(EU) č. 806/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010

Publikováno:	Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1-90	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	15. července 2014	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	19. srpna 2014	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2016
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 14. listopadu 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 806/2014

ze dne 15. července 2014,

kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010

(Úř. věst. L 225 30.7.2014, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019,	L 150	226	7.6.2019
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019	L 314	1	5.12.2019
►M3	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020	L 22	1	22.1.2021
►M4	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1174 ze dne 11. dubna 2024,	L 1174	1	22.4.2024

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 806/2014

ze dne 15. července 2014,

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize subjektů uvedených v článku 2, které jsou usazeny v zúčastněných členských státech uvedených v článku 4.

Tato jednotná pravidla a tento jednotný postup jsou uplatňovány Jednotným výborem pro řešení krizí zřízeným článkem 42 (dále jen „výbor“) společně s Radou a Komisí a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí stanoveného tímto nařízením. Tento jednotný mechanismus pro řešení krizí je podporován Jednotným fondem pro řešení krizí (dále jen „fond“).

Použití fondu je podmíněno vstupem v platnost dohody mezi zúčastněnými členskými státy (dále jen „dohoda“) o převádění prostředků získaných na vnitrostátní úrovni do fondu a o postupném slučování prostředků získaných na vnitrostátní úrovni, které budou přidělovány do podfondů fondu.

Článek 2

Oblast působnosti

►M3 1. ◄

Nařízení se použije na tyto subjekty:

úvěrové instituce usazené v zúčastněném členském státě;

mateřské podniky, včetně finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, které jsou usazeny v zúčastněném členském státě, pokud podléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013;

investiční podniky a finanční instituce usazené v zúčastněném členském státě, jsou-li zahrnuty do dohledu nad mateřským podnikem na konsolidovaném základě vykonávaného ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013.

▼M3

Toto nařízení se nevztahuje na subjekty, které mají rovněž povolení podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012.

▼B

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„vnitrostátním příslušným orgánem“ vnitrostátní příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 1024/2013;

„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1093/2010;

„vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize“ orgán určený zúčastněným členským státem podle článku 3 směrnice 2014/59/EU;

„relevantním vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize“ vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize ze zúčastněného členského státu, v němž je usazen subjekt nebo subjekt skupiny;

„podmínkami zahájení řešení krize“ podmínky uvedené v čl. 18 odst. 1;

„plánem řešení krize“ plán vypracovaný v souladu s článkem 8 nebo 9;

„skupinovým plánem řešení krize“ plán řešení krize na úrovni skupiny vypracovaný v souladu s články 8 a 9;

„účelem řešení krize“ účely uvedené v článku 14;

„nástrojem k řešení krize“ nástroj k řešení krize uvedený v čl. 22 odst. 2;

10)

„opatřením k řešení krize“ rozhodnutí zavést v subjektu uvedeném v článku 2 režim řešení krize podle článku 18, použití nástroje k řešení krize nebo výkon jedné nebo více pravomocí k řešení krize;

11)

„pojištěnými vklady“ vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/49/EU;

12)

„způsobilými vklady“ způsobilé vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice 2014/49/EU;

13)

„institucí“ úvěrová instituce nebo investiční podnik podléhající dohledu na konsolidovaném základě v souladu s čl. 2 písm. c);

14)

„institucí v režimu řešení krize“ subjekt uvedený v článku 2, vůči němuž je uplatněno opatření k řešení krize;

15)

„finanční institucí“ finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013;

16)

„finanční holdingovou společností“ finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení (EU) č. 575/2013;

17)

„smíšenou finanční holdingovou společností“ smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 575/2013;

18)

„mateřskou finanční holdingovou společností v Unii“ mateřská finanční holdingová společnost v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení (EU) č. 575/2013;

19)

„mateřskou institucí v Unii“ mateřská instituce v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení (EU) č. 575/2013;

20)

„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

▼M1

21)

„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) č. 575/2013 a pro účely použití článku 8, čl. 10 odst. 10, článků 12 až 12k, 21 a 53 tohoto nařízení na skupiny řešící krizi uvedené v bodě 24b písm. b) tohoto odstavce zahrnuje ve vhodných případech úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu, ústřední subjekt jako takový a jejich příslušné dceřiné podniky, přičemž se přihlédne k tomu, jakým způsobem taková skupina řešící krizi splňuje čl. 12f odst. 3 tohoto nařízení;

21a)

„významným dceřiným podnikem“ významný dceřiný podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 135 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼B

22)

„pobočkou“ pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 575/2013;

23)

„skupinou“ mateřský podnik a jeho dceřiné podniky, jež jsou subjekty uvedenými v článku 2;

24)

„přeshraniční skupinou“ skupina zahrnující subjekty uvedené v článku 2 usazené ve více než jednom zúčastněném členském státě;

▼M1

24a)

„subjektem řešícím krizi“ právnická osoba usazená v zúčastněném členském státě, která je v souladu s článkem 8 výborem určena jako subjekt, pro nějž plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize;

▼M4

24aa)

„subjektem v likvidaci“ právnická osoba usazená v zúčastněném členském státě, u níž skupinový plán řešení krize – nebo v případě subjektů, které nejsou součástí skupiny, plán řešení krize – stanoví, že subjekt má být likvidován v běžném úpadkovém řízení, nebo subjekt ve skupině řešící krizi, který není subjektem řešícím krizi, ve vztahu k němuž skupinový plán řešení krize nestanoví výkon pravomocí k odpisu a konverzi;

▼M1

24b)

„skupinou řešící krizi“:

subjekt řešící krizi a jeho dceřiné podniky, které nejsou:

samy subjekty řešícími krizi;

ii)

dceřinými podniky jiných subjektů řešících krizi, ani

iii)

subjekty usazenými ve třetí zemi, které nejsou podle plánu řešení krize zahrnuty do skupiny řešící krizi, a jejich dceřinými podniky; nebo

úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu a ústřední subjekt jako takový, pokud alespoň jedna z těchto úvěrových institucí nebo ústřední subjekt jsou subjektem řešícím krizi, a jejich příslušné dceřiné podniky;

24c)

„globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ globální systémově významná instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼B

25)

výrazem „na konsolidovaném základě“ na základě konsolidované situace ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení (EU) č. 575/2013;

26)

„orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení (EU) č. 575/2013;

27)

„orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny“ orgán příslušný k řešení krize v zúčastněném členském státě, ve kterém je usazena instituce nebo mateřský podnik podléhající dohledu na konsolidovaném základě na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států v souladu s článkem 111 směrnice 2013/36/EU;

28)

„institucionálním systémem ochrany“ opatření, které splňuje požadavky stanovené v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

29)

„mimořádnou veřejnou finanční podporou“ státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo jakákoli jiná veřejná finanční podpora na nadnárodní úrovni, která by představovala státní podporu, pokud by byla poskytnuta na vnitrostátní úrovni, a která je poskytována s cílem zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost subjektu uvedeného v článku 2 tohoto nařízení či skupiny, jejíž součástí je takový subjekt;

30)

„nástrojem převodu činnosti“ mechanismus, kterým orgán příslušný k řešení krize v souladu s článkem 24 převádí nástroje účasti vydané institucí v režimu řešení krize nebo aktiva, práva či závazky takové instituce na kupujícího, který není překlenovací institucí;

31)

„nástrojem překlenovací instituce“ mechanismus, kterým se nástroje účasti vydané institucí v režimu řešení krize nebo aktiva, práva či závazky takové instituce převádějí v souladu s článkem 25 na překlenovací instituci;

32)

„nástrojem oddělení aktiv“ mechanismus, kterým se v souladu s článkem 26 převádějí aktiva, práva nebo závazky instituce v režimu řešení krize na společnost pro správu aktiv;

33)

„nástrojem rekapitalizace z vnitřních zdrojů“ mechanismus, kterým se v souladu s článkem 27 vykonávají pravomoci k odpisu a konverzi závazků instituce v režimu řešení krize;

34)

„dostupnými finančními prostředky“ hotovost, vklady, aktiva a neodvolatelné platební přísliby, které má fond k dispozici pro účely uvedené v čl. 76 odst. 1;

35)

„cílovou úrovní“ objem dostupných finančních prostředků, kterého má být dosaženo podle čl. 69 odst. 1;

36)

„dohodou“ Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do fondu;

37)

„přechodným obdobím“ období ode dne použitelnosti tohoto nařízení podle čl. 99 odst. 2 a 6 do okamžiku, kdy fond dosáhne cílové úrovně, nebo do 1. ledna 2024, podle toho, co nastane dříve;

38)

„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení (EU) č. 575/2013;

39)

„dluhovými nástroj“ dluhopisy a jiné formy převoditelného dluhu, nástroje vytvářející, nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů;

40)

„kapitálem“ kapitál ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení (EU) č. 575/2013;

41)

„požadavky na kapitál“ požadavky stanovené v článcích 92 až 98 nařízení (EU) č. 575/2013;

42)

„likvidací“ realizace aktiv subjektu uvedeného v článku 2;

43)

„derivátem“ derivát ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) č. 648/2012;

44)

„pravomocemi k odpisu a konverzi“ pravomoci uvedené v článku 21;

45)

„nástroji kmenového kapitálu tier 1“ kapitálové nástroje, jež splňují podmínky stanovené v čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29 odst. 1 až 5 nebo čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼M1

45a)

„kmenovým kapitálem tier 1“ kmenový kapitál tier 1 vypočtený v souladu s článkem 50 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼B

46)

„nástroji vedlejšího kapitálu tier 1“ kapitálové nástroje, jež splňují podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

47)

„nástroji kapitálu tier 2“ kapitálové nástroje nebo podřízené úvěry, jež splňují podmínky stanovené v článku 63 nařízení (EU) č. 575/2013;

48)

„celkovou částkou“ celková částka ►M1 závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ , jež má být podle posouzení orgánu příslušného k řešení krize odepsána nebo konvertována v souladu s čl. 27 odst. 13;

▼M1

49)

„závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“ závazky a kapitálové nástroje, které nejsou nástroji kmenového kapitálu tier 1, nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji kapitálu tier 2 subjektu uvedeného v článku 2 a které nejsou vyloučeny z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 27 odst. 3;

▼M1

49a)

„způsobilými závazky“ závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, které splňují podmínky článku 12c nebo případně čl. 12g odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, a nástroje kapitálu tier 2, které splňují podmínky čl. 72a odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

49b)

„podřízenými způsobilými nástroji“ nástroje, které splňují všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 3 až 5 uvedeného nařízení;

▼B

50)

„systémem pojištění vkladů“ systém pojištění vkladů zavedený a oficiálně uznaný členským státem podle článku 4 směrnice 2014/49/EU;

51)

„příslušnými kapitálovými nástroji“ nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje kapitálu tier 2;

52)

„krytým dluhopisem“ nástroj uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 1 );

53)

„vkladatelem“ vkladatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 směrnice 2014/49/EU;

54)

„investorem“ investor ve smyslu čl. 1 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ( 2 );

▼M1

55)

„požadavkem kombinovaných kapitálových rezerv“ požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU.

▼B

Není-li určitá definice obsažena v odstavci 1 tohoto článku, použije se definice obsažená v článku 2 směrnice 2014/59/EU. Není-li určitá definice obsažena v odstavci 1 tohoto článku ani v článku 2 směrnice 2014/59/EU, použije se definice obsažená v článku 3 směrnice 2013/36/EU.

Článek 4

Zúčastněné členské státy

Zúčastněné členské státy ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013 se považují za zúčastněné členské státy pro účely tohoto nařízení.

V případě pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce mezi členským státem a ECB v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 se na subjekty usazené v daném členském státě toto nařízení přestane vztahovat ode dne použitelnosti rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce.

Je-li úzká spolupráce členského státu, jehož měnou není euro, s ECB ukončena v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, rozhodne výbor do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o ukončení úzké spolupráce po dohodě s daným členským státem o podmínkách vrácení příspěvků, které dotyčný členský stát do fondu převedl, a o případných dalších podmínkách.

Vracejí se prostředky z části podfondu odpovídajícího dotyčnému členskému státu, která nepodléhá sdílení. Pokud vrácené prostředky z části nepodléhající sdílení nestačí v průběhu přechodného období stanoveného v dohodě k zajištění finančních zdrojů pro zřízení vnitrostátního mechanismu financování dotčeného členského státu v souladu se směrnicí 2014/59/EU, jsou předmětem vracení také veškeré finanční prostředky v části podfondu odpovídajícího danému členskému státu, která v souladu s dohodou podléhá sdílení, nebo jejich část, či po uplynutí přechodného období veškeré příspěvky převedené dotčeným členským státem během úzké spolupráce nebo jejich část, a to ve výši postačující k zajištění finančních zdrojů pro uvedený vnitrostátní mechanismus financování.

Při posuzování výše finančních prostředků, které mají být vráceny ze sdílené části fondu či po uplynutí přechodného období z fondu, se zohlední tato doplňující kritéria:

způsob ukončení úzké spolupráce s ECB – zda se tak stalo dobrovolně v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) č. 1024/2013, či nikoli;

zda ke dni ukončení úzké spolupráce probíhají opatření k řešení krize;

hospodářský cyklus dotčeného členského státu, jehož se ukončení spolupráce týká.

Vracení finančních prostředků se rozloží na omezené období, které je úměrné délce trvání úzké spolupráce. Od vracených finančních prostředků se odečte podíl dotčeného členského státu na finančních prostředcích fondu, které byly v průběhu období úzké spolupráce z fondu použity na opatření k řešení krize.

Toto nařízení se i nadále vztahuje na probíhající postupy k řešení krize, které byly zahájeny přede dnem použitelnosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.

Článek 5

Vztah ke směrnici 2014/59/EU a použitelnému vnitrostátnímu právu

Pokud podle tohoto nařízení výbor plní úkoly a vykonává pravomoci, které má podle směrnice 2014/59/EU plnit nebo vykonávat vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, považuje se výbor pro účely tohoto nařízení a uvedené směrnice za relevantní vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize nebo, v případě řešení krize přeshraniční skupiny, za relevantní orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny.

Výbor, Rada a Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijímají rozhodnutí za podmínky, že jsou dodrženy příslušné právní předpisy Unie, a zejména veškeré legislativní i nelegislativní akty, včetně aktů uvedených v článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, a v souladu s nimi.

Na výbor, Radu a Komisi se vztahují závazné regulační a prováděcí technické normy vypracované orgánem EBA a přijaté Komisí v souladu s články 10 až 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 a veškeré obecné pokyny a doporučení, jež vydal orgán EBA v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení. Vynaloží veškeré úsilí, aby splnily obecné pokyny a doporučení orgánu EBA, jež se týkají úkolů, jaké tyto orgány vykonávají. Pokud tyto obecné pokyny či doporučení neplní nebo nemají v úmyslu plnit, je o tom orgán EBA informován v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedeného nařízení. Výbor, Rada a Komise spolupracují s EBA při uplatňování článků 25 a 30 uvedeného nařízení. Výbor se rovněž řídí rozhodnutími EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 v případech, kdy směrnice 2014/59/EU taková rozhodnutí stanoví.

Článek 6

Obecné zásady

Žádné z opatření, návrhů nebo politik výboru, Rady, Komise či vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize nesmí subjekty, držitele vkladů, investory nebo jiné věřitele usazené v Unii diskriminovat na základě jejich státní příslušnosti nebo místa podnikání.

Každé opatření, návrh či politika výboru, Rady, Komise nebo vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí se přijímá s plným ohledem na jednotnost a integritu vnitřního trhu a s péčí o něj.

Při přijímání rozhodnutí nebo opatření, která by mohla mít dopady ve více než jednom členském státě, a zejména při přijímání rozhodnutí týkajících se skupin usazených ve dvou či více členských státech musí být řádně zohledněn účel řešení krize uvedený v článku 14 a všechny tyto faktory:

zájmy členských států, v nichž skupina působí, a zejména dopad jakéhokoliv rozhodnutí, opatření nebo nečinnosti na finanční stabilitu, fiskální zdroje, hospodářství, mechanismy financování, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů v těchto členských státech a fond;

cíl dosáhnout rovnováhy mezi zájmy jednotlivých dotčených členských států a nepřipustit, aby byly nespravedlivě dotčeny nebo chráněny zájmy některého z členských států;

potřebu minimalizovat nepříznivé dopady na jakoukoli část skupiny, do níž patří subjekt uvedený v článku 2, který podléhá režimu řešení krize.

Při přijímání rozhodnutí nebo opatření, zejména pokud se týkají subjektů nebo skupin usazených jak v zúčastněném členském státě, tak v nezúčastněném členském státě, musí být zohledněny možné nepříznivé dopady na nezúčastněné členské státy, včetně subjektů usazených v těchto členských státech.

Výbor, Rada a Komise dbají na vyvážení faktorů uvedených v odstavci 3 tohoto článku a účelu řešení krize uvedeného v článku 14 tak, jak je to vhodné vzhledem k povaze a okolnostem každého případu, a plní rozhodnutí přijatá Komisí na základě článku 107 Smlouvy o fungování EU a článku 19 tohoto nařízení.

Rozhodnutími či opatřeními nemohou výbor, Rada ani Komise od členských států požadovat, aby poskytly mimořádnou veřejnou finanční podporu, a tato rozhodnutí či opatření nesmějí zasahovat do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí členských států.

Jestliže výbor přijme rozhodnutí, které je určeno vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, má tento orgán právo dále upřesnit opatření, která budou přijata. Toto upřesnění musí být v souladu s dotyčným rozhodnutím výboru.

Článek 7

Rozdělení úkolů v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí

Výbor odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí.

S výhradou ustanovení uvedených v čl. 31 odst. 1 výbor odpovídá za vypracování plánů řešení krize a přijímání všech rozhodnutí souvisejících s řešením krize:

v případě subjektů uvedených v článku 2, které nejsou součástí skupiny, a v případě skupin:

které jsou považovány za významné podle čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013; nebo

ii)

ve vztahu k nimž se ECB v souladu s čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1024/2013 rozhodla, že bude přímo vykonávat všechny příslušné pravomoci; a

v případě ostatních přeshraničních skupin.

Ve vztahu k subjektům a skupinám jiným, než jsou subjekty a skupiny uvedené v odstavci 2, aniž je tím dotčena odpovědnost výboru za úkoly, které mu svěřuje toto nařízení, plní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize následující úkoly, za něž odpovídají:

přijímání plánů řešení krize a posuzování způsobilosti k řešení krize v souladu s články 8 a 10 a postupem stanoveným v článku 9;

přijímání opatření v průběhu včasného zásahu v souladu s čl. 13 odst. 3;

uplatňování zjednodušených povinností nebo upuštění od uplatnění povinnosti vypracovat plán řešení krize v souladu s článkem 11;

▼M1

stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s články 12 až 12k;

▼B

přijímání rozhodnutí o řešení krize a používání nástrojů k řešení krize uvedených v tomto nařízení, v souladu s příslušnými postupy a zárukami, pokud dané opatření k řešení krize nevyžaduje použití fondu a je financováno výhradně prostřednictvím nástrojů uvedených v článcích 21 a 24 až 27 nebo prostřednictvím systému pojištění vkladů v souladu s článkem 79 a s postupem stanoveným v článku 31;

odpis nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů podle článku 21 v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Pokud opatření k řešení krize vyžaduje použití fondu, přijme výbor program řešení krize.

Při přijímání rozhodnutí o řešení krize zohledňují vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plán řešení krize uvedený v článku 9 a postupují podle tohoto plánu, pokud s ohledem na okolnosti daného případu nevyhodnotí, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo prostřednictvím opatření, která v plánu řešení krize stanovena nejsou.

Při plnění úkolů uvedených v tomto odstavci uplatňují vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize odpovídající ustanovení tohoto nařízení. Veškeré odkazy na výbor v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 5, čl. 8 odst. 6, 8, 12 a 13, čl. 10 odst. 1 až 10, článcích 11 až 14, čl. 15 odst. 1, 2 a 3, článku 16, čl. 18 odst. 1 prvním pododstavci a odst. 2 a 6, článku 20, čl. 21 odst. 1 až 7, odst. 8 druhém pododstavci a odst. 9 a 10, čl. 22 odst. 1, 3 a 6, článcích 23 a 24, čl. 25 odst. 3, čl. 27 odst. 1 až 15 a odst. 16 druhém pododstavci druhé větě, třetím pododstavci a čtvrtém pododstavci první, třetí a čtvrté větě a v článku 32 jsou ve vztahu ke skupinám a subjektům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce považovány za odkazy na vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Za tímto účelem vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vykonávají pravomoci jim svěřené podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2014/59/EU, v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem.

O přijímaných opatřeních uvedených v tomto odstavci informují vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výbor a při přijímání těchto opatření s výborem úzce koordinují.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize předkládají výboru plány řešení krize uvedené v článku 9 a jejich případné aktualizace spolu s odůvodněným posouzením způsobilosti dotčeného subjektu nebo skupiny k řešení krize v souladu s článkem 10.

Je-li to nutné pro zajištění jednotného uplatňování přísných norem řešení krize podle tohoto nařízení, může výbor:

v návaznosti na oznámení opatření podle odstavce 3 tohoto článku vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize vydat podle čl. 31 odst. 1 v odpovídající lhůtě s ohledem na naléhavost okolností upozornění relevantnímu vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, domnívá-li se, že návrh rozhodnutí týkající se subjektu nebo skupiny uvedených v odstavci 3 tohoto článku není v souladu s tímto nařízením nebo s jeho obecnými pokyny uvedenými v čl. 31 odst. 1 písm. a);

kdykoli, zejména nemá-li jeho upozornění uvedené v písmenu a) náležitou odezvu, z vlastního podnětu po konzultaci s dotčeným vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho žádost rozhodnout, že bude přímo vykonávat veškeré příslušné pravomoci podle tohoto nařízení rovněž ve vztahu k jakémukoli subjektu nebo skupině uvedeným v odstavci 3 tohoto článku.

Bez ohledu na odstavec 3 tohoto článku mohou zúčastněné členské státy rozhodnout o tom, že ve vztahu k subjektům a skupinám jiným než uvedeným v odstavci 2, usazeným na jejich území, bude veškeré příslušné pravomoci a povinnosti svěřené mu tímto nařízením vykonávat výbor. V takovém případě se nepoužijí odstavce 3 a 4 tohoto článku, článek 9, čl. 12 odst. 2 a čl. 31 odst. 1. Členské státy, které mají v úmyslu této možnosti využít, tuto skutečnost oznámí výboru a Komisi. Toto oznámení nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

ČÁST II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

FUNKCE V RÁMCI JEDNOTNÉHO MECHANISMU PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ A PROCESNÍ PRAVIDLA

KAPITOLA 1

Plánování řešení krize

Článek 8

Plány řešení krize vypracovávané výborem

Výbor vypracuje a přijme plány řešení krize pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení.

Výbor vypracuje plány řešení krize po konzultaci s ECB nebo relevantními vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, včetně orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny, ze zúčastněných členských států, v nichž jsou subjekty usazeny, a v rozsahu, v jakém se týkají významných poboček, s orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, v nichž se tyto významné pobočky nacházejí. Za tímto účelem může výbor požadovat od vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, aby vypracovaly a předložily výboru návrh plánů řešení krize, a od orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny, aby vypracoval a předložil výboru návrh skupinového plánu řešení krize.

V zájmu zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku vydá výbor obecné směry a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize vydá pokyny k vypracovávání návrhů plánů řešení krize a návrhů skupinových plánů řešení krize ve vztahu ke konkrétním subjektům nebo skupinám.

Pro účely odstavce 1 tohoto článku vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize předají výboru veškeré informace nezbytné k vypracování a provádění plánů řešení krize, které tyto orgány získaly v souladu s článkem 11 a čl. 13 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, aniž je dotčena kapitola 5 této hlavy.

▼M1

Plán řešení krize stanoví možnosti pro použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize uvedených v tomto nařízení na subjekty uvedené v odstavci 1.

▼B

►M1 Plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která může výbor přijmout, pokud subjekt uvedený v odstavci 1 splňuje podmínky zahájení řešení krize.

Dotčenému subjektu jsou poskytnuty informace uvedené v odst. 9 písm. a). ◄

Při vypracovávání a aktualizaci plánu řešení krize označí výbor veškeré závažné překážky bránící způsobilosti k řešení krize, a je-li to nezbytné a přiměřené, navrhne relevantní opatření k odstranění těchto překážek v souladu s článkem 10.

Plán řešení krize musí zohledňovat řadu relevantních scénářů, včetně toho, že selhání je specifické pro daný podnik nebo že k němu dojde v době širší finanční nestability nebo událostí se systémovým dopadem.

Plán řešení krize nesmí předpokládat žádné z těchto opatření:

jakoukoli mimořádnou veřejnou finanční podporu kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67;

jakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; ani

jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

Plán řešení krize musí obsahovat analýzu toho, jak a kdy by mohla instituce za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.

Výbor může od institucí požadovat, aby mu pomohly s vypracováním a aktualizací plánů.

Plán řešení krize pro každý subjekt musí obsahovat, a to v kvantifikované podobě, je-li to účelné a možné:

shrnutí klíčových prvků plánu;

shrnutí podstatných změn instituce, k nimž došlo od doby, kdy byly předloženy poslední informace pro účely řešení krize;

přehled toho, jak by bylo možné zásadní funkce a hlavní linie podnikání v nezbytné míře právně a ekonomicky oddělit od ostatních funkcí, aby se zajistila kontinuita v případě selhání instituce;

odhad časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu;

podrobný popis posouzení způsobilosti k řešení krize provedeného v souladu s článkem 10;

popis veškerých opatření vyžadovaných podle čl. 10 odst. 7 k řešení nebo odstranění překážek bránících způsobilosti k řešení krize zjištěných v posouzení provedeném podle článku 10;

popis procesů pro určení hodnoty a prodejnosti zásadních funkcí, hlavních linií podnikání a aktiv instituce;

podrobný popis opatření pro zajištění toho, aby byly informace vyžadované podle článku 11 směrnice 2014/59/EU vždy aktuální a k dispozici orgánům příslušným k řešení krize;

vysvětlení, jakým způsobem by varianty řešení krize mohly být financovány, aniž se předpokládá kterékoli z těchto opatření:

jakákoli mimořádná veřejná finanční podpora kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67;

ii)

jakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; nebo

iii)

jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby;

podrobný popis různých strategií řešení krize, které by mohly být uplatněny podle různých možných scénářů, a odpovídajících harmonogramů;

popis kritických prvků vzájemné propojenosti;

popis variant pro zachování přístupu k platebním a zúčtovacím službám a jiné infrastruktuře a posouzení přenositelnosti pozic klientů;

analýzu dopadu plánu na zaměstnance dané instituce, včetně posouzení souvisejících nákladů, a popis předpokládaných postupů konzultace se zaměstnanci během procesu řešení krize, zohledňující případné vnitrostátní systémy pro dialog se sociálními partnery;

plán komunikace s médii a s veřejností;

▼M1

požadavky uvedené v článcích 12f a 12g a lhůtu pro dosažení této úrovně v souladu s článkem 12k;

pokud výbor uplatní čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, lhůtu pro dosažení souladu ze strany subjektu řešícího krizi podle článku 12k;

▼B

popis klíčových operací a systémů pro udržování nepřerušeného fungování provozních procesů instituce;

případně vyjádření dotčené instituce k plánu řešení krize.

▼M1

10.

Skupinové plány řešení krize obsahují plán řešení krize pro celou skupinu uvedenou v odstavci 1 vedenou mateřským podnikem v Unii usazeným v zúčastněném členském státě a jsou v nich stanovena opatření, která se mají přijmout, pokud jde o:

mateřský podnik v Unii;

dceřiné podniky, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny v Unii;

subjekty uvedené v čl. 2 písm. b) a

s výhradou článku 33 dceřiné podniky, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny mimo Unii.

Plán řešení krize v souladu s opatřeními uvedenými v prvním pododstavci stanoví pro každou skupinu subjekty řešící krizi a skupiny řešící krizi.

▼B

11.

Skupinový plán řešení krize:

▼M1

uvádí opatření k řešení krize, která mají být přijata ve vztahu k subjektu řešícímu krizi podle scénářů uvedených v odstavci 6, a důsledky těchto opatření k řešení krize pro ostatní subjekty skupiny, mateřský podnik a dceřiné instituce uvedené v odstavci 1;

aa)

pokud skupina uvedená v odstavci 1 zahrnuje více než jednu skupinu řešící krizi, uvádí opatření k řešení krize, která mají být přijata ve vztahu k subjektům řešícím krizi každé skupiny řešící krizi a důsledky těchto opatření k řešení krize na všechny tyto subjekty:

ostatní subjekty skupiny, které patří do téže skupiny řešící krizi;

ii)

ostatní skupiny řešící krizi;

analyzuje, do jaké míry by nástroje a pravomoci k řešení krize mohly být koordinovaně použity a vykonány ve vztahu k subjektům řešícím krizi usazeným v Unii, včetně opatření usnadňujících koupi skupiny jako celku třetí stranou, popřípadě oddělené linie podnikání nebo činnosti provozované několika subjekty skupiny, nebo koupi konkrétních subjektů skupiny anebo skupiny řešící krizi, a určí možné překážky pro koordinované řešení krize;

▼B

obsahuje podrobný popis posouzení způsobilosti k řešení krize provedeného v souladu s článkem 10;

jsou-li součástí skupiny subjekty se sídlem ve třetích zemích, stanoví vhodné způsoby spolupráce a koordinace s relevantními orgány těchto třetích zemí a zjistí důsledky pro řešení krize v Unii;

stanoví opatření, včetně právního a ekonomického oddělení některých funkcí či linií podnikání, která jsou nezbytná pro usnadnění řešení krize na úrovni skupiny, pokud jsou splněny podmínky zahájení řešení krize;

stanoví, jak by jednotlivá opatření k řešení krize na úrovni skupiny mohla být financována, a v případě, kdy je potřeba použít fond a mechanismy financování nezúčastněných členských států zřízené v souladu s článkem 100 směrnice 2014/59/EU, stanoví zásady pro sdílení odpovědnosti za toto financování mezi zdroji finančních prostředků v různých zúčastněných a nezúčastněných členských státech. Plán nesmí předpokládat žádné z těchto opatření:

jakoukoli mimořádnou veřejnou finanční podporu kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67 tohoto nařízení a mechanismů financování z nezúčastněných členských států zřízených v souladu s článkem 100 směrnice 2014/59/EU;

ii)

jakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; ani

iii)

jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

Uvedené zásady musí být stanoveny na základě spravedlivých a vyvážených kritérií a zohledňovat zejména čl. 107 odst. 5 směrnice 2014/59/EU a dopad na finanční stabilitu ve všech dotčených členských státech.

Skupinový plán řešení krize nesmí mít na žádný členský stát neúměrný dopad.

12.

Výbor určí lhůtu pro vypracování prvních plánů řešení krize. Plány řešení krize a skupinové plány řešení krize se přezkoumávají a v případě potřeby aktualizují nejméně jednou ročně a po každé podstatné změně právní či organizační struktury, podnikání nebo finanční situace subjektu či, v případě skupinových plánů řešení krize, skupiny včetně všech subjektů skupiny, jestliže by mohla mít podstatný dopad na účinnost plánu nebo jinak vyžaduje revizi plánu řešení krize.

Pro účely revize či aktualizace plánů řešení krize uvedených v prvním pododstavci instituce, ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány bezodkladně sdělí výboru veškeré změny, které takovou revizi či aktualizaci vyžadují.

▼M1

Revize podle prvního pododstavce tohoto odstavce se provádí po provedení opatření k řešení krize či výkonu pravomocí uvedených v článku 21.

Při stanovování lhůt uvedených v odst. 9 písm. o) a p) tohoto článku za okolností uvedených v třetím pododstavci tohoto odstavce vezme výbor v úvahu lhůtu pro splnění požadavku uvedeného v článku 104b směrnice 2013/36/EU.

▼B

13.

Výbor předá plány řešení krize a veškeré jejich změny ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánům.

Článek 9

Plány řešení krize vypracovávané vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vypracují a přijmou plány řešení krize pro subjekty a skupiny, které nejsou subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 2, odst. 4 písm. b) a odst. 5, v souladu s čl. 8 odst. 5 až 13.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vypracují plány řešení krize po konzultaci s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány a v rozsahu, v jakém se týkají významných poboček, s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize ze zúčastněných a nezúčastněných členských států, v nichž se tyto významné pobočky nacházejí.

