(SZBP) 2015/740Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/740 ze dne 7. května 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu a o zrušení rozhodnutí 2014/449/SZBP
Publikováno: | Úř. věst. L 117, 8.5.2015, s. 52-58 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
Přijato: | 7. května 2015 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 9. května 2015 | Nabývá účinnosti: | 9. května 2015 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/740 ze dne 7. května 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu a o zrušení rozhodnutí 2014/449/SZBP (Úř. věst. L 117 8.5.2015, s. 52) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/1118 ze dne 9. července 2015, |
L 182 |
31 |
10.7.2015 |
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/414 ze dne 7. března 2017, |
L 63 |
109 |
9.3.2017 |
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/168 ze dne 2. února 2018, |
L 31 |
86 |
3.2.2018 |
|
L 204 |
48 |
13.8.2018 |
||
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/1946 ze dne 10. prosince 2018, |
L 314 |
62 |
11.12.2018 |
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/1211 ze dne 15. července 2019, |
L 191 |
11 |
17.7.2019 |
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/755 ze dne 16. května 2022, |
L 138 |
17 |
17.5.2022 |
|
L 94 |
48 |
3.4.2023 |
||
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2024/1731 ze dne 17. června 2024, |
L 1731 |
1 |
18.6.2024 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/740
ze dne 7. května 2015
o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu a o zrušení rozhodnutí 2014/449/SZBP
Článek 1
Rovněž se zakazuje:
přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské služby nebo jiné služby, včetně poskytování vyzbrojených žoldnéřů, související s vojenskou činností nebo s položkami uvedenými v odstavci 1 nebo s poskytováním, výrobou, údržbou a používáním těchto položek jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Jižním Súdánu nebo pro použití v této zemi;
přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc v souvislosti s vojenskou činností nebo s položkami uvedenými v odstavci 1, což zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru, včetně pojištění a zajištění, pro jakýkoli prodej, dodávání, převod nebo vývoz těchto položek nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb jakékoli právnické nebo fyzické osobě, subjektu nebo orgánu v Jižním Súdánu nebo pro použití v této zemi;
vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo následkem je obcházení opatření uvedených v písmenu a) nebo b).
Článek 2
Článek 1 se nevztahuje na prodej, dodávky, převod nebo vývoz:
zbraní a souvisejícího materiálu, jakož i odborné přípravy a pomoci, které jsou určeny výlučně k podpoře nebo pro potřeby personálu OSN, včetně mise OSN v Jihosúdánské republice (UNMISS) a prozatímních bezpečnostních sil OSN pro oblast Abyei (UNISFA);
nesmrtícího vojenského vybavení určeného výhradně pro humanitární nebo ochranné účely a související technickou pomoc nebo výcvik, které byly předem oznámeny výboru Rady bezpečnosti zřízenému podle rezoluce č. 2206 (2015) (dále jen „výbor“);
ochranných oděvů, včetně neprůstřelných vest a vojenských přileb, dočasně vyvážených do Jižního Súdánu zaměstnanci OSN, zástupci sdělovacích prostředků a pracovníky humanitárních a rozvojových organizací a doprovodným personálem pouze pro jejich osobní potřebu;
zbraní a souvisejícího materiálu dočasně vyvážených do Jižního Súdánu ozbrojenými silami státu, jež provádí akce, v souladu s mezinárodním právem, aby byla výhradně a přímo umožněna ochrana nebo evakuace jeho státních příslušníků a osob, jež jsou v jeho konzulární působnosti v Jižním Súdánu, jež byly oznámeny výboru;
zbraní a souvisejícího materiálu a technického výcviku a pomoci pro potřeby nebo na podporu regionálních jednotek Africké unie, které jsou určeny výhradně pro regionální operace proti Armádě božího odporu, jež byly předem oznámeny výboru;
zbraní a souvisejícího materiálu a technického výcviku a pomoci, výlučně na podporu plnění podmínek mírové dohody, které byly výborem předem schváleny;
jiný prodej nebo dodávky zbraní a souvisejícího materiálu nebo poskytování pomoci či personálu, které byly výborem předem schváleny.
Článek 2a
Článek 3
Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily ve vstupu na svá území nebo jejich průjezdu přes ně:
osobám označeným Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s body 6, 7, 8 a 9 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) a s bodem 14 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2428 (2018), jak jsou uvedeny v příloze I tohoto rozhodnutí;
osobám, na něž se nevztahuje písmeno a), které narušují politický proces v Jižnímu Súdánu, a to i násilnými činy nebo porušováním dohod o příměří, jakož i osobám odpovědným za závažná porušování lidských práv v Jižním Súdánu a osobám s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze II tohoto rozhodnutí.
Článek 4
Ustanovení čl. 3 odst. 1 nepoužije, pokud:
je cesta odůvodněná na základě humanitární potřeby, včetně náboženské povinnosti, které určí výbor v jednotlivých případech;
je vstup na území nebo průjezd přes ně nezbytný pro uskutečnění soudního řízení;
by cesta přispěla k cílům dosažení míru a národního smíření v Jižním Súdánu a stability v regionu, což určí výbor v jednotlivých případech.
Článek 5
Čl. 3 odst. 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:
jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace;
jako hostitelská země mezinárodní konference svolané OSN nebo pod její záštitou, nebo
podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách;
podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.
Článek 6
Veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje přímo nebo nepřímo náležející
osobám a subjektům označeným Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s body 6, 7, 8 a 12 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) a s bodem 14 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2428 (2018), jak jsou uvedeny v příloze I tohoto rozhodnutí;
osobám, které blokují politický proces v Jižnímu Súdánu, a to i násilnými činy nebo porušováním dohod o příměří, jakož i osobám odpovědným za závažná porušování lidských práv v Jižním Súdánu a fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze II, nebo jimi vlastněné, držené či ovládané,
se zmrazují.
Článek 7
Příslušný orgán členského státu může povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považuje za vhodné, pokud shledá, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:
nezbytné k úhradě základních výdajů, včetně plateb za potraviny, nájemného nebo splátek hypotéky, plateb za léky a lékařskou péči, daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;
určené výlučně k platbě přiměřených honorářů za odborné výkony a úhradě výdajů spojených s poskytnutím právních služeb;
poplatky nebo náklady na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů.
Dotyčný členský stát předem oznámí výboru svůj záměr případně povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů. Pokud výbor nevydá zamítavé rozhodnutí do pěti pracovních dnů od tohoto oznámení, povolení lze udělit.
Čl. 6 odst. 1 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:
úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů; nebo
platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle článku 6,
pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle čl. 6 odst. 1.
Článek 6 se nevztahuje na poskytování, zpracování nebo vyplácení finančních prostředků, jiných finančních aktiv nebo hospodářských zdrojů či poskytování zboží a služeb nezbytných k zajištění včasného poskytnutí humanitární pomoci nebo k podpoře jiných činností, které podporují základní lidské potřeby, pokud takovou pomoc poskytují nebo jiné činnosti provádějí:
OSN, včetně jejích programů, fondů a dalších subjektů a orgánů, jakož i její specializované agentury a související organizace,
mezinárodní organizace,
humanitární organizace se statusem pozorovatele ve Valném shromáždění OSN a členové těchto humanitárních organizací,
dvoustranně nebo mnohostranně financované nevládní organizace, které se účastní plánů humanitární reakce OSN, plánů reakce na podporu uprchlíků, jiných výzev OSN nebo humanitárních uskupení, jež koordinuje Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA),
zaměstnanci, příjemci grantů, dceřiné společnosti nebo prováděcí partneři subjektů uvedených v písmenech a) až d), pokud jednají v těchto funkcích, nebo
další vhodní aktéři, které určil výbor.
Článek 8
Příslušný orgán členského státu může povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považuje za vhodné, pokud shledá, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:
nezbytné pro uspokojení základních potřeb osob uvedených v příloze II a na nich závislých rodinných příslušníků, včetně plateb za potraviny, nájemné nebo splátek hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;
určené výlučně k úhradě přiměřených profesních odměn a k náhradě výdajů spojených s poskytováním právních služeb;
určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů; nebo
nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů, pokud příslušný orgán oznámí nejméně dva týdny před udělením povolení příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi důvody, proč se domnívá, že by mělo být konkrétní povolení uděleno.
Dotyčný členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.
Odchylně od čl. 6 odst. 1 mohou příslušné orgány členského státu povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud jsou splněny tyto podmínky:
finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán přede dnem zařazení fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu podle čl. 6 odst. 1 na seznam uvedený v příloze II, nebo předmětem soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě, a to před tímto dnem nebo po něm;
finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených platnými právními a správními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;
nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených v příloze I nebo II; a
uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.
Dotyčný členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.
Čl. 6 odst. 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:
úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;
platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle článku 6; nebo
platby splatné na základě soudního či správního rozhodnutí nebo rozhodčího nálezu, které byly vydány v Unii nebo které jsou v dotčeném členském státě vykonatelné,
pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle čl. 6 odst. 1.
Článek 6 se nevztahuje na poskytování, zpracování nebo vyplácení finančních prostředků, jiných finančních aktiv nebo hospodářských zdrojů či poskytování zboží a služeb nezbytných k zajištění včasného poskytnutí humanitární pomoci nebo k podpoře jiných činností, které podporují základní lidské potřeby, pokud takovou pomoc poskytují nebo jiné činnosti provádějí:
OSN, včetně jejích programů, fondů a dalších subjektů a orgánů, jakož i její specializované agentury a související organizace,
mezinárodní organizace,
humanitární organizace se statusem pozorovatele ve Valném shromáždění OSN a členové těchto humanitárních organizací,
dvoustranně nebo mnohostranně financované nevládní organizace, které se účastní plánů humanitární reakce OSN, plánů reakce na podporu uprchlíků, jiných výzev OSN nebo humanitárních uskupení, jež koordinuje Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA),
zaměstnanci, příjemci grantů, dceřiné společnosti nebo prováděcí partneři subjektů uvedených v písmenech a) až d), pokud jednají v těchto funkcích, nebo
další vhodní aktéři, které určila Rada.
Článek 9
Článek 10
Článek 11
Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.
Článek 12
Článek 13
Rozhodnutí 2014/449/SZBP se zrušuje.
Článek 14
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
PŘÍLOHA I
SEZNAM OSOB A SUBJEKTŮ PODLE ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. a) A ČL. 6 ODST. 1 PÍSM. a).
A. OSOBY
1. Gabriel JOK RIAK MAKOL (také znám jako: a) Gabriel Jok b) Jok Riak c) Jock Riak)
Hodnost: generálporučík
Funkce: a) bývalý velitel prvního sektoru Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA), b) velitel obranných sil
Datum narození: 1. ledna 1966
Místo narození: Bor, Súdán/Jižní Súdán
Státní příslušnost: Jižní Súdán
Číslo pasu: D00008623, Jižní Súdán
Národní identifikační číslo: M6600000258472
Adresa: a) stát Unity, Jižní Súdán, b) Wau, stát Western Bahr El Ghazal, Jižní Súdán
Datum označení ze strany OSN: 1. července 2015
Další informace: Dne 2. května 2018 jmenován velitelem obranných sil. Od ledna 2013 velel prvnímu sektoru SPLA, který operuje zejména ve státě Unity. Jako velitel prvního sektoru SPLA porušoval dohodu o ukončení nepřátelských akcí, a tím šířil a prodlužoval konflikt v Jižním Súdánu. SPLA je jihosúdánský vojenský subjekt, který se zapojil do činností, jež prodlužovaly konflikt v Jižním Súdánu, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí z ledna 2014 a dohody o řešení krize v Jižním Súdánu ze dne 9. května 2014, která znovu potvrdila závazky vyplývající z dohody o ukončení nepřátelských akcí, a bránil monitorovacímu a ověřovacímu mechanismu Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) ve výkonu jeho činností. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5879060
Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Gabriel Jok Riak byl na seznam zařazen dne 1. července 2015 podle bodu 7 písm. a) a f) a bodu 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) z důvodu „činností a politik, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí“; „bránění činnostem mezinárodních mírových, diplomatických a humanitárních misí v Jižním Súdánu, včetně činností monitorovacího a ověřovacího mechanismu úřadu IGAD, a bránění dodávkám a distribuci humanitární pomoci a přístupu k ní“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.
