(EU) 2015/1017Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice

Publikováno: Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1-38 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 25. června 2015 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 4. července 2015 Nabývá účinnosti: 4. července 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1017

ze dne 25. června 2015

o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice

(Úř. věst. L 169 1.7.2015, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017,

  L 345

34

27.12.2017

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021,

  L 107

30

26.3.2021



▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1017

ze dne 25. června 2015

o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice



KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  
Tímto nařízením se zřizuje Evropský fond pro strategické investice (dále jen „EFSI“), záruka EU a záruční fond EU. Kromě toho se tímto nařízením zřizuje Evropské centrum pro investiční poradenství (dále jen „EIAH“ nebo „centrum EIAH“) a Evropský portál investičních projektů (dále jen „EIPP“ nebo „portál EIPP“).
2.  
Pro účely odstavce 1 toto nařízení stanoví podmínky, za nichž může Komise uzavřít dohodu s Evropskou investiční bankou (EIB) týkající se EFSI a dohodu s EIB týkající se fungování centra EIAH.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„dohodou o EFSI“ právní nástroj, jímž Komise a EIB blíže vymezují podmínky stanovené v tomto nařízení pro správu EFSI;

2) 

„dohodou o EIAH“ právní nástroj, jímž Komise a EIB blíže vymezují podmínky stanovené v tomto nařízení pro fungování centra EIAH;

3) 

„národními podpůrnými bankami či institucemi“ právnické osoby, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

4) 

„investičními platformami“ zvláštní účelové jednotky, spravované účty, smluvní režimy spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režimy zavedené jakýmikoli jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů, a jež mohou zahrnovat:

a) 

národní platformy nebo platformy na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;

▼M1

b) 

přeshraniční platformy, platformy pro více zemí, regionální nebo makroregionální platformy, které sdružují partnery z několika členských států, regionů nebo třetích zemí se zájmem o projekty v určité zeměpisné oblasti;

▼B

c) 

tematické platformy, které sdružují investiční projekty v určitém odvětví;

5) 

„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 1 );

6) 

„malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky;

7) 

„společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 3 000 zaměstnanců a nejsou malými a středními podniky ani malými společnostmi se střední tržní kapitalizací;

8) 

„adicionalitou“ adicionalita ve smyslu čl. 5 odst. 1.



KAPITOLA II

EVROPSKÝ FOND PRO STRATEGICKÉ INVESTICE

Článek 3

Účel

Účelem EFSI je svěřit EIB schopnost nést riziko a tím v Unii podpořit:

a) 

investice;

b) 

lepší přístup k financování pro subjekty s nejvýše 3 000 zaměstnanci, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací.

Článek 4

Podmínky dohody o EFSI

1.  
Komise uzavře s EIB dohodu ohledně správy EFSI a ohledně poskytování záruky EU v souladu s požadavky tohoto nařízení.
2.  

Dohoda o EFSI obsahuje zejména ustanovení o:

a) 

zřízení EFSI, včetně:

i) 

zřízení EFSI jakožto samostatného, jasně identifikovatelného a transparentního nástroje a jakožto zvláštního účtu spravovaného EIB, jehož operace budou jasně odděleny od ostatních operací EIB;

▼M1

ii) 

výše finančního příspěvku, který nesmí být nižší než 7 500 000 000  EUR ve formě záruk nebo v hotovosti, a podmínky finančního příspěvku, který má být z EIB prostřednictvím EFSI poskytnut;

▼B

iii) 

podmínek financování nebo záruk, které má EIB prostřednictvím EFSI poskytnout EIF;

▼M1

iv) 

oceňování operací v rámci záruky EU, které má být v souladu s cenovou politikou EIB;

▼M1

v) 

postupů, které mají – aniž je dotčen Protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU a v něm uvedené výsady EIB – přispět ke snížení nákladů na financování operace, které jsou hrazeny příjemcem financování EIB poskytovaného v rámci EFSI, zejména úpravou odměny za záruku EU, pokud je to nezbytné především v situacích, kdy by napjaté podmínky na finančních trzích bránily realizaci životaschopného projektu nebo pokud je to nezbytné k tomu, aby se usnadnilo zřizování investičních platforem nebo financování projektů v odvětvích nebo oblastech, které se potýkají s významným selháním trhu nebo suboptimální investiční situací, v rozsahu, který nemá významný dopad na nezbytné financování záručního fondu;

▼B

b) 

řízení EFSI v souladu s článkem 7, aniž je dotčen protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“), včetně:

i) 

složení řídící rady a počet jejích členů;

ii) 

ustanovení o tom, že jednáním řídící rady má předsedat zástupce Komise;

▼M1

iii) 

ustanovení o tom, že řídící rada má přijímat rozhodnutí postupem stanoveným v čl. 7 odst. 3;

▼B

iv) 

postupu pro jmenování výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele, jejich odměňování a pracovních podmínek, jež musí být v souladu s pracovním řádem zaměstnanců EIB, a pravidel a postupů týkajících se jejich nahrazení ve funkci a jejich odpovědnosti, aniž je dotčeno toto nařízení;

v) 

postupu pro jmenování a odvolávání členů investičního výboru, jejich odměňování a pracovních podmínek a způsobu hlasování v investičním výboru, s upřesněním usnášeníschopnosti a přidělením jednoho hlasu každému členovi;

vi) 

požadavku, aby řídící rada i investiční výbor přijaly každý svůj vlastní jednací řád;

vii) 

požadavku, aby finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení, byly v konečné fázi schvalovány řídícími orgány EIB v souladu se statutem EIB;

viii) 

ustanovení týkajících se zabránění možným střetům zájmů a jejich řešení;

c) 

záruce EU, která je bezpodmínečnou, neodvolatelnou zárukou splatnou na první požádání ve prospěch EIB, včetně:

▼M1

i) 

podrobných pravidel pro poskytování záruky EU v souladu s článkem 11, včetně způsobů krytí, jejího vymezeného krytí portfolií konkrétních druhů nástrojů a příslušných rozhodných událostí zakládajících případná čerpání záruky EU;

▼B

ii) 

požadavků, aby odměna za podstupování rizik byla mezi přispěvatele do EFSI rozdělena poměrně k jejich podílu na podstoupeném riziku, a aby odměna pro Unii a platby na záruku EU byly prováděny včas, a pouze po vzájemném započtení zisků a ztrát vyplývajících z operací;

iii) 

požadavků, v souladu s článkem 9, na využití záruky EU, včetně platebních podmínek, jako jsou zvláštní časové rámce, úroky ze splatných částek a nezbytná ustanovení týkající se likvidity;

iv) 

ustanovení a postupů, v souladu s čl. 11 odst. 5, týkajících se vymáhání pohledávek, jež má být svěřeno EIB;

d) 

vymezení způsobů, v souladu s tímto nařízením, a zejména s čl. 7 odst. 12 a čl. 9 odst. 5 tohoto nařízení, přílohou II tohoto nařízení a jakýmkoli aktem v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto nařízení, jakými investiční výbor schvaluje využití záruky EU na jednotlivé projekty nebo na podporu investičních platforem nebo fondů nebo národních podpůrných bank či institucí;

e) 

postupech pro předkládání návrhů investičních projektů na využití záruky EU a jejich schvalování, včetně:

i) 

postupu pro postoupení návrhů investičních projektů investičnímu výboru;

ii) 

ustanovení o informacích, které mají být při předkládání investičních návrhů investičnímu výboru poskytnuty;

iii) 

požadavku, aby postupem pro předkládání a schvalování návrhů investičních projektů na využití záruky EU nebyla dotčena rozhodovací pravidla EIB stanovená ve statutu EIB, a zejména v článku 19 tohoto statutu;

iv) 

pravidel blíže vymezujících přechodná ustanovení, jež jsou v souladu s článkem 24 tohoto nařízení, a zejména způsobu, jakým mají být operace schválené EIB během období uvedeného v uvedeném článku zahrnuty do krytí zárukou EU;

f) 

podávání zpráv, monitorování a odpovědnosti v souvislosti s EFSI, včetně:

i) 

povinnosti EIB podávat, v souladu s článkem 16, zprávy o operacích, případně i ve spolupráci s EIF;

ii) 

povinností týkajících se účetního výkaznictví, pokud jde o EFSI;

iii) 

pravidel pro audit a boj proti podvodům, v souladu s články 20 a 21;

iv) 

klíčových ukazatelů výkonnosti, zejména pokud jde o využívání záruky EU, plnění cílů a kritérií stanovených v článcích 6 a 9 a v příloze II, mobilizaci soukromého kapitálu a makroekonomický dopad EFSI, včetně jeho vlivu na podporu investic;

g) 

hodnocení fungování EFSI v souladu s článkem 18;

h) 

komunikační a propagační strategii EFSI;

i) 

postupech a podmínkách pro změnu dohody o EFSI z podnětu Komise nebo EIB, včetně povinnosti podat Evropskému parlamentu a Radě o takové změně zprávu;

j) 

jakýchkoli dalších administrativních nebo organizačních podmínkách, které jsou nezbytné pro správu EFSI, pokud umožňují řádné využívání záruky EU;

k) 

příspěvcích členských států do EFSI ve formě záruk nebo v hotovosti a dalších třetích stran pouze v hotovosti, jejichž placení nedává těmto členským státům či dalším třetím stranám žádné právo účastnit se rozhodování a hlasování řídící rady.

3.  

Dohoda o EFSI dále stanoví, že:

a) 

činnosti EFSI prováděné EIF mají být řízeny řídícími orgány EIF;

b) 

na činnosti EFSI prováděné EIF se mají vztahovat požadavky na podávání zpráv v souladu s článkem 16;

c) 

odměna splatná Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, se má poskytnout po odečtení plateb v důsledku čerpání záruky EU, a následně po odečtení nákladů v souladu s čl. 9 odst. 6 a s dohodou o EIAH.

Článek 5

Adicionalita

▼M1

1.  
Pro účely tohoto nařízení se „adicionalitou“ rozumí podpora takových operací ze strany EFSI, které řeší selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a které by v období, během nějž je možné využít záruku EU, nemohly provést EIB, EIF nebo stávající finanční nástroje Unie bez podpory EFSI nebo by je nemohly provést ve stejném rozsahu. Projekty podporované z EFSI podporují obecné cíle uvedené v čl. 9 odst. 2, usilují o vytváření pracovních míst a udržitelný růst a obvykle mají rizikovější profil než projekty podporované v rámci běžných operací EIB. Portfolio EFSI má celkově rizikovější profil než portfolio investic podporovaných EIB v rámci jejích běžných investičních politik před vstupem tohoto nařízení v platnost.

V zájmu lepšího řešení případů selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací, a zejména snadnějšího využívání investičních platforem pro malé projekty, a tedy zajištění komplementarity a zamezení vytlačování účastníků téhož trhu mají zvláštní činnosti EIB podporované z EFSI přednostně a v řádně odůvodněných případech:

a) 

znaky podřízení, včetně podřízeného postavení vůči jiným investorům;

b) 

účast na nástrojích pro sdílení rizik;

c) 

přeshraniční povahu;

d) 

expozici vůči specifickým rizikům; nebo

e) 

jiné aspekty podrobněji popsané v příloze II oddíle 3 písm. d).

Aniž je dotčen požadavek týkající se naplňování definice adicionality uvedené v prvním pododstavci, významnými ukazateli adicionality jsou tyto prvky:

— 
projekty, které nesou riziko, jež odpovídá zvláštním činnostem EIB ve smyslu článku 16 statutu EIB, zejména pokud takové projekty představují rizika charakteristická pro určitou zemi, odvětví, nebo region, zejména rizika hrozící v méně rozvinutých regionech a přechodových regionech, nebo pokud takové projekty představují rizika spojená s inovacemi, zejména v případě neověřených technologií posilujících růst, udržitelnost a produktivitu,
— 
projekty, které se zaměřují na fyzickou infrastrukturu spojující dva nebo více členských států, včetně elektronické infrastruktury, nebo které spočívají v rozšiřování takové infrastruktury či služeb souvisejících s takovou infrastrukturou z jednoho členského státu do jednoho či více členských států.

▼B

2.  
V souladu s pokyny pro investování stanovenými v příloze II upravuje řídící rada kombinaci projektů, pokud jde o sektory a země, na základě průběžného sledování vývoje podmínek na trzích v členských státech a investičního prostředí, s cílem napomáhat při překonávání selhání trhu a nepříznivých investičních situací, včetně problémů plynoucích z finanční roztříštěnosti. Při provádění této úpravy se řídící rada vyvaruje přístupu, který by s sebou nesl větší riziko, než je nezbytně nutné.

Je-li to z důvodu míry rizika nezbytné, využívají se zvláštní činnosti EIB podle tohoto nařízení šířeji než před jeho vstupem v platnost. To platí především pro ty členské státy, v nichž nebyly zvláštní činnosti EIB před vstupem tohoto nařízení v platnost prováděny nebo v nichž byly prováděny jen výjimečně, neboť je třeba, aby bylo možné adicionální operace a projekty provádět a využívat adicionální financování z EIB a národních podpůrných bank či institucí nebo investičních platforem.

Článek 6

Kritéria způsobilosti pro využití záruky EU

1.  

►M1  V dohodě o EFSI se stanoví, že EFSI má podporovat projekty, které se zabývají selháními trhu či suboptimálními investičními situacemi a které: ◄

a) 

jsou ekonomicky životaschopné v souladu s analýzou nákladů a přínosů podle unijních norem, s přihlédnutím k možné podpoře a spolufinancování ze strany soukromých i veřejných partnerů projektu;

b) 

jsou v souladu s politikami Unie, k nimž patří cíl inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření kvalitních pracovních míst a hospodářská, sociální a územní soudržnost;

c) 

zajišťují adicionalitu;

d) 

pokud možno maximalizují mobilizaci kapitálu soukromého sektoru; a

e) 

jsou technicky proveditelné.

▼M1

2.  
Velikost projektů způsobilých pro podporu z EFSI pro operace prováděné EIB nebo EIF pomocí finančních zprostředkovatelů není nijak omezena. V zájmu zajištění toho, aby se podpora z EFSI vztahovala rovněž na malé projekty, EIB a EIF rozšíří v maximálním rozsahu tam, kde je to nutné, spolupráci s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a podpoří nabízené možnosti, a to i usnadňováním vytváření investičních platforem.

▼B

Článek 7

Řízení EFSI

1.  
Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení sledují řídící rada, investiční výbor a výkonný ředitel pouze cíle stanovené v tomto nařízení.

▼M1

1a.  
Všechny orgány a subjekty zapojené do řídících struktur EFSI usilují o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů v příslušných řídících orgánech EFSI.

▼B

2.  

Dohoda o EFSI stanoví, že EFSI má být řízen řídící radou, která má pro účely využívání záruky EU určit v souladu s obecnými cíli stanovenými v čl. 9 odst. 2:

a) 

strategickou orientaci EFSI, včetně přidělování záruky EU v rámci okna pro infrastrukturu a inovace a jakýchkoli rozhodnutí, jež budou přijata podle čl. 11 odst. 3 a oddílu 7 písm. b) přílohy II;

b) 

provozní politiky a postupy nezbytné pro fungování EFSI;

c) 

pravidla pro operace s investičními platformami a národními podpůrnými bankami či institucemi;

d) 

rizikový profil EFSI.

▼M1

3.  
Řídící rada se skládá z pěti členů: tři jmenuje Komise, jednoho EIB a jednoho odborníka bez hlasovacího práva Evropský parlament. Tento odborník nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí či subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu EFSI.

Řídící rada si volí z řad svých členů s hlasovacím právem předsedu na funkční období tří let, které lze jednou prodloužit. Řídící rada projednává a maximálně zohledňuje postoje všech svých členů. Pokud mezi členy nelze dosáhnout sblížení postojů, přijme řídící rada rozhodnutí jednomyslným hlasováním členů s hlasovacím právem. V zápise z jednání řídící rady jsou samostatně popsány postoje všech jejích členů.

Podrobný zápis z jednání řídící rady se zveřejní, jakmile je řídící radou schválen. Evropský parlament je o jeho zveřejnění okamžitě informován.

▼B

Řídící rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, k nimž patří zejména spoluinvestoři, veřejné orgány, odborníci, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušní sociální partneři a zástupci občanské společnosti, pokud jde o orientaci a provádění investiční politiky, kterou podle tohoto nařízení provádí EIB.

Nástroje, které EIF používá pro provádění operací, na něž se vztahuje toto nařízení, schválí společně po konzultaci s investičním výborem řídící rada a výkonný ředitel.

4.  
Členské státy mohou přispívat do EFSI ve formě záruk nebo v hotovosti. Další třetí strany, vyjádří-li s jejich účastí souhlas řídící rada, mohou přispívat do EFSI pouze v hotovosti. Členské státy ani další třetí strany se nesmí stát členy řídící rady, ani nesmí ovlivňovat jmenování dalších pracovníků EFSI včetně členů investičního výboru ani mít jakákoli práva v souvislosti s jinými aspekty řízení EFSI stanovenými v tomto nařízení.
5.  
V dohodě o EFSI se stanoví, že EFSI má mít výkonného ředitele, který má provádět každodenní řízení EFSI a připravovat zasedání investičního výboru uvedeného v odstavci 6, jimž také předsedá.

▼M1

Výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele. Výkonný ředitel a zástupce výkonného ředitele se účastní zasedání řídící rady jako pozorovatelé. Výkonný ředitel předkládá řídící radě každé čtvrtletí zprávu o činnosti EFSI.

▼B

6.  
Kandidáta na funkci výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele vybere prostřednictvím otevřeného a transparentního výběrového řízení v souladu s postupy EIB řídící rada.

Evropský parlament a Rada musí být ve všech fázích výběrového řízení řádně a včas informovány, přičemž musí být dodrženy požadavky na přísnou důvěrnost. To platí bez ohledu na uzavření dohody mezi Evropským parlamentem a EIB podle čl. 17 odst. 5.

Co možná nejrychleji, nejpozději však do čtyř týdnů od oznámení jména vybraného kandidáta uspořádá Evropský parlament s kandidátem na kteroukoli z obou funkcí slyšení.

Poté, co kandidáty schválí Evropský parlament, jmenuje výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele prezident EIB na funkční období tří let, které lze jednou prodloužit.

7.  
Dohoda o EFSI stanoví, že EFSI má mít investiční výbor, který má přezkoumávat případné projekty v souladu s investiční politikou EFSI schvalovat podporu ze záruky EU pro operace EIB cílené na projekty, které splňují požadavky článků 6 a 9, a to bez ohledu na zeměpisnou polohu těchto projektů v souladu s článkem 8. Investiční výbor je navíc orgánem příslušným pro schvalování operací s investičními platformami a národními podpůrnými bankami či institucemi.
8.  
Investiční výbor je složen z osm nezávislých odborníků a výkonného ředitele. Řídící rada jmenuje na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení odborníky investičního výboru na funkční období nejvýše tří let. Toto období lze prodloužit, ale celkově nesmí přesáhnout šest let. Nezávislí odborníci musí mít vysokou úroveň zkušeností se strukturováním projektů a projektovým financováním na relevantních trzích, jakož i odborné znalosti v oblasti mikroekonomie i makroekonomie.

Při jmenování odborníků investičního výboru řídící rada zajistí, aby bylo složení investičního výboru různorodé, tak aby investiční výbor disponoval širokými znalostmi odvětví uvedených v článku 9 a zeměpisných trhů v rámci Unie.

Složení investičního výboru musí být vyvážené co do počtu žen a mužů. Řídící rada usiluje o výběr odborníků se zkušenostmi s investováním v jedné nebo více z následujících oblastí:

a) 

výzkum, vývoj a inovace;

b) 

dopravní infrastruktura a inovativní dopravní technologie;

c) 

energetická infrastruktura, energetická účinnost a energie z obnovitelných zdrojů;

d) 

infrastruktura informačních a komunikačních technologií;

▼M1

e) 

opatření v oblasti klimatu, ochrana a správa životního prostředí;

▼B

f) 

vzdělávání a odborná příprava;

g) 

zdraví a léčivé přípravky;

h) 

malé a střední podniky;

i) 

kulturní a tvůrčí odvětví;

j) 

městská mobilita;

k) 

sociální infrastruktura a sociální a solidární ekonomika;

▼M1

l) 

udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší bioekonomiky.

▼B

9.  
Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a v zájmu EFSI. Při provádění pokynů pro investování, stanovených v příloze II, a při přijímání rozhodnutí o využití záruky EU nesmí vyhledávat ani přijímat pokyny od EIB, orgánů Unie, členských států ani jiného veřejného či soukromého subjektu. Za účelem zajištění operační nezávislosti investičního výboru musejí být zavedena a zachována odpovídající organizační opatření, aniž je dotčeno poskytování analytické, logistické a administrativní podpory ze strany pracovníků EIB investičnímu výboru. Žádné posouzení projektu provedené pracovníky EIB není pro investiční výbor za účelem poskytnutí záruky EU závazné.
10.  
Životopisy a prohlášení o zájmech každého člena investičního výboru se zveřejňují a aktualizují. ►M1  Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí řídící radě, výkonnému řediteli a zástupci výkonného ředitele veškeré informace nezbytné k průběžné kontrole, zda nedochází ke střetu zájmů. ◄
11.  
Na žádost řídící rady bude smlouva jakéhokoli člena investičního výboru, který poruší povinnosti stanovené v odstavcích 9 a 10, ukončena v souladu s příslušnými pracovněprávními předpisy. ►M1  Výkonný ředitel je odpovědný za informování řídící rady o každém takovém porušení, o kterém se dozví, a za navržení vhodného opatření a jeho následné sledování. Výkonný ředitel plní svou povinnost péče týkající se potenciálních střetů zájmů jakéhokoli člena investičního výboru. ◄
12.  
Investiční výbor rozhoduje o využití záruky EU v souladu s tímto nařízením, včetně pokynů pro investování stanovených v příloze II.

Investiční výbor přijímá rozhodnutí prostou většinou. ►M1  Rozhodnutí o schválení využití záruky EU se zveřejňují a zpřístupňují a musí obsahovat odůvodnění rozhodnutí, se zvláštním důrazem na splnění kritéria adicionality. Rozhodnutí rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu ukazatelů uvedeného v odstavci 14. Zveřejnění nesmí obsahovat citlivé obchodní informace. Při přijímání svého rozhodnutí se investiční výbor opírá o dokumentaci poskytnutou ze strany EIB.

Srovnávací přehled, tedy nástroj, který investičnímu výboru pomáhá přednostně zvolit pro použití záruky EU ty operace, které získají vyšší ohodnocení a vykážou vyšší přidanou hodnotu, je po podpisu projektu veřejně dostupný. Zveřejnění nesmí obsahovat citlivé obchodní informace.

Části rozhodnutí investičního výboru obsahující citlivé obchodní informace poskytne EIB Evropskému parlamentu na jeho žádost, přičemž musí být dodrženy požadavky na přísnou důvěrnost. ◄

▼M1

EIB předkládá dvakrát ročně Evropskému parlamentu, Radě a Komisi seznam všech rozhodnutí investičního výboru a srovnávací přehledy týkající se všech těchto rozhodnutí. Při předkládání uvedených dokumentů musí být dodrženy požadavky na přísnou důvěrnost.

▼B

13.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem provedení změn jiných než podstatných prvků oddílů 6 až 8 pokynů pro investování stanovených v příloze II tohoto nařízení, aniž by však zrušila některý z těchto oddílů. Tyto akty v přenesené pravomoci se vypracovávají v úzkém dialogu s EIB.

▼M1

14.  
V zájmu zajištění nezávislého a transparentního posouzení potenciálního a skutečného využívání záruky EU je Komisi v souladu s čl. 23 odst. 1 až 3 a 5 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o srovnávací přehled ukazatelů, který bude používat investiční výbor. Tyto akty v přenesené pravomoci se vypracovávají v úzkém dialogu s EIB.

V zájmu kvalitnějšího posuzování projektů stanoví řídící rada jako součást strategické orientace EFSI minimální bodové ohodnocení pro každý pilíř ve srovnávacím přehledu.

Řídící rada může na žádost EIB povolit, aby investiční výbor posoudil projekt, jehož bodové ohodnocení v některém z pilířů nedosahuje minimálního počtu bodů, pokud komplexní posouzení, které je součástí srovnávacího přehledu, dospěje k závěru, že operace související s projektem řeší významné selhání trhu nebo vykazuje vysokou míru adicionality.

▼B



KAPITOLA III

ZÁRUKA EU A ZÁRUČNÍ FOND EU

Článek 8

Záruka EU

Unie poskytne EIB neodvolatelnou a nepodmíněnou záruku na finanční nebo investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení a dohoda o EFSI (dále jen „záruka EU“), pokud tyto operace:

a) 

jsou prováděny v Unii, nebo

b) 

zahrnují subjekty nacházející se nebo usazené v jednom nebo několika členských státech, a jejichž působnost zahrnuje jednu nebo více třetích zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství či politika rozšíření, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, nebo některou zámořskou zemi či území, jak jsou uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU, ať již se v těchto třetích zemích nebo zámořských zemích či územích nachází partner, či nikoli.

Záruka EU se poskytuje jako záruka na požádání pro nástroje uvedené v článku 10.

Článek 9

Požadavky pro využití záruky EU

1.  
Poskytnutí záruky EU je podmíněno vstupem dohody o EFSI v platnost.

▼M1

2.  

Záruka EU se poskytuje na finanční a investiční operace EIB schválené investičním výborem nebo na financování nebo záruky pro EIF za účelem provádění finančních nebo investičních operací EIB v souladu s čl. 11 odst. 3.

EIB posouzením, výběrem a monitorováním malých dílčích projektů případně pověří finanční zprostředkovatele nebo schválené způsobilé jednotky, zejména investiční platformy a národní podpůrné banky či instituce, aby tak zvýšila a usnadnila přístup k financování pro malé projekty. Bez ohledu na odst. 5 třetí pododstavec tohoto článku si investiční výbor neponechá právo schvalovat využití záruky EU v případě dílčích projektů, jež byly svěřeny finančním zprostředkovatelům nebo schváleným způsobilým jednotkám, jestliže je příspěvek EFSI na tyto dílčí projekty nižší než 3 000 000  EUR. Je-li to nutné, poskytne řídící rada pokyny k postupu, kterým investiční výbor má rozhodovat o využití záruky EU v případě dílčích projektů, u nichž činí příspěvek EFSI 3 000 000  EUR či více.

Dotčené operace musí být v souladu s politikami Unie a musí podporovat některý z těchto obecných cílů:

▼B

a) 

výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

i) 

projektů v souladu s programu Horizont 2020;

ii) 

výzkumné infrastruktury;

iii) 

demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;

iv) 

podpory akademické sféry včetně spolupráce s průmyslem;

v) 

přenosu znalostí a technologií;

b) 

rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, a klimatickými a energetickými rámci pro roky 2020, 2030 a 2050, zejména prostřednictvím:

i) 

rozšíření využití nebo dodávek energie z obnovitelných zdrojů;

ii) 

energetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky, a to řízením poptávky a rekonstrukcemi budov);

iii) 

rozvoje a modernizace energetické infrastruktury (zejména vzájemného propojení, inteligentních sítí na úrovni distribuce, skladování energie a synchronizace sítí);

c) 

rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativních technologií pro dopravu, zejména prostřednictvím:

i) 

projektů a horizontálních priorit způsobilých podle nařízení (EU) č. 1315/2013 a (EU) č. 1316/2013;

ii) 

inteligentních a udržitelných projektů městské mobility (zaměřených na dostupnost, snižování emisí skleníkových plynů, spotřeby energie a nehod);

iii) 

projektů připojení uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T;

▼M1

iv) 

železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy a námořních přístavů;

▼B

d) 

finanční podpora prostřednictvím EIF a EIB subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

i) 

poskytování provozního kapitálu a investic;

ii) 

poskytování rizikového financování od fáze založení přes fázi rozšiřování pro malé a střední podniky, začínající podniky, malé společnosti se střední tržní kapitalizací a společnosti se střední tržní kapitalizací na zajištění technologického vedoucího postavení v inovativních a udržitelných odvětvích;

e) 

rozvoj a šíření informačních a komunikačních technologií, zejména prostřednictvím:

i) 

digitálního obsahu;

▼M1

ia) 

technologie blockchain;

ib) 

internetu věcí;

ic) 

infrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;

▼B

ii) 

digitálních služeb;

iii) 

vysokorychlostní telekomunikační infrastruktury;

iv) 

širokopásmových sítí;

f) 

životní prostředí a účinné využívání zdrojů, zejména prostřednictvím:

i) 

projektů a infrastruktury v oblasti ochrany životního prostředí a hospodaření s přírodními zdroji;

ii) 

posílení ekosystémových služeb;

iii) 

udržitelného rozvoje měst a venkova;

iv) 

činností v oblasti změny klimatu;

g) 

lidský kapitál, kultura a zdraví, zejména prostřednictvím:

i) 

vzdělávání a odborné přípravy;

▼M1

ii) 

kulturního a kreativního odvětví, pro které mají být povoleny finanční mechanismy specifické pro daná odvětví v interakci s programem Kreativní Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ( 2 ) a se Záručním nástrojem pro kulturní a kreativní odvětví zřízeným na základě zmíněného nařízení, s cílem poskytovat účelově profilované půjčky v těchto odvětvích;

▼B

iii) 

inovativních řešení v oblasti zdraví;

iv) 

nových účinných léčivých přípravků;

▼M1

v) 

sociální infrastruktury, sociálních služeb a sociální a solidární ekonomiky;

▼B

vi) 

cestovního ruchu;

▼M1

h) 

udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší bioekonomiky;

i) 

u méně rozvinutých regionů a přechodových regionů uvedených v přílohách I a II prováděcího rozhodnutí Komise 2014/99/EU ( 3 ) další odvětví a služby způsobilé k podpoře z EIB, v mezích požadavků tohoto nařízení.

EIB uznává podstatu EFSI založenou na poptávce, avšak dává si za cíl, aby nejméně 40 % financování z EFSI v rámci okna pro infrastrukturu a inovace podporovalo projekty se složkami, které přispívají k opatřením v oblasti klimatu v souladu se závazky přijatými na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21). Financování z EFSI pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací se to tohoto výpočtu nezahrnuje. K určení těchto složek nebo nákladových podílů projektů, jež se týkají opatření v oblasti klimatu, použije EIB svou mezinárodně dohodnutou metodiku. V případě potřeby poskytne řídící rada za tímto účelem podrobné pokyny.

▼M1

3.  

Investiční období, během něhož může být záruka EU na podporu finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, poskytnuta, bude trvat do:

a) 

31. prosince 2020 pro operace EIB, u nichž byla smlouva mezi EIB a příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem podepsána do 31. prosince 2022;

b) 

31. prosince 2020 pro operace EIF, u nichž byla smlouva mezi EIF a finančním zprostředkovatelem podepsána do 31. prosince 2022.

4.  
EIB v případě potřeby a v nejvyšší možné míře spolupracuje s národními podpůrnými bankami či institucemi a investičními platformami.

▼B

5.  
EIB použije záruku EU na podporu investičních platforem nebo fondů a národních podpůrných bank či institucí, které investují do operací splňujících požadavky tohoto nařízení („způsobilé jednotky“), a to po schválení investičním výborem.

Řídící rada stanoví v souladu s čl. 7 odst. 2 politiky týkající se způsobilých jednotek uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce. Investiční výbor vyhodnotí soulad těchto jednotek a jejich konkrétních nástrojů, jež usilují o podporu z EFSI s politikami stanovenými řídící radou.

▼M1

Investiční výbor se může rozhodnout ponechat si právo schvalovat nové projekty předkládané finančními zprostředkovateli nebo v rámci schválených způsobilých jednotek.

▼B

6.  
V souladu s článkem 17 statutu EIB, požaduje EIB po příjemcích finančních a investičních operací, aby hradili veškeré výdaje spojené s EFSI. Aniž je dotčen druhý a třetí pododstavec tohoto odstavce, nesmějí být ze souhrnného rozpočtu Unie kryty žádné administrativní výdaje ani jiné poplatky EIB za její finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení.

EIB může záruku EU využívat v rámci kumulovaného maximálního limitu odpovídajícího 1 % celkových nevypořádaných závazků ze záruky EU za účelem krytí výdajů, jež by byly hrazeny příjemci finančních a investičních operací, avšak nebyly uhrazeny z důvodu jejich selhání.

Kromě toho může EIB záruku EU použít na uhrazení příslušného podílu jakýchkoli nákladů spojených s vymáháním, pokud nebudou odečteny od výnosů z vymáhání, a případných nákladů souvisejících s řízením likvidity.

Pokud EIB poskytuje EIF financování nebo záruky jménem EFSI, které jsou v souladu s čl. 11 odst. 3 kryty zárukou EU, mohou být poplatky EIF hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, pokud nebyly odečteny z odměny uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu ii) nebo z příjmů, zpětně získaných prostředků nebo dalších plateb přijatých EIF.

7.  
Členské státy mohou využívat jakýkoli zdroj financování Unie, včetně nástrojů evropských strukturálních a investičních fondů a transevropských sítí a průmyslových politik, s cílem přispět k financování způsobilých projektů, do nichž EIB sama nebo prostřednictvím EIF investuje s podporou záruky EU, splňují-li tyto projekty kritéria způsobilosti a cíle a zásady použitelné v právním rámci příslušných nástrojů a EFSI.

Komise případně pro kombinované využívání nástrojů Unie s financováním z EIB v rámci záruky EU vypracuje pokyny, aby byla zajištěna koordinace, doplňkovost a součinnost.

Článek 10

Způsobilé nástroje

1.  
Pro účely čl. 9 odst. 2 a v souladu s článkem 11 používá EIB záruku EU pro krytí rizik nástrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
2.  

Pro krytí zárukou EU jsou způsobilé tyto nástroje:

▼M1

a) 

úvěry, záruky, protizáruky, nástroje kapitálového trhu, jakákoli jiná forma nástroje financování nebo úvěrového posílení, včetně podřízeného dluhu, a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti ze strany EIB, a to i ve prospěch národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů.

▼B

b) 

financování nebo záruky EIB pro EIF, jež mu umožňují poskytovat úvěry, záruky, protizáruky, jakoukoli jinou formu nástroje úvěrového posílení, nástroje kapitálového trhu a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti, a to i ve prospěch národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů.

c) 

záruky EIB poskytnuté národním podpůrným bankám či institucím, investičním platformám nebo fondům v rámci protizáruky záruky EU.

Nástroje uvedené v prvním pododstavci bodech a) a b) musí být poskytnuty, nabyty nebo emitovány ve prospěch operací uvedených v článku 8, které splňují požadavky podle tohoto nařízení, pokud bylo poskytnuto financování ze strany EIB nebo EIF v souladu s dohodou o financování nebo transakci, kterou podepsala nebo uzavřela EIB nebo EIF a která nepozbyla platnosti ani nebyla zrušena;

3.  
Záruky EIB poskytnuté národní podpůrné bance či instituci v rámci protizáruky záruky EU budou případně usilovat o snížení kapitálových požadavků.
4.  
EIF může při operacích podle tohoto nařízení poskytnout záruku národní podpůrné bance či instituci nebo investiční platformě nebo může do investiční platformy investovat.

Článek 11

Krytí a podmínky záruky EU

▼M1

1.  
Záruka EU nesmí přesáhnout v žádném okamžiku 26 000 000 000  EUR, z čehož část může být přidělena na financování nebo záruky EIB pro EIF v souladu s odstavcem 3. Souhrnné čisté platby ze souhrnného rozpočtu Unie v rámci záruky EU nesmějí překročit částku 26 000 000 000 a nejpozději 5. července 2018 nesmějí překročit částku 16 000 000 000  EUR.

▼B

2.  
Odměna za podstupování rizik portfolia se rozdělí mezi přispěvatele poměrně k jejich příslušnému podílu na podstoupeném riziku. Záruka EU je způsobilá k poskytování buď záruky na první ztrátu na základě portfolia, nebo plné záruky. Záruka EU může být poskytnuta na rovnocenném základě s jinými přispěvateli.

▼M1

3.  
Pokud EIB poskytuje EIF financování nebo záruky za účelem provádění finančních a investičních operací EIB, poskytuje záruka EU plnou záruku takového financování nebo záruky až do původního limitu ve výši 6 500 000 000  EUR pod podmínkou, že EIB poskytuje postupně částku financování nebo záruk nejméně 4 000 000 000  EUR bez krytí zárukou EU. Aniž je dotčen odstavec 1, může tento limit ve výši 6 500 000 000  EUR případně upravit řídící rada až do nejvýše 9 000 000 000  EUR, aniž by byla EIB povinna přispět rovnocennou částkou přesahující 4 000 000 000  EUR.

▼B

4.  
Pokud EIB čerpá záruku EU v souladu s dohodou o EFSI, Unie ji vyplatí na požádání v souladu s ustanoveními uvedené dohody.
5.  
Pokud Unie provede platbu ve prospěch EIB v případě uplatnění záruky EU, EIB postoupí Unii příslušná práva týkající se veškerých jejích finančních nebo investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, a EIB vymáhá jménem Unie pohledávky související s vyplacenými částkami a vymožené částky uhradí Unii v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu iv).
6.  

Záruka EU se poskytuje jako záruka na požádání pro nástroje uvedené v článku 10 ke krytí:

▼M1

a) 

v případě dluhových nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a):

i) 

jistiny a veškerých úroků a částek, které jsou splatné ve prospěch EIB, ale které EIB v souladu s podmínkami finančních operací do okamžiku selhání neobdržela; v případě podřízeného dluhu se odklad, snížení nebo požadovaný odchod považují za okamžik selhání;

ii) 

ztrát způsobených výkyvy jiných měn než eura na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;

b) 

v případě investic do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a) investovaných částek a s nimi spojených nákladů na financování a ztrát způsobených výkyvy jiných měn než eura;

▼B

c) 

v případě operací uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b), vynaložených částek a s nimi spojených nákladů na financování.

Záruka EU kryje rovněž částky uvedené v čl. 9 odst. 6 druhém a třetím pododstavci.

▼M2

Článek 11a

Kombinace portfolia EFSI s jinými portfolii

Odchylně od čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení a čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce tohoto nařízení může krýt záruka EU ztráty uvedené v čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ( 4 ).

▼B

Článek 12

Záruční fond EU

1.  
Zřizuje se záruční fond EU (dále jen „záruční fond“), který představuje likvidní rezervu, z níž je EIB vyplacena v případě čerpání záruky EU.
2.  

Záruční fond je financován:

a) 

příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie;

b) 

výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu;

c) 

částkami získanými od dlužníků v prodlení v souladu s postupem pro vymáhání pohledávek stanoveným v dohodě o EFSI, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu iv);

d) 

příjmy a jakýmikoli dalšími platbami, které Unie obdrží v souladu s dohodou o EFSI.

3.  
Prostředky pro záruční fond podle odst. 2 písm. b), c) a d) tohoto článku představují vnitřní účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 5 ).
4.  
Prostředky záručního fondu, jež mu jsou poskytnuty podle odstavce 2, jsou řízeny přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s náležitými obezřetnostními pravidly.

▼M1

5.  
Prostředky pro záruční fond uvedené v odstavci 2 musí být využity tak, aby byla dosažena náležitá úroveň (dále jen „cílová částka“) odrážející celkové závazky ze záruky EU. Cílová částka se stanoví na 35 % celkových závazků ze záruky EU.

▼B

6.  

V návaznosti na posouzení přiměřenosti výše záručního fondu v souladu se zprávou podle čl. 16 odst. 6 se provedou tyto platby:

a) 

případný přebytek se vyplatí do souhrnného rozpočtu Unie jako vnitřní účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro veškeré rozpočtové položky, které mohly být využity jako zdroj převodu prostředků do záručního fondu;

b) 

případné doplnění záručního fondu se vyplatí v ročních splátkách během období nejvýše tří let počínaje rokem n+1.

▼M1

7.  
Počínaje 1. červencem 2018, pokud v důsledku čerpání záruky EU poklesne objem záručního fondu pod 50 % cílové částky nebo dojde-li k poklesu pod uvedenou úroveň do jednoho roku podle posouzení rizik Komisí, předloží Komise zprávu o mimořádných opatřeních, která mohou být nutná.
8.  
Poté, co dojde k čerpání záruky EU, se prostředky pro záruční fond stanovené v odst. 2 písm. b) a d) tohoto článku převyšující cílovou částku použijí v rámci limitů investičního období stanovených v článku 9 k obnovení záruky EU až do její plné výše.
9.  
Prostředky pro záruční fond stanovené v odst. 2 písm. c) se použijí k obnovení záruky EU až do její plné výše.
10.  
V případě, že je záruka EU plně obnovena až do výše 26 000 000 000  EUR, se jakýkoli přebytek v záručním fondu vyplatí do souhrnného rozpočtu Unie jako vnitřní účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro veškeré rozpočtové položky, které mohly být využity jako zdroj převodu prostředků do záručního fondu.

▼B

Článek 13

Financování záručního fondu ze souhrnného rozpočtu Unie

Nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1316/2013 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

V případě potřeby mohou být prostředky na platby zaneseny do souhrnného rozpočtu Unie po roce 2020 až do rozpočtového roku 2023 včetně, za účelem splnění povinností vyplývajících z čl. 12 odst. 5 druhého pododstavce.

Roční platby ze souhrnného rozpočtu Unie do záručního fondu schvaluje Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu v plném souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ( 6 ).



KAPITOLA IV

EVROPSKÉ CENTRUM PRO INVESTIČNÍ PORADENSTVÍ

Článek 14

Evropské centrum pro investiční poradenství

1.  
Cílem Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) je stavět na současných poradenských službách EIB a Komise a poskytovat poradenskou podporu při identifikaci, přípravě a vývoji investičních projektů a fungovat jako jednotné centrum pro technické poradenství pro projektové financování v Unii. ►M1  Tato podpora zahrnuje poskytování cílené podpory při využívání technické pomoci pro strukturování projektů, při využívání inovativních finančních nástrojů, při využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru a při případném poskytování informací o příslušných otázkách týkajících se práva Unie, s přihlédnutím ke specifikům a potřebám členských států s méně rozvinutými finančními trhy a k situaci v různých odvětvích. ◄

EIAH může poskytovat technickou pomoc v oblastech uvedených v čl. 9 odst. 2, zejména v oblasti energetické účinnosti, TEN-T a městské mobility. ►M1  Poskytuje rovněž pomoc na vypracování projektů v oblasti klimatu nebo projektů v oblasti oběhového hospodářství či jejich složek, zejména v rámci COP21, vypracování projektů v digitálním odvětví, jakož i pro vypracování projektů uvedených v čl. 5 odst. 1 třetím pododstavci druhé odrážce. ◄

2.  

EIAH poskytuje služby nad rámec těch, které jsou již k dispozici v rámci jiných programů Unie, včetně:

a) 

zajišťování jednotného kontaktního místa pro technickou podporu pro orgány a navrhovatele projektů;

b) 

případného poskytování pomoci navrhovatelům projektů při vypracovávání projektů tak, aby splňovaly kritéria způsobilosti podle článku 6;

▼M1

c) 

posilování místních znalostí s cílem usnadnit poskytování podpory z EFSI po celé Unii a je-li to možné, aktivního přispívání k cíli odvětvové a zeměpisné diverzifikace EFSI uvedenému v oddíle 8 přílohy II podporou EIB a národních podpůrných bank či institucí při zahajování a rozvoji operací, zejména v méně rozvinutých regionech a přechodových regionech, a poskytováním pomoci se strukturováním poptávky po podpoře EFSI tam, kde je to třeba;

▼B

d) 

poskytování platformy pro přímé výměny poznatků týkajících se vypracovávání projektů mezi partnery a jejich sdílení;

▼M1

e) 

poskytování proaktivní poradenské podpory, v případě potřeby prostřednictvím místního zastoupení, při zřizování investičních platforem, zejména přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, na kterých se podílí více členských států nebo regionů;

▼M1

f) 

využívání potenciálu k přilákání a financování projektů malého rozsahu, mimo jiné prostřednictvím investičních platforem;

g) 

poskytování poradenství ohledně kombinace jiných zdrojů financování ze strany Unie (jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy vytvořený nařízením (EU) č.1316/2013) s EFSI s cílem vyřešit praktické problémy spojené s používáním takto kombinovaných zdrojů financování;

h) 

poskytování proaktivní podpory s cílem prosazovat a podněcovat operace podle čl. 8 prvního pododstavce písm. b).

▼B

3.  
Služby centra EIAH jsou dostupné pro veřejné i soukromé navrhovatele projektů včetně národních podpůrných bank či institucí a investičních platforem nebo fondů a regionálních nebo místních veřejných subjektů.
4.  
Poplatky, jež EIB vybírá za služby centra EIAH podle odstavce 2, se použijí na krytí nákladů operací centra EIAH a na poskytování těchto služeb. Poplatky vybírané od malých a středních podniků se omezí na jednu třetinu nákladů na technickou podporu, která jim byla poskytnuta. Služby EIAH poskytované veřejným navrhovatelům projektů nad rámec služeb, jež jsou již dostupné v rámci programů Unie, se poskytují zdarma.

▼M1

5.  
Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 a usnadnění poskytování poradenství na místní úrovni usiluje EIAH o využívání odborných znalostí EIB, Komise, národních podpůrných bank či institucí a řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů.

▼M1

5a.  
EIB nabídne navrhovatelům projektů žádajícím o financování EIB, a to zejména malých projektů, aby své projekty předložili centru EIAH, aby se případně zkvalitnila příprava jejich projektů anebo aby se umožnilo posouzení možnosti sdružení projektů prostřednictvím investičních platforem. Navrhovatele projektů, jejichž financování ze strany EIB bylo zamítnuto nebo které se navzdory případnému financování ze strany EIB potýkají s nedostatkem financí, EIB rovněž uvědomí o tom, že své projekty mohou uvést na Evropském portálu investičních projektů.

▼B

6.  
V zájmu zajištění širšího pokrytí služeb poskytovaných centrem EIAH v celé Unii spolupracuje EIAH pokud možno s poskytovateli podobných služeb na unijní, regionální, celostátní nebo nižší vnitrostátní úrovni. ►M1  Spolupráce mezi EIAH na jedné straně a národní podpůrnou bankou nebo institucí, mezinárodní finanční institucí nebo institucí či řídícím orgánem, včetně těch, které mohou působit jako vnitrostátní poradci, jež mají příslušnou odbornost pro účely centra EIAH, na straně druhé, může mít formu smluvního partnerství. EIAH usiluje o uzavření alespoň jedné dohody o spolupráci s národní podpůrnou bankou nebo institucí v každém členském státě. V členských státech, v nichž národní podpůrné banky nebo instituce neexistují, poskytuje EIAH na žádost dotčeného členského státu případně proaktivní poradenství ve spojitosti se zřízením takové banky nebo instituce. ◄

▼M1

6a.  
V zájmu vytvoření širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o EFSI se v případě nutnosti a při zohlednění stávajících systémů podpory zřídí místní zastoupení centra EIAH, která budou v dané lokalitě poskytovat konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám. Zřídí se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při rozvíjení projektů v rámci EFSI. EIAH pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úrovni, jejichž účelem je rozvoj regionálních a místních kapacit a odborných znalostí.

▼M1

7.  
Ze souhrnného rozpočtu Unie se poskytne roční referenční částka ve výši 20 000 000  EUR, která přispěje ke krytí nákladů operací centra EIAH do 31. prosince 2020 na služby podle odstavce 2, pokud tyto náklady nejsou kryty ve zbývající výši z poplatků uvedených v odstavci 4.

▼B

8.  
Komise uzavře s EIB dohodu o zřízení centra EIAH v rámci EIB (dohoda o EIAH).

Dohoda o EIAH obsahuje zejména ustanovení týkající se nezbytného financování centra EIAH v souladu s odstavcem 7.

9.  
Do 1. září 2016 a poté každý rok předloží EIB Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o službách poskytovaných centrem EIAH podle odstavce 2 a o plnění jeho rozpočtu. Tato zpráva obsahuje informace o vybraných poplatcích a jejich použití.



KAPITOLA V

EVROPSKÝ PORTÁL INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ

Článek 15

Evropský portál investičních projektů

1.  
Komise za podpory EIB vytvoří transparentní Evropský portál investičních projektů (EIPP) shromažďující současné i budoucí investiční projekty v Unii. Portál bude veřejně přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, poskytující relevantní informace pro každý projekt.
2.  
EIPP bude sloužit zejména k zajištění transparentnosti pro investory a pro infomační účely. Zařazením projektu do portálu EIPP nejsou dotčena rozhodnutí o konečných projektech vybraných pro podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo pro veřejné financování.
3.  
Členské státy mohou přispívat k vytvoření a správě portálu EIPP.
4.  
Od soukromých navrhovatelů projektů mohou být vybírány nevratné poplatky za zpracování žádostí o přijetí projektů na portál EIPP. Příjem z vybraných poplatků se považuje za vnější účelově vázaný příjem portálu EIPP v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.



KAPITOLA VI

PODÁVÁNÍ ZPRÁV, ODPOVĚDNOST A HODNOCENÍ

Článek 16

Podávání zpráv a účetnictví

▼M1

1.  
EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato zpráva zahrnuje posouzení dodržování požadavků ohledně využití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v čl. 4 odst. 2 písm. f) bodu iv). Zpráva také obsahuje statistické, finanční a účetní údaje o každé jednotlivé finanční a investiční operaci EIB a rovněž souhrnné údaje. Jednou ročně jsou ve zprávě rovněž zahrnuty informace o překážkách pro investice, na které EIB narazila při provádění investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení.

▼B

2.  

EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato zpráva se zveřejní a musí obsahovat:

a) 

posouzení finančních a investičních operací na úrovni operace, odvětví, země a regionu a jejich souladu s tímto nařízením, a zejména s kritériem adicionality, spolu s posouzením distribuce finančních a investičních operací EIB podle obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2;

b) 

posouzení přidané hodnoty, mobilizace zdrojů soukromého sektoru, odhadovaných a skutečných výstupů a výsledků a dopadu finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě, včetně dopadu na tvorbu pracovních míst.

c) 

posouzení, do jaké míry operace, na něž se vztahuje toto nařízení, přispívají k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2, včetně posouzení úrovně investic EFSI v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a v oblasti dopravy (včetně sítí TEN-T a městské mobility), telekomunikací, energetické infrastruktury a energetické účinnosti;

d) 

posouzení dodržování požadavků týkajících se využití záruky EU a klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. f) bod iv);

e) 

posouzení pákového efektu, kterého projekty podporované z EFSI dosáhly;

f) 

popis projektů, u nichž je podpora z evropských strukturálních a investičních fondů kombinována s podporou z EFSI, a celkovou výši příspěvků z každého zdroje;

g) 

finanční částku, která byla převedena příjemcům, a posouzení finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě;

h) 

posouzení přidané hodnoty finančních a investičních operací EIB a souhrnného rizika spojeného s těmito operacemi;

i) 

podrobné informace o čerpání záruky EU, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jakýchkoli dalších obdržených platbách;

j) 

finanční zprávy o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, auditované nezávislým externím auditorem;

3.  

Pro účely účetnictví Komise a podávání zpráv o rizicích, na která se vztahuje záruka EU, a pro účely řízení záručního fondu, EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, Komisi a Účetnímu dvoru každý rok poskytne:

a) 

posouzení rizik EIB a EIF a informace o bonitě týkající se finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení;

b) 

údaje o neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících ze záruky EU poskytnuté na finanční a investiční operace EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, rozčleněné podle jednotlivých operací;

c) 

údaje o celkovém zisku nebo ztrátě vyplývajících z finančních a investičních operací v rámci portfolií uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu i).

4.  
EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, poskytne Komisi na vyžádání veškeré další informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.
5.  
EIB, popřípadě EIF, poskytne informace uvedené v odstavcích 1 až 4 na vlastní náklady.
6.  
Komise každoročně do 31. března předloží Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru v souvislosti se svými finančními výkazy požadované informace o situaci záručního fondu. Kromě toho do 31. května každého roku předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru výroční zprávu o řízení záručního fondu v předchozím kalendářním roce, včetně posouzení adekvátnosti cílové částky, objemu záručního fondu a nutnosti jeho doplnění. Výroční zpráva zahrnuje informace o finanční situaci záručního fondu na konci předchozího kalendářního roku, finančních tocích během předchozího kalendářního roku, jakož i o významných transakcích a veškeré příslušné informace týkající se finančních účtů. Zpráva rovněž obsahuje informace o finančním řízení, výsledcích a riziku záručního fondu ke konci předchozího kalendářního roku.

Článek 17

Odpovědnost

▼M1

1.  
Předseda řídící rady a výkonný ředitel podají na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích EFSI, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu, pokud o to Evropský parlament požádá. Výkonný ředitel kromě toho na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá dožadujícímu orgánu zprávu o činnosti investičního výboru.
2.  
Předseda řídící rady a výkonný ředitel odpoví ústně nebo písemně na otázky, které EFSI Evropský parlament nebo Rada položí, v každém případě však do pěti týdnů ode dne obdržení otázky. Výkonný ředitel kromě toho odpoví ústně nebo písemně Evropskému parlamentu nebo Radě na otázky týkající se činnosti investičního výboru.

▼B

3.  
Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předloží Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.
4.  
Na žádost Evropského parlamentu se prezident EIB zúčastní slyšení Evropského parlamentu, které se týká finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení. Prezident EIB ústně nebo písemně odpoví na otázky, které EIB Evropský parlament nebo Rada položí v souvislosti s finančními a investičními operacemi EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, do pěti týdnů ode dne jejich obdržení.
5.  
Evropský parlament a EIB uzavřou dohodu obsahující podrobná ustanovení o výměně informací mezi Evropským parlamentem a EIB podle tohoto nařízení, včetně informací o výběrovém řízení na výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele.

Článek 18

Hodnocení a přezkum

1.  
Do 5. ledna 2017 EIB zhodnotí fungování EFSI. EIB své hodnocení předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
2.  
Do 5. ledna 2017 Komise zhodnotí využití záruky EU a fungování záručního fondu. Komise své hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě. K tomuto hodnocení bude připojeno stanovisko Účetního dvora.
3.  

Do 30. června 2018 a poté každé tři roky:

a) 

EIB zveřejní komplexní zprávu o fungování EFSI, která bude obsahovat vyhodnocení dopadu EFSI na investice v Unii, vytváření pracovních míst a přístup k financování pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací;

b) 

Komise zveřejní souhrnnou zprávu o využití záruky EU a o fungování záručního fondu.

4.  
EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, přispívá k hodnocení a zprávě Komise podle odstavců 2 a 3 a poskytuje k nim nezbytné informace.
5.  
EIB a EIF pravidelně poskytují Evropskému parlamentu, Radě a Komisi všechny své nezávislé hodnotící zprávy, které posuzují dopad a skutečné výsledky činností EIB a EIF podle tohoto nařízení.

▼M1

6.  

Komise předtím, než předloží jakýkoli nový návrh v rámci víceletého finančního rámce začínajícího rokem 2021, i na konci investičního období předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující nezávislé hodnocení uplatňování tohoto nařízení, které zahrnuje:

a) 

posouzení fungování EFSI, využívání záruky EU a fungování EIAH;

b) 

posouzení toho, zda EFSI dobře využívá zdroje ze souhrnného rozpočtu Unie, mobilizuje dostatečnou úroveň soukromého kapitálu a vtahuje soukromé investice;

c) 

posouzení toho, zda je udržování systému na podporu investování užitečné z makroekonomického hlediska;

d) 

na konci investičního období posouzení uplatňování postupu uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě v).

7.  
S řádným přihlédnutím k první zprávě obsahující nezávislé hodnocení uvedené v odstavci 6 Komise případně předloží legislativní návrh spolu s odpovídajícím financováním podle víceletého finančního rámce začínajícího rokem 2021.
8.  
Zprávy uvedené v odstavci 6 tohoto článku zahrnují hodnocení využívání srovnávacího přehledu uvedeného v čl. 7 odst. 14 a příloze II, zejména pokud jde o zvážení vhodnosti každého pilíře a jejich příslušné úlohy v rámci hodnocení. Je-li to vhodné a řádně odůvodněné jejími nálezy, připojí se ke zprávě návrh na úpravu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 7 odst. 14.

▼B



KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Transparentnost a zveřejňování informací

EIB v souladu se svou politikou transparentnosti a s obecnými zásadami Unie ohledně přístupu k dokumentům a informacím zveřejní na svých internetových stránkách informace týkající se všech finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně informací o úloze finančních zprostředkovatelů a toho, jakým způsobem přispívají tyto operace k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2.

▼M1

EIB a EIF informují – nebo informováním pověří finanční zprostředkovatele - konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory EFSI tím, že uvedou tuto informaci na viditelném místě, zejména v případě malých a středních podniků, v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z EFSI, čímž se zvýší informovanost veřejnosti a zlepší viditelnost.

▼B

Článek 20

Kontrola Účetním dvorem

1.  
Externí audit činností prováděných podle tohoto nařízení provádí Účetní dvůr v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU.

▼M1

2.  
Pro účely odstavce 1 tohoto článku je Účetnímu dvoru na jeho žádost a v souladu s čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zajištěn plný přístup k jakémukoli dokumentu či informacím nezbytným k tomu, aby mohl plnit své úkoly.

▼B

Článek 21

Opatření proti podvodům

1.  
EIB neprodleně informuje OLAF a poskytne mu potřebné informace, pokud má v jakékoli fázi přípravy, provádění nebo ukončování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, důvod se domnívat, že došlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání, které může ohrozit finanční zájmy Unie.
2.  
OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 7 ), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 8 ) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ( 9 ) za účelem ochrany finančních zájmů Unie, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s jakoukoli finanční a investiční operací, na níž se vztahuje toto nařízení. Informace získané během svých vyšetřování může OLAF předávat příslušným orgánům dotčených členských států.

Jestliže se takové protiprávní jednání potvrdí, EIB vymáhá pohledávky v souvislosti se svými finančními a investičními operacemi, na něž se vztahuje toto nařízení, a jež jsou dotčeny těmito činnostmi.

3.  
Finanční dohody podepsané v souvislosti s finančními a investičními operacemi, na něž se vztahuje toto nařízení, musí obsahovat ustanovení umožňující vyloučení z finančních a investičních operací EIB a v případě potřeby opatření týkající se vymáhání pohledávek v případech podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání v souladu s dohodou o EFSI, politikami EIB a příslušnými regulačními požadavky. Rozhodnutí o tom, zda provést vyloučení z finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, se přijme v souladu s příslušnou dohodou o financování nebo investicích.

Článek 22

Vyloučené činnosti a nespolupracující jurisdikce

▼M1

1.  
EIB a EIF v rámci svých finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, dodržují příslušné právní předpisy Unie a dohodnuté mezinárodní a unijní standardy, a proto v rámci tohoto nařízení nepodpoří žádné projekty, které přispívají k praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům.

Kromě toho EIB a EIF nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznam vypracovaný v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 10 ) považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací.

Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli uplatňují EIB a EIF v příslušných dohodách požadavky podle tohoto článku a požadují, aby je finanční zprostředkovatelé informovali o jejich dodržování.

Nejpozději po přijetí unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti přezkoumají EIB a EIF svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí.

Každý rok poté EIB a EIF předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění své politiky týkající se nespolupracujících jurisdikcí v souvislosti s finančními a investičními operacemi EFSI včetně informací rozčleněných podle jednotlivých zemí a seznamu zprostředkovatelů, s nimiž EIB a EIF spolupracují.

▼B

2.  
Při svých finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, uplatňuje EIB zásady a standardy stanovené právními předpisy Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, a zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ( 11 ) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 12 ). EIB konkrétně podmíní přímé i zprostředkované financování podle tohoto nařízení zveřejněním informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.

Článek 23

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
►M1  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 13 a 14 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 4. července 2015. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. ◄ Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 13 a 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
4.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.
5.  
Akt v přenesené pravomoci, kterým se vytváří první srovnávací přehled, přijatý podle čl. 7 odst. 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří týdnů ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o další tři týdny.

Pokud jde o další akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 7 odst. 14, použije se obdobně odstavec 4 tohoto článku.



KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Přechodná ustanovení

1.  
EIB a EIF mohou předložit Komisi finanční a investiční operace, které schválily v období od 1. ledna 2015 do okamžiku, kdy byla uzavřena dohoda o EFSI a kdy byli po vstupu tohoto nařízení v platnost poprvé jmenováni všichni členové investičního výboru a výkonný ředitel.
2.  
Komise operace uvedené v odstavci 1 posoudí, a pokud splňují kritéria způsobilosti stanovená v článku 6 a obecné cíle stanovené v čl. 9 odst. 2 a v příloze II, rozhodne, že se na ně vztahuje krytí zárukou EU.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA I

ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1291/2013 A NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1316/2013

1) Nařízení (EU) č. 1291/2013 se mění takto:

a) 

V článku 6 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.  
Finanční krytí pro provedení programu Horizont 2020 se stanoví na 74 828,3  milionu EUR v běžných cenách, přičemž maximálně 72 445,3  milionu EUR z této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU.

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

2.  

Částka na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU se mezi priority uvedené v čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení rozdělí takto:

a) 

vynikající věda: 24 232,1  milionu EUR v běžných cenách;

b) 

vedoucí postavení v průmyslu: 16 466,5  milionu EUR v běžných cenách;

c) 

společenské výzvy: 28 629,6  milionu EUR v běžných cenách.

Maximální celková částka finančního příspěvku Unie z programu Horizont 2020 na specifické cíle stanovené v čl. 5 odst. 3 a na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska se rozdělí takto:

i) 

šíření excelence a rozšiřování účasti: 816,5 milionu EUR v běžných cenách,

ii) 

věda se společností a pro společnost: 444,9 milionu EUR v běžných cenách;

iii) 

nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska: 1 855,7  milionu EUR v běžných cenách.

Orientační rozdělení mezi priority a specifické cíle stanovené v čl. 5 odst. 2 a 3 je uvedeno v příloze II.

3.  
EIT je financován prostřednictvím maximálního příspěvku z programu Horizont 2020 ve výši 2 383  milionu EUR v běžných cenách, jak je uvedeno v příloze II.“
b) 

Příloha II se nahrazuje tímto:



„PŘÍLOHA II

Rozdělení rozpočtu

Orientační rozdělení pro program Horizont 2020 je následující, přičemž podléhá ročnímu rozpočtovému postupu:



 

V milionech EUR v běžných cenách

I  Vynikající věda, z toho:

24 232,1

1.  Evropská rada pro výzkum (ERV)

13 094,8

2.  Budoucí a vznikající technologie (FET)

2 585,4

3.  Akce Marie Curie-Skłodowská

6 162,3

4.  Výzkumné infrastruktury

2 389,6

II.  Vedoucí postavení v průmyslu, z toho:

16 466,5

1.  Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích (*1), (*4)

13 035

2.  Přístup k rizikovému financování (*2)

2 842,3

3.  Inovace v malých a středních podnicích (*3)

589,2

III.  Společenské výzvy, z toho (*4)

28 629,6

1.  Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky

7 256,7

2.  Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství

3 707,7

3.  Bezpečná, čistá a účinná energie

5 688,1

4.  Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

6 149,4

5.  Opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny

2 956,5

6.  Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění

1 258,5

7.  Zabezpečené společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů

1 612,7

IV.  Šíření excelence a rozšiřování účasti

816,5

V.  Věda se společností a pro společnost

444,9

VI.  Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC)

1 855,7

VII.  Evropský inovační a technologický institut (EIT)

2 383

CELKEM

74 828,3

(*1)   

Včetně 7 423 milionů EUR na informační a komunikační technologie (IKT), z toho 1 549 milionů EUR na fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, 3 741 milionů EUR na nanotechnologie, vyspělé materiály a vyspělou výrobu a zpracování, 501 milionů EUR na biotechnologii a 1 403 milionů EUR na oblast vesmíru. V důsledku toho je na podporu klíčových základních technologií k dispozici 5 792 milionů EUR.

(*2)   

Přibližně 994 milionů EUR z této částky půjde možná na provádění projektů Evropského strategického plánu pro energetické technologie (plán SET). Zhruba třetina této částky může být použita pro malé a střední podniky.

(*3)   

V rámci cíle, jímž je přidělit malým a středním podnikům minimálně 20 % celkových kombinovaných rozpočtových prostředků na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a prioritu „společenské výzvy“, bude minimálně 5 % z těchto kombinovaných rozpočtových prostředků nejprve přiděleno na nástroj pro malé a střední podniky. Minimálně 7 % celkových rozpočtových prostředků na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a prioritu „společenské výzvy“ bude přiděleno na specializovaný nástroj pro malé a střední podniky zprůměrovaně po dobu trvání programu Horizont 2020.

(*4)   

Akce v rámci pilotního projektu „Rychlé cesty k inovacím“ budou financovány ze specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a z příslušných specifických cílů priority „společenské výzvy“. Bude zahájeno dostatečné množství projektů, aby bylo možné plné vyhodnocení tohoto pilotního projektu.“

2) Nařízení (EU) č. 1316/2013 se mění takto:

a) 

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  

Finanční krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy na období 2014 až 2020 se stanoví na 30 442 259 000  EUR v běžných cenách. Tato částka se rozdělí takto:

a) 

odvětví dopravy: 24 050 582 000  EUR, z nichž 11 305 500 000  EUR bude převedeno z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;

b) 

odvětví telekomunikací: 1 041 602 000  EUR;

c) 

odvětví energetiky: 5 350 075 000  EUR.

Těmito částkami není dotčeno uplatňování mechanismu flexibility podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ( *1 ).

b) 

V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  
Celkový příspěvek z rozpočtu Unie na finanční nástroje nepřekročí 8,4 % celkového finančního krytí Nástroje pro propojení Evropy, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1.“
c) 

V článku 21 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 ke zvýšení maximálních částek stanovených v čl. 14 odst. 2 až o 10 %, budou-li splněny následující podmínky:

i) 

hodnocení pilotní fáze Iniciativy projektových dluhopisů provedené v roce 2015 bude kladné; a

ii) 

využití finančních nástrojů přesáhne 6,5 % v projektových smluvních závazcích.“



PŘÍLOHA II

POKYNY PRO INVESTOVÁNÍ EFSI

1.    Oblast působnosti

Účelem pokynů pro investování je sloužit spolu s tímto nařízením jako základ, na němž bude moci investiční výbor transparentně a nezávisle rozhodnout o použití záruky EU pro operace EIB, které jsou způsobilé v rámci EFSI, v souladu s cíli a jakýmikoli dalšími příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení.

Pokyny pro investování jsou založeny na zásadách stanovených v tomto nařízení, pokud jde o obecné cíle, kritéria způsobilosti, způsobilé nástroje a definici adicionality. Doplňují toto nařízení tím, že i) poskytují další pokyny ohledně způsobilosti, ii) stanoví rizikový rámec pro operace, iii) určují prahové hodnoty pro odvětvovou a zeměpisnou diverzifikaci a iv) stanoví kritéria pro posuzování příspěvku k cílům EFSI, čímž usnadňují stanovení priorit.

Tyto pokyny pro investování se vztahují pouze na operace EFSI týkající se dluhových a kapitálových nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, a nevztahují se proto na operace EFSI týkající se nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b).

2.    Způsobilé protistrany, typy projektů a nástroje

a) Způsobilými protistranami, které mohou využívat záruku EU, jsou:

— 
subjekty všech velikostí, včetně podniků poskytujících veřejné služby, zvláštních účelových jednotek nebo projektových společností, malých a středních podniků nebo společností se střední tržní kapitalizací;
— 
národní podpůrné banky či instituce nebo zprostředkovatelské finanční instituce;
— 
kapitálové/dluhové fondy a jakékoli další formy jednotek kolektivního financování;
— 
investiční platformy;
— 
subjekty veřejného sektoru (s územní působností či nikoli, avšak s vyloučením operací s těmito subjekty vedoucích k přímému riziku pro členský stát) a subjekty typu veřejného sektoru.

b) Záruka EU se poskytuje přímo či nepřímo na podporu financování nových operací. V oblasti infrastruktury by měly být podpořeny investice „na zelené louce“ (tvorba aktiv). Rovněž mohou být podpořeny investice do stávajících zařízení (rozšíření a modernizace již existujících aktiv). Pravidlem je, že záruka EU se neposkytuje na podporu operací refinancování (jako je náhrada stávajících úvěrových smluv nebo jiných forem finanční podpory pro projekty, jež jsou již částečně či úplně uskutečněny), kromě výjimečných a dobře odůvodněných okolností, kdy je prokázáno, že taková transakce umožní novou investici alespoň odpovídající částce transakce, jež by splňovala kritéria způsobilosti podle článku 6 a obecné cíle podle čl. 9 odst. 2.

▼M1

Podpora EFSI na dálnice je omezena na soukromé nebo veřejné investice, pokud jde o:

— 
dopravu v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, v méně rozvinutých regionech nebo u přeshraničních dopravních projektů,
— 
modernizaci, údržbu či zlepšování bezpečnosti silničního provozu, vývoj zařízení inteligentních dopravních systémů či zajištění celistvosti a standardu stávajících dálnic v rámci transevropské dopravní sítě, zejména bezpečných parkovacích ploch, čerpacích stanic pro alternativní čistá paliva a elektrických nabíjecích systémů,
— 
přispění k dokončení transevropské dopravní sítě do roku 2030.

Podporu z EFSI je rovněž výslovně možné poskytovat na údržbu a modernizaci stávající dopravní infrastruktury.

▼B

c) Záruka EU podporuje celou řadu produktů, které EFSI umožní přizpůsobit se potřebám trhu a zároveň podpořit soukromé investice do projektů, aniž by vytlačovala soukromé tržní finance. ►M1  V této souvislosti se očekává, že EIB poskytne v rámci EFSI financování za účelem dosažení celkového cíle ve výši nejméně 500 000 000 000  EUR veřejných nebo soukromých investic, včetně financování zmobilizovaného EIF v rámci operací EFSI týkajících se nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b), národních podpůrných bank či institucí a lepšího přístupu k financování pro subjekty s nejvýše 3 000 zaměstnanci. ◄ Způsobilé produkty zahrnují mimo jiné ( 13 ) úvěry, záruky / protizáruky, mezaninové a podřízené finance, nástroje kapitálového trhu včetně nástrojů úvěrového posílení a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti, včetně účasti prostřednictvím národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů. S cílem umožnit v této souvislosti široké řadě investorů investovat do projektů EFSI má mít EIB možnost strukturovat vhodná portfolia.

d) Národní podpůrné banky či instituce a investiční platformy nebo fondy jsou způsobilé ke krytí zárukou EIB v rámci protizáruky záruky EU v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c). Cílem rozhodnutí o poskytnutí záruky EIB je mobilizovat investice na celostátní a regionální úrovni a využít doplňkovou odbornou zkušenost, specifické komparativní výhody a oblast působnosti těchto subjektů ku prospěchu EFSI iniciativy.

3.    Adicionalita

Záruka EU se poskytuje na podporu operací, které splňují kritérium adicionality, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení.

Platí rovněž tyto obecné zásady:

a) 

k zamezení duplicity stávajících finančních nástrojů může záruka EU doplňovat nebo posilovat či upevňovat stávající programy Unie nebo jiné zdroje financování Unie nebo společné nástroje nebo být s těmito zdroji a nástroji kombinována;

b) 

v průběhu investičního období EFSI nevytěsňuje investování podporované z EFSI v zásadě používání dalších finančních nástrojů Unie;

c) 

je věnována pozornost komplementaritě produktů nového okna pro infrastrukturu a inovace zaměřených na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací se stávajícími finančními nástroji EU a s finančními nástroji EFSI v rámci nástroje pro malé a střední podniky tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využívání finančních prostředků. Je nicméně možné kumulativní využívání nástrojů, zejména v případech, kdy obvyklá podpora nepostačuje k nastartování investování;

▼M1

d) 

ke klasifikaci nějaké operace jako zvláštních činností EIB vede obvykle výskyt jednoho nebo více následujících znaků:

— 
podřízenost ve vztahu k jiným věřitelům, včetně národních podpůrných bank nebo institucí a soukromých věřitelů,
— 
účast na nástrojích pro sdílení rizik, pokud zaujatá pozice vystavuje EIB vysokým úrovním rizika,
— 
expozice vůči specifickým rizikům, jako jsou rizika charakteristická pro určitou zemi, odvětví nebo region, zejména rizika hrozící v méně rozvinutých regionech a přechodových regionech, nebo rizika spojená s inovacemi, zejména rizika v případě neověřených technologií posilujících růst, udržitelnost a produktivitu,
— 
znaky kapitálového typu, například platby spojené s výkonností, nebo
— 
jiné identifikovatelné aspekty vedoucí k vyšší expozici vůči riziku, podle pokynů EIB pro úvěrová rizika, jako jsou například riziko protistrany, omezené zajištění nebo právo využít ke splacení pouze aktiva projektu.

▼B

4.    Přidaná hodnota: přispívání k cílům EFSI

Projekty využívající záruku EU dodržují kritéria způsobilosti podle článku 6 a obecné cíle stanovené v čl. 9 odst. 2.

5.    Srovnávací přehled

Investiční výbor využívá pro zajištění nezávislého a transparentního posouzení možného využití záruky EU srovnávací přehled uvedený v článku 7. ►M1  Srovnávací přehled se zveřejní, jakmile je operace v rámci záruky EU podepsána, s výjimkou citlivých obchodních informací. ◄

6.    Investiční okna

a) Dluhové a kapitálové nástroje uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. a) se poskytují v rámci okna pro infrastrukturu a inovace, které se bude skládat z dluhového podokna a kapitálového podokna. Zařazení operací ( 14 ) do jednoho ze dvou podoken je založeno na systému klasifikace úvěrů EIB a jejím standardním posouzení rizik a bude se řídit pokyny řídícího výboru.

b) Okno pro infrastruktury a inovace – dluhové podokno

— 
►M1  Pro operace dluhového typu provede EIB nebo EIF standardní posouzení rizik včetně výpočtu pravděpodobnosti selhání a míry zpětného získání prostředků. Na základě těchto parametrů kvantifikuje EIB nebo EIF riziko pro každou operaci. ◄ Tento výpočet bude proveden bez zohlednění záruky EU, tak aby odrážel celkové riziko transakce.
— 
►M1  Každá operace dluhového typu obdrží klasifikaci rizika (klasifikace úvěrové transakce) jako v systému klasifikace úvěrů EIB nebo EIF. ◄ Informace o úvěrové klasifikaci se zařadí do projektové dokumentace k transakcím investičního výboru s rizikovějším profilem, než mají projekty podporované běžnými operacemi EIB, jež jsou uvedeny jako zvláštní činnosti ve smyslu článku 16 statutu EIB a v pokynech pro politiku úvěrového rizika EIB. Operace podporované zárukou EU se typicky vyznačují rizikovějším profilem než běžné operace EIB, a spadají tedy do zvláštních činností. Transakce s lepší úvěrovou klasifikací mohou být zařazeny do portfolia EFSI, pokud je jasně prokázána jejich vysoká přidaná hodnota a jejich zařazení je v souladu s kritériem adicionality.
— 
►M1  Projekty musí být ekonomicky životaschopné a technicky proveditelné a financování EIB musí být strukturováno v souladu se zásadami řádné bankovní praxe a musí být v souladu se zásadami řízení vysokých rizik stanovenými EIB nebo EIF v jejich interních pokynech. ◄ Veškeré relevantní informace se zpřístupní členům řídící rady a členům investičního výboru.
— 
►M1  Produkty dluhového typu jsou oceňovány v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iv). ◄

c) Okno pro infrastrukturu a inovace – podokno kapitálového typu

— 
Pro operace kapitálového typu může být záruka EU používána na podporu přímého investování do jednotlivých společností nebo projektů (přímé investice kapitálového typu) nebo financování do fondů nebo analogických portfoliových rizik (portfolio kapitálového typu), pokud EIB investuje na základě rovných podmínek rovněž na své vlastní riziko. ►M1  Zda operace nese či nenese kapitálová rizika, bez ohledu na jejich právní formu a nomenklaturu, se stanoví na základě standardního posouzení EIB nebo EIF. ◄
— 
►M1  Operace EIB kapitálového typu jsou prováděny v souladu s vnitřními pravidly a postupy EIB nebo EIF. ◄ Veškeré relevantní informace týkající se posuzování operace jsou zpřístupněny členům řídící rady a členům investičního výboru.
— 
►M1  Investice kapitálového typu jsou oceňovány v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iv). ◄

7.    Expoziční limity pro jednotlivé kategorie rizik

a) Expoziční limity pro jednotlivé kategorie zvláštních činností klesají s rostoucí úrovní rizika, jak je vyjádřeno v klasifikaci úvěrových transakcí. Tyto limity jsou tak obecně vyšší pro rizika dluhového typu než pro rizika kapitálového typu.

b) S ohledem na možnost úvěrového posílení, již poskytuje záruka EU, budou expoziční limity, které EIB stanoví pro EFSI, vyšší než ekvivalentní limity v rámci vlastního rizikového podnikání EIB. Členové řídící rady a investičního výboru obdrží podrobný přehled limitů rizik EFSI. Řídící rada pravidelně dohlíží nad vývojem rizikového profilu portfolia EFSI a v případě potřeby přijímá vhodná opatření.

c) Transakce s vyššími částkami, než jsou konkrétní limity EFSI, mohou být zařazeny do portfolia EFSI výjimečně, se souhlasem řídící rady, je-li jasně prokázána jejich adicionalita a přidaná hodnota a pokud není pravděpodobné, že jejich zařazení ohrozí celkový cíl dosažení dané rizikové úrovně portfolia na konci ►M1  ————— ◄ investičního období.

8.    Odvětvová a zeměpisná diverzifikace

EFSI se řídí poptávkou, avšak je zaměřen na podporu způsobilých projektů v rámci Unie i přeshraničních projektů, na něž se vztahuje článek 8 tohoto nařízení, bez jakéhokoli odvětvového nebo zeměpisného předurčení. Je třeba však co nejvíce usilovat o to, aby byla ke konci ►M1  ————— ◄ investičního období pokryta široká řada odvětví, a regionů a je třeba se vyhnout nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci.

a)   Odvětvová koncentrace

S cílem řídit odvětvovou diverzifikaci a koncentraci portfolia EFSI stanoví řídící rada orientační limity koncentrace s ohledem na objem operací podporovaných zárukou EU na konci ►M1  ————— ◄ investičního období. Orientační limity koncentrace se zveřejní.

Řídící rada může po konzultaci s investičním výborem rozhodnout o změně těchto orientačních limitů. V tomto případě řídící rada písemně vysvětlí své rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě.

b)   Zeměpisná koncentrace

Operace podporované EFSI nesmějí být na konci ►M1  ————— ◄ investičního období koncentrovány na konkrétní území. Řídící rada za tímto účelem přijme orientační pokyny pro zeměpisnou diverzifikaci a koncentraci. Řídící rada může po konzultaci s investičním výborem rozhodnout o změně těchto orientačních limitů. Řídící rada písemně vysvětlí své rozhodnutí týkající se orientačních limitů Evropskému parlamentu a Radě. EFSI by se měl zaměřovat na pokrytí všech členských států.



1.    Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k rozdělení rozpočtu programu Horizont 2020

„Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že k financování EFSI nebudou použity následující rozpočtové položky: "Posílení hraničního výzkumu v Evropské radě pro výzkum", "Akce Marie Curie-Skłodowská" a „Šíření excelence a rozšiřování účasti“. Zbývající částka pocházející z dodatečného využití rozpětí ve srovnání s návrhem Komise bude vrácena do ostatních rozpočtových položek programu Horizont 2020 v poměru ke snížením, která navrhuje Komise. Orientační rozdělení je stanoveno v příloze I nařízení o EFSI.“

2.    Prohlášení Komise k návrhu rozpočtu na rok 2016

„Komise posoudí, jak by příspěvky do EFSI z jednotlivých rozpočtových položek programu Horizont 2020 mohly ovlivnit účinné uplatňování příslušných programů, a v případě potřeby navrhne změnu návrhu souhrnného rozpočtu Unie na rok 2016 s cílem upravit rozdělení rozpočtových položek programu Horizont 2020.“

3.    Prohlášení Komise ke svému posuzování jednorázových příspěvků v rámci iniciativy EFSI pro účely uplatňování Paktu o stabilitě a růstu

„Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do EFSI nebo do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí zřízených pro účely provádění investičního plánu by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97.“


( 1 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

( 3 ) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/99/EU ze dne 18. února 2014, kterým se stanoví seznam regionů způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a seznam členských států způsobilých pro financování z Fondu soudržnosti pro období 2014–2020 (Úř. věst. L 50, 20.2.2014, s. 22).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

( 6 ) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

( 8 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

( 9 ) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015 s. 1).

( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( *1 ) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).“

( 13 ) Nejde o vyčerpávající výčet produktů, jež mohou být prostřednictvím EFSI nabídnuty.

( 14 ) Termín operace se vztahuje na přímé investování do projektu (dluhové nebo kapitálové) i na „operaci“ (projekty, programy nebo nástroje) s finančním nebo jiným zprostředkovatelem, avšak nikoli, aby se vyloučily jakékoli pochyby, na vlastní projekty podporované takovou zprostředkovanou operací.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.