Článek 10

Posouzení způsobilosti k řešení krize

Při vypracovávání a aktualizaci plánů řešení krize v souladu s článkem 8 výbor po konzultaci s příslušnými orgány, včetně ECB, a v rozsahu, v jakém se týkají významných poboček, s orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, v nichž se tyto významné pobočky nacházejí, posoudí, v jakém rozsahu jsou instituce a skupiny způsobilé pro řešení krize, aniž se přepokládá kterékoli z těchto opatření:

jakákoli mimořádná veřejná finanční podpora kromě použití fondu zřízeného v souladu s článkem 67;

jakékoli nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou; nebo

jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán postoupí výboru ozdravný plán nebo skupinový ozdravný plán. Výbor ozdravný plán posoudí s cílem zjistit, zda některé činnosti v něm zahrnuté nemohou mít nepříznivý dopad na způsobilost dané instituce nebo skupiny k řešení krize, a může dát ECB nebo vnitrostátnímu příslušnému orgánu doporučení k těmto otázkám.

Při vypracovávání plánu řešení krize výbor posoudí, v jakém rozsahu je daný subjekt způsobilý pro řešení krize v souladu s tímto nařízením. Má se za to, že subjekt je způsobilý pro řešení krize, pokud ho výbor může proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení nebo řešit jeho krizi použitím nástrojů a výkonem pravomocí k řešení krize, přičemž by se mělo v co nejvyšší míře zabránit závažným nepříznivým důsledkům pro finanční systémy členského státu, v němž se subjekt nachází, nebo jiných členských států nebo Unie – a to i za okolností širší finanční nestability nebo událostí se systémovým dopadem –, a s cílem zajistit kontinuitu zásadních funkcí prováděných subjektem.

Výbor oznámí orgánu EBA včas všechny případy, kdy se má za to, že instituce není způsobilá pro řešení krize.

▼M1

Má se za to, že skupina je způsobilá pro řešení krize, pokud výbor může buď subjekty skupiny proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení, nebo řešit krizi těchto subjektů skupiny použitím nástrojů k řešení krize a výkonem pravomocí k řešení krize ve vztahu k subjektům řešícím krizi v této skupině, přičemž se v co nejvyšší míře brání závažným nepříznivým důsledkům pro finanční systémy členských států, v nichž se subjekty skupiny nacházejí, nebo jiných členských států nebo Unie – a to i širší finanční nestabilitě nebo událostem se systémovým dopadem – s cílem zajistit kontinuitu zásadních funkcí prováděných těmito subjekty skupiny buď snadným včasným oddělením, nebo jinými prostředky.

Výbor oznámí EBA včas všechny případy, kdy se má za to, že skupina není způsobilá pro řešení krize.

V případech, kde se skupina skládá z více než jedné skupiny řešící krizi, posoudí výbor v souladu s tímto článkem způsobilost k řešení krize u každé této skupiny řešící krizi.

Posouzení uvedené v prvním pododstavci se provádí nad rámec posouzení způsobilosti k řešení krize u celé skupiny.

▼B

Pro účely odstavců 3, 4 a 10 se závažnými nepříznivými důsledky pro finanční systém nebo ohrožením finanční stability rozumí situace, kdy je finanční systém skutečně nebo potenciálně vystaven narušení, což může vést k finančním potížím, které mohou ohrozit řádné fungování, efektivitu a integritu vnitřního trhu nebo hospodářství nebo finanční systém jednoho nebo více členských států. Při posuzování závažných nepříznivých důsledků výbor zohledňuje příslušná varování a doporučení ESRB a příslušná kritéria vypracovaná orgánem EBA s ohledem na zjišťování a měření systémového rizika.

Pro účely posouzení podle tohoto článku výbor posoudí aspekty uvedené v oddíle C přílohy směrnice 2014/59/EU.

Pokud výbor na základě posouzení způsobilosti subjektu k řešení krize provedeného v souladu s odstavcem 3 nebo způsobilosti skupiny k řešení krize provedeného v souladu s odstavcem 4 po konzultaci s příslušnými orgány, včetně ECB, zjistí, že existují podstatné překážky způsobilosti daného subjektu nebo skupiny k řešení krize, vypracuje ve spolupráci s příslušnými orgány zprávu určenou instituci nebo mateřskému podniku, v níž analyzuje podstatné překážky pro účinné použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize. Zpráva zváží dopad na model podnikání instituce a doporučí veškerá přiměřená a cílená opatření, která jsou podle názoru výboru nezbytná či vhodná k odstranění těchto překážek v souladu s odstavcem 10.

Zpráva se rovněž oznámí příslušným orgánům a orgánům příslušným k řešení krize z nezúčastněných členských států, v nichž se nacházejí významné pobočky institucí, které nejsou součástí skupiny. Musí být podložena důvody vedoucími k danému posouzení či zjištění a musí uvádět, jak toto posouzení či zjištění splňuje požadavek přiměřenosti použitých opatření stanovený v článku 6.

Do čtyř měsíců od obdržení zprávy navrhne subjekt nebo mateřský podnik výboru možná opatření k řešení či odstranění podstatných překážek uvedených ve zprávě. Výbor informuje o veškerých opatřeních navržených subjektem nebo mateřským podnikem příslušné orgány, EBA a v případě významných poboček institucí, které nejsou součástí skupiny a nacházejí se v nezúčastněných členských státech, orgány příslušné k řešení krize v těchto členských státech.

▼M1

Do dvou týdnů od data doručení zprávy vypracované v souladu s odstavcem 7 tohoto článku navrhne subjekt výboru možná opatření a harmonogram jejich provedení k zajištění toho, aby subjekt nebo mateřský podnik splňoval ustanovení článku 12f nebo 12g a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, vyskytne-li se podstatná překážka způsobilosti k řešení krize v důsledku těchto situací:

subjekt splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li tento zvažován navíc ke každému z požadavků uvedených v čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, avšak nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc k požadavkům uvedeným v článcích 12d a 12e tohoto nařízení při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, nebo

ii)

subjekt nesplňuje požadavky uvedené v článcích 92a a 494 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo požadavky uvedené v článcích 12d a 12e tohoto nařízení.

Při navrhování harmonogramu pro provedení opatření podle druhého pododstavce subjekt zohlední důvody pro vznik podstatné překážky. Výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB posoudí, zda tato opatření dotyčnou podstatnou překážku účinně řeší či odstraňují.

▼B

10.

Výbor po konzultaci s příslušnými orgány posoudí, zda opatření uvedená v odstavci 9 dotyčné podstatné překážky účinně řeší či odstraňují. Pokud opatření navržená dotčeným subjektem nebo mateřským podnikem účinně nezmírňují či neodstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, výbor po konzultaci s příslušnými orgány a případně s určeným makroobezřetnostním orgánem přijme rozhodnutí, ve kterém uvede, že navržená opatření účinně nezmírňují nebo neodstraňují překážky způsobilosti k řešení krize, a vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn, aby od instituce, mateřského podniku nebo kteréhokoli dceřiného podniku dotčené skupiny požadoval přijetí kteréhokoli z opatření uvedených v odstavci 11.

Pokud výbor stanoví alternativní opatření, uvede, z jakého důvodu by opatření navržená institucí nezajistila odstranění překážek způsobilosti k řešení krize a proč jsou navrhovaná alternativní opatření vhodná k jejich odstranění. Výbor zohlední, jak dané překážky způsobilosti k řešení krize ohrožují finanční stabilitu a jaký dopad by daná opatření měla na podnikatelskou činnost dané instituce, na její stabilitu a schopnost přispívat k hospodářství, na vnitřní trh finančních služeb a na finanční stabilitu v dalších členských státech a v Unii jako celku.

Výbor rovněž zohlední nutnost zabránit dopadu na dotčenou instituci nebo skupinu, jenž by překračoval rámec toho, co je nezbytné pro odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, nebo by byl nepřiměřený.

11.

Pro účely odstavce 10 výbor případně vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn k přijetí kteréhokoli z těchto opatření:

požadovat, aby subjekt revidoval dohody o vnitroskupinovém financování nebo přezkoumal skutečnost, že neexistují, nebo uzavřel dohody o poskytování služeb (uvnitř skupiny či se třetími stranami) k zajištění zásadních funkcí;

požadovat, aby subjekt omezil svou maximální individuální nebo celkovou expozici;

uložit specifickou nebo pravidelnou dodatečnou povinnost poskytnout informace relevantní pro řešení krize;

požadovat, aby se subjekt zbavil konkrétních aktiv;

požadovat, aby subjekt omezil či ukončil konkrétní existující či navrhované činnosti;

omezit rozvoj nových či stávajících linií podnikání nebo prodej nových či stávajících produktů nebo takovému rozvoji či prodeji zabránit;

požadovat změny právní či provozní struktury subjektu nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod jejich přímou či nepřímou kontrolou, s cílem snížit složitost a zajistit tak, aby bylo možné právně i provozně oddělit zásadní funkce od jiných funkcí použitím nástrojů k řešení krize;

požadovat, aby subjekt založil mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě nebo mateřskou finanční holdingovou společnost v Unii;

požadovat, aby subjekt vydal způsobilé závazky za účelem splnění požadavků podle ►M1 články 12f a 12g ◄ ;

požadovat, aby subjekt přijal další kroky s cílem splnit požadavky uvedené v ►M1 články 12f a 12g ◄ , zejména aby se pokusil sjednat změnu jakéhokoli způsobilého závazku, nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástroje kapitálu tier 2, který vydal, s cílem zajistit, aby jakékoli rozhodnutí o odpisu nebo konverzi daného závazku nebo nástroje přijaté výborem bylo vykonáno podle práva, kterým se daný závazek nebo nástroj řídí;

▼M1

požadovat, aby subjekt předložil plán na obnovení souladu s požadavky článků 12f a 12g tohoto nařízení vyjádřenými jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a případně s požadavkem kombinovaných kapitálových rezerv, a s požadavky článku 12f nebo 12g tohoto nařízení vyjádřenými jako procento celkové míry expozic podle článků 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013;

pro účely zajištění trvalého souladu s článkem 12f nebo 12g požadovat, aby subjekt změnil profil splatnosti:

kapitálových nástrojů po obdržení souhlasu příslušných orgánů včetně ECB a

ii)

způsobilých závazků uvedených v článku 12c a v čl. 12g odst. 2 písm. a).

▼B

Opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a) až j) přijmou případně přímo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize.

12.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29.

13.

Rozhodnutí přijaté podle odstavců 10 a 11 musí splňovat tyto požadavky:

musí být podloženo důvody vedoucími k danému posouzení či zjištění;

musí uvádět, jak posouzení či zjištění splňuje požadavek přiměřenosti použitých opatření stanovený v odstavci 10.

▼M1

Článek 10a

Pravomoc zakázat určitá rozdělení výnosů

Nachází-li se subjekt v situaci, kdy splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc ke každému z požadavků uvedených v čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, avšak nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li zvažován navíc k požadavkům uvedeným v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, má výbor v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku pravomoc subjektu zakázat, aby rozdělil vyšší než nejvyšší rozdělitelnou částku související s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (M-MDA), vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, na základě některého z těchto postupů:

rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;

vytvoření závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních důchodových dávek nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy subjekt nesplňoval požadavek kombinovaných kapitálových rezerv;

provedení platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.

Nachází-li se subjekt v situaci uvedené v prvním pododstavci, neprodleně o tom informuje vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize a výbor.

V situaci uvedené v odstavci 1 výbor po konzultaci s příslušnými orgány, ve vhodných případech včetně ECB, bez zbytečného odkladu posoudí, zda je třeba vykonat pravomoc podle odstavce 1, přičemž zohlední všechny tyto aspekty:

důvod, dobu trvání a rozsah nesplnění požadavku a jeho dopad na způsobilost k řešení krize;

vývoj finanční situace subjektu a pravděpodobnost, že by v dohledné budoucnosti subjekt mohl splnit podmínku uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a);

šanci, že subjekt bude v přiměřené lhůtě schopen zajistit soulad s požadavky uvedenými v odstavci 1;

není-li subjekt schopen nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v článcích 72b a 72c nařízení (EU) č. 575/2013, článku 12c nebo čl. 12g odst. 2 tohoto nařízení, zda je tato skutečnost individuální povahy, nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu;

zda je výkon pravomoci uvedené v odstavci 1 nejvhodnějším a nejpřiměřenějším prostředkem k řešení situace dotčeného subjektu s ohledem na potenciální dopad na jeho finanční situaci a způsobilost k řešení krize.

Výbor provádí opětovné posouzení toho, zda je třeba vykonat pravomoc podle odstavce 1, nejméně jednou měsíčně, dokud se subjekt nadále nachází v situaci uvedené v odstavci 1.

Pokud výbor shledá, že se subjekt nadále nachází v situaci uvedené v odstavci 1 i devět měsíců poté, co byla tato situace subjektem oznámena, vykoná po konzultaci s příslušnými orgány, ve vhodných případech včetně ECB, pravomoc podle odstavce 1, s výjimkou případů, kdy po posouzení shledá, že jsou splněny nejméně dvě z následujících podmínek:

k nesplnění požadavku došlo z důvodu vážného narušení fungování finančních trhů, což vede k rozsáhlému napětí na finančních trzích v několika segmentech finančních trhů;

narušení uvedené v písmenu a) vede nejen ke zvýšené cenové volatilitě kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků subjektu nebo ke zvýšeným nákladům pro subjekt, ale má také za následek plné nebo částečné uzavření trhů, což danému subjektu znemožňuje vydávat na těchto trzích kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků;

uzavření trhu uvedené v písmenu b) je pozorováno nejen u dotčeného subjektu, ale i u několika dalších subjektů;

narušení uvedené v písmenu a) brání dotčenému subjektu ve vydávání kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků postačujícímu k nápravě nesplnění požadavku; nebo

výkon pravomoci podle odstavce 1 vede k nepříznivým vedlejším účinkům pro část bankovního sektoru, což by mohlo narušit finanční stabilitu.

Uplatňuje-li se výjimka uvedená v prvním pododstavci, výbor informuje o svém rozhodnutí příslušné orgány, ve vhodných případech včetně ECB, a své důvody písemně vysvětlí.

Výbor provádí každý měsíc opětovné posouzení, zda se uplatňuje výjimka uvedená v prvním pododstavci.

M-MDA se vypočítá vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. M-MDA se sníží o částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c).

Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:

předběžných zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) tohoto článku;

plus

výročních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) tohoto článku;

minus

částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.

Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto:

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění žádného z požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0;

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění žádného z požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází v druhém kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,2;

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází ve třetím kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,4;

pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčeným subjektem, který není používán k plnění požadavků uvedených v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 12d a 12e tohoto nařízení, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,6.

Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se vypočítají takto:

kde „Qn “ = pořadové číslo daného kvartilu.

▼B

Článek 11

Zjednodušené povinnosti v případě některých institucí

Výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho návrh může uplatnit zjednodušené povinnosti, pokud jde o vypracování plánů řešení krize uvedených v článku 8, nebo může upustit od uplatňování povinnosti vypracovat tyto plány, v souladu s odstavci 3 až 9 tohoto článku.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize mohou výboru navrhnout, aby uplatnil zjednodušené povinnosti v případě institucí či skupin podle odstavců 3 a 4 nebo upustil od uplatňování povinnosti vypracovat plány řešení krize podle odstavce 7. Návrh musí být odůvodněný a podložený veškerou příslušnou dokumentací.

Po obdržení návrhu na uplatnění zjednodušených povinností podle odstavce 2 tohoto článku nebo z vlastního podnětu provede výbor posouzení dotčené instituce nebo skupiny a zjednodušené povinnosti uplatní, jestliže není pravděpodobné, že by selhání instituce nebo skupiny mělo závažné nepříznivé důsledky pro finanční systém nebo ohrozilo finanční stabilitu ve smyslu čl. 10 odst. 5.

Pro tyto účely vezme výbor v úvahu:

povahu podnikání, vlastnickou strukturu, právní formu, rizikový profil, velikost a právní status instituce nebo skupiny, její propojenost s jinými institucemi nebo s finančním systémem obecně a rozsah a složitost její činnosti;

její členství v institucionálním systému ochrany nebo v jiných systémech vzájemné solidarity uvedených v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

provádění investičních služeb nebo činností ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 3 ); a

to, zda je pravděpodobné, že by její selhání a následná likvidace v běžném úpadkovém řízení měly výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, na jiné instituce, na podmínky financování nebo na ekonomiku obecně.

Výbor provede posouzení uvedené v prvním pododstavci případně po konzultaci s vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem a případně s ESRB.

Při uplatňování zjednodušených povinností výbor určí:

obsah a podrobnosti plánů řešení krize stanovených v článku 8;

lhůtu, ve které mají být vypracovány první plány řešení krize, a frekvenci jejich aktualizace, jež může být nižší než frekvence stanovená v čl. 8 odst. 12;

obsah a podrobnosti informací požadovaných od institucí, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 9 tohoto nařízení a v oddíle B přílohy směrnice 2014/59/EU;

míru podrobností pro posouzení způsobilosti k řešení krize podle článku 10 tohoto nařízení a oddílu C přílohy směrnice 2014/59/EU.

Uplatnění zjednodušených povinností samo o sobě nemá vliv na pravomoc výboru přijmout jakékoli opatření k řešení krize.

V případě, že jsou uplatňovány zjednodušené povinnosti, výbor kdykoli nařídí uplatňování plnohodnotných, nezjednodušených povinností, pokud pominou okolnosti, jež zjednodušené povinnosti odůvodňovaly.

Aniž jsou dotčeny články 9 a 31, výbor po obdržení návrhu na upuštění od uplatňování povinnosti vypracovat plány řešení krize podle odstavce 2 tohoto článku nebo z vlastního podnětu upustí podle odstavce 3 tohoto článku od uplatňování povinnosti vypracovat plány řešení krize v případě institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které jsou zcela nebo zčásti osvobozeny od obezřetnostních požadavků v rámci vnitrostátního práva v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 575/2013.

Je-li upuštěno od uplatňování povinnosti v souladu s prvním pododstavcem, uplatní se povinnost vypracovat plán řešení krize na konsolidovaném základě ve vztahu k ústřednímu subjektu a k němu přidruženým institucím ve smyslu článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013. Za tímto účelem zahrnuje jakýkoli odkaz na skupinu učiněný v této kapitole ústřední subjekt a k němu přidružené instituce ve smyslu článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejich dceřiné podniky a jakýkoli odkaz na mateřské podniky nebo instituce podléhající dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU zahrnuje ústřední subjekt.

Instituce, které podléhají přímému dohledu ze strany ECB podle čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 nebo které tvoří významný podíl ve finančním systému zúčastněného členského státu, musí být předmětem individuálních plánů řešení krize.

Pro účely tohoto odstavce se má za to, že činnosti instituce tvoří ve finančním systému tohoto zúčastněného členského státu významný podíl, pokud:

celková hodnota jejích aktiv přesahuje 30 000 000 000 EUR; nebo

poměr jejích celkových aktiv k HDP členského státu usazení je vyšší než 20 %, není-li celková hodnota jejích aktiv nižší než 5 000 000 000 EUR.

Jestliže se vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, který v souladu s odstavcem 2 navrhl uplatnění zjednodušených povinností nebo upuštění od uplatnění povinnosti, domnívá, že rozhodnutí uplatnit zjednodušené povinnosti nebo upustit od uplatňování povinnosti musí být zrušeno, předloží výboru návrh za tím účelem. V takovém případě výbor přijme rozhodnutí o navrhovaném zrušení, přičemž plně zohlední odůvodnění zrušení, které předložil vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, s ohledem na faktory či okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo odstavcích 7 a 8.

10.

Výbor informuje EBA o tom, jak uplatňuje tento článek.

▼M1

Článek 12

Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky

Výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB určí, s výhradou pravomocí k odpisu a konverzi, požadavky na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i, které mají trvale splňovat subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a v čl. 7 odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení.

Subjekty uvedené v odstavci 1, včetně subjektů, které jsou součástí skupin, podávají vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize zúčastněného členského státu, v němž jsou usazeny, informace podle čl. 45i odst. 1, 2 a 4 směrnice 2014/59/EU.

Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize předá informace uvedené v prvním pododstavci bez zbytečného odkladu výboru.

Při vypracovávání plánů řešení krize v souladu s článkem 9 určí vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize po konzultaci s příslušnými orgány, s výhradou pravomocí k odpisu a konverzi, požadavky na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i, které mají trvale splňovat subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3. V této souvislosti se použije postup stanovený v článku 31.

Výbor rozhodne o určení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku souběžně s vypracováním a udržováním plánů řešení krize podle článku 8.

Výbor sdělí své rozhodnutí o určení minimálního požadavku vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29. Výbor vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ověřily a zajistily, že subjekty a skupiny dodržují požadavky na kapitál a způsobilé závazky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Výbor informuje ECB a EBA o požadavcích na kapitál a způsobilé závazky, které určil pro každý subjekt a každou skupinu podle odstavce 1.

K zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku vydá výbor obecné směry a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny ve vztahu ke konkrétním subjektům nebo skupinám.

Článek 12a

Uplatnění a výpočet minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

Výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, jsou-li vyžadovány tímto článkem a články 12b až 12i a v souladu s nimi.

Požadavek uvedený v odstavci 1 tohoto článku se vypočítá v souladu s čl. 12d odst. 3, 4 nebo případně odst. 6 jako výše kapitálu a způsobilých závazků a vyjádří se jako procento:

celkového objemu rizikové expozice příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a

celkové míry expozic příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, vypočtené v souladu s články 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013.

▼M2

Pokud jde o požadavky na kapitál na individuálním základě investičních podniků uvedených v čl. 2 písm. c) tohoto nařízení, které nejsou investičními podniky uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení (EU) 2019/2033, jsou v souladu s článkem 65 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ( 4 ) v tomto nařízení odkazy na článek 92 nařízení (EU) č. 575/2013 chápány takto:

odkazy na čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na celkový kapitálový poměr, v tomto nařízení se považují za odkazy na čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033;

odkazy na čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o celkový objem rizikové expozice, v tomto nařízení se považují za odkazy na příslušný požadavek podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033 vynásobený koeficientem 12,5.

Pokud jde o dodatečné kapitálové požadavky na investiční podniky uvedené v čl. 2 písm. c) tohoto nařízení, které nejsou investičními podniky uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení (EU) 2019/2034, považují se v souladu s článkem 65 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ( 5 ) v tomto nařízení odkazy na článek 104a směrnice 2013/36/EU za odkazy na článek 40 směrnice (EU) 2019/2034.

▼M1

Článek 12b

Osvobození od minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

Bez ohledu na článek 12a výbor osvobodí hypoteční úvěrové instituce financované krytými dluhopisy, které podle vnitrostátního práva nesmějí přijímat vklady, od požadavku stanoveného v čl. 12a odst. 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

tyto instituce budou zlikvidovány ve vnitrostátním úpadkovém řízení nebo v jiných řízeních stanovených pro tyto instituce a prováděných v souladu s článkem 38, 40 nebo 42 směrnice 2014/59/EU a

řízení uvedená v písmenu a) zajišťují, že věřitelé těchto institucí, včetně případných držitelů krytých dluhopisů, nesou ztráty způsobem, který dosahuje účelů řešení krize.

Instituce osvobozené od požadavku uvedeného v čl. 12 odst. 1 nejsou součástí konsolidace uvedené v čl. 12f odst. 1.

Článek 12c

Způsobilé závazky v případě subjektů řešících krizi

Závazky se do výše kapitálu a způsobilých závazků subjektů řešících krizi zahrnou pouze tehdy, pokud splní podmínky uvedené v těchto článcích nařízení (EU) č. 575/2013:

v článku 72a;

v článku 72b s výjimkou odst. 2 písm. d) a

v článku 72c.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že odkazuje-li toto nařízení na požadavky podle článků 92a nebo 92b nařízení (EU) č. 575/2013, sestávají způsobilé závazky pro účely uvedených článků ze způsobilých závazků ve smyslu článku 72k uvedeného nařízení určených v souladu s částí druhou hlavou I kapitolou 5a uvedeného nařízení.

Závazky, které plynou z dluhových nástrojů s vloženými deriváty, jako jsou strukturované dluhopisy, a které splňují podmínky odst. 1 prvního pododstavce, s výjimkou čl. 72a odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 575/2013, se zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků pouze v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:

výše jistiny závazku plynoucího z dluhového nástroje je známa v době vydání, je fixní nebo rostoucí a není ovlivněna vloženým derivátovým prvkem a celková výše závazku plynoucího z dluhového nástroje včetně vloženého derivátu může být denně oceňována podle situace na aktivním a likvidním oboustranném trhu pro rovnocenný nástroj bez úvěrového rizika v souladu s články 104 a 105 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo

dluhový nástroj zahrnuje smluvní podmínku, která stanoví, že hodnota pohledávky v případě platební neschopnosti emitenta a řešení krize emitenta je fixní nebo rostoucí a nepřevyšuje původně splacenou částku závazku.

Dluhové nástroje uvedené v prvním pododstavci, včetně jejich vložených derivátů, nejsou předmětem žádné dohody o započtení a ocenění těchto nástrojů nepodléhá čl. 49 odst. 3 směrnice 2014/59/EU.

Závazky uvedené v prvním pododstavci se do výše kapitálu a způsobilých závazků zahrnují pouze ve vztahu k té části závazku, která odpovídá částce jistiny uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo fixní či rostoucí částce uvedené v prvním pododstavci písm. b).

Pokud jsou závazky vydány dceřiným podnikem usazeným v Unii, stávajícímu akcionáři, jenž není součástí téže skupiny řešící krizi, a tento dceřiný podnik je součástí téže skupiny řešící krizi jako subjekt řešící krizi, tyto závazky se zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků dotčeného subjektu řešícího krizi, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

jsou vydány v souladu s čl. 12g odst. 2 písm. a);

výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi podle článku 21 ve vztahu k takovým závazkům nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

tyto závazky nepřekročí částku určenou odečtením:

součtu výše závazků vydaných subjektu řešícímu krizi a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi a výše kapitálových nástrojů vydaných v souladu s čl. 12g odst. 2 písm. b) od

ii)

částky požadované podle čl. 12g odst. 1.

Aniž je dotčen minimální požadavek podle čl. 12d odst. 4 nebo čl. 12e odst. 1 písm. a), výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na základě návrhu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize zajistí, že subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, splní část požadavku uvedeného v článku 12f ve výši 8 % celkových závazků včetně kapitálu prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Výbor může povolit, aby subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, splnily úroveň nižší než 8 % celkových závazků včetně kapitálu, ale vyšší, než je částka vypočtená podle vzorce (1-X1/X2) x8 % celkových závazků včetně kapitálu, prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 72b odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, kde s ohledem na možné snížení podle čl. 72b odst. 3 uvedeného nařízení:

X1 = 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013; a

X2 = součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a výše požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Pokud u subjektů řešících krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4, vede uplatnění prvního pododstavce tohoto odstavce k požadavku, který převyšuje 27 % celkového objemu rizikové expozice, sníží výbor u dotčeného subjektu řešícího krizi část požadavku uvedeného v článku 12f, která má být splněna prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, na částku rovnající se 27 % celkového objemu rizikové expozice, pokud výbor dospěl v hodnocení k závěru, že:

přístup k fondu není v plánu řešení krize uvažován jako způsob vyřešení krize daného subjektu řešícího krizi, a

neplatí-li písmeno a), požadavek uvedený v článku 12f umožňuje danému subjektu řešícímu krizi splnit požadavek uvedený v čl. 27 odst. 7.

Výbor při hodnocení uvedeném v druhém pododstavci rovněž přihlédne k riziku nepřiměřeného dopadu na model podnikání dotčeného subjektu řešícího krizi.

V případě subjektů řešících krizi, na něž se vztahuje čl. 12d odst. 5, se druhý pododstavec tohoto odstavce nepoužije.

U subjektů řešících krizi, které nejsou G-SVI ani subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, může výbor buď z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize, nebo na základě návrhu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize rozhodnout o tom, že část požadavku uvedeného v článku 12f až do výše 8 % celkových závazků včetně kapitálu subjektu nebo do výše částky vypočtené podle vzorce uvedeného v odstavci 7 tohoto článku, podle toho, co je vyšší, musí být splněna prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, jsou-li splněny tyto podmínky:

nepodřízené závazky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mají ve vnitrostátní hierarchii stanovené pro případ platební neschopnosti stejný stupeň priority jako určité závazky, které jsou vyloučeny z uplatnění pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5;

existuje riziko, že v důsledku plánovaného uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi na nepodřízené závazky, které nejsou vyloučeny z uplatnění těchto pravomocí v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5, vzniknou věřitelům pohledávek vyplývajících z těchto závazků větší ztráty, než jaké by jim vznikly při likvidaci v rámci běžného úpadkového řízení;

výše kapitálu a jiných podřízených závazků nepřekračuje hodnotu nutnou pro zajištění toho, aby věřitelům uvedeným v písmeni b) nevznikaly ztráty vyšší, než jaké by jim jinak vznikly při likvidaci v rámci běžného úpadkového řízení.

Určí-li výbor, že v rámci třídy závazků zahrnující způsobilé závazky představuje výše závazků, které jsou nebo budou s přiměřenou pravděpodobností z uplatňování pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5 vyloučeny, celkem více než 10 % dané třídy, posoudí riziko uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce.

Pro účely odstavců 4, 5 a 7 se derivátové závazky zahrnují do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají práva protistrany na započtení.

Kapitál subjektu řešícího krizi použitý ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv je způsobilý ke splnění požadavků uvedených v odstavcích 4, 5 a 7.

Odchylně od odstavce 3 tohoto článku může výbor rozhodnout, že subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení, splní požadavek uvedený v článku 12f tohoto nařízení prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, pokud v důsledku povinnosti subjektu řešícího krizi splnit požadavek kombinovaných kapitálových rezerv a požadavky uvedené v článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013, čl. 12d odst. 4 a článku 12f tohoto nařízení nepřesahuje součet tohoto kapitálu, nástrojů a závazků vyšší z těchto hodnot:

8 % celkových závazků včetně kapitálu subjektu, nebo

částku vypočtenou podle vzorce Ax2+Bx2+C, kde A, B a C odpovídají těmto částkám:

A = částka vyplývající z požadavku uvedeného v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013;

B = částka vyplývající z požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU;

C = částka vyplývající z požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Výbor může vykonávat pravomoc podle odstavce 7 tohoto článku ve vztahu k subjektům řešícím krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, a jež splňují jednu z podmínek stanovených v druhém pododstavci tohoto odstavce, až vůči 30 % z celkového počtu všech subjektů řešících krizi, které jsou G-SVI nebo subjekty, na které se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5, pro které výbor určí požadavek uvedený v článku 12f.

Výbor posoudí uvedené podmínky takto:

při předcházejícím posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky této způsobilosti a buď:

v harmonogramu požadovaném výborem nebylo po uplatnění opatření uvedených v čl. 10 odst. 11 přijato žádné nápravné opatření, nebo

ii)

zjištěnou podstatnou překážku nelze odstranit uplatněním žádného z opatření uvedených v čl. 10 odst. 11 a výkon pravomoci podle odstavce 7 tohoto článku by částečně nebo úplně vyvážil nepříznivý dopad této podstatné překážky na způsobilost k řešení krize, nebo

výbor se domnívá, že proveditelnost a důvěryhodnost upřednostňované strategie řešení krize subjektu řešícího krizi je omezená, s ohledem na velikost subjektu a jeho propojenost s jinými subjekty, na povahu, rozsah, rizika a složitost jeho činností a na jeho právní status a vlastnickou strukturu, nebo

požadavek uvedený v článku 104a směrnice 2013/36/EU odráží skutečnost, že subjekt řešící krizi, který je G-SVI nebo subjektem, na který se vztahuje čl. 12d odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení, je mezi 20 % nejrizikovějších institucí, pro které výbor určí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 tohoto nařízení.

Pro účely procentní hodnoty uvedené v prvním a druhém pododstavci zaokrouhlí výbor číslo vyplývající z příslušného výpočtu na nejbližší celé číslo.

Po konzultaci příslušných orgánů včetně ECB přijme výbor rozhodnutí podle odstavců 5 nebo 7.

Při přijímání uvedených rozhodnutí výbor rovněž zohlední:

hloubku trhu pro kapitálové nástroje a podřízené způsobilé nástroje subjektu řešícího krizi, stanovování ceny takových nástrojů, pokud existují, a dobu potřebnou k provedení operací nezbytných pro dosažení souladu s uvedeným rozhodnutím;

hodnotu nástrojů způsobilých závazků splňujících všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013 se zbytkovou splatností kratší než jeden rok k datu rozhodnutí za účelem provedení kvantitativních úprav požadavků uvedených v odstavcích 5 a 7 tohoto článku;

dostupnost a hodnotu nástrojů, které splňující všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení;

skutečnost, zda závazky, které jsou vyloučeny z uplatňování pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 27 odst. 3 nebo 5 a v běžném úpadkovém řízení řazeny na stejnou pozici jako nejvýše řazené způsobilé závazky nebo na pozici nižší, dosahují významné hodnoty ve srovnání s kapitálem a způsobilými závazky subjektu řešícího krizi. Pokud hodnota vyloučených závazků nepřesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků subjektu řešícího krizi, tato vyloučená hodnota se nepovažuje za významnou. Nad uvedenou prahovou hodnotou posoudí významnost vyloučených závazků výbor;

model podnikání, model financování a rizikový profil subjektu řešícího krizi, jakož i jeho stabilitu a schopnost přispívat k hospodářství, a

dopad nákladů spojených s případnou restrukturalizací na rekapitalizaci subjektu řešícího krizi.

Článek 12d

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 určí výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB na základě těchto kritérií:

potřeby zajistit, aby mohla být krize skupiny řešící krizi řešena použitím nástrojů k řešení krize ve vztahu k subjektu řešícímu krizi, případně včetně nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, způsobem, který dosahuje účelu řešení krize;

potřeby ve vhodných případech zajistit, aby subjekt řešící krizi a jeho dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo subjekty uvedenými v čl. 12 odst. 1 a 3, nikoliv však subjekty řešícími krizi, měly dostatečný kapitál a způsobilé závazky k tomu, aby zajistily, že pokud by na ně byl aplikován nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů nebo pravomoci k odpisu a konverzi, mohly by být ztráty absorbovány a celkový kapitálový poměr a případně pákový poměr příslušných subjektů by mohl být obnoven na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU;

potřeby zajistit, aby v případě, že by podle plánu řešení krize určité třídy způsobilých závazků mohly být z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 27 odst. 5 tohoto nařízení nebo by mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, měl subjekt řešící krizi dostatečný kapitál a jiné způsobilé závazky k absorbování ztrát a obnově svého celkového kapitálového poměru a případně pákového poměru na úroveň nezbytnou k tomu, aby subjekt nadále splňoval podmínky pro povolení a pokračoval v činnostech, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU;

velikosti, modelu podnikání, modelu financování a rizikovému profilu subjektu;

rozsahu, v jakém by selhání subjektu mělo nepříznivé důsledky pro finanční stabilitu, mimo jiné prostřednictvím šíření krize na další instituce nebo subjekty v důsledku jeho propojenosti s těmito dalšími institucemi nebo subjekty nebo se zbytkem finančního systému.

V případě, kdy plán řešení krize stanoví, že je třeba provést opatření k řešení krize nebo v souladu s příslušným scénářem uvedeným v čl. 8 odst. 6 uplatnit pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků v souladu s článkem 21, musí se požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 rovnat částce dostatečné k zajištění toho, že:

očekávané ztráty subjektu budou plně absorbovány („absorpce ztráty“);

subjekt řešící krizi a jeho dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo subjekty uvedenými v čl. 12 odst. 1 a 3, nikoliv však subjekty řešícími krizi, jsou rekapitalizovány na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU, směrnice 2014/65/EU nebo rovnocenného legislativního aktu, po náležitou dobu nepřesahující jeden rok („rekapitalizace“).

▼M4 —————

▼M4

2a.

Výbor neurčí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekty v likvidaci.

Odchylně od prvního pododstavce může výbor posoudit, zda je odůvodněné určit požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt v likvidaci na individuálním základě ve výši přesahující částku dostatečnou k absorpci ztrát v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku. Výbor ve svém posouzení zohlední zejména jakýkoli možný dopad na finanční stabilitu a na riziko rozšíření problémů do finančního systému, a to i s ohledem na kapacitu systémů pojištění vkladů k financování. Pokud výbor určí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1, subjekt v likvidaci ho splní použitím jednoho nebo více z těchto prostředků:

kapitál;

závazky, které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) a d) uvedeného nařízení;

závazky uvedené v čl. 12c odst. 2.

Ustanovení čl. 77 odst. 2 a článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013 se nepoužijí na subjekty v likvidaci, u nichž výbor neurčil požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 tohoto nařízení.

Držené kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků vydané dceřinými institucemi, které jsou subjekty v likvidaci, u nichž výbor neurčil požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1, nejsou předmětem odpočtu podle čl. 72e odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odchylně od čtvrtého pododstavce instituce nebo subjekt uvedené v článku 2, které samy nejsou subjektem řešícím krizi, ale jsou dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi nebo subjektu třetí země, který by byl subjektem řešícím krizi, kdyby byl usazen v Unii, odečtou své držené kapitálové nástroje v dceřiných institucích, které patří do téže skupiny řešící krizi a které jsou subjekty v likvidaci, pro něž výbor neurčil požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1, je-li celková výše těchto držených zdrojů nejméně rovna 7 % celkové výše jeho kapitálu a závazků, které splňují kritéria způsobilosti stanovená v čl. 12g odst. 2, vypočtené každoročně k 31. prosinci jako průměr za předchozích 12 měsíců.

▼M1

Pokud jde o subjekty řešící krizi, částka uvedená v odst. 2 prvním pododstavci činí:

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a), součet:

objemu ztrát, které mají být absorbovány při řešení krize, odpovídajícího požadavkům na subjekt řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 104a směrnice 2013/36/EU; a

ii)

rekapitalizační částky, která skupině řešící krizi vycházející z řešení krize umožňuje, aby obnovila soulad s požadavkem na celkový kapitálový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a s požadavkem článku 104a směrnice 2013/36/EU na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi po provedení upřednostňované strategie k řešení krize, a

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b), součet:

objemu ztrát, které mají být absorbovány při řešení krize, odpovídajícího požadavku na pákový poměr pro subjekt řešící krizi podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi, a

ii)

rekapitalizační částky, která skupině řešící krizi vycházející z řešení krize umožňuje, aby obnovila soulad s požadavkem na pákový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi po provedení upřednostňované strategie k řešení krize.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. a) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. a) tohoto odstavce děleno celkovým objemem rizikové expozice.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. b) je požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádřen v procentech jako hodnota vypočtená v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce děleno celkovou mírou expozic.

Při stanovování individuálního požadavku podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce zohlední výbor požadavky uvedené v čl. 27 odst. 7.

Při stanovování rekapitalizačních částek uvedených v předcházejících pododstavcích výbor:

využije nejnovější vykázané hodnoty příslušného celkového objemu rizikové expozice nebo příslušné celkové míry expozic upravené s ohledem na jakékoli změny vyplývající z opatření k řešení krize stanovených v plánu řešení krize a

Výbor má možnost zvýšit požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) o vhodnou částku nezbytnou k zajištění toho, aby si subjekt po vyřešení krize na náležitou dobu nepřesahující jeden rok mohl udržet dostatečnou důvěru trhu.

Použije-li se šestý pododstavec tohoto odstavce, rovná se částka v něm uvedená požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který se má použít po uplatnění nástrojů k řešení krize, sníženému o částku uvedenou v čl. 128 bodě 6 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

Částka uvedená v šestém pododstavci tohoto odstavce se upraví směrem dolů, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že by bylo proveditelné a důvěryhodné, aby po provedení strategie řešení krize k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejího přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 postačovala nižší částka. Uvedená částka se upraví směrem nahoru, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 je po náležitou dobu nepřesahující jeden rok nezbytná vyšší částka.

Pokud jde o subjekty řešící krizi, na které se nevztahuje článek 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a které jsou součástí skupiny řešící krizi, jejíž celková aktiva převyšují 100 miliard EUR, rovná se výše požadavku uvedeného v odstavci 3 tohoto článku přinejmenším:

13,5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) a

5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b).

Odchylně od článku 12c subjekty řešící krizi uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce splní výši požadavku uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, která se rovná 13,5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a) a 5 % při výpočtu v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b), prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých nástrojů nebo závazků uvedených v čl. 12c odst. 3 tohoto nařízení.

Na žádost vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize subjektu řešícího krizi uplatní výbor požadavky stanovené v odstavci 4 tohoto článku vůči subjektu řešícímu krizi, na který se nevztahuje článek 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a který je součástí skupiny řešící krizi s celkovými aktivy nižšími než 100 miliard EUR a který vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize vyhodnotil, že by s přiměřenou pravděpodobností mohl v případě selhání představovat systémové riziko.

Při přijímání rozhodnutí o vznesení žádosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize zohlední:

převahu vkladů a absenci dluhových nástrojů v modelu financování;

rozsah, v jakém je omezen přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky;

rozsah, v jakém subjekt řešící krizi závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění požadavku uvedeného v článku 12f.

Neexistencí žádosti vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize podle prvního pododstavce tohoto odstavce není dotčeno jakékoli rozhodnutí výboru podle čl. 12c odst. 5.

Pokud jde o subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, výše požadavku uvedená v odst. 2 prvním pododstavci činí:

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. a), součet:

objemu ztrát, které mají být absorbovány, odpovídajícího požadavkům na subjekt uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 104a směrnice 2013/36/EU a

ii)

rekapitalizační částky, která subjektu umožňuje obnovit soulad s požadavkem na celkový kapitálový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a s požadavkem uvedeným v článku 104a směrnice 2013/36/EU po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi, a

pro účely výpočtu požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, v souladu s čl. 12a odst. 2 písm. b), součet:

objemu ztrát, které mají být absorbovány, odpovídajícího požadavku na pákový poměr pro subjekt uvedenému v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a

ii)

rekapitalizační částky, která subjektu umožňuje obnovit soulad s požadavkem na pákový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi.

Při stanovování individuálního požadavku podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce zohlední výbor požadavky uvedené v čl. 27 odst. 7.

Při stanovování rekapitalizačních částek uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodu ii) výbor:

po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB upraví částku odpovídající stávajícímu požadavku uvedenému v článku 104a směrnice 2013/36/EU směrem dolů nebo nahoru, aby určil požadavek, který se má uplatnit na příslušný subjekt po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi.

Výbor má možnost zvýšit požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) tohoto odstavce o vhodnou částku nezbytnou k zajištění toho, aby si subjekt po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 na náležitou dobu nepřesahující jeden rok mohl udržet dostatečnou důvěru trhu.

Použije-li se šestý pododstavec tohoto odstavce, rovná se částka v něm uvedená požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který se má použít po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení nebo po řešení krize skupiny řešící krizi, sníženému o částku uvedenou v čl. 128 bodě 6 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

Částka uvedená v šestém pododstavci tohoto odstavce se upraví směrem dolů, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že by bylo proveditelné a důvěryhodné, aby po výkonu pravomocí uvedených v článku 21 nebo po řešení krize skupiny řešící krizi k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 postačovala nižší částka. Uvedená částka se upraví směrem nahoru, pokud výbor po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB rozhodne, že k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování zásadních hospodářských funkcí instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 12 odst. 1 i jejich přístupu k financování bez využití mimořádné veřejné finanční podpory kromě příspěvků z fondu v souladu s čl. 27 odst. 7 a čl. 76 odst. 3 je po náležitou dobu nepřesahující jeden rok nezbytná vyšší částka.

V případech, kdy výbor očekává, že určité třídy způsobilých závazků budou s přiměřenou pravděpodobností zcela nebo zčásti vyloučeny z procesu rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 27 odst. 5 nebo by mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 se splní prostřednictvím kapitálu nebo jiných způsobilých závazků dostatečných k:

pokrytí hodnoty vyloučených závazků určených podle čl. 27 odst. 5;

splnění podmínek uvedených v odstavci 2.

Každé rozhodnutí výboru uložit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle tohoto článku obsahuje zdůvodnění tohoto rozhodnutí, včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavcích 2 až 7 tohoto článku, a výbor je bez zbytečného odkladu přezkoumá s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU.

Pro účely odstavců 3 a 6 tohoto článku se kapitálové požadavky vykládají v souladu s tím, jak příslušný orgán uplatňuje přechodná ustanovení v části desáté hlavě I kapitolách 1, 2 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a v ustanoveních vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí možnosti poskytnuté příslušným orgánům uvedeným nařízením.

Článek 12e

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro subjekty řešící krizi patřící k G-SVI a unijní významné dceřiné podniky mimounijních G-SVI

Požadavek podle čl. 12a odst. 1 pro subjekt řešící krizi, který je G-SVI nebo součástí G-SVI, zahrnuje:

požadavky uvedené v článcích 92a a 494 nařízení (EU) č. 575/2013 a

jakýkoli dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky, jejž výbor určí specificky pro tento subjekt v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Požadavek podle čl. 12a odst. 1 pro unijní významný dceřiný podnik mimounijní G-SVI zahrnuje:

požadavky uvedené v článcích 92b a 494 nařízení (EU) č. 575/2013 a

jakýkoli dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky, jejž výbor určí specificky pro tento významný dceřiný podnik v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, který má splnit prostřednictvím kapitálu a závazků, jež splňují podmínky článku 12g a čl. 92b odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

Výbor uloží dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) pouze:

v případě, že požadavek uvedený v odst. 1 písm. a) nebo v odst. 2 písm. a) tohoto článku není dostatečný ke splnění podmínek stanovených v článku 12d, a

v rozsahu, který zajišťuje splnění podmínek stanovených v článku 12d.

Každé rozhodnutí výboru uložit dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) tohoto článku nebo odst. 2 písm. b) tohoto článku obsahuje zdůvodnění tohoto rozhodnutí, včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavci 3 tohoto článku, a výbor je bez zbytečného odkladu přezkoumá s cílem zohlednit jakékoli změny ve výši požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU, který se vztahuje na skupinu řešící krizi nebo unijní významný dceřiný podnik mimounijní G-SVI.

Článek 12f

Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty řešící krizi

Subjekty řešící krizi dodržují požadavky stanovené v článcích 12c až 12e na konsolidovaném základě na úrovni skupiny řešící krizi.

Výbor po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny, pokud tento orgán není výbor, a s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě určí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt řešící krizi usazený v zúčastněném členském státě na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi na základě požadavků stanovených v článcích 12c až 12e a na základě toho, zda se krize dceřiných podniků skupiny ze třetích zemí má podle plánu řešení krize řešit odděleně.

V případě skupin řešících krizi určených v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 24b písm. b) výbor v závislosti na vlastnostech mechanismu solidarity a upřednostňované strategie řešení krize rozhodne o tom, které subjekty v rámci skupiny řešící krizi mají splňovat čl. 12d odst. 3 a 4 a čl. 12e odst. 1, aby se zajistilo, že skupina řešící krizi jako celek splňuje odstavce 1 a 2 tohoto článku, a o tom, jak toho tyto subjekty mají dosáhnout v souladu s plánem řešení krize.

Článek 12g

Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi

Instituce, které jsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi nebo subjektu z třetí země, avšak nejsou samy subjektem řešícím krizi, dodržují požadavky stanovené v článku 12d na individuálním základě.

Výbor se po konzultaci s příslušnými orgány včetně ECB může rozhodnout uplatnit požadavek stanovený v tomto článku na subjekt uvedený v čl. 2 písm. b), který je dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi, avšak není sám subjektem řešícím krizi.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mateřské podniky v Unii, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, avšak jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, musí splňovat požadavky stanovené v článcích 12d a 12e na konsolidovaném základě.

▼M4

Odchylně od prvního a druhého pododstavce může výbor rozhodnout, že pro dceřiný podnik uvedený v tomto odstavci určí požadavek stanovený v článku 12d na konsolidovaném základě, pokud výbor dojde k závěru, že jsou splněny všechny následující podmínky:

dceřiný podnik splňuje jednu z těchto podmínek:

je vlastněn přímo subjektem řešícím krizi a:

—

subjektem řešícím krizi je mateřská finanční holdingová společnost v Unii nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v Unii,

—

dceřiný podnik i subjekt řešící krizi jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi,

—

subjekt řešící krizi přímo nedrží kromě dotčeného dceřiného podniku žádnou dceřinou instituci uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/59/EU ani žádný dceřiný subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) uvedené směrnice, pokud se na něj vztahuje požadavek stanovený v článku 45c nebo 45f uvedené směrnice nebo v článku 12d nebo 12g tohoto nařízení,

—

odpočty požadované podle čl. 72e odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 by na dceřiný podnik měly neúměrný dopad;

ii)

požadavek uvedený v článku 104a směrnice 2013/36/EU se na něj vztahuje pouze na konsolidovaném základě a určení požadavku stanoveného v článku 12d tohoto nařízení na konsolidovaném základě by nevedlo k nadhodnocení potřeb rekapitalizace pro účely čl. 12d odst. 1 písm. b) tohoto nařízení u podskupiny složené ze subjektů v dotčeném konsolidačním okruhu, zejména v případě, že se v témž konsolidačním okruhu vyskytuje více subjektů v likvidaci;

dodržení požadavku stanoveného v článku 12d na konsolidovaném základě jako náhrada za splnění tohoto požadavku na individuálním základě významně neohrožuje:

důvěryhodnost a proveditelnost strategie řešení krize skupiny;

ii)

schopnost dceřiného podniku splnit svůj kapitálový požadavek po výkonu pravomocí k odpisu a konverzi ani

iii)

přiměřenost interního mechanismu převodu ztrát a rekapitalizace, včetně odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků dotčeného dceřiného podniku nebo jiných subjektů ve skupině řešící krizi v souladu s článkem 21.

▼M1

V případě skupin řešících krizi určených v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 24b písm. b) platí, že úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu, které však samy nejsou subjekty řešícími krizi, ústřední subjekt, který však sám není subjektem řešícím krizi, a jakékoli subjekty řešící krizi, na něž se nevztahuje požadavek podle čl. 12f odst. 3, musí splňovat čl. 12d odst. 6 na individuálním základě.

Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt uvedený v tomto odstavci se určí na základě požadavků stanovených v článku 12d.

Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se splní prostřednictvím jedné nebo více z těchto položek:

závazků:

které jsou vydány subjektu řešícímu krizi a zakoupeny tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které koupily dané závazky od subjektu, na který se vztahuje tento článek, nebo jsou vydány stávajícímu akcionáři, který není součástí téže skupiny řešící krizi, nebo jsou tímto stávajícím akcionářem zakoupeny, a to pokud výkon pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

ii)

které splňují kritéria způsobilosti podle článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013 s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b), c), k), l) a m) a odst. 3 až 5 uvedeného nařízení;

iii)

které se v běžném úpadkovém řízení řadí pod závazky, které nesplňují podmínku uvedenou v bodě i) a nejsou způsobilé pro kapitálové požadavky;

iv)

které podléhají pravomocím k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 způsobem, který je v souladu se strategií řešení krize dané skupiny řešící krizi, zejména tím, že nemají vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

jejichž nabytí není přímo ani nepřímo financováno subjektem, na který se vztahuje tento článek;

vi)

u kterých ustanovení, jimiž se řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by závazky byly subjektem, na který se vztahuje tento článek, předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny či případně zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace daného subjektu, a tento subjekt nic takového ani jinak neuvádí;

vii)

u kterých ustanovení, jimiž se řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace subjektu, na který se vztahuje tento článek;

viii)

pro něž se výše splatných úroků nebo případně dividend nemění na základě úvěrového hodnocení subjektu, na který se vztahuje tento článek, nebo jeho mateřského podniku;

kapitálu:

kmenového kapitálu tier 1 a

ii)

jiných kapitálových položek, které:

—

jsou vydány subjektům, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, nebo jsou takovými subjekty zakoupeny, nebo

—

jsou vydány subjektům, které nejsou součástí téže skupiny řešící krizi, nebo jsou takovými subjekty zakoupeny, a to za podmínky, že výkon pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem.

▼M4

2a.

Pokud subjekt uvedený v odstavci 1 splňuje požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 na konsolidovaném základě, zahrnuje výše kapitálu a způsobilých závazků tohoto subjektu následující závazky vydané v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku dceřiným podnikem usazeným v Unii, který je zahrnut do konsolidace tohoto subjektu:

závazky vydané subjektu řešícímu krizi a zakoupené tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které nejsou zahrnuty do konsolidace subjektu, který splňuje požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 na konsolidovaném základě;

závazky vydané stávajícímu akcionáři, který není součástí téže skupiny řešící krizi.

2b.

Závazky uvedené v odstavci 2a písm. a) a b) tohoto článku nesmějí přesáhnout částku vypočtenou tak, že se od výše požadavku uvedeného v čl. 12 odst. 1 vztahujícího se na dceřiný podnik zahrnutý do konsolidace odečte součet všech následujících položek:

výše závazků vydaných subjektu, který splňuje požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 na konsolidovaném základě, a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které jsou zahrnuty do konsolidace tohoto subjektu;

výše kapitálu, který je vydán v souladu s odst. 2 písm. b) tohoto článku.

▼M1

Výbor může povolit, aby byl požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 zcela nebo zčásti splněn prostřednictvím záruky poskytnuté subjektem řešícím krizi, která splňuje následující podmínky:

dceřiný podnik i subjekt řešící krizi jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

subjekt řešící krizi splňuje požadavek uvedený v článku 12f;

výše poskytnuté záruky odpovídá alespoň výši požadavku, který nahrazuje;

záruka se uplatní v okamžiku, kdy dceřiný podnik není schopen hradit své splatné dluhy nebo jiné závazky, nebo bylo v souvislosti s dceřiným podnikem učiněno zjištění v souladu s čl. 21 odst. 3, podle toho, která událost nastane dříve;

záruka je zajištěna prostřednictvím dohody o finančním zajištění ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ( 6 ) alespoň na 50 % její částky;

zajištění záruky plní požadavky článku 197 nařízení (EU) č. 575/2013, což je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečné k pokrytí částky zajištěné podle písmene e);

zajištění záruky je nezatížené, a zejména se nepoužívá k zajištění žádné jiné záruky;

zajištění má skutečnou splatnost, která splňuje stejnou podmínku splatnosti, jaká je uvedena v čl. 72c odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a

neexistují žádné právní, regulatorní ani praktické překážky, jež by bránily převodu zajištění ze subjektu řešícího krizi na příslušný dceřiný podnik, včetně situací, kdy je vůči subjektu řešícímu krizi přijato opatření k řešení krize.

Pro účely prvního pododstavce písm. i) poskytne subjekt řešící krizi na žádost výboru nezávislé, písemné a odůvodněné právní stanovisko, nebo jinak uspokojivě prokáže, že převodu zajištění ze subjektu řešícího krizi na příslušný dceřiný podnik nebrání žádné právní, regulatorní ani praktické překážky.

Článek 12h

Upuštění od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi

Výbor může upustit od uplatňování článku 12g na dceřiný podnik subjektu řešícího krizi usazený v zúčastněném členském státě, pokud:

dceřiný podnik i subjekt řešící krizi jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

subjekt řešící krizi splňuje požadavek uvedený v článku 12f;

žádná stávající ani předpokládaná věcná, praktická nebo právní překážka nebrání okamžitému převodu kapitálu nebo vyplacení závazků subjektem řešícím krizi dceřinému podniku, pro který platí skutečnosti uvedené v čl. 21 odst. 3, zejména pokud je vůči subjektu řešícímu krizi přijato opatření k řešení krize.

Výbor může upustit od uplatňování článku 12g na dceřiný podnik subjektu řešícího krizi usazený v zúčastněném členském státě, pokud:

dceřiný podnik a jeho mateřský podnik jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

mateřský podnik plní na konsolidovaném základě v daném zúčastněném členském státě požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1;

žádná stávající ani předpokládaná věcná, praktická nebo právní překážka nebrání okamžitému převodu kapitálu nebo vyplacení závazků mateřským podnikem dceřinému podniku, pro který platí skutečnosti uvedené v čl. 21 odst. 3, zejména pokud je vůči mateřskému podniku přijato opatření k řešení krize.

Článek 12i

Upuštění od uplatňování na ústřední subjekt a na úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu

Výbor může zcela nebo zčásti upustit od uplatňování článku 12g na ústřední subjekt nebo na úvěrovou instituci trvale přidruženou k ústřednímu subjektu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

úvěrové instituce a ústřední subjekt podléhají dohledu téhož příslušného orgánu, jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;

závazky ústředního subjektu a jeho trvale přidružených úvěrových institucí jsou společné a nerozdílné nebo za závazky trvale přidružených úvěrových institucí plně ručí ústřední subjekt;

minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky a solventnost a likvidita ústředního subjektu a všech trvale přidružených úvěrových institucí jsou sledovány jako celek na základě konsolidovaných účetních závěrek těchto institucí;

v případě upuštění od uplatňování na úvěrovou instituci trvale přidruženou k ústřednímu subjektu jsou vedoucí orgány ústředního subjektu oprávněny vydávat instrukce vedoucím orgánům trvale přidružených institucí;

příslušná skupina řešící krizi splňuje požadavek podle čl. 12f odst. 3 a

žádná stávající ani předpokládaná věcná, praktická nebo právní překážka nebrání okamžitému převodu kapitálu nebo vyplacení závazků mezi ústředním subjektem a trvale přidruženými úvěrovými institucemi v případě řešení krize.

Článek 12j

Porušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

Veškeré případy porušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky uvedeného v článku 12f nebo 12g jsou řešeny na základě alespoň jedné z následujících pravomocí a opatření:

pravomocí řešit nebo odstraňovat překážky způsobilosti k řešení krize v souladu s článkem 10;

pravomocí uvedených v článku 10a;

opatření uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU;

opatření včasného zásahu v souladu s článkem 13;

správních sankcí a jiných správních opatření v souladu s články 110 a 111 směrnice 2014/59/EU.

Výbor nebo ECB mohou rovněž provést posouzení, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, a to v souladu s článkem 18.

Výbor, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zúčastněných členských států se při výkonu svých příslušných pravomocí uvedených v odstavci 1 vzájemně konzultují.

Článek 12k

Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize

Odchylně od čl. 12a odst. 1 výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize stanoví vhodná přechodná období pro to, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 splnily požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7. Lhůta, v níž mají subjekty splnit požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, je 1. leden 2024.

Výbor určí pro požadavky podle článků 12f nebo 12g nebo případně pro požadavky vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 průběžné cílové úrovně, které musí subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 splnit ke dni 1. ledna 2022. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.

Výbor může stanovit přechodné období končící po 1. lednu 2024, je-li to řádně odůvodněné a vhodné na základě kritérií uvedených v odstavci 7, přičemž zohlední:

vývoj finanční situace subjektu;

vyhlídky, že subjekt bude v přiměřené lhůtě schopen zajistit soulad s požadavky uvedenými v článcích 12f nebo 12g nebo požadavkem vyplývajícím z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, a

skutečnost, zda je subjekt schopen nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v článcích 72b a 72c nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 12c nebo čl. 12g odst. 2 tohoto nařízení, a pokud ne, zda je tato neschopnost individuální povahy nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu.

Lhůta, v níž mají subjekty řešící krizi splnit minimální úroveň požadavků uvedených v čl. 12d odst. 4 a 5, je 1. leden 2022.

Minimální úrovně požadavků uvedených v čl. 12d odst. 4 a 5 se nepoužijí po dobu dvou let ode dne:

kdy výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize uplatnil nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů; nebo

kdy subjekt řešící krizi zavedl alternativní opatření soukromého sektoru uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. b), jehož prostřednictvím byly kapitálové nástroje a jiné závazky odepsány nebo konvertovány na nástroje kmenového kapitálu tier 1, nebo kdy byly vy vztahu k tomuto subjektu řešícímu krizi uplatněny pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21, za účelem rekapitalizace subjektu řešícího krizi bez použití nástrojů k řešení krize.

Požadavky uvedené v čl. 12c odst. 4 a 7, případně i v čl. 12d odst. 4 a 5, se nepoužijí po dobu tří let ode dne, kdy subjekt řešící krizi nebo skupina, jejíž je subjekt řešící krizi součástí, byly určeny jako G-SVI nebo od kterého se subjekt řešící krizi nachází v situaci uvedené v čl. 12d odst. 4 nebo 5.

Odchylně od čl. 12a odst. 1 stanoví výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize vhodné přechodné období pro splnění požadavků podle článku 12f nebo 12g nebo případně požadavku vyplývajícího z uplatnění čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 pro subjekty, na které byly použity nástroje k řešení krize nebo pravomoci k odpisu nebo konverzi uvedené v článku 21.

Pro účely odstavců 1 až 5 sdělí výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný pro řešení krize danému subjektu plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky pro každé 12měsíční období v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování jeho schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace. Na konci přechodného období se minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky rovná částce určené podle čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7, čl. 12d odst. 4 nebo 5, článku 12f nebo článku 12g.

Při stanovování přechodných období výbor zohlední:

převahu vkladů a absenci dluhových nástrojů v modelu financování;

přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky;

rozsah, v jakém subjekt řešící krizi závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění požadavku uvedeného v článku 12f.

S výhradou odstavce 1 může výbor kdykoli následně přezkoumat buď přechodné období, nebo jakýkoli plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky sdělený podle odstavce 6.

▼B

KAPITOLA 2

Včasný zásah

Článek 13

Včasný zásah

ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány informují výbor o každém opatření, jehož přijetí požadují od instituce nebo skupiny nebo které samy přijmou podle článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013, podle čl. 27 odst. 1, článku 28 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo podle článku 104 směrnice 2013/36/EU.

Výbor oznámí Komisi veškeré informace, které obdržel podle prvního pododstavce.

Aniž jsou dotčeny pravomoci ECB a vnitrostátních příslušných orgánů v souladu s jinými právními předpisy Unie, může výbor ode dne obdržení informací uvedených v odstavci 1 připravovat řešení krize dotčené instituce nebo skupiny.

Pro účely prvního pododstavce ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán ve spolupráci s výborem pečlivě sleduje podmínky instituce nebo mateřského podniku a dodržování všech opatření včasného zásahu, která měly instituce nebo mateřský podnik přijmout.

ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán poskytnou výboru veškeré nezbytné informace nezbytné k aktualizaci plánu řešení krize a k přípravě možného řešení krize instituce a ocenění aktiv a závazků instituce v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15.

Výbor má pravomoc požadovat, aby instituce nebo mateřský podnik kontaktovaly potenciální kupující za účelem přípravy řešení krize instituce, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 39 odst. 2 směrnice 2014/59/EU a v souladu s požadavky profesního tajemství podle článku 88 tohoto nařízení.

Výbor má rovněž pravomoc požadovat od relevantního vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize, aby vypracoval předběžný program řešení krize dotčené instituce nebo skupiny.

Výbor informuje ECB, relevantní vnitrostátní příslušné orgány a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize o veškerých opatřeních, jež přijal podle tohoto odstavce.

Pokud ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány hodlají uložit instituci nebo skupině dodatečné opatření podle článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013, podle čl. 27 odst. 1, článku 28 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo podle článku 104 směrnice 2013/36/EU dříve, než subjekt nebo skupina dosáhne plného souladu s prvním opatřením oznámeným výboru, musí před uložením takového dodatečného opatření dotčené instituci nebo skupině informovat výbor.

ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán, výbor a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby dodatečné opatření uvedené v odstavci 4 a jakékoli opatření výboru zaměřené na přípravu řešení krize podle odstavce 2 byly navzájem v souladu.

KAPITOLA 3

Řešení krize

Článek 14

Účel řešení krize

Při jednání v rámci postupu řešení krize uvedeného v článku 18 výbor, Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize v rámci svých pravomocí zohledňují účel řešení krize a volí nástroje a pravomoci k řešení krize, jimiž lze z jejich pohledu nejlépe dosáhnout jednotlivých účelů řešení krize relevantních pro okolnosti daného případu.

Účely řešení krize uvedené v odstavci 1 jsou:

zajistit kontinuitu zásadních funkcí;

zabránit významným nepříznivým dopadům na finanční stabilitu, zejména zabráněním šíření krize, mimo jiné v rámci tržní infrastruktury, a udržením tržní disciplíny;

chránit veřejné finanční prostředky tím, že se minimalizuje spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu;

chránit vkladatele, na něž se vztahuje směrnice 2014/49/EU, a investory, na něž se vztahuje směrnice 97/9/ES;

chránit finanční prostředky a aktiva klientů.

