(EU) 2021/694Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1-34	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	29. dubna 2021	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	12. května 2021	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2021
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 4. února 2025

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 166 11.5.2021, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023,	L 229	1	18.9.2023
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2025/38 ze dne 19. prosince 2024,	L 38	1	15.1.2025

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/694

ze dne 29. dubna 2021,

kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240

(Text s významem pro EHP)

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program Digitální Evropa (dále jen „program“) na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021-2027.

Toto nařízení stanoví cíle programu, jeho rozpočet na období 2021-2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástroje nebo platformy kombinování zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

„právním subjektem“ fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle práva Unie, vnitrostátního práva nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která může vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

„přidruženou zemí“ třetí země, jež je stranou dohody s Unií, která umožňuje její účast v programu podle článku 10;

„mezinárodní organizací evropského zájmu“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo jejíž sídlo se nachází v členském státě;

„evropským centrem pro digitální inovace“ právní subjekt zvolený v souladu s článkem 16, aby plnil úkoly v rámci programu, zejména aby přímo poskytoval nebo zajišťoval přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu, a aby také usnadňoval přístup k finančním prostředkům, a otevřený podnikům všech forem a velikostí, zejména malým a středním podnikům, podnikům se střední tržní kapitalizací, rychle se rozvíjejícím podnikům a orgánům veřejné správy v celé Unii;

„pokročilými digitálními dovednostmi“ dovednosti a odborné kompetence, jež vyžadují znalosti a zkušenosti nezbytné pro pochopení, koncipování, vývoj, řízení, testování, zavádění, používání a údržbu technologií, produktů a služeb podporovaných programem podle článku 7;

„evropským partnerstvím“ iniciativa vymezená v čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2021/695;

„malým a středním podnikem“ mikropodnik nebo malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 1 );

„kybernetickou bezpečností“ činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, uživatelů těchto systémů a jiných osob dotčených kybernetickými hrozbami;

10)

„infrastrukturami digitálních služeb“ infrastruktury, které umožňují poskytování síťových služeb elektronickou cestou, obvykle přes internet;

11)

„pečetí excelence“ značka kvality, která dokládá, že návrh předložený v souvislosti s výzvou k podávání návrhů v rámci programu splnil všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu k předkládání návrhů v rámci pracovního programu, a mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;

12)

„exa-kapacitními“, v souvislosti s výpočetními systémy, umožňující provádět 1018 (deset na osmnáctou) operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu.

Článek 3

Cíle programu

Obecné cíle programu jsou podporovat a urychlit digitální transformaci evropského hospodářství, průmyslu a společnosti, přinášet její výhody občanům, orgánům veřejné správy a podnikům v celé Unii a zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice a zároveň přispívat k překlenutí digitální propasti v celé Unii a posilovat strategickou autonomii Unie prostřednictvím ucelené meziodvětvové přeshraniční podpory a výraznějšího příspěvku Unie.

Program je prováděn v úzké spolupráci s dalšími příslušnými programy Unie a zaměřuje se:

na posilování a podporu kapacit Evropy v klíčových oblastech digitálních technologií prostřednictvím jejich rozsáhlého zavádění,

v soukromém sektoru a v oblastech veřejného zájmu na zvětšení rozsahu šíření a využívání klíčových digitálních technologií Evropy, prosazování digitální transformace a přístup k digitálním technologiím.

▼M1

Program má šest vzájemně souvisejících specifických cílů:

▼B

specifický cíl č. 1: Vysoce výkonná výpočetní technika,

specifický cíl č. 2: Umělá inteligence,

specifický cíl č. 3: Kybernetická bezpečnost a důvěra,

specifický cíl č. 4: Pokročilé digitální dovednosti,

specifický cíl č. 5: Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita,

▼M1

specifický cíl č. 6 – Polovodiče.

▼B

Článek 4

Specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika

Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika sleduje tyto operační cíle:

zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat integrovanou infrastrukturu exakapacitních superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně zaměřenou na poptávku a orientovanou na využití, jež bude snadno dostupná veřejným i soukromým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nacházejí, a snadno dostupná pro účely výzkumu, a to v souladu s nařízením (EU) 2018/1488;

zavést hotovou funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný unijní ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jež zahrnuje různé aspekty ve vědeckých a průmyslových segmentech hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností, s vysokou úrovní bezpečnosti a ochrany údajů;

zavést a provozovat post-exakapacitní infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi a výzkumnými infrastrukturami pro výpočetní vědu a povzbuzovat v Unii vývoj hardwaru a softwaru potřebného pro takové zavádění.

Akce v rámci specifického cíle č. 1 jsou prováděny především prostřednictvím evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku zřízeného nařízením (EU) 2018/1488.

Článek 5

Specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence

Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 2 – Umělá inteligence sleduje tyto operační cíle:

vybudovat a posílit základní kapacity a znalosti v oblasti umělé inteligence v Unii, včetně vybudování a posílení kvalitních datových zdrojů a odpovídajících mechanismů výměny, a knihoven algoritmů, přičemž bude zaručen na člověka zaměřený a inkluzivní přístup respektující hodnoty Unie;

zpřístupnit kapacity uvedené v písmenu a) podnikům, zejména malým a středním podnikům a start-upům, jakož i občanské společnosti, neziskovým organizacím, výzkumným institucím, univerzitám a orgánům veřejné správy, s cílem maximalizovat jejich přínos pro evropskou společnost a ekonomiku;

posílit a spojit do sítě zkušební a experimentální zařízení pro umělou inteligenci v členských státech;

vyvinout a posílit komerční aplikace a produkční systémy s cílem usnadňovat začleňování technologií do hodnotových řetězců a rozvoj inovativních podnikatelských modelů a zkracovat časové prodlevy mezi inovací a komerčním využitím a podporovat využívání řešení založených na umělé inteligenci v oblastech veřejného zájmu a ve společnosti.

Řešení založená na umělé inteligenci a poskytnuté údaje musí dodržovat zásadu ochrany soukromí a bezpečnosti již od fáze návrhu a musí být v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů.

Komise v souladu s právem Unie a mezinárodním právem, včetně Listiny a mimo jiné s ohledem na doporučení vydaná odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci stanoví etické požadavky v pracovních programech v rámci specifického cíle č. 2. Výzvy k podávání návrhů, zadávací řízení a grantové dohody musí obsahovat příslušné požadavky stanovené v uvedených pracovních programech.

Komise ve vhodných případech provádí kontroly k zajištění souladu s uvedenými etickými požadavky. Financování akcí, které nejsou v souladu s etickými požadavky, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.

Akce v rámci specifického cíle č. 2 jsou prováděny především prostřednictvím přímého řízení.

Etické a právní požadavky uvedené v tomto článku se vztahují na všechny akce specifického cíle č. 2, bez ohledu na způsob provádění.

Článek 6

Specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra

Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra sleduje tyto operační cíle:

podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost a zvyšování jejich objemu s cílem dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni, a to v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů a základními právy a při zajištění strategické nezávislosti Unie;

▼M2

aa)

podporovat rozvoj Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, zřízeného článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/38 ( 2 )(dále jen „Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti“), včetně vývoje, zavádění a provozu národních kybernetických center a přeshraničních kybernetických center, která přispívají k povědomí o situaci v Unii a k posílení kapacit Unie v oblasti získávání poznatků o kybernetických hrozbách (tzv. cyber threat intelligence);

▼B

podporovat vytváření a co nejlepší využívání evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností a sdílení a začleňování osvědčených postupů;

zajišťovat široké zavedení účinných nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé evropské ekonomice se zvláštním zaměřením na orgány veřejné moci a malé a střední podniky;

posilovat schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148, ( 3 ), a to i prostřednictvím opatření na podporu využívání osvědčených postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti;

zlepšovat odolnost vůči kybernetickým útokům, přispívat ke zvyšování povědomí o rizicích a znalostí o základních postupech v oblasti kybernetické bezpečnosti, podporovat veřejné a soukromé organizace při dosahování základních úrovní kybernetické bezpečnosti, například zaváděním šifrování dat mezi koncovými body a aktualizací softwaru;

posilovat spolupráci mezi civilní a obrannou sférou, pokud jde o projekty, služby, kompetence a aplikace dvojího užití v oblasti kybernetické bezpečnosti, v souladu s nařízením, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (dále jen „nařízení o centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost“);

▼M2

zřídit a provozovat mechanismus pro mimořádné události v oblasti kybernetické bezpečnosti, zřízený článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/38, včetně rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost, zřízené článkem 14 uvedeného nařízení (dále jen „rezerva EU pro kybernetickou bezpečnost“), na podporu členských států při přípravě na významné kybernetické bezpečnostní incidenty a rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a při reakci na ně, který doplní vnitrostátní zdroje a schopnosti a další formy podpory dostupné na úrovni Unie, a na podporu dalších uživatelů při reakci na významné kybernetické bezpečnostní incidenty a incidenty obdobné rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentům.

▼M2

Akce v rámci specifického cíle č. 3 jsou prováděny především prostřednictvím Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ( 4 ). Rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost však provádí Komise a v souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2025/38 agentura ENISA.

▼B

Článek 7

Specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti

Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti podporuje rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech působnosti programu s cílem přispívat ke zvýšení talentového potenciálu Evropy, překlenout digitální propasti a podporovat větší profesionalitu, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku a cloud computing, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), kvantové technologie, robotiku a umělou inteligenci, s přihlédnutím k vyváženému zastoupení žen a mužů. S cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a podpořit specializaci v oblasti digitálních technologií a aplikací sleduje finanční příspěvek tyto operační cíle:

podporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitní dlouhodobé odborné přípravy a kurzů pro studenty a pracovníky, včetně smíšeného učení;

podporovat koncipování a realizaci vysoce kvalitní krátkodobé odborné přípravy a kurzů pro pracovníky, zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru;

podporovat vysoce kvalitní profesní přípravu na pracovišti a pracovní stáže a stáže pro studenty a pracovníky, zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru.

Akce v rámci specifického cíle č. 4 jsou prováděny především prostřednictvím přímého řízení.

Článek 8

Specifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita

Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita sleduje při současném překlenování digitální propasti tyto operační cíle:

podporovat veřejný sektor a oblasti veřejného zájmu, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, celní oblast, doprava, mobilita, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, včetně příslušných podniků usazených v Unii, aby mohly účinně zavést nejmodernější digitální technologie, například vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup;

zavést, provozovat a udržovat nejmodernější infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb v celé Unii, včetně služeb souvisejících, vzájemně se doplňujících s celostátními a regionálními opatřeními;

podporovat začleňování a využívání transevropských infrastruktur digitálních služeb a dohodnutých evropských digitálních norem ve veřejném sektoru a oblastech veřejných zájmů s cílem usnadnit nákladově efektivní provádění a interoperabilitu;

usnadňovat vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně řešení s otevřeným zdrojem a opakovaného použití řešení a rámců interoperability;

nabídnout veřejnému sektoru a průmyslovým odvětvím Unie, zejména malým a středním podnikům, snadný přístup k testování a pilotním projektům digitálních technologií a k jejich širšímu využití, včetně jejich přeshraničního využívání;

podporovat využívání ze strany veřejného sektoru a průmyslových odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a start-upů, pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a další špičkové a budoucí technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain);

podporovat koncepci, testování, provádění, zavádění a údržbu interoperabilních digitálních řešení, včetně řešení digitální veřejné správy, pro veřejné služby na úrovni Unie, které jsou poskytované prostřednictvím platformy založené na datech a opětovně využitelných řešeních zaměřených na podporu inovací a na zavedení společných rámců za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro občany a podniky;

zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie k prosazování digitálního rozvoje, a rovněž pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů;

podporovat spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury pro sdílení údajů a digitální infrastruktury využívající mimo jiné služeb a aplikací technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění unijních přeshraničních aplikací na základě zabezpečení a ochrany soukromí již od fáze návrhu, a to při dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitelů a údajů;

vybudovat a upevnit evropská centra pro digitální inovace a jejich síť.

Akce v rámci specifického cíle č. 5 jsou prováděny především prostřednictvím přímého řízení.

▼M1

Článek 8a

Specifický cíl č. 6 – Polovodiče

Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 6 – Polovodiče sleduje cíle stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ( 5 ).

▼B

Článek 9

Rozpočet

▼M1

Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 8 168 000 000 EUR v běžných cenách.

Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

2 019 914 000 EUR pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika;

▼M2

1 760 806 000 EUR pro specifický cíl č. 2 Umělá inteligence,

1 372 020 000 EUR pro specifický cíl č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra,

482 640 000 EUR pro specifický cíl č. 4 Pokročilé digitální dovednosti,

▼M1

1 002 217 000 EUR pro specifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita;

1 575 000 000 EUR pro specifický cíl č. 6 – Polovodiče.

▼B

Částku uvedenou v odstavci 1 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně využívání systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušném ustanovení nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení, a to též pro účely doplnění grantů udělených na akci až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů tam, kde je to možné, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a v pravidlech pro státní podporu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Uvedené zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost dotčeného členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušném ustanovení nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.

V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování o po omezenou dobu považovat akce podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.

▼M2

Odchylně od čl. 12 odst. 1 finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a platby na akce související s prováděním rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost a na akce na podporu vzájemné pomoci podle nařízení (EU) 2025/38, která sledují cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. g) tohoto nařízení, automaticky přenášejí a mohou být přiděleny a vyplaceny do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. O prostředcích přenesených podle čl. 12 odst. 6 finančního nařízení jsou informovány Evropský parlament a Rada.