Gabriel Jok Riak je velitelem prvního sektoru Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA), která je jihosúdánským vojenským subjektem, jenž se zapojil do činností, jež prodlužovaly konflikt v Jižním Súdánu, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí z ledna 2014 a dohody o řešení krize v Jižním Súdánu ze dne 9. května 2014 (tzv. květnová dohoda), která znovu potvrdila závazky vyplývající z dohody o ukončení nepřátelských akcí.
Jok Riak od ledna 2013 velel prvnímu sektoru SPLA, který operuje zejména ve státě Unity. Prvnímu sektoru a jeho veliteli Joku Riakovi podléhají třetí, čtvrtá a pátá divize SPLA.
Jok Riak a první sektor SPLA se spolu se třemi divizemi podléhajícími jeho velení zapojili do několika akcí, které jsou popsány níže a které představují porušení závazků obsažených v dohodě o ukončení nepřátelských akcí z ledna 2014, konkrétně závazku ukončit všechny vojenské akce namířené proti ozbrojeným silám na opačné straně konfliktu i další provokační akce, zablokovat jednotky v oblastech, kde se nacházejí, a zdržet se činností, jako jsou přesun ozbrojených sil nebo doplňování zásob střeliva, které by mohly vést k vojenskému střetu.
Ozbrojené síly SPLA pod velením Joka Riaka uskutečnily několik přímých nepřátelských akcí, a několikrát tak porušily dohodu o ukončení nepřátelských akcí.
Dne 10. ledna 2014 obsadily síly SPLA pod velením velitele prvního sektoru Joka Riaka město Bentiu, které od 20. prosince 2013 bylo pod kontrolou Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armády (SPLM-IO). Krátce po podpisu dohody o ukončení nepřátelských akcí v lednu 2014 příslušníci třetí divize SPLA zaútočili v blízkosti města Leer na bojovníky SPLM-IO a ostřelovali je a v polovině dubna 2014 obsadili město Mayom a zabili více než 300 příslušníků SPLM-IO.
Dne 4. května 2014 jedna z jednotek SPLA pod velením Joka Riaka znovu obsadila město Bentiu. Mluvčí SPLA ve vysílání státní televize v Džubě uvedl, že vládní armádní síly pod velením Joka Riaka obsadily Bentiu ve čtyři hodiny odpoledne, a dodal, že akce se zúčastnila třetí divize a zvláštní jednotka SPLA. Jen několik hodin po oznámení květnové dohody podnikly třetí a čtvrtá divize SPLA bojovou akci a odrazily útok opozičních bojovníků, kteří předtím zaútočili na pozice SPLA v blízkosti Bentiu a v severních oblastech Jižního Súdánu, kde se nachází ropa.
Po podepsání květnové dohody příslušníci třetí divize SPLA rovněž obsadili město Wang Kai a velitel této divize Santino Deng Wol své vojáky zmocnil k tomu, aby zabili každou ozbrojenou osobu a osoby skrývající se v obydlích, a nařídil zapálit všechny budovy, ve kterých se nacházeli příslušníci opozičních sil.
Na konci dubna a v květnu roku 2015 podnikly ozbrojené síly prvního sektoru SPLA pod velením Joka Riaka vojenskou ofenzivu s plným nasazením vedenou ze státu Lakes proti opozičním silám ve státě Unity.
V rozporu s ustanoveními dohody o ukončení nepřátelských akcí uvedenými výše se Jok Riak podle dostupných informací na počátku září 2014 pokoušel zajistit opravy a úpravy tanků tak, aby mohly být použity proti opozičním silám. Koncem října 2014 bylo znovu nasazeno nejméně 7 000 příslušníků SPLA a těžké zbraně z třetí a páté divize jako posila jednotek čtvrté divize, která byla vystavena útokům opozičních sil v blízkosti města Bentiu. V listopadu 2014 přesunuly jednotky SPLA nové vojenské vybavení a zbraně, včetně obrněných přepravních vozidel, helikoptér, dělostřeleckých granátů a střeliva, do oblasti, za kterou první sektor odpovídá, pravděpodobně rámci příprav na boj proti opozičním silám. Na počátku února 2015 Jok Riak podle dostupných informací nařídil, aby byla do města Bentiu vyslána obrněná přepravní vozidla, pravděpodobně s cílem reagovat na nedávné útoky opozičních sil.
Po ofenzivě uskutečněné v dubnu a v květnu 2015 ve federálním státě Unity první sektor SPLA zamítl žádosti monitorovacího a ověřovacího týmu úřadu IGAD působícího ve městě Bentiu o vyšetření tohoto porušení dohody o ukončení nepřátelských akcí; znemožnil tomuto týmu volný pohyb, a zabránil mu tak ve výkonu jeho mandátu.
Kromě toho Jok Riak v dubnu 2014 přispěl k rozšíření konfliktu v Jižním Súdánu tím, že údajně napomáhal při vyzbrojení a mobilizaci až 1 000 mladých příslušníků etnické skupiny Dinka, kteří měli doplnit kmenové ozbrojené síly SPLA.
2. Simon Gatewech DUAL (také znám jako: a) Simon Gatwich Dual b) Simon Getwech Dual c) Simon Gatwec Duel d) Simon Gatweach e) Simon Gatwick f) Simon Gatwech g) Simon Garwich h) General Gaduel i) Dhual
Hodnost: generálmajor
Funkce: náčelník generálního štábu, Súdánska opoziční lidově osvobozenecká armáda (SPLA-IO)
Datum narození: 1953
Místo narození: a) Akobo, stát Jonglei, Súdán/Jižní Súdán b) správní oblast Uror, stát Jonglei, Súdán/Jižní Súdán
Adresa: Stát Jonglei, Súdán/Jižní Súdán
Datum označení ze strany OSN: 1. července 2015
Další informace: Je náčelníkem generálního štábu SPLM-IO a dříve působil jako velitel opozičních ozbrojených sil ve státě Jonglei. Na počátku února 2015 podnikly jeho ozbrojené jednotky útok ve státě Jonglei a od března 2015 se v tomto státě pokoušel rozbít mír prostřednictvím útoků na civilní obyvatelstvo. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – Interpolu. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5879066
Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Simon Gatwech Dual byl zařazen na seznam dne 1. července 2015 podle bodu 6, bodu 7 písm. a) a d) a bodu 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) jako osoba „odpovědná nebo spoluvinná za činy nebo politiky, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu Jižního Súdánu, nebo se na nich přímo nebo nepřímo podílející“; z důvodu „činností a politik, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí“; „útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí (včetně zabíjení, těžkých ublížení na zdraví, mučení, znásilnění nebo sexuálního násilí), únosů, nuceného vysídlení, násilných zmizení nebo útoků na školy, nemocnice, náboženská místa nebo místa, v nichž civilisté hledají útočiště, nebo prostřednictvím jednání, které by představovalo vážné zneužívání či porušování lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.
Simon Gatwech Dual (Gatwech Dual) se zapojil do činností a politik, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu Jižního Súdánu a je vedoucím představitelem Súdánského opozičního lidově osvobozeneckého hnutí (SPLM-IO), které je subjektem, jež se zapojil do: činů, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu Jižního Súdánu; a do útoků na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí.
Gatwech Dual je náčelníkem generálního štábu SPLM-IO a dříve působil jako velitel opozičních ozbrojených sil ve státě Jonglei.
V letech 2014 a 2015 Gatwech Dual velel velkému počtu bojovníků a při útocích, které probíhaly pod jeho velením, operoval do určité míry autonomně. Gatwech Dual vykonává dohled nad rozmísťováním jednotek SPLM-IO a pravděpodobně i nad rozmísťováním některých jednotek tzv. Bílé armády (mládežnické milice etnické skupiny Nuerů).
Koncem dubna 2014 dobyly ozbrojené síly pod velením Gatweche Duala území ve státě Jonglei při pochodu na jeho hlavní město Bor. Je možné, že Gatwech Dual využil zpráv o útoku na vnitřně vysídlené osoby z etnické skupiny Nuerů, k němuž došlo dne 17. dubna 2014 v objektu OSN v městě Boru, aby podnítil svá vojska k pomstě. Monitorovací a ověřovací mechanismus Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) ve státech Upper Nile, Unity a Jonglei ve své souhrnné zprávě ze dne 14. srpna 2014 o porušování příměří rovněž uvedl ozbrojené síly pod velením Gatweche Duala.
Ozbrojené síly Gatweche Duala provedly začátkem února 2015 útok ve státě Jonglei. Od března 2015 se Gatwech Dual pokoušel rozbít mír ve státě Jonglei prostřednictvím útoků na civilní obyvatelstvo.
Koncem dubna 2015 byl Gatwech Dual zapojen do plánování a koordinace překvapujících útoků proti ozbrojeným silám vlády Jižního Súdánu ve státě Upper Nile. Souhrnná zpráva Monitorovacího a ověřovacího mechanismu IGAD o porušování ukončení nepřátelských akcí v období 12.–31. května 2015 uvádí porušení ze strany opozičních sil pod kontrolou Gatweche Duala včetně útoku proti vládním silám ve správní oblasti Ayod.
Ozbrojené síly Súdánského opozičního lidově osvobozeneckého hnutí (SPLM-IO) pod velením Gatweche Duala se zaměřily na ženy, děti a civilní obyvatelstvo. Gatwech Dual údajně nařídil svým jednotkám, aby zabíjely válečné zajatce, ženy a děti z etnické skupiny Dinků, a důstojníci pod jeho velením uvedli, že opoziční síly nemají činit žádné rozdíly mezi příslušníky jednotlivých kmenů Dinka a mají je všechny zabít.
3. James Koang CHUOL (také znám jako: a) James Koang Chol Ranley b) James Koang Chol c) Koang Chuol Ranley d) James Koang Chual
Hodnost: generálmajor
Datum narození: 1961
Státní příslušnost: Jižní Súdán Číslo pasu: R00012098, Jižní Súdán
Datum označení ze strany OSN: 1. července 2015
Další informace: Jmenován velitelem zvláštní divize Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armády (SPLA-IO) v prosinci roku 2014. Jeho ozbrojené síly se podílely na útocích proti civilnímu obyvatelstvu. V únoru 2014 napadly ozbrojené síly pod jeho velením tábory OSN, nemocnice, kostely a školy, přičemž se zúčastnily všeobecně rozšířeného znásilňování, mučení a ničení majetku ve snaze vyhnat civilisty, vojáky a policisty spojené s vládou. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5879069
Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
James Koang Chuol (Koang) byl zařazen na seznam dne 1. července 2015 podle bodu 6, bodu 7 písm. a) a d) a bodu 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) jako osoba „odpovědná nebo spoluvinná za činy nebo politiky, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu Jižního Súdánu, nebo jako osoba, která se na nich přímo nebo nepřímo podílela“; a z důvodu „činností a politik, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí“; „útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí (včetně zabíjení, těžkých ublížení na zdraví, mučení, znásilnění nebo sexuálního násilí), únosů, nuceného vysídlení, násilných zmizení nebo útoků na školy, nemocnice, náboženská místa nebo místa, v nichž civilisté hledají útočiště, nebo prostřednictvím jednání, které by představovalo vážné zneužívání či porušování lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva,“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.
