurosur

17. Počet přechodů hranic prostřednictvím systémů automatizovaných bran hraniční kontroly a elektronických bran

18. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení a z hodnocení zranitelnosti v oblasti správy hranic

19. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

20. Počet osob, jimž pohraniční orgány odepřely vstup

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

Ukazatele výstupů

1. Počet projektů podporujících digitalizaci vyřizování víz

2. Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora

2.1. 

z toho počet účastníků odborné přípravy

3. Počet personálu vyslaného do konzulátů ve třetích zemích

3.1. 

z toho počet personálu vyslaného za účelem vyřizování víz

4. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných funkcionalit informačních technologií

5. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných rozsáhlých informačních systémů

5.1. 

z toho počet vyvinutých rozsáhlých informačních systémů

6. Počet prvků infrastruktury, u nichž byla provedena údržba/oprava

7. Počet pronajatých/odepsaných nemovitostí

Ukazatele výsledků

8. Počet nových/zmodernizovaných konzulátů mimo schengenský prostor

8.1. 

z toho počet konzulátů zmodernizovaných s cílem zvýšit klientskou vstřícnost pro žadatele o víza

9. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení v oblasti společné vízové politiky

10. Počet žádostí o udělení víza prostřednictvím digitálních prostředků

11. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce zavedených mezi členskými státy v oblasti vyřizování víz

12. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/2013 (Úř. věst. L, 2024/1351, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1351/oj).

( 2 ) Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 88).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU