(EU) 2020/1148Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1148 ze dne 31. července 2020, kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 252, 4.8.2020, s. 12-23 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 31. července 2020 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 24. srpna 2020 | Nabývá účinnosti: | 24. srpna 2020 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1148 ze dne 31. července 2020, kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí (Úř. věst. L 252 4.8.2020, s. 12) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1470 ze dne 17. července 2023, |
L 181 |
1 |
18.7.2023 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/1720 ze dne 20. června 2024, |
L 1720 |
1 |
21.6.2024 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1148
ze dne 31. července 2020,
kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Toto nařízení stanoví jednotné podmínky pro tvorbu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC) a harmonizovaného indexu spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD).
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
„podílem výdajů“ se rozumí procentní podíl celkových peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, jak jsou stanoveny v příloze;
„váhou dílčího indexu“ se rozumí váha pro kteroukoli z kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP) uvedených v příloze I nařízení (EU) 2016/792, které jsou zahrnuty do HISC;
„celkovým cílovým souborem“ HISC se rozumí všechny transakce zahrnuté v peněžních výdajích na konečnou spotřebu domácností;
„nabízeným produktem“ se rozumí produkt, který je definován svými vlastnostmi, časem a místem nákupu a podmínkami dodání a jehož cena je předmětem zjišťování;
„homogenním produktem“ se rozumí soubor nabízených produktů, mezi kterými nejsou významné rozdíly v kvalitě a pro něž se vypočte průměrná cena;
„jednotlivým produktem“ se rozumí nabízený produkt nebo homogenní produkt;
„cílovým výběrem“ se rozumí soubor jednotlivých produktů, které se týkají transakcí z celkového cílového souboru a jejichž cenové údaje se použijí pro sestavení HISC;
„kvalitativním rozdílem“ se rozumí rozdíl mezi vlastnostmi, časem a místem nákupu nebo podmínkami dodání dvou jednotlivých produktů, pokud to má význam z hlediska spotřebitele;
„zaměňujícím produktem“ se rozumí jednotlivý produkt, který v cílovém výběru nahrazuje jiný jednotlivý produkt;
„kvalitativním očišťováním“ se rozumí postup spočívající ve zvýšení nebo snížení zjištěné ceny zaměňujícího produktu nebo zaměněného produktu o hodnotu kvalitativního rozdílu mezi nimi;
„zjištěnou cenou“ se rozumí spotřebitelská cena za jednotlivý produkt použitá členským státem pro sestavení HISC;
„odhadovanou cenou“ se rozumí cena stanovená na základě vhodného postupu odhadu;
„elementární agregací“ se rozumí nejmenší agregace použitá v indexu Laspeyresova typu;
„elementárním cenovým indexem“ se rozumí index pro elementární agregaci nebo index pro vrstvu v rámci elementární agregace;
„tranzitivitou“ se rozumí vlastnost, při které se index, který porovnává období a) a b) nepřímo prostřednictvím období c), shoduje s indexem, který porovnává období a) a b) přímo;
„časovou reverzibilitou“ se rozumí vlastnost, při které se index srovnávající období a) a b) rovná převrácené hodnotě téhož indexu mezi obdobími b) a a);
„úhradou“ se rozumí částečná nebo úplná platba vládních institucí nebo neziskových institucí sloužících domácnostem za schválené nákupy určitých produktů ze strany domácností podle ustanovení bodů 4.108 až 4.110 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ( 1 ) (dále jen „nařízení o ESA 2010“);
„pobídkou“ se rozumí změna (často dočasná) vlastností jednotlivého produktu způsobená zvýšením množství produktu, bezplatným přiložením dalšího jednotlivého produktu nebo poskytnutím jiných výhod spotřebiteli;
„skutečným pojistným“ se rozumí částky zaplacené v rámci určité pojistné smlouvy uzavřené za účelem získání pojistného krytí během stanoveného období;
„implicitním poplatkem za službu“ se rozumí produkce pojišťoven ve smyslu bodu 16.51 přílohy A nařízení o ESA 2010;
„náhradami z neživotního pojištění“ se rozumí náhrady ve smyslu bodu 4.114 přílohy A nařízení o ESA 2010;
„sezónním produktem“ se rozumí jednotlivý produkt, jejž lze opakovaně ve významném množství zakoupit nebo který je opakovaně ve významném množství kupován pouze po určitou část roku. V závislosti na konkrétním měsíci se u takového produktu jedná buď o sezónní období, nebo mimosezónní období. Sezónní období mohou být v různých letech odlišná;
„typickou cenou“ se rozumí odhadovaná cena sezónního produktu, která není výjimečnou cenou, jakou je např. cena při výprodeji na konci sezóny;
„metodou sezónní imputace“ se rozumí postup, kdy se ceny sezónních produktů prodávaných v mimosezónním období odhadují pomocí kontra-sezónního nebo celosezónního odhadu;
„kontra-sezónním odhadem“ se rozumí postup stanovení odhadované ceny sezónního produktu, při němž platí:
v prvním měsíci mimosezónního období se použije typická cena z předchozího sezónního období;
v následujících měsících mimosezónního období se odhadovaná cena rovná ceně předchozího měsíce upravené o průměrnou změnu zjištěných cen všech sezónních produktů, které jsou pro dané sezónní období ve stejné skupině, třídě či podtřídě ECOICOP nebo ve stejné agregaci na úrovni nižší než podtřída;
„celosezónním odhadem“ se rozumí postup stanovení odhadované ceny sezónního produktu, při němž platí:
v prvním měsíci mimosezónního období se použije typická cena z předchozího sezónního období;
v následujících měsících mimosezónního období se odhadovaná cena rovná ceně předchozího měsíce upravené o průměrnou změnu zjištěných cen všech jednotlivých produktů ve stejné skupině, třídě či podtřídě ECOICOP nebo ve stejné agregaci na úrovni nižší než podtřída;
„metodou sezónních vah“ se rozumí způsob nakládání se sezónními produkty, při němž jsou váhy pro sezónní produkty v mimosezónním období nulové nebo nastavené na nulu;
„tarifem“ se rozumí seznam cen a podmínek týkajících se určitého produktu, který je diferencován podle zakoupeného množství, načasování spotřeby nebo charakteristik kupujících;
„revizí“ se rozumí změna indexů nebo vah zveřejňovaných Komisí (Eurostatem). Za revizi se nepovažuje změna mezi předběžným odhadem a HISC za stejný referenční měsíc;
„předběžnými údaji“ se rozumí indexy nebo váhy, které má členský stát finalizovat v pozdějším měsíci;
„sektorem vládních institucí“ se rozumí ústřední vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení ve smyslu bodů 2.113 až 2.117 přílohy A nařízení o ESA 2010;
„daněmi z produktů“ se rozumí daně, jež se platí z jednotky výrobku nebo služby, které byly vyrobeny nebo jsou předmětem transakce, jak je definováno v bodech 4.16 až 4.20 přílohy A nařízení o ESA 2010;
„jednotlivými daněmi zahrnutými pro účely HISC-SD“ se rozumí jednotlivé daně z produktů, které se týkají spotřeby domácností a jsou zahrnuty v následujících kategoriích vymezených v tabulce 9 („Podrobné členění příjmů z daní a sociálních příspěvků podle typů daní nebo sociálních příspěvků a přijímajícího subsektoru včetně seznamu daní a sociálních příspěvků podle národní klasifikace“) v příloze B nařízení o ESA 2010:
D.211 Daně typu daně z přidané hodnoty (DPH);
D.2122e Daně ze specifických služeb;
D.214a Spotřební cla a spotřební daně (kromě těch, které jsou zahrnuty do daní z dovozu a dovozních cel);
D.214d Poplatky při registraci aut;
D.214e Poplatky ze zábavních činností;
D.214 g Daně z pojistného;
D.214h Jiné daně ze specifických služeb;
D.214 l Ostatní daně z produktů jinde nezařazené;
„faktorem posunu úrovně“ se rozumí faktor určený poměrem mezi změnami cen získanými pomocí současných a nových metod tvorby, přičemž se měří změna cen z kalendářního roku vůči cenovému referenčnímu období:
Řetězený index v prosinci roku
s použitím současné metody tvorby se označuje jako
. Roční průměr tohoto indexu v kalendářním roce y před běžným rokem t se označuje jako ChI
y
. Podobně se řetězené indexy s použitím nové metody tvorby označují jako ChI
New
. Indexy ChI a ChI
New
mohou mít odlišná indexní referenční období;
, příslušným faktorem posunu úrovně od prvního měsíce, ve kterém byla nová metoda tvorby zavedena, až do konce kalendářního roku.
KAPITOLA 2
HARMONIZOVANÝ INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN A HARMONIZOVANÝ INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN PŘI STÁLÝCH DAŇOVÝCH SAZBÁCH
Článek 3
Váhy
Členské státy odvodí dílčí index a váhy elementárních agregací použitých v indexu za rok t takto:
do 31. prosince 2022 se ke zjištění podílů výdajů za podtřídy a jejich rozdělení na jednotlivé elementární agregace podtřídy použijí údaje z národních účtů za rok t–2 a veškeré dostupné a relevantní informace z šetření rodinných účtů a jiných zdrojů údajů. Od 1. ledna 2023 se ke zjištění podílů výdajů za podtřídy a jejich rozdělení na jednotlivé elementární agregace podtřídy použijí údaje z národních účtů za rok t–2, které lze doplnit údaji z posledního šetření rodinných účtů a z jiných zdrojů;
podíly výdajů za rok t–2 se přezkoumají a aktualizují tak, aby byly reprezentativní pro rok t–1;
podíly výdajů za elementární agregace se upraví o příslušnou změnu cen mezi rokem t–1 a prosincem roku t–1.
Článek 4
Výběr vzorků a reprezentativnost
Článek 5
Zacházení s cenami
Článek 6
Slevy a pobídky
Členské státy zohlední slevy, které splňují tyto podmínky:
lze je přiřadit k jednotlivému produktu a
lze na ně uplatnit nárok v době nákupu.
Je-li to možné, zohlední se slevy, které jsou dostupné pouze pro omezenou skupinu spotřebitelů.
Článek 7
Poplatky za služby v poměru k cenám transakcí
Článek 8
Zjišťování cen
Článek 9
Odhad cen
Článek 10
Záměny
Článek 11
Kvalitativní očišťování
Článek 12
Elementární cenové indexy
Ceny jednotlivých produktů se agregují za účelem získání elementárních cenových indexů pomocí jedné z těchto možností:
indexový vzorec, který zajišťuje tranzitivitu. Při použití tranzitivního vzorce indexu se neprovádí revize cenového indexu předchozích období; nebo
indexový vzorec, který zajišťuje časovou reverzibilitu a srovnává ceny jednotlivých produktů v běžném období s cenami těchto produktů v základním období. Základní období se nesmí často měnit, pokud taková změna vede k závažnému porušení zásady tranzitivity.
Článek 13
Začlenění dílčích indexů po indexním referenčním období
Každý dílčí index, který je začleněn do HISC po indexním referenčním období, se váže k prosinci určitého roku a používá se od ledna následujícího roku.
Článek 14
Sezónní produkty
V případě, že jsou do výběru v rámci elementární agregace zařazeny sezónní produkty, použijí členské státy pro sestavení cenového indexu pro tuto agregaci metodu sezónní imputace nebo metodu sezónních vah.
Článek 15
Členění předběžného odhadu
Členské státy, jejichž měnou je euro, předají Komisi (Eurostatu) předběžné odhady ke všem dílčím indexům ve svém HISC.
Článek 16
Finalizace předběžných údajů
V případě, že členský stát předá dílčí indexy nebo jejich váhy jako předběžné, musí je finalizovat při předání údajů za následující měsíc.
Článek 17
Revize z důvodu chyb
Článek 18
Ostatní revize
Článek 19
Zveřejnění revizí
S výjimkou revizí podle článku 16 se revize celkového HISC zveřejní, včetně vysvětlivek, na internetových stránkách vnitrostátního subjektu odpovědného za sestavování HISC.
Článek 20
Revize vah dílčích indexů
Aniž jsou dotčeny články 16 a 17, váhy dílčích indexů se nerevidují.
Článek 21
Harmonizovaný index spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách
Změny daňových sazeb se promítnou do HISC-SD:
v měsíci, v němž je nová sazba uplatněna na jednotlivý produkt a zahrnuta do zjištěné ceny, nebo
v prvním celém měsíci, pro který nová sazba platí. Změny sazeb, které vstoupí v platnost prvního dne měsíce, se promítnou do HISC-SD již pro daný měsíc. Změny sazeb, které vstoupí v platnost k pozdějšímu dni měsíce, se promítnou do HISC-SD až pro následující měsíc.
Článek 22
Použití úprav posunu úrovně
KAPITOLA 4
STANDARDY A LHŮTY PRO VÝMĚNU ÚDAJŮ A METADAT
Článek 26
Standardy pro výměnu údajů a metadat
KAPITOLA 5
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 28
Zrušení
Nařízení (ES) č. 1749/96, (ES) č. 2214/96, (ES) č. 1687/98, (ES) č. 2646/98, (ES) č. 1617/1999, (ES) č. 2166/1999, (ES) č. 2601/2000, (ES) č. 2602/2000, (ES) č. 1920/2001, (ES) č. 1921/2001, (ES) č. 1708/2005, (ES) č. 701/2006, (ES) č. 330/2009, (EU) č. 1114/2010 a (EU) č. 93/2013 se zrušují.
Článek 29
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
Peněžní výdaje na konečnou spotřebu domácností
1. Peněžní výdaje na konečnou spotřebu domácností jsou definovány v čl. 2 bodě 20 nařízení (EU) 2016/792.
2. Při přesnějším stanovení kvality vah se do peněžních výdajů na konečnou spotřebu zahrnou následující příklady výdajů na konečnou spotřebu domácností, jak jsou stanoveny v těchto písmenech bodu 3.95 přílohy A nařízení o ESA 2010:
Peněžní výdaje na konečnou spotřebu zahrnují rovněž příspěvky na bydlení, které spadají pod kód D.632 vymezený v bodě 4.109 přílohy A nařízení o ESA 2010.
3. Do peněžních výdajů na konečnou spotřebu se nezahrnou následující příklady výdajů na konečnou spotřebu domácností, jak jsou stanoveny v těchto písmenech bodu 3.95 přílohy A nařízení o ESA 2010:
Do peněžních výdajů na konečnou spotřebu se nezahrnou ani následující příklady, které nejsou součástí výdajů na konečnou spotřebu domácností:
4. Peněžními transakcemi jsou takové transakce, při nichž zúčastněné jednotky poukazují nebo přijímají platby nebo vstupují do závazků nebo získávají aktiva vyjádřená v měnových jednotkách. Transakce, které nezahrnují výměnu za peníze ani aktiva či závazky vyjádřené v měnových jednotkách, jsou nepeněžními transakcemi.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).