James Koang Chuol (Koang) ohrožoval mír, bezpečnost a stabilitu Jižního Súdánu ve svém postavení vůdce protivládních sil ve státě Unity v Jižním Súdánu, jejichž příslušníci podnikali útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím zabíjení a sexuálního násilí, a páchali útoky na školy, nemocnice, náboženská místa a místa, v nichž civilisté hledali útočiště.
Koang zběhl ze svého místa velitele čtvrté divize Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA) v prosinci roku 2013. Na rozkaz Koanga popravili zběhlí vojáci na 260 protivníků na místě a poté se ve svých útocích zaměřili na zabíjení civilistů v hlavním městě státu Unity Bentiu.
V prosinci 2014 byl Koang jmenován velitelem zvláštní divize Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armády (SPLA-IO). Ve své nové funkci Koang vedl v lednu 2015 útoky proti vládním silám ve správních oblastech Renk a Maban státu Upper Nile, jež Monitorovací a ověřovací mechanismus Mezivládního úřadu pro rozvoj uvedl jako porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí.
Poté, co Koang v únoru 2014 převzal velení protivládních ozbrojených sil ve státě Unity, napadly tyto síly tábory OSN, nemocnice, kostely a školy, přičemž se zúčastnily všeobecně rozšířeného znásilňování, mučení a ničení majetku ve snaze vyhnat civilisty, vojáky a policisty spojené s vládou. Ve dnech 14. a 15. dubna 2014 dobyly Koangovy síly po těžkých bojích město Bentiu a zahájily útoky proti civilnímu obyvatelstvu. Při samostatných incidentech v mešitě, kostele a opuštěném skladu potravin v Bentiu ozbrojenci rozdělili civilisty, kteří tam hledali útočiště, podle jejich etnického původu a národnosti a poté je cíleně zabili; zanechali tak nejméně 200 mrtvých a 400 zraněných osob. V polovině září 2014 Koang údajně nařídil svým ozbrojeným silám, aby se během útoku ve státě Upper Nile zaměřily na civilní obyvatelstvo z etnické skupiny Dinka.
4. Santino Deng WOL (také znám jako: a) Santino Deng Wuol b) Santino Deng Kuol)
Hodnost: generálmajor
Funkce: velitel třetí divize Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA)
Datum narození: 9. listopadu 1962
Místo narození: Aweil, Súdán/Jižní Súdán
Datum označení ze strany OSN: 1. července 2015
Další informace: Vedl a řídil vojenské akce proti opozičním silám a prováděl konfrontační přesuny vojska v rozporu s dohodou o ukončení nepřátelských akcí. Během května 2015 ozbrojené síly pod jeho velením při pochodu přes stát Jednota směrem na ropná pole v oblasti Thorjath zabíjely děti, ženy a starší muže, pálily majetek a kradly hospodářská zvířata. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5879071
Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Santino Deng Wol byl zařazen na seznam dne 1. července 2015 podle bodu 7 písm. a) a d) a bodu 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) z důvodu „činností a politik, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí“; „útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí (včetně zabíjení, těžkých ublížení na zdraví, mučení, znásilnění nebo sexuálního násilí), únosů, nuceného vysídlení, násilných zmizení nebo útoků na školy, nemocnice, náboženská místa nebo místa, v nichž civilisté hledají útočiště, nebo prostřednictvím jednání, které by představovalo vážné zneužívání či porušování lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva,“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.
Santino Deng Wol (Deng Wol) je generálmajorem Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA) a velitelem její třetí divize, která je jihosúdánským vojenským subjektem, jenž se zapojil do činností, jež prodlužovaly konflikt v Jižním Súdánu, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí z ledna 2014 a dohody o řešení krize v Jižním Súdánu ze dne 9. května 2014 (tzv. květnová dohoda), která znovu potvrdila závazky vyplývající z dohody o ukončení nepřátelských akcí.
Deng Wol vedl a řídil vojenské akce proti opozičním silám a prováděl konfrontační přesuny vojska v rozporu s dohodou o ukončení nepřátelských akcí.
Záhy poté, co se vyjednavači na obou stranách dohodli na ukončení nepřátelských akcí, připravil DENG WOL své síly na další postup do města Leer ve státě Unity. Následně tyto ozbrojené síly zaútočily v blízkosti města Leer na povstalecké bojovníky a ostřelovali je.
V polovině dubna 2014 se ozbrojené síly Deng Wola údajně připravovaly na opětovné obsazení města Bentiu, které bylo pod kontrolou protivládních ozbrojených sil. Později v dubnu Dengovy síly obsadily město Mayom po tuhém boji, v němž zabily více než 300 příslušníků opozičních sil. Počátkem května 2014 pak ozbrojené síly Deng Wola obsadily Tor Abyad, přičemž zabíjely příslušníky opozičních sil. Krátce poté síly SPLA včetně ozbrojených sil Deng Wola zaútočily na město Wang Kai ve státě Unity a znovu je obsadily. Deng Wol své vojáky zmocnil k tomu, aby zabili každou ozbrojenou osobu a osoby skrývající se v obydlích, a nařídil zapálit všechny budovy, ve kterých se nacházeli příznivci opozice.
Třetí divize SPLA se pod velením Deng Wola účastnila v dubnu a květnu 2015 ofenzivy ve státě Unity, během níž zahájila koordinovanou ofenzívu k dobytí bašt opozice ve správních oblastech Mayom, Guit, Koch, Mayendit a Leer. Ozbrojené síly pod velením Deng Wola v květnu 2015 při pochodu přes stát Unity směrem na ropná pole v oblasti Thorjat zabíjely děti, ženy a starší muže, pálily majetek a kradly hospodářská zvířata. Kromě toho Deng Wol počátkem května 2015 údajně prosadil popravu zajatých opozičních vojáků.
5. Marial Chanuong Yol MANGOK (také znám jako: a) Marial Chinuong b) Marial Chan c) Marial Chanoung Yol d) Marial Chinoum
Funkce: a) generálmajor Súdánské lidově osvobozenecké armády b) velitel jednotky prezidentské stráže
Datum narození: 1. ledna 1960
Místo narození: Yirol, stát Lakes
Státní příslušnost: Jižní Súdán Číslo pasu: R00005943, Jižní Súdán
Datum označení ze strany OSN: 1. července 2015
Další informace: Jeho prezidentská stráž spáchala ve městě Džuba a jeho okolí masakr na civilistech z etnické skupiny Nuerů, z nichž bylo mnoho pohřbeno v masových hrobech. V jednom z těchto hrobů bylo údajně 200–300 civilistů. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/72684667
Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Marial Chanuong Yol Mangok byl zařazen na seznam dne 1. července 2015 podle bodu 7 písm. a), c) a d) a bodu 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) z důvodu „činností a politik, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí;“ „plánování, řízení či páchání činů porušujících platné mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo nebo činů, které představují porušování lidských práv v Jižním Súdánu“; „útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí (včetně zabíjení, těžkých ublížení na zdraví, mučení, znásilnění nebo sexuálního násilí), únosů, nuceného vysídlení, násilných zmizení nebo útoků na školy, nemocnice, náboženská místa nebo místa, v nichž civilisté hledají útočiště, nebo prostřednictvím jednání, které by představovalo vážné zneužívání či porušování lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva,“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.
Mangok je velitelem prezidentské stráže jihosúdánské vlády, která vedla operace v Džubě v návaznosti na boje zahájené 15. prosince 2013. Vykonal příkazy k odzbrojení vojáků z etnické skupiny Nuerů a poté nařídil použití tanků vůči politickým osobnostem v Džubě, přičemž bylo zabito 22 neozbrojených osobních strážců opozičního vůdce Rieka Machara a sedm osobních strážců bývalého ministra vnitra Gier Chuanga Aluonga.
Při počáteční operaci v Džubě spáchala Mangokova prezidentská stráž podle četných a důvěryhodných pramenů masakr na civilistech z etnické skupiny Nuerů, z nichž bylo mnoho pohřbeno v masových hrobech. V jednom z těchto hrobů bylo údajně 200–300 civilistů.
6. Peter GADET (také znám jako: a) Peter Gatdet Yaka b) Peter Gadet Yak c) Peter Gadet Yaak d) Peter Gatdet Yaak e) Peter Gatdet f) Peter Gatdeet Yaka)
Hodnost: a) generál b) generálmajor
Datum narození: v rozmezí let 1957 a 1959
Místo narození: a) správní oblast Mayom státu Unity b) Mayan, stát Unity
Datum označení ze strany OSN: 1. července 2015
Další informace: Dne 21. prosince 2014 jmenován zástupcem velitele operačního štábu SPLA-IO. Ozbrojené síly pod jeho velením se během útoku na město Bentiu v dubnu 2014 zaměřily na civilní obyvatelstvo, včetně žen, a toto obyvatelstvo zabíjely na základě etnického původu. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5879076
Peter Gadet byl zařazen na seznam dne 1. července 2015 podle bodu 7 písm. a), d) a e) a bodu 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) z důvodu „činností a politik, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí“; „útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí (včetně zabíjení, těžkých ublížení na zdraví, mučení, znásilnění nebo sexuálního násilí), únosů, nuceného vysídlení, násilných zmizení nebo útoků na školy, nemocnice, náboženská místa nebo místa, v nichž civilisté hledají útočiště, nebo prostřednictvím jednání, které by představovalo vážné zneužívání či porušování lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva,“ „náboru dětí prováděného ozbrojenými skupinami nebo ozbrojenými silami v rámci ozbrojeného konfliktu v Jižním Súdánu“; a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.
Doplňující informace
Peter Gadet je velitelem sil Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armády (SPLA-IO), které se zapojily do činností, jež prodlužovaly konflikt v Jižním Súdánu, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí z ledna 2014.
Síly vedené Gadetem koncem března 2014 zaútočily na město Kaka ve státě Upper Nile proti silám SPLA a město obsadily. Gadet byl následně převelen ze státu Jonglei do města Bentiu, v němž byl jmenován vojenským guvernérem státu Unity a měl podporovat úsilí protivládních sil při mobilizaci obyvatelstva převážně z etnické skupiny Bol Nuerů. Následně Gadet vedl útoky SPLA-IO ve státě Unity. Gadetovy ozbrojené síly byly odpovědné za poškození částečně postavené rafinerie ropy ve státě Unity, kterou stavěl ruský podnik. Tyto síly rovněž převzaly kontrolu nad městem Tor Abyad a Kilo a 30 oblastmi v ropných polích ve státě Unity.
Od poloviny dubna 2014 obklíčilo 50 000 vojáků protivládních sil město Malakal v rámci příprav na útok na město Bentiu. Dne 15. dubna 2014 Gadetova vojska zaútočila na Bentiu a převzala nad ním kontrolu, již ale vzápětí opět ztratila. Ozbrojené síly pod velením Gadeta se během útoku na město Bentiu v dubnu 2014 zaměřily na civilní obyvatelstvo, včetně žen, a toto obyvatelstvo zabíjely na základě etnického původu.
V červnu 2014 vydal Peter Gadet velitelům SPLA-IO pokyn k náboru mladých lidí ve všech okresech držených rebely.
V období 25. – 29. října 2014 ozbrojené síly pod Gadetovým velením obklíčily a napadly města Bentiu a Rubkona, centrum Bentiu dne 29. října krátce obsadily a vzápětí se stáhly.
Dne 21. prosince 2014 byl Gadet jmenován zástupcem velitele operačního štábu SPLA-IO. Po tomto jmenování byly ozbrojené síly SPLA-IO uvedeny Monitorovacím a ověřovacím mechanismem Mezivládního úřadu pro rozvoj z důvodu mnohonásobného porušení dohody o ukončení nepřátelských akcí ve státech Unity, Upper Nile a Jonglei.
7. Malek REUBEN RIAK RENGU (také znám jako: a) Malek Ruben)
hodnost: generálporučík
funkce: a) zástupce náčelníka generálního štábu pro logistiku; b) zástupce velitele generálního štábu a generálního inspektora armády
datum narození: 1. ledna 1960
místo narození: Yei, Jižní Súdán
státní příslušnost: Jižní Súdán
datum označení ze strany OSN: 13. července 2018
Další informace: Jako zástupce náčelníka generálního štábu SPLA (Súdánské lidově osvobozenecké armády) pro logistiku byl Malek Reuben Riak jedním z vyšších úředníků vlády Jižního Súdánu, kteří plánovali a koordinovali ofenzivu ve státě Unity v roce 2015, jež způsobila rozsáhlé škody a vedla k vysídlení velkého počtu obyvatel.
Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Malek Ruben Riak byl zařazen na seznam dne 13. července 2018 na základě bodu 6, bodu 7 písm. a) a bodu 8 rezoluce č. 2206 (2015), jak bylo opětovně potvrzeno v rezoluci č. 2418 (2018), za „činnosti nebo politiky, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu Jižního Súdánu“; „činnosti nebo politiky, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu …,“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se zapojili do těchto činností“, a na základě bodu 14 písm. e) této rezoluce za „plánování, řízení či páchání činů zahrnujících sexuální a genderově podmíněné násilí v Jižním Súdánu“.
Podle zprávy skupiny odborníků o Jižním Súdánu z ledna 2016 (S/2016/70) byl Riak jedním ze skupiny vyšších bezpečnostních úředníků, kteří naplánovali ofenzívu ve státě Unity proti Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armádě (SPLM-IO) počínající v lednu 2015, a následně – od konce dubna 2015 – na provádění této ofenzívy dohlížel. Počátkem roku 2015 začala vláda Jižního Súdánu vyzbrojovat mladé lidi z Bul Nuer s cílem usnadnit jejich účast na ofenzivě. Většina mladých lidí z Bul Nuer již měla přístup k automatickým puškám typu AK, avšak k pokračování jejich operací bylo třeba zajistit střelivo. Skupina odborníků poskytla důkazy, včetně svědectví ze strany vojenských zdrojů, že skupinám mladých lidí dodávalo střelivo konkrétně pro danou ofenzivu velitelství Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA). Riak byl v té době zástupcem náčelníka štábu SPLA pro logistiku. Výsledkem ofenzivy bylo systematické ničení vesnic a infrastruktury, nucené vysídlení místního obyvatelstva, bezohledné zabíjení a mučení civilistů, rozsáhlé používání sexuálního násilí, a to i vůči starším osobám a dětem, únosy a nábory dětí jako vojáků a vysídlení velkého počtu obyvatel. Poté, co byla ve velké míře zničena jižní a střední část daného státu, zveřejnila řada sdělovacích prostředků a humanitárních organizací, jakož i mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) zprávy o rozsahu zneužívání, k němuž docházelo.
8. Paul MALONG AWAN ANEI (také znám jako: a) Paul Malong Awan Anei, b) Paul Malong, c) Bol Malong)
hodnost: generál
funkce: a) bývalý náčelník štábu Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA), b) bývalý guvernér státu Northern Bahr el-Ghazal
datum narození: a) 1962, b) 4. prosince 1960, c) 12. dubna 1960, d) 1. ledna 1962
místo narození: a) Malualkon, Jižní Súdán, b) Kotido, Uganda
státní příslušnost: a) Jižní Súdán, b) Uganda
pas č.: a) jihosúdánské číslo S00004370, b) jihosúdánské číslo D00001369, c) súdánské číslo 003606, d) súdánské číslo 00606, e) súdánské číslo B002606, f) ugandské číslo DA025963
datum označení ze strany OSN: 13. července 2018
Další informace: Jako náčelník generálního štábu SPLA Malong porušoval dohodu o ukončení nepřátelských akcí a dohodu o vyřešení konfliktu v Jižním Súdánu (ARCSS) z roku 2015, a tím šířil a prodlužoval konflikt v Jižním Súdánu. Údajně stál v čele úsilí, jehož cílem bylo zabít opozičního předáka Rieka Machara. Jednotkám SPLA vydal rozkaz, aby bránily přepravě humanitární pomoci. Pod vedením Malonga útočila SPLA na civilisty, školy a nemocnice; nutila civilní obyvatelstvo k vysídlování; měla na svědomí nedobrovolná mizení; svévolně zadržovala civilisty a páchala akty mučení a znásilňování. Malong zmobilizoval kmenovou milici Mathiang Anyoor Dinka, která používá dětské vojáky. Pod jeho vedením omezila SPLA přístup mise UNMISS, smíšené monitorovací a hodnotící komise (JMEC) a monitorovacího mechanismu pro příměří a přechodná bezpečnostní opatření (CTSAMM) na místa, kde měly být vyšetřovány a zdokumentovány případy zneužívání.
Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Paul Malong Awan byl zařazen na seznam dne 13. července 2018 na základě bodu 6, bodu 7 písm. a), b), c), d) a f) a bodu 8 rezoluce č. 2206 (2015), jak bylo opětovně potvrzeno v rezoluci č. 2418 (2018), za „činnosti nebo politiky, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí“; „činnosti nebo politiky, které ohrožují prozatímní dohody nebo oslabují politický proces v Jižním Súdánu“; „útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí (včetně zabíjení, těžkých ublížení na zdraví, mučení, znásilnění nebo sexuálního násilí), únosů, nuceného vysídlení, násilných zmizení nebo útoků na školy, nemocnice, náboženská místa nebo místa, v nichž civilisté hledají útočiště, nebo prostřednictvím jednání, které by představovalo vážné zneužívání či porušování lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva“; „plánování, řízení či páchání činů porušujících platné mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo nebo činů, které představují porušování lidských práv v Jižním Súdánu“; „používání nebo najímání dětí ozbrojenými skupinami nebo ozbrojenými silami v kontextu ozbrojeného konfliktu v Jižním Súdánu“; „bránění činnostem mezinárodních mírových, diplomatických nebo humanitárních misí v Jižním Súdánu, včetně činností monitorovacího a ověřovacího mechanismu úřadu IGAD nebo bránění dodávkám a distribuci humanitární pomoci a přístupu k ní“; a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.
Malong vykonával od 23. dubna 2014 do května 2017 funkci náčelníka generálního štábu SPLA. Při výkonu své bývalé funkce náčelníka generálního štábu Malong porušoval dohodu o ukončení nepřátelských akcí a dohodu o vyřešení konfliktu v Jižním Súdánu (ARCSS) z roku 2015, a tím šířil či prodlužoval konflikt v Jižním Súdánu. Od počátku srpna 2016 stál Malong údajně v čele úsilí, jehož cílem bylo zabít jihosúdánského opozičního předáka Rieka Machara. Malong, konající vědomě v rozporu s pokyny prezidenta Salvy Kiira, vydal dne 10. července 2016 rozkaz, aby na Macharův dům a na základnu Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armády (SPLM-IO) v Jebelu zaútočily tanky a pěchota a aby byly ostřelovány z vrtulníků. Malong osobně z velitelství SPLA dohlížel na operaci, jejímž cílem bylo zjistit, kde se Machar pohybuje. Na začátku srpna 2016 Malong rozhodl, aby byl okamžitě proveden útok na místo, kde se měl Machar údajně nacházet, a informoval velitele SPLA, že Machar nemá být ponechán naživu. Podle informací měl dále Malong na začátku roku 2016 přikázat jednotkám SPLA, aby zabránily přepravě humanitární pomoci přes řeku Nil, kde trpěly hladem desítky tisíc civilistů, s tím, že potravinová pomoc by se místo k civilnímu obyvatelstvu dostala k ozbrojeným skupinám. V důsledku Malongových rozkazů nebylo možné po dobu nejméně dvou týdnů potravinovou pomoc přes řeku Nil přepravovat.
Během výkonu své funkce náčelníka generálního štábu SPLA byl Malong odpovědný za závažné zneužívání včetně útoků na civilní obyvatelstvo, nuceného vysídlování, nedobrovolného mizení, svévolného zadržování, mučení a znásilňování, jež páchaly SPLA a její spojenecké síly. Pod vedením Malonga prováděla SPLA útoky na civilní obyvatelstvo a úmyslně zabíjela neozbrojené civilisty na útěku. Pouze v oblasti Yei zdokumentovala OSN 114 případů zabití civilistů příslušníky SPLA a jejích spojeneckých sil, k nimž došlo v době mezi červencem 2016 a lednem 2017. SPLA záměrně napadala školy a nemocnice. V dubnu 2017 Malong údajně přikázal SPLA vyklidit oblast kolem Wau, aby v ní nezůstaly žádné osoby, včetně civilistů. Malong podle informací neodrazoval jednotky SPLA od toho, aby zabíjely civilní obyvatelstvo, přičemž za legitimní cíle byly považovány osoby podezřelé z ukrývaní povstalců.
Podle zprávy vyšetřovací komise Africké unie pro Jižní Súdán ze dne 15. října 2014 byl Malong odpovědný za rozsáhlou mobilizaci kmenové milice Mathiang Anyoor Dinka, která, jak zdokumentoval monitorovací mechanismus pro příměří a přechodná bezpečnostní opatření (CTSAMM), používá dětské vojáky.
V době, kdy Malonga stál v čele SPLA, omezovaly vládní síly pravidelně přístup mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS), smíšené monitorovací a hodnotící komise (JMEC) a monitorovacího mechanismu pro příměří a přechodná bezpečnostní opatření (CTSAMM) v okamžiku, kdy se snažily vyšetřit a zdokumentovat případy zneužívání. Například 5. dubna 2017 se společná hlídka OSN a CTSAMM snažila vstoupit do Pajoku, ale vojáci SPLA jí v tom zabránili
B. SUBJEKTY
PŘÍLOHA II
SEZNAM OSOB A SUBJEKTŮ PODLE ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. b) A ČL. 6 ODST. 1 PÍSM. b)
|
Jméno |
Identifikační údaje |
Odůvodnění |
Datum zařazení na seznam |
1. |
Michael MAKUEI LUETH |
Datum narození: 1947 Místo narození: Bor, Jižní Súdán; Bor, Súdán |
Michael Makuei Lueth zastává od roku 2013 funkci ministra pro informace a vysílání a tuto funkci nadále zastává v obnovené prozatímní vládě národní jednoty. Byl rovněž veřejným mluvčím delegace vlády v mírových rozhovorech Mezivládního úřadu pro rozvoj v letech 2014 až 2015 a 2016 až 2018. Michael Makuei brání, zejména prostřednictvím štvavých veřejných prohlášení, provádění dohody o vyřešení konfliktu v Jižním Súdánu (ARCSS) ze srpna 2015 (která byla v září 2018 nahrazena „oživenou dohodou o vyřešení konfliktu v Jihosúdánské republice“ (R-ARCSS)), práci Smíšené monitorovací a hodnotící komise ARCSS (přejmenované v rámci R-ARCSS na „Obnovenou smíšenou monitorovací a hodnotící komisi“), zřízení přechodných justičních orgánů ARCSS (jež rovněž stanoví R-ARCSS) a operacím regionálních jednotek ochrany Organizace spojených národů. Michael Makuei je navíc zapojen do systematického omezování politického a demokratického prostoru a do represí vůči médiím, což brání demokratizaci a udržitelnému míru v Jižním Súdánu, mimo jiné prostřednictvím pravidelných výhrůžek novinářům a podporou cenzury médií. Michael Makuei proto brání politickému procesu v Jižním Súdánu a nese odpovědnost za závažná porušování lidských práv, zejména svobody projevu. |
3. 2. 2018 |