▼B

Článek 10

Třetí země přidružené k programu

V souladu s cíli stanovenými v článku 3 je program otevřen prostřednictvím přidružení nebo částečného přidružení účasti těchto třetích zemí:

členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast uvedených zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi;

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni,

ii)

stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů,

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie,

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Přidružením nebo částečným přidružením třetích zemí k programu není dotčen čl. 12 odst. 5.

Článek 11

Mezinárodní spolupráce

Unie může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v článku 10, s jinými třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi či subjekty zřízenými v těchto zemích, zejména v rámci evropsko-středomořského partnerství a Východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západního Balkánu a černomořské oblasti. Aniž je dotčen článek 18, program nehradí související vzniklé náklady.

▼M1

Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 tohoto článku, týkající se specifických cílů č. 1, 2, 3 a 6, podléhá článku 12.

▼B

Článek 12

Bezpečnost

Akce prováděné v rámci programu jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly, včetně práva Unie a vnitrostátního práva, a to zejména pokud jde o ochranu utajovaných informací před neoprávněným vyzrazením. Akce prováděné mimo Unii, při kterých jsou využívány nebo vytvářeny utajované informace, podléhají nejen výše uvedeným požadavkům, ale i bezpečnostní dohodě uzavřené mezi Unií a třetí zemí, ve které se činnost provádí.

Ve vhodných případech zahrnují návrhy a nabídky podávané žadateli vlastní posouzení bezpečnosti, které identifikuje veškeré bezpečnostní problémy a popisuje, jak budou tyto problémy řešeny, aby bylo dodrženo právo Unie a vnitrostátní právo.

Ve vhodných případech Komise nebo subjekt pověřený prováděním programu provedou bezpečnostní přezkum návrhů na financování předložených žadateli, které vzbuzují otázky v oblasti bezpečnosti.

Akce prováděné v rámci programu jsou v příslušných případech v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 ( 6 ) a s pravidly, která toto rozhodnutí provádějí.

Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí nejsou z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích v rámci specifického cíle č. 3. V těchto případech se výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek omezí na právní subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a řízené členskými státy nebo státními příslušníky členských států.

▼M2

5a.

Jedná-li se o právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí, nepoužije se odstavec 5 na žádné opatření zavádějící Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud jsou v souvislosti s dotčeným opatřením splněny obě tyto podmínky:

s přihlédnutím k výsledkům mapování provedeného podle čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2025/38 existuje skutečné riziko, že od právních subjektů usazených nebo považovaných za usazené v členských státech a řízených členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebudou k dispozici nástroje, infrastruktura nebo služby nezbytné a postačující k tomu, aby toto opatření odpovídajícím způsobem přispělo k cíli Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti;

bezpečnostní riziko zadávání zakázek v rámci Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti těmto právním subjektům je úměrné přínosům a nepodkopává základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

5b.

Jedná-li se o právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí, nepoužije se odstavec 5 na žádné opatření provádějící rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost, pokud jsou v souvislosti s dotčeným opatřením splněny obě tyto podmínky:

s přihlédnutím k výsledkům mapování provedeného podle čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2025/38 existuje skutečné riziko, že od právních subjektů usazených nebo považovaných za usazené v členských státech a řízených členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebudou k dispozici technologie, odborné znalosti nebo kapacita nezbytné a postačující k tomu, aby rezerva EU pro kybernetickou bezpečnost odpovídajícím způsobem plnila své funkce;

bezpečnostní riziko začlenění těchto právních subjektů do rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost je úměrné přínosům a nepodkopává základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

▼M2

Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí mohou být z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů č. 1 a 2 pouze tehdy, pokud splňují požadavky, které jsou na tyto právní subjekty kladeny s cílem zaručit ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států a zajistit ochranu utajovaných informací. Uvedené požadavky musí být stanoveny v pracovním programu.

Jedná-li se o právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí, použije se první pododstavec rovněž na akce v rámci specifického cíle č. 3:

za účelem zavedení Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud se použije odst. 5a, a

za účelem provádění rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost, pokud se použije odst. 5b.

▼B

Komise nebo subjekt pověřený prováděním programu provádějí v příslušných případech bezpečnostní kontroly. Financování akcí, které nesplňují bezpečnostní požadavky uvedené v tomto článku, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.

Článek 13

Synergie s jinými programy Unie

Program umožňuje synergie s jinými programy Unie, jak je popsáno v příloze III, zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, pokud to umožňují řízení. Financování z jiných programů může být poskytováno postupně, střídavě nebo prostřednictvím kombinování finančních prostředků, včetně společného financování akcí. Komise zajistí, aby při využívání doplňkové povahy programu ve vztahu k jiným programům Unie nebylo narušeno dosažení specifických cílů.

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy Unie. Komise za tímto účelem usnadní vytvoření vhodných mechanismů koordinace mezi příslušnými orgány a mezi těmito orgány a Komisí a zavede vhodné monitorovací nástroje s cílem systematicky zajišťovat synergie mezi programem a všemi relevantními unijními nástroji financování. Ujednání uvedená v odstavci 1 přispějí k zamezení zdvojování a maximalizaci pozitivního dopadu výdajů.

▼M1

Synergie specifického cíle č. 6 s ostatními programy Unie je popsána v článku 6 přílohy III nařízení (EU) 2023/1781.

▼B

Článek 14

Provádění a formy unijního financování

▼M1

Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení, kdy jsou plněním některých úkolů souvisejících s prováděním rozpočtu pověřeny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, a to v souladu s články 4 až 8a tohoto nařízení. Subjekty pověřené prováděním programu se mohou odchýlit od pravidel účasti a šíření stanovených v tomto nařízení, pouze je-li tak stanoveno v právním aktu zřizujícím tyto subjekty nebo pověřujícím je úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu nebo – v případě subjektů podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii) nebo v) finančního nařízení – je-li tak stanoveno v dohodě o přiznání příspěvku a jejich zvláštní provozní potřeby nebo povaha akce to vyžadují.

▼M2

Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek jako základní formy, jakož i grantů a cen.

Pokud dosažení cíle akce vyžaduje zadávání zakázek na inovační zboží a služby, mohou být granty uděleny pouze příjemcům, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jak jsou vymezeni ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ( 7 ) a 2014/25/EU ( 8 ).

Pokud je pro dosažení cílů akce nezbytné dodání inovačního zboží nebo služeb, které dosud nejsou ve velkém rozsahu dostupné na trhu, veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou schválit zadání několika zakázek v rámci jednoho zadávacího řízení.

V řádně odůvodněných případech týkajících se veřejné bezpečnosti může veřejný zadavatel nebo zadavatel vyžadovat, aby se místo plnění smlouvy nacházelo na území Unie.

Při provádění zadávacích řízení na rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost mohou Komise a agentura ENISA jednat jako centrální zadavatel a zadávat zakázky v zastoupení nebo jménem třetích zemí přidružených k programu v souladu s článkem 10 tohoto nařízení. Komise a agentura ENISA mohou rovněž působit jako velkoobchodníci a nakupovat, skladovat a dále prodávat nebo darovat dodávky a služby těmto třetím zemím, včetně pronájmu. Odchylně od čl. 168 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom)2024/2509 ( 9 ) postačuje k pověření Komise nebo agentury ENISA jednáním žádost jediné třetí země.

Při provádění zadávacích řízení na rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost mohou Komise a agentura ENISA jednat jako centrální zadavatel a zadávat zakázky v zastoupení nebo jménem orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Komise a agentura ENISA mohou rovněž působit jako velkoobchodníci a nakupovat, skladovat, dále prodávat nebo darovat dodávky a služby orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, včetně pronájmu. Odchylně od čl. 168 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2059 postačuje k pověření Komise nebo agentury ENISA jednáním žádost jediného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Program může také poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

▼B

Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužených příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se článek 37 nařízení (EU) 2021/695.

▼M1

Pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 27 nařízení (EU) 2023/1781, použije se uvedený článek.

▼B

Článek 15

Evropská partnerství

Program se může provádět prostřednictvím evropských partnerství a v rámci strategického plánování mezi Komisí a členskými státy, jak je uvedeno v článku 6 nařízení (EU) 2021/695. Toto provádění může zahrnovat příspěvky na stávající nebo nová partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU. Na tyto příspěvky se použijí ustanovení uvedeného nařízení týkající se evropských partnerství.

Článek 16

Evropská centra pro digitální inovace

Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť evropských center pro digitální inovace. Uvedená výchozí síť je tvořena alespoň jedním centrem v každém členském státě, ledaže v daném členském státě neexistuje kandidát, který může být jmenován a vybrán v souladu s odstavci 2 a 3.

Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 tohoto článku jmenuje každý členský stát v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami kandidátské subjekty na základě otevřeného a soutěžního procesu podle těchto kritérií:

vhodné kompetence související s činnostmi evropských center pro digitální inovace uvedenými v odstavci 6 tohoto článku a kompetence v jedné či více oblastech uvedených v čl. 3 odst. 2;

vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury nezbytná pro výkon činností uvedených v odstavci 6 tohoto článku;

provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie; a

odpovídající finanční životaschopnost v souladu s výší prostředků Unie, jejichž správa bude od nich vyžadována, prokázaná v příslušných případech prostřednictvím záruk poskytnutých pokud možno orgánem veřejné moci.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2. Komise v maximální míře zohlední stanovisko každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území.

Komise vybere uvedené subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 tohoto článku a těchto doplňujících kritérií:

dostupný rozpočet na financování výchozí sítě; a

schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí, jež zlepší sbližování mezi členskými státy přijímajícími podporu z Fondu soudržnosti na období 2021 - 2027 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady a ostatními členskými státy například tím, že ze zeměpisného hlediska překlene digitální propast.

V případě potřeby Komise na základě otevřeného a soutěžního řízení přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o výběru subjektů tvořících další evropská centra pro digitální inovace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

Komise v maximální míře zohlední stanovisko každého členského státu před výběrem dalšího evropského centra pro digitální inovace na jeho území.

Komise při výběru dalších evropských center pro digitální inovace dbá na zajištění širokého zeměpisného pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě v dostatečné míře odpovídá poptávce po službách centra v daných členských státech. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony Unie, mohou být navrženy zvláštní subjekty, které jejich potřeby pokryjí.

Evropská centra pro digitální inovace mají značnou celkovou nezávislost při stanovování své organizace, struktury a pracovních postupů.

Pokud jde o provádění programu, evropská centra pro digitální inovace vykonávají ve prospěch výrobních odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, jakož i veřejného sektoru tyto činnosti:

zvyšování informovanosti a poskytování odborných poznatků, know-how a služeb digitální transformace, včetně zkušebních a experimentálních zařízení, nebo zajišťování přístupu k nim;

pomoc podnikům, zejména malým a středním podnikům a start-upům, a organizacím a orgánům veřejné správy při dosahování větší konkurenceschopnosti a zlepšování jejich obchodních modelů díky používání nových technologií, na něž se program vztahuje;

usnadňování přenosu odborných poznatků a know-how mezi regiony, zejména propojováním malých a středních podniků, start-upů a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s evropskými centry pro digitální inovace usazenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby; povzbuzování výměny dovedností a znalostí, společných iniciativ a osvědčených postupů;

poskytováních tematických služeb, zejména služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, organizacím veřejného sektoru, malým a středním podnikům nebo podnikům se střední tržní kapitalizací, nebo zajišťování přístupu k těmto službám;

poskytování finanční podpory třetím stranám v rámci specifického cíle č. 4.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) se mohou evropská centra pro digitální inovace specializovat na konkrétní tematické služby a nemusí poskytovat všechny tematické služby ani poskytovat tyto služby všem kategoriím subjektů uvedeným v tomto odstavci.

Pokud evropské centrum pro digitální inovace obdrží financování v rámci programu, je toto financování poskytnuto formou grantů.

▼M2

Článek 16a

Rozpory mezi pravidly

V případě akcí, kterými se zavádí Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, se použijí pravidla stanovená v článcích 4, 5 a 9 nařízení (EU) 2025/38. V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto nařízení a články 4, 5 a 9 nařízení (EU) 2025/38 jsou pro tyto konkrétní akce rozhodné články 4 a 5 uvedeného nařízení, které se použijí.

V případě rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost jsou zvláštní pravidla pro účast třetích zemí přidružených k programu stanovena v článku 19 nařízení (EU) 2025/38. V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto nařízení a článkem 19 nařízení (EU) 2025/38 se na tyto konkrétní akce použije článek 19 uvedeného nařízení.

▼B

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 17

Způsobilé akce

▼M1

Pro financování jsou způsobilé pouze akce přispívající k dosažení cílů stanovených v článcích 3 až 8a.

▼B

Kritéria způsobilosti pro akce prováděné v rámci programu jsou stanovena v pracovních programech.

Článek 18

Způsobilé právní subjekty

K účasti na programu jsou způsobilé tyto právní subjekty:

právní subjekty usazené v:

členském státě nebo zámořské zemi nebo území spojených s členským státem;

ii)

třetí zemi přidružené k programu v souladu s články 10 a 12;

jiné právní subjekty založené podle práva Unie a mezinárodní organizace evropského zájmu.

Odchylně od odstavce 1 jsou právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, způsobilé k účasti na konkrétních akcích, pokud je jejich účast nezbytná k dosažení cílů programu. Takové subjekty nesou náklady své účasti, není-li v pracovních programech stanoveno jinak.

Fyzické osoby nejsou způsobilé k účasti na programu, s výjimkou grantů udělovaných v rámci specifického cíle č. 4.

Pracovní program uvedený v článku 24 může stanovit, že účast je z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přímé spojitosti akcí se strategickou nezávislostí Unie omezena na příjemce usazené pouze v členských státech, nebo na příjemce usazené v členských státech a určených přidružených zemích nebo jiných třetích zemích. Veškerá omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích musí splňovat podmínky příslušné dohody.

KAPITOLA III

GRANTY

▼M2

Článek 19

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a mohou pokrývat až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení. Tyto granty se udělují a spravují, jak je stanoveno pro každý specifický cíl.

Podporu v podobě grantů může v souladu s čl. 195 odst. 1 písm. d) finančního nařízení udělovat členským státům vybraným podle článku 9 nařízení (EU) 2025/38 a hostitelskému konsorciu uvedenému v článku 5 nařízení (EU) 2025/38 přímo centrum ECCC bez výzvy k podávání návrhů.

Podporu v podobě grantů pro mechanismus pro mimořádné události v oblasti kybernetické bezpečnosti může v souladu s čl. 195 odst. 1 písm. d) finančního nařízení udělovat členským státům přímo centrum ECCC bez výzvy k podávání návrhů.

U akcí na podporu vzájemné pomoci uvedených v článku 18 nařízení (EU) 2025/38 informuje centrum ECCC Komisi a agenturu ENISA o žádostech členských států o přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.

U akcí na podporu vzájemné pomoci uvedené v článku 18 nařízení (EU) 2025/38 a v souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech považovat náklady za způsobilé i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant.

▼B

Článek 20

Kritéria pro udělení grantu

Kritéria pro udělení grantu jsou vymezena v pracovních programech a ve výzvách k podávání návrhů se zohledněním alespoň těchto prvků:

připravenost akce z hlediska vývoje projektu;

racionalita navrhovaného prováděcího plánu;

nutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatek tržního financování.

Ve vhodných případech kritéria pro udělení grantu zohlední tyto prvky:

stimulační účinek podpory Unie na veřejné a soukromé investice;

očekávaný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí;

dostupnost jednotlivých služeb a snadný přístup k nim;

transevropský rozměr;

vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně překlenutí zeměpisné digitální propasti, a to i ve vztahu k nejvzdálenějším regionům;

existence dlouhodobého plánu udržitelnosti;

možnost opakovaně využívat a přizpůsobovat výsledky projektů;

synergie a doplňkovost s jinými programy Unie.

Článek 21

Hodnocení

V souladu s článkem 150 finančního nařízení hodnotí žádosti o granty hodnotící komise, která může být zcela či částečně složena z externích nezávislých odborníků.

KAPITOLA IV

OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ A JINÉ KOMBINOVANÉ FINANCOVÁNÍ

Článek 22

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci programu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.

Článek 23

Kumulativní a alternativní financování

Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci tohoto programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

Aby mohla být akcím v rámci programu udělena značka „pečeť excelence“, musí splňovat všechny tyto podmínky:

byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 může EFRR nebo ESF+ podporovat návrhy předložené v rámci výzvy k předkládání návrhů v rámci programu, kterým byla v souladu s programem udělena pečeť excelence.

KAPITOLA V

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 24

Pracovní programy

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

Pracovní programy se v zásadě přijímají jako víceleté pracovní programy, zpravidla každé dva roky, a zahrnují obecné cíle programu i jeden nebo více specifických cílů. Je-li to odůvodněno specifickými potřebami provádění, mohou být rovněž přijaty jako roční programy.

Pracovní programy jsou v souladu se specifickými cíli programu stanovenými v článcích 4 až 8 a zohledňují rovněž oblasti a druhy činností stanovené v příloze I. Pracovní programy zajistí, aby akce podporované jejich prostřednictvím nevytlačovaly soukromé financování.

Aby se zohlednily technologické změny a vývoj na trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I, pokud jde o činnosti v ní uvedené, a to způsobem, který je v souladu se specifickými cíli programu stanovenými v článcích 4 až 8.

V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy pro specifické cíle 2, 4 a 5 a pro možné další akce v rámci přímého řízení pro specifické cíle 1 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

Článek 25

Monitorování a vykazování

Měřitelné ukazatele monitorování provádění programu a pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze II.

Komise stanoví metodiku pro zajištění ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1.

Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II co do měřitelných ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aby byly výsledky vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a zaznamenaných obtíží.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

V maximální možné míře se jako kontextové ukazatele využijí oficiální statistiky EU jako například pravidelné statistické průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Komise konzultuje národní statistické instituty a spolu s Eurostatem je zapojí do prvotního návrhu a následného vývoje statistických ukazatelů používaných k monitorování provádění programu a dosaženého pokroku, pokud jde o digitální transformaci.

Článek 26

Hodnocení programu

Hodnocení programu se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Obsahují kvalitativní posouzení pokroku při plnění obecných cílů programu stanovených v článku 3.

Kromě pravidelného monitorování programu provede Komise průběžné hodnocení programu, které se uskuteční, jakmile bude k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Průběžné hodnocení je základem pro případné úpravy provádění programu, a to rovněž se zohledněním nového relevantního technologického vývoje.

Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

Závěrečné hodnocení posoudí dlouhodobější dopady programu a jeho udržitelnost.

Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly příjemci finančních prostředků Unie shromažďovány účinně, efektivně, včas a na vhodné úrovni granularity.

Komise předloží průběžné hodnocení uvedené v odstavci 2 a závěrečné hodnocení uvedené v odstavci 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 27

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi či jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Kontrolní systém zajistí náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních.

Audity výdajů se provádějí důsledně v souladu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.

Jako součást kontrolního systému může být auditní strategie založena na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů. Tento reprezentativní vzorek je doplněn výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji.

Audit akcí, které získávají kumulativní financování z různých programů Unie, se provádí pouze jednou a pokrývá všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 29

Informace, komunikace, publicita, politická podpora a šíření

Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků. Komise zajistí rovněž poskytování integrovaných informací a to, aby se tyto informace dostaly k potenciálním žadatelům o financování z prostředků Unie v digitálním odvětví.

Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

Program poskytuje podporu rozvoji politiky, informační činnosti, zvyšování povědomí a šíření akcí týkajících se programu a podporuje spolupráci a výměnu zkušeností v oblastech uvedených v článcích 4 až 8.

KAPITOLA VI

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ AKTY, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 3 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen koordinační výbor programu Digitální Evropa. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 32

Zrušení

Rozhodnutí (EU) 2015/2240 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 33

Přechodná ustanovení

Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ( 10 ) a rozhodnutí (EU) 2015/2240, které se použijí na uvedené akce až do jejich ukončení.

Finanční krytí programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí (EU) 2015/2240.

V případě potřeby lze do rozpočtu Unie po 31. prosinci 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 9 odst. 4 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce trvání programu.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

AKCE

Technický popis programu: rozsah akcí

Počáteční a případně následné akce v rámci programu budou realizovány dle tohoto technického popisu:

Specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika

Prostřednictvím programu bude realizována evropská strategie pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, a sice tím, že bude podporován celistvý unijní ekosystém, který poskytne nezbytnou vysoce výkonnou výpočetní techniku a schopnost zpracování dat, s nimiž bude Evropa globálně konkurenceschopná. Cílem strategie je zavést mezi lety 2022 a 2023 exa-kapacitní vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu světové úrovně a mezi lety 2026 a 2027 pak post-exakapacitní techniku a infrastrukturu, tak aby měla Unie k dispozici své vlastní nezávislé a konkurenceschopné vysoce výkonné výpočetní technologie, dosáhla špičkové úrovně v oboru aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky a rozšířila její dostupnost a využití.

Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:

Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek umožňující přístup založený na společném vytváření koncepce a zaměřený na pořízení integrované sítě vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Tato síť bude snadno dostupná veřejným a soukromým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na členský stát, v němž se nacházejí, a pro výzkumné účely v souladu s nařízením (EU) 2018/1488.

Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro pořízení post-exakapacitní superpočítačové infrastruktury, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi.

Koordinaci a odpovídající finanční prostředky na úrovni Unie na podporu vývoje, zadávání zakázek a provoz této infrastruktury.

Vytváření sítí vysoce výkonné výpočetní techniky a datové kapacity členských států a podpora členských států, které budou chtít svou vysoce výkonnou výpočetní techniku a kapacitu modernizovat nebo získat novou.

Vytváření sítí národních odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky, z nichž se v každém členském státě bude nacházet alespoň jedno a bude přidružené k národnímu superpočítačovému středisku, s cílem poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, zejména malým a středním podnikům, akademické obci a orgánům veřejné správy.

Zavedení hotové funkční technologie, zejména superpočítačů coby služby vzešlé z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti).

Specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence

Program vybuduje a posílí základní kapacity umělé inteligence v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem orgánům veřejné správy a podnikům, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími a nově zřízenými zkušebními experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech.

Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:

Vytvoření společných evropských datových prostorů, v nichž se zpřístupňují data z celé Evropy včetně informací shromážděných z opakovaného použití informací veřejného sektoru a které se stanou zdrojem vstupních dat pro řešení v oblasti umělé inteligence. Tyto prostory by měly být otevřené veřejnosti a soukromému sektoru. V zájmu většího využívání by v případě dat v těchto jednotlivých prostorech měla být zajištěna interoperabilita, zejména prostřednictvím datových formátů, jež by byly otevřené, strojově čitelné, standardizované a zdokumentované, a to jak při interakci mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i v rámci jednotlivých sektorů a mezi nimi (sémantická interoperabilita).

Rozvoj společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů, které je činí snadno přístupnými všem potenciálním evropským uživatelům na základě spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Podniky a veřejný sektor mají být schopné identifikovat a získat řešení, jež nejlépe odpovídají jejich potřebám.

Společné investování s členskými státy do referenčních zařízení světové úrovně pro testování a experimenty v reálných podmínkách, se zaměřením na aplikace umělé inteligence v základních odvětvích, jako je zdravotnictví, monitorování země a životního prostředí, doprava a mobilita, bezpečnost, výroba či finance, jakož i v dalších oblastech veřejného zájmu. Uvedená zařízení mají být přístupná všem subjektům z celé Evropy a napojená na síť evropských center pro digitální inovace. Mají být vybavena nebo propojena s velkými výpočetními zařízeními a zařízeními na zpracování dat, jakož i nejmodernějšími technologiemi umělé inteligence, včetně rozvíjejících se oborů, jako je mimo jiné neuromorfní výpočetní technika, hluboké učení a robotika.

▼M2

Specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra

Program podpoří posilování, budování a pořizování základní kapacity potřebné k zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie v Unii tím, že bude zvyšovat průmyslový potenciál a konkurenceschopnost Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a prohlubovat schopnost soukromého i veřejného sektoru chránit občany a podniky před kybernetickými hrozbami, mimo jiné podporou uplatňování směrnice (EU) 2016/1148.

Počáteční a případné následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:

společné investování spolu s členskými státy do vyspělého zařízení, infrastruktury a know-how v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež mají zásadní význam pro ochranu klíčové infrastruktury a jednotného digitálního trhu jako takového. Toto společné investování by mohlo zahrnovat investice do kvantových zařízení a datových zdrojů pro kybernetickou bezpečnost, povědomí o situaci v kyberprostoru, včetně národních kybernetických center a přeshraničních kybernetických center tvořících Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i dalších nástrojů, které budou zpřístupněny veřejnému i soukromému sektoru v celé Evropě;

rozšiřování stávajících technologických kapacit a propojování odborných středisek v členských státech a zajištění toho, aby tyto kapacity odpovídaly potřebám veřejného sektoru a výrobního odvětví, a to i u produktů a služeb, jež upevňují kybernetickou bezpečnost a důvěru v rámci jednotného digitálního trhu;

široké zavádění účinných nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti a důvěry ve všech členských státech. Toto zavádění zahrnuje posílení bezpečnosti produktů již od fáze jejich návrhu až po jejich uvedení na trh,

podporu odstraňování nedostatků v dovednostech v oblasti kybernetické bezpečnosti s přihlédnutím k vyváženému genderovému zastoupení, např. slaďováním vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich přizpůsobováním potřebám konkrétních odvětví a usnadňováním přístupu ke specializovaným školením,

podporu solidarity mezi členskými státy při přípravě na významné kybernetické bezpečnostní incidenty a rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a reakci na ně prostřednictvím přeshraničního zavádění služeb kybernetické bezpečnosti, včetně podpory vzájemné pomoci mezi orgány veřejné moci a vytvoření rezervy důvěryhodných poskytovatelů řízených bezpečnostních služeb na úrovni Unie.

▼B

Specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti

Program bude podporovat přístup k pokročilým digitálním dovednostem, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, analýzy dat velkého objemu, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti pro současnou a budoucí pracovní sílu, a vzdělávací příležitosti ohledně těchto dovedností tím způsobem, že bude například studentům, čerstvým absolventům, stávajícím pracovníkům a občanům jakéhokoli věku, kteří si potřebují rozšířit dovednosti, ať už se nacházejí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet.

Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:

Přístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a podnicích zavádějících vyspělé digitální technologie.

Přístup ke kurzům zaměřeným na vyspělé digitální technologie, jež budou nabízet vysokoškolské instituce, výzkumné instituty a profesní certifikační orgány v oblasti průmyslu, ve spolupráci s orgány zapojenými do programu (témata budou dle očekávání zahrnovat umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (např. technologii blockchain), vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantové technologie).

Účast na předem certifikované krátkodobé specializované odborné přípravě, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Intervence se zaměří na pokročilé digitální dovednosti spojené s konkrétními technologiemi.

Evropská centra pro digitální inovace uvedená v článku 16 působí jako zprostředkovatelé při zajišťování příležitostí k odborné přípravě, přičemž spolupracují s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy.

Specifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita

Projekty zaměřené na zavádění a co nejlepší využití digitálních kapacit nebo interoperability jsou projekty společného zájmu.

I. Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle týkající se digitální transformace oblastí veřejného zájmu zahrnují:

Modernizace veřejné správy

1.1.

Podpora členských států při naplňování zásad Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ve všech oblastech politiky a v případě potřeby vytváření nezbytných registrů a jejich propojování zcela v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

1.2.

Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby, vývoje a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů.

1.3.

Podpora posouzení, aktualizace a prosazování stávajících společných specifikací a norem, jakož i vývoje, vytváření a prosazování nových společných specifikací, otevřených specifikací a norem pomocí normalizačních platforem Unie a případně ve spolupráci s evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi.

1.4.

Spolupráce na vytvoření evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury případně využívající služeb a aplikací technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací Unie.

Zdravotnictví

2.1.

Zajistit, aby občané měli kontrolu nad svými osobními údaji a aby měli přístup k osobním zdravotním údajům, mohli je sdílet, využívat a spravovat bezpečně a bez ohledu na hranice států takovým způsobem, který zaručuje jejich soukromí, ať už se občané nebo jejich data nachází kdekoliv, v souladu s platnými právními předpisy pro ochranu údajů. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI), rozšířit ji o nové digitální služby související s prevencí nemocí, zdravím a zdravotní péčí a podporovat zavádění takových služeb na základě široké podpory v podobě činností Unie a podpory ze strany členských států, zejména v rámci sítě elektronického zdravotnictví (eHealth) podle článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ( 11 ).

2.2.

Zpřístupnit lepší data pro potřeby výzkumu, prevence nemocí a personalizované zdravotní péče. Zajistit evropským zdravotnickým výzkumným pracovníkům a klinickým lékařům přístup ke zdrojům v nezbytném rozsahu (sdílené datové prostory, včetně ukládání dat a výpočetní techniky, know-how a analytické kapacity), aby byli schopni dosáhnout pokroku u běžných i u vzácných onemocnění. Cílem je získat kohortu založenou na populaci o velikosti alespoň 10 milionů občanů.

2.3.

Zpřístupnit digitální nástroje pro aktivnější účast občanů a individuální péči podporováním výměny inovativních a osvědčených postupů v oblasti digitálního zdraví, budování kapacit a technické pomoci, zejména týkající se kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vysoce účinné výpočetní techniky.

Soudnictví

Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a dalšími příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a právním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky interoperabilních propojení databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a příslušníky právnické profese založených mimo jiné na řešeních v oblasti umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“).

Doprava, mobilita, energetika a životní prostředí

Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou propojený automatizovaný silniční provoz, bezpilotní vzdušné prostředky, koncepce inteligentní mobility, inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, a to v koordinaci s akcemi pro digitalizaci odvětví dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

Vzdělávání, kultura a sdělovací prostředky

Poskytnout evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku. Využívat evropské kulturní dědictví, včetně knihovny Europeana, k podpoře vzdělávání a výzkumu a k podpoře kulturní rozmanitosti, sociální soudržnosti a evropské společnosti. Podporovat zavádění digitálních technologií ve vzdělávání, jakož i v soukromých a veřejně financových kulturních institucích.

Další akce na podporu jednotného digitálního trhu

Podpora akcí, jakými je zvyšování počítačové a mediální gramotnosti a informovanosti nezletilých, rodičů a učitelů o rizicích, jimž jsou nezletilí vystavováni online, a o způsobech, jak je chránit, boj proti internetové šikaně a šíření dětské pornografie na internetu, a to na základě podpory celoevropské sítě center pro bezpečnější internet; podpora opatření zaměřených na odhalování záměrného šíření dezinformací a boj proti němu, čímž se zvýší celková odolnost Unie; podpora střediska Unie pro sledování ekonomiky digitálních platforem, jakož i studií a informační činnosti.

Akce uvedené v bodech 1 až 6 mohou být částečně podporovány evropskými centry pro digitální inovace prostřednictvím týchž kapacit, jež jsou budovány na podporu digitální transformace průmyslu (viz bod II).

II Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle týkající se digitální transformace průmyslu zahrnují:

Přispívat ke zkvalitňování sítě evropských center pro digitální inovace, tak aby všechny podniky, zejména malé a střední podniky, z kteréhokoliv regionu v Unii, měly přístup k digitálním kapacitám. Tento příspěvek zahrnuje:

Přístup ke společnému evropskému datovému prostoru a platformám umělé inteligence a k evropským zařízením v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky pro účely datových analýz a výpočetně náročných aplikací

Přístup k zařízením pro rozsáhlé testování umělé inteligence a k vyspělým nástrojům kybernetické bezpečnosti

Přístup k pokročilým digitálním dovednostem

Akce uvedené v prvním pododstavci budou koordinovány s inovačními akcemi v oblasti digitálních technologií podporovanými zejména z programu Horizont Evropa a s investicemi do evropských center pro digitální inovace podporovanými z EFRR a budou je doplňovat. Z programu lze poskytovat rovněž granty na tržní replikaci, a to v souladu s pravidly státní podpory. Podpora přístupu k financování dalších kroků digitální transformace bude zajištěna pomocí finančních nástrojů využívajících program InvestEU.

▼M1

Specifický cíl č. 6 – Polovodiče

Opatření v rámci specifického cíle č. 6 jsou uvedena v příloze I nařízení (EU) 2023/1781.

▼B

PŘÍLOHA II

MĚŘITELNÉ UKAZATELE MONITOROVÁNÍ PROVÁDĚNÍ PROGRAMU A PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O POKROKU PŘI PLNĚNÍ JEHO SPECIFICKÝCH CÍLŮ

Specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika

1.1. Počet infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky pořízených na základě společné veřejné zakázky

1.2. Používání exa-kapacitních a post-exakapacitních počítačů celkem a různými skupinami zúčastněných stran (univerzitami, malými a středními podniky apod.)

Specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence

2.1. Celková částka společně investovaná do zkušebních a experimentálních zařízení

2.2. Používání společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů, používání společných evropských datových prostorů a využívání zkušebních a experimentálních zařízení v souvislosti s akcemi v rámci tohoto nařízení

2.3. Počet případů, kdy se organizace rozhodnou v návaznosti na tento program integrovat umělou inteligenci do svých produktů, procesů nebo služeb

▼M2

Specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra

3.1. Počet infrastruktur nebo nástrojů kybernetické bezpečnosti pořízených v rámci společné veřejné zakázky, a to i v souvislosti s Evropským systémem varování v oblasti kybernetické bezpečnosti

3.2. Počet uživatelů a uživatelských skupin s přístupem k evropským zařízením kybernetické bezpečnosti

3.3 Počet akcí na podporu připravenosti a reakce na kybernetické bezpečnostní incidenty v rámci mechanismu pro mimořádné události v oblasti kybernetické bezpečnosti

▼B

Specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti

4.1. Počet osob, jež absolvovaly odbornou přípravu podporovanou z programu v zájmu nabytí pokročilých digitálních dovedností

4.2. Počet podniků, zejména malých a střední podniků, majících problémy získat specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií

4.3. Počet osob, které po skončení odborné přípravy podporované z programu hlásí lepší situaci v oblasti zaměstnání

Specifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita

5.1. Zavádění veřejných digitálních služeb

5.2. Podniky intenzivně využívající digitální kapacity

5.3. Míra sladění vnitrostátního rámce interoperability s Evropským rámcem interoperability

5.4. Počet podniků a subjektů veřejné správy a veřejných organizací, jež využily služeb evropských center pro digitální inovace

▼M1

Specifický cíl č. 6 – Polovodiče

Měřitelné ukazatele monitorování provádění specifického cíle č. 6 a podávání zpráv o pokroku při jeho plnění jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) 2023/1781.

▼B

PŘÍLOHA III

SYNERGIE S JINÝMI PROGRAMY UNIE

1. Synergie s programem Horizont Evropa zajistí, že:

i když se několik tematických oblastí, jimiž se zabývá tento program a program Horizont Evropa, navzájem přibližuje, druhy akcí, která mají být podporovány, jejich očekávané výstupy a intervenční logika se od sebe budou lišit a navzájem se doplňovat;

program Horizont Evropa poskytne rozsáhlou podporu pro výzkum, technický vývoj, demonstrace, pilotní projekty, ověření koncepce, testování a inovace inovativních digitálních technologií, včetně jejich zavádění v předkomerční fázi, a to zejména prostřednictvím:

zvláštního rozpočtu pro klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ určeného na vývoj základních technologií (umělé inteligence a robotiky, internetu nové generace, vysoce výkonné výpočetní techniky a dat velkého objemu a klíčových digitálních technologií, které kombinují digitální technologie s jinými technologiemi),

ii)

podpory výzkumných infrastruktur v rámci pilíře „Excelentní věda“,

iii)

začlenění digitální oblasti do všech Globálních výzev (zdraví, bezpečnost, energetika a mobilita, klima atd.) a

iv)

podpory rozšiřování průlomových inovací v rámci pilíře „Inovativní Evropa“ (z nichž mnohé budou kombinovat digitální a fyzické technologie);

program bude investovat do:

budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a

ii)

zavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce Unie na celostátní, regionální a místní úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků);

kapacity a infrastruktury programu budou k dispozici výzkumné a inovační komunitě, též pro akce podporované z programu Horizont Evropa, jako je testování, experimenty a demonstrace napříč všemi sektory a disciplínami;

jak bude díky programu Horizont Evropa dozrávat vývoj nových digitálních technologií, program je postupně převezme a zajistí jejich zavádění;

iniciativy programu Horizont Evropa na rozvoj vzdělávacích programů v oblasti dovedností a schopností, včetně těch, které se realizují v centrech společného umístění v rámci znalostního a inovačního společenství při Evropském inovačním a technologickém institutu, budou doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností podporovaným z programu;

budou zavedeny účinné koordinační mechanismy pro programování a provádění, které v co možná největším rozsahu sladí všechny postupy u obou programů. Do jejich řídicích struktur budou zapojeny všechny příslušné útvary Komise.

2. Synergie s programy Unie v rámci sdíleného řízení, včetně EFRR, ESF+, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, zajistí, že:

mechanismy doplňkového financování z programů Unie v rámci sdíleného řízení a tohoto programu budou využívány na podporu akcí, které propojují inteligentní specializace s podporou digitální transformace evropského hospodářství a společnosti;

EFRR bude přispívat k rozvoji a posilování místních a regionálních inovačních ekosystémů, průmyslové transformace a digitální transformace společnosti a veřejné správy, čímž bude stimulovat rovněž provádění Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě. To zahrnuje podporu digitální transformace průmyslu a zavádění výsledků, jakož i nasazování nových technologií a inovativních řešení. Program bude doplňovat a podporovat vytváření nadnárodních sítí a mapování digitálních kapacit tak, aby tyto sítě a kapacity byly přístupné malým a středním podnikům a aby interoperabilní řešení v oblasti informačních technologií byla přístupná všem regionům Unie.

3. Synergie s Nástrojem pro propojení Evropy zajistí, že:

program se zaměří na budování rozsáhlých digitálních kapacit a infrastruktury v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností, přičemž cílem je v celé Evropě v široké míře na základě rámce Unie zavádět a využívat kritická stávající nebo vyzkoušená inovativní digitální řešení v oblastech veřejného zájmu nebo selhání trhu. Program se provádí zejména prostřednictvím koordinovaných a strategických investic s členskými státy, zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, do digitálních kapacit, které budou sdíleny v celé Evropě, a do celounijních akcí, které v rámci rozvoje jednotného digitálního trhu podpoří interoperabilitu a standardizaci;

kapacity a infrastruktury programu budou k dispozici pro zavádění inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy. Nástroj pro propojení Evropy bude podporovat zavádění a nasazování inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy;

budou zřízeny mechanismy koordinace, zejména prostřednictvím vhodných řídicích struktur.

4. Synergie s programem InvestEU zajistí, že:

podpora prostřednictvím tržního financování, včetně sledování cílů politiky v rámci programu, bude poskytována na základě nařízení (EU) 2021/523 ; toto tržní financování by mohlo být spojeno s grantovou podporou;

podpora poskytovaná prostřednictvím evropských center pro digitální inovace usnadní podnikům přístup k finančním nástrojům.

5. Synergie s programem Erasmus+ zajistí, že:

program bude podporovat rozvoj a získávání pokročilých digitálních dovedností potřebných k zavádění špičkových technologií, jako je umělá inteligence nebo vysoce výkonná výpočetní technika, ve spolupráci s příslušnými odvětvími;

ta část programu Erasmus+, která se týká pokročilých dovedností, bude doplňovat intervence programu a zabývat se získáváním dovedností prostřednictvím mobility ve všech oborech a na všech úrovních.

6. Synergie s programem Kreativní Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady zajistí, že:

složka MEDIA programu Kreativní Evropa bude podporovat iniciativy, které mohou zajišťovat reálný dopad pro kulturní a kreativní odvětví v celé Evropě, a napomáhat tak jejich přizpůsobení se digitální transformaci;

program bude mimo jiné poskytovat evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku.

7. Bude zajištěna synergie s dalšími programy a iniciativami Unie, jež se týkají kompetencí nebo dovedností.

( 1 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/38 ze dne 19. prosince 2024, kterým se stanovují opatření k posílení solidarity a kapacit v Unii pro odhalování kybernetických hrozeb a incidentů a pro připravenost a reakci na ně a mění nařízení (EU) 2021/694 (nařízení o kybernetické solidaritě) (Úř. věst. L, 2025/38, 15.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/38/oj).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ze dne 20. května 2021, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 1).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, s. 1).

( 6 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/2509 (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

Zavřít

(EU) 2021/694Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Text s významem pro EHP)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání