(EU) 2021/1148Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky
| Publikováno: | Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 48-93 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 7. července 2021 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 15. července 2021 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2021 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, (Úř. věst. L 251 15.7.2021, s. 48) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1349 ze dne 14. května 2024, |
L 1349 |
1 |
22.5.2024 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1148
ze dne 7. července 2021,
kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nástroj“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
Fond se zřizuje tímto nařízením společně s nařízením (EU) 2021/1077 na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
Toto nařízení stanoví cíl politiky nástroje, specifické cíle nástroje a opatření k jejich provádění, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„hraničním přechodem“ hraniční přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;
„evropskou integrovanou správou hranic“ evropská integrovaná správa hranic ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2019/1896;
„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399 a vnitřní hranice, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly;
„úsekem vnějších hranic“ úsek vnějších hranic ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1896;
„hotspotem“ hotspot ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (EU) 2019/1896;
„vnitřními hranicemi, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly“:
společná hranice mezi členským státem, který v plném rozsahu provádí schengenské acquis, a členským státem, který je povinen toto acquis v plném rozsahu uplatňovat v souladu se svým aktem o přistoupení, pro nějž však příslušné rozhodnutí Rady, které ho zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;
společná hranice mezi dvěma členskými státy, které jsou povinny uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu v souladu se svými akty o přistoupení, pro něž však příslušné rozhodnutí Rady, které je zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;
„mimořádnou situací“ situace vyplývající z naléhavého a výjimečného tlaku, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročil, překračuje nebo se očekává, že překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států, nebo kdy na vnějších hranicích jednoho nebo více členských států dojde k incidentům souvisejícím s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností a kdy tyto incidenty mají rozhodující dopad na bezpečnost hranic v takovém rozsahu, že existuje riziko ohrožení fungování schengenského prostoru, nebo jakákoliv jiná situace, u níž je řádně odůvodněna nezbytnost přijetí okamžitých opatření na vnějších hranicích v rámci cílů nástroje;
„specifickými akcemi“ nadnárodní nebo vnitrostátní projekty, které přinášejí přidanou hodnotu Unie v souladu s cíli nástroje a na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů;
„provozní podporou“ část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které pro Unii představují veřejnou službu;
„akcemi Unie“ nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou prováděny v souladu s cíli nástroje;
„solidární akcí“ akce, jejíž rozsah je stanoven v čl. 56 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ( 1 ), financovaná z finančních příspěvků poskytnutých členskými státy podle čl. 64 odst. 1 uvedeného nařízení.
Článek 3
Cíle nástroje
V rámci cíle politiky uvedeného v odstavci 1 nástroj přispívá k dosahování těchto specifických cílů:
podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky;
podpora společné vízové politiky s cílem zajistit harmonizovaný přístup, pokud jde o vydávání víz, a usnadnit legální cestování a současně přispět k předcházení migračním a bezpečnostním rizikům.
Článek 4
Zákaz diskriminace a dodržování základních práv
Akce financované v rámci nástroje musí být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině a v souladu s mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv, zejména tím, že zajistí dodržování zásady zákazu diskriminace a zásady nenavracení.
Článek 5
Rozsah podpory
Za účelem řešení nepředvídaných nebo nových okolností je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 31 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění seznam akcí v příloze III doplněním nových akcí.
Pokud jde o akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim, Komise a členské státy společně s Evropskou službou pro vnější činnost zajistí v souladu se svými pravomocemi koordinaci s příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie. Zejména zajistí, aby akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim:
byly prováděny v synergii a v souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány prostřednictvím jiných nástrojů Unie;
byly slučitelné s vnější politikou Unie, respektovaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;
zaměřovaly se na opatření, která nejsou orientována na rozvoj; a
sloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi prováděnými v Unii.
Způsobilé nejsou tyto akce:
akce uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy III prováděné na vnitřních hranicích, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly;
akce související s dočasným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2016/399;
akce, jejichž primárním účelem je celní kontrola.
Odchylně od prvního pododstavce lze akce uvedené v prvním pododstavci považovat za způsobilé v případě, že nastane mimořádné situace.
KAPITOLA II
FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC
ODDÍL 1
Společná ustanovení
Článek 6
Obecné zásady
Článek 7
Rozpočet
Finanční krytí se použije takto:
částka 3 668 000 000 EUR se přiděluje na programy členských států, z toho 200 568 000 EUR se přiděluje na zvláštní režim průjezdu podle článku 17;
částka 1 573 000 000 EUR se přiděluje na tematický nástroj uvedený v článku 8.
Článek 8
Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje
Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na tyto jeho složky:
specifické akce;
akce Unie; a
mimořádnou pomoc podle článku 25.