Při dosahování účelů uvedených v prvním pododstavci se výbor, Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize snaží minimalizovat náklady na řešení krize a zabránit snižování hodnoty, jež není nezbytné pro dosažení účelu řešení krize.

S výhradou odlišných ustanovení tohoto nařízení mají jednotlivé účely řešení krize stejnou důležitost a musí být vhodně vyváženy s ohledem na povahu a okolnosti každého případu.

Článek 15

Obecné zásady řešení krize

Při jednání v rámci postupu řešení krize uvedeného v článku 18 přijmou výbor, Rada, Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize veškerá vhodná opatření s cílem zajistit, aby byla opatření k řešení krize přijímána v souladu s těmito zásadami:

nejprve nesou ztráty akcionáři instituce v režimu řešení krize;

po akcionářích nesou ztráty věřitelé instituce v režimu řešení krize v souladu s pořadím priority jejich pohledávek podle článku 17, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak;

vedoucí orgán a vrcholné vedení instituce v režimu řešení krize jsou vyměněny, s výjimkou těch případů, kdy je úplné nebo částečné zachování vedoucího orgánu a vrcholného vedení s ohledem na okolnosti považováno za nezbytné pro dosažení účelu řešení krize;

vedoucí orgán a vrcholné vedení instituce v režimu řešení krize poskytne veškerou nezbytnou pomoc pro dosažení účelu řešení krize;

fyzické a právnické osoby nesou v souladu s vnitrostátním právem podle občanského nebo trestního práva svou odpovědnost za selhání instituce v režimu řešení krize;

pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, věřitelům stejné třídy se dostane rovného zacházení;

žádnému věřiteli nevzniknou větší ztráty, než jaké by mu vznikly, pokud by subjekt uvedený v článku 2 byl likvidován v běžném úpadkovém řízení, v souladu se zárukami stanovenými v článku 29;

pojištěné vklady jsou plně chráněny a

opatření k řešení krize jsou přijímána v souladu se zárukami stanovenými v tomto nařízení.

Pokud je instituce subjektem skupiny a aniž je dotčen článek 14, výbor, Rada a Komise při rozhodování o použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí k řešení krize jednají způsobem, jenž minimalizuje dopad na jiné subjekty skupiny a na skupinu jako celek a minimalizuje nepříznivý dopad na finanční stabilitu v Unii a jejích členských státech, zejména v zemích, kde skupina působí.

Použije-li se vůči subjektu uvedenému v článku 2 tohoto nařízení nástroj převodu činnosti, nástroj překlenovací instituce nebo nástroj oddělení aktiv, má se za to, že pro účely čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES ( 7 ) je daný subjekt předmětem konkurzního řízení nebo obdobného úpadkového řízení.

Při rozhodování o použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí k řešení krize vyzve výbor vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, aby informovaly zástupce zaměstnanců a konzultovaly s nimi, je-li to vhodné.

Tím nejsou dotčena ustanovení o zastoupení zaměstnanců ve vedoucích orgánech podle vnitrostátního práva či praxe.

Článek 16

Řešení krize finančních institucí a mateřských podniků

Výbor rozhodne o opatření k řešení krize ve vztahu k finanční instituci, která je usazena v zúčastněném členském státě, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 ve vztahu k finanční instituci i ve vztahu k mateřskému podniku, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě.

▼M1

Výbor přijme opatření k řešení krize ve vztahu k mateřskému podniku uvedenému v čl. 2 písm. b), pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1.

Bez ohledu na skutečnost, že mateřský podnik nesplňuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1, může výbor rozhodnout o opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku, pokud je subjektem řešícím krizi a pokud jeden nebo více jeho dceřiných podniků, které jsou institucemi, avšak samy nejsou subjekty řešícími krizi, splňují podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 a jejich aktiva a závazky jsou takové, že jejich selhání ohrožuje instituci nebo skupinu jako celek, a opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku je nezbytné buď pro řešení krize těchto dceřiných podniků, které jsou institucemi, nebo pro řešení krize příslušné skupiny řešící krizi jako celku.

▼B

Článek 17

Pořadí priority pohledávek

Při použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů na subjekt uvedený v článku 2 tohoto nařízení, a aniž jsou dotčeny závazky vyloučené z použití tohoto nástroje podle čl. 27 odst. 3 tohoto nařízení, rozhodnou výbor, Komise nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize o výkonu pravomocí k odpisu a konverzi včetně případného uplatnění čl. 27 odst. 5 tohoto nařízení a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vykonávají tyto pravomoci v souladu s články 47 a 48 směrnice 2014/59/EU v opačném pořadí priority pohledávek stanoveném jejich vnitrostátním právem, včetně ustanovení, kterými se provádí článek 108 uvedené směrnice.

Zúčastněné členské státy oznámí Komisi a výboru pořadí pohledávek vůči subjektům uvedeným v článku 2 ve vnitrostátním úpadkovém řízení k 1. červenci každého roku nebo neprodleně, dojde-li ke změně pořadí.

V případě použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů ručí příslušný systém pojištění vkladů za podmínek uvedených v článku 79.

Článek 18

Postup řešení krize

Výbor přijme program řešení krize podle odstavce 6 tohoto článku ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, pouze za předpokladu, že na svém výkonném zasedání po obdržení sdělení podle čtvrtého pododstavce nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že jsou splněny tyto podmínky:

subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné;

▼M1

s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání subjektu v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, nebo orgánů dohledu, včetně opatření včasného zásahu nebo odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle čl. 21 odst. 1, přijatá ve vztahu k subjektu;

▼B

opatření k řešení krize je nezbytné ve veřejném zájmu podle odstavce 5 tohoto článku.

Splnění podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto článku posoudí ECB po konzultaci s výborem. Výbor může na svém výkonném zasedání provést toto posouzení pouze v případě, že o svém záměru předem informoval ECB a že ECB do tří kalendářních dnů od obdržení této informace neprovedla posouzení sama. ECB poskytne výboru bezodkladně všechny příslušné informace, které výbor požaduje s cílem provést dané posouzení.

Pokud ECB dospěje k závěru, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) je ve vztahu k subjektu nebo skupině uvedeným v prvním pododstavci splněna, bezodkladně tento závěr sdělí Komisi a výboru.

Splnění podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. b) posoudí výbor na svém výkonném zasedání nebo případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, a to v úzké spolupráci s ECB. ECB může rovněž informovat výbor nebo dotčené vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, že se domnívá, že je podmínka stanovená v uvedeném písmeni splněna.

▼M1

1a.

Výbor může přijmout program řešení krize podle odstavce 1 ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pokud tato skupina řešící krizi jako celek splňuje podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci.

▼B

Aniž jsou dotčeny případy, kdy se ECB rozhodne vykonávat úkoly v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1024/2013 přímo, pokud výbor obdrží sdělení podle odstavce 1 tohoto článku nebo má v úmyslu provést posouzení podle odstavce 1 tohoto článku z vlastního podnětu ve vztahu k subjektu nebo skupině uvedeným v čl. 7 odst. 3, uvědomí o tom bezodkladně ECB.

Předchozí přijetí opatření podle článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013, podle čl. 27 odst. 1, článku 28 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo podle článku 104 směrnice 2013/36/EU není podmínkou pro přijetí opatření k řešení krize.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se má za to, že je subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

subjekt porušuje požadavky pro pokračující povolení způsobem, který by odůvodnil odebrání povolení ze strany ECB, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že instituce v blízké budoucnosti požadavky takto poruší, mimo jiné z toho důvodu, že jí vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které vyčerpají veškerý její kapitál nebo jeho významnou část;

aktiva subjektu jsou nižší než jeho závazky, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že tomu tak v blízké budoucnosti bude;

subjekt není schopen splácet své splatné dluhy nebo jiné závazky, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že tomu tak v blízké budoucnosti bude;

je vyžadována mimořádná veřejná finanční podpora, s výjimkou případů, kdy v zájmu nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu a zachování finanční stability má tato mimořádná veřejná finanční podpora jednu z těchto podob:

státní záruka za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami v souladu s podmínkami centrálních bank;

ii)

státní záruka za nově vydané závazky; nebo

iii)

kapitálová injekce nebo nákup kapitálových nástrojů při cenách a za podmínek, jež neposkytují subjektu výhodu, jestliže v okamžiku poskytnutí veřejné podpory nejsou splněny podmínky uvedené v písm. a), b) nebo c) tohoto pododstavce ani nenastaly okolnosti uvedené v čl. 21 odst. 1.

V každém z případů uvedených v prvním pododstavci písm. d) bodech i), ii) a iii) musí být záruky nebo rovnocenná opatření v nich uvedené omezeny na solventní subjekty a podléhají konečnému schválení podle rámce Unie pro státní podporu. Tato opatření musí být svou povahou preventivní a dočasná, musí být přiměřená z hlediska nápravy důsledků závažného narušení a nesmějí být použita k vyrovnání ztrát, jež subjekt utrpěl nebo pravděpodobně utrpí v blízké budoucnosti.

Podpůrná opatření uvedená v prvním pododstavci písm. d) bodě iii) musí být omezena na injekce nezbytné k řešení nedostatku kapitálu zjištěného při vnitrostátních či unijních zátěžových testech nebo testech v rámci jednotného mechanismu dohledu, při přezkumech kvality nebo podobných výkonech, které provádí ECB, EBA nebo vnitrostátní orgány a případně potvrzuje příslušný orgán.

Pokud Komise předloží legislativní návrh podle čl. 32 odst. 4 směrnice 2014/59/EU, předloží stejným způsobem případně legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku se opatření k řešení krize považují za opatření ve veřejném zájmu, pokud jsou nezbytná pro dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize stanovených v článku 12, jsou ve vztahu k uvedeným účelům přiměřená a likvidací subjektu v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů řešení krize ve stejné míře dosaženo nebylo.

Pokud jsou podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku splněny, výbor přijme program řešení krize. Program řešení krize:

zavede v subjektu režim řešení krize;

stanoví použití nástrojů k řešení krize na instituci v režimu řešení krize uvedených v čl. 22 odst. 2, zejména jakékoli vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 27 odst. 5 a 14;

stanoví použití fondu na podporu opatření k řešení krize v souladu s článkem 76 a v souladu s rozhodnutím Komise přijatým podle článku 19.

Neprodleně po přijetí programu řešení krize jej výbor předá Komisi.

Komise do 24 hodin od předání programu řešení krize výborem tento program buď potvrdí, nebo proti němu vznese námitku s ohledem na diskreční aspekty programu řešení krize v případech, které nejsou zahrnuty v třetím pododstavci tohoto odstavce.

Do 12 hodin od předání programu řešení krize výborem může Komise navrhnout Radě, aby:

proti tomuto programu řešení krize vznesla námitku z důvodu toho, že program řešení krize přijatý výborem nesplňuje kritérium veřejného zájmu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c);

schválila podstatnou změnu výše prostředků z fondu stanovenou výborem v programu řešení krize, nebo proti ní vznesla námitku.

Pro účely třetího pododstavce tohoto článku rozhoduje Rada prostou většinou.

Program řešení krize může vstoupit v platnost pouze tehdy, nevznesla-li Rada nebo Komise do 24 hodin od jeho předání výborem námitku.

Rada nebo Komise, podle okolností, uvede důvody pro uplatnění pravomoci vznést námitku.

Pokud do 24 hodin od předání programu řešení krize výborem Rada schválí návrh Komise na změnu tohoto programu z důvodu uvedeného v třetím pododstavci písm. b) nebo Komise vznese námitku v souladu s druhým pododstavcem, výbor do osmi hodin program v souladu s uvedenými důvody upraví.

Pokud program řešení krize přijatý výborem stanoví vyloučení určitých závazků za výjimečných okolností uvedených v čl. 27 odst. 5 a pokud jejich vyloučení vyžaduje příspěvek z fondu nebo alternativního zdroje financování, aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, může Komise navržené vyloučení zakázat nebo požadovat jeho změnu s uvedením odpovídajících důvodů vycházejících z porušení požadavků stanovených v článku 27 tohoto nařízení a v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí na základě čl. 44 odst. 11 směrnice 2014/59/EU.

Pokud Rada vznese proti zavedení režimu řešení krize v instituci námitku z důvodu toho, že není splněno kritérium veřejného zájmu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c), provede se řádná likvidace daného subjektu v souladu s platným vnitrostátním právem.

Výbor zajistí, aby relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize nezbytná k provedení programu řešení krize. Program řešení krize je určen relevantním vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize a obsahuje pokyny pro tyto orgány, které přijmou veškerá nezbytná opatření k jeho provedení v souladu s článkem 29 na základě výkonu pravomocí k řešení krize. V případě státní podpory nebo podpory z fondu jedná výbor v souladu s rozhodnutím o této podpoře, které přijala Komise.

10.

Komise má pravomoc obdržet od výboru veškeré informace, které považuje za důležité pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Výbor má pravomoc v souladu s kapitolou 5 této hlavy obdržet od jakékoli osoby veškeré informace nezbytné pro přípravu opatření k řešení krize, včetně aktualizovaných a doplňkových informací obsažených v plánech řešení krize, a rozhodnutí o něm.

Článek 19

Státní podpora a podpora z fondu

Pokud opatření k řešení krize zahrnují poskytnutí státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo podporu z fondu podle odstavce 3 tohoto článku, nesmí být program řešení krize podle čl. 18 odst. 6 tohoto nařízení přijat, dokud Komise nepřijme kladné nebo podmíněné rozhodnutí ohledně slučitelnosti využití takové podpory s vnitřním trhem.

Při plnění úkolů, které jim svěřuje článek 18 tohoto nařízení, jednají orgány Unie v souladu se zásadami stanovenými v čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU a vhodným způsobem zveřejňují veškeré relevantní informace o své vnitřní organizaci v tomto ohledu.

Pokud výbor po obdržení sdělení podle čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že by opatření k řešení krize mohla představovat státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, vyzve dotčený zúčastněný členský stát nebo dotčené zúčastněné členské státy, aby neprodleně oznámily zamýšlená opatření Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. O veškerých případech, kdy vyzývá jeden nebo více členských států k podání informací podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, výbor vyrozumí Komisi.

Pokud opatření k řešení krize, které navrhuje výbor, zahrnuje použití fondu, výbor oznámí jeho navrhované použití Komisi. Oznámení výboru obsahuje veškeré informace nutné k tomu, aby Komise mohla provést posouzení podle tohoto odstavce.

Oznámením podle tohoto odstavce se zahajuje předběžné šetření vedené Komisí, v jehož průběhu si Komise může od výboru vyžádat další informace. Komise posoudí, zda by použití fondu vedlo k narušení nebo k hrozbě narušení hospodářské soutěže tím, že by natolik zvýhodňovalo příjemce nebo jakékoli jiné podniky, že pokud by to ovlivňovalo obchod mezi členskými státy, nebylo by to slučitelné s vnitřním trhem. Komise u používání fondu uplatňuje kritéria stanovená pro uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory, jak jsou zakotvena v článku 107 Smlouvy o fungování EU. Výbor poskytne Komisi informace, které Komise považuje k danému posouzení za nezbytné.

Má-li Komise závažné pochybnosti, pokud jde o slučitelnost navrženého použití fondu s vnitřním trhem, nebo neposkytne-li výbor na žádost Komise podle druhého pododstavce nezbytné informace, zahájí Komise hloubkové šetření a oznámí tuto skutečnost výboru. Rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie. Výbor, členský stát nebo jakákoli osoba, podnik nebo sdružení, jehož zájmy by mohly být ovlivněny použitím fondu, může ve lhůtě, která může být stanovena v uvedeném oznámení, zaslat Komisi své připomínky. Výbor se může ve lhůtě stanovené Komisí vyjádřit k připomínkám členských států a zainteresovaných třetích stran. Na konci období šetření Komise posoudí, zda by bylo použití fondu slučitelné s vnitřním trhem.

Při posuzování a šetření podle tohoto odstavce se Komise řídí všemi příslušnými nařízeními přijatými podle článku 109 Smlouvy o fungování EU i příslušnými sděleními, pokyny a opatřeními, která Komise přijala v rámci uplatňování ustanovení Smluv týkajících se státní podpory a která jsou platná v době, kdy má být posouzení provedeno. Tato opatření se použijí, jako by odkazy na členské státy odpovědné za oznámení podpory byly odkazy na výbor, se všemi dalšími nezbytnými úpravami.

Komise přijme rozhodnutí o tom, zda je použití fondu slučitelné s vnitřním trhem; toto rozhodnutí je určeno výboru a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize z dotčeného členského státu nebo členských států. Uvedené rozhodnutí může obsahovat podmínky, závazky nebo přísliby ve vztahu k příjemci.

Rozhodnutí může rovněž výboru, vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize v dotčeném zúčastněném členském státě nebo zúčastněných členských státech nebo příjemci uložit povinnosti, aby bylo možné sledovat jeho dodržování. Tyto povinnosti mohou zahrnovat požadavek na jmenování svěřenského správce nebo jiné nezávislé osoby, která má být při sledování nápomocna. Svěřenský správce nebo jiná nezávislá osoba může plnit funkce stanovené v rozhodnutí Komise.

Veškerá rozhodnutí podle tohoto odstavce se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise může vydat záporné rozhodnutí určené výboru, pokud zjistí, že by navržené použití fondu nebylo slučitelné s vnitřním trhem a nelze je uskutečnit způsobem, který navrhuje výbor. Po obdržení tohoto rozhodnutí výbor program řešení krize přehodnotí a vypracuje jeho revidovanou verzi.

Má-li Komise závažné pochybnosti o tom, zda je její rozhodnutí podle odstavce 3 plněno, provede nezbytné šetření. Komise může za tímto účelem vykonávat pravomoci, které má podle nařízení a jiných opatření uvedených v odst. 3 čtvrtém pododstavci, jimiž se řídí.

Pokud se Komise na základě šetření a poté, co příslušné strany požádá o sdělení připomínek, domnívá, že rozhodnutí podle odstavce 3 není plněno, vydá rozhodnutí, v němž vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize v dotčeném zúčastněném členském státě uloží, aby neoprávněně vyplacené částky ve lhůtě stanovené Komisí získal zpět. Podpora z fondu, která má být podle uvedeného rozhodnutí získána zpět, musí zahrnovat úrok při příslušné sazbě stanovené Komisí a vyplácí se výboru.

Výbor převede veškeré částky, které získal podle prvního pododstavce, do fondu a přihlíží k nim při stanovování příspěvků v souladu s články 70 a 71.

Postup zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce respektuje právo příjemců na řádnou správu a právo na přístup k dokumentům podle článků 41 a 42 Listiny.

Aniž jsou dotčeny oznamovací povinnosti, které může Komise stanovit ve svém rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku, předkládá výbor Komisi každoroční zprávy s posouzením toho, zda je používání fondu v souladu s rozhodnutím podle uvedeného odstavce, k jejichž vypracování výbor využívá své pravomoci podle článku 34.

O veškerých případech podezření na neoprávněné použití fondu, které není v souladu s rozhodnutím podle odstavce 3 tohoto článku, má právo Komisi informovat kterýkoli členský stát, osoba, podnik nebo sdružení, jehož zájmy mohou být použitím fondu ovlivněny, a zejména subjekty uvedené v článku 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 93, kterými stanoví podrobná pravidla postupu týkajícího se:

výpočtu úrokové sazby, která se uplatní v případě rozhodnutí o zpětném získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s odstavcem 5 tohoto článku;

zaručení práva na řádnou správu a práva na přístup k dokumentům uvedených v odstavci 5 tohoto článku.

Domnívá-li se Komise v návaznosti na doporučení výboru nebo z vlastního podnětu, že použití nástrojů a opatření k řešení krize neodpovídá kritériím, na jejichž základě bylo přijato její původní rozhodnutí podle odstavce 3, může takové rozhodnutí přezkoumat a vhodným způsobem je upravit.

10.

Odchylně od odstavce 3 může Rada na žádost členského státu jednomyslně rozhodnout, že použití fondu je slučitelné s vnitřním trhem, odůvodňují-li takové rozhodnutí mimořádné okolnosti. Nevyjádří-li se však Rada do sedmi dnů od podání této žádosti, rozhodne věc Komise.

11.

Zúčastněné členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize měly pravomoci nezbytné k zajištění plnění podmínek stanovených v rozhodnutí Komise podle odstavce 3 a ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s rozhodnutím Komise podle odstavce 5.

Článek 20

Oceňování pro účely řešení krize

Před přijetím rozhodnutí o opatření k řešení krize nebo o výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 ◄ výbor zajistí, aby osoba nezávislá na jakémkoli veřejném orgánu, včetně výboru a vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize, a na dotčeném subjektu provedla poctivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2.

S výhradou odstavce 15, pokud jsou splněny veškeré požadavky stanovené v odstavcích 1 a 4 až 9, považuje se toto ocenění za konečné.

Pokud nezávislé ocenění podle odstavce 1 tohoto článku není možné, může výbor provést prozatímní ocenění aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2 v souladu s odstavcem 10 tohoto článku.

Cílem ocenění je posoudit hodnotu aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2, jenž splňuje podmínky zahájení řešení krize podle článků 16 a 18.

Účelem ocenění je:

poskytnout informace ke zjištění, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize nebo podmínky pro odpis nebo konverzi ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 ◄ ;

jsou-li podmínky zahájení řešení krize splněny, poskytnout informace k rozhodnutí o vhodném opatření k řešení krize, které má být ve vztahu k subjektu uvedenému v článku 2 přijato;

▼M1

je-li vykonána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s čl. 21 odst. 7, poskytnout informace k rozhodnutí o rozsahu zrušení nebo naředění nástrojů účasti a rozsahu odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků;

je-li použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. poskytnout informace k rozhodnutí o rozsahu odpisu nebo konverze závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů;

▼B

je-li použit nástroj překlenovací instituce nebo nástroj oddělení aktiv, poskytnout informace k rozhodnutí o aktivech, právech, závazcích nebo nástrojích účasti, které mají být převedeny, a rozhodnutí o hodnotě jakéhokoli protiplnění, které má být vyplaceno instituci v režimu řešení krize nebo případně vlastníkům nástrojů účasti;

je-li použit nástroj převodu činnosti, poskytnout informace k rozhodnutí o aktivech, právech, závazcích nebo nástrojích účasti, které mají být převedeny, a tomu, aby výbor porozuměl, co představuje obchodní podmínky pro účely čl. 24 odst. 2 písm. b);

ve všech případech zajistit, aby v okamžiku použití nástrojů k řešení krize nebo výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 ◄ byly plně uznány veškeré ztráty spojené s aktivy subjektu uvedeného v článku 2.

Aniž je případně dotčen rámec Unie pro státní podporu, musí ocenění vycházet z obezřetných předpokladů, včetně poměrů neplnění a závažnosti ztrát. Ocenění nesmí předpokládat žádné potenciální budoucí poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory, nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou ani jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou subjektu uvedenému v článku 2 za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby, počínaje okamžikem, kdy je přijato opatření k řešení krize nebo je vykonána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 ◄ . Ocenění dále zohlední skutečnost, že pokud je použit jakýkoli nástroj k řešení krize:

výbor může v souladu s čl. 22 odst. 6 od instituce v režimu řešení krize získat zpět veškeré přiměřené, řádně vynaložené výdaje;

fond může účtovat úroky nebo poplatky ve vztahu k úvěrům nebo zárukám poskytnutým instituci v režimu řešení krize v souladu s článkem 76.

Ocenění doplní následující informace uvedené v účetních knihách a evidenci subjektu uvedeného v článku 2:

aktuální rozvaha a zpráva o finanční pozici subjektu uvedeného v článku 2;

analýza a odhad účetní hodnoty aktiv;

seznam dlužných rozvahových a podrozvahových závazků uvedených v knihách a záznamech subjektu uvedeného v článku 2 s uvedením příslušných úvěrů a priority pohledávek podle článku 17.

Ve vhodných případech mohou být informace uvedené v odst. 7 písm. b) tohoto článku k rozhodnutím uvedeným v odst. 5 písm. e) a f) tohoto článku doplněny analýzou a oceněním tržní hodnoty aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2 na základě tržní hodnoty.

V ocenění se uvede rozdělení věřitelů do tříd podle priority pohledávek uvedené v článku 17 a odhad zacházení, jakého by se podle očekávání každé třídě akcionářů a věřitelů dostalo, kdyby byl subjekt uvedený v článku 2 likvidován v běžném úpadkovém řízení. Tímto oceněním není dotčeno uplatňování zásady, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení, podle čl. 15 odst. 1 písm. g).

10.

Pokud v důsledku naléhavosti okolností daného případu není možné dodržet požadavky stanovené v odstavcích 7 a 9, nebo se použije odstavec 3, provede se prozatímní ocenění. Toto prozatímní ocenění musí splňovat požadavky odstavce 4, a pokud je to za daných okolností přiměřeně proveditelné, i požadavky odstavců 1, 7 a 9.

Prozatímní ocenění uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnuje náležitě odůvodněnou rezervu na dodatečné ztráty.

11.

Ocenění, které nesplňuje veškeré požadavky stanovené v odstavcích 1 a 4 až 9, se považuje za prozatímní, dokud nezávislá osoba uvedená v odstavci 1 neprovede ocenění, které je plně v souladu s veškerými požadavky podle uvedených odstavců. Uvedené konečné následné ocenění se provede, jakmile je to uskutečnitelné. Může být provedeno buď odděleně od ocenění podle odstavců 16, 17 a 18, nebo současně s ním a touž nezávislou osobou, avšak jde o dvě různá ocenění.

Účelem konečného následného ocenění je:

zajistit, aby veškeré ztráty spojené s aktivy subjektu uvedeného v článku 2 byly plně uznány v účetních knihách daného subjektu;

poskytnout informace k rozhodnutí o zvýšení hodnoty pohledávek věřitelů nebo o zvýšení hodnoty hrazeného protiplnění v souladu s odstavcem 12 tohoto článku.

12.

Je-li odhad čisté hodnoty aktiv subjektu uvedeného v článku 2 podle konečného následného ocenění vyšší než odhad čisté hodnoty aktiv daného subjektu podle prozatímního ocenění, výbor může od vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize požadovat, aby:

vykonal svou pravomoc zvýšit hodnotu pohledávek věřitelů nebo vlastníků příslušných kapitálových nástrojů, které byly odepsány v rámci nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů;

uložil překlenovací instituci nebo společnosti pro správu aktiv, aby ve vztahu k aktivům, právům nebo závazkům uhradily další protiplnění instituci v režimu řešení krize nebo případně ve vztahu k nástrojům účasti jejich vlastníkům.

13.

Bez ohledu na odstavec 1 se prozatímní ocenění provedené v souladu s odstavci 10 a 11 považuje za platný základ pro rozhodování výboru o opatřeních k řešení krize, včetně vydání pokynu vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize k převzetí kontroly nad institucí v selhání, nebo o výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 ◄ .

14.

Výbor zavede a udržuje mechanismy zajišťující, že se posouzení pro použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle článku 27 a ocenění uvedené v odstavcích 1 až 15 tohoto článku zakládají na informacích o aktivech a závazcích instituce v režimu řešení krize, jež jsou tak aktuální a komplexní, jak je přiměřeně možné.

15.

Ocenění je nedílnou součástí rozhodnutí o použití nástroje k řešení krize nebo o výkonu pravomoci k řešení krize nebo rozhodnutí o výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 21 ◄ . Samotné ocenění nepodléhá soudnímu přezkumu, ale může být přezkoumáno soudem společně s rozhodnutím výboru.

16.

Aby se vyhodnotilo, zda by se akcionářům a věřitelům dostalo lepšího zacházení, pokud by instituce v režimu řešení krize vstoupila do běžného úpadkového řízení, zajistí výbor, aby po provedení jednoho nebo více opatření k řešení krize bylo co nejdříve provedeno ocenění nezávislou osobou uvedenou v odstavci 1. Toto ocenění se odlišuje od ocenění prováděného podle odstavců 1 až 15.

17.

Ocenění uvedené v odstavci 16 určí:

zacházení, jehož by se dostalo akcionářům a věřitelům, nebo příslušným systémům pojištění vkladů, pokud by instituce v režimu řešení krize, ve vztahu k níž bylo provedeno jedno nebo více opatření k řešení krize, vstoupila do běžného úpadkového řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí o opatření k řešení krize;

skutečné zacházení, kterého se akcionářům a věřitelům dostalo v rámci řešení krize instituce v režimu řešení krize; a

zda existuje rozdíl mezi zacházením podle písmene a) tohoto odstavce a zacházením podle písmene b) tohoto odstavce.

18.

Ocenění uvedené v odstavci 16:

předpokládá, že by instituce v režimu řešení krize, ve vztahu k níž bylo provedeno jedno nebo více opatření k řešení krize, vstoupila do běžného úpadkového řízení v okamžiku přijetí rozhodnutí o opatřeních k řešení krize;

předpokládá, že nebyla provedena opatření k řešení krize;

odhlédne od jakéhokoli poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory instituci v režimu řešení krize.

Článek 21

▼M1

Odpis nebo konverze kapitálových nástrojů a způsobilých závazků

▼B

Výbor vykoná pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a ◄ v rámci postupu podle článku 18 ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, pouze jestliže na svém výkonném zasedání po obdržení sdělení podle druhého pododstavce tohoto odstavce nebo z vlastního podnětu dospěje k závěru, že je splněna jedna nebo více těchto podmínek:

bylo zjištěno, že podmínky zahájení řešení krize stanovené v článcích 16 a 18 byly splněny předtím, než byla přijata jakákoli opatření k řešení krize;

subjekt již nebude životaschopný, pokud se příslušné ►M1 kapitálové nástroje a způsobilé závazky podle odstavce 7a ◄ neodepíší nebo nekonvertují na vlastní kapitál;

v případě příslušných kapitálových nástrojů vydaných dceřiným podnikem, jestliže jsou tyto kapitálové nástroje uznány pro účely splnění požadavků na kapitál na individuálním i na konsolidovaném základě, nebude již skupina životaschopná, pokud nebude ve vztahu k uvedeným nástrojům vykonána pravomoc k odpisu či konverzi;

v případě příslušných kapitálových nástrojů vydaných na úrovni mateřského podniku, jestliže jsou tyto kapitálové nástroje uznány pro účely splnění požadavků na kapitál na individuálním základě na úrovni mateřského podniku nebo na konsolidovaném základě, nebude již skupina životaschopná, pokud nebude ve vztahu k uvedeným nástrojům vykonána pravomoc k odpisu či konverzi;

subjekt nebo skupina vyžadují mimořádnou veřejnou finanční podporu s výjimkou případů, kdy nastane některá z okolností uvedených v čl. 18 odst. 4 písm. d) bodě iii).

Posouzení splnění podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a), c) a d) tohoto odstavce provede ECB po konzultaci s výborem. Výbor rovněž může toto posouzení provést na svém výkonném zasedání.

Posouzení životaschopnosti subjektu či skupiny může výbor na svém výkonném zasedání provést teprve poté, co ECB informoval o svém úmyslu, a pouze pokud ECB do tří kalendářních dnů od obdržení této informace neprovede dané posouzení sama. ECB poskytne bezodkladně výboru všechny relevantní informace, o které výbor za účelem svého posouzení požádá.

Pro účely odstavce 1 tohoto článku se má za to, že subjekt uvedený v článku 2 nebo skupina již nejsou životaschopné pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:

subjekt nebo skupina jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné;

s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání daného subjektu nebo skupiny v přiměřené lhůtě zabránila samostatně nebo společně s opatřeními k řešení krize opatření jiná než opatření k odpisu nebo konverzi příslušných ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a ◄ , včetně alternativních opatření soukromého sektoru nebo orgánů dohledu (včetně opatření včasného zásahu).

Pro účely odst. 3 písm. a) tohoto článku se má za to, že subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, nastane-li jedna nebo více okolností uvedených v čl. 18 odst. 4.

Pro účely odst. 3 písm. a) se má za to, že skupina je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, pokud porušuje konsolidované obezřetnostní požadavky způsobem, který by odůvodnil opatření ze strany ECB nebo vnitrostátního příslušného orgánu, nebo existují objektivní skutečnosti podporující závěr, že skupina uvedené požadavky poruší v blízké budoucnosti, a to mimo jiné z toho důvodu, že jí vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které vyčerpají celý její kapitál nebo jeho významnou část.

Příslušný kapitálový nástroj vydaný dceřiným podnikem se neodepíše podle čl. 59 odst. 3 písm. