(EU) 2020/1201Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1201 ze dne 14. srpna 2020 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování v rámci Unie
Publikováno: | Úř. věst. L 269, 17.8.2020, s. 2-39 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 14. srpna 2020 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 20. srpna 2020 | Nabývá účinnosti: | 20. srpna 2020 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1201 ze dne 14. srpna 2020 (Úř. věst. L 269 17.8.2020, s. 2) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1688 ze dne 20. září 2021, |
L 332 |
6 |
21.9.2021 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2130 ze dne 2. prosince 2021, |
L 432 |
19 |
3.12.2021 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1706 ze dne 7. září 2023, |
L 221 |
14 |
8.9.2023 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/1320 ze dne 15. května 2024, |
L 1320 |
1 |
16.5.2024 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/2507 ze dne 26. září 2024, |
L 2507 |
1 |
27.9.2024 |
Opraveno:
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1201
ze dne 14. srpna 2020
o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa (Wells et al.) do Unie a proti jeho rozšiřování v rámci Unie
KAPITOLA I
DEFINICE
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„dotčeným škodlivým organismem“ organismus Xylella fastidiosa (Wells et al.) a jakýkoli jeho poddruh;
„hostitelskými rostlinami“ všechny rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodů nebo druhů uvedených v příloze I;
„dotčenými rostlinami“ hostitelské rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodů nebo druhů uvedených v příloze II, o nichž je známo, že jsou náchylné k napadení určitými poddruhy dotčeného škodlivého organismu;
„přenašečem“ hmyz rodu Cicadomorpha, o němž je známo, že přenáší dotčený škodlivý organismus na rostliny, nebo jakýkoli jiný hmyz, u kterého existuje podezření, že přenáší dotčený škodlivý organismus na rostliny.
KAPITOLA II
KAŽDOROČNÍ PRŮZKUMY ZAMĚŘENÉ NA VÝSKYT DOTČENÉHO ŠKODLIVÉHO ORGANISMU A POHOTOVOSTNÍ PLÁNY
Článek 2
Průzkumy výskytu dotčeného škodlivého organismu na území členských států
V členských státech, kde se dotčený škodlivý organismus vzhledem k ekoklimatickým podmínkám nemůže usídlit ve venkovním prostředí, se průzkumy provádějí pouze v lokalitách, jiných než venkovní prostředí, kde se pěstují hostitelské rostliny, které mohou představovat riziko šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie.
Článek 3
Pohotovostní plány
Každý členský stát vypracuje pohotovostní plán. Tento pohotovostní plán stanoví opatření, která mají být přijata na jeho území, pokud jde o:
eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článcích 7 až 11;
přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie, jak je stanoveno v článcích 19 až 26;
úřední kontroly, jež mají být prováděny v případě přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie a hostitelských rostlin do Unie, jak je stanoveno v článcích 32 a 33.
Každý členský stát svůj pohotovostní plán v případě potřeby aktualizuje do 31. prosince každého roku. Pohotovostní plány vypracované podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/789 se aktualizují do 31. prosince 2020.
Kromě prvků uvedených v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 musí pohotovostní plán obsahovat všechny tyto prvky:
minimální zdroje, jež mají být zpřístupněny, a postupy pro zpřístupnění těchto dodatečných zdrojů v případě potvrzeného výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt;
pravidla upřesňující postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, které mají být odstraněny, pro oznamování příkazu k odstranění a pro přístup k soukromým nemovitostem.
KAPITOLA III
VYMEZENÁ ÚZEMÍ
Článek 4
Stanovení vymezených území
Pokud je potvrzen výskyt jednoho nebo více určitých poddruhů dotčeného škodlivého organismu, dotčený členský stát může vymezit příslušné území pouze s ohledem na uvedené poddruhy.
Pokud potvrzování výskytu poddruhu ještě probíhá, dotčený členský stát vymezí dané území s ohledem na dotčený škodlivý organismus a všechny jeho možné poddruhy.
Zamořená zóna musí mít poloměr nejméně 50 m okolo rostliny, u níž bylo zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem.
Nárazníková zóna musí mít tuto šířku:
nejméně 2,5 km v případě zamořené zóny stanovené pro účely přijetí eradikačních opatření uvedených v článcích 7 až 11;
nejméně 5 km v případě zamořené zóny stanovené pro účely přijetí izolačních opatření uvedených v článcích 12 až 17.
Článek 5
Výjimky pro stanovení vymezených území
Odchylně od článku 4 lze nárazníkovou zónu obklopující zamořenou zónu stanovenou pro účely eradikace zúžit na šířku nejméně 1 km, pokud je možné s vysokou mírou spolehlivosti konstatovat, že prvotní výskyt dotčeného škodlivého organismu neměl za následek jeho další šíření, a pokud byly splněny všechny tyto podmínky:
u všech dotčených rostlin nacházejících se v zamořené zóně, bez ohledu na jejich zdravotní stav, byly okamžitě odebrány jejich vzorky a tyto rostliny byly odstraněny;
na základě úředních testů provedených alespoň jednou během roku, s přihlédnutím k publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa, nebylo po přijetí eradikačních opatření zjištěno u žádných dalších rostlin v zamořené zóně napadení dotčeným škodlivým organismem;
v prvním roce po zjištění dotčeného škodlivého organismu byl proveden alespoň jednou průzkum v zóně široké nejméně 2,5 km okolo zamořené zóny, ze kterého vyplynulo, že výskyt dotčeného organismu v uvedené zóně nebyl zjištěn. Dotčený členský stát provede vzorkování a testování hostitelských rostlin nacházejících se v uvedené zóně. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 % s přihlédnutím k tomu, že prvních 400 m okolo napadených rostlin představuje ve srovnání s ostatní částí uvedené oblasti vyšší riziko;
v zamořené zóně a jejím nejbližším okolí nebyli na základě testů provedených po přijetí eradikačních opatření dvakrát během letového období přenašečů a v souladu s mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření zjištěni žádní přenašeči, kteří jsou nositeli dotčeného škodlivého organismu. Výsledky uvedených testů musí vést k závěru, že přirozené rozšiřování dotčeného škodlivého organismu je vyloučeno.
Odchylně od článku 4 může členský stát rozhodnout, že nepřistoupí k okamžitému stanovení vymezeného území, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
existují důkazy o tom, že dotčený škodlivý organismus byl do dané oblasti zavlečen nedávno spolu s rostlinami, na nichž byl nalezen, nebo o tom, že dotčený škodlivý organismus byl nalezen na stanovišti fyzicky chráněném proti přenašečům tohoto škodlivého organismu;
z výsledků kontrolních činností vyplývá, že uvedené rostliny byly napadeny před svým dovozem do dané oblasti;
v okolí uvedených rostlin nebyli na základě testů provedených v blízkosti těchto rostlin zjištěni žádní přenašeči, kteří jsou nositeli dotčeného škodlivého organismu.
V případě uvedeném v odstavci 3 dotčený členský stát:
provádí v oblasti, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu poprvé potvrzen, každoroční průzkum po dobu nejméně jednoho roku s cílem zjistit, zda byly napadeny i jiné rostliny a zda by měla být přijata další opatření;
oznámí Komisi a ostatním členským státům důvody nestanovení vymezeného území a výsledek průzkumu uvedeného v písmenu a), jakmile budou k dispozici.
Průzkum uvedený v prvním pododstavci písm. a) spočívá v odběru vzorků pro testování pomocí jednoho z molekulárních testů uvedených v příloze IV. Koncepce průzkumů a systém vzorkování umožňuje přinejmenším s 90% spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.
Článek 6
Zrušení vymezených území
Odchylně od odstavce 1 v případech, kdy dotčený členský stát v souladu s čl. 5 odst. 1 zúžil nárazníkovou zónu na šířku nejméně 1 km, může tento členský stát uvedené vymezené území zrušit po dvanácti měsících od jeho prvotního stanovení, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
v důsledku opatření přijatých v souladu s čl. 5 odst. 1 se s vysokou mírou spolehlivosti dospěje k závěru, že prvotní výskyt dotčeného škodlivého organismu představoval izolovaný případ a že v příslušném vymezeném území nedošlo k jeho dalšímu rozšíření;
v co nejkratší možné době před zrušením vymezení, jak je to prakticky možné, byly ve vymezeném území provedeny úřední testy s přihlédnutím k publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 95 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.
KAPITOLA IV
ERADIKAČNÍ OPATŘENÍ
Článek 7
Odstranění rostlin
Dotčený členský stát ze zamořené zóny okamžitě odstraní:
rostliny, o nichž je známo, že jsou napadeny dotčeným škodlivým organismem;
rostliny vykazující příznaky možného napadení uvedeným škodlivým organismem nebo u nichž existuje podezření na napadení uvedeným škodlivým organismem;
rostliny patřící ke stejnému druhu jako napadená rostlina bez ohledu na jejich zdravotní stav;
rostliny jiných druhů než napadená rostlina, u nichž bylo v jiných částech vymezeného území zjištěno napadení;
dotčené rostliny, kromě rostlin uvedených v písmenech c) a d), které nebyly okamžitě podrobeny vzorkování a molekulárnímu testování.
Dotčené rostliny uvedené v prvním pododstavci písm. e), které byly testovány na přítomnost dotčeného škodlivého organismu s negativním výsledkem, nemusí být odstraněny.
Odchylně od písmene e) mohou členské státy na základě výsledků vzorkování a testování provedených v souladu s písmenem e) a průzkumů podle článku 10 rozhodnout, že neprovedou okamžitě vzorkování a testování dotčených rostlin, u nichž nebylo v posledních dvou letech v uvedeném vymezeném území zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem. Uvedené rostliny však podléhají každoročním průzkumům prováděným v souladu s článkem 10.
►M5 Odchylně od odst. 1 písm. b), c) a d) mohou členské státy rozhodnout, že neodstraní jednotlivé dotčené rostliny úředně prohlášené za rostliny historické hodnoty nebo stromy se zvláštní sociální, kulturní nebo environmentální hodnotou, jejichž pokácení by mělo nepřijatelný dopad nebo které podléhají zvláštním vnitrostátním předpisům nebo předpisům Unie na jejich ochranu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: ◄
tyto dotčené rostliny jsou podrobeny každoroční prohlídce, vzorkování a testování pomocí jednoho z molekulárních testů uvedených v příloze IV a potvrdí se, že nejsou napadeny dotčeným škodlivým organismem;
jednotlivé dotčené rostliny nebo dotčená oblast jsou podrobeny vhodným fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích. Uvedená ošetření mohou zahrnovat chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám.
Článek 8
Opatření proti přenašečům dotčeného škodlivého organismu
Dotčený členský stát:
v zemědělských oblastech, v zamořené zóně a nárazníkové zóně uplatní zemědělské postupy k ochraně proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích, a to v nejvhodnějším termínu v roce, bez ohledu na to, zda byly dotčené rostliny odstraněny;
v jiných než zemědělských oblastech, alespoň v zamořených zónách, uplatní opatření k ochraně proti populaci přenašečů dotčeného škodlivého organismu ve všech jejich stadiích, a to v nejvhodnějším termínu v roce, bez ohledu na to, zda byly dotčené rostliny odstraněny.
Zemědělské postupy uvedené v prvním pododstavci písm. a) a opatření uvedená v prvním pododstavci písm. b) zahrnují účinná chemická, biologická nebo mechanická ošetření proti přenašečům, je-li to vhodné s ohledem na místní podmínky.
Článek 9
Zničení rostlin
Článek 10
Každoroční sledování vymezeného území
V celém vymezeném území sleduje dotčený členský stát v nejvhodnějších termínech výskyt dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím každoročních průzkumů v souladu s čl. 2 odst. 5 a 6 a s přihlédnutím k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa.
V zamořených zónách dotčený členský stát provede vzorkování a testování hostitelských rostlin, včetně dotčených rostlin, které nebyly odstraněny podle čl. 7 odst. 1. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 0,5 %.
V nárazníkových zónách dotčený členský stát provede vzorkování a testování hostitelských rostlin a dalších rostlin, které vykazují příznaky možného napadení uvedeným škodlivým organismem nebo u nich existuje podezření na napadení uvedeným škodlivým organismem. Za tímto účelem a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 % s přihlédnutím k tomu, že prvních 400 m okolo zamořených zón představuje vyšší riziko.
Dotčený členský stát rovněž sleduje výskyt dotčeného škodlivého organismu u přenašečů, kteří se nacházejí ve vymezeném území, s cílem určit riziko dalšího šíření, jež představují přenašeči, a vyhodnotit účinnost fytosanitárních ochranných opatření uplatněných v souladu s článkem 8.
Článek 11
Další vhodná opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu
KAPITOLA V
IZOLAČNÍ OPATŘENÍ
Článek 12
Obecná ustanovení
Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že v zamořené zóně uvedené v příloze III namísto eradikačních opatření uplatní izolační opatření uvedená v článcích 13 až 17.
Článek 13
Odstranění rostlin v zamořené zóně uvedené v příloze III
Uvedené odstranění se provede okamžitě po úředním zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo, pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn mimo letové období přenašeče, se uvedené odstranění provede před příštím letovým obdobím přenašeče. Přijmou se veškerá nezbytná opatření k zabránění rozšíření dotčeného škodlivého organismu a jeho přenašečů během odstraňování i po něm.
Článek 14
Opatření proti přenašečům dotčeného škodlivého organismu v zamořených zónách uvedených v příloze III
Článek 15
Každoroční sledování zamořených zón uvedených v příloze III
Dotčený členský stát alespoň v částech zamořené zóny uvedené v odstavci 2 v okruhu 50 m okolo rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem, okamžitě provede vzorkování a testování těchto rostlin:
všech dotčených rostlin, které patří k druhům dotčených rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení v tomtéž vymezeném území, a
všech dalších rostlin, které vykazují příznaky možného napadení uvedeným škodlivým organismem nebo u nichž existuje podezření na napadení uvedeným škodlivým organismem.
Dotčený členský stát sleduje v nejvhodnějších termínech výskyt dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím každoročních průzkumů s přihlédnutím k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa. Uvedené sledování se provádí alespoň v těchto částech zamořené zóny uvedené v příloze III:
v oblasti, která měří nejméně 2 km od hranice zamořené zóny s nárazníkovou zónou;
v blízkosti stanovišť rostlin zvláštní kulturní a společenské hodnoty, která se nacházejí mimo oblast uvedenou v písmenu a) a určenou odpovídajícím způsobem členským státem.
V uvedených částech zamořené zóny provede dotčený členský stát vzorkování a testování druhů hostitelských rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení ve vymezeném území v souladu s čl. 2 odst. 6. Za tímto účelem s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa musí koncepce průzkumů a systém vzorkování umožnit přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 0,7 %. Provede také vzorkování a testování populace přenašeče na výskyt dotčeného škodlivého organismu.
Článek 16
Zničení rostlin
Článek 17
Další vhodná opatření k izolaci dotčeného škodlivého organismu
Dotčený členský stát přijme opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat izolaci, zejména opatření související s adekvátním zničením všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení nebo s dostupností jejich lokality, veřejným či soukromým vlastnictvím nebo osobou či subjektem, které jsou za ně odpovědné.
KAPITOLA VI
VÝSADBA DOTČENÝCH ROSTLIN V ZAMOŘENÝCH ZÓNÁCH
Článek 18
Povolení výsadby dotčených rostlin v zamořených zónách
Výsadba dotčených rostlin v zamořených zónách může být dotčeným členským státem povolena pouze v jednom z těchto případů:
uvedené dotčené rostliny jsou pěstovány na stanovištích produkce, která jsou chráněná proti hmyzu a prostá dotčeného škodlivého organismu a jeho přenašečů;
uvedené dotčené rostliny jsou vysazeny nebo naroubovány v zamořených zónách uvedených v příloze III, avšak mimo oblast uvedenou v čl. 15 odst. 2 písm. a), a patří pokud možno k odrůdám hodnoceným jako odolné či tolerantní vůči dotčenému škodlivému organismu, nebo patří k týmž druhům rostlin, které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu na základě průzkumných činností prováděných v zamořené zóně nejméně v posledních dvou letech;
uvedené dotčené rostliny patří k týmž druhům rostlin, které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu na základě průzkumných činností prováděných nejméně v posledních dvou letech v souladu s článkem 10 a které byly znovu vysazeny v zamořených zónách stanovených za účelem eradikace;
dotčené rostliny, kromě rostlin uvedených v písmenu b), mohou být vysazeny pro vědecké účely za předpokladu, že jsou vysazeny mimo oblasti uvedené v čl. 15 odst. 2 prvním pododstavci písm. a).
KAPITOLA VII
PŘEMÍSŤOVÁNÍ DOTČENÝCH ROSTLIN V RÁMCI UNIE
Článek 19
Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány na schválených stanovištích produkce nacházejících se ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón
Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány na stanovišti produkce nacházejícím se ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
dotčené rostliny byly pěstovány po celý produkční cyklus na stanovišti, které bylo schváleno v souladu s článkem 24, nebo se na takovém stanovišti vyskytovaly alespoň po dobu jednoho roku;
po celou dobu pěstování dotčených rostlin nebyl na daném stanovišti zjištěn výskyt dotčeného škodlivého organismu ani jeho přenašečů;
dotčené rostliny jsou ve vhodných termínech v roce podrobovány fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstaly prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují podle potřeby účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;
dotčené rostliny se přes vymezené území nebo v rámci tohoto území přepravují v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nemůže dojít k napadení dotčeným škodlivým organismem nebo některým z jeho přenašečů;
v co nejkratší době před termínem přemístění byly dotčené rostliny podrobeny molekulárnímu testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu na základě testu uvedeného v příloze IV za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.
Článek 20
Přemísťování dotčených rostlin, u nichž nebylo nikdy zjištěno napadení ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón
Přemísťování dotčených rostlin, u nichž nebylo ve vymezeném území nikdy zjištěno napadení, z tohoto vymezeného území a z příslušné zamořené zóny do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
dotčené rostliny byly pěstovány na stanovišti, které patří profesionálnímu provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;
dotčené rostliny patří k druhům rostlin, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezeném území a během tří let od stanovení vymezeného území byly podrobeny průzkumným činnostem uvedeným v článcích 10 a 15 a nikdy u nich nebylo zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem;
druhy dotčených rostlin uvedené v písmenu b) jsou zveřejněny v databázi Komise pro hostitelské rostliny, o nichž není známo, že by byly v uvedeném dotčeném vymezeném území napadeny;
dotčené rostliny jsou ve vhodných termínech v roce podrobovány fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstaly prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují podle potřeby účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;
v co nejkratší době před termínem přemístění, jak je to prakticky možné, byly partie dotčených rostlin podrobeny prohlídce a molekulárnímu testování příslušným orgánem za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 95 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;
v co nejkratší době před termínem přemístění, jak je to prakticky možné, byly partie dotčených rostlin podrobeny fytosanitárním ošetřením proti všem přenašečům dotčeného škodlivého organismu.
Článek 21
Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány po celý produkční cyklus in vitro ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón
Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány po celý produkční cyklus in vitro ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
dotčené rostliny byly po celý produkční cyklus pěstovány na stanovišti, které bylo schváleno v souladu s článkem 24;
dotčené rostliny byly pěstovány v průhledném kontejneru ve sterilních podmínkách a splňují jednu z těchto podmínek:
byly vypěstovány ze semen;
byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které se nacházely po celý svůj životní cyklus v oblasti území Unie prosté dotčeného škodlivého organismu a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu;
byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které byly pěstovány na stanovišti splňujícím podmínky stanovené v článku 19 a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 95 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;
dotčené rostliny se přes vymezená území nebo v rámci těchto území přepravují ve sterilních podmínkách v kontejneru, který vylučuje možnost napadení dotčeným škodlivým organismem prostřednictvím jeho přenašečů.
Článek 22
Přemísťování dormantních rostlin rodu Vitis , které byly pěstovány po část svého životního cyklu ve vymezeném území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón
Přemísťování dormantních rostlin rodu Vitis určených k pěstování, kromě osiva, které byly pěstovány po část svého životního cyklu ve vymezeném území a jsou uvedeny na seznamu dotčených rostlin pro toto vymezené území, z tohoto vymezeného území a z příslušných zamořených zón do nárazníkových zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
rostliny byly pěstovány na stanovišti, které patří provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;
v co nejkratší době před termínem přemístění, jak je to prakticky možné, byly rostliny podrobeny vhodnému tepelnému ošetření (termoterapii) v zařízení, které za tímto účelem schválil a nad kterým vykonává dohled příslušný orgán, přičemž dormantní rostliny se ponoří po dobu 45 minut do vody ohřáté na 50 °C.
Článek 23
Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány po část svého životního cyklu ve vymezeném území, v rámci zamořených zón, v rámci nárazníkových zón a z nárazníkových zón do jejich příslušných zamořených zón
Přemísťování dotčených rostlin, které byly pěstovány alespoň po část svého životního cyklu ve vymezeném území, v rámci zamořených zón, v rámci nárazníkových zón a z nárazníkových zón do jejich příslušných zamořených zón může být povoleno, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
dotčené rostliny byly pěstovány na stanovišti, které patří provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031 a které v případě zamořené zóny splňuje požadavky článku 18;
uvedené stanoviště je podrobeno každoročnímu vzorkování a testování příslušným orgánem na výskyt dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa;
výsledky každoroční prohlídky a testování reprezentativního vzorku potvrdí, že se zde dotčený škodlivý organismus nevyskytuje;
dotčené rostliny jsou ve vhodných termínech v roce podrobovány fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstaly prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují podle potřeby účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;
profesionální provozovatelé požádají osobu, která uvedené rostliny obdrží, aby podepsala prohlášení o tom, že uvedené rostliny nebudou z těchto zón přemísťovány.
Článek 24
Schvalování stanovišť produkce
Příslušný orgán může schválit stanoviště produkce pro účely článků 19 a 21, pouze pokud splňuje všechny tyto podmínky:
je registrováno v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;
jedná se o stanoviště, které je fyzicky chráněno proti dotčenému škodlivému organismu a jeho přenašečům;
je každoročně podrobováno alespoň dvěma prohlídkám příslušným orgánem v nejvhodnějším termínu, přičemž poslední prohlídka zahrnuje vzorkování a testování uskutečněné co nejblíže době přemístění.
Tento seznam předá okamžitě po jeho sestavení nebo aktualizaci Komisi a ostatním členským státům.
Článek 25
Přemísťování dotčených rostlin, které nebyly nikdy pěstovány ve vymezeném území, v rámci Unie
Dotčené rostliny, které nebyly nikdy pěstovány ve vymezeném území, smí být přemísťovány v rámci Unie, pouze pokud byly pěstovány na stanovišti, které splňuje tyto podmínky:
patří profesionálnímu provozovateli registrovanému v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031 a je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem;
je podrobeno v závislosti na míře rizika vzorkování a testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu, přičemž se použije test uvedený v příloze IV a přihlédne se k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa.
Odchylně od odstavce 1 rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb mohou být poprvé přemísťovány v rámci Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem;
uvedené stanoviště je podrobeno vzorkování a testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu, přičemž se přihlédne k informacím uvedeným v publikaci úřadu Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa a použije se systém vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.
Článek 26
Přemísťování prvotních matečných rostlin nebo prvotního materiálu, které byly pěstovány mimo vymezené území, v rámci Unie
Prvotní matečné rostliny definované v čl. 1 bodě 3 prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ( 3 ) nebo prvotní materiál definovaný v čl. 2 bodě 5 směrnice Rady 2008/90/ES ( 4 ), které náleží k druhům Juglans regia L., Olea europaea L., Prunus amygdalus Batsch, P. amygdalus x P. persica, P. armeniaca L., P. avium (L.) L., P. cerasus L., P. domestica L., P. domestica x P. salicina, P. dulcis (Mill.) D.A. Webb, P. persica (L.) Batsch a P. salicina Lindley a které byly pěstovány mimo vymezené území a alespoň část svého životního cyklu se nacházely mimo zařízení chráněná proti hmyzu, mohou být v rámci Unie přemísťovány, pouze pokud jsou doprovázeny rostlinolékařským pasem a byly splněny tyto podmínky:
byly certifikovány v souladu s článkem 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/925 ( 5 );
v co nejkratší lhůtě před přemístěním byly podrobeny vizuální prohlídce, vzorkování a molekulárnímu testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu provedeným v souladu s mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření.
Článek 27
Rostlinolékařské pasy
Rostliny uvedené v článcích 19 až 26 mohou být přemísťovány v rámci Unie, pouze pokud jsou doprovázeny rostlinolékařským pasem, při splnění požadavků článků 78 až 95 nařízení (EU) 2016/2031.
V případě dotčených rostlin uvedených v článku 23 se použijí tyto doplňkové podmínky:
pokud jsou přemísťovány pouze v rámci zamořených zón, musí být vedle kódu vysledovatelnosti uvedeného v příloze VII části A odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/2031 uvedeno „Zamořená zóna – XYLEFA“;
pokud jsou přemísťovány v rámci nárazníkové zóny nebo z nárazníkové zóny do zamořené zóny, musí být vedle kódu vysledovatelnosti uvedeného v příloze VII části A odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/2031 uvedeno „Nárazníková zóna – XYLEFA“.
KAPITOLA VIII
DOVOZ HOSTITELSKÝCH ROSTLIN DO UNIE
Článek 28
Dovoz hostitelských rostlin pocházejících ze třetí země, v níž není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, do Unie
Hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, v níž není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně sdělila Komisi, že na základě prohlídky, vzorkování a molekulárního testování provedených příslušným orgánem za použití testu uvedeného v příloze IV a v souladu s referenčním standardem ISPM č. 4 ( 6 ) výskyt dotčeného škodlivého organismu v zemi není znám, a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa umožňuje koncepce průzkumů a použitý systém vzorkování s dostatečnou mírou spolehlivosti určit nízkou míru výskytu dotčeného škodlivého organismu;
hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je v kolonce „Dodatkové prohlášení“ uvedeno, že dotčený škodlivý organismus se v dané zemi nevyskytuje;
hostitelské rostliny byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem, a v závislosti na míře rizika včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu;
rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce úředním orgánem, včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu, za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;
při dovozu do Unie byly hostitelské rostliny zkontrolovány příslušným orgánem v souladu s článkem 33 a výskyt dotčeného škodlivého organismu nebyl zjištěn.
Článek 29
Dovoz hostitelských rostlin pocházejících z oblasti prosté škodlivého organismu v zamořené zemi do Unie
Hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, v níž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
hostitelské rostliny pocházejí z oblasti, která byla prohlášena za prostou dotčeného škodlivého organismu dotčenou státní organizací ochrany rostlin v souladu s referenčním standardem ISPM č. 4 a na základě úředních průzkumů založených na vzorkování a testování za použití testu uvedeného v příloze IV, a s přihlédnutím k publikaci úřadu Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivého organismu Xylella fastidiosa umožňuje koncepce průzkumů a použitý systém vzorkování s dostatečnou mírou spolehlivosti určit nízkou úroveň výskytu dotčeného škodlivého organismu;
státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně oznámila Komisi název uvedené oblasti;
hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, v němž je uvedeno, že se nacházely po celý svůj životní cyklus v oblasti uvedené v písmenu a), s konkrétním odkazem na název uvedené oblasti;
hostitelské rostliny byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce příslušným orgánem, a v závislosti na míře rizika včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu;
rostliny určené k pěstování, kromě osiva, rodu Coffea a druhů Lavandula dentata L., Nerium oleander L., Olea europaea L., Polygala myrtifolia L. a Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb byly pěstovány na stanovišti, které je podrobováno každoroční prohlídce úředním orgánem, včetně vzorkování a testování uvedeného v příloze IV, prováděné na uvedených rostlinách ve vhodných termínech za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu, za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 80 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %;
při dovozu do Unie byly hostitelské rostliny zkontrolovány příslušným orgánem v souladu s článkem 33 a výskyt dotčeného škodlivého organismu nebyl zjištěn.
Článek 30
Dovoz hostitelských rostlin pocházejících ze stanoviště produkce prostého škodlivého organismu v zamořené zemi do Unie
Hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, v níž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
hostitelské rostliny pocházejí ze stanoviště produkce, které státní organizace ochrany rostlin v souladu s článkem 31 schválila jako prosté škodlivého organismu;
státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně oznámila Komisi seznam stanovišť prostých dotčeného škodlivého organismu, včetně jejich polohy v dané zemi;
hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je uvedeno:
v kolonce „Dodatkové prohlášení“, že hostitelské rostliny byly po celý produkční cyklus produkovány na jednom nebo více stanovištích schválených státní organizací ochrany rostlin v souladu s článkem 31 jako prosté škodlivého organismu a že hostitelské rostliny byly přepravovány v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nemůže dojít k napadení dotčeným škodlivým organismem prostřednictvím jeho přenašečů;
název nebo kód stanoviště (stanovišť) produkce prostého (prostých) škodlivého organismu;
při dovozu do Unie byly hostitelské rostliny zkontrolovány příslušným orgánem v souladu s článkem 33 a výskyt dotčeného škodlivého organismu nebyl zjištěn.
Hostitelské rostliny, které pocházejí ze třetí země, v níž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, a které byly po celý produkční cyklus pěstovány in vitro, mohou být dováženy do Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
hostitelské rostliny splňují jednu z těchto podmínek:
byly vypěstovány ze semen;
byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které se nacházely po celý svůj životní cyklus v oblasti prosté dotčeného škodlivého organismu a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu;
byly rozmnoženy ve sterilních podmínkách z matečných rostlin, které byly pěstovány na stanovišti splňujícím podmínky článku 31 a které byly testovány a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu;
hostitelské rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, které státní organizace ochrany rostlin schválila jako prosté škodlivého organismu v souladu s článkem 31;
státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně oznámila Komisi seznam stanovišť prostých škodlivého organismu, včetně jejich polohy v dané zemi;
hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je uvedeno:
v kolonce „Dodatkové prohlášení“, že hostitelské rostliny byly po celý produkční cyklus produkovány in vitro na jednom nebo na více stanovištích schválených státní organizací ochrany rostlin v souladu s článkem 31 jako prosté škodlivého organismu a že hostitelské rostliny byly přepravovány v uzavřených kontejnerech či obalech, aby se zajistilo, že nemůže dojít k napadení dotčeným škodlivým organismem nebo některým z jeho známých přenašečů;
název nebo kód stanoviště (stanovišť) produkce prostého (prostých) škodlivého organismu.
Článek 31
Schvalování stanovišť produkce jakožto prostých škodlivého organismu
Stanoviště produkce může být schváleno jakožto prosté škodlivého organismu, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
stanoviště produkce je prohlášeno státní organizací ochrany rostlin za stanoviště chráněné proti hmyzu a prosté dotčeného škodlivého organismu a jeho přenašečů v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření;
stanoviště produkce je ve vhodných termínech v roce podrobováno fytosanitárním ošetřením proti populaci přenašečů ve všech jejich stadiích, aby zůstalo prosté přenašečů dotčeného škodlivého organismu. Uvedená ošetření zahrnují účinné chemické, biologické nebo mechanické metody s přihlédnutím k místním podmínkám;
stanoviště produkce je každoročně podrobováno alespoň dvěma prohlídkám příslušným orgánem v nejvhodnějším termínu;
v co nejkratší době před termínem přemístění byly hostitelské rostliny pocházející ze stanoviště produkce podrobeny molekulárnímu testování na výskyt dotčeného škodlivého organismu za použití testu uvedeného v příloze IV a za použití systému vzorkování, který umožňuje přinejmenším s 90 % spolehlivostí určit míru výskytu napadených rostlin 1 %.
Pokud příslušné orgány během každoročních prohlídek odhalí výskyt dotčeného škodlivého organismu nebo poškození, které u stanoviště produkce prostého škodlivého organismu ohrožuje podmínky ochrany proti hmyzu, okamžitě schválení daného stanoviště zruší a přemísťování hostitelských rostlin dočasně pozastaví. Okamžitě o nich uvědomí Komisi.
KAPITOLA IX
ÚŘEDNÍ KONTROLY PŘEMÍSŤOVÁNÍ DOTČENÝCH ROSTLIN V RÁMCI UNIE A HOSTITELSKÝCH ROSTLIN DO UNIE
Článek 32
Úřední kontroly přemísťování dotčených rostlin v rámci Unie
Článek 33
Úřední kontroly při dovozu do Unie
KAPITOLA X
KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI
Článek 34
Informační kampaně
KAPITOLA XI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 35
Podávání zpráv o opatřeních členských států
Výsledky průzkumů provedených podle článků 10 a 15 ve vymezených územích se předávají Komisi za použití šablon uvedených v příloze V.
▼M5 —————
Článek 36
Dodržení požadavků
Členské státy v případě potřeby zruší nebo změní opatření, která přijaly za účelem své ochrany proti zavlékání a rozšiřování dotčeného škodlivého organismu, aby uvedená opatření byla v souladu s tímto nařízením. Okamžitě o zrušení nebo změně uvedených opatření uvědomí Komisi.
Článek 37
Zrušení
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/789 se zrušuje.
Článek 38
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 2 odst. 4 druhé věty, čl. 5 odst. 1 písm. c) třetí věty, čl. 28 písm. a) druhé věty a čl. 29 písm. a) druhé věty se však použijí ode dne 1. ledna 2023.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
Seznam rostlin, o nichž je známo, že jsou náchylné k napadení jedním nebo více poddruhy dotčeného škodlivého organismu (‚hostitelské rostliny‘)
PŘÍLOHA II
Seznam rostlin, o nichž je známo, že jsou náchylné k napadení dotčenými poddruhy dotčeného škodlivého organismu (‚dotčené rostliny‘)
Dotčené rostliny náchylné k napadení poddruhem fastidiosa organismu Xylella fastidiosa
Dotčené rostliny náchylné k napadení poddruhem multiplex organismu Xylella fastidiosa
▼M5 —————
Dotčené rostliny náchylné k napadení poddruhem pauca organismu Xylella fastidiosa
PŘÍLOHA III
Zamořené zóny uvedené v čl. 4 odst. 2, v nichž jsou uplatňována izolační opatření stanovená v článcích 13 až 17
ČÁST A
Zamořená zóna v Itálii
Zamořená zóna v Itálii zahrnuje tyto oblasti:
Provincie Lecce
Provincie Brindisi
Obce v provincii Bari:
ČÁST B
Zamořená zóna ve Francii
Zamořená zóna ve Francii zahrnuje tuto oblast:
Region Korsika
ČÁST C
Zamořená zóna ve Španělsku
Zamořená zóna ve Španělsku zahrnuje tuto oblast:
Autonomní oblast Baleárské ostrovy
ČÁST D
Zamořená zóna v Portugalsku
Zamořená zóna v Portugalsku zahrnuje tuto oblast:
Část následujících okrsků v obci Espinho:
Okrsky v obci Gondomar:
Část následujících okrsků v obci Gondomar:
Část následujících okrsků v obci Maia:
Část následujících okrsků v obci Matosinhos:
Okrsky v obci Porto:
Část následujících okrsků v obci Porto:
Okrsky v obci Santa Maria da Feira:
Část následujících okrsků v obci Santa Maria da Feira:
Obec Vila Nova de Gaia:
PŘÍLOHA IV
Testy k identifikaci organismu Xylella fastidiosa a jeho poddruhů
A. Testy ke screeningu a identifikaci výskytu organismu Xylella fastidiosa
Polymerázová řetězová reakce (PCR) v reálném čase podle Harper et al., 2010 (a opravy z roku 2013) ( 7 ).
Izotermální amplifikace zprostředkovaná smyčkou (LAMP) na základě primerů vyvinutých Harper et al., 2010 (a opravy z roku 2013) ( 8 ).
Polymerázová řetězová reakce (PCR) v reálném čase podle Ouyang et al., 2013 ( 9 ).
Konvenční polymerázová řetězová reakce (PCR) podle Minsavage et al., 1994 ( 10 ).
B. Molekulární testy k identifikaci poddruhů organismu Xylella fastidiosa
Multilokusová sekvenční typizace (MLST) podle Yuan et al., 2010, k určení všech poddruhů ( 11 ).
Polymerázová řetězová reakce (PCR) podle Hernandez-Martinez et al., 2006, k určení poddruhů fastidiosa, multiplex a sandyi ( 12 ).
Polymerázová řetězová reakce (PCR) podle Pooler & Hartung, 1995, k určení poddruhu pauca ( 13 ).
Polymerázová řetězová reakce (PCR) v reálném čase podle Dupas et al., 2019, k určení všech poddruhů ( 14 ).
Polymerázová řetězová reakce (PCR) v reálném čase podle Hodgetts et al., 2021, k určení všech poddruhů ( 15 ).
PŘÍLOHA V
Šablony pro oznamování výsledků průzkumů provedených podle článků 10 a 15 ve vymezených územích
ČÁST A
Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů
1. Zeměpisná poloha VÚ |
2. očáteční velikost VÚ (ha) |
3. ktualizovaná velikost VÚ (ha) |
4. řístup (E/I) |
5. óna (např. NZ/ZZ) |
6. tanoviště průzkumů |
7. asové rozvržení |
A. Vymezení průzkumů (vstupní parametry pro RiBESS+) |
B. Vzorkovací úsilí |
C. Výsledky průzkumů |
23. oznámky |
||||||||||||||||||||||||
8. Cílová populace |
9. pidemiologické jednotky |
10 Metoda detekce |
11. zorkovací efektivita |
12. Citlivost metody |
13. Rizikové faktory (činnosti, lokality a oblasti) |
14. Počet prohlédnutých epidemiologických jednotek |
15. očet šetření |
16. Počet vzorků |
17. očet testů |
18. Počet jiných opatření |
19. Výsledky |
20. Ohlašovací číslo nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715 |
21. osažená míra spolehlivosti |
22. ředpokládaná prevalence |
||||||||||||||||||||
Hostitelské druhy |
Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka) |
Jednotky prohlídky |
Popis |
Jednotky |
Vizuální prohlídky |
Testování |
Jiné metody |
Rizikový factor |
Úrovně rizika |
Počet lokalit |
Relativní rizika |
Podíl hostitelské populace |
|
|
Pozitivní |
Negativní |
Neurčené |
Číslo |
Datum |
|||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pokyny k vyplnění šablony
Vysvětlete předpoklady pro koncepci průzkumu. Shrňte a zdůvodněte:
uveďte název zeměpisného území, číslo ohniska nebo jakékoliv informace umožňující identifikaci dotčeného vymezeného území (VÚ) a datum, kdy bylo stanoveno.
uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu a jakékoliv relevantní aktualizace.
uveďte přístup: eradikace (E), izolace (I). Použijte tolik řádků, kolik bude potřeba v závislosti na počtu VÚ a přístupech, jimž jsou tato území podrobena.
uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), použijte samostatné řádky. V příslušném případě uveďte oblast v ZZ, kde byl průzkum proveden (např. posledních 5 km přiléhajících k NZ, okolo školek atd.), v samostatných řádcích.
uveďte stanoviště průzkumů, v případě potřeby použijte více než jeden řádek. Průzkumy provedené ve školkách uvádějte vždy v samostatném řádku. Při použití možnosti ‚jiné‘ uveďte, o co se jedná:
Venkovní prostředí (území produkce): 1.1 pole (orná půda, pastvina); 1.2 sad/vinice; 1.3 školka; 1.4 les.
Venkovní prostředí (jiné): 2.1 soukromé zahrady; 2.2 veřejná prostranství; 2.3 chráněné území; 2.4 volně rostoucí rostliny v územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5 jiné, upřesněte konkrétní případ (např. zahradní centrum atd.).
Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1 skleník; 3.2 soukromé místo, jiné než skleník; 3.3 veřejné místo, jiné než skleník; 3.4 jiné, upřesněte konkrétní případ (např. zahradní centrum).
uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.
uveďte zvolenou cílovou populaci a v souladu s tím seznam hostitelských druhů a zahrnutou oblast. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Odůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech ve sloupci 23 (‚Poznámky‘). Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. ‚Jednotkou prohlídky‘ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, u nichž byla provedena kontrola za účelem identifikace a detekce škodlivých organismů.
uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. ‚Epidemiologickou jednotkou‘ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony NUTS, městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volbu je potřeba odůvodnit ve výchozích předpokladech.
uveďte metody použité během průzkumu včetně počtu činností v každém případě. Uveďte N.D., pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.
uveďte odhad vzorkovací efektivity. ‚Vzorkovací efektivitou‘ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.
‚Citlivostí metody‘ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně odhalí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).
uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.
uveďte údaje o průzkumu. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 ‚Metody detekce‘.
uveďte počet zjištěných pozitivních, negativních nebo neurčených vzorků. ‚Neurčené‘ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek atd.).
uveďte hlášení o ohniscích v roce, kdy byl průzkum proveden. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 21 (‚Poznámky‘).
uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v ISPM č. 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.
uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum.
Část B
Šablona pro oznamování výsledků průzkumů provedených u hmyzích přenašečů organismu Xylella fastidiosa
1. Popis VÚ |
2. Přístup |
3. Zóna |
4.Druhy přenašečů |
5. Vizuální prohlídky |
6.Typ pastí (nebo jiná metoda odchytu přenašečů, např. smýkací sítě atd.) |
7.Počet pastí (nebo jiných metod odchytu) |
8. Četnost kontrol pastí (nebo případně jiné metody) |
9. Časové rozvržení kontrol pastí (nebo případně jiné metody) |
10. Počet odebraných vzorků přenašečů |
11.Počet odchycených přenašečů |
12. Počet analyzovaných přenašečů |
13. Počet analyzovaných vzorků přenašečů |
14. Počet pozitivních vzorků přenašečů |
15. Počet negativních vzorků přenašečů |
16. Počet neurčených vzorků přenašečů |
17. oznámky |
||
Název |
Datum stanovení |
Časové rozvržení |
Počet |
|||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pokyny k vyplnění šablony
uveďte název území, číslo ohniska nebo jakékoliv informace umožňující identifikaci vymezeného území (VÚ) a datum, kdy bylo stanoveno.
uveďte: eradikace (E), izolace (I). Použijte tolik řádků, kolik bude potřeba v závislosti na počtu VÚ a přístupech, jimž jsou tato území podrobena.
uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), použijte samostatné řádky. V příslušném případě uveďte oblast v ZZ, kde byl průzkum proveden (např. posledních 5 km, okolo školek atd.).
uveďte seznam druhů přenašečů škodlivého organismu uvedeného v prvním sloupci, použijte pro každého přenašeče samostatný řádek.
uveďte pouze, je-li to relevantní.
uveďte typ metody odchytu přenašeče. Byla-li pro stejného přenašeče použita více než jedna metoda, uveďte údaje v samostatných řádcích.
uveďte počet pastí nebo jiné metody odchytu, použijte pro každou metodu samostatný řádek.
uveďte, kdy byly pasti nebo metoda odchytu kontrolovány (např. jednou týdně, jednou měsíčně, čtyřikrát ročně atd.).
uveďte měsíce roku, kdy byly pasti kontrolovány.
uveďte počet odebraných vzorků (jeden vzorek může obsahovat několik přenašečů).
uveďte celkový počet odchycených přenašečů. Uveďte pouze počet dotčených přenašečů, nikoliv vedlejší úlovky.
uveďte počet vzorků přenašečů, které byly analyzovány v případě daného škodlivého organismu, pokud se vzorek skládá z více než jednoho přenašeče.
uveďte počet neurčených vzorků, tj. vzorků, které byly analyzovány, ale u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce atd.).“
( 1 ) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněn 15. prosince 2011.
( 2 ) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněn 8. ledna 2014.
( 3 ) Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce (Úř. věst. L 298, 16.10.2014, s. 22).
( 4 ) Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).
( 5 ) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/925 ze dne 29. května 2017, kterým se některým členským státům dočasně povoluje certifikovat prvotní materiál konkrétních druhů ovocných rostlin vyprodukovaný na poli za podmínek nechráněných proti hmyzu a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/167 (Úř. věst. L 140, 31.5.2017, s. 7).
( 6 ) ISPM č. 4 „Požadavky pro stanovení oblastí prostých škodlivých organismů“.
( 7 ) DOI: 10.1094/PHYTO-06-10-0168
( 8 ) DOI: 10.1094/PHYTO-06-10-0168
( 9 ) DOI: 10.1371/journal.pone.0081647
( 10 ) DOI:10.1094/Phyto-84-456
( 11 ) DOI: 10.1094/PHYTO-100-6-0601
( 12 ) DOI: 10.1094/PD-90-1382
( 13 ) DOI: 10.1007/BF00294703
( 14 ) DOI: 10.3389/fpls.2019.01732.
( 15 ) DOI: 10.1111/jam.14903.