(EU) 2019/943Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Text s významem pro EHP.)

Publikováno:	Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54-124	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	5. června 2019	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	4. července 2019	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2020
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 16. července 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 158 14.6.2019, s. 54)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022,	L 152	45	3.6.2022
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1747 ze dne 13. června 2024,	L 1747	1	26.6.2024

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/943

ze dne 5. června 2019

o vnitřním trhu s elektřinou

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Cílem tohoto nařízení je:

▼M2

vymezit základ pro efektivní dosažení cílů energetické unie a cílů směřujících k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a zejména rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, umožněním působení tržních signálů ke zvýšení efektivity, podílu obnovitelné energie, bezpečnosti dodávek, flexibility, integrace systému prostřednictvím více nosičů energie, udržitelnosti, dekarbonizace a inovací;

stanovit základní zásady pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a odběratelům elektřiny, umožní rozvoj dlouhodobých trhů s elektřinou, aby se poskytovatelé a spotřebitelé mohli zajistit nebo chránit před rizikem budoucí volatility cen elektřiny, posílí postavení a ochranu spotřebitelů, zajistí konkurenceschopnost na globálním trhu, zvýší bezpečnost dodávek a flexibilitu prostřednictvím odezvy strany poptávky, ukládání energie a dalších řešení v rámci nefosilní flexibility, zajistí energetickou účinnost, usnadní agregaci distribuované poptávky a nabídky a umožní tržní a odvětvovou integraci, jakož i tržní úhradu za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů;

▼B

stanovit spravedlivá pravidla pro přeshraniční obchod s elektřinou, a tím posílit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou, s přihlédnutím ke zvláštnostem vnitrostátních a regionálních trhů, včetně vytvoření kompenzačního mechanismu pro přeshraniční toky elektřiny a stanovení harmonizovaných zásad pro poplatky za přeshraniční přenos a pro přidělování dostupných kapacit propojení mezi vnitrostátními přenosovými soustavami;

usnadnit vytvoření dobře fungujícího a transparentního velkoobchodního trhu přispívajícího k vysoké úrovni bezpečnosti dodávek elektřiny a stanovit mechanismy pro harmonizaci pravidel pro přeshraniční obchod s elektřinou;

▼M2

podporovat dlouhodobé investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů, flexibility a sítí s cílem umožnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu spotřebitelům, aby jejich účty za energii byly v přijatelné výši a méně závislé na kolísání krátkodobých tržních cen elektřiny, zejména na cenách fosilních paliv;

stanovit rámec pro přijetí opatření s cílem řešit krize cen elektřiny;

▼B

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„propojovacím vedením“ přenosové vedení, které překračuje nebo překlenuje hranici mezi členskými státy, a které propojuje vnitrostátní přenosové soustavy členských států;

„regulačním orgánem“ regulační orgán určený každým členským státem podle čl. 57 odst. 1 směrnice (EU) 2019/944;

„přeshraničním tokem“ fyzikální tok elektřiny přenosovou sítí členského státu, který je výsledkem dopadu činnosti výrobců, zákazníků nebo obou mimo tento členský stát na jeho přenosovou síť;

„přetížením“ situace, v níž nelze vyhovět všem obchodním požadavkům účastníků trhu mezi síťovými oblastmi, jelikož by to vedlo ke značnému ovlivnění fyzikálních toků na prvcích sítě, které tyto toky nedokáží pojmout;

„novým propojovacím vedením“ propojovací vedení nedokončené ke dni 4. srpna 2003;

„strukturálním přetížením“ přetížení v přenosové soustavě, které lze jednoznačně vymezit, je předvídatelné, je v čase geograficky neměnné a často se za běžných podmínek elektrizační soustavy opakuje;

„organizátorem trhu“ subjekt, který poskytuje službu, jíž se nabídky prodeje elektřiny přiřazují k poptávkám nákupu elektřiny;

„nominovaným organizátorem trhu s elektřinou“ organizátor trhu, který byl určen příslušným orgánem, aby vykonával úkoly spojené s jednotným propojením denních nebo vnitrodenních trhů;

„hodnotou nepokrytého zatížení“ odhad maximální ceny elektřiny v EUR/MWh, kterou jsou zákazníci ochotni zaplatit, aby předešli výpadku elektřiny;

10)

„zajišťováním výkonové rovnováhy“ veškerá opatření a postupy ve všech časových osách, jimiž provozovatelé přenosových soustav průběžně zajišťují zachování frekvence soustavy v rámci předem stanoveného rozsahu stability a dodržení objemu záloh potřebného s ohledem na požadovanou kvalitu;

11)

„regulační energií“ energie používaná provozovateli přenosových soustav k zajišťování výkonové rovnováhy;

12)

„poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy“ účastník trhu poskytující provozovatelům přenosových soustav regulační energii nebo regulační zálohu nebo obojí;

13)

„regulační zálohou“ objem záloh, k jejichž udržování se zavázal poskytovatel služeb výkonové rovnováhy a ze kterých se poskytovatel služeb výkonové rovnováhy zavázal po dobu trvání smlouvy podávat provozovateli přenosové soustav nabídky na odpovídající objem regulační energie;

14)

„subjektem zúčtování“ účastník trhu s elektřinou, který nese odpovědnost za své odchylky, nebo jeho zvolený zástupce;

15)

„intervalem zúčtování odchylek“ časový úsek, za který se vypočítávají odchylky subjektů zúčtování;

16)

„zúčtovací cenou odchylky“ cena, ať již kladná, nulová, nebo záporná, za odchylku v každém směru za každý interval zúčtování odchylek;

17)

„oblastí zúčtovací ceny odchylky“ oblast pro výpočet zúčtovací ceny odchylky;

18)

„postupem předběžné kvalifikace“ proces ověření souladu poskytovatele regulačních záloh s požadavky stanovenými provozovateli přenosových soustav;

19)

„rezervovanými zálohami“ objem záloh pro automatickou regulaci frekvence, záloh pro obnovení frekvence nebo záloh pro náhradu, které musí mít provozovatel přenosové soustavy k dispozici;

20)

„přednostním nasazením“ v případě modelu vlastního řízení nasazení elektráren na základě jiných kritérií, než je ekonomické pořadí jimi podaných nabídek, a v případě modelu centrálního řízení nasazení elektráren na základě jiných kritérií, než jsou ekonomické pořadí jimi podaných nabídek a síťová omezení, při nichž se upřednostňují konkrétní výrobní technologie;

21)

„regionem pro výpočet kapacity“ zeměpisná oblast, ve které se použije koordinovaný výpočet kapacity;

▼M2

22)

„kapacitním mechanismem“ opatření pro zajištění dosažení nezbytné úrovně zdrojové přiměřenosti odměněním zdrojů za jejich dostupnost, jiné než opatření týkající se podpůrných služeb nebo řízení přetížení;

▼B

23)

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba splňující kritéria stanovená v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ( 1 );

24)

„demonstračním projektem“ projekt, který prokazuje, že určitá technologie je v Unii první svého druhu a představuje významnou inovaci, která daleko překračuje hranice současného stavu technologie;

25)

„účastníkem trhu“ fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje, prodává nebo vyrábí elektřinu, vykonává služby agregace nebo je provozovatelem odezvy strany poptávky nebo provozovatelem ukládání energie, včetně vydávání příkazů k obchodování, na jednom či více trzích s elektřinou, včetně trhů s regulační energií;

26)

„redispečinkem“ opatření, včetně omezování zdrojů, aktivované jedním nebo více provozovateli přenosových soustav nebo provozovateli distribučních soustav změnou výroby nebo struktury zatížení nebo obou, tak aby se změnily fyzikální toky v elektrizační soustavě a uvolnilo se přetížení nebo jinak zajistila bezpečnost soustavy;

27)

„protiobchodem“ výměna energie mezi dvěma nabídkovými zónami z podnětu provozovatelů soustav za účelem uvolnění fyzického přetížení;

28)

„výrobnou elektřiny“ zařízení, které přeměňuje primární energii na energii elektrickou a sestává z jednoho nebo více výrobních modulů připojených k síti;

29)

„modelem centrálního řízení“ model plánování a nasazování, kde plány výroby a plány spotřeby, jakož i nasazování výroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení, pokud je u nich možné provádět změny v nasazování, jsou určovány provozovatelem přenosové soustavy v rámci integrovaného procesu plánování;

30)

„modelem vlastního řízení“ model plánování a nasazování, kde plány výroby a plány spotřeby, jakož i nasazování výroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení určují subjekty pro plánování těchto výroben a zařízení;

31)

„standardním produktem výkonové rovnováhy“ harmonizovaný produkt výkonové rovnováhy definovaný všemi provozovateli přenosové soustavy za účelem výměny služeb výkonové rovnováhy;

32)

„specifickým produktem výkonové rovnováhy“ produkt výkonové rovnováhy jiný než standardní produkt výkonové rovnováhy;

33)

„pověřeným provozovatelem“ subjekt, na něhož provozovatel přenosové soustavy nebo nominovaný organizátor trhu s elektřinou přenesl zvláštní úkoly nebo povinnosti, jimiž byl sám pověřen podle tohoto nařízení či jiných právních aktů Unie, nebo jehož těmito zvláštními úkoly nebo povinnostmi pověřil členský stát či regulační orgán;

34)

„zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/944;

35)

„konečným zákazníkem“ konečný zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice (EU) 2019/944;

36)

„velkoobchodním zákazníkem“ velkoobchodní zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2019/944;

37)

„zákazníkem v domácnosti“ zákazník v domácnosti ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2019/944;

38)

„malým podnikem“ malý podnik ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice (EU) 2019/944;

39)

„aktivním zákazníkem“ aktivní zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice (EU) 2019/944;

40)

„trhy s elektřinou“ trhy s elektřinou ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2019/944;

41)

„dodávkou“ dodávka ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice (EU) 2019/944;

42)

„smlouvou na dodávky elektřiny“ smlouva na dodávky elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice (EU) 2019/944;

43)

„agregací“ agregace ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice (EU) 2019/944;

44)

„odezvou strany poptávky“ odezva strany poptávky ve smyslu čl. 2 bodu 20 směrnice (EU) 2019/944;

45)

„inteligentním měřicím systémem“ inteligentní měřicí systém ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2019/944;

46)

„interoperabilitou“ interoperabilita ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2019/944;

47)

„distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2019/944;

48)

„provozovatelem distribuční soustavy“ pozorovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;

49)

„energetickou účinností“ energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2019/944;

50)

„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 31 směrnice (EU) 2019/944;

51)

„distribuovanou výrobou“ distribuovaná výroba ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2019/944;

52)

„přenosem“ přenos ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2019/944;

53)

„provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;

54)

„uživatelem soustavy“ uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2019/944;

55)

„výrobou“ výroba ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2019/944;

56)

„výrobcem“ výrobce ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2019/944;

57)

„propojenou soustavou“ propojená soustava ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice (EU) 2019/944;

58)

„malou izolovanou soustavou“ malá izolovaná soustava ve smyslu čl. 2 bodu 42 směrnice (EU) 2019/944;

59)

„malou připojenou soustavou“ malá připojená soustava ve smyslu čl. 2 bodu 43 směrnice (EU) 2019/944;

60)

„podpůrnou službou“ podpůrná služba ve smyslu čl. 2 bodu 48 směrnice (EU) 2019/944;

61)

„nefrekvenční podpůrnou službou“ nefrekvenční podpůrná služba ve smyslu čl. 2 bodu 49 směrnice (EU) 2019/944;

62)

„ukládáním energie“ ukládání energie ve smyslu čl. 2 bodu 59 směrnice (EU) 2019/944;

63)

„regionálním koordinačním centrem“ regionální koordinační centrum zřízené podle článku 35 tohoto nařízení;

64)

„velkoobchodním trhem s energií“ velkoobchodní trh s energií ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ( 2 );

65)

„nabídkovou zónou“ největší zeměpisná oblast, v jejímž rámci jsou účastníci trhu schopni si vyměňovat energii bez přidělování kapacity;

66)

„přidělením kapacity“ alokace kapacity mezi zónami;

67)

„regulační oblastí“ ucelená část propojeného systému provozovaná jedním provozovatelem soustavy, která zahrnuje též případné fyzicky připojené odběry nebo výrobní bloky;

68)

„koordinovanou čistou přenosovou kapacitou“ způsob výpočtu kapacit založený na ex ante stanovení a určení maximální výměny energie mezi sousedícími nabídkovými zónami;

69)

„kritickým prvkem sítě“ prvek sítě nacházející se buď uvnitř nabídkové zóny, nebo mezi nabídkovými zónami, který se bere v úvahu při výpočtu kapacity a který limituje množství elektřiny, jež lze vyměnit;

70)

„kapacitou mezi zónami“ schopnost propojeného systému zajistit přenos energie mezi nabídkovými zónami;

71)

„výrobním blokem“ jeden generátor elektřiny, který je součástí výrobny;

▼M2

72)

„špičkou“ hodina, kdy se na základě prognóz provozovatelů přenosových soustav a případně nominovaných organizátorů trhu s elektřinou očekává nejvyšší hrubá spotřeba elektřiny nebo nejvyšší hrubá spotřeba elektřiny vyrobené z jiných než obnovitelných zdrojů, nebo nejvyšší velkoobchodní cena elektřiny na následující den, s přihlédnutím k výměnám mezi zónami;

73)

„snížením spotřeby ve špičkách“ schopnost účastníků trhu snížit ve špičkách na žádost provozovatele soustavy spotřebu elektřiny ze sítě;

74)

„produktem pro snížení spotřeby ve špičkách“ tržní produkt, jehož prostřednictvím mohou účastníci trhu zajistit provozovatelům soustav snížení spotřeby ve špičkách;

75)

„regionálním virtuálním uzlem“ nefyzická oblast zahrnující více než jednu nabídkovou zónu, pro kterou je na základě metodiky stanovena referenční cena;

76)

„dvousměrnou rozdílovou smlouvou“ smlouva mezi provozovatelem výrobny elektřiny a protistranou, obvykle veřejným subjektem, která poskytuje záruku minimální odměny i omezení nadměrné odměny;

77)

„smlouvou o nákupu elektřiny“ smlouva, kterou se fyzická nebo právnická osoba zavazuje k nákupu elektřiny od jejího výrobce na tržním základě;

78)

„vyhrazeným měřicím zařízením“ zařízení spojené se spotřebičem, který zajišťuje odezvu strany poptávky nebo služby flexibility na trhu s elektřinou nebo provozovatelům soustav, nebo v něm zabudované;

79)

„flexibilitou“ schopnost elektrizační soustavy přizpůsobit se proměnlivosti výroby a spotřeby a dostupnosti sítě v příslušných časových rámcích trhu.

▼B

KAPITOLA II

OBECNÁ PRAVIDLA PRO TRH S ELEKTŘINOU

Článek 3

Zásady týkající se fungování trhů s elektřinou

Členské státy, regulační orgány, provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav, organizátoři trhu a pověření provozovatelé zajistí, aby trhy s elektřinou byly provozovány v souladu s těmito zásadami:

ceny jsou utvářeny na základě nabídky a poptávky;

pravidla trhu podporují volnou tvorbu cen a nevyžadují kroky, které brání tvorbě cen na základě nabídky a poptávky;

pravidla trhu usnadňují rozvoj flexibilnější výroby, udržitelné nízkouhlíkové výroby a pružnější poptávky;

zákazníci mohou využívat tržních příležitostí a větší hospodářské soutěže na maloobchodních trzích a mají právo jednat jako účastníci trhu na trhu s energií a při energetické transformaci;

konečným zákazníkům a malým podnikům je umožněna účast na trhu prostřednictvím agregace výroby z několika výroben elektřiny nebo zatížení z několika zařízení odezvy strany poptávky s cílem poskytnout společné nabídky na trhu s elektřinou a umožnit jejich společné provozování v elektrizační soustavě v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže;

pravidla trhu umožňují dekarbonizaci elektrizační soustavy a tím i hospodářství, a to i umožněním integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vytvářením pobídek v oblasti energetické účinnosti;

pravidla trhu vytvářejí vhodné pobídky k investicím do výroby, zejména k dlouhodobým investicím do dekarbonizované a udržitelné elektrizační soustavy, ukládání energie, energetické účinnosti a odezvy strany poptávky k pokrytí potřeb trhu, a usnadňují spravedlivou hospodářskou soutěž, čímž zajišťují bezpečnost dodávek;

překážky pro přeshraniční toky elektřiny mezi nabídkovými zónami nebo členskými státy a pro přeshraniční transakce na trzích s elektřinou a na trzích se souvisejícími službami jsou postupně odstraňovány;

pravidla trhu zajišťují regionální spolupráci v případech, kdy může být efektivní;

bezpečná a udržitelná výroba, ukládání energie a odezva strany poptávky se účastní trhu za rovných podmínek, v souladu s požadavky práva Unie;

všichni výrobci jsou přímo nebo nepřímo odpovědní za prodej elektřiny, kterou vyrábějí;

pravidla trhu umožňují přeměnu demonstračních projektů v udržitelné, bezpečné a nízkouhlíkové zdroje energie, technologie nebo systémy, jejichž realizace a využití jsou ve prospěch společnosti;

pravidla trhu umožňují účinné nasazování výrobních zařízení, ukládání energie a odezvu strany poptávky;

pravidla trhu umožňují podnikům, aby zahájily i ukončily výrobu elektřiny, ukládání energie a dodávky elektřiny podle toho, jak samy posoudí hospodářskou a finanční životaschopnosti jejich provozu;

s cílem umožnit účastníkům trhu chránit se proti rizikům kolísání cen na tržním základě a omezit nejistotu, pokud jde o budoucí návratnost investic, lze na burze transparentním způsobem obchodovat s produkty dlouhodobého zajištění a na mimoburzovních trzích lze sjednávat dlouhodobé smlouvy na dodávky elektřiny, za předpokladu, že je dodržováno právo Unie v oblasti hospodářské soutěže;

pravidla trhu usnadňují obchodování s produkty po celé Unii a změny předpisů zohledňují dopady na krátkodobé a dlouhodobé termínové trhy a produkty;

účastníci trhu mají právo získat přístup k přenosovým sítím a distribučním sítím na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek.

Článek 4

Spravedlivá energetická transformace

Komise všemi dostupnými prostředky podpoří členské státy, které zavedou vnitrostátní strategii pro postupné omezování existující kapacity na výrobu energie z uhlí a jiných tuhých fosilních paliv a na jejich těžbu, aby umožnila spravedlivou energetickou transformaci v regionech zasažených strukturální změnou. Komise pomůže členským státům řešit sociální a hospodářské dopady přechodu na čistou energii.

Komise úzce spolupracuje se zainteresovanými subjekty v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku, usnadňuje přístup k dostupným finančním prostředkům a programům a jejich využívání a podněcuje k výměně osvědčených postupů, včetně diskusí o průmyslových plánech a potřebách rekvalifikace.

Článek 5

Odpovědnost za odchylku

Všichni účastníci trhu odpovídají za odchylky, které v soustavě způsobí (dále jen „odpovědnost za odchylku“). Za tímto účelem jsou účastníci trhu buď subjekty zúčtování, nebo smluvně přenesou svou odpovědnost na některý subjekt zúčtování podle své volby. Každý subjekt zúčtování nese finanční odpovědnost za své odchylky a usiluje o výkonovou rovnováhu nebo napomáhá tomu, aby elektrizační soustava byla ve výkonové rovnováze.

Členské státy mohou udělit výjimky z odpovědnosti za odchylku pouze pro tyto případy:

demonstrační projekty pro inovativní technologie pod podmínkou schválení regulačním orgánem, pokud jsou tyto výjimky omezeny na dobu a rozsah nezbytné pro dosažení demonstračních účelů;

výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW;

zařízení využívající podporu schválenou Komisí na základě pravidel Unie pro státní podporu podle článků 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, uvedená do provozu před 4. červencem 2019.

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy vytvářet pobídky pro účastníky trhu, kteří získali úplnou nebo částečnou výjimku z odpovědnosti za odchylku, aby přijali úplnou odpovědnost za odchylku.

Pokud se členský stát rozhodne udělit výjimku podle odstavce 2, zajistí, aby finanční odpovědnost za odchylky převzal jiný účastník trhu.

Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. b) použije pouze u výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW.

Článek 6

Trh pro zajišťování výkonové rovnováhy

Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy, včetně postupů předběžné kvalifikace, musí být uspořádány tak, aby:

účinně zajišťovaly nediskriminaci účastníků trhu s ohledem na různé technické potřeby elektrizační soustavy a různé technické způsobilosti výrobních zdrojů, ukládání energie a odezvy strany poptávky;

zajišťovaly transparentní a technologicky neutrální vymezení služeb a jejich transparentní a tržní obstarávání;

zajišťovaly nediskriminační přístup pro všechny účastníky trhu, ať už se zapojují jednotlivě nebo prostřednictvím agregace, a to i pro elektřinu vyrobenou z proměnlivých obnovitelných zdrojů, odezvu strany poptávky a ukládání energie;

respektovaly, že je třeba zohledňovat rostoucí podíl výroby z proměnlivých obnovitelných zdrojů, zvýšenou schopnost odezvy strany poptávky a nástup nových technologií.

Cena regulační energie nesmí být stanovena předem ve smlouvách o poskytování regulační zálohy. Postupy obstarávání energie musí být transparentní a v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/944 a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací.

Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy musí zajišťovat provozní bezpečnost a přitom umožňovat co největší využití a účinné přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce v souladu s článkem 17.

Zúčtování regulační energie musí být v případě standardních a specifických produktů výkonové rovnováhy založeno na marginálním ocenění („pay-as-cleared“), pokud všechny regulační orgány neschválí alternativní metodu tvorby cen na společný návrh všech provozovatelů přenosových soustav podložený analýzou prokazující, že tato alternativní metoda tvorby cen je účinnější.

Účastníkům trhu musí být umožněno podávat nabídky co nejblíže reálnému času a uzávěrky pro podávání nabídek regulační energie nesmějí předcházet uzávěrce obchodování mezi zónami na vnitrodenních trzích.

Provozovatelé přenosové soustavy uplatňující model centrálního řízení mohou stanovit další pravidla v souladu s rámcovým pokynem o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatým na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

Odchylky se zúčtovávají za cenu, která odráží hodnotu energie v reálném čase.

Každá oblast zúčtovací ceny odchylky odpovídá nabídkové zóně, s výjimkou případů modelu centrálního řízení, kdy může oblast zúčtovací ceny odchylky představovat část nabídkové zóny.

Stanovování objemu rezervovaných záloh provádějí provozovatelé přenosových soustav a je usnadňováno na regionální úrovni.

Obstarávání regulační zálohy provádí provozovatel přenosové soustavy a může být usnadňováno na regionální úrovni. Rezervace přeshraniční kapacity za tímto účelem může být omezená. Obstarávání regulační zálohy je prováděno tržně a organizováno tak, aby postup předběžné kvalifikace nediskriminoval účastníky trhu v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/944, ať už se zapojují jednotlivě, nebo prostřednictvím agregace.

Obstarávání regulační zálohy je založeno na primárním trhu, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu udělil výjimku a povolil používání jiných forem tržního obstarávání z důvodu nedostatečné hospodářské soutěže na trhu se službami výkonové rovnováhy. Výjimky z povinnosti založit obstarávání regulační zálohy na používání primárních trhů jsou přezkoumávány každé tři roky.

Obstarávání kladné regulační zálohy a záporné regulační zálohy se provádí odděleně, s výjimkou případů, kdy regulační orgán schválí výjimku z této zásady na základě toho, že hodnocení provedené provozovatelem přenosové soustavy prokáže, že by to vedlo k většímu hospodářskému užitku. Smlouvy na regulační zálohu se nezavírají dříve než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu schválil dřívější uzavírání smluv nebo delší smluvní období, aby se zajistila bezpečnost dodávek nebo zvýšil hospodářský užitek.

Je-li výjimka udělena, neuzavírají se smlouvy o regulační záloze u alespoň 40 % standardních produktů výkonové rovnováhy a alespoň 30 % všech produktů používaných pro regulační zálohu na více než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den. Smlouvy týkající se zbývající části regulační zálohy se uzavírají na nejvíce jeden měsíc před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden měsíc.

10.

Na žádost provozovatele přenosové soustavy může regulační orgán rozhodnout o prodloužení smluvního období zbývající části regulační zálohy podle odstavce 9 na nejvýše dvanáct měsíců, pokud je takové rozhodnutí časově omezené a pozitivní účinky z hlediska snižování nákladů pro konečné zákazníky převáží negativní dopady na trh. Žádost musí obsahovat:

konkrétní časové období, po něž má výjimka platit;

konkrétní objem regulační zálohy, pro niž má výjimka platit;

analýzu dopadu této výjimky na účast zdrojů zajišťujících výkonovou rovnováhu a

odůvodnění výjimky prokazující, že taková výjimka by vedla k nižším nákladům pro konečné zákazníky.

11.

Bez ohledu na odstavec 10 nesmí od 1. ledna 2026 délka smluvního období přesahovat šest měsíců.

12.

Do 1. ledna 2028 podají regulační orgány Komisi a ACER zprávu o podílu celkové kapacity, na kterou se vztahují smlouvy na dobu delší než jeden den nebo zakázky zadávané na dobu delší než jeden den.

13.

Provozovatelé přenosové soustavy nebo jimi pověření provozovatelé zveřejní co nejblíže reálnému času, ale nejpozději 30 minut po dodávce, informace o současné rovnováze soustavy ve svých oblastech plánování, odhadovaných zúčtovacích cenách odchylky a odhadovaných cenách regulační energie.

14.

V případě, že standardní produkty výkonové rovnováhy nestačí k zajištění provozní bezpečnosti nebo že se některé zdroje zajišťující výkonovou rovnováhu nemohou zapojit do trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy prostřednictvím standardních produktů výkonové rovnováhy, mohou provozovatelé přenosové soustavy navrhnout výjimky z odstavců 2 a 5 pro specifické produkty výkonové rovnováhy, které se aktivují na místní úrovni, aniž by se vyměňovaly s ostatními provozovateli přenosové soustavy, a regulační orgány mohou takové výjimky schválit.

Návrhy výjimek musí obsahovat popis opatření navrhovaných k minimalizaci používání specifických produktů pod podmínkou hospodářského užitku, přičemž se musí prokázat, že specifické produkty nezpůsobují významnou neefektivitu a nenarušují trh pro zajišťování výkonové rovnováhy v oblasti plánování ani mimo ni, a v případě potřeby i pravidla a informace týkající se procesu přeměny nabídek regulační energie ze specifických produktů výkonové rovnováhy na nabídky regulační energie ze standardních produktů výkonové rovnováhy.

Článek 7

Denní a vnitrodenní trhy

▼M2

Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují řízení integrovaných denních a vnitrodenních trhů v souladu s nařízením (EU) 2015/1222*. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou spolupracují na úrovni Unie, nebo pokud je to vhodnější, na regionální úrovni s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu denního a vnitrodenního obchodování s elektřinou v Unii. Povinností spolupracovat není dotčeno uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou podléhají při činnostech souvisejících s obchodováním s elektřinou dohledu regulačních orgánů podle článku 59 směrnice (EU) 2019/944 a dohledu ACER podle článků 4 a 8 nařízení (EU) 2019/942 a povinnostem v oblasti transparentnosti a účinnému dohledu za účelem ochrany před manipulací s trhem stanoveným v nařízení (EU) č. 1227/2011.

▼B

Denní a vnitrodenní trhy musí:

být organizovány tak, aby byly nediskriminační;

maximalizovat schopnost všech účastníků trhu řídit odchylku;

▼M2

maximalizovat příležitosti pro všechny účastníky trhu účastnit se nediskriminačního obchodování mezi zónami a uvnitř zón co nejblíže reálnému času mezi všemi nabídkovými zónami a uvnitř těchto zón;

ca)

být organizovány tak, aby bylo vždy zajištěno sdílení likvidity mezi všemi nominovanými organizátory trhu s elektřinou, a to pro obchod mezi zónami i uvnitř zón. V případě denního trhu nominovaní organizátoři trhu s elektřinou od jedné hodiny před uzávěrkou do posledního okamžiku, kdy je povoleno obchodování na denním trhu, na jedné straně zadávají všechny pokyny pro produkty dostupné den předem a pro produkty se stejnými vlastnostmi do jednotného propojení denních trhů, a na straně druhé neorganizují obchodování s produkty dostupnými den předem nebo produkty se stejnými vlastnostmi mimo jednotné propojení denních trhů. V případě vnitrodenního trhu nominovaní organizátoři trhu s elektřinou od zahájení jednotného propojení vnitrodenních trhů do posledního okamžiku, kdy je povoleno obchodování na vnitrodenním trhu v dané nabídkové zóně, na jedné straně zadávají všechny pokyny pro vnitrodenní produkty a produkty se stejnými vlastnostmi do jednotného propojení vnitrodenních trhů, a na druhé straně neorganizují obchodování s vnitrodenními produkty nebo produkty se stejnými vlastnostmi mimo jednotné propojení vnitrodenních trhů. Uvedené povinnosti se vztahují na nominované organizátory trhu s elektřinou, na podniky, které přímo nebo nepřímo ovládají některé nominované organizátory trhu s elektřinou, a na podniky, které jsou přímo nebo nepřímo nominovaným organizátorem trhu s elektřinou ovládány;

▼B

utvářet ceny, které odrážejí základní tržní faktory, včetně hodnoty energie v reálném čase, a na které se účastníci trhu mohou při sjednávání produktů pro dlouhodobé zajištění spolehnout;

zajišťovat provozní bezpečnost a přitom umožňovat maximální využití přenosové kapacity;

▼M2

být transparentní a případně poskytovat informace podle jednotlivých výrobních jednotek a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací a zajišťovat, aby obchodování probíhalo anonymně;

▼B

nerozlišovat mezi obchodními transakcemi uvnitř jedné nabídkové zóny a mezi nabídkovými zónami a

být organizovány tak, aby bylo zajištěno, že všichni účastníci trhu mají přístup na trh samostatně nebo prostřednictvím agregace.

▼M2

Článek 7a

Produkt pro snížení spotřeby ve špičkách

Je-li vyhlášena regionální nebo celounijní krize cen elektřiny v souladu s článkem 66a směrnice (EU) 2019/944, mohou členské státy požádat provozovatele soustav, aby nabídli obstarání produktů pro snížení spotřeby ve špičkách za účelem dosažení snížení poptávky po elektřině ve špičkách. Toto obstarávání je omezeno na dobu stanovenou v prováděcím rozhodnutí přijatém podle čl. 66a odst. 1 směrnice (EU) 2019/944.

Je-li podána žádost podle odstavce 1, provozovatelé soustav po konzultaci se zúčastněnými stranami předloží regulačnímu orgánu dotčeného členského státu ke schválení návrh, v němž bude uvedeno dimenzování a podmínky pro obstarání a aktivaci produktu pro snížení spotřeby ve špičkách.

Dotčený regulační orgán posoudí návrh týkající se produktu pro snížení spotřeby ve špičkách uvedený v odstavci 2, pokud jde o dosažení snížení poptávky po elektřině a dopad na velkoobchodní ceny elektřiny ve špičkách. Při tomto posouzení se zohlední potřeba, aby produkt pro snížení spotřeby ve špičkách zbytečně nenarušoval fungování trhů s elektřinou a aby nezpůsoboval přesměrování služeb odezvy strany poptávky směrem k produktům pro snížení spotřeby ve špičkách. Na základě tohoto posouzení může regulační orgán požádat provozovatele soustavy, aby svůj návrh změnil.

Návrh týkající se produktu pro snížení spotřeby ve špičkách uvedený v odstavci 2 musí splňovat tyto požadavky:

dimenzování produktu pro snížení spotřeby ve špičkách:

je založeno na analýze potřeby dodatečné služby k zajištění bezpečnosti dodávek energie, aniž by byla ohrožena stabilita sítě, jejího dopadu na trh a jejích očekávaných nákladů a přínosů;

ii)

zohledňuje prognózu poptávky, prognózu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, prognózu dalších zdrojů flexibility v soustavě, jako např. ukládání energie a dopad nerealizované dodávky na velkoobchodní cenu, a

iii)

je limitováno potřebou zajistit, aby předpokládané náklady nepřesáhly očekávané přínosy produktu pro snížení spotřeby ve špičkách;

obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách musí být založeno na objektivních, transparentních, tržních a nediskriminačních kritériích a musí být omezeno na odezvu strany poptávky a nevylučovat zapojená zařízení z přístupu na jiné trhy;

obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách probíhá na základě soutěžního nabídkového řízení, které může být průběžné, přičemž pro výběr jsou rozhodující nejnižší náklady na splnění předem stanovených technických a environmentálních kritérií, a které umožní účinnou účast spotřebitelů, a to přímo, nebo prostřednictvím agregace;

minimální velikost nabídky nepřekročí 100 kW, a to i včetně agregace;

smlouvy týkající se produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nesmí být uzavřeny dříve než týden před jeho aktivací;

aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nesníží kapacitu mezi zónami;

aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách se uskuteční před nebo během časového rámce denního trhu a může být provedena na základě předem stanovené ceny elektřiny;

aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nevede k zahájení výroby energie z fosilních paliv za bodem měření, aby se zabránilo zvyšování emisí skleníkových plynů.

Skutečné snížení spotřeby vyplývající z aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách se měří srovnáním s výchozím diagramem, který odráží očekávanou spotřebu elektrické energie bez aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách. Pokud provozovatel soustavy obstarává produkt pro snížení spotřeby ve špičkách, vypracuje po konzultaci s účastníky trhu metodiku pro výchozí diagram spotřeby, v příslušných případech zohlední prováděcí akt přijatý podle čl. 59 odst. 1 písm. e), a předloží ji dotčenému regulačnímu orgánu ke schválení.

Dotčený regulační orgán schválí návrh provozovatelů soustav, kteří mají zájem o obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách, a metodiku pro výchozí diagram spotřeby předloženou v souladu s odstavci 2 a 5, nebo požádá provozovatele soustav, aby návrh nebo metodiku pro výchozí diagram spotřeby změnili, pokud tento návrh nebo tato metodika nesplňují požadavky stanovené v odstavcích 2, 4 a 5.

Do šesti měsíců po skončení regionální nebo celounijní krize cen elektřiny jak je uvedeno v odstavci 1 ACER po konzultaci se zúčastněnými stranami posoudí dopad používání produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou. V tomto hodnocení musí být zohledněna potřeba, aby produkty pro snížení spotřeby ve špičkách zbytečně nenarušovaly fungování trhů s elektřinou a aby nezpůsobovaly přesměrování služeb odezvy strany poptávky směrem k produktům pro snížení spotřeby ve špičkách. ACER může vydávat doporučení, která regulační orgány zohlední ve svém posouzení podle odstavce 3.

Do 30. června 2025 ACER po konzultaci se zúčastněnými stranami posoudí dopad začlenění produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou za běžných tržních podmínek. V tomto hodnocení se zohlední potřeba, aby produkty pro snížení spotřeby ve špičkách zbytečně nenarušovaly fungování trhů s elektřinou a aby nezpůsobovaly přesměrování služeb odezvy poptávky směrem k produktům pro snížení spotřeby ve špičkách. Na základě uvedeného posouzení může Komise předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem zavedení produktů pro snížení spotřeby ve špičkách i v jiných situacích, než jsou regionální nebo celounijní krize cen elektřiny.

Článek 7b

Vyhrazené měřicí zařízení

Aniž je dotčen článek 19 směrnice (EU) 2019/944, provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav a příslušní účastníci trhu, včetně nezávislých agregátorů, mohou se souhlasem konečného zákazníka použít údaje z vyhrazených měřicích zařízení pro sledování a vypořádání odezvy strany poptávky a služeb flexibility, včetně ze zařízení pro ukládání energie.

Pro účely tohoto článku musí být použití údajů z vyhrazených měřicích zařízení v souladu s články 23 a 24 směrnice (EU) 2019/944 a dalšími příslušnými právními předpisy Unie, včetně právních předpisů v oblasti ochrany údajů a soukromí, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 3 ). Pokud se tyto údaje používají pro výzkumné účely, informace se agregují a anonymizují.

Pokud konečný zákazník nemá nainstalovaný inteligentní měřič nebo pokud inteligentní měřič konečného zákazníka nedodává údaje nezbytné k zajištění odezvy strany poptávky nebo služeb flexibility, včetně prostřednictvím nezávislého agregátora, akceptují provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav pro zúčtování odezvy strany poptávky a služeb flexibility, včetně ukládání energie, údaje z vyhrazeného měřicího zařízení, jsou-li k dispozici, a tohoto konečného zákazníka nesmějí při poskytování služeb flexibility diskriminovat. Uvedená povinnost se uplatní v souladu s pravidly a požadavky stanovenými členskými státy podle odstavce 3.

Členské státy stanoví pravidla a požadavky pro validaci údajů z vyhrazených měřicích zařízení za účelem kontroly a zajištění kvality a konzistentnosti příslušných údajů a interoperability v souladu s články 23 a 24 směrnice (EU) 2019/944 a dalšími příslušnými právními předpisy Unie.

▼B

Článek 8

Obchodování na denních a vnitrodenních trzích

▼M2

Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou umožňují účastníkům trhu obchodovat s energií co nejblíže reálnému času a alespoň do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami. Od 1. ledna 2026 nesmí být uzávěrka obchodování mezi zónami na vnitrodenním trhu dříve než 30 minut před reálným časem.

1a.

Do 1. ledna 2029 mohou regulační orgány na žádost dotčeného provozovatele přenosové soustavy udělit výjimku z požadavku stanoveného v odstavci 1. Provozovatel přenosové soustavy předloží žádost příslušnému regulačnímu orgánu. Tato žádost musí obsahovat:

posouzení dopadů s přihlédnutím ke zpětné vazbě od dotčených nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a účastníků trhu prokazující negativní dopad takového opatření na bezpečnost dodávek ve vnitrostátní elektrizační soustavě, na nákladovou efektivitu, a to i ve vztahu ke stávajícím vyrovnávacím platformám v souladu s nařízením (EU) 2017/2195, na začleňování energie z obnovitelných zdrojů a na emise skleníkových plynů a

akční plán, jehož cílem je zkrátit do 1. ledna 2029 uzávěrku obchodování mezi zónami na vnitrodenním trhu na 30 minut před reálným časem.

1b.

Regulační orgán může na žádost dotčeného provozovatele přenosové soustavy udělit z požadavku stanoveného v odstavci 1 další výjimku, spočívající v dalším prodloužení až o dva a půl roku od data uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1a. Dotčený provozovatel přenosové soustavy předloží žádost příslušnému regulačnímu orgánu, síti ENTSO pro elektřinu a ACER do 30. června 2028. Tato žádost musí obsahovat:

nové posouzení dopadů s přihlédnutím ke zpětné vazbě od účastníků trhu a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou odůvodňující nutnost další výjimky riziky pro bezpečnost vnitrostátní elektrizační soustavy, nákladovou efektivitou, začleňováním energie z obnovitelných zdrojů a emisemi skleníkových plynů a

revidovaný akční plán, jehož cílem je zkrátit uzávěrku obchodování mezi zónami na vnitrodenním trhu na 30 minut před reálným časem ke dni, pro který se žádá o prodloužení, a nejpozději ke dni žádané platnosti další výjimky.

ACER vydá stanovisko k přeshraničnímu dopadu další výjimky do šesti měsíců od obdržení žádosti o tuto další výjimku. Toto stanovisko příslušný regulační orgán zohlední před rozhodnutím o žádosti o další výjimku.

1c.

Do 1. prosince 2027 Komise po konzultaci s nominovanými organizátory trhu s elektřinou, sítí ENTSO pro elektřinu, ACER a relevantními zúčastněnými stranami předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí dopad zkrácení uzávěrky přidělování kapacity mezi zónami stanovené podle tohoto článku, náklady a přínosy, proveditelnost a praktická řešení směřující k jejímu dalšímu zkrácení, aby účastníci trhu mohli obchodovat s energií co nejblíže reálnému času. V této zprávě se přihlédne k dopadu na bezpečnost elektrizační soustavy, k nákladové efektivitě, přínosům pro začlenění obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů.

▼B

Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují účastníků trhu příležitost obchodovat s energií v časových intervalech alespoň tak krátkých, jako je interval zúčtování odchylek na denních i na vnitrodenních trzích.

▼M2

Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují produkty pro obchodování na denních a vnitrodenních trzích, jejichž velikost je dostatečně malá, přičemž minimální velikost nabídky činí 100 kW nebo méně, aby byla umožněna efektivní účast odezvy strany poptávky, ukládání energie a malých zařízení na výrobu obnovitelné energie, včetně přímé účasti zákazníků, jakož i prostřednictvím agregace.

▼B

Od 1. ledna 2021 činí interval zúčtování odchylek 15 minut ve všech oblastech plánování, ledaže regulační orgány udělí obecnou nebo individuální výjimku. Obecné výjimky lze udělit pouze do 31. prosince 2024.

Od 1. ledna 2025 nesmí interval zúčtování odchylek v případě individuální výjimky udělené všemi vnitrostátními regulačními orgány v synchronně propojené oblasti přesáhnout 30 minut.

▼M2

Článek 9

Dlouhodobé trhy

V souladu s nařízením (EU) 2016/1719 provozovatelé přenosových soustav udělují dlouhodobá přenosová práva nebo zavedou rovnocenná opatření, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících energii z obnovitelných zdrojů, mohli zajistit proti cenovým rizikům, kromě případů, kdy vyhodnocení dlouhodobého trhu na hranicích nabídkových zón prováděné regulačními orgány prokazuje dostatečné možnosti obchodního zajištění v dotčených nabídkových zónách.

Dlouhodobá přenosová práva jsou přidělována pravidelně, transparentně, tržně a nediskriminačně prostřednictvím jednotné platformy pro přidělování. Četnost přidělování dlouhodobé kapacity mezi zónami a doby trvání přidělení musí podporovat efektivní fungování unijních dlouhodobých trhů.

Koncepce unijních dlouhodobých trhů zahrnuje nezbytné nástroje ke zlepšení schopnosti účastníků trhu zajistit se proti cenovým rizikům na vnitřním trhu s elektřinou.

Do 17. ledna 2026 provede Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami posouzení dopadů možných opatření k dosažení cíle uvedeného v odstavci 3. Toto posouzení dopadů zahrnuje mimo jiné:

možné změny četnosti přidělování dlouhodobých přenosových práv;

možné změny doby trvání dlouhodobých přenosových práv, zejména doby trvání prodloužené na nejméně tři roky;

možné změny povahy dlouhodobých přenosových práv;

způsoby, jak posílit sekundární trh a

případné zavedení regionálních virtuálních uzlů pro dlouhodobé trhy.

Pokud jde o regionální virtuální uzly pro dlouhodobé trhy, posouzení dopadů provedené podle odstavce 4 zahrnuje:

vhodný územní rozsah regionálních virtuálních uzlů, včetně nabídkových zón, které by tyto uzly tvořily, a konkrétních situací nabídkových zón náležících dvěma nebo více virtuálním uzlům, za účelem maximalizace cenové korelace mezi referenčními cenami a cenami nabídkových zón tvořících regionální virtuální uzly;

úroveň propojení elektrizačních sítí členských států, zejména těch členských států, které nedosahují cílů propojení elektroenergetických soustav stanovených pro roky 2020 a 2030 v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ( 4 );

metodiku pro výpočet referenčních cen pro regionální virtuální uzly pro dlouhodobé trhy za účelem maximalizace korelace mezi referenční cenou a cenami nabídkových zón tvořících regionální virtuální uzel;

možnost, aby nabídkové zóny byly součástí více než jednoho regionálního virtuálního uzlu;

způsoby maximalizace obchodních příležitostí pro zajišťovací produkty odkazující na regionální virtuální uzly pro dlouhodobé trhy, jakož i pro dlouhodobá přenosová práva z nabídkových zón do regionálních virtuálních uzlů;

způsoby, jak zajistit, aby jednotná platforma pro přidělování uvedená v odstavci 2 nabízela přidělování dlouhodobých přenosových práv a usnadňovala obchodování s těmito právy;

důsledky týkající se již existujících mezivládních dohod a práv z nich vyplývajících.

Na základě výsledku posouzení dopadů uvedeného v odstavci 4 tohoto článku přijme Komise do 17. července 2026 prováděcí akt, kterým blíže upřesní opatření a nástroje k dosažení cílů uvedených v odstavci 3 tohoto článku a přesné rysy těchto opatření a nástrojů. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

Jednotná platforma pro přidělování zřízená v souladu s nařízením (EU) 2016/1719 působí jako subjekt nabízející přidělování dlouhodobých přenosových práv jménem provozovatelů přenosových soustav a usnadňuje obchodování s těmito právy. Má právní formu uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ( 5 ).

Pokud se příslušný regulační orgán domnívá, že účastníkům trhu nejsou k dispozici dostatečné možnosti zajištění, může po konzultaci s příslušnými orgány určenými podle článku 67 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 6 ) požadovat, pokud se dlouhodobé trhy týkají finančních nástrojů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 uvedené směrnice, aby energetické burzy nebo provozovatelé přenosových soustav zavedli dodatečná opatření ke zlepšení likvidity dlouhodobých trhů, jako jsou činnosti tvorby trhu.

S výhradou dodržení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ( 7 ) a (EU) č. 600/2014 ( 8 ) a směrnice 2014/65/EU mohou organizátoři trhu vyvíjet progresivní termínované zajišťovací produkty, včetně dlouhodobých zajišťovacích produktů, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli vhodně zajistit proti finančním rizikům vyplývajícím z výkyvů cen. Členské státy nevyžadují, aby se tyto činnosti v oblasti dlouhodobého zajištění omezovaly na obchody uzavírané uvnitř jednoho členského státu nebo nabídkové zóny.

▼B

Článek 10

Technické cenové stropy

Maximální a minimální velkoobchodní cena elektřiny není omezena. Toto ustanovení se vztahuje mimo jiné na nabídky a zúčtování ve všech časových rámcích a zahrnuje regulační energii a zúčtovací ceny odchylky, aniž jsou dotčeny technické cenové stropy, které mohou být uplatňovány v souladu s časovým rámcem pro vyrovnávání a denními a vnitrodenními časovými rámci v souladu s odstavcem 2.

Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou mohou uplatňovat harmonizované mezní hodnoty maximální a minimální zúčtovací ceny pro denní a vnitrodenní časové rámce. Tyto stropy musí být dostatečně vysoké, aby zbytečně neomezovaly obchodování, být harmonizované pro vnitřní trh a zohledňovat maximální hodnotu nepokrytého zatížení. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zavedou transparentní mechanismus, jímž se automaticky a včas upravují technické cenové stropy, lze-li očekávat, že bude stanovených stropů dosaženo. Upravené vyšší stropy zůstanou v platnosti, dokud nejsou v rámci tohoto mechanismu nutná další zvýšení.

Provozovatelé přenosových soustav nepřijímají žádná opatření, jejichž účelem je změnit velkoobchodní ceny.

Regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány určí politiky a opatření uplatňované v jejich územní působnosti, které by mohly nepřímo přispívat k omezení tvorby velkoobchodních cen, včetně omezování nabídek v souvislosti s aktivováním regulační energie, kapacitních mechanismů, opatření provozovatelů přenosových soustav, opatření zaměřených na zpochybnění výsledků trhu, nebo na předcházení zneužívání dominantního postavení nebo neefektivně vymezených nabídkových zón.

Pokud regulační orgán nebo určený příslušný orgán zjistil, že určitá politika nebo opatření by mohly sloužit k omezení tvorby velkoobchodních cen, přijme veškerá vhodná opatření k jejich odstranění, nebo pokud to není možné, k omezení jejich dopadu na nabídky. Členské státy předloží do 5. ledna 2020 zprávu Komisi, v níž podrobně uvedou opatření a kroky, které přijaly nebo hodlají přijmout.

Článek 11

Hodnota nepokrytého zatížení

Do 5. července 2020, pokud je to nezbytné pro zavedení standardu spolehlivosti v souladu s článkem 25, stanoví regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení na svém území. Tento odhad se zveřejní. Pokud mají regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány na svém území několik nabídkových zón, mohou za ně stanovit různé odhady. V případě, že nabídková zóna sestává z území více než jednoho členského státu, stanoví pro ni dotčené regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení. Při stanovení jediného odhadu hodnoty nepokrytého zatížení uplatňují vnitrostátní regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány členskými státy metodiku uvedenou v čl. 23 odst. 6.

Regulační orgány a určené příslušné orgány aktualizují svůj odhad hodnoty nepokrytého zatížení alespoň jednou za pět let nebo častěji, je-li zjištěna významná změna.

Článek 12

Nasazení výroby a odezvy strany poptávky

Nasazení výroben elektřiny a odezvy strany poptávky musí být nediskriminační, transparentní a, nestanoví-li čl. 12 odst. 2 až 6 jinak, musí být založeno na tržních zásadách.

Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, členské státy zajistí, aby provozovatelé soustav při nasazování výrobních zařízení uplatňovali přednostní nasazování výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie v rozsahu, jež umožňuje bezpečné provozování vnitrostátní elektrizační soustavy, na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, pokud jsou tyto výrobny:

výrobnami elektřiny využívajícími obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW, nebo

demonstračními projekty pro inovativní technologie pod podmínkou schválení regulačním orgánem, je-li tato přednost omezena na dobu a rozsah nezbytné pro dosažení demonstračních účelů.

Členský stát se může rozhodnout, že nebude uplatňovat přednostní nasazení podle odst. 2 písm. a) pro výrobny elektřiny, jež zahájí provoz alespoň šest měsíců po vydání tohoto rozhodnutí, nebo že uplatní nižší minimální kapacitu, než jaká je stanovena v odst. 2 písm. a), za předpokladu, že:

má dobře fungující vnitrodenní a jiné velkoobchodní trhy a trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy a tyto trhy jsou plně přístupné všem účastníkům trhu v souladu s tímto nařízením;

jeho pravidla pro redispečink a řízení přetížení jsou transparentní pro všechny účastníky trhu;

vnitrostátní příspěvek členského státu k závaznému celkovému cíli Unie pro podíl energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ( 9 ) a čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ( 10 ) je alespoň stejný jako odpovídající výsledek vzorce stanoveného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999 a podíl energie členského státu z obnovitelných zdrojů není nižší než jeho referenční body podle čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení (EU) 2018/1999; nebo alternativně podíl energie členského státu z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny činí alespoň 50 %;

členský stát oznámil plánovanou výjimku Komisi a podrobně ji informoval o tom, jak jsou splněny podmínky stanovené v písmenech a), b) a c), a

členský stát zveřejnil plánovanou výjimku, včetně podrobného odůvodnění jejího udělení, a v případě potřeby řádně zohlednil ochranu obchodně citlivých informací.

Při udělení jakékoli výjimky nesmí dojít k retroaktivním změnám, které by mohly mít dopad na výrobní zařízení, která již jsou přednostně nasazována, bez ohledu na jakoukoli dohodu mezi členským státem a daným výrobním zařízením na základě dobrovolnosti.

Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy poskytnout zařízením způsobilým k přednostnímu nasazení pobídky, aby se přednostního nasazení vzdaly.

Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy stanovit přednostní nasazení elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny využívajících vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW.

Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. a) použije pouze pro výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW.

Aniž jsou dotčeny smlouvy uzavřené před 4. červencem 2019, jsou výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, které byly uvedeny do provozu před 4. červencem 2019 a na něž se v době uvedení do provozu vztahovalo přednostní nasazení podle čl. 15 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU nebo podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ( 11 ), přednostně nasazovány i nadále. Přednostní nasazení se přestane na takové výrobny elektřiny uplatňovat dnem, kdy podstoupí významné změny, za které se považují přinejmenším případy, kdy je požadována nová dohoda o připojení nebo kdy se zvýší výrobní kapacita výrobny elektřiny.

Přednostní nasazení nesmí ohrozit bezpečnost provozu elektrizační soustavy, nesmí být využito jakožto odůvodnění pro omezování kapacit mezi zónami ve větším rozsahu, než je stanoveno v článku 16, a musí být založeno na transparentních a nediskriminačních kritériích.

Článek 13

Redispečink

Redispečink výroby a redispečink odezvy strany poptávky musí být založen na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích. Musí být otevřen veškerým technologiím výroby, veškerému ukládání energie a veškeré odezvě strany poptávky, včetně těch, které se nacházejí v jiných členských státech, pokud je to technicky proveditelné.

Zdroje, které jsou předmětem redispečinku, se vybírají z výrobních zařízení, ukládání energie nebo odezvy strany poptávky s využitím tržních mechanismů a dostávají finanční náhradu. Nabídky regulační energie používané pro redispečink neurčují cenu regulační energie.

Netržní redispečink výroby, ukládání energie a odezvy strany poptávky lze použít pouze tehdy, když:

není dostupná žádná tržní alternativa;

všechny tržní zdroje byly využity;

počet dostupných výroben elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení odezvy strany poptávky v oblasti, kde jsou vhodná zařízení pro poskytování služeb umístěna, je příliš malý pro zajištění účinné hospodářské soutěže, nebo

stávající situace vede k přetížení sítě tak pravidelně a předvídatelně, že by tržní redispečink vedl k pravidelnému strategickému podávání nabídek, což by zvýšilo úroveň vnitřního přetížení, a dotčený členský stát buď přijal akční plán, jehož cílem je řešit toto přetížení, nebo zajišťuje, aby v souladu s čl. 16 odst. 8 byla dodržena minimální dostupná kapacita pro obchod mezi zónami.

Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav podávají příslušnému regulačnímu orgánu alespoň jednou ročně zprávu, uvádějící:

úroveň rozvoje a účinnost tržních mechanismů pro redispečink výroben elektřiny, zařízení pro ukládání energie a zařízení pro odezvu strany poptávky;

důvody, objemy v MWh a typy zdrojů výroby, které jsou předmětem redispečinku;

opatření přijatá s cílem snížit potřebu redispečinku ke snížení výkonu výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v budoucnu, včetně investic do digitalizace síťové infrastruktury a služeb, jež zvyšují flexibilitu.

Příslušný regulační orgán předá zprávu ACER a zveřejní shrnutí informací uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), v případě potřeby spolu s doporučeními ke zlepšení.

S výhradou požadavků týkajících se zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě, které stanoví regulační orgány na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav:

zaručují schopnost přenosových sítí a distribučních sítí přenášet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny za co nejmenšího redispečinku, což nebrání tomu, aby byl při plánování sítě zohledněn omezený redispečink v případech, kdy je provozovatel přenosové sítě nebo provozovatel distribuční sítě schopen transparentním způsobem prokázat, že je to hospodářsky účinnější a že redispečink nepřekračuje 5 % roční výroby elektřiny za použití obnovitelných zdrojů energie v zařízeních, která jsou přímo připojena ke své síti, pokud nestanoví jinak členský stát, v němž elektřina z výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny představuje více než 50 % roční hrubé konečné spotřeby elektřiny;

provádějí vhodná provozní opatření týkající se sítě a trhu s cílem minimalizovat redispečink ke snížení výkonu v případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny.

zajišťují, aby jejich sítě byly dostatečně flexibilní, a aby je tak byli schopni řídit.

V případě využití redispečinku ke snížení výkonu na jiných než tržních zásadách se uplatňují tyto zásady:

výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie jsou předmětem redispečinku ke snížení výkonu, pouze pokud neexistuje jiná alternativa nebo pokud by jiná řešení vedla k výrazně nepřiměřeným nákladům nebo závažným rizikům pro bezpečnost sítě;

elektřina vyráběná v procesu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny je předmětem redispečinku ke snížení výkonu, pouze pokud kromě redispečinku ke snížení výkonu výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie neexistuje jiná alternativa, nebo pokud by jiná řešení vedla k nepřiměřeným nákladům nebo závažným rizikům pro bezpečnost sítě;

elektřina vyrobená pro vlastní spotřebu z výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, která není dodávána do přenosové nebo distribuční sítě, je předmětem redispečinku ke snížení výkonu, pouze pokud v oblasti bezpečnosti sítě neexistuje jiné řešení;

redispečink ke snížení výkonu v souladu s písmeny a), b) a c) musí být řádně a transparentně odůvodněn. Odůvodnění je součástí zprávy podle odstavce 3.

Pokud se využije redispečink, který nevychází z tržních zásad, vyplatí provozovatel soustavy, který požaduje redispečink, finanční náhradu provozovateli výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky, které bylo předmětem redispečinku, kromě případu, kdy výrobci přijali dohodu o připojení, podle které není přístup do sítě pro daný objem elektřiny pevně zaručen. Výše finanční náhrady dosahuje alespoň vyšší z následujících částek nebo jejich kombinace v případě, že by použití pouze vyšší z nich vedlo k bezdůvodně nízké nebo k bezdůvodně vysoké náhradě:

dodatečných provozních nákladů způsobených redispečinkem, jako jsou dodatečné náklady na palivo v případě zvýšení výkonu pro redispečink, nebo nákladů na zajištění záložního tepla v případě redispečinku ke snížení výkonu výroben elektřiny využívajících vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

čistých výnosů z prodeje elektřiny na denním trhu, které by výrobna elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky vygenerovaly nebýt požadavku na redispečink; pokud je výrobně elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky přiznána finanční podpora na základě objemu vyrobené nebo spotřebované elektřiny, považuje se finanční podpora, která by byla obdržena bez požadavku na redispečink, za součást čistých výnosů.

KAPITOLA III

PŘÍSTUP K SÍTI A ŘÍZENÍ PŘETÍŽENÍ

ODDÍL 1

Přidělování kapacity

Článek 14

Přezkum nabídkových zón

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k řešení přetížení. Hranice nabídkových zón se stanoví na základě dlouhodobých strukturálních přetížení v přenosové síti. Nabídkové zóny taková strukturální přetížení neobsahují, ledaže nemají žádný dopad na sousední nabídkové zóny nebo je, jako dočasná výjimka, jejich dopad na sousední nabídkové zóny zmírněn použitím nápravných opatření a pokud taková strukturální přetížení nevedou ke snížení obchodní kapacity mezi zónami v souladu s požadavky článku 16. Konfigurace nabídkových zón v Unii je nastavena tak, aby se maximalizovaly hospodářský užitek a příležitosti pro obchod mezi zónami v souladu s článkem 16 při zachování bezpečnosti dodávek.

Každé tři roky podává ENTSO pro elektřinu zprávu o strukturálních přetíženích a dalších významných fyzických přetíženích uvnitř nabídkových zón a mezi nimi, včetně polohy a četnosti těchto přetížení, v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Zpráva obsahuje posouzení toho, zda kapacita pro obchod mezi zónami dosáhla lineární trajektorie podle článku 15 nebo minimální kapacity podle článku 16 tohoto nařízení.

Aby byla zajištěna optimální konfigurace nabídkových zón, provede se jejich přezkum. Ten identifikuje všechna strukturální přetížení a zahrnuje analýzu různých konfigurací nabídkových zón se zapojením dotčených zainteresovaných subjektů ze všech příslušných členských států v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Stávající nabídkové zóny se posuzují podle své schopnosti vytvořit spolehlivé tržní prostředí, a to i pro dostupnou flexibilní výrobu a zatížení, které jsou klíčové pro prevenci úzkých míst sítě, pro vyrovnání poptávky po elektřině a nabídky elektřiny a pro dlouhodobé zabezpečení investic do síťové infrastruktury.

Pro účely tohoto článku a článku 15 tohoto nařízení se příslušnými členskými státy, provozovateli přenosových soustav nebo regulačními orgány rozumějí ty členské státy, provozovatelé přenosových soustav nebo regulační orgány, kteří se účastní přezkumu konfigurace nabídkových zón, a rovněž ti, kteří se nacházejí ve stejném regionu pro výpočet kapacity podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

Do 5. října 2019 předloží všichni příslušní provozovatelé přenosových soustav příslušným regulačním orgánům ke schválení návrh metodiky a předpokladů, z nichž se má při přezkumu nabídkových zón vycházet, a ke zvážení alternativní konfigurace nabídkových zón. Příslušné regulační orgány o návrhu jednomyslně rozhodnou ve lhůtě tří měsíců od jeho podání. Pokud regulační orgány v této lhůtě jednomyslného rozhodnutí o návrhu nedosáhnou, rozhodne o metodice a předpokladech, jakož i o alternativních konfiguracích nabídkových zón ke zvážení, ACER ve lhůtě dalších tří měsíců. Metodika musí být založena na strukturálních přetíženích, u nichž se neočekává, že budou překonána v příštích třech letech, při zohlednění dosažení hmatatelného pokroku v projektech rozvoje infrastruktury, jejichž uskutečnění se očekává v příštích třech letech.

Na základě metodiky a předpokladů schválených podle odstavce 5 a do dvanácti měsíců po schválení metodiky a předpokladů podle uvedeného odstavce předloží provozovatelé přenosových soustav účastnící se přezkumu nabídkových zón příslušným členským státům nebo jejich pověřeným orgánům společný návrh na změnu či ponechání konfigurace nabídkových zón. Ostatní členské státy, smluvní strany Energetického společenství a jiné třetí země, které sdílejí tutéž synchronní oblast s jakýmkoli příslušným členským státem, mohou předložit připomínky.

Pokud bylo ve zprávě podle odstavce 2 tohoto článku nebo v přezkumu nabídkových zón podle tohoto článku zjištěno strukturální přetížení nebo pokud strukturální přetížení ve svých regulačních oblastech zjistili jeden nebo více provozovatelů přenosové soustavy ve zprávě schválené příslušným regulačním orgánem, rozhodne příslušný členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svými provozovateli přenosových soustav do šesti měsíců po obdržení zprávy buď o vypracování vnitrostátních nebo nadnárodních akčních plánů podle článku 15, nebo o přezkumu a změně konfigurace svých nabídkových zón. Tato rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi a ACER.

Ty členské státy, které se rozhodly upravit konfiguraci nabídkových zón podle odstavce 7, o ní jednomyslně rozhodnou do šesti měsíců od oznámení podle odstavce 7. Ostatní členské státy mohou příslušným členským státům předložit připomínky, které příslušné členské státy při svém rozhodování zohlední. Rozhodnutí musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER. Pokud příslušné členské státy nedosáhnou jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců, neprodleně to oznámí Komisi a ACER. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

Členské státy a Komise před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle tohoto článku vedou konzultace s příslušnými zainteresovanými subjekty.

10.

V každém rozhodnutí přijatém podle tohoto článku se uvede datum uskutečnění každé změny. Toto datum vyváží potřebu nalézt rychlé řešení s praktickými hledisky, včetně termínovaného obchodu s elektřinou. Rozhodnutí mohou stanovit vhodná přechodná opatření.

11.

Pokud jsou zahájeny další přezkumy nabídkových zón podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009, použije se tento článek.

Článek 15

Akční plány

Po přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7 vypracují členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svým regulačním orgánem akční plán. Tento akční plán obsahuje konkrétní harmonogram pro přijetí opatření ke snížení zjištěných strukturálních přetížení do čtyř let od přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7.

Bez ohledu na konkrétní pokrok akčního plánu členské státy zajistí, aby se kapacita pro obchod mezi zónami každoročně zvyšovala až do dosažení minimální kapacity stanovené v čl. 16 odst. 8, aniž jsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 16 odst. 9 nebo odchylky podle čl. 16 odst. 3. Této minimální kapacity musí být dosaženo do 31. prosince 2025.

Ročního zvýšení se dosahuje po lineární trajektorii. Jejím výchozím bodem je buď kapacita přidělená na této hranici nebo na kritickém prvku sítě v roce před přijetím akčního plánu, nebo průměr za tři poslední roky před přijetím plánu, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Členské státy zajistí, a to i použitím nápravných opatření v daném regionu pro výpočet kapacity, aby kapacita zpřístupněná pro obchod mezi zónami v souladu s čl. 16 odst. 8 v době provádění jejich akčních plánů byla rovna nejméně hodnotám lineární trajektorie.

Náklady na nápravná opatření nezbytná ke sledování lineární trajektorie uvedené odstavci 2 či ke zpřístupnění kapacity mezi zónami na hranicích nebo kritických prvcích sítě dotčených akčním plánem nesou členský stát či členské státy, které akční plán provádějí.

Každoročně v průběhu provádění akčního plánu a do šesti měsíců po jeho skončení příslušní provozovatelé přenosových soustav vyhodnotí, zda dostupná kapacita mezi zónami za posledních dvanáct měsíců dosáhla lineární trajektorie, nebo, počínaje 1. lednem 2026, minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8. Tato hodnocení předloží ACER a příslušným regulačním orgánům. Před předložením této zprávy předloží každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení.

Pokud posouzení podle odstavce 4 prokazuje, že některý provozovatel přenosové soustavy nedosáhl lineární trajektorie, příslušné členské státy do šesti měsíců od obdržení uvedeného posouzení jednomyslně rozhodnou o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi. V tomto rozhodnutí by měly přihlédnout k případným připomínkám předloženým ostatními členskými státy. Rozhodnutí příslušných členských států musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER.

Členské státy neprodleně oznámí Komisi, nedosáhnou-li jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER a příslušnými zainteresovanými subjekty přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

Šest měsíců před koncem akčního plánu členský stát se zjištěným strukturálním přetížením rozhodne, zda vyřeší zbývající přetížení úpravou své nabídkové zóny, nebo nápravnými opatřeními, jejichž náklady uhradí.

Pokud nebyl ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo zjištěno strukturální přetížení podle čl. 14 odst. 7, vypracován žádný akční plán, posoudí příslušní provozovatelé přenosových soustav ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne, kdy bylo strukturální přetížení zjištěno, zda dostupná kapacita mezi zónami během posledních dvanácti měsíců dosáhla minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8, a podají o tom zprávu příslušným regulačním orgánům a ACER.

Před vypracováním zprávy zašle každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení. Pokud posouzení prokáže, že některý provozovatel přenosové soustavy minimální kapacity nedosáhl, použije se rozhodovací postup stanovený v odstavci 5 tohoto článku.

Článek 16

Obecné zásady přidělování kapacity a řízení přetížení

Na přetížení sítě se reaguje nediskriminujícími tržně orientovanými řešeními, která dotčeným účastníkům trhu a provozovatelům přenosových soustav poskytnou účinné hospodářské signály. Problémy přetížení sítě se řeší metodami nezaloženými na transakcích, tedy metodami, které nezahrnují výběr mezi smlouvami jednotlivých účastníků trhu. Pokud provozovatel přenosové soustavy činí provozní opatření k zajištění toho, aby jeho přenosová soustava setrvala v normálním stavu, bere v úvahu účinek těchto opatření na sousední regulační oblasti a koordinuje je s dalšími dotčenými provozovateli přenosových soustav, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222.

Transakce je možné omezovat jen v nouzových situacích, v nichž musí provozovatel přenosové soustavy rychle jednat a redispečink ani protiobchody nejsou možné. Všechny tyto postupy se uplatňují nediskriminačním způsobem. Kromě případů vyšší moci dostávají účastníci trhu, jimž byla přidělena kapacita, za jakékoli takové omezení náhradu.

Regionální koordinační centra provádějí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s odstavci 4 a 8 tohoto článku, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 1 písm. a) a v čl. 42 odst. 1.

Regionální koordinační centra při výpočtu kapacit mezi zónami dodržují limity provozní bezpečnosti a využívají údaje získané od provozovatelů přenosových soustav, včetně údajů o technické dostupnosti nápravných opatření, s výjimkou vypínání části spotřeby. Pokud regionální koordinační centra dospějí k závěru, že tato dostupná nápravná opatření v regionu pro výpočet kapacity nebo mezi nimi nestačí k dosažení lineární trajektorie podle čl. 15 odst. 2 nebo minimálních kapacit stanovených v odstavci 8 tohoto článku při dodržení limitů provozní bezpečnosti, mohou jako krajní opatření stanovit koordinovaná opatření ke snížení kapacity mezi zónami odpovídajícím způsobem. Provozovatelé přenosových soustav se mohou od koordinovaných opatření odchýlit pouze v případě koordinovaného výpočtu kapacity a koordinované analýzy bezpečnosti v souladu s čl. 42 odst. 2.

Regionální koordinační centra předloží do tří měsíců poté, co začnou provoz podle čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení, a poté každé tři měsíce příslušným regulačním orgánům a ACER zprávu o jakémkoli omezení kapacity nebo odchylky od koordinovaných opatření podle druhého pododstavce a posoudí jednotlivé případy a v případě potřeby vydají doporučení, jak těmto odchylkám v budoucnu předejít. Dojde-li ACER k závěru, že podmínky pro odchylku podle tohoto odstavce nebyly splněny nebo že jsou strukturální povahy, předloží své stanovisko příslušným regulačním orgánům a Komisi. Nejsou-li předpoklady pro uplatnění odchylky podle tohoto odstavce, přijmou příslušné regulační orgány vhodná opatření vůči provozovatelům přenosových soustav nebo regionálním koordinačním centrům podle článku 59 nebo 62 směrnice (EU) 2019/944.

Odchylky strukturální povahy musí být řešeny v akčním plánu uvedeném v čl. 14 odst. 7 nebo při aktualizaci existujícího akčního plánu.

Účastníkům trhu, kteří dodržují bezpečnostní normy pro bezpečný síťový provoz, se zpřístupňuje maximální úroveň kapacity propojovacího vedení nebo přenosových sítí ovlivněná přeshraniční kapacitou, nebo obojí. K maximalizaci dostupných kapacit za účelem dosažení minimální kapacity podle odstavce 8 se využívají protiobchody a redispečink, včetně přeshraničního redispečinku. Za účelem umožnění uvedené maximalizace se uplatní koordinovaný, nediskriminační postup pro přeshraniční nápravná opatření vycházející z uplatňování metodiky pro sdílení nákladů na redispečink a protiobchody.

Kapacita se přiděluje pouze pomocí explicitních aukcí kapacity či implicitních aukcí, které zahrnují kapacitu i energii. Obě metody mohou existovat souběžně na stejném propojení. Pro vnitrodenní obchodování se použije kontinuální obchodování, které může být doplněno aukcemi.

V případě přetížení uspějí platné nejvyšší nabídky za kapacitu sítě, ať již implicitní, nebo explicitní, nabízející nejvyšší hodnotu za nedostatkovou přenosovou kapacitu ve stanoveném časovém rámci. Stanovení cen záloh v postupech pro přidělování kapacity je povoleno výlučně u nových propojovacích vedení, které využívají výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 63 tohoto nařízení.

Kapacita je volně obchodovatelná na sekundárním základě pod podmínkou, že je provozovatel přenosové soustavy informován v dostatečném předstihu. Odmítne-li provozovatel přenosové soustavy určitý sekundární obchod (transakci), jasně a transparentním způsobem to sdělí a objasní všem účastníkům trhu a oznámí regulačnímu orgánu.

Provozovatelé přenosových soustav neomezují objem propojovací kapacity, která má být zpřístupněna účastníkům trhu, jako prostředek k vyřešení přetížení uvnitř jejich vlastní nabídkové zóny, nebo jako prostředek k řízení toků plynoucích z transakcí uvnitř nabídkových zón. Aniž je dotčeno uplatňování odchylek podle odstavce 3 a výjimek podle odstavce 9 tohoto článku a uplatňování čl. 15 odst. 2, má se za to, že souladu s tímto odstavcem bylo dosaženo, je-li dosaženo těchto minimálních úrovní dostupné kapacity pro obchod mezi zónami:

v případě hranic používajících přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě činí minimální kapacita 70 % přenosové kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti, po odečtení kontingencí určených v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

v případě hranic využívajících přístupu založeného na fyzikálních tocích je minimální kapacita rovna mezi stanovené při výpočtu kapacity, která je k dispozici pro toky vyvolané výměnou mezi zónami. Tato mez činí 70 % kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti kritických prvků sítě uvnitř zón a mezi nimi, s přihlédnutím ke kontingencím určeným v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

Celkový objem 30 % je možné použít na spolehlivostní rezervy, kruhové toky a vnitřní toky na každém kritickém prvku sítě.

Na žádost provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity mohou příslušné regulační orgány udělit výjimku z odstavce 8 z předvídatelných důvodů, je-li to nezbytné pro udržení provozní bezpečnosti. Tato výjimka, která se nesmí týkat omezování již přidělené kapacity podle odstavce 2, se uděluje na dobu vždy jednoho roku, nebo v případě, že se rozsah výjimky po prvním roce významně snižuje, na dobu až dvou let. Rozsah těchto výjimek je přísně omezen na to, co je nezbytné pro zachování provozní bezpečnosti, a nesmí vést k diskriminaci výměn uvnitř zón a mezi nimi.

Před udělením výjimky vede příslušný regulační orgán konzultace s regulačními orgány jiných členských států, které jsou součástí dotčeného regionu pro výpočet kapacity. V případě, že regulační orgán s navrhovanou výjimkou nesouhlasí, rozhodne o jejím udělení ACER podle čl. 6 odst. 10 druhého pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2019/942. Odůvodnění udělení výjimky se zveřejňují.

Pokud je výjimka udělena, příslušní provozovatelé přenosových soustav vypracují a zveřejní metodiku a projekty, které poskytnou dlouhodobé řešení dané záležitosti, jíž se výjimka týká. Výjimka pozbývá platnosti, jakmile uplyne doba, na niž byla udělena, nebo jakmile je toto řešení uplatněno, podle toho, co nastane dříve.

10.

Účastníci trhu informují v rozumném předstihu dotčené provozovatele přenosových soustav před daným provozním obdobím, zda mají v úmyslu využít přidělenou kapacitu. Přidělené kapacity, které nebudou využity, se znovu uvedou na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

11.

Nakolik je to technicky možné, uspokojují provozovatelé přenosových soustav v přetíženém vedení kapacitní požadavky jakýchkoli toků elektřiny v opačných směrech, aby toto vedení co nejvíce využili. Při plném zohlednění bezpečnosti sítě nelze transakce uvolňující přetížení odmítnout.

12.

Finanční důsledky nesplnění závazků spojených s přidělením kapacity nesou provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za toto nesplnění. Pokud účastníci trhu nevyužijí kapacitu, kterou se zavázali využít, nebo pokud v případě explicitně dražené kapacity nezobchodují tuto kapacitu na sekundární bázi nebo ji nevrátí včas, ztrácí na tuto kapacitu právo a uhradí poplatek, který odráží výši nákladů. Všechny poplatky za nevyužití kapacity, které odrážejí výši nákladů, musí být opodstatněné a přiměřené. Pokud provozovatel přenosové soustavy nesplní svůj závazek poskytnout závaznou přenosovou kapacitu, je povinen účastníkovi trhu nahradit ztrátu práv na kapacitu. Pro tyto účely se nezohledňují následné ztráty. Pojmy a metody klíčové pro stanovení povinností vyplývajících z nesplnění závazků se stanoví předem s ohledem na finanční důsledky a přezkoumává je příslušný regulační orgán.

13.

Při rozdělování nákladů nápravných opatření mezi provozovatele přenosových soustav regulační orgány zkoumají, do jaké míry přispívají k přetížení pozorovanému mezi dvěma sledovanými nabídkovými zónami toky plynoucí z transakcí uvnitř nabídkových zón, a přidělí náklady na základě podílu na takovém přetížení provozovatelům přenosových soustav v těch nabídkových zónách, které takové toky vytvářejí, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s toky plynoucími z transakcí uvnitř nabídkových zón, jež jsou pod úrovní, kterou by bylo možné očekávat bez strukturálního přetížení v nabídkové zóně.

Tuto úroveň společně analyzují a definují všichni provozovatelé přenosových soustav v regionu pro výpočet kapacity pro každou jednotlivou hranici nabídkové zóny a následně ji schválí všechny regulační orgány v regionu pro výpočet kapacity.

Článek 17

Přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce

Provozovatelé přenosových soustav přepočítají dostupnou kapacitu mezi zónami alespoň po uzávěrce přidělování denní a vnitrodenní kapacity mezi zónami. Provozovatelé přenosových soustav přidělí dostupnou kapacitu mezi zónami plus veškerou zbývající dosud nepřidělenou kapacitu mezi zónami a veškerou kapacitu mezi zónami, která již byla přidělena a kterou držitelé fyzických přenosových práv uvolnili pro následující postup přidělování kapacity mezi zónami.

Provozovatelé přenosových soustav navrhnou vhodnou strukturu pro přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce, včetně denních a vnitrodenních trhů a trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy. Tuto přidělovací strukturu přezkoumají příslušné regulační orgány. Ve svých návrzích provozovatelé přenosových soustav berou v úvahu:

povahu trhů;

provozní podmínky elektrizační soustavy, jako jsou důsledky započtení závazně stanovených plánů;

úroveň harmonizace procentních podílů přidělených různým časovým rámcům a časových rámců přijatých pro různé stávající mechanismy přidělování kapacity mezi zónami.

Pokud je kapacita mezi zónami dostupná po uzávěrce přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, provozovatelé přenosových soustav ji využijí pro výměnu regulační energie nebo v procesu vzájemné výměny systémových odchylek.

Pokud je kapacita mezi zónami přidělena na výměnu regulační zálohy nebo sdílení záloh podle čl. 6 odst. 8 tohoto nařízení, provozovatelé přenosových soustav používají metodiku vyvinutou v rámcovém pokynu o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

Provozovatelé přenosových soustav nesmějí zvyšovat spolehlivostní rezervu vypočítanou podle nařízení (EU) 2015/1222 kvůli výměně regulační zálohy nebo sdílení záloh.

ODDÍL 2

Síťové poplatky a příjem z přetížení

Článek 18

Poplatky za přístup k sítím, používání sítí a jejich rozšiřování

Poplatky účtované provozovateli sítí za přístup k sítím, včetně poplatků za připojení k sítím, využití sítí a případně poplatků za posílení sítí s tím související, musí být přiměřené nákladům, být transparentní, brát v úvahu potřebu bezpečnosti a flexibility sítě a odrážet skutečné náklady, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě, a musí se uplatňovat nediskriminačním způsobem. Tyto poplatky nesmějí zahrnovat nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle.

Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 1 a 6 směrnice 2012/27/EU a kritéria stanovená v příloze XI uvedené směrnice, musí metoda použitá ke stanovení poplatků za využívání sítě neutrálně podporovat dlouhodobou celkovou efektivitu soustavy prostřednictvím cenových signálů zákazníkům a výrobcům, a zejména musí být uplatňována způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce oproti výrobě připojené na úrovni přenosu. Síťové poplatky nesmějí vést k pozitivní ani negativní diskriminaci ukládání energie nebo agregace energie ani nesmí být demotivačním faktorem pro vlastní výrobu či vlastní spotřebu energie nebo pro účast v odezvě strany poptávky. Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nesmějí být tyto poplatky závislé na vzdálenosti.

▼M2

Metodiky stanovení sazeb:

odrážejí fixní náklady provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav a zohledňují kapitálové i provozní výdaje s cílem poskytnout provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky, včetně preventivních investic, za účelem zvýšení efektivity, včetně energetické účinnosti;

posilují integraci trhu, začleňování energie z obnovitelných zdrojů a bezpečnost dodávek;

podporují využívání služeb flexibility a umožňují využívání flexibilních připojení;

prosazují efektivní a včasné investice, včetně řešení pro optimalizaci stávající sítě;

usnadňují ukládání energie, odezvu strany poptávky a související výzkumné činnosti;

přispívají k dosažení cílů stanovených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, snižují dopad na životní prostředí a prosazují přijetí ze strany veřejnosti a

usnadňují inovace v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako je digitalizace, služby flexibility a propojení, zejména za účelem rozvoje požadované infrastruktury k dosažení minimálního cíle propojení elektrizačních soustav do roku 2030 stanoveného v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení (EU) 2018/1999.

Tam, kde je to vhodné, musí úrovně tarifů stanovené pro výrobce nebo konečné zákazníky nebo pro obě skupiny poskytovat lokační cenové signály na úrovni Unie, například pobídky prostřednictvím tarifní struktury za účelem omezení nákladů na redispečink a na posílení elektrizační sítě, a brát v úvahu velikost síťových ztrát a způsobené přetížení a investiční náklady na infrastrukturu.

▼B

Při stanovování poplatků za přístup do sítě se berou v úvahu:

provedené platby a obdržené příjmy v rámci kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav;

skutečné provedené a obdržené platby, jakož i platby očekávané za budoucí období, odhadované na základě předchozích období.

Stanovením poplatků za přístup do sítě nejsou dotčeny poplatky na základě řízení přetížení uvedeného v článku 16.

Žádné zvláštní síťové poplatky nesmějí být ukládány za jednotlivé transakce v obchodu s elektřinou mezi zónami.

Distribuční tarify musí odrážet náklady a zohledňovat využívání distribuční sítě uživateli soustavy, a to i aktivními zákazníky. Mohou obsahovat prvky zohledňující kapacitu připojení k síti a mohou být rozlišeny podle spotřeby nebo profilů výroby uživatelů soustavy. Pokud členské státy zavedly inteligentní měřicí systémy, regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice (EU) 2019/944 zváží a popřípadě transparentním, nákladově efektivním a pro konečného zákazníka předvídatelným způsobem zavedou časově rozlišené síťové tarify odrážející využívání sítě.

▼M2

Metodiky pro stanovení distribučních a přenosových tarifů musí provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí, mimo jiné prostřednictvím zadávání zakázek na služby. Za tímto účelem regulační orgány uznávají příslušné náklady za způsobilé, včetně nákladů týkajících se preventivních investic, a zohledňují je v přenosových a distribučních tarifech, a je-li to vhodné, zavedou výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro provozovatele přenosových soustav a provozovatele distribučních soustav ke zvýšení celkové efektivity soustavy v jejich sítích, mimo jiné prostřednictvím energetické účinnosti, využívání služeb flexibility a zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů.

▼B

Do 5. října 2019 předloží ACER s cílem snížit riziko tříštění trhu zprávu o osvědčených postupech v metodikách pro stanovení přenosových a distribučních tarifů, přičemž zohlední vnitrostátní specifika. Tato zpráva o osvědčených postupech se týká alespoň následujících otázek:

poměru mezi tarify uplatňovanými u výrobců a tarify uplatňovanými u konečných zákazníků;

nákladů, které mají být získány zpět pomocí tarifů;

časově rozlišených síťových tarifů;

lokalizačních cenových signálů;

vztahu mezi přenosovými tarify a distribučními tarify;

▼M2

metody, které budou určeny po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, k zajištění transparentnosti při stanovování sazeb a jejich struktury, včetně preventivních investic, které jsou v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními cíli v oblasti energetiky, a s přihlédnutím k oblastem zrychleného zavádění stanoveným v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001;

▼B

skupin uživatelů sítě podléhajících tarifům, případně včetně charakteristik těchto skupin, forem spotřeby a tarifních výjimek;

ztrát v sítích vysokého, středního a nízkého napětí;

▼M2

pobídek pro efektivní investice do sítí, včetně zdrojů poskytujících flexibilitu a smluv o flexibilním připojení.

▼B

Svou zprávu o osvědčených postupech ACER aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

10.

Regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice (EU) 2019/944 zprávu o osvědčených postupech řádně zohlední.