Z částky uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení je rovněž podporována technická pomoc z podnětu Komise uvedená v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.
Z finančních prostředků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, s výjimkou finančních prostředků použitých na mimořádnou pomoc v souladu s článkem 25, se podporují pouze akce uvedené v příloze III.
ODDÍL 2
Podpora a provádění ve sdíleném řízení
Článek 9
Oblast působnosti
Článek 10
Rozpočtové zdroje
Částka uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. a) se přidělí na programy členských států orientačně takto:
3 057 000 000 EUR v souladu s přílohou I;
611 000 000 EUR na úpravu přídělů na programy členských států podle čl. 14 odst. 1.
Článek 11
Předběžné financování
V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 se předběžné financování z nástroje vyplácí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, takto:
2021: 4 %;
2022: 3 %;
2023: 5 %;
2024: 5 %;
2025: 5 %;
2026: 5 %;
Článek 12
Míry spolufinancování
V rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu se pro každý druh akce stanoví, zda se míra spolufinancování použije na:
celkový příspěvek včetně příspěvku z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů, nebo
pouze příspěvek z veřejných zdrojů.
Článek 13
Programy členských států
Vzhledem k vnitřní povaze nástroje slouží programy členských států především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.
Komise programy členských států posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060.
Pokud jde o vybavení včetně dopravních prostředků a systémy IKT nezbytné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic, včetně pátracích a záchranných operací, a nakoupené s podporou nástroje:
členské státy zajistí, aby při zahájení nákupu vybavení a systémů IKT, které mají být vyvinuty s podporou nástroje, byly dodrženy normy stanovené v souladu s články 16 a 64 nařízení (EU) 2019/1896.
veškeré rozsáhlé operativní vybavení pro správu hranic, například vzdušné a námořní dopravní prostředky a prostředky ostrahy nakoupené členskými státy, musejí být zaregistrovány v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž pro účely poskytování tohoto vybavení v souladu s čl. 64 odst. 9 nařízení (EU) 2019/1896;
toto vybavení lze dále používat i v těchto doplňkových oblastech: celní kontrola, námořní operace víceúčelové povahy a k dosahování cílů Fondu pro vnitřní bezpečnost a Azylového, migračního a integračního fondu;
za účelem podpory soudržného plánování rozvoje kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže a možností využívání společného zadávání veřejných zakázek členské státy informují Komisi, v rámci povinnosti podávání zpráv podle článku 29, o dostupném víceletém plánování vybavení, jehož koupi v rámci nástroje očekávají, a Komise tyto informace předloží Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.
Vybavení a systémy IKT uvedené v prvním pododstavci, jsou způsobilé pro finanční podporu z nástroje, pouze pokud splňují požadavky uvedené v první pododstavci písm. a).
Pro účely prvního pododstavce písm. c) vybavení a systémy IKT zůstanou dostupné a použitelné pro činnosti v oblasti účinné a bezpečné ochrany hranic. Používání vybavení v uvedených doplňkových oblastech uvedených v prvním pododstavci písm. c) nepřesáhne 30 % celkové doby používání tohoto vybavení. Systémy IKT vyvinuté pro účely prvního pododstavce písm. c) poskytují údaje a služby pro systémy správy hranic na vnitrostátní či unijní úrovni. Členské státy ve výroční zprávě o výkonnosti informují Komisi o každém takovém víceúčelovém použití podle prvního pododstavce písm. c) a o místě použití víceúčelového vybavení a systémů IKT.
Článek 14
Přezkum v polovině období
Článek 15
Specifické akce
Článek 16
Provozní podpora
Článek 17
Provozní podpora na zvláštní režim průjezdu
Článek 18
Řídicí kontroly a audity projektů uskutečňovaných mezinárodními organizacemi
Kromě toho, mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má předložit mezinárodní organizace, musí být potvrzeno, že byly ověřeny:
faktury a doklady o jejich platbě příjemcem;
účetní záznamy nebo účetní kódy vedené příjemcem pro operace spojené s výdaji vykázanými řídícímu orgánu.
Odstavec 2 se nepoužije, a řídící orgán je tedy povinen provést řídicí kontroly, pokud:
tento řídící orgán zjistí zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu v souvislosti s projektem zahájeným nebo prováděným mezinárodní organizací;
mezinárodní organizace nepředloží tomuto řídícímu orgánu dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, nebo
dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, které mezinárodní organizace předložila, jsou neúplné.
ODDÍL 3
Podpora a provádění v přímém nebo nepřímém řízení
Článek 19
Oblast působnosti
Komise provádí podporu podle tohoto oddílu buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce.
Článek 20
Způsobilé subjekty
Pro financování Unií jsou způsobilé tyto subjekty:
právní subjekty usazené v:
členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojenými;
třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;
právní subjekty založené podle práva Unie nebo mezinárodní organizace relevantní pro účely nástroje.
Subjekty účastnící se jako součást konsorcia podle prvního pododstavce tohoto odstavce zajistí, aby akce, jichž se účastní, byly v souladu se zásadami zakotvenými v Listině a aby přispívaly k dosahování cílů nástroje.
Článek 21
Akce Unie
Článek 22
Technická pomoc z podnětu Komise
V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/1060 lze z nástroje podpořit technickou pomoc prováděnou z podnětu nebo jménem Komise financováním ve výši 100 %.
Článek 23
Audity
Audity použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, a to i těmi, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.
Článek 24
Informování, komunikace a publicita
Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli nástroje.
ODDÍL 4
Podpora a provádění ve sdíleném, přímém nebo nepřímém řízení
Článek 25
Mimořádná pomoc
V reakci na takové řádné odůvodněné mimořádné situace může Komise poskytnout mimořádnou pomoc v mezích dostupných zdrojů.
Článek 26
Kumulativní a alternativní financování
V souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 mohou akce, kterým byla udělena „pečeť excelence“ ve smyslu čl. 2 bodu 45 uvedeného nařízení, obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu. Pečeť excelence mohou obdržet jen akce, které splňují všechny tyto podmínky:
byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto nástroje;
splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů a
nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.
ODDÍL 5
Monitorování, podávání zpráv a hodnocení
Článek 27
Monitorování a podávání zpráv
Článek 28
Hodnocení
Komise provede do 31. prosince 2024 hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Vedle prvků stanovených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se v hodnocení v polovině období posoudí:
účinnost nástroje, včetně pokroku dosaženého při dosahování jeho cílů s přihlédnutím ke všem relevantním již dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti uvedeným v článku 29 a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII;
účinnost využívání zdrojů přidělených nástroji a účinnost řídicích a kontrolních opatření zavedených k jeho provádění;
pokračující význam a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II;
koordinace, soulad a doplňkovost akcí podporovaných v rámci nástroje a podpory poskytované z jiných fondů Unie;
přidaná hodnota Unie u akcí prováděných v rámci nástroje.
Toto hodnocení v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení účinků nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz, který byl součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost, v období 2014-2020.
Článek 29
Výroční zprávy o výkonnosti
Vykazované období zahrnuje poslední účetní období ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) 2021/1060 předcházející roku, v němž je předkládána zpráva. Zpráva předložená do 15. února 2023 zahrne období od 1. ledna 2021.
Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:
pokroku při provádění programu členského státu a dosahování milníků a cílů v něm stanovených, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované podle článku 42 nařízení (EU) 2021/1060;
provádění solidárních akcí, včetně rozpisu finančních příspěvků podle jednotlivých akcí a popisu hlavních výsledků dosažených v důsledku financování;
veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu členského státu, a opatřeních přijatých k jejich řešení, včetně informací o veškerých odůvodněných stanoviscích vydaných Komisí v řízeních o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s prováděním nástroje;
doplňkovosti akcí podporovaných v rámci nástroje a podpory poskytované z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim;
přispění programu členského státu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;
provádění činností v oblasti komunikace a zviditelnění;
plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období, zejména dodržování základních práv;
výši výdajů v souladu s čl. 85 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2018/1240 zahrnutých do účetní závěrky podle článku 98 nařízení (EU) 2021/1060;
provádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní.
Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje souhrn zahrnující všechny body uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise zajistí, aby souhrny poskytnuté členskými státy byly přeloženy do všech úředních jazyků Unie a zveřejněny.
Článek 30
Monitorování a podávání zpráv ve sdíleném řízení
KAPITOLA III
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 31
Výkon přenesené pravomoci
Článek 32
Postup projednávání ve výboru
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 33
Přechodná ustanovení
Členské státy mohou po 1. lednu 2021 pokračovat v podpoře projektu vybraného a zahájeného podle nařízení (EU) č. 515/2014 v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014, jsou-li splněny veškeré tyto podmínky:
projekt má dvě fáze identifikovatelné z finančního hlediska se samostatnými auditními stopami;
celkové náklady projektu překračují částku 2 500 000 EUR;
platby provedené odpovědným orgánem ve prospěch příjemců za první fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu předložených Komisi podle nařízení (EU) č. 514/2014 a výdaje na druhou fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu podle nařízení (EU) 2021/1060;
druhá fáze projektu je v souladu s platnými právními předpisy a je způsobilá pro podporu z nástroje podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060;
členský stát se zavazuje dokončit projekt, zajistit jeho funkčnost a podat o něm zprávu ve výroční zprávě o výkonnosti předložené do 15. února 2024.
Na druhou fázi projektu podle prvního pododstavci tohoto odstavce se použijí ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.
Tento odstavec se vztahuje pouze na projekty, které byly vybrány ve sdíleném řízení podle nařízení (EU) č. 514/2014.
Článek 34
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
PŘÍLOHA I
Kritéria pro přidělování finančních prostředků na programy Členských Států
1. Rozpočtové zdroje dostupné podle článku 10 se mezi členské státy rozdělují takto:
každý členský stát obdrží z nástroje na začátku programového období pevně stanovenou částku ve výši 8 000 000 EUR v běžných cenách s výjimkou Kypru, Malty a Řecka, z nichž každý obdrží pevně stanovenou částku ve výši 28 000 000 EUR v běžných cenách;
částka ve výši 200 568 000 EUR na zvláštní režim průjezdu uvedený v článku 17 se na začátku programového období přidělí pouze Litvě a
zbývající rozpočtové zdroje uvedené v článku 10 se rozdělí na základě těchto kritérií:
30 % na vnější pozemní hranice,
35 % na vnější námořní hranice,
20 % na letiště,
15 % na konzulární úřady.
2. Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodů i) a ii) na vnější pozemní hranice a vnější námořní hranice se mezi členské státy rozdělují takto:
70 % na váženou délku jejich vnějších pozemních hranic a vnějších námořních hranic a
30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích, určenou podle bodu 6 písm. a).
Vážená délka uvedená v prvním odstavci písm. a) tohoto bodu se stanovuje použitím váhových koeficientů podle bodu 10 pro každý konkrétní úsek vnějších hranic.
3. Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodu iii) pro letiště se rozdělí mezi členské státy podle pracovní zátěže na jejich letištích, určené podle bodu 6 písm. b).
4. Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodu iv) pro konzulární úřady se mezi členské státy rozděluje takto:
50 % na počet konzulárních úřadů, s výjimkou honorárních konzulátů, členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ( 4 ) a
50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (EU) 2018/1806, určenou v souladu s bodem 6 písm. c) této přílohy.
5. Za účelem rozdělování zdrojů podle bodu 1 písm. c) podbodu ii) této přílohy se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumějí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. Vymezení „vnějších námořních hranic“ však zohlední případy, kdy k zamezení nedovoleného přistěhovalectví nebo nedovoleného vstupu jsou pravidelně prováděny rozsáhlé operace mimo vnější hranice pobřežního moře členských států v oblastech s vysokým stupněm ohrožení. V uvedené souvislosti se vymezení „vnějších námořních hranic“ určí s ohledem na provozní údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy a podle posouzení Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž pro účely zprávy uvedené v bodě 9 této přílohy. Uvedená definice se použije výhradně pro účely tohoto nařízení.
6. Pro účely počátečního přídělu finančních prostředků vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za roky 2017, 2018 a 2019. Pro účely přezkumu v polovině období vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za roky 2021, 2022 a 2023. Hodnocení pracovní zátěže je založeno na následujících faktorech:
na vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích:
70 % na počet přechodů vnějších hranic na hraničních přechodech;
30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnějších hranicích;
na letištích:
70 % na počet přechodů vnějších hranic na hraničních přechodech;
30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnějších hranicích;
na konzulárních úřadech:
počet žádostí o krátkodobá víza nebo o letištní průjezdní víza.
7. Referenční hodnoty počtu konzulárních úřadů uvedené v bodě 4 písm. a) se vypočítají na základě informací oznámených Komisi v souladu s čl. 40 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ( 5 ).
Pokud členské státy dotčené statistiky nepředložily, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.
8. Referenční hodnoty pracovní zátěže uvedené:
v bodě 6 písm. a) podbodě i) a písm. b) podbodě i) jsou nejnovější statistické údaje předložené členskými státy v souladu s právem Unie;
v bodě 6 písm. a) podbodě ii) a písm. b) podbodě ii) jsou nejnovější statistické údaje stanovené Komisí (Eurostatem) na základě údajů předložených členskými státy v souladu s právem Unie;
v bodě 6 písm. c) jsou nejnovější statistické údaje pro víza podle článku 46 nařízení (ES) č. 810/2009.
Pokud členské státy dotčené statistiky nepředložily, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.
9. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž předloží Komisi zprávu o zdrojích, rozdělených na vnější pozemní hranice, vnější námořní hranice a letiště, jak je uvedeno v bodě 1 písm. c). Části této zprávy lze ve vhodných případech označit za utajované v souladu s článkem 92 nařízení (EU) 2019/1896. Neutajovanou verzi zprávy Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž po konzultaci s Komisí zveřejní.
10. Pro účely počátečního přídělu zpráva podle bodu 9 této přílohy stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za roky 2017, 2018 a 2019. Pro účely přezkumu v polovině období zpráva podle bodu 9 této přílohy stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za roky 2021, 2022 a 2023. S využitím stupňů dopadu určených podle čl. 34 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2019/1896 určí pro každý úsek tyto konkrétní váhové koeficienty:
koeficient 1 pro nízký stupeň dopadu;
koeficient 3 pro střední stupeň dopadu;
koeficient 5 pro vysoký a kritický stupeň dopadu.
PŘÍLOHA II
PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ
1. Nástroj přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:
zlepšování ochrany hranic v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/1896:
posilováním kapacit pro provádění kontrol a ostrahy na vnějších hranicích, včetně opatření k usnadnění legitimního překračování hranic a případně opatření týkajících se:
prováděním technických a operativních opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic, při zachování volného pohybu osob v tomto prostoru;
prováděním analýzy rizik pro vnitřní bezpečnost a analýzy hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;
rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže poskytováním podpory vnitrostátním orgánům odpovědným za správu hranic, aby prováděly opatření související s rozvojem kapacit a společným budováním kapacit, společným zadáváním veřejných zakázek, zavedením společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;
posílení meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic či za úkoly prováděné na hranicích, jakož i posílení spolupráce na úrovni Unie mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie nebo třetími zeměmi na straně druhé;
zajištění jednotného provádění acquis Unie týkajícího se vnějších hranic, a to i prováděním doporučení z mechanismů pro kontrolu kvality, například schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, z hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 a z vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality;
vytvoření, provoz a údržba rozsáhlých informačních systémů podle práva Unie v oblasti správy hranic, zejména SIS, ETIAS, EES a Eurodacu pro účely správy hranic, včetně interoperability těchto rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření na zlepšení kvality údajů a poskytování informací;
zvýšení kapacity k poskytování pomoci osobám v nouzi na moři a podpora pátracích a záchranných operací v situacích, které by mohly nastat během operací na moři souvisejících s ostrahou hranic;
podpora pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři;
podpora solidárních akcí v souladu s rozsahem podpory stanoveným v bodě 1 přílohy III.
2. Nástroj přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:
poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum při zachování bezpečnosti a integrity postupů udělování víz a při plném respektování lidské důstojnosti a integrity žadatelů a držitelů víza v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008;
podpora členských států při udělování víz, včetně víz s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009, udělených z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo z důvodu mezinárodních závazků;
zajištění jednotného provádění acquis Unie v oblasti víz, včetně dalšího rozvoje a modernizace společné vízové politiky;
rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz;
vytvoření, provoz a údržba rozsáhlých informačních systémů podle práva Unie v oblasti společné vízové politiky, zejména VIS, včetně interoperability těchto rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření na zlepšení kvality údajů a poskytování informací.
PŘÍLOHA III
ROZSAH PODPORY
1. V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) nástroj podpoří zejména:
infrastruktury, budovy, systémy a služby nezbytné na hraničních přechodech a pro ostrahu hranic mezi hraničními přechody;
operativní vybavení, včetně dopravních prostředků a systémů IKT, nezbytné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic na hraničních přechodech a pro ostrahu hranic, v souladu se standardy vytvořenými Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, pokud jsou k dispozici;
odbornou přípravu v oblasti rozvoje evropské integrované správy hranic nebo přispívající k tomuto rozvoji, se zohledněním operativních potřeb a analýzy rizik, včetně výzev uvedených v doporučeních podle čl. 13 odst. 7, a v naprostém souladu se základními právy;
společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví do třetích zemí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ( 6 ) a dočasné přidělování příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušných odborníků do členských států nebo z členského státu do třetí země, posilování spolupráce a operativní kapacity sítí odborníků nebo styčných úředníků, výměnu osvědčených postupů a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a rozvoj politik Unie;
výměnu osvědčených postupů a odborných znalostí, studie, pilotní projekty a další příslušné činnosti, které mají za cíl provádět nebo rozvíjet evropskou integrovanou správu hranic, včetně opatření pro rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže, například společné budování kapacit, společné zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jiná opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy a opatření spojená s předáváním zranitelných osob, které potřebují pomoc, a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo které o ni chtějí požádat;
akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich přenosu do ostatních členských států, zejména využívání výsledků výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti, pokud Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž označí toto využívání v souladu s článkem 66 nařízení (EU) 2019/1896 jako přínos pro rozvoj operativních schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže;
přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti nutné k provádění politik v oblasti vnějších hranic, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření uplatňování schengenského acquis a nařízení (EU) 2016/399, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě, a opatření pro provádění doporučení vydaných po hodnocení zranitelnosti provedeném Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2019/1896;
opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT a ke zlepšení uplatnění práv subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování;
zjišťování totožnosti, snímání otisků prstů, registraci, bezpečnostní kontroly, vedení pohovorů, poskytování informací, lékařské kontroly a kontroly zranitelnosti a případně lékařskou péči a předávání státních příslušníků třetí země k odpovídajícímu postupu na vnějších hranicích;
akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti vnějších hranic, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;
vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, jež ctí zásadu zákazu diskriminace;
provozní podporu provádění evropské integrované správy hranic.
2. V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) nástroj podpoří zejména:
infrastrukturu a budovy nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci, včetně bezpečnostních opatření, a další činnosti zaměřené na zlepšení kvality služeb pro žadatele o vízum;
operativní vybavení a systémy IKT nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci;
odbornou přípravu konzulárních a dalších zaměstnanců, kteří přispívají ke společné vízové politice a konzulární spolupráci;
výměnu osvědčených postupů a výměnu odborníků, včetně vyslání odborníků, a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;
studie, pilotní projekty a další související činnosti, například ty, jejichž cílem je zlepšovat znalosti prostřednictvím analýz, monitorování a hodnocení;
akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií,
přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření provádění schengenského acquis, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě;
akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti víz, včetně institucionální komunikace politických priorit Unie;
vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, které jsou v souladu se zásadou zákazu diskriminace;
provozní podporu provádění společné vízové politiky;
podporu členských států při udělování víz, včetně víz s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009 udělených z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo z důvodu mezinárodních závazků.
3. V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 nástroj podpoří zejména:
infrastrukturu a budovy nutné pro hosting rozsáhlých informačních systémů a souvisejících součástí komunikační infrastruktury;
vybavení a komunikační systémy nutné k zajištění řádného fungování rozsáhlých informačních systémů;
činnosti v oblasti vzdělávání a komunikace týkající se rozsáhlých informačních systémů;
vývoj a modernizaci rozsáhlých informačních systémů;
studie, ověření koncepce, pilotní projekty a další příslušné činnosti týkající se provádění rozsáhlých informačních systémů, včetně jejich interoperability;
akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií;
vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro rozsáhlé informační systémy v oblasti vízové politiky a hranic, které jsou v souladu se zásadou zákazu diskriminace;
opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT a ke zlepšení výkonu práv subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování;
provozní podporu na provádění rozsáhlých informačních systémů.
PŘÍLOHA IV
Akce způsobilé k vyšším mírám spolufinancování v souladu s čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 17
Nákup operativního vybavení prostřednictvím společných systémů zadávání veřejných zakázek ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které bude předáno Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost v souladu s čl. 64 odst. 14 nařízení (EU) 2019/1896
Opatření na podporu meziagenturní spolupráce mezi členským státem a sousední třetí zemí, se kterou Unie sdílí společnou pozemní nebo námořní hranici
Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž poskytováním podpory vnitrostátním orgánům odpovědným za správu hranic, aby prováděly opatření související se společným budováním kapacit, společným zadáváním veřejných zakázek, zavedením společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, jak je uvedeno v bodě 1 písm. b) přílohy II
Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví podle přílohy III
Opatření v rámci ochrany hranic na posílení identifikace obětí obchodování s lidmi a poskytnutí okamžité podpory těmto obětem, jakož i rozvoj a podpora vhodných mechanismů předávání pro tyto cílové skupiny a opatření v rámci ochrany hranic na posílení přeshraniční spolupráci při odhalování obchodníků s lidmi
Rozvoj integrovaných systémů ochrany dětí na vnějších hranicích, mimo jiné prostřednictvím dostatečné odborné přípravy pracovníků a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž
Opatření určená na zavádění, převod, zkoušení a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření navazujících na výzkumné projekty financované z prostředků Unie, uvedená v příloze III a opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT v oblasti vízové politiky a hranic a ke zlepšení výkonu práva subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování v souvislosti s akcemi spadajícími do oblasti působnosti nástroje
Opatření zaměřená na identifikaci a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu a okamžitá pomoc těmto osobám
Opatření na zřizování a provoz hotspotů v členských státech, které čelí existujícímu nebo potenciálnímu výjimečnému a nepřiměřenému migračnímu tlaku
Další rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz, podle bodu 2 písm. c) přílohy II
Posílení konzulárních úřadů nebo zastoupení členských států ve třetích zemích, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum ve smyslu nařízení (EU) 2018/1806, zejména ve třetích zemích, v nichž v současnosti nepůsobí žádný členský stát
Opatření, jejichž cílem je zlepšit interoperabilitu systémů IKT
PŘÍLOHA V
Hlavní ukazatele výkonnosti uvedené v čl. 27 odst. 1
Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)
1. Počet kusů vybavení registrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
2. Počet kusů vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž
3. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce vnitrostátních orgánů s národními koordinačními centry Eurosur
4. Počet překročení hranic prostřednictvím systémů automatizovaných bran hraniční kontroly a elektronických bran
5. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení a z hodnocení zranitelnosti v oblasti správy hranic
6. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní
7. Počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech
8. Počet osob, jimž pohraniční orgány odepřely vstup
Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)
1. Počet nových/zmodernizovaných konzulátů mimo schengenský prostor
z toho počet konzulátů zmodernizovaných s cílem zvýšit klientskou vstřícnost pro žadatele o víza
2. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení v oblasti společné vízové politiky
3. Počet žádostí o udělení víza prostřednictvím digitálních prostředků
4. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce zavedených mezi členskými státy v oblasti vyřizování víz
5. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní
PŘÍLOHA VI
TYPY INTERVENCE
TABULKA 1: KÓDY PRO DIMENZI „OBLAST INTERVENCE“
|
I. Evropská integrovaná správa hranic |
|
001 Hraniční kontroly |
|
002 Ostraha hranic – letecké vybavení |
|
003 Ostraha hranic – pozemní vybavení |
|
004 Ostraha hranic – námořní vybavení |
|
005 Ostraha hranic – automatizované systémy ostrahy hranic |
|
006 Ostraha hranic – jiná opatření |
|
007 Technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic |
|
008 Situační orientace a výměna informací |
|
009 Analýza rizik |
|
010 Zpracování údajů a informací |
|
011 Hotspoty |
|
012 Opatření související s identifikací zranitelných osob a jejich předáváním |
|
013 Opatření související s identifikací osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, a jejich předáváním |
|
014 Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž |
|
015 Meziagenturní spolupráce – na vnitrostátní úrovni |
|
016 Meziagenturní spolupráce – na úrovni Unie |
|
017 Meziagenturní spolupráce – se třetími zeměmi |
|
018 Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví |
|
019 Rozsáhlé informační systémy – Eurodac pro účely správy hranic |
|
020 Rozsáhlé informační systémy – Systém vstupu/výstupu (EES) |
|
021 Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – jiné |
|
022 Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – čl. 85 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 |
|
023 Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – čl. 85 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1240 |
|
024 Rozsáhlé informační systémy – Schengenský informační systém (SIS) |
|
025 Rozsáhlé informační systémy – interoperabilita |
|
026 Provozní podpora – integrovaná správa hranic |
|
027 Provozní podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely správy hranic |
|
028 Provozní podpora – zvláštní režim průjezdu |
|
029 Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování |
|
030 Solidární akce |
|
II. Společná vízová politika |
|
001 Zlepšení vyřizování žádostí o vízum |
|
002 Posílení efektivity, klientsky přívětivého prostředí a bezpečnosti na konzulátech |
|
003 Bezpečnost dokladů/poradci pro doklady |
|
004 Konzulární spolupráce |
|
005 Konzulární pokrytí |
|
006 Rozsáhlé informační systémy – Vízový informační systém (VIS) |
|
007 Jiné systémy IKT pro účely vyřizování žádostí o vízum |
|
008 Provozní podpora – společná vízová politika |
|
009 Provozní podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely vyřizování žádostí o vízum |
|
010 Provozní podpora – zvláštní režim průjezdu |
|
011 Udělování víz s omezenou územní platností |
|
012 Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování |
|
III. Technická pomoc |
|
001 Informační a komunikační činnosti |
|
002 Příprava, provádění, monitorování a kontrola |
|
003 Hodnocení a studie, sběr údajů |
|
004 Budování kapacit |
TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI „DRUH AKCE“
|
001 Infrastruktura a budovy |
|
002 Dopravní prostředky |
|
003 Jiné operativní vybavení |
|
004 Komunikační systémy |
|
005 Informační systémy |
|
006 Odborná příprava |
|
007 Výměna osvědčených postupů – mezi členskými státy |
|
008 Výměna osvědčených postupů – se třetími zeměmi |
|
009 Vysílání odborníků |
|
010 Studie, ověření koncepce, pilotní projekty a podobné činnosti |
|
011 Komunikační činnosti |
|
012 Vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů |
|
013 Zavádění nebo jiná opatření v návaznosti na výzkumné projekty |
TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI „PROVÁDĚNÍ“
|
001 Akce, na které se vztahuje čl. 12 odst. 1 |
|
002 Specifické akce |
|
003 Akce uvedené v příloze IV |
|
004 Provozní podpora |
|
005 Zvláštní režim průjezdu podle článku 17 |
|
006 Akce, na které se vztahuje čl. 85 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 |
|
007 Akce, na které se vztahuje čl. 85 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1240 |
|
008 Mimořádná pomoc |
|
009 Solidární akce |
TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI „ZVLÁŠTNÍ TÉMATA“
|
001 Spolupráce se třetími zeměmi |
|
002 Akce ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim |
|
003 Provádění doporučení ze schengenského hodnocení |
|
004 Provádění doporučení z hodnocení zranitelnosti |
|
005 Akce podporující rozvoj a provozování systému EUROSUR |
|
006 Ostatní |
PŘÍLOHA VII
VÝDAJE ZPŮSOBILÉ K PROVOZNÍ PODPOŘE
V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) zahrnuje provozní podpora následující náklady v rozsahu, v jakém je nefinancuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souvislosti se svou operativní činností:
náklady na pracovníky, včetně nákladů na odbornou přípravu;
údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;
náklady na služby v oblasti působnosti tohoto nařízení;
provozní náklady na operace;
náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.
Hostitelský členský stát ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) 2019/1896 může využívat provozní podporu pro účely krytí svých vlastních provozních nákladů na účast na operativních činnostech podle uvedeného bodu, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo pro účely činností souvisejících s ochranou hranic na vnitrostátní úrovni.
V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) zahrnuje provozní podpora:
náklady na pracovníky, včetně nákladů na odbornou přípravu;
náklady na služby;
údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;
náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.
V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 zahrnuje provozní podpora pro rozsáhlé informační systémy:
náklady na zaměstnance, včetně nákladů na odbornou přípravu;
provozní řízení a údržbu rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, včetně interoperability těchto systémů a nájmu bezpečných prostor.
Vedle nákladů uvedených v písmenech a), b) a c) této přílohy je v rámci programu Litvy poskytována provozní podpora v souladu s čl. 17 odst. 1.
PŘÍLOHA VIII
UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ UVEDENÉ V ČL. 27 ODST. 3
Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)
Ukazatele výstupů
1. Počet kusů vybavení zakoupených pro hraniční přechody
z toho počet zakoupených systémů automatizovaných bran hraniční kontroly/samoobslužných systémů/elektronických bran
2. Počet prvků infrastruktury, u nichž byla provedena údržba/oprava
3. Počet oblastí hotspotů, na něž byla poskytnuta podpora
4. Počet postavených/zmodernizovaných zařízení pro hraniční přechody
5. Počet zakoupených vzdušných prostředků
z toho počet zakoupených bezpilotních vzdušných prostředků
6. Počet zakoupených prostředků námořní dopravy
7. Počet zakoupených prostředků pozemní dopravy
8. Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora
z toho počet účastníků odborné přípravy
9. Počet styčných imigračních úředníků vyslaných do třetích zemí
10. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných funkcionalit informačních technologií
11. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných rozsáhlých informačních systémů
z toho počet vyvinutých rozsáhlých informačních systémů
12. Počet projektů spolupráce se třetími zeměmi
13. Počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech
Ukazatele výsledků
14. Počet kusů vybavení registrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
15. Počet kusů vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž
16. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce vnitrostátních orgánů s národním koordinačním centrem Eurosur
17. Počet přechodů hranic prostřednictvím systémů automatizovaných bran hraniční kontroly a elektronických bran
18. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení a z hodnocení zranitelnosti v oblasti správy hranic
19. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní
20. Počet osob, jimž pohraniční orgány odepřely vstup
Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)
Ukazatele výstupů
1. Počet projektů podporujících digitalizaci vyřizování víz
2. Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora
z toho počet účastníků odborné přípravy
3. Počet personálu vyslaného do konzulátů ve třetích zemích
z toho počet personálu vyslaného za účelem vyřizování víz
4. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných funkcionalit informačních technologií
5. Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných rozsáhlých informačních systémů
z toho počet vyvinutých rozsáhlých informačních systémů
6. Počet prvků infrastruktury, u nichž byla provedena údržba/oprava
7. Počet pronajatých/odepsaných nemovitostí
Ukazatele výsledků
8. Počet nových/zmodernizovaných konzulátů mimo schengenský prostor
z toho počet konzulátů zmodernizovaných s cílem zvýšit klientskou vstřícnost pro žadatele o víza
9. Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení v oblasti společné vízové politiky
10. Počet žádostí o udělení víza prostřednictvím digitálních prostředků
11. Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce zavedených mezi členskými státy v oblasti vyřizování víz
12. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/2013 (Úř. věst. L, 2024/1351, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1351/oj).
( 2 ) Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 88).