(EU) 2018/1806Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

státní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I tohoto nařízení, kteří jsou držiteli povolení pro malý pohraniční styk vydaného členskými státy na základě nařízení (ES) č. 1931/2006, vykonávají-li tito držitelé své právo v rámci režimu malého pohraničního styku;

žáci, kteří jsou státními příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze I tohoto nařízení, kteří pobývají v některém členském státě uplatňujícím rozhodnutí Rady 94/795/SVV ( 2 ) a kteří cestují v rámci školního zájezdu jako členové skupiny žáků v doprovodu učitele dotyčné školy;

osoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země, a které pobývají v některém členském státě a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného tímto členským státem.

držitele diplomatických pasů, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů;

členy civilních leteckých a námořních posádek při plnění jejich pracovních povinností;

členy civilních námořních posádek, kteří vystupují na břeh a jsou držiteli průkazu totožnosti námořníka vydaného v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce č. 108 ze dne 13. května 1958 nebo č. 185 ze dne 19. června 2003 nebo v souladu s Úmluvou Mezinárodní námořní organizace o usnadnění mezinárodní námořní dopravy ze dne 9. dubna 1965;

posádky a členy nouzových nebo záchranných misí v případě pohromy nebo nehody;

členy civilních posádek lodí plavících se v mezinárodních vnitrozemských vodách;

držitele cestovních dokladů vydaných mezinárodními mezivládními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát, nebo jinými subjekty, které dotčené členské státy uznaly za subjekty mezinárodního práva, zaměstnancům těchto organizací nebo subjektů.

žáka, který má státní příslušnost třetí země uvedené na seznamu v příloze I, který pobývá ve třetí zemi uvedené na seznamu v příloze II nebo ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku a který cestuje v rámci školního zájezdu jako členové skupiny žáků v doprovodu učitele dotyčné školy;

osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti, pokud třetí země, ve které pobývají a která jim vydala jejich cestovní doklad, patří mezi třetí země uvedené v příloze II;

příslušníky ozbrojených sil, kteří cestují v rámci NATO nebo programu Partnerství pro mír, a držitele dokladů o totožnosti a rozkazů k přesunu, jež jsou stanoveny Úmluvou mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil ze dne 19. června 1951;

aniž jsou dotčeny požadavky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky Rady Evropy, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, osoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země a pobývají v Irsku a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného Irskem a uznaného dotčeným členským státem.

podstatného nárůstu počtu státních příslušníků třetí země uvedené na seznamu v příloze II, jimž byl odepřen vstup na území členského státu nebo o nichž se zjistí, že na území členského státu pobývají neoprávněně;

podstatného nárůstu počtu žádostí o azyl podaných státními příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II, která má nízkou míru uznávání;

snížení míry spolupráce se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II v oblasti zpětného přebírání osob nebo z důvodu jiných případů nedostatečné spolupráce při zpětném přebírání osob;

významného rizika nebo bezprostřední hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států souvisejících se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II, zejména pokud vyplývají z některé z těchto skutečností:

uplatňování režimu občanství pro investory třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II, na jehož základě je osobě uděleno občanství výměnou za předem stanovené platby nebo investice, aniž by měla na tuto třetí zemi skutečnou vazbu;

nesouladu vízové politiky třetí země uvedené na seznamu v příloze II s vízovou politikou Unie, který by mohl zejména v důsledku toho, že se daná třetí země nachází v těsné zeměpisné blízkosti Unie, vést k podstatnému nárůstu počtu státních příslušníků jiných třetích zemí, kteří neoprávněně vstoupí na území členských států poté, co na území této třetí země pobývali nebo přes ně projížděli;

pokud jde o třetí země uvedené na seznamu v příloze II na základě úspěšného uzavření dialogu o uvolnění vízového režimu s Unií, nesplnění zvláštních požadavků založených na článku 1, které byly použity k posouzení toho, zda je vhodné jejich státní příslušníky osvobodit od vízové povinnosti;

zhoršení vnějších vztahů Unie se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II v důsledku:

z jakéhokoli jiného důvodu pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanoveného v dohodě mezi Unií a třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, omezeného na oblast působnosti dotčené dohody.

zamítání žádostí o zpětné převzetí osob nebo jejich nevyřizování včas, včetně případů, kdy třetí země není nápomocna při ztotožnění státních příslušníků třetí země, pro něž členský stát předložil žádost o zpětné převzetí, nebo vytváří jiné přetrvávající praktické překážky bránící výkonu návratu;

nevydávání cestovních dokladů včas pro účel navracení státních příslušníků třetích zemí ve lhůtách stanovených v dohodě o zpětném přebírání osob s třetí zemí uvedenou v příloze II nebo odmítání uznávat evropské cestovní doklady vydané po uplynutí lhůt stanovených v takové dohodě o zpětném přebírání osob;

vypovězení dohody o zpětném přebírání osob uzavřené mezi Unií a třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II nebo pozastavení jejího uplatňování.

zda existuje některá z okolností, které představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo i);

počet členských států zasažených některou z těchto okolností;

celkový dopad těchto okolností na situaci v oblasti migrace v Unii, jak vyplývá z údajů poskytnutých členskými státy nebo z údajů, které má Komise k dispozici;

zprávy vypracované Evropskou pohraniční a pobřežní stráží, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ( 3 ), Agenturou Evropské unie pro otázky azylu, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ( 4 ), Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ( 5 ), nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem, institucí či jiným subjektem Unie nebo mezinárodní organizací, jestliže to okolnosti konkrétního případu vyžadují;

veškeré informace, které členský stát poskytl ve svém oznámení v souvislosti s možnými opatřeními podle čl. 8e odst. 1;

celkovou otázku veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v konzultaci s dotyčným členským státem.

na základě svého posouzení podle čl. 8b odst. 5 nebo své analýzy uvedené v čl. 8c odst. 2 rozhodla, že je takové opatření nezbytné, nebo

prostá většina členských států oznámila Komisi existenci okolností, jež představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinností stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo i).

úzce spolupracuje s dotčenou třetí zemí při hledání alternativních dlouhodobých řešení příslušné okolnosti či okolností, jež představují důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1;

zohlední přitom politické souvislosti, dotčené hospodářské záležitosti a důsledky pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro celkové vnější vztahy Unie a členských států s dotčenou třetí zemí a

zohlední důsledky pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro občanskou společnost v dotčené třetí zemi, zejména pokud se v této třetí zemi zhoršila situace v oblasti lidských práv.

do jednoho měsíce od:

do dvou měsíců od obdržení oznámení od členského státu podle čl. 8b odst. 2.