Článek 19

Příjem z přetížení

Postupy řízení přetížení spojené s předem určeným časovým rámcem mohou vytvářet výnosy, pouze pokud v daném časovém rámci dojde k přetížení, nebo v případě nových propojovacích vedení, na něž se vztahuje výjimka podle článku 63 tohoto nařízení, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003. Postup pro rozdělení těchto výnosů přezkoumávají regulační orgány a tento postup nesmí narušovat postup přidělování ve prospěch žádné ze stran požadujících kapacitu nebo energii ani odrazovat od snižování přetížení.

▼M2

Následující cíle jsou ve vztahu k přidělování jakýchkoli výnosů vyplývajících z přidělení kapacity mezi zónami prioritní:

zaručení skutečné dostupnosti přidělené kapacity, včetně náhrady za závaznost této kapacity;

udržování nebo zvyšování kapacity mezi zónami prostřednictvím optimalizace využívání stávajících propojovacích vedení pomocí koordinovaných nápravných opatření, je-li to relevantní, nebo pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s investicemi do sítě, které mají význam pro snížení přetížení propojovacího vedení, nebo

kompenzování provozovatelů zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři v nabídkové zóně na moři přímo připojených ke dvěma nebo více nabídkovým zónám, pokud byl přístup k propojeným trhům omezen tak, že v důsledku toho provozovatel zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři není schopen vyvážet svou kapacitu výroby elektřiny na trh, a kdy případně dojde k odpovídajícímu poklesu cen v nabídkové zóně na moři ve srovnání se situací bez snížení kapacity.

Kompenzace uvedená v písm. c) prvního pododstavce se uplatní v případě, že v rámci validovaných výsledků výpočtu kapacity jeden nebo více provozovatelů přenosových soustav neposkytl kapacitu dohodnutou ve smlouvě o připojení na propojovacím vedení nebo neposkytl kapacitu na kritických prvcích sítě podle pravidel pro výpočet kapacity stanovených v čl. 16 odst. 8. Provozovatelé přenosových soustav, kteří odpovídají za omezení přístupu na propojené trhy, odpovídají za kompenzaci pro provozovatele zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři. Uvedená kompenzace každoročně nepřekročí celkový příjem z přetížení plynoucí z propojovacích vedení mezi dotčenými nabídkovými zónami.

▼B

Pokud jsou dostatečně naplněny prioritní cíle stanovené v odstavci 2, mohou být výnosy použity jako příjem, který regulační orgány zohlední při schvalování metodiky pro výpočet síťových tarifů, stanovování síťových tarifů, nebo obojí. Zbývající výnosy jsou do doby, než je bude možno použít k účelům uvedeným v odstavci 2, uloženy na samostatném vnitřním účtu.

Výnosy jsou využívány v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b) podle metodiky navržené provozovateli přenosových soustav po konzultaci s regulačními orgány a příslušnými zainteresovanými subjekty a schválené ACER. Provozovatelé přenosových soustav předloží ACER návrh metodiky do 5. července 2020 a ACER o něm rozhodne ve lhůtě šesti měsíců od jeho obdržení.

ACER může požadovat, aby provozovatelé přenosových soustav metodiku uvedenou v prvním pododstavci změnili nebo aktualizovali. ACER změněnou nebo aktualizovanou metodiku schválí ve lhůtě šesti měsíců od jejího předložení.

Metodika stanoví alespoň podmínky, za nichž mohou být výnosy využity pro účely stanovené v odstavci 2, podmínky, za nichž mohou být uloženy na samostatný vnitřní účet pro budoucí využití pro tyto účely, a maximální dobu tohoto uložení.

Provozovatelé přenosových soustav předem jasně stanoví, jak budou využity veškeré příjmy z přetížení, a podají regulačním orgánům zprávu o stávajícím využití těchto příjmů. Vnitrostátní regulační orgány každoročně do 1. března informují ACER a zveřejní zprávu, v níž uvedou:

výši výnosů obdržených za období dvanácti měsíců končící dnem 31. prosince předchozího roku;

způsob, jak byly tyto výnosy využity podle odstavce 2, včetně konkrétních projektů, na které byly příjmy využity, a částky uložené na samostatný účet;

částku použitou při výpočtu síťových tarifů a

ověření, že částka uvedená v písmeni c) je v souladu s tímto nařízením a metodikou vypracovanou podle odstavců 3 a 4.

Pokud se některé z výnosů z přetížení použijí při výpočtu síťových tarifů, ve zprávě se uvede, jak provozovatelé přenosových soustav případně splnili prioritní cíle stanovené v odstavci 2.

▼M2

Kapitola IIIa

SPECIFICKÉ INVESTIČNÍ POBÍDKY K DOSAŽENÍ CÍLŮ UNIE V OBLASTI DEKARBONIZACE

Článek 19a

Smlouvy o nákupu elektřiny

Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, členské státy podporují využívání smluv o nákupu elektřiny, mimo jiné odstraněním neopodstatněných překážek a nepřiměřených nebo diskriminačních postupů nebo poplatků, za účelem zajištění předvídatelnosti cen a dosažení cílů stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, pokud jde o rozměr snižování emisí uhlíku uvedený v čl. 4 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999, mimo jiné pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, při zachování konkurenčních a likvidních trhů s elektřinou a přeshraničního obchodu.

Při provádění přezkumu tohoto nařízení v souladu s čl. 69 odst. 2 Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami posoudí potenciál a životaschopnost jedné nebo několika tržních platforem Unie pro smlouvy o nákupu elektřiny, které mají být využívány na dobrovolném základě, včetně interakce těchto potenciálních platforem s jinými stávajícími platformami trhu s elektřinou a sdružování poptávky po smlouvách o nákupu elektřiny prostřednictvím agregace.

Členské státy koordinovaným způsobem zajistí, aby byly zavedeny nástroje ke snížení finančních rizik spojených se selháním odběratele v rámci smluv o nákupu elektřiny, jako jsou systémy záruk za tržní ceny, a aby byly dostupné zákazníkům, kteří čelí překážkám vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny a kteří nemají finanční obtíže. Tyto nástroje mohou v souladu s relevantními právními předpisy Unie zahrnovat mimo jiné státem podporované systémy záruk za tržní ceny, soukromé záruky nebo nástroje usnadňující sdružování poptávky pro smlouvy o nákupu elektřiny. Za tímto účelem členské státy zajistí vhodnou koordinaci, a to i s využitím relevantních nástrojů na úrovni Unie. Členské státy mohou za použití nediskriminačních kritérií mezi kategoriemi zákazníků i v rámci těchto kategorií určit, na které kategorie zákazníků se uvedené nástroje zaměřují.

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, pokud je systém záruk pro smlouvy o nákupu elektřiny podporován členským státem, musí obsahovat ustanovení, která zabrání snížení likvidity na trzích s elektřinou, a nesmí podporovat nákupy elektřiny vyrobené z fosilních paliv. Členské státy mohou rozhodnout o omezení uvedených systémů záruk na výhradní podporu nákupu elektřiny z nových výroben energie z obnovitelných zdrojů v souladu s politikami členského státu v oblasti dekarbonizace, a to zejména v případech, kdy trh smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v čl. 2 bodu 17 směrnice (EU) 2018/2001 není dostatečně rozvinut.

Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů umožňují účast projektů, které vyhrazují část elektřiny k prodeji prostřednictvím smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo jiných tržních ujednání, za předpokladu, že tato účast nemá negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu, zejména pokud jsou obě strany zapojené do této smlouvy o nákupu elektřiny ovládány stejným subjektem.

Při navrhování režimů podpory uvedených v odstavci 5 členské státy usilují o využití hodnotících kritérií, aby motivovaly uchazeče k usnadnění přístupu zákazníků, kteří čelí překážkám při vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny, za předpokladu, že to nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na tomto trhu.

Smlouvy o nákupu elektřiny stanoví nabídkovou zónu dodávky a odpovědnost za zajištění přenosových práv mezi zónami v případě změny nabídkové zóny v souladu s článkem 14.

Smlouvy o nákupu elektřiny stanoví v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže podmínky, za nichž mohou zákazníci a výrobci od smluv o nákupu elektřiny odstoupit, jako jsou použitelné výstupní poplatky a výpovědní lhůty.

Členské státy při navrhování opatření, která mají přímý dopad na smlouvy o nákupu elektřiny, respektují případná oprávněná očekávání a zohledňují účinek těchto opatření na stávající i budoucí smlouvy o nákupu elektřiny.

10.

Do 31. ledna 2026 a následně každé dva roky Komise posoudí, zda překážky přetrvávají a zda je na trzích smluv o nákupu elektřiny dostatečná transparentnost. Komise může vypracovat zvláštní pokyny k odstraňování překážek na trzích se smlouvami o nákupu elektřiny, včetně nepřiměřených nebo diskriminačních postupů nebo poplatků.

Článek 19b

Dobrovolné vzory smluv o nákupu elektřiny a jejich monitorování

ACER zveřejní výroční posouzení o trhu se smlouvami o nákupu elektřiny na úrovni Unie a jednotlivých členských států, které bude součástí výročního posouzení zveřejněného podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942.

Do 17. října 2024 ACER v úzké spolupráci s příslušnými institucemi a zúčastněnými stranami posoudí potřebu vypracovat a vydat nezávazné vzory smluv o nákupu elektřiny přizpůsobené potřebám různých kategorií protistran.

Pokud posouzení dospěje k závěru, že je třeba vypracovat a vydat nezávazné vzory smluv o nákupu elektřiny, ACER spolu s nominovanými organizátory trhu s elektřinou a po konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami vypracuje tyto vzory, přičemž zohlední následující:

používání uvedených vzorů smluv je pro smluvní strany dobrovolné;

vzory smluv mimo jiné:

nabízejí různé varianty doby trvání smlouvy;

ii)

umožňují různé vzorce výpočtu ceny;

iii)

zohledňují zátěžový profil odběratele a výrobní profil výrobce.

Článek 19c

Opatření na úrovni Unie s cílem přispět k dosažení dodatečného podílu energie z obnovitelných zdrojů

Komise posoudí, zda k završení kolektivního úsilí členských států o dodatečný 2,5 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030 podle směrnice (EU) 2018/2001 mohou přispět unijní opatření, která by doplnila vnitrostátní opatření. Komise provede analýzu možnosti využití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zavedeného podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1999 k organizaci unijních aukcí energie z obnovitelných zdrojů v souladu s příslušným regulačním rámcem.

Článek 19d

Režimy přímé podpory cen pro investice ve formě dvousměrných rozdílových smluv

Režimy přímé podpory cen pro investice do nových zařízení pro výrobu elektřiny ze zdrojů uvedených v odstavci 4 mají formu dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných ujednání se stejnými účinky.

První pododstavec se použije na smlouvy v rámci režimů přímé podpory cen pro investice do nové výroby uzavřené ke dni 17. července 2027 nebo po tomto datu; nebo, v případě zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři připojených k hybridním projektům na moři připojeným ke dvěma nebo více nabídkovým zónám ke dni 17. července 2029.

Zapojení účastníků trhu do režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných ujednání se stejnými účinky je dobrovolné.

Všechny režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv a rovnocenných ujednání se stejnými účinky jsou koncipovány s cílem:

zachovat pobídky pro dané výrobny elektřiny, aby efektivně fungovaly a podílely se na trzích s elektřinou, zejména s cílem zohlednit situaci na trhu;

zamezit jakýmkoli účinkům režimu podpory, které by měly narušující vliv na rozhodnutí o provozu, nasazení a údržbě dané výrobny elektřiny nebo na chování při podávání nabídek na denních, vnitrodenních a vyrovnávacích trzích a na trzích s podpůrnými službami;

zajistit, aby úroveň záruky minimální odměny a horní omezení nadměrné odměny byly v souladu s náklady na novou investici a tržními příjmy, aby zaručovaly dlouhodobou ekonomickou životaschopnost dané výrobny elektřiny a zároveň zabraňovaly nadměrné kompenzaci;

zamezit nežádoucímu narušování hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu, zejména stanovením výše odměny prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení, které je otevřené, jasné, transparentní a nediskriminační; v případech, kdy takové soutěžní nabídkové řízení nelze provést, jsou dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenná ujednání se stejnými účinky a příslušné realizační ceny navrženy tak, aby zajišťovaly, že rozdělení příjmů podnikům nezpůsobí nežádoucí narušení hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu;

zabránit narušování hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu v důsledku rozdělení příjmů mezi podniky;

obsahovat ustanovení o sankcích pro případ neoprávněného jednostranného předčasného vypovězení smlouvy.

Komise při posuzování dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných ujednání se stejnými účinky podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU zajistí soulad se zásadami koncepce podle odstavce 2.

Odstavec 1 se použije na investice do nové výroby elektřiny z těchto zdrojů:

větrné energie;

solární energie;

geotermální energie;

vodní energie bez využití přehradní nádrže;

jaderné energie.

Veškeré příjmy nebo ekvivalent těchto příjmů ve finanční hodnotě plynoucí z režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv a rovnocenných ujednání se stejnými účinky uvedených v odstavci 1 se rozdělí konečným zákazníkům.

Bez ohledu na první pododstavec mohou být příjmy nebo ekvivalent těchto příjmů ve finanční hodnotě rovněž použity na financování nákladů na režimy přímé podpory cen nebo na investice do snížení nákladů na elektřinu pro konečné zákazníky.

Rozdělení příjmů konečným zákazníkům je navrženo tak, aby se zachovaly pobídky ke snížení jejich spotřeby nebo jejího přesunutí do období, kdy jsou ceny elektřiny nízké, a aby nenarušovalo hospodářskou soutěž mezi dodavateli elektřiny.

V souladu s čl. 4 odst. 3 třetím pododstavcem směrnice (EU) 2018/2001 mohou členské státy osvobodit od povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku malá zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a demonstrační projekty.

Článek 19e

Posouzení potřeb flexibility

Nejpozději jeden rok poté, co ACER schválí metodiku podle odstavce 6 a poté každé dva roky regulační orgán nebo jiný orgán či subjekt určený členským státem přijme zprávu o odhadovaných potřebách flexibility na vnitrostátní úrovni po dobu nejméně příštích pěti až deseti let s ohledem na potřebu nákladově efektivního dosažení bezpečnosti dodávek energie a dekarbonizace elektrizační soustavy, přičemž zohlední integraci rozličných zdrojů energie z obnovitelných zdrojů a různých odvětví, jakož i provázanost trhu s elektřinou včetně cílů propojení a potenciální dostupnosti přeshraniční flexibility.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci musí:

být v souladu s evropským posouzením přiměřenosti zdrojů a vnitrostátními posouzeními zdrojové přiměřenosti prováděnými podle článků 23 a 24;

vycházet z údajů a analýz poskytnutých provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav každého členského státu podle odstavce 4, používat společnou metodiku podle odstavce 4 a v řádně odůvodněných případech využívat dodatečné údaje a analýzy.

Pokud členský stát určil provozovatele přenosové soustavy nebo jiný subjekt za účelem přijetí zprávy uvedené v prvním pododstavci, regulační orgán zprávu schválí nebo změní.

Zpráva podle odstavce 1 přinejmenším:

posoudí různé druhy potřeb flexibility, alespoň na sezónním, denním a hodinovém základě, aby bylo možné do elektrizační soustavy začlenit elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, mimo jiné různé předpoklady, pokud jde o tržní ceny elektřiny, výrobu a poptávku;

zohlední potenciál zdrojů v rámci nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie, včetně agregace a propojení, pro splnění potřeb flexibility, a to na úrovni přenosu i na úrovni distribuce;

vyhodnotí překážky bránící flexibilitě na trhu a navrhne příslušná zmírňující opatření a pobídky, včetně odstranění regulačních překážek a možných zlepšení trhů a služeb nebo produktů provozování soustavy;

vyhodnotí přínos digitalizace elektrizačních přenosových a distribučních sítí a

zohlední zdroje flexibility, které by podle předpokladů měly být k dispozici v jiných členských státech.

Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav každého členského státu poskytnou údaje a analýzy, které jsou potřebné pro přípravu zprávy uvedené v odstavci 1 regulačnímu orgánu nebo jinému orgánu či subjektu určenému podle odstavce 1. V řádně odůvodněných případech může regulační orgán nebo jiný orgán či subjekt určený podle odstavce 1 požádat dotčené provozovatele přenosových a distribučních soustav, aby pro vypracování zprávy poskytli dodatečné vstupní údaje nad rámec požadavků uvedených v odstavci 4. Dotčení provozovatelé přenosových soustav elektřiny nebo provozovatelé distribučních soustav elektřiny koordinují společně s provozovateli plynárenských a vodíkových soustav shromažďování relevantních informací, je-li to pro účely tohoto článku nezbytné.

Síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO koordinují činnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, pokud jde o údaje a analýzy, které mají být poskytnuty v souladu s odstavcem 3. Zejména:

vymezí druh a formát údajů, které mají provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav poskytovat regulačním orgánům nebo jinému orgánu či subjektu určenému podle odstavce 1;

vypracují metodiku pro analýzu potřeb flexibility ze strany provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, přičemž zohlední alespoň:

všechny dostupné zdroje flexibility nákladově efektivním způsobem v různých časových rámcích, a to i v jiných členských státech;

ii)

plánované investice do propojení a flexibility na úrovni přenosu a distribuce a

iii)

potřebu dekarbonizace elektrizační soustavy za účelem splnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 vymezených v čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2018/1999, a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050 uvedeného v článku 2 nařízení (EU) 2021/1119 v souladu s Pařížskou dohodou přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu ( 12 ).

Metodika uvedená v písmenu b) prvního pododstavce obsahuje hlavní kritéria, jak posoudit schopnost různých zdrojů flexibility pokrýt potřeby flexibility.

Síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO spolu úzce spolupracují, pokud jde o koordinaci provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, pokud jde o poskytování údajů a analýz podle odstavce 4.

Do 17. dubna 2025 předloží síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO ACER společně návrh týkající se druhu a formátu údajů, které mají být předloženy regulačnímu orgánu nebo jinému orgánu či subjektu určenému podle odstavce 1, a metodiky pro analýzu potřeb flexibility uvedenou v odstavci 4. Do tří měsíců od obdržení návrhu ACER návrh buď schválí, nebo pozmění. Pokud navrhne změny návrhu, konzultuje je před jejich přijetím s Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie, sítí ENTSO pro elektřinu a subjektem EU DSO. Přijatý návrh se zveřejňuje na internetových stránkách ACER.

Regulační orgán nebo jiný orgán či subjekt určený podle odstavce 1 předkládá zprávy uvedené v odstavci 1 Komisi a ACER a zveřejňuje je. Do dvanácti měsíců od obdržení zpráv vydá ACER zprávu, která je analyzuje a poskytuje doporučení k otázkám přeshraničního významu, pokud jde o zjištění regulačního orgánu nebo jiného orgánu či subjektu určeného podle odstavce 1, včetně doporučení k odstranění překážek pro vstup zdrojů v rámci nefosilní flexibility.

Mezi otázkami přeshraničního významu ACER posoudí:

jak lépe integrovat analýzu potřeb flexibility uvedenou v odstavci 1 tohoto článku a metodiku pro evropské posouzení přiměřenosti zdrojů v souladu s článkem 23 a metodiku desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, a zajistit mezi nimi soulad;

odhadované potřeby flexibility v elektrizační soustavě na úrovni Unie a její předpokládaný ekonomicky dostupný potenciál na období příštích pět až deset let s přihlédnutím k vnitrostátním zprávám;

případné zavedení dalších opatření k uvolnění potenciálu flexibility na trzích s elektřinou a v provozu soustavy.

Výsledky analýzy uvedené ve druhém pododstavci písm. a) mohou být zohledněny při dalších revizích metodik uvedených v uvedeném písmenu v souladu s příslušnými právními akty Unie.

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu může z vlastního podnětu poskytnout poznatky ACER ohledně zajištění souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050.

Síť ENTSO pro elektřinu aktualizuje plán rozvoje sítě pro celou Unii tak, aby zahrnoval vnitrostátní zprávy o potřebách flexibility uvedené v odstavci 1. Tyto zprávy zohlední provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav ve svých plánech rozvoje sítě.

Článek 19f

Orientační vnitrostátní cíl pro nefosilní flexibilitu

Nejpozději šest měsíců po předložení zprávy podle čl. 19e odst. 1 tohoto nařízení každý členský stát na základě uvedené zprávy vymezí orientační vnitrostátní cíl pro nefosilní flexibilitu, včetně příslušných konkrétních příspěvků odezvy strany poptávky i ukládání energie k tomuto cíli. Členské státy mohou tohoto cíle dosáhnout realizací zjištěného potenciálu nefosilní flexibility, odstraněním zjištěných překážek trhu nebo prostřednictvím režimů podpory nefosilní flexibility uvedených v článku 19g tohoto nařízení. Tento orientační vnitrostátní cíl, včetně příslušných konkrétních příspěvků odezvy strany poptávky a ukládání energie k tomuto cíli, jakož i opatření k jeho dosažení se rovněž zohlední v integrovaných vnitrostátních plánech členských států v oblasti energetiky a klimatu, pokud jde o rozměr ‚vnitřní trh s energií‘ v souladu s články 3, 4 a 7 nařízení (EU) 2018/1999, a v jejich integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení. Členské státy mohou vymezit předběžné orientační vnitrostátní cíle do přijetí zprávy podle čl. 19e odst. 1 tohoto nařízení.

Po posouzení provedeném v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2018/1999 předloží Komise poté, co obdrží orientační vnitrostátní cíl vymezený a sdělený členskými státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující vnitrostátní zprávy.

Na základě závěrů zprávy vypracované s prvními informacemi sdělenými členskými státy může Komise vypracovat strategii Unie pro flexibilitu se zvláštním zaměřením na odezvu strany poptávky a ukládání energie s cílem usnadnit jejich zavádění, která je v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s cílem klimatické neutrality do roku 2050. K této strategii Unie v oblasti flexibility může být případně připojen legislativní návrh.

Článek 19g

Režimy podpory nefosilní flexibility

Pokud investice do nefosilní flexibility nejsou dostatečné k dosažení orientačního vnitrostátního cíle nebo případně předběžných orientačních vnitrostátních cílů vymezených v souladu s článkem 19f, mohou členské státy uplatnit režimy podpory nefosilní flexibility sestávající z plateb za dostupnou kapacitu nefosilní flexibility, aniž jsou dotčeny články 12 a 13. Členské státy, které uplatňují kapacitní mechanismus, zváží provedení nezbytných úprav koncepce kapacitních mechanismů na podporu účasti nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie, aniž je dotčena možnost těchto členských států využívat režimy podpory nefosilní flexibility uvedené v tomto odstavci.

Možnost uplatňovat opatření na podporu nefosilní flexibility podle odstavce 1 tohoto článku nebrání členským státům v tom, aby plnily své orientační vnitrostátní cíle vymezené podle článku 19f jinými prostředky.

Článek 19h

Koncepční zásady režimů podpory nefosilní flexibility

Režimy podpory nefosilní flexibility uplatňované členskými státy v souladu s čl. 19g odst. 1:

nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení orientačního vnitrostátního cíle nebo případně předběžného orientačního vnitrostátního cíle vymezeného podle článku 19f nákladově efektivním způsobem;

se omezí na nové investice do zdrojů nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie;

usilují o zohlednění lokačních kritérií s cílem zajistit, aby investice do nové kapacity probíhaly v optimálních lokalitách;

nevedou k zahájení výroby energie z fosilních paliv za bodem měření;

vybírají poskytovatele kapacity v otevřeném, transparentním, konkurenčním, dobrovolném, nediskriminačním a nákladově efektivním řízení;

zabraňují nežádoucímu narušení efektivního fungování trhů s elektřinou, včetně zachování efektivních provozních pobídek a cenových signálů a vystavení kolísání cen a tržnímu riziku;

poskytují pobídky pro integraci na trzích s elektřinou způsobem, který vychází ze situace na trhu a zohledňuje ji, přičemž zabraňuje zbytečným narušením trhů s elektřinou a zohledňuje možné náklady na integraci soustavy, přetížení a stabilitu sítě;

stanoví minimální úroveň účasti na trzích s elektřinou, pokud jde o aktivovanou energii, která zohlední technické zvláštnosti zařízení poskytujícího flexibilitu;

ukládají vhodné sankce poskytovatelům kapacity, kteří nedodržují minimální úroveň účasti na trzích s elektřinou uvedenou v písmenu h) nebo kteří se neřídí efektivními provozními pobídkami a cenovými signály uvedenými v písmenu f);

prosazují otevírání přeshraniční účasti těch zdrojů, které jsou schopny poskytnout požadovaný technický výkon, za předpokladu pozitivní analýzy nákladů a přínosů.

▼B

KAPITOLA IV

ZDROJOVÁ PŘIMĚŘENOST

Článek 20

Zdrojová přiměřenost na vnitřním trhu s elektřinou

Členské státy sledují zdrojovou přiměřenost na svém území na základě evropského posouzení zdrojové přiměřenosti uvedeného v článku 23. Za účelem doplnění evropského posouzení zdrojové přiměřenosti mohou členské státy provést i vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti podle článku 24.

Pokud evropské posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 23 nebo vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 24 zjistí potíže se zdrojovou přiměřeností, dotčený členský stát zjistí veškerá narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, která tyto potíže způsobila nebo přispěla k jejich vzniku.

Členské státy, u nichž byly zjištěny potíže se zdrojovou přiměřeností, v rámci procesu státní podpory vypracují a zveřejní prováděcí plán obsahující harmonogram pro přijetí opatření k odstranění veškerých zjištěných narušení regulačního rámce a selhání trhu. Při řešení potíží se zdrojovou přiměřeností členské státy zohledňují především zásady uvedené v článku 3 a zváží:

odstranění narušení regulačního rámce;

odstranění cenových stropů v souladu s článkem 10;

zavedení funkce tvorby cen regulační energie při nedostatku podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2195;

zvýšení propojení a vnitřní kapacity sítě s cílem dosáhnout alespoň svých cílů podle čl. 4 písm. d) bodu 1 nařízení (EU) 2018/1999;

umožnění vlastní výroby, ukládání energie, opatření strany poptávky a energetické účinnosti přijetím opatření k odstranění případných zjištěných narušení regulačního rámce;

zajištění nákladově efektivního a tržního zadávání zakázek na služby výkonové rovnováhy a podpůrné služby;

odstranění regulovaných cen, vyžaduje-li to článek 5 směrnice (EU) 2019/944.

Dotčené členské státy předloží prováděcí plán Komisi k přezkumu.

Komise do čtyř měsíců od obdržení prováděcího plánu vydá stanovisko, zda opatření stačí k odstranění narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, jež byly zjištěny podle odstavce 2, a může členské státy vyzvat, aby své prováděcí plány odpovídajícím způsobem upravily.

Dotčené členské státy sledují uplatňování prováděcího plánu a výsledky toho sledování zveřejní ve výroční zprávě, již předloží Komisi.

Komise vydá stanovisko k tomu, zda byly prováděcí plány dostatečně provedeny a zda byly potíže se zdrojovou přiměřeností odstraněny.

Po vyřešení zjištěných potíží se zdrojovou přiměřenosti členské státy pokračují v uplatňování prováděcího plánu.

Článek 21

Obecné zásady kapacitních mechanismů

▼M2

Členské státy mohou při provádění opatření uvedených v čl. 20 odst. 3 tohoto nařízení v souladu s články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU zavést kapacitní mechanismy.

▼B

Před zavedením kapacitních mechanismů provedou dotčené členské státy komplexní studii možných dopadů těchto mechanismů na sousední členské státy alespoň prostřednictvím konzultace se sousedními členskými státy, s nimiž mají přímé síťové propojení, a se zainteresovanými subjekty těchto členských států.

Členské státy posoudí, zda potíže se zdrojovou přiměřeností může řešit kapacitní mechanismus v podobě strategické rezervy. Pokud tomu tak není, mohou členské státy zavést jiný typ kapacitního mechanismu.

Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy v případě, že v rámci evropského a vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti, popřípadě jen v rámci evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, nebylo-li vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti provedeno, nebyly v oblasti zdrojové přiměřenosti zjištěny žádné potíže.

Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy dříve, než Komise vydá stanovisko podle čl. 20 odst. 5 k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3.

Pokud členský stát uplatňuje kapacitní mechanismus, provede jeho přezkum a zajistí, aby v rámci tohoto mechanismu nebyly uzavřeny žádné nové smlouvy, pokud v rámci evropského ani vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti, popřípadě jen v rámci evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, nebylo-li vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti provedeno, nebyly v oblasti zdrojové přiměřenosti zjištěny žádné potíže, nebo pokud Komise nevydala k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3 stanovisko podle čl. 20 odst. 5.

▼M2 —————

▼M2

Kapacitní mechanismy schvaluje Komise na dobu nejvýše deseti let. Objem vyčleněných kapacit se snižuje na základě prováděcích plánů uvedených v čl. 20 odst. 3. Členské státy po zavedení kapacitního mechanismu pokračují v uplatňování prováděcího plánu.

▼B

Článek 22

Koncepční zásady kapacitních mechanismů

Kapacitní mechanismus:

▼M2 —————

▼B

nenarušuje neoprávněně trh ani neomezuje obchod mezi zónami;

nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k řešení potíží se zdrojovou přiměřeností uvedených v článku 20;

vybírá poskytovatele kapacity v transparentním, nediskriminačním a konkurenčním řízení;

poskytuje poskytovatelům kapacity pobídky, aby byli k dispozici v době, kdy se očekává kritická situace v soustavě;

zajišťuje, aby byla odměna stanovována konkurenčním postupem;

stanoví technické podmínky pro účast poskytovatelů kapacity před procesem výběru;

je otevřený účasti všech zdrojů, které jsou schopny poskytnout požadovaný technický výkon, včetně ukládání energie a řízení poptávky;

ukládá vhodné sankce poskytovatelům kapacity, kteří nejsou k dispozici v době, kdy se očekává kritická situace v soustavě.

Koncepce strategických rezerv musí splňovat tyto požadavky:

je-li kapacitní mechanismus navržen jako strategická rezerva, nasazují se zdroje v rezervě pouze v případě, kdy je pravděpodobné, že provozovatelé přenosových soustav vyčerpají své zdroje zajišťující výkonovou rovnováhu mezi spotřebou a dodávkou;

během intervalu zúčtování odchylek, kdy jsou nasazeny strategické rezervy, musí být odchylky na trhu zúčtovány alespoň v hodnotě nepokrytého zatížení nebo v hodnotě vyšší, než kolik činí vnitrodenní technický cenový strop podle čl. 10 odst. 1, podle toho, která z obou hodnot je vyšší;

výkon strategické rezervy po jejím nasazení se přiděluje subjektům zúčtování prostřednictvím mechanismu pro zúčtování odchylek;

zdroje ve strategické rezervě nesmějí být odměňovány prostřednictvím velkoobchodních trhů s elektřinou nebo trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy;

zdroje ve strategické rezervě musí být drženy mimo trh alespoň po celé smluvní období.

Požadavkem uvedeným v prvním pododstavci písm. a) není dotčena aktivace zdrojů před jejich skutečným nasazením, aby bylo možno zohlednit omezení jejich schopnosti zvyšovat a snižovat výrobu nebo odběr a jejich provozní požadavky. Výkon strategické rezervy během aktivace není přidělován subjektům zúčtování prostřednictvím velkoobchodních trhů ani nemění jejich odchylky.

Vedle splnění požadavků stanovených v odstavci 1 musí kapacitní mechanismy, jež nemají podobu strategických rezerv,

být koncipovány tak, aby se zajistilo, že cena placená za dostupnost automaticky klesne na nulu, lze-li předpokládat, že úroveň dodané kapacity bude odpovídat úrovni požadované kapacity;

odměňovat zúčastněné zdroje za jejich dostupnost a zajistit, aby tato odměna neovlivnila rozhodnutí poskytovatele kapacity, zda vyrábět, či nikoli;

zajistit, aby byly povinnosti týkající se kapacity mezi způsobilými poskytovateli kapacity přenositelné.

Kapacitní mechanismy začlení tyto požadavky ohledně mezních hodnot emisí CO2:

výrobní kapacity s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny, které zahájily komerční výrobu dne 4. července 2019 nebo později, nesmějí nejpozději od tohoto dne v rámci kapacitního mechanismu být zařazovány ani obdržet platby ani závazky k dalším platbám;

výrobní kapacity s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny a zároveň s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 350 kg na instalovaný kW elektrického výkonu v ročním průměru, které zahájily komerční výrobu před 4. červencem 2019, nesmějí nejpozději od 1. července 2025 v rámci kapacitního mechanismu být zařazovány ani obdržet platby ani závazky k dalším platbám.

Mezní hodnota emisí CO2 z fosilních paliv 550 g na kWh elektřiny a mezní hodnota emisí CO2 z fosilních paliv 350 kg na instalovaný kW elektrického výkonu v ročním průměru uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) se vypočítá na základě projektované účinnosti výrobní jednotky, kterou se rozumí čistá účinnost při jmenovité kapacitě podle příslušných norem Mezinárodní organizace pro normalizaci.

Do 5. ledna 2020 zveřejní ACER stanovisko obsahující technické pokyny pro výpočet mezních hodnot uvedených v prvním pododstavci.

Členské státy uplatňující kapacitní mechanismy ke dni 4. července 2019 upraví své mechanismy tak, aby byly v souladu s kapitolou 4, aniž jsou dotčeny závazky či smlouvy uzavřené do 31. prosince 2019.

Článek 23

Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti

Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti zjistí potíže se zdrojovou přiměřeností tak, že posoudí celkovou přiměřenost elektrizační soustavy z hlediska stávajících dodávek elektřiny a předpokládané poptávky po ní na úrovni Unie, na úrovni členských států a tam, kde je to relevantní, na úrovni nabídkových zón. Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti pokrývá každý rok po dobu deseti let ode dne posouzení.

Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti provádí ENTSO pro elektřinu.

Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží Koordinační skupině pro otázky elektrické energie, zřízené článkem 1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 ( 13 ), a ACER návrh metodiky pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti vycházející ze zásad stanovených v odstavci 5 tohoto článku.

Provozovatelé přenosových soustav poskytnou ENTSO pro elektřinu údaje, které potřebuje pro provedení evropského posouzení zdrojové přiměřenosti.

ENTSO pro elektřinu provede evropské posouzení zdrojové přiměřenosti každoročně. Výrobci a další účastníci trhu poskytnou provozovatelům přenosových soustav údaje o očekávaném využívání výrobních zdrojů s přihlédnutím k dostupnosti primárních zdrojů a vhodným scénářům předpokládané poptávky a nabídky.

Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti vychází z transparentní metodiky, která zajistí, aby posouzení:

bylo provedeno na příslušné úrovni každé nabídkové zóny pokrývající alespoň všechny členské státy;

bylo založeno na vhodných centrálních referenčních scénářích předpokládané poptávky a nabídky, včetně ekonomického posouzení pravděpodobnosti vyřazení výrobních zařízení z provozu, jejich dočasného odstavení nebo vybudování nových výrobních zařízení a opatření k dosažení cílů energetické účinnosti a propojení elektrických sítí a vhodných citlivostních aspektů, které zohledňují extrémní povětrnostní úkazy, hydrologické podmínky, velkoobchodní ceny a vývoj cen uhlíku;

obsahovalo samostatné scénáře, které odrážejí různou pravděpodobnost výskytu potíží se zdrojovou přiměřeností, které mají různé typy kapacitních mechanismů řešit;

přiměřeně zohledňovalo příspěvek všech zdrojů, včetně stávajících a budoucích možností výroby, ukládání energie, integrace odvětví, odezvy strany poptávky a dovozu a vývozu a jejich přispění k flexibilnímu provozu soustavy;

předjímalo pravděpodobný dopad opatření uvedených v čl. 20 odst. 3;

zahrnovalo varianty bez stávajících nebo plánovaných kapacitních mechanismů a případně variant s nimi;

bylo založeno na tržním modelu využívajícím ve vhodných případech přístup založený na fyzikálních tocích;

využívalo pravděpodobnostní výpočty;

uplatňovalo jednotný modelovací nástroj;

využívalo alespoň těchto ukazatelů uvedených v článku 25:

—

„odhad nedodané elektřiny“ a

—

„předpokládaná ztráta zatížení“;

určovalo zdroje možných potíží se zdrojovou přiměřeností, zejména zda se jedná o potíže spojené se sítí, nebo se zdroji, nebo o obojí;

zohledňovalo skutečný rozvoj sítě;

zajistilo, aby byly řádně zohledněny vnitrostátní charakteristiky výroby, pružnost poptávky a ukládání energie, dostupnost primárních zdrojů a úroveň propojení.

Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro výpočet:

hodnoty nepokrytého zatížení;

nákladů na vstup nových subjektů souvisejících s výrobou nebo odezvou strany poptávky a

normy spolehlivosti uvedené v článku 25.

Metodika musí vycházet z transparentních, objektivních a ověřitelných kritérií.

Návrhy uvedené v odstavcích 3 a 6 týkající se návrhu metodiky, scénářů, citlivostních aspektů a předpokladů, na kterých jsou posouzení založena, a výsledky evropského posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v odstavci 4 jsou předem konzultovány s členskými státy, Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie a příslušnými zainteresovanými subjekty a schvaluje je ACER postupem stanoveným v článku 27.

Článek 24

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti mají regionální dosah a vycházejí z metodiky uvedené v čl. 23 odst. 3, zejména z čl. 23 odst. 5 písm. b) až m).

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti obsahují centrální referenční scénáře uvedené v čl. 23 odst. 5 písm. b).

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti mohou zohlednit další citlivostní aspekty vedle těch uvedených v čl. 23 odst. 5 písm. b). V těchto případech mohou:

předpokládat některé skutečnosti s ohledem na specifika vnitrostátní poptávky po elektřině a její nabídky;

používat nástroje a konzistentní údaje z poslední doby doplňující ty, které používá ENTSO pro elektřinu pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti.

Mimoto se ve vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti při posuzování příspěvku poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě k bezpečnosti dodávek nabídkových zón, ve kterých působí, použije metodika uvedená v čl. 26 odst. 11 písm. a).

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti a případné evropské posouzení zdrojové přiměřenosti a stanovisko ACER podle odstavce 3 se zpřístupní veřejnosti.

Pokud se při vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti zjistí potíž se zdrojovou přiměřeností v určité nabídkové zóně, která nebyla zjištěna při evropském posouzení zdrojové přiměřenosti, zahrne vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti odůvodnění rozdílů mezi oběma posouzeními zdrojové přiměřenosti, včetně podrobností o použitých citlivostních aspektech a o předpokladech, z nichž se vycházelo. Členské státy toto posouzení zveřejní a předloží je ACER.

Do dvou měsíců ode dne obdržení zprávy vydá ACER stanovisko k tomu, zda jsou rozdílnosti mezi vnitrostátním a evropským posouzením zdrojové přiměřenosti odůvodněné.

Orgán odpovědný za vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti patřičně přihlédne ke stanovisku ACER a v případě nutnosti změní své konečné posouzení. Pokud se orgán odpovědný za vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti rozhodne nepřijmout v plném rozsahu závěry stanoviska ACER, vydá zprávu s podrobným odůvodněním.

Článek 25

Norma spolehlivosti

Při uplatňování kapacitních mechanismů se členské státy řídí normou spolehlivosti. Norma spolehlivosti transparentním způsobem stanoví nezbytnou úroveň bezpečnosti dodávek členského státu. V případě přeshraničních nabídkových zón stanoví tyto normy spolehlivosti společně příslušné orgány.

Normu spolehlivosti stanoví členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu. Norma spolehlivosti musí být založena na metodice uvedené v čl. 23 odst. 6.

Norma spolehlivosti se vypočítá za použití alespoň hodnoty nepokrytého zatížení a nákladů na nové zařízení ve stanoveném časovém rámci a vyjádří se jako „odhad nedodané elektřiny“ a „předpokládaná ztráta zatížení“.

Při uplatňování kapacitních mechanismů schvaluje parametry určující objem kapacity zajištěné v rámci kapacitního mechanismu členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu.

Článek 26

Přeshraniční účast v kapacitních mechanismech

Kapacitní mechanismy jiné než strategické rezervy, a je-li to technicky proveditelné, strategické rezervy jsou otevřeny přímé přeshraniční účasti poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě za podmínek stanovených v tomto článku.

Členské státy zajistí, aby se zahraniční výrobní kapacita, která je schopna poskytnout odpovídající technický výkon pro domácí kapacity, měla možnost účastnit stejného soutěžního procesu jako domácí kapacita. V případě kapacitních mechanismů, které jsou v provozu k 4. červenci 2019, mohou členské státy povolit přímou účast v témže soutěžním procesu propojovacím vedením jakožto zahraniční výrobní kapacitě na dobu nejvýše čtyř let od 4. července 2019, nebo dvou let po dni schválení metodik uvedených v odstavci 11, podle toho, co nastane dříve.

Členské státy mohou požadovat, aby se zahraniční výrobní kapacita nacházela v členském státě, který má přímé síťové propojení s členským státem uplatňujícím daný mechanismus.

Členské státy nebrání kapacitě, která se nachází na jejich území, v účasti na kapacitních mechanismech jiných členských států.

Přeshraniční účast v kapacitních mechanismech nemění, neupravuje ani jiným způsobem neovlivňuje plánované přenosy mezi zónami ani fyzikální toky mezi členskými státy. Tyto přenosy a toky se stanoví výhradně na základě přidělování kapacity podle článku 16.

Poskytovatelé kapacity se mohou účastnit více než jednoho kapacitního mechanismu.

Účastní-li se poskytovatelé kapacity více než jednoho kapacitního mechanismu ve stejném období dodávky, účastní se až do očekávané dostupnosti propojení a do pravděpodobného výskytu kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční výrobní kapacita, podle metodiky uvedené v odst. 11 písm. a).

Poskytovatelé kapacity jsou povinni uhradit platby za nedostupnost, pokud jejich kapacita není dostupná.

Účastní-li se poskytovatelé kapacity více než jednoho kapacitního mechanismu ve stejném období dodávky a nejsou-li schopni splnit více závazků, jsou povinni uhradit více plateb za nedostupnost.

Pro účely poskytnutí doporučení provozovatelům přenosové soustavy vypočítají regionální koordinační centra zřízená podle článku 35 každoročně maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitním mechanismu. Tento výpočet zohlední očekávanou dostupnost propojení a pravděpodobný výskyt kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční výrobní kapacita. Tento výpočet se požaduje pro každou hranici nabídkové zóny.

Provozovatelé přenosové soustavy každoročně stanoví na základě doporučení regionálního koordinačního centra maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitním mechanismu.

Členské státy zajistí, aby vstupní kapacita uvedená v odstavci 7 byla přidělována způsobilým poskytovatelům kapacity transparentním a nediskriminačním způsobem na základě tržních zásad.

Umožňují-li kapacitní mechanismy přeshraniční účast ve dvou sousedících členských státech, náleží jakékoli výnosy vyplývající z přidělování podle odstavce 8 dotčeným provozovatelům přenosových soustav a rozdělují se mezi ně podle metodiky uvedené v odst. 11 písm. b) tohoto článku nebo společné metodiky schválené oběma příslušnými regulačními orgány. Pokud sousední členský stát kapacitní mechanismus neuplatňuje nebo uplatňuje kapacitní mechanismus, který neumožňuje přeshraniční účast, schválí podíl výnosů příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž je kapacitní mechanismus uplatňován, po vyžádání stanoviska regulačních orgánů sousedních členských států. Provozovatelé přenosových soustav tyto výnosy využívají pro účely stanovené v čl. 19 odst. 2.

10.

Provozovatel přenosové soustavy, v níž se zahraniční kapacita nachází:

zjistí, zda zainteresovaní poskytovatelé kapacity mohou poskytnout technický výkon požadovaný kapacitním mechanismem, jehož se daný poskytovatel kapacity hodlá účastnit, a zapíše poskytovatele kapacity do registru zřízeného pro tento účel jako způsobilého poskytovatele kapacity;

provádí kontroly dostupnosti;

oznámí provozovateli přenosové soustavy v členském státě uplatňujícím kapacitní mechanismus informace, které obdrží podle tohoto pododstavce písm. a) a b) a druhého pododstavce.

Příslušný poskytovatel kapacity neprodleně informuje provozovatele přenosové soustavy o své účasti v zahraničním kapacitním mechanismu.

11.

Do 5. července 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro výpočet:

metodiku pro výpočet maximální vstupní kapacity pro přeshraniční účast, jak je uvedeno v odstavci 7;

metodiku pro rozdělování výnosů uvedené v odstavci 9;

společná pravidla pro provádění kontrol dostupnosti uvedených v odst. 10 písm. b);

společná pravidla určující, kdy je splatná platba za nedostupnost;

podmínky provozu registru uvedeného v odst. 10 písm. a);

společná pravidla pro zjišťování kapacity způsobilé pro účast v kapacitním mechanismu, jak je uvedeno v odst. 10 písm. a).

Návrh je předmětem předchozích konzultací a schválení ze strany ACER v souladu s článkem 27.

12.

Dotčené regulační orgány ověří, zda byly kapacity vypočítány v souladu s metodikou uvedenou v odst. 11 písm. a).

13.

Regulační orgány zajistí, aby přeshraniční účast v kapacitních mechanismech byla organizována efektivně a nediskriminačně. Zejména zajistí přiměřená správní opatření pro přeshraniční vymáhání plateb za nedostupnost.

14.

Kapacity přidělené v souladu s odstavcem 8 lze přenášet mezi způsobilými poskytovateli kapacity. Způsobilí poskytovatelé kapacity oznámí každý takový přenos registru uvedenému v odst. 10 písm. a).

15.

Do 5. července 2021 ENTSO pro elektřinu zřídí a zprovozní registr uvedený v odst. 10 písm. a). Registr je otevřen pro všechny způsobilé poskytovatele kapacity, soustavy provádějící kapacitní mechanismy a jejich provozovatele přenosových soustav.

Článek 27

Schvalovací postup

Pokud se odkazuje na tento článek, použije se pro schvalování návrhů, které předložila ENTSO pro elektřinu, postup stanovený v odstavcích 2, 3 a 4.

Před předložením návrhu vede ENTSO pro elektřinu konzultace, do nichž jsou zapojeny všechny příslušné zainteresované subjekty, včetně regulačních orgánů a dalších vnitrostátních orgánů. Výsledky těchto konzultací ENTSO pro elektřinu ve svém návrhu řádně zohlední.

ACER návrh uvedený v odstavci 1 do tří měsíců od obdržení buď schválí, nebo pozmění. Pokud návrh pozmění, konzultuje pozměněný návrh před jeho schválením s ENTSO pro elektřinu. Schválený návrh ACER zveřejní na svých internetových stránkách do tří měsíců od obdržení navrhovaných dokumentů.

ACER může kdykoli požádat o změnu schváleného návrhu. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takové žádosti. ACER do tří měsíců od obdržení návrhu tyto změny pozmění nebo schválí je a zveřejní na svých internetových stránkách.

KAPITOLA V

PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

Článek 28

Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav

Provozovatelé přenosových soustav spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím ENTSO pro elektřinu s cílem podpořit dotvoření a fungování vnitřního trhu s elektřinou a obchod mezi zónami a zajistit, aby byla evropská elektroenergetická přenosová soustava optimálně řízena, provozována koordinovaně a dobře technicky rozvíjena.

Při výkonu svých funkcí podle práva Unie jedná ENTSO pro elektřinu v zájmu vytvoření dobře fungujícího a integrovaného vnitřního trhu s elektřinou a přispívá k účinnému a udržitelnému dosažení cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky na období 2020–2030, zejména přispěním k účinné integraci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti při zachování bezpečnosti systému. ENTSO pro elektřinu musí být vybavena náležitými lidskými a finančními zdroji k plnění svých úkolů.

Článek 29

ENTSO pro elektřinu

Provozovatelé elektroenergetických přenosových soustav předloží Komisi a ACER veškeré návrhy změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu ENTSO pro elektřinu.

Do dvou měsíců od obdržení návrhů změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu k nim poskytne ACER stanovisko Komisi po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zainteresované subjekty, zejména uživatele soustavy včetně zákazníků.

Do tří měsíců od obdržení stanoviska ACER podle odstavce 2 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhu změn stanov, seznamu členů a jednacího řádu, v němž stanovisko poskytnuté ACER zohlední.

Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise přijmou provozovatelé přenosových soustav pozměněné stanovy nebo jednací řád a zveřejní je.

Dokumenty uvedené v odstavci 1 se předkládají Komisi a ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a ACER vydají stanovisko v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

Článek 30

Úkoly ENTSO pro elektřinu

ENTSO pro elektřinu:

vypracovává kodexy sítě pro oblasti uvedené v čl. 59 odst. 1 a 2 v zájmu dosažení cílů uvedených v článku 28;

přijímá a zveřejňuje každé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro celou Unii“);

připravuje a přijímá návrhy související s evropským posouzením zdrojové přiměřenosti podle článku 23 a návrhy technických specifikací pro přeshraniční účast v kapacitních mechanismech podle čl. 26 odst. 11;

přijímá doporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav Unie a provozovateli těchto soustav ze třetích zemí;

přijímá rámec pro spolupráci a koordinaci regionálních koordinačních center;

přijímá návrh vymezující region pro provoz soustavy v souladu s článkem 36;

spolupracuje s provozovateli distribučních soustav a se subjektem EU DSO;

podporuje digitalizaci přenosových sítí, včetně zavádění inteligentních sítí, účinného získávání údajů v reálném čase a inteligentních měřicích systémů;

přijímá společné nástroje provozování sítě k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány, včetně zavádění těchto plánů pomocí účinného výzkumného programu. Tyto nástroje mimo jiné specifikují:

informace, včetně informací týkajících se následujícího dne, daného dne a reálného času, jež jsou užitečné pro zlepšení koordinace provozu, jakož i optimální četnost shromažďování a sdílení těchto informací;

ii)

technologickou platformu pro výměnu informací v reálném čase a tam, kde je to vhodné, technologické platformy pro shromažďování, zpracování a přenos dalších informací uvedených v bodě i), jakož i pro provádění postupů, které mohou zvýšit koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav s cílem dospět k takové koordinaci v celé Unii;

iii)

jakým způsobem zpřístupní provozovatelé přenosových soustav provozní údaje jiným provozovatelům přenosových soustav nebo jakémukoli subjektu řádně pověřenému jejich podporou při dosahování koordinace provozu a ACER a

iv)

že provozovatelé přenosových soustav určí kontaktní místo, které bude pověřeno odpovídat na dotazy ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo jakéhokoli řádně pověřeného subjektu uvedeného v bodě iii), nebo dotazy ACER, které se týkají těchto informací;

přijímá roční pracovní program;

přispívá ke stanovení požadavků na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům podle článku 24 směrnice (EU) 2019/944;

přijímá výroční zprávu;

vypracovává a přijímá posouzení sezónní přiměřenosti podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2019/941;

podporuje kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů ve spolupráci s příslušnými orgány a regulovanými subjekty;

zohledňuje při plnění svých úkolů vývoj odezvy strany poptávky.

ENTSO pro elektřinu podává ACER zprávy o nedostatcích zjištěných ve zřizování a fungování regionálních koordinačních center.

ENTSO pro elektřinu zveřejňuje zápisy ze svých schůzí svého shromáždění, rady a výborů a pravidelně informuje veřejnost o svých rozhodnutích a činnostech.

Roční pracovní program uvedený v odst. 1 písm. j) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v daném roce uskutečněny, a orientační harmonogram.

ENTSO pro elektřinu poskytuje ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 32 odst. 1. Aby mohla ENTSO pro elektřinu splnit tento požadavek, poskytnou jí provozovatelé přenosových soustav veškeré potřebné informace.

ENTSO pro elektřinu poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí pokynů uvedených v článku 61.

Článek 31

Konzultace

Při vypracovávání návrhů podle úkolů uvedených v čl. 30 odst. 1 vede ENTSO pro elektřinu rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace musí být strukturovány tak, aby umožňovaly zohlednění připomínek zainteresovaných subjektů před konečným přijetím návrhu, a musí být vedeny se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty, a zejména s organizacemi zastupujícími takové zainteresované subjekty, v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 29. Konzultace zahrnují rovněž regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele soustavy, včetně zákazníků, a provozovatele distribučních soustav, včetně příslušných odvětvových sdružení, odborné subjekty a platformy zainteresovaných subjektů. Zaměřují se na zjištění názorů a návrhů všech relevantních účastníků rozhodovacího procesu.

Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

Před přijetím návrhů podle čl. 30 odst. 1 uvede ENTSO pro elektřinu, jakým způsobem připomínky získané během konzultací zohlednila. Pokud připomínky nezohlednila, uvede důvody.

Článek 32

Sledování prováděné ACER

ACER sleduje plnění úkolů ENTSO pro elektřinu uvedených v čl. 30 odst. 1, 2 a 3 a informuje o svých zjištěních Komisi.

ACER sleduje, jak ENTSO pro elektřinu provádí kodexy sítě vypracované podle článku 59. Pokud ENTSO pro elektřinu neprovede některý z těchto kodexů sítě, ACER ji vyzve, aby toto opomenutí řádně vysvětlila. ACER o tomto vysvětlení informuje Komisi a poskytne jí k tomu své stanovisko.

ACER sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 58 odst. 1 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu, jakož i nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a účelné fungování trhu, a podává o nich zprávy Komisi.

ENTSO pro elektřinu předkládá ACER k vyjádření stanoviska návrh plánu rozvoje sítě pro celou Unii, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačním postupu, a ostatní dokumenty uvedené v čl. 30 odst. 1.

Pokud má ACER za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro celou Unii, který předložila ENTSO pro elektřinu, nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím stranám, poskytne ENTSO pro elektřinu a Komisi do dvou měsíců od jejich obdržení řádně odůvodněné stanovisko a doporučení.

Článek 33

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi ENTSO pro elektřinu a jsou uvedeny v článcích 28 až 32 a 58 až 61 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ( 14 ), se zohledňují při výpočtu tarifů a nesou je provozovatelé přenosových soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.

Článek 34

Regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav

S cílem přispět k činnostem uvedeným v čl. 30 odst. 1, 2 a 3 navazují provozovatelé přenosových soustav regionální spolupráci v rámci ENTSO pro elektřinu. Každé dva roky zejména zveřejňují regionální investiční plán a mohou na jeho základě přijímat investiční rozhodnutí. ENTSO pro elektřinu podporuje spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav na regionální úrovni zajištěním interoperability, komunikace a sledování výkonnosti na regionální úrovni v oblastech, které dosud nejsou harmonizovány na úrovni Unie.

Provozovatelé přenosových soustav podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity pomocí nediskriminačních tržních řešení, s náležitou pozorností věnovanou specifickým výhodám implicitních aukcí pro krátkodobé přidělování, a integraci mechanismů vyrovnávání a rezervního výkonu.

Komise může za účelem dosažení cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku určit zeměpisné oblasti, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, přičemž zohlední stávající struktury regionální spolupráce. Každý členský stát může podporovat spolupráci ve více než jedné zeměpisné oblasti.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými doplní toto nařízení určením zeměpisných oblastí, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce. Za tím účelem vede Komise konzultace s regulačními orgány, s ACER a s ENTSO pro elektřinu.

Akty v přenesené pravomoci uvedenými v tomto odstavci není dotčen článek 36.

Článek 35

Zřizování a úkoly regionálních koordinačních center

Do 5. července 2020 předloží všichni provozovatelé přenosových soustav v daném regionu pro provoz soustavy dotčeným regulačním orgánům návrh na zřízení regionálních koordinačních center v souladu s kritérii stanovenými v této kapitole.

Regulační orgány v regionu pro provoz soustavy návrh prozkoumají a schválí.

Návrh musí obsahovat alespoň tyto prvky:

členský stát budoucího sídla regionálních koordinačních center a zúčastněné provozovatele přenosové soustavy;

organizační, finanční a provozní ujednání, jež jsou nezbytná k zajištění účinného, bezpečného a spolehlivého fungování propojené přenosové soustavy;

prováděcí plán pro zahájení provozu regionálních koordinačních center;

stanovy a jednací řád regionálních koordinačních center;

popis postupů spolupráce v souladu s článkem 38;

popis ujednání týkajících se odpovědnosti regionálních koordinačních center v souladu s článkem 47;

pokud jsou dvě regionální koordinační centra provozována rotačním způsobem v souladu s čl. 36 odst. 2, popis ujednání, která zajistí jasné odpovědnosti těchto regionálních koordinačních center a postupy při plnění jejich úkolů.

Po schválení návrhu podle odstavce 1 regulačními orgány nahradí regionální koordinační centra regionální bezpečnostní koordinátory zřízené podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009 a začnou fungovat nejpozději 1. července 2022.

Regionální koordinační centra mají právní formu uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ( 15 ).

Při plnění svých úkolů podle práva Unie jednají regionální koordinační centra nezávisle na zájmech jednotlivých států a na zájmech provozovatelů přenosových soustav.

Regionální koordinační centra doplňují úlohu provozovatelů přenosových soustav plněním úkolů regionálního významu, které jim byly přiděleny v souladu s článkem 37. Provozovatelé přenosových soustav odpovídají za řízení toků elektřiny a za zajištění bezpečné, spolehlivé a účinné elektrizační soustavy v souladu s čl. 40 odst. 1 písm. d) směrnice (EU) 2019/944.

Článek 36

Územní působnost regionálních koordinačních center

Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh, ve kterém upřesní, kteří provozovatelé přenosových soustav, nabídkové zóny, hranice nabídkových zón, regiony pro výpočet kapacity a regiony pro koordinaci odstávek spadají do jednotlivých regionů pro provoz soustavy. Návrh zohlední topologii sítě, včetně míry propojení a vzájemné závislosti elektrizačních soustav, pokud jde o toky, a velikost regionu, který by měl pokrývat alespoň jeden region pro výpočet kapacity.

Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy se zapojí do regionálního koordinačního centra zřízeného v daném regionu. Ve výjimečných případech, kdy je regulační oblast některého provozovatele přenosové soustavy součástí různých synchronních oblastí, se může tento provozovatel zapojit do dvou regionálních koordinačních center. Návrh uvedený v odstavci 1 upřesní, jak má probíhat koordinace mezi regionálními koordinačními centry pro hranice nabídkových zón v blízkosti regionů pro provoz soustavy. Pokud se v synchronní oblasti kontinentální Evropy mohou v určitém regionu pro provoz soustavy překrývat činnosti dvou regionálních koordinačních center, rozhodnou provozovatelé přenosové soustavy v tomto regionu pro provoz soustavy, že buď určí v daném regionu jediné regionální koordinační centrum, nebo budou obě regionální koordinační centra plnit některé nebo všechny úkoly regionálního významu v celém regionu pro provoz soustavy rotačním způsobem a jiné úkoly bude plnit jediné regionální koordinační centrum, které určí.

ACER návrh na vymezení regionů pro provoz soustavy uvedený v odstavci 1 do tří měsíců od obdržení buď schválí, nebo navrhne jeho změny. Pokud navrhne změny návrhu, konzultuje před jejich přijetím s ENTSO pro elektřinu. Přijatý návrh se zveřejňuje na internetových stránkách ACER.

Příslušní provozovatelé přenosových soustav mohou ACER předložit návrh na změnu regionů pro provoz soustavy vymezených podle odstavce 1. Použije se postup stanovený v odstavci 3.

Článek 37

Úkoly regionálních koordinačních center

Každé regionální koordinační centrum plní alespoň následující úkoly regionálního významu v celém regionu pro provoz soustavy, v němž je zřízeno:

▼M2

provádí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu zavedeného nařízením (EU) 2016/1719, rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení zavedeného nařízením (EU) 2015/1222 a rámcového pokynu pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice zavedeného nařízením (EU) 2017/2195.

▼B

provádí koordinovanou analýzu bezpečnosti v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

vytváří společné modely sítě v souladu s metodikami a postupy vypracovanými podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

podporuje posuzování konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy v souladu s postupem stanoveným v kodexu sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009;

provádí regionální výhled přiměřenosti systému s týdenním až nejméně jednodenním předstihem a přípravu opatření ke snížení rizik v souladu metodikou stanovenou v článku 8 nařízení (EU) 2019/941 a s postupy stanovenými v rámcovém pokynu pro provozování soustav přijatém na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

koordinuje plánování odstávek na regionální úrovni v souladu s postupy a metodikami stanovenými v rámcovém pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

poskytuje odbornou přípravu a certifikaci pracovníků, kteří pracují pro regionální koordinační centra;

podporuje koordinaci a optimalizaci regionální obnovy na žádost provozovatelů přenosové soustavy;

provádí analýzy a podává zprávy v návaznosti na provoz a narušení provozu;

stanoví objem rezervovaných záloh na regionální úrovni;

usnadňuje obstarávání regulačních záloh na regionální úrovni;

podporuje provozovatele přenosových soustav na jejich žádost při optimalizaci zúčtování mezi provozovateli přenosových soustav;

plní úkoly spojené se zjišťováním regionálních scénářů elektroenergetických krizí, pokud jsou přeneseny na regionální koordinační centra a v rozsahu, v jakém jsou na ně přeneseny, podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2019/941;

plní úkoly spojené s posouzeními sezónní přiměřenosti, pokud jsou přeneseny na regionální koordinační centra a v rozsahu, v jakém jsou na ně přeneseny, podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2019/941;

provádí výpočet hodnoty maximální vstupní kapacity, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit, pro účely vydání doporučení podle čl. 26 odst. 7.

plní úkoly související s podporou provozovatelů přenosových soustav při zjišťování potřeb nové přenosové kapacity, zvyšování stávající kapacity nebo jejich alternativ, které se předkládají regionálním skupinám zřízeným podle nařízení (EU) č. 347/2013 a zahrnují do desetiletého plánu rozvoje sítě uvedeného v článku 51 směrnice (EU) 2019/944.

Úkoly uvedené v prvním pododstavci jsou podrobněji popsány v příloze I.

Na návrh Komise nebo členských států vydá výbor zřízený článkem 68 směrnice (EU) 2019/944 stanovisko k pověření regionálních koordinačních center novými poradními úkoly. Je-li toto stanovisko kladné, plní regionální koordinační centra tyto úkoly na základě návrhu vypracovaného ENTSO pro elektřinu a schváleného ACER postupem stanoveným v článku 27.

Provozovatelé přenosových soustav poskytují regionálním koordinačním centrům informace potřebné k plnění jejich úkolů.

Regionální koordinační centra poskytují provozovatelům přenosové soustavy v regionu pro provoz soustavy veškeré informace potřebné k provádění koordinovaných opatření a doporučení, která vydají.

ENTSO pro elektřinu vypracuje postupem stanoveným v článku 27 návrh úkolů uvedených v tomto článku, které dosud nejsou popsány v příslušných kodexech sítě ani pokynech. Regionální koordinační centra plní tyto úkoly na základě tohoto návrhu po jeho schválení ze strany ACER.

Článek 38

Spolupráce uvnitř regionálních koordinačních center a mezi nimi

Běžná koordinace uvnitř regionálních koordinačních center a mezi nimi je řízena na základě postupů spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav daného regionu, včetně případných ujednání o koordinaci mezi regionálními koordinačními centry. Při postupu spolupráce se vychází z:

ujednání týkajících se organizace práce zaměřených na aspekty plánování a provozní aspekty relevantní pro úkoly uvedené v článku 37;

postupu pro sdílení analýz a konzultaci návrhů regionálních koordinačních center s provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy a příslušnými zainteresovanými subjekty a s jinými regionálními koordinačními centry účinným a inkluzivním způsobem při plnění provozních povinností a úkolů v souladu s článkem 40;

postupu přijímání koordinovaných opatření a doporučení podle článku 42.

Článek 39

Ujednání týkající se organizace práce

Regionální koordinační centra vypracovávají ujednání týkající se organizace práce, která jsou účinná, inkluzivní a transparentní, usnadňují dosahování konsenzu a jsou zaměřena na plánování a provozní aspekty spojené s úkoly, které mají centra plnit, přičemž se zohledňují zejména specifika a požadavky těchto úkolů upřesněné v příloze I. Regionální koordinační centra rovněž vypracují postup pro revizi těchto ujednání.

Regionální koordinační centra zajistí, aby ujednání týkající se organizace práce uvedená v odstavci 1 obsahovala pravidla pro oznamování dotčeným stranám.

Článek 40

Konzultační postup

Regionální koordinační centra vypracují postup pro organizaci odpovídajících a pravidelných konzultací s provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy, jinými regionálními koordinačními centry a příslušnými zainteresovanými subjekty při plnění svých každodenních provozních povinností a úkolů. Podle potřeby do nich zapojí regulační orgány, aby se zajistila možnost řešení regulačních otázek.

Regionální koordinační centra konzultují s členskými státy regionu pro provoz soustavy, a pokud existuje regionální fórum, s jejich regionálními fóry záležitosti, jež jsou z politického hlediska relevantní, jiné než každodenní činnosti regionálních koordinačních center a plnění jejich úkolů. Regionální koordinační centra náležitě zohlední doporučení vydaná členskými státy a případně jejich regionálními fóry.

Článek 41

Transparentnost

Regionální koordinační centra vypracují proces zapojení zainteresovaných subjektů a pořádají s nimi pravidelná setkání, jejichž cílem je diskutovat o otázkách souvisejících s účinným, bezpečným a spolehlivým fungováním propojené soustavy, zjišťovat nedostatky a navrhovat zlepšení.

ENTSO pro elektřinu a regionální koordinační centra působí ve vztahu k zainteresovaným subjektům a široké veřejnosti zcela transparentně. Veškeré relevantní dokumenty zveřejňují na svých internetových stránkách.

Článek 42

Přijímání a přezkum koordinovaných opatření a doporučení

Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy vypracují postup pro přijímání a revizi koordinovaných opatření a doporučení vydaných regionálními koordinačními centry v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4.

Regionální koordinační centra vydají koordinovaná opatření pro provozovatele přenosových soustav v souvislosti s úkoly uvedenými v čl. 37 odst. 1 písm. a) a b). Provozovatelé přenosových soustav je provedou, ledaže by to vedlo k porušení limitů provozní bezpečnosti stanovených každým z nich v souladu s rámcovým pokynem pro provozování soustav přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

Rozhodne-li se provozovatel přenosové soustavy neprovést koordinované opatření z důvodů uvedených v tomto odstavci, bez zbytečného prodlení oznámí transparentním způsobem podrobné důvody regionálnímu koordinačnímu centru a provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy. V takovýchto případech regionální koordinační centrum posoudí dopad uvedeného rozhodnutí na ostatní provozovatele přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy a může navrhnout jiný soubor koordinovaných opatření postupem stanoveným v odstavci 1.

Regionální koordinační centra vydají provozovatelům přenosových soustav doporučení v souvislosti s úkoly, které jsou uvedeny v čl. 37 odst. 1 písm. c) až p) nebo kterými byla pověřena v souladu s čl. 37 odst. 2.

Pokud se provozovatel přenosové soustavy rozhodne od doporučení uvedeného v odstavci 1 odchýlit, předloží regionálnímu koordinačnímu centru a ostatním provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy bez zbytečného prodlení odůvodnění svého rozhodnutí.

Přezkum koordinovaných akcí nebo doporučení se zahajuje na žádost jednoho nebo více provozovatelů přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy. Po tomto přezkumu regionální koordinační centra dané opatření potvrdí nebo pozmění.

Žádost o přezkum koordinovaného opatření podle odstavce 4 tohoto článku staví provádění tohoto opatření pouze v případě, že by mělo za následek porušení limitů provozní bezpečnosti stanovených každým jednotlivým provozovatelem přenosové soustavy v souladu s rámcovým pokynem pro provozování soustav přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

Na návrh členského státu nebo Komise a po konzultaci s výborem zřízeným článkem 68 směrnice (EU) 2019/944 mohou členské státy v regionu pro provoz soustavy společně rozhodnout, že svým regionálním koordinačním centrům udělí pravomoc vydávat koordinovaná opatření pro jeden nebo více úkolů stanovených v čl. 37 odst. 1 písm. c) až p) tohoto nařízení.

Článek 43

Správní rada regionálních koordinačních center

Regionální koordinační centra zřídí správní radu, jež bude přijímat opatření týkající se jejich správy a sledovat jejich fungování.

Správní rada je složena z členů zastupujících všechny provozovatele přenosových soustav, kteří se účastní činnosti příslušného regionálního koordinačního centra.

Správní rada odpovídá za:

vypracování a schvalování stanov a jednacího řádu regionálních koordinačních center;

rozhodování o organizační struktuře a její zavedení;

přípravu a schvalování ročního rozpočtu;

přípravu a schvalování postupů spolupráce v souladu s článkem 38.

Z působnosti správní rady jsou vyloučeny záležitosti spojené s každodenním provozem regionálních koordinačních center a plněním jejich úkolů.

Článek 44

Organizační struktura

Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy ustaví organizační strukturu regionálních koordinačních center, která podporuje bezpečnost jejich úkolů.

Organizační struktura vymezí:

pravomoci, povinnosti a odpovědnost pracovníků;

vztahy a hierarchická propojení mezi různými složkami a procesy organizace.

Regionální koordinační centra mohou zřídit regionální oddělení, která budou řešit specifické subregionální otázky, nebo pokud se ukáže, že je to naprosto nezbytné, zřídit záložní regionální koordinační centra pro účinné a spolehlivé plnění jejich úkolů.

Článek 45

Vybavení a zaměstnanci

Regionální koordinační centra musí být vybavena veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro nezávislé a nestranné plnění svých úkolů a povinností podle tohoto nařízení.

Článek 46

Sledování a podávání zpráv

Regionální koordinační centra zavedou postup soustavného sledování alespoň:

své provozní výkonnosti;

vydaných koordinovaných opatření a doporučení, rozsahu, v jakém je provozovatelé přenosových soustav provedli, a dosažených výsledků;

efektivity a účinnosti každého z úkolů, za něž odpovídají, a případné rotace těchto úkolů.

Regionální koordinační centra účtují transparentním způsobem své náklady a podávají o nich zprávy ACER a regulačním orgánům v regionu pro provoz soustavy.

Regionální koordinační centra předkládají ENTSO pro elektřinu, ACER, regulačním orgánům v regionu pro provoz soustavy a Koordinační skupině pro otázky elektrické energie výroční zprávu o výsledcích sledování podle odstavce 1 a informace o jejich činnosti.

Regionální koordinační centra předkládají ENTSO pro elektřinu, regulačním orgánům v regionu pro provoz soustavy, ACER a jiným příslušným orgánům členského státu odpovědným za předcházení krizovým situacím a jejich řízení zprávy o jakýchkoli zjištěných nedostatcích v procesu sledování podle odstavce 1. Na základě této zprávy mohou příslušné regulační orgány v regionu pro provoz soustavy navrhnout regionálním koordinačním centrům opatření k nápravě těchto nedostatků.

Regionální koordinační centra zveřejní zprávy uvedené v odstavcích 3 a 4, aniž je dotčena potřeba chránit bezpečnost a důvěrnost obchodně citlivých informací.

Článek 47

Odpovědnost

Do návrhů na zřízení regionálních koordinačních center v souladu s článkem 35 zahrnou provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy nezbytné kroky k pokrytí odpovědnosti spojené s plněním úkolů regionálních koordinačních center. Metoda, kterou k tomu použijí, musí zohlednit právní postavení regionálních koordinačních center a dostupnou úroveň krytí komerčního pojištění.

Článek 48

Desetiletý plán rozvoje sítě

▼M1

Plán rozvoje sítě pro celou Unii uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. b) zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, včetně vypracovávání scénářů a posouzení odolnosti soustavy. Relevantní vstupní parametry pro vytváření modelů, jako jsou předpoklady ohledně cen paliva a uhlíku nebo instalace obnovitelných zdrojů energie, jsou plně v souladu s evropským posouzením zdrojové přiměřenosti vypracovaným podle článku 23.

▼B

Plán rozvoje sítě pro celou Unii zejména:

vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž zohlední regionální investiční plány uvedené v čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a ve vhodných případech aspekty plánování sítě na úrovni Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013; podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené v článku 11 tohoto nařízení;

v souvislosti s přeshraničním propojením vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů soustavy a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle článků 44 a 51 směrnice (EU) 2019/944; a

poukazuje na nedostatečnou míru investic, především pokud jde o přeshraniční kapacitu.

Pokud jde o první pododstavec písm. c), lze k plánu rozvoje sítě pro celou Unii přiložit analýzu překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a jsou způsobeny rozdílnými schvalovacími postupy a praxí.

ACER poskytuje stanoviska k národním desetiletým plánům rozvoje sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celou Unii. Zjistí-li mezi národním desetiletým plánem rozvoje sítě a plánem rozvoje sítě pro celou Unii nesrovnalosti, doporučí některý z nich upravit. Pokud je takový národní desetiletý plán rozvoje sítě vypracován v souladu s článkem 51 směrnice (EU) 2019/944, ACER příslušnému regulačnímu orgánu doporučí, aby ho upravil v souladu s čl. 51 odst. 7 uvedené směrnice a informoval o tom Komisi.

Článek 49

Kompenzační mechanismus mezi provozovateli přenosových soustav

Provozovatelé přenosových soustav obdrží finanční náhradu za náklady vzniklé přenosem přeshraničních toků elektřiny po jejich sítích.

Finanční náhrada uvedená v odstavci 1 se vyplácí provozovatelům vnitrostátních přenosových soustav, v nichž přeshraniční toky vznikají, a soustav, v nichž tyto toky končí.

Finanční náhrada se vyplácí pravidelně za dané minulé období. Pokud je to nutné, vyplacené náhrady se dodatečně upraví podle skutečně vzniklých nákladů.

První období, za něž se má vyplatit finanční náhrada, se stanoví v pokynech uvedených v článku 61.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými toto nařízení doplní stanovením výše splatných finančních náhrad.

Objem provedených přeshraničních toků a objem přeshraničních toků označených jako vznikající nebo končící ve vnitrostátních přenosových soustavách se určuje na základě fyzikálních toků elektřiny skutečně naměřených v daném časovém období.

Náklady vzniklé přenosem přeshraničních toků se stanoví na základě očekávaných dlouhodobých průměrných přírůstkových nákladů s přihlédnutím ke ztrátám, investicím do nové infrastruktury a přiměřenému podílu nákladů na stávající infrastrukturu, pokud se infrastruktura používá pro přenos přeshraničních toků, zejména s ohledem na potřebu zajistit bezpečnost dodávek. Při stanovení vzniklých nákladů se používají uznávané standardní metodiky pro výpočet nákladů. Přínosy vzniklé v síti jako důsledek přenosu přeshraničních toků se vezmou v úvahu za účelem snížení obdržené finanční náhrady.

Pokud přenosové sítě dvou nebo více členských států tvoří, zcela nebo částečně, součást jediného regulačního bloku, pak se jen pro účely kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav tento regulační blok jako celek považuje za součást přenosové sítě jednoho z dotyčných členských států, aby se předešlo tomu, že by se toky uvnitř regulačních bloků považovaly za přeshraniční toky podle čl. 2 odst. 2 písm. b) a způsobovaly vznik nároku na finanční náhradu podle odstavce 1 tohoto článku. Regulační orgány dotčených členských států mohou rozhodnout, za součást kterého z dotčených členských států bude regulační blok jako celek považován.

Článek 50

Poskytování informací

Provozovatelé přenosových soustav zavedou postupy pro koordinaci a výměnu informací, aby se zajistila bezpečnost sítí v rámci řízení přetížení.

Bezpečnostní, provozní a plánovací normy používané provozovateli přenosových soustav se zveřejňují. Zveřejňované informace zahrnují obecný model výpočtu celkové přenosové kapacity a rozpětí spolehlivosti přenosu vycházející z elektrických a fyzikálních vlastností sítě. Tyto modely podléhají schválení regulačními orgány.

Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují odhady dostupné přenosové kapacity na každý den, s uvedením případných již rezervovaných kapacit. Tato zveřejnění se provádějí v určených časových intervalech přede dnem přenosu a obsahují v každém případě odhady na příští týden a příští měsíc, jakož i kvantitativní určení očekávané spolehlivosti dostupné kapacity.

Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují relevantní údaje o souhrnné prognóze a o aktuální poptávce, dostupnosti a aktuálním využití výrobních zařízení a spotřebičů, o dostupnosti a využití sítí a propojovacích vedení, o vyrovnávacím výkonu a rezervovaných zálohách a o dostupnosti flexibility. Pro dostupnost a aktuální využití malých výrobních zařízení a spotřebičů lze využít souhrnné odhadované údaje.

▼M2

4a.

Provozovatelé přenosových soustav zejména transparentním způsobem zveřejňují jasné informace o kapacitě dostupné pro nová připojení ve svých oblastech provozu, a to s vysokou prostorovou podrobností se zohledněním veřejné bezpečnosti a důvěrnosti údajů, včetně kapacity, která je předmětem žádosti o připojení, a možnosti flexibilního připojení v přetížených oblastech. Součástí zveřejnění jsou informace o kritériích pro výpočet dostupné kapacity pro nová připojení. Provozovatelé přenosových soustav tyto informace pravidelně alespoň jednou měsíčně aktualizují.

Provozovatelé přenosových soustav poskytují uživatelům soustavy transparentním způsobem jasné informace o stavu a vyřizování jejich žádostí o připojení, případně včetně informací týkajících se flexibilních smluv o připojení. Tyto informace poskytnou do tří měsíců od podání žádosti. Není-li požadované připojení poskytnuto ani trvale zamítnuto, provozovatelé přenosových soustav tyto informace pravidelně, alespoň čtvrtletně, aktualizují.

▼B

Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům přenosových soustav relevantní údaje.

Výrobní podniky, které vlastní nebo provozují výrobní zařízení, z nichž alespoň jedno má instalovaný výkon alespoň 250 MW, nebo které mají portfolio sestávající z výrobních zařízení o výkonu nejméně 400 MW, uchovávají pro potřebu regulačního orgánu, vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž a Komise po dobu pěti let veškeré hodinové údaje z jednotlivých zařízení, které jsou nutné k ověření všech provozních rozhodnutí o nasazení a nabídek na energetických burzách, aukčních kapacit na propojovacím vedení, trhu s regulačními zálohami a přepážkových trhů. Hodinové údaje a informace z jednotlivých zařízení, jež se mají uchovávat, obsahují alespoň údaje o dostupné výrobní kapacitě a rezervovaných kapacitách, včetně jejich přidělení na úrovni jednotlivých zařízení, v okamžiku uskutečnění nabídky a během výroby.

Provozovatelé přenosových soustav si pravidelně vyměňují soubor dostatečně přesných údajů o síti a toku zatížení, aby bylo možné provádět výpočty toku zatížení pro každého provozovatele přenosové soustavy v jeho příslušné oblasti. Tentýž soubor údajů na požádání zpřístupní regulačním orgánům, Komisi a členským státům. Regulační orgány, členské státy a Komise zacházejí s uvedeným souborem údajů důvěrně a zajistí, aby tuto důvěrnost zachovávali i všichni konzultanti, kteří pro ně na požádání provádějí na základě uvedených údajů analytickou činnost.

Článek 51

Certifikace provozovatelů přenosových soustav

Komise přezkoumá oznámení o certifikaci provozovatele přenosové soustavy v souladu s čl. 52 odst. 6 směrnice (EU) 2019/944 ihned po jeho obdržení. Do dvou měsíců od obdržení tohoto oznámení Komise vydá příslušnému regulačnímu orgánu své stanovisko ke slučitelnosti oznámení s článkem 43 a buď čl. 52 odst. 2, nebo článkem 53 směrnice (EU) 2019/944.

Během přípravy stanoviska uvedeného v prvním pododstavci může Komise požádat ACER o stanovisko k rozhodnutí regulačního orgánu. V takovém případě se dvouměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci prodlužuje o další dva měsíce.

Pokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.

Do dvou měsíců od obdržení stanoviska Komise přijme regulační orgán konečné rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy, přičemž toto stanovisko v co nejvyšší míře zohlední. Rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně.

Kdykoli v průběhu řízení mohou regulační orgány nebo Komise požádat provozovatele přenosové soustavy nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle tohoto článku.

Regulační orgány a Komise chrání důvěrnost obchodně citlivých informací.

Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele přenosové soustavy podle čl. 43 odst. 9 směrnice (EU) 2019/944, přijme rozhodnutí o certifikaci. Regulační orgán se tímto rozhodnutím Komise řídí.

KAPITOLA VI

PROVOZ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

Článek 52

Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav

Provozovatelé distribučních soustav spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím subjektu EU DSO s cílem prosazovat dokončení a fungování vnitřního trhu s elektřinou a podporovat optimální řízení a koordinovaný provoz distribučních soustav a přenosových soustav. Provozovatelé distribučních soustav, kteří se chtějí zapojit do subjektu EU DSO, jsou oprávněni zaregistrovat se jako jeho členové.

Registrovaní členové se mohou účastnit subjektu EU DSO přímo, nebo je může zastupovat vnitrostátní sdružení určené členským státem nebo sdružení na úrovni Unie.

Provozovatelé distribučních soustav jsou oprávněni se sdružovat zřízením subjektu EU DSO. Subjekt EU DSO provádí své úkoly a postupy v souladu s článkem 55. Jakožto odborný subjekt pracující pro společný zájem Unie nesmí subjekt EU DSO zastupovat zvláštní zájmy ani se pokoušet ovlivnit rozhodovací proces s cílem prosazovat určité zájmy.

Členové subjektu EU DSO podléhají registraci a zaplacení spravedlivého a přiměřeného členského příspěvku, jež odpovídá počtu zákazníků připojených k dotčenému provozovateli distribuční soustavy.

Článek 53

Zřízení subjektu EU DSO

Subjekt EU DSO tvoří přinejmenším valné shromáždění, správní rada, strategická poradní skupina, odborné skupiny a generální tajemník.

Do 5. července 2020 provozovatelé distribučních soustav předloží Komisi a ACER návrh stanov v souladu s článkem 54 včetně kodexu chování, seznam registrovaných členů, návrh jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s ENTSO pro elektřinu a dalšími zainteresovanými subjekty, a finanční pravidla subjektu EU DSO, který má být zřízen.

Návrh jednacího řádu subjektu EU DSO zajistí vyvážené zastoupení všech zúčastněných provozovatelů distribučních soustav.

Do dvou měsíců od obdržení návrhu stanov, seznamu členů a jednacího řádu k nim poskytne ACER stanovisko Komisi po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zainteresované subjekty, zejména uživatele distribučních soustav.

Do tří měsíců od obdržení stanoviska ACER podle odstavce 3 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu, v němž stanovisko ACER zohlední.

Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise zřídí provozovatelé distribučních soustav subjekt EU DSO a přijmou a zveřejní jeho stanovy a jednací řád.

Dokumenty uvedené v odstavci 2 se předkládají Komisi a ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a ACER vydají stanovisko postupem stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4.

Náklady související s činnostmi subjektu EU DSO nesou provozovatelé distribučních soustav, kteří jsou registrování jako jeho členové, a zohledňují se při výpočtu tarifů. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.

Článek 54

Hlavní pravidla a postupy pro subjekt EU DSO

Stanovy subjektu EU DSO přijaté v souladu s článkem 53 zajistí dodržování následujících zásad:

účast na práci subjektu EU DSO je omezena na registrované členy s možností přenesení pravomoci mezi členy;

strategická rozhodnutí o činnostech subjektu EU DSO a pokyny pro správní radu týkající se jeho politik přijímá valné shromáždění;

rozhodnutí valného shromáždění se přijímají v souladu s těmito pravidly:

každý člen má počet hlasů úměrný počtu svých zákazníků;

ii)

musí být odevzdáno 65 % hlasů přidělených členům a

iii)

rozhodnutí se přijme většinou nejméně 55 % členů;

rozhodnutí valného shromáždění se zamítají v souladu s těmito pravidly:

každý člen má počet hlasů úměrný počtu svých zákazníků;

ii)

musí být odevzdáno 35 % hlasů přidělených členům a

iii)

rozhodnutí je zamítnuto nejméně 25 % členů;

správní radu volí valné shromáždění na dobu nejvýše čtyř let;

správní rada jmenuje ze svých členů předsedu a tři místopředsedy;

správní rada vede spolupráci mezi provozovateli distribučních a přenosových soustav podle článků 56 a 57;

rozhodnutí správní rady jsou přijímána absolutní většinou;

na návrh správní rady jmenuje valné shromáždění ze svých členů generálního tajemníka na čtyřleté funkční období a může jej jmenovat jednou opětovně;

na návrh správní rady jmenuje valné shromáždění odborné skupiny, přičemž žádná skupina nemá více než 30 členů a jedna třetina členů skupiny odborníků nemusí být členové subjektu EU DSO; kromě toho se zřizuje odborná skupina „z každé země jeden“ složená ze zástupců provozovatelů distribučních soustav, a to po jednom z každého členského státu.

Postupy přijaté subjektem EU DSO zajistí spravedlivé a přiměřené zacházení s jeho členy a zohlední rozdílnou zeměpisnou a hospodářskou strukturu jeho členstva. Tyto postupy zejména zajistí, aby:

se správní rada skládala z předsedy správní rady a 27 zástupců členů, z nichž:

devět je zástupci členů s více než 1 milionem uživatelů sítě;

ii)

devět je zástupci členů s více než 100 000 a méně než 1 milionem uživatelů sítě a

iii)

devět je zástupci členů s méně než 100 000 uživatelů sítě;

se zástupci existujících sdružení provozovatelů distribučních soustav mohli schůzí správní rady účastnit jako pozorovatelé;

správní rada nezahrnovala více než tři zástupce členů z téhož členského státu nebo z téže průmyslové skupiny;

každý místopředseda správní rady byl jmenován ze zástupců členů v každé kategorii uvedené v písmeni a);

zástupci členů z téhož členského státu nebo z téže průmyslové skupiny netvořili většinu účastníků odborné skupiny;

správní rada zřídila strategickou poradní skupinu, která poskytuje své stanovisko správní radě a odborným skupinám a sestává ze zástupců evropských sdružení provozovatelů distribučních soustav a zástupců členských států, které nejsou zastoupeny ve správní radě.

Článek 55

Úkoly subjektu EU DSO

Mezi úkoly subjektu EU DSO patří:

podporovat provoz a plánování distribučních sítí v koordinaci s provozem a plánováním přenosových sítí;

usnadňovat integraci obnovitelných zdrojů energie, distribuované výroby a dalších zdrojů začleněných do distribuční sítě, jako je ukládání energie;

usnadňovat flexibility a odezvu strany poptávky a přístup uživatelů distribučních sítí k trhům;

přispívat k digitalizaci distribučních soustav, včetně zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů;

podporovat rozvoj správy údajů, kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů ve spolupráci s příslušnými orgány a regulovanými subjekty;

účastnit se vypracování kodexů sítě, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a koordinovaný provoz přenosových sítí a distribučních sítí podle článku 59.

Subjekt EU DSO rovněž:

spolupracuje s ENTSO pro elektřinu na sledování provádění kodexů sítě a pokynů přijatých podle tohoto nařízení, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a koordinovaný provoz přenosových sítí a distribučních sítí;

spolupracuje s ENTSO pro elektřinu a přijímá osvědčené postupy v oblasti koordinovaného provozu a plánování přenosových soustav a distribučních soustav, včetně záležitostí, jako je výměna údajů mezi provozovateli a koordinace distribuovaných zdrojů energie;

pracuje na určení osvědčených postupů v oblastech určených v odstavci 1 a pro zavádění zlepšení v oblasti energetické účinnosti v distribuční síti;

přijímá roční pracovní program a výroční zprávu;

působí v souladu s právem hospodářské soutěže a zajišťuje neutralitu.

Článek 56

Konzultace při vypracovávání kodexu sítě

Při účasti na vypracovávání nových kodexů sítě podle článku 59 vede subjekt EU DSO otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty, a zejména s organizacemi zastupujícími takové zainteresované subjekty, v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 53. Konzultace zahrnují rovněž regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele soustavy, včetně zákazníků, odborné subjekty a platformy zainteresovaných subjektů. Zaměřují se na zjištění názorů a návrhů všech relevantních účastníků rozhodovacího procesu.

Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

Subjekt EU DSO zohledňuje připomínky vyjádřené během konzultací. Před přijetím návrhů kodexů sítě uvedených v článku 59 uvede subjekt EU DSO, jakým způsobem připomínky získané během konzultací zohlednil. Pokud připomínky nezohlednil, uvede důvody.

Článek 57

Spolupráce mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přenosových soustav

Provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracují při plánování a provozu svých sítí. Zejména si vyměňují veškeré potřebné informace a údaje týkající se výkonu výrobních zařízení a odezvy strany poptávky, každodenního provozu svých sítí a dlouhodobého plánování investic do sítí s cílem zajistit nákladově efektivní, bezpečný a spolehlivý rozvoj a provoz svých sítí.

Provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracují na docílení koordinovaného přístupu ke zdrojům, jako jsou distribuovaná výroba, ukládání energie nebo odezva strany poptávky, které mohou odpovídat specifickým potřebám jak provozovatelům distribučních soustav, tak provozovatelům přenosových soustav.

▼M2

Provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracují při konzistentním zveřejňování informací o kapacitě dostupné pro nová připojení v jejich příslušných oblastech provozu, které poskytují dostatečně podrobný přehled zhotovitelům nových energetických projektů a dalším potenciálním uživatelům sítě.

▼B

KAPITOLA VII

KODEXY SÍTĚ A POKYNY

Článek 58

Přijímání kodexů sítě a pokynů

Komise může přijímat prováděcí akty nebo akty v přenesené pravomoci s výhradou zmocnění podle článků 59, 60 a 61. Tyto akty mohou být přijaty buď jako kodexy sítě na základě znění návrhů vypracovaných ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit podle čl. 59 odst. 3, subjektem EU DSO, případně ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu, a ACER postupem stanoveným v článku 59, nebo jako pokyny postupem stanoveným v článku 61.

Kodexy sítě a pokyny:

zajišťují minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto nařízení;

zohledňují případné regionální zvláštnosti;

nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro účely písmene a), a

nedotýkají se práva členských států stanovit vnitrostátní kodexy sítě, které nemají dopad na obchod mezi zónami.

Článek 59

Zavedení kodexů sítě

Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty s cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

pravidla pro bezpečnost a spolehlivost sítě, včetně pravidel pro technické přenosové rezervované zálohy pro provozní zabezpečení sítě, jakož i pravidla pro interoperabilitu, kterými se provádějí články 34 až 47 a 57 tohoto nařízení a článek 40 směrnice (EU) 2019/944, včetně pravidel pro stavy soustavy, nápravná opatření a limity provozní bezpečnosti, řízení napětí a jalového výkonu, řízení zkratového proudu, řízení toku elektřiny, kontingenční analýzu a řešení kontingencí, ochranná zařízení a systémy, výměnu údajů, dodržování předpisů, odbornou přípravu, plánování provozu a analýzu bezpečnosti, regionální koordinaci bezpečnosti provozu, koordinaci odstávek, plány dostupnosti relevantních zařízení, analýzu přiměřenosti, podpůrné služby, plánování a datové prostředí pro plánování provozu;

▼M2

pravidla pro přidělování kapacity a řízení přetížení podle článků 7 až 10, 13 až 17, 19 a 35 až 37 tohoto nařízení a článku 6 směrnice (EU) 2019/944, včetně pravidel pro metodiky a procesy výpočtu denní a vnitrodenní kapacity a kapacity na dlouhodobém trhu, modely sítě, konfiguraci nabídkových zón, redispečink a protiobchody, obchodní algoritmy, jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, různé možnosti správy, závaznost přidělené kapacity mezi zónami, rozdělení příjmů z přetížení, podrobnosti a zvláštní rysy nástrojů uvedených v čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení s odkazem na prvky uvedené v odstavcích 4 a 5 uvedeného článku, přidělování a usnadnění obchodování s finančními dlouhodobými přenosovými právy ze strany jednotné platformy pro přidělování, jakož i četnost, dobu trvání a zvláštní povahu těchto dlouhodobých přenosových práv, zajištění přenosového rizika mezi zónami, postupy nominace a návratnost nákladů na přidělování kapacity a náklady na řízení přetížení a metodiku kompenzace provozovatelů zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři za snížení kapacity;

▼B

pravidla pro obchod související s technickým a provozním zabezpečením služeb přístupu do sítě a vyrovnávání soustavy, kterými se provádějí články 5, 6 a 17, včetně pravidel pro rezervní výkon v souvislosti se sítí, včetně funkcí a povinností, platformy pro výměnu regulační energie, uzávěrek, požadavky na standardní a specifické produkty výkonové rovnováhy, obstarávání služeb výkonové rovnováhy, přidělování kapacity mezi zónami pro výměnu služeb výkonové rovnováhy nebo sdílení záloh, služby zúčtování regulační energie, zúčtování výměn energie mezi provozovateli soustav, zúčtování odchylek a zúčtování týkající se regulační zálohy, regulaci frekvence odběru, určování kvality frekvence a cílových parametrů, zálohy pro automatickou regulaci frekvence, zálohy pro obnovení frekvence, zálohy pro náhradu, výměnu a sdílení záloh, přeshraniční proces aktivace záloh, procesy časové kontroly a transparentnost informací;

pravidla pro nediskriminační, transparentní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb, kterými se provádějí články 36, 40 a 54 směrnice (EU) 2019/944, včetně pravidel pro regulaci napětí v ustáleném stavu, zajištění setrvačnosti, dodávky rychlého jalového proudu, zajištění setrvačnosti kvůli stabilitě sítě, zkratový proud, schopnost startu ze tmy a schopnost ostrovního provozu;

pravidla pro odezvu strany poptávky, kterými se provádějí článek 57 tohoto nařízení a články 17, 31, 32, 36, 40 a 54 směrnice (EU) 2019/944, včetně pravidel pro agregaci, ukládání energie a omezování spotřeby.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými doplní toto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

▼M2

pravidla pro připojení k síti, včetně pravidel pro připojení odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě a distribučních soustav a připojení odběrných jednotek používaných k poskytování odezvy strany poptávky, požadavky na připojení výroben a dalších uživatelů soustavy k elektrizační soustavě, požadavky na síť vysokého napětí pro stejnosměrný proud, požadavky na připojení nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením a vzdálených měníren vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a provozní oznamovací postupy pro připojení k síti;

▼B

pravidla pro výměnu údajů, zúčtování a transparentnost, včetně zejména pravidel pro přenosové kapacity pro příslušné časové horizonty, odhady a skutečné hodnoty týkající se přidělování a využití přenosových kapacit, predikovanou a skutečnou poptávku po zařízení a jejich agregaci včetně nedostupnosti zařízení, predikovanou a skutečnou výrobu výrobních bloků a jejich agregaci včetně nedostupnosti bloků, dostupnost a využití sítí, opatření v oblasti řízení přetížení a údaje o trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy. Pravidla by měla zahrnovat způsoby zveřejňování informací, časový rozvrh jejich zveřejňování a subjekty odpovědné za nakládání s nimi;

pravidla pro přístup třetích osob;

provozní nouzové a obnovovací postupy v případě stavu nouze včetně plánů na ochranu soustavy, plánů obnovy, tržních interakcí, výměny informací a komunikaci a nástrojů a zařízení;

odvětvová pravidla pro aspekty přeshraničních toků elektřiny týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

Komise po konzultaci s ACER, ENTSO pro elektřinu, subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zainteresovanými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2, jež mají být zahrnuty je do kodexů sítí při jejich vypracování.

Pokud předmět kodexu sítě přímo souvisí s provozem distribuční soustavy a nesouvisí primárně s přenosovou soustavou, může Komise požadovat, aby subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu svolal výbor pro vypracování návrhu a předložil návrh kodexu sítě ACER.

Komise požádá ACER, aby jí v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od obdržení žádosti Komise předložila nezávazné rámcové pokyny, které stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným v seznamu priorit (dále jen „rámcový pokyn“). Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které má rámcový pokyn upravovat. Každý rámcový pokyn musí přispívat k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu. Na odůvodněnou žádost ACER může Komise lhůtu k předložení rámcových pokynů prodloužit.

ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje rámcový pokyn s ENTSO pro elektřinu, subjektem EU DSO a dalšími zainteresovanými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

ACER předloží rámcový pokyn Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

Domnívá-li se Komise, že rámcový pokyn nepřispívá k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, může požádat ACER, aby ho v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně předložila Komisi.

Pokud ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 7, vypracuje ho Komise.

Komise požádá ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedenému v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložil ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušným rámcovým pokynem.

10.

ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu svolá výbor pro vypracovávání návrhu s cílem podpořit vypracování kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců ACER, ENTSO pro elektřinu, případně subjektu EU DSO a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zainteresovaných subjektů. ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu vypracuje na žádost Komise v souladu s odstavcem 9 návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2.

11.

ACER reviduje navržený kodex sítě s cílem zajistit, aby byl kodex sítě, který má být přijat, v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, a předloží revidovaný kodex sítě Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V návrhu předloženém Komisi ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu, které vede ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO, a vede s příslušnými zainteresovanými subjekty konzultace o znění, které má být předloženo Komisi.

12.

Pokud ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO nevypracují kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušného rámcového pokynu. ACER může podle tohoto odstavce v průběhu přípravy kodexu sítě zahájit další konzultace. ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13.

Pokud ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO nevypracovaly kodex sítě nebo ACER nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 12, nebo na doporučení ACER podle odstavce 11 může Komise z vlastního podnětu přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1 a 2.

14.

Navrhne-li Komise přijetí kodexu sítě z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu sítě s ACER, s ENTSO pro elektřinu a se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

15.

Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit pokyny podle článku 61. Není jím dotčena možnost, aby ENTSO pro elektřinu vypracovala nezávazná pravidla v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 za předpokladu, že se tato pravidla nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost podaná ENTSO pro elektřinu Komisí. ENTSO pro elektřinu předloží každá taková pravidla ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

Článek 60

Změna kodexů sítě

Komise je zmocněna měnit kodexy sítě v oblastech uvedených v čl. 59 odst. 1 a 2 příslušným postupem stanoveným v uvedeném článku. Změny kodexů sítě může ACER navrhnout rovněž podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.

Návrh změn kteréhokoli kodexu sítě přijatého podle článku 59 mohou ACER předložit osoby, které na něm mohou mít zájem, včetně ENTSO pro elektřinu, subjektu EU DSO, regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, uživatelů soustav a spotřebitelů. ACER může navrhnout změny rovněž z vlastního podnětu.

ACER může Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, přičemž vysvětlí, v jakém smyslu jsou takové návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle čl. 59 odst. 3 tohoto nařízení. Považuje-li návrh změn za přípustný a navrhuje-li změny z vlastního podnětu, vede ACER konzultace se všemi zainteresovanými subjekty v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/942.

Článek 61

Pokyny

Komise je zmocněna přijmout závazné pokyny v oblastech uvedených v tomto článku.

Komise je zmocněna přijmout pokyny v oblastech, v nichž by tyto akty mohly být vypracovány i postupem pro kodexy sítě podle čl. 59 odst. 1 a 2. Tyto pokyny se přijímají v podobě aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, v závislosti na konkrétním zmocnění stanoveném v tomto nařízení.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 68, kterými toto nařízení doplní stanovením pokynů týkajících se kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav. Tyto pokyny v souladu se zásadami stanovenými v článcích 18 a 49 stanoví:

podrobnosti postupu pro určování provozovatelů přenosových soustav, kteří jsou povinni platit finanční náhradu za přeshraniční toky, včetně jejich rozpočtení mezi provozovatele vnitrostátních přenosových soustav, v nichž toky vznikají, a provozovatele soustav, v nichž tyto toky končí, v souladu s čl. 49 odst. 2;

podrobnosti o platebním postupu, který má být dodržen, včetně určení prvního období, za které se má finanční náhrada vyplatit, v souladu s čl. 49 odst. 3 druhým pododstavcem;

podrobnosti metodik pro určování uskutečněných přeshraničních toků, za něž se má vyplatit finanční náhrada podle článku 49, z hlediska jak množství a druhu toků, tak velikosti takových toků jako vznikajících nebo končících v přenosových soustavách jednotlivých členských států, v souladu s čl. 49 odst. 5;

podrobnosti metodiky pro určování nákladů a přínosů vzniklých při přenosu přeshraničních toků v souladu s čl. 49 odst. 6;

podrobnosti o zacházení s toky elektřiny, které pocházejí ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor nebo v takových zemích končí, v rámci vzájemného kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav a

úpravu zapojení vnitrostátních elektrizačních soustav vzájemně propojených prostřednictvím vedení stejnosměrného proudu v souladu s článkem 49.

Je-li to vhodné, může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pokyny uvádějící minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cíle tohoto nařízení. Tyto pokyny mohou obsahovat podrobnosti týkající se:

pravidel pro obchod s elektřinou, kterými se provádějí článek 6 směrnice (EU) 2019/944 a články 5 až 10, 13 až 17, 35, 36 a 37 tohoto nařízení;

pravidel pro investiční pobídky v souvislosti s kapacitou propojovacího vedení, včetně lokalizačních cenových signálů, kterými se provádí článek 19 tohoto nařízení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pokyny pro koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav na úrovni Unie. Tyto pokyny musí být v souladu s kodexy sítě uvedenými v článku 59 a vycházet z nich a musí rovněž vycházet z přijatých specifikací uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. i). Při přijímání těchto pokynů zohlední Komise odlišné regionální a vnitrostátní provozní požadavky.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

Při přijímání nebo změně pokynů Komise vede konzultace s ACER, s ENTSO pro elektřinu, se subjektem EU DSO a tam, kde je to relevantní, s jinými zainteresovanými subjekty.

Článek 62

Právo členských států přijmout podrobnější opatření

Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států zachovávat a zavádět opatření obsahující podrobnější ustanovení než ta, která jsou obsažena v tomto nařízení, v pokynech podle článku 61 nebo v kodexech sítě uvedených v článku 59, za předpokladu, že tato opatření jsou slučitelná s právem Unie.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 63

Nová propojovací vedení

Nová propojovací vedení stejnosměrného proudu mohou být na základě žádosti dočasně vyňata z povinnosti splňovat čl. 19 odst. 2 a 3 tohoto nařízení a články 6 a 43, čl. 59 odst. 7 a čl. 60 odst. 1 směrnice (EU) 2019/944, jsou-li splněny tyto podmínky:

investice posiluje hospodářskou soutěž v oblasti dodávek elektřiny;

úroveň rizika spojeného s investicí je taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo;

propojovací vedení vlastní fyzická nebo právnická osoba, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách má být toto propojovací vedení vybudováno;

od uživatelů daného propojovacího vedení jsou vybírány poplatky;

od částečného otevření trhu ve smyslu článku 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ( 16 ) nebyla žádná část kapitálových nebo provozních nákladů propojovacího vedení získána zpět z žádné složky poplatků z používání přenosových nebo distribučních soustav propojených navzájem uvedeným propojovacím vedením a

výjimka by nebyla na újmu hospodářské soutěži nebo účinnému fungování vnitřního trhu s elektřinou nebo řádnému fungování regulované soustavy, ke které je propojovací vedení připojeno.

Odstavec 1 se rovněž použije ve výjimečných případech na propojovací vedení střídavého proudu, pokud náklady a riziko dané investice jsou obzvlášť vysoké ve srovnání s náklady a riziky obvykle vznikajícími při propojení dvou sousedících vnitrostátních přenosových soustav propojovacím vedením střídavého proudu.

Odstavec 1 se použije i na významná zvýšení kapacity stávajících propojovacích vedení.

Rozhodnutí o udělení výjimky podle odstavců 1, 2 a 3 přijímají regulační orgány dotčených členských států pro každý případ jednotlivě. Výjimka se může týkat celé kapacity nebo části kapacity nového propojovacího vedení nebo stávajícího propojovacího vedení s podstatně zvýšenou kapacitou.

Do dvou měsíců od obdržení žádosti o udělení výjimky posledním z příslušných regulačních orgánů může ACER těmto regulačním orgánům poskytnout stanovisko. Regulační orgány na něm mohou své rozhodnutí založit.

Při rozhodování o udělení výjimky regulační orgány v každém jednotlivém případě posuzují potřebu stanovit podmínky ohledně doby platnosti výjimky a nediskriminačního přístupu k propojovacímu vedení. Při rozhodování o těchto podmínkách regulační orgány zohlední zejména další kapacitu, která má být vybudována, nebo změnu stávající kapacity, časový horizont projektu a vnitrostátní podmínky.

Před udělením výjimky rozhodne regulační orgán dotčeného členského státu o pravidlech a mechanismech pro řízení a přidělování kapacity. Tato pravidla řízení přetížení zahrnují povinnost nabídnout na trhu nevyužitou kapacitu, přičemž uživatelé zařízení mají právo obchodovat se svou smluvní kapacitou na sekundárním trhu. Při posuzování kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), b) a f) tohoto článku se zohlední výsledky postupu přidělování kapacity.

Pokud se všechny dotčené regulační orgány dohodnou na rozhodnutí o výjimce do šesti měsíců od obdržení žádosti, informují o svém rozhodnutí ACER.

Rozhodnutí o výjimce, včetně případných podmínek uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce, musí být řádně odůvodněno a zveřejněno.

Rozhodnutí uvedené v odstavci 4 přijme ACER:

pokud se dotčené regulační orgány nedokázaly dohodnout do šesti měsíců ode dne, kdy žádost o výjimku obdržel poslední z nich, nebo

na společnou žádost dotčených regulačních orgánů.

ACER před přijetím takového rozhodnutí konzultuje s příslušnými regulačními orgány a žadateli.

Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, mohou členské státy stanovit, že regulační orgán nebo ACER předloží příslušnému orgánu členského státu k formálnímu rozhodnutí stanovisko k dané žádosti o udělení výjimky. Toto stanovisko se zveřejní spolu s rozhodnutím.

Kopie každé žádosti o udělení výjimky předají regulační orgány pro informaci ihned po jejím obdržení Komisi a ACER. Rozhodnutí dotčené regulační orgány nebo ACER (dále jen „oznamující orgány“) neprodleně oznámí Komisi spolu se všemi důležitými informacemi, jež s ním souvisejí. Tyto informace mohou být Komisi předloženy v souhrnné formě, aby bylo rozhodnutí přijaté Komisí opodstatněné. Tyto informace obsahují zejména:

přesné důvody, na jejichž základě byla výjimka udělena či zamítnuta, včetně finančních údajů odůvodňujících potřebu výjimky;

provedenou analýzu dopadu udělení výjimky na hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s elektřinou;

důvody pro dobu a podíl na celkové kapacitě dotyčného propojovacího vedení, pro které je výjimka udělena, a

výsledek konzultací s dotčenými regulačními orgány.

Do 50 pracovních dnů od prvního dne po obdržení oznámení podle odstavce 7 může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby oznamující orgány změnily nebo zrušily rozhodnutí o udělení výjimky. Tato lhůta může být prodloužena o dalších 50 pracovních dnů, pokud si Komise vyžádá doplňující informace. Dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací. Původní lhůtu lze rovněž prodloužit se souhlasem Komise a oznamujících orgánů.

Pokud nejsou požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, považuje se oznámení za vzaté zpět, ledaže je tato lhůta před svým koncem se souhlasem Komise i oznamujících orgánů prodloužena nebo že oznamující orgány v řádně odůvodněném prohlášení informují Komisi o tom, že oznámení považují za úplné.

Oznamující orgán splní rozhodnutí Komise o změně či zrušení rozhodnutí o výjimce do jednoho měsíce od obdržení a uvědomí o tom Komisi.

Komise chrání důvěrnost obchodně citlivých informací.

Schválení rozhodnutí o udělení výjimky Komisí pozbývá platnosti dva roky od jeho přijetí, pokud do té doby nezačne výstavba propojovacího vedení, a pět let od jeho přijetí, pokud není do té doby propojovací vedení uvedeno do provozu, nerozhodne-li Komise na odůvodněnou žádost oznamujících orgánů, že veškeré zpoždění bylo způsobeno závažnými překážkami mimo kontrolu osoby, které byla výjimka udělena.

Pokud regulační orgány dotčených členských států rozhodnou, že rozhodnutí o udělení výjimky změní, oznámí toto rozhodnutí společně se všemi souvisejícími relevantními informacemi neprodleně Komisi. Na rozhodnutí o změně udělené výjimky se použijí odstavce 1 až 8, přičemž se zohlední zvláštnosti stávající výjimky.

10.

Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení týkající se žádosti o udělení výjimky, pokud:

při řádném zvážení legitimních očekávání stran a hospodářské rovnováhy dosažené původním rozhodnutím o udělení výjimky došlo k zásadní změně některé ze skutečností, z nichž rozhodnutí vycházelo;

dotčené podniky jednají v rozporu se svými závazky, nebo

rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích poskytnutých stranami.

11.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými doplní toto nařízení přijetím pokynů k uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku a stanovením postupu pro uplatňování odstavců 4 a 7 až 10 tohoto článku.

Článek 64

Výjimky

Členské státy mohou požádat o výjimky z příslušných ustanovení článků 3 a 6, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a 4 a článků 9, 10, 11, 14 až 17, 19 až 27, 35 až 47 a 51 za předpokladu, že:

členský stát může prokázat, že má zásadní problémy související s provozováním svých malých izolovaných soustav a malých připojených soustav;

nejvzdálenější regiony ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU nemohou být propojeny s unijním trhem s energií ze zřejmých fyzických důvodů.

V situaci uvedené v prvním pododstavci písm. a) je výjimka časově omezena a podléhá podmínkám, jejichž cílem je posílení hospodářské soutěže a začlenění na vnitřní trh s elektřinou;

V situaci uvedené v prvním pododstavci písm. b) není výjimka časově omezena.

Komise uvědomí členské státy o těchto žádostech před přijetím rozhodnutí, přičemž chrání důvěrnost obchodně citlivých informací.

Účelem výjimky udělené podle tohoto článku je zajistit, aby nebyly kladeny překážky přechodu na obnovitelné zdroje energie, vyšší flexibilitě, ukládání energie, elektromobilitě a odezvě strany poptávky.

Komise ve svém rozhodnutí o udělení výjimky stanoví, v jakém rozsahu má tato výjimka zohledňovat používání kodexů sítě a pokynů.

Články 3, 5 a 6, čl. 7 odst. 1 a odst. 2 písm. c) a g), články 8 až 17, čl. 18 odst. 5 a 6, články 19 a 20, čl. 21 odst. 1, 2 a 4 až 8, čl. 22 odst. 1 písm. c), čl. 22 odst. 2 písm. b) a c), čl. 22 odst. 2 poslední pododstavec, články 23 až 27, čl. 34 odst. 1, 2 a 3, články 35 až 47, čl. 48 odst. 2 a články 49 a 51 se nepoužijí pro Kypr, dokud nebude přenosová soustava této země propojena s přenosovými soustavami dalších členských států propojovacím vedením.

Pokud nebude přenosová soustava Kypru propojena s přenosovými soustavami dalších členských států propojovacím vedením do 1. ledna 2026, Kypr posoudí potřebu výjimky z těchto ustanovení a může podat Komisi žádost o prodloužení její platnosti. Komise posoudí, zda může uplatnění těchto ustanovení způsobit vážné potíže pro provoz elektrizační soustavy na Kypru, nebo zda lze očekávat, že jejich uplatňování na Kypru bude přínosem pro fungování trhu. Na základě tohoto posouzení vydá Komise odůvodněné rozhodnutí o úplném nebo částečném prodloužení platnosti výjimky. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

▼M2

2a.

Odchylně od čl. 6 odst. 9, 10 a 11 mohou Estonsko, Litva a Lotyšsko uzavírat finanční smlouvy na regulační zálohu až pět let před začátkem poskytování regulační zálohy. Doba trvání těchto smluv nepřesáhne osm let poté, co Estonsko, Litva a Lotyšsko vstoupí do synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa.

Regulační orgány Estonska, Litvy a Lotyšska mohou svým provozovatelům přenosových soustav povolit přidělování kapacity mezi zónami tržním procesem, jak je stanoveno v článku 41 nařízení (EU) 2017/2195, bez omezení objemu, a to do šesti měsíců ode dne, ve kterém je proces souběžné optimalizace přidělování plně proveden a zprovozněn podle čl. 38 odst. 3 uvedeného nařízení.

2b.

Odchylně od čl. 22 odst. 4 písm. b) mohou členské státy požádat, aby výrobní kapacita s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny a s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 350 kg na instalovaný kW elektrického výkonu v ročním průměru, která zahájila komerční výrobu před 4. červencem 2019, byla – s výhradou dodržení ustanovení článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU –, výjimečně zařazována nebo obdržela platby či závazky k dalším platbám po 1. červenci 2025 v rámci kapacitního mechanismu schváleného Komisí před 4. červencem 2019.

2c.

Komise posoudí dopad žádosti uvedené v odstavci 2b z hlediska emisí skleníkových plynů. Komise může udělit výjimku po posouzení zprávy uvedené v odstavci 2d za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

členský stát provedl dne 4. července 2019 nebo později soutěžní nabídkové řízení podle článku 22 a na dodací období po 1. červenci 2025, jehož cílem je maximalizovat účast poskytovatelů kapacity, kteří splňují požadavky čl. 22 odst. 4;

objem kapacity nabízené v soutěžním nabídkovém řízení podle písmene a) tohoto odstavce není dostatečný k vyřešení potíží s přiměřeností zjištěných podle čl. 20 odst. 1 pro období dodávky, na něž se nabídkové řízení vztahuje;

výrobní kapacita s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny je zařazena nebo obdržuje platby či závazky k dalším platbám na období nepřesahující jeden rok a na dodací období, které nepřekračuje dobu trvání výjimky, a je pořízena prostřednictvím dalšího procesu zadávání veřejných zakázek, jenž splňuje všechny požadavky uvedené článku 22, s výjimkou požadavků stanovených v odst. 4 písm. b) uvedeného článku a pouze pro takový objem kapacity, jenž je nezbytný k vyřešení potíží s přiměřeností uvedených v písmenu b) tohoto odstavce.

Výjimka podle tohoto odstavce může být uplatňována do 31. prosince 2028 za předpokladu, že podmínky v ní stanovené jsou splněny po celou dobu trvání výjimky.

2d.

K žádosti o výjimku uvedenou v odstavci 2b se připojí zpráva členského státu, která obsahuje:

posouzení dopadu výjimky z hlediska emisí skleníkových plynů, a na přechod na energii z obnovitelných zdrojů, větší flexibilitu, ukládání energie, elektromobilitu a odezvu strany poptávky;

plán s milníky pro přechod od účasti výrobní kapacity uvedené v odstavci 2b v kapacitních mechanismech ke dni skončení platnosti výjimky, včetně plánu na pořízení nezbytné náhradní kapacity v souladu s orientační vnitrostátní trajektorií pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů a posouzení investičních překážek, které způsobují nedostatek nabídek v soutěžním nabídkovém řízení uvedeném v odst. 2c písm. a).

▼B

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování výjimek udělených podle článku 66 směrnice (EU) 2019/944.

V souvislosti s dosažením cíle propojení pro rok 2030, stanoveného nařízením (EU) 2018/1999, se řádně zohlední propojení elektrizačních sítí mezi Maltou a Itálií.

Článek 65

Poskytování informací a důvěrnost údajů

Členské státy a regulační orgány na požádání poskytnou Komisi veškeré informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení.

Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, s přihlédnutím ke složitosti požadovaných informací a k naléhavosti jejich potřeby.

Pokud dotčený členský stát nebo regulační orgán informace uvedené v odstavci 1 neposkytne ve lhůtě uvedené v odstavci 1, může si Komise veškeré informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení vyžádat přímo od dotyčných podniků.

Při zasílání žádosti o informace podniku Komise současně zašle kopii žádosti regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

V žádosti o informace uvedené v odstavci 1 Komise uvede právní základ, stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, účel žádosti a sankce podle čl. 66 odst. 2 za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací.

Požadované informace poskytnou majitelé podniků nebo jejich zástupci a v případě právnických osob fyzické osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle zakládací smlouvy nebo stanov. Pokud řádně zmocnění právní zástupci poskytnou informace za svého klienta, ten i nadále nese plnou odpovědnost v případě, že informace nejsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

Neposkytne-li podnik požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí nebo jsou-li poskytnuté informace neúplné, může si Komise informace, které mají být poskytnuty, vyžádat prostřednictvím rozhodnutí. Toto rozhodnutí určí, které informace jsou nutné, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Uvede rovněž sankce podle čl. 66 odst. 2. Dále uvede právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

Komise současně zašle kopii rozhodnutí regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází bydliště osoby nebo sídlo podniku.

Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být použity pouze pro účely vymáhání tohoto nařízení.

Komise nesmí sdělovat informace získané podle tohoto nařízení, pokud podléhají profesnímu tajemství.

Článek 66

Sankce

Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, stanoví členské státy sankce za porušování tohoto nařízení, kodexů sítě přijatých podle článku 59 a pokynů přijatých podle článku 61 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto sankce a opatření neprodleně oznámí Komisi a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Komise může rozhodnutím uložit podnikům pokuty ve výši nejvýše 1 % celkového obratu za předchozí účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace jako odpověď na žádost podle čl. 65 odst. 3 nebo je neposkytnou ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle čl. 65 odst. 5 prvního pododstavce. Při stanovení výše pokuty Komise přihlédne k závažnosti porušení požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

Sankce podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá podle odstavce 2 nemají trestněprávní povahu.

Článek 67

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 68 směrnice (EU) 2019/944 Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 68

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 34 odst. 3, čl. 49 odst. 4, čl. 59 odst. 2, čl. 61 odst. 2 a čl. 63 odst. 11 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období a před koncem případných následujících období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o dalších osm let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 34 odst. 3, čl. 49 odst. 4, čl. 59 odst. 2, čl. 61 odst. 2 a čl. 63 odst. 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 34 odst. 3, čl. 49 odst. 4, čl. 59 odst. 2, čl. 61 odst. 2 a čl. 63 odst. 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 69

Přezkumy a zprávy Komise

Do 1. července 2025 Komise přezkoumá stávající kodexy sítě a pokyny s cílem určit, která z jejich ustanovení by mohlo být vhodné začlenit do legislativních aktů Unie týkajících se vnitřního trhu s elektřinou a jak by mohla být revidována zmocnění týkající se kodexů sítě a pokynů stanovená v článcích 59 a 61.

V téže lhůtě Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o svém posouzení.

Do 31. prosince 2026 Komise v návaznosti na své posouzení, bude-li to vhodné, předloží legislativní návrhy.

▼M2

Do 30. června 2026 Komise přezkoumá toto nařízení a na základě tohoto přezkumu předloží komplexní zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

Zpráva Komise posoudí mimo jiné:

účinnost stávající struktury a fungování krátkodobých trhů s elektřinou, a to i v krizových nebo mimořádných situacích, a obecněji potenciální neefektivnost vnitřního trhu s elektřinou a různé možnosti zavedení možných nápravných opatření a nástrojů, které se mají použít v krizových nebo mimořádných situacích, s ohledem na zkušenosti na mezinárodní úrovni a na nový vývoj na vnitřním trhu s elektřinou;

vhodnost stávajícího právního a finančního rámce Unie pro distribuční sítě pro dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vnitřního trhu s energií;

v souladu s článkem 19a potenciál a životaschopnost jedné nebo několika tržních platforem Unie pro smlouvy o nákupu elektřiny, které mají být využívány na dobrovolném základě, včetně interakce těchto potenciálních platforem s jinými stávajícími platformami trhu s elektřinou a sdružování poptávky po smlouvách o nákupu elektřiny prostřednictvím agregace.

▼M2

Do 17. ledna 2025 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu, v níž posoudí možnosti zefektivnění a zjednodušení postupu uplatňování kapacitního mechanismu podle kapitoly IV tohoto nařízení, aby se zajistilo, že členské státy budou moci včas řešit potíže s přiměřeností. V této souvislosti Komise případně požádá ACER, aby upravila metodiku pro evropské posouzení přiměřenosti zdrojů uvedené v článku 23 v souladu s postupem stanoveným v uvedeném článku a případně v článku 27.

Do 17. dubna 2025 Komise po konzultaci s členskými státy případně předloží návrhy na zefektivnění a zjednodušení postupu pro posuzování kapacitních mechanismů.

Článek 69a

Interakce s finančními právními akty Unie

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 a (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU, pokud jde o činnosti účastníků trhu nebo organizátorů trhu zahrnující finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU.

▼B

Článek 70

Zrušení

Nařízení (ES) č. 714/2009 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 71

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2020.

Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce se články 14 a 15, čl. 22 odst. 4, čl. 23 odst. 3 a 6 a články 35, 36 a 62 použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Pro účely provádění čl. 14 odst. 7 a čl. 15 odst. 2 se článek 16 použije od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

ÚKOLY REGIONÁLNÍCH KOORDINAČNÍCH CENTER

1. Koordinovaný výpočet kapacity

1.1 Regionální koordinační centra provádějí koordinovaný výpočet kapacity mezi zónami.

▼M2

1.2 Koordinovaný výpočet kapacity se provádí pro všechny časové rámce přidělování.

▼B

1.3 Koordinovaný výpočet kapacity se provádí na základě metodik vypracovaných podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

1.4 Koordinovaný výpočet kapacity se provádí na základě společného modelu sítě v souladu s bodem 3.

1.5 Koordinovaný výpočet kapacity zajišťuje účinné řízení přetížení v souladu se zásadami řízení přetížení vymezenými v tomto nařízení.

2. Koordinovaná analýza bezpečnosti

2.1. Regionální koordinační centra provádějí koordinovanou analýzu bezpečnosti s cílem zajistit bezpečný provoz soustavy.

2.2 Analýza bezpečnosti se provádí pro všechny časové rámce plánování provozu, mezi ročními a vnitrodenními časovými rámci, za využití společných modelů sítě.

2.3 Koordinovaná analýza bezpečnosti se provádí na základě metodik vypracovaných podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

2.4 Regionální koordinační centra sdílejí výsledky koordinované analýzy bezpečnosti alespoň s provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy.

2.5 Pokud na základě výsledků koordinované analýzy bezpečnosti regionální koordinační centrum zjistí možná omezení, navrhne nápravná opatření k maximalizaci efektivity a hospodářského užitku.

3. Vytvoření společných modelů sítě

3.1 Regionální koordinační centra vypracují účinné postupy pro vytvoření společného modelu sítě pro každý časový rámec plánování provozu mezi ročními a vnitrodenními časovými rámci.

3.2 Provozovatelé přenosových soustav pověří jedno regionální koordinační centrum vytvořením společných modelů sítě pro celou Unii.

3.3 Společné modely sítě se provádějí v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro provozování soustav a rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatých na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

3.4 Společné modely sítě zahrnují příslušné údaje pro účinné plánování provozu a výpočet kapacity ve všech časových rámcích plánování provozu mezi ročními a vnitrodenními časovými rámci.

3.5 Společné modely sítě jsou na vyžádání k dispozici všem regionálním koordinačním centrům, provozovatelům přenosových soustav, ENTSO pro elektřinu a na vyžádání i ACER.

4. Podpora pro posouzení konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy

4.1 Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy při provádění posouzení konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy v souladu s postupy stanovenými v kodexu sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

4.2 Všichni provozovatelé přenosových soustav se dohodnou na prahové hodnotě, při jejímž překročení je dopad opatření jednoho či více provozovatelů přenosových soustav v nouzovém stavu, stavu blackoutu nebo stavu obnovy na ostatní provozovatele přenosových soustav připojené synchronně nebo nesynchronně považován za významný.

4.3 Regionální koordinační centra při poskytování podpory provozovatelům přenosových soustav:

určí potenciální neslučitelnost;

navrhnou opatření k jejímu omezení.

4.4 Provozovatelé přenosových soustav navrhovaná opatření k omezení neslučitelnosti posoudí a zohlední.

5. Podpora koordinace a optimalizace regionální obnovy

5.1 Každé příslušné regionální koordinační centrum podporuje provozovatele přenosových soustav určené za frekvenční leadery a leadery fázování podle kodexu sítě pro obranu a obnovu přijatého na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009, s cílem zlepšit účinnost a efektivitu při obnově soustavy. Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy určí úlohu regionálního koordinačního centra, pokud jde o podporu koordinace a optimalizace regionální obnovy.

5.2 Provozovatelé přenosových soustav smějí žádat o pomoc regionální koordinační centra, pokud je jejich systém ve stavu blackoutu nebo obnovy.

5.3 Regionální koordinační centra jsou vybavena systémy průmyslového řízení a sběru dat blízko reálnému času s pozorovatelností definovanou použitím prahové hodnoty uvedené v bodě 4.2.

6. Analýza a podávání zpráv v návaznosti na provoz a narušení provozu

6.1 Regionální koordinační centra vyšetřují každou mimořádnou událost, při níž je překročena prahová hodnota uvedená v bodě 4.2, a vypracují o ní zprávu. Regulační orgány v regionu pro provoz soustavy a ACER se mohou na vlastní žádost vyšetřování zúčastnit. Zpráva musí obsahovat doporučení zaměřená na předcházení podobným mimořádným událostem v budoucnu.

6.2 Regionální koordinační centra zprávu zveřejní. ACER může vydat doporučení zaměřená na předcházení podobným mimořádným událostem v budoucnu.

7. Stanovování objemu rezervovaných záloh na regionální úrovni

7.1 Regionální koordinační centra vypočtou požadavky na rezervované zálohy pro region pro provoz soustavy. Stanovování objemu rezervovaných záloh:

sleduje všeobecný cíl zachování provozní bezpečnosti nákladově co nejefektivnějším způsobem;

je prováděno v denním nebo vnitrodenním časovém rámci, nebo v obou rámcích;

vypočte celkový objem požadovaných rezervovaných záloh pro region pro provoz soustavy;

vymezuje minimální požadované rezervované zálohy pro každý typ rezervované zálohy;

zohledňuje možné substituce mezi různými typy rezervovaných záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání;

stanoví případné nezbytné požadavky na zeměpisné rozložení požadovaných rezervovaných záloh.

8. Usnadnění obstarávání regulační zálohy na regionální úrovni

8.1 Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosové soustavy v regionu pro provoz soustavy při stanovování množství regulační zálohy, které je třeba obstarat. Stanovování množství regulační zálohy:

je prováděno v denním nebo vnitrodenním časovém rámci, nebo v obou rámcích;

zohledňuje možné substituce mezi různými typy rezervovaných záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání;

zohledňuje objemy požadovaných rezervovaných záloh, u nichž se očekává, že budou poskytnuty v rámci nabídek regulační energie, které nejsou předloženy na základě smlouvy na regulační zálohu.

8.2 Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosové soustavy v regionu pro provoz soustavy při obstarávání požadovaného množství regulační zálohy stanovené v souladu s bodem 8.1. Obstarávání regulační zálohy:

je prováděno v denním nebo vnitrodenním časovém rámci, nebo v obou rámcích;

zohledňuje možné substituce mezi různými typy rezervovaných záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání.

9. Týdenní až přinejmenším denní posouzení přiměřenosti soustavy na regionální úrovni a příprava opatření ke snížení rizik

9.1 Regionální koordinační centra provádějí týdenní až přinejmenším denní posouzení přiměřenosti na regionální úrovni v souladu s postupy stanovenými v nařízení (EU) 2017/1485 a na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2019/941.

9.2 Regionální koordinační centra vycházejí v regionálních posouzeních krátkodobé přiměřenosti z informací poskytnutých provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy s cílem odhalit situace, kdy se v některé z regulačních oblastí nebo na regionální úrovni očekávají nedostatky, pokud jde o přiměřenost. Regionální koordinační centra zohlední případné výměny mezi zónami a limity provozní bezpečnosti ve všech relevantních časových rámcích plánování provozu.

9.3 Při posuzování regionální přiměřenosti soustavy každé regionální koordinační centrum postupuje v koordinaci s ostatními regionálními koordinačními centry při:

ověřování výchozích předpokladů a prognóz;

odhalování možných situací týkajících se více regionů, kdy jsou zjištěny nedostatky, pokud jde o přiměřenost.

9.4 Každé regionální koordinační centrum poskytuje výsledky posouzení regionální přiměřenosti soustavy společně s opatřeními, která navrhuje provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy a dalším regionálním koordinačním centrům, s cílem zmírnit rizika spojená s nedostatky, pokud jde o přiměřenost.

10. Regionální koordinace plánování odstávek

10.1 Každé regionální koordinační centrum provádí koordinaci odstávek na regionální úrovni v souladu s postupy stanovenými v rámcovém pokynu pro provozování soustav přijatém na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009 s cílem sledovat stav dostupnosti relevantních zařízení a koordinovat plány dostupnosti za účelem zajištění bezpečnosti provozu přenosové soustavy a zároveň maximalizovat kapacitu propojovacích vedení a přenosových soustav, které mají vliv na přeshraniční toky.

10.2 Každé regionální koordinační centrum vede jediný seznam relevantních prvků sítě, výrobních modulů a odběrných elektrických zařízení regionu pro provoz soustavy a zpřístupní jej prostřednictvím datového prostředí ENTSO pro elektřinu pro plánování provozu.

10.3 Každé regionální koordinační centrum provádí v regionu pro provoz soustavy následující činnosti spojené s koordinací odstávek:

posuzuje slučitelnost v plánování odstávek, přičemž využívá plány dostupnosti všech provozovatelů přenosové sítě na rok dopředu;

poskytuje provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy seznam zjištěných případů neslučitelnosti v plánování odstávek a řešení, která pro tyto případy navrhuje.

11. Optimalizace kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav

11.1 Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy mohou společně rozhodnout, že při správě finančních toků souvisejících se zúčtováním mezi provozovateli přenosových soustav, které zahrnuje více než dva provozovatele přenosové soustavy, například zúčtování nákladů na redispečink, příjem z přetížení, nezáměrné odchylky nebo náklady na obstarání regulační zálohy, využijí pomoci regionálního koordinačního centra.

12. Odborná příprava a certifikace pracovníků regionálních koordinačních center

12.1 Regionální koordinační centra připravují a pořádají pro své pracovníky školicí a certifikační programy zaměřené na regionální provoz soustavy.

12.2 Školicí programy pokrývají všechny příslušné složky provozu soustavy, v níž regionální koordinační centrum plní úkoly, včetně regionálních scénářů elektroenergetických krizí.

13. Zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí

13.1 Pokud ENTSO pro elektřinu tuto funkci deleguje, regionální koordinační centra zjišťují regionální scénáře elektroenergetických krizí v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2019/941.

Regionální scénáře elektroenergetických krizí se zjišťují v souladu s metodikou stanovenou v článku 5 nařízení (EU) 2019/941.

13.2 Regionální koordinační centra podporují příslušné orgány každého regionu pro provoz soustavy na jejich žádost při přípravě a provádění simulace krize, která se provádí každé dva roky, v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2019/941.

14. Zjišťování potřeby nové přenosové kapacity, zvyšování stávající přenosové kapacity nebo jejich alternativ

14.1 Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosových soustav při zjišťování potřeb nové přenosové kapacity, zvyšování stávající přenosové kapacity nebo jejich alternativ, které se předkládají regionálním skupinám zřízeným podle nařízení (EU) č. 347/2013 a zahrnují do desetiletého plánu rozvoje sítě uvedeného v článku 51 směrnice (EU) 2019/944.

15. Výpočet maximální vstupní kapacity, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitních mechanismech

15.1 Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosových soustav při výpočtu maximální vstupní kapacity, která je k dispozici pro účast zahraničních kapacit v kapacitních mechanismech, přičemž se zohlední očekávaná dostupnost propojení a pravděpodobný výskyt kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční kapacita.

15.2 Výpočet se provádí v souladu s metodikou stanovenou v čl. 26 odst. 11 písm. a).

15.3 Regionální koordinační centra poskytují výpočet pro každou hranici nabídkové zóny spadající do regionu pro provoz soustavy.

16. Příprava posouzení sezónní přiměřenosti

16.1 Pokud ENTSO pro elektřinu tuto funkci deleguje podle článku 9 nařízení (EU) 2019/941, provádějí regionální koordinační centra regionální posouzení sezónní přiměřenosti.

16.2 Příprava posouzení sezónní přiměřenosti se provádí na základě metodiky vypracované podle článku 8 nařízení (EU) 2019/941.

PŘÍLOHA II

ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÉ ZMĚNY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39)

Čl. 8 odst. 3 písm. a)

Čl. 8 odst. 10 písm. a)

Článek 11

Čl. 18 odst. 4a

Čl. 23 odst. 3

Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1)

Body 5.5 až 5.9 přílohy I

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 714/2009	Toto nařízení
—	Čl. 1 písm. a)
—	Čl. 1 písm. b)
Čl. 1 písm. a)	Čl. 1 písm. c)
Čl. 1 písm. b)	Čl. 1 písm. d)
Čl. 2 odst. 1	Čl. 2 bod 1
Čl. 2 odst. 2 písm. a)	Čl. 2 bod 2
Čl. 2 odst. 2 písm. b)	Čl. 2 bod 3
Čl. 2 odst. 2 písm. c)	Čl. 2 bod 4
Čl. 2 odst. 2 písm. d)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. e)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. f)	—
Čl. 2 odst. 2 písm. g)	Čl. 2 bod 5
—	Čl. 2 body 6 až 71
—	Článek 3
—	Článek 4
—	Článek 5
—	Článek 6
—	Článek 7
—	Článek 8
—	Článek 9
—	Článek 10
—	Článek 11
—	Článek 12
—	Článek 13
—	Článek 14
—	Článek 15
Čl. 16 odst. 1 až 3	Čl. 16 odst. 1 až 4
—	Čl. 16 odst. 5 až 8
Čl. 16 odst. 4 až 5	Čl. 16 odst. 9 až 11
—	Čl. 16 odst. 12 a 13
—	Článek 17
Čl. 14 odst. 1	Čl. 18 odst. 1
—	Čl. 18 odst. 2
Čl. 14 odst. 2 až 5	Čl. 18 odst. 3 až 6
—	Čl. 18 odst. 7 až 11
—	Čl. 19 odst. 1
Čl. 16 odst. 6	Čl. 19 odst. 2 a 3
—	Čl. 19 odst. 4 a 5
—	Článek 20
—	Článek 21
—	Článek 22
Čl. 8 odst. 4	Čl. 23 odst. 1
—	Čl. 23 odst. 2 až 7
—	Článek 25
—	Článek 26
—	Článek 27
Článek 4	Čl. 28 odst. 1
—	Čl. 28 odst. 2
Článek 5	Čl. 29 odst. 1 až 4
—	Čl. 29 odst. 5
Čl. 8 odst. 2 první věta	Čl. 30 odst. 1 písm. a)
Čl. 8 odst. 3 písm. b)	Čl. 30 odst. 1 písm. b)
—	Čl. 30 odst. 1 písm. c)
Čl. 8 odst. 3 písm. c)	Čl. 30 odst. 1 písm. d)
—	Čl. 30 odst. 1 písm. e) a f)
	Čl. 30 odst. 1 písm. g) a h)
Čl. 8 odst. 3 písm. a)	Čl. 30 odst. 1 písm. i)
Čl. 8 odst. 3 písm. d)	Čl. 30 odst. 1 písm. j)
	Čl. 30 odst. 1 písm. k)
Čl. 8 odst. 3 písm. e)	Čl. 30 odst. 1 písm. l)
	Čl. 30 odst. 1 písm. m) až o)
—	Čl. 30 odst. 2 a 3
Čl. 8 odst. 5	Čl. 30 odst. 4
Čl. 8 odst. 9	Čl. 30 odst. 5
Článek 10	Článek 31
Článek 9	Článek 32
Článek 11	Článek 33
Článek 12	Článek 34
—	Článek 35
—	Článek 36
—	Článek 37
—	Článek 38
—	Článek 39
—	Článek 40
	Článek 41
—	Článek 42
—	Článek 43
—	Článek 44
—	Článek 45
—	Článek 46
—	Článek 47
Čl. 8 odst. 10	Článek 48
Článek 13	Článek 49
Čl. 2 odst. 2 poslední pododstavec	Čl. 49 odst. 7
Článek 15	Čl. 50 odst. 1 až 6
Příloha I bod 5.10	Čl. 51 odst. 7
Článek 3	Článek 51
—	Článek 52
—	Článek 53
	Článek 54
—	Článek 55
—	Článek 56
—	Článek 57
—	Článek 58
Čl. 8 odst. 6	Čl. 59 odst. 1 písm. a), b) a c)
—	Čl. 59 odst. 1 písm. d) a e)
	Čl. 59 odst. 2
Čl. 6 odst. 1	Čl. 59 odst. 3
Čl. 6 odst. 2	Čl. 59 odst. 4
Čl. 6 odst. 3	Čl. 59 odst. 5
—	Čl. 59 odst. 6
Čl. 6 odst. 4	Čl. 59 odst. 7
Čl. 6 odst. 5	Čl. 59 odst. 8
Čl. 6 odst. 6	Čl. 59 odst. 9
Čl. 8 odst. 1	Čl. 59 odst. 10
Čl. 6 odst. 7	—
Čl. 6 odst. 8	—
Čl. 6 odst. 9 a 10	Čl. 59 odst. 11 a 12
Čl. 6 odst. 11	Čl. 59 odst. 13 a 14
Čl. 6 odst. 12	Čl. 59 odst. 15
Čl. 8 odst. 2	Čl. 59 odst. 15
—	Čl. 60 odst. 1
Čl. 7 odst. 1	Čl. 60 odst. 2
Čl. 7 odst. 2	Čl. 60 odst. 3
Čl. 7 odst. 3	—
Čl. 7 odst. 4	—
—	Čl. 61 odst. 1
—	Čl. 61 odst. 2
Čl. 18 odst. 1	Čl. 61 odst. 3
Čl. 18 odst. 2	—
Čl. 18 odst. 3	Čl. 61 odst. 4
Čl. 18 odst. 4	—
Čl. 18 odst. 4a	Čl. 61 odst. 5
Čl. 18 odst. 5	Čl. 61 odst. 5 a 6
Článek 19	—
Článek 21	Článek 62
Článek 17	Článek 63
—	Článek 64
Článek 20	Článek 65
Článek 22	Článek 66
Článek 23	Článek 67
Článek 24	—
—	Článek 68
—	Článek 69
Článek 25	Článek 70
Článek 26	Článek 71

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

( 12 ) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

( 13 ) Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, kterým se zřizuje Koordinační skupina pro otázky elektrické energie (Úř. věst. C 353, 17.11.2012, s. 2).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

( 16 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20).

Zavřít

(EU) 2019/943Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Text s významem pro EHP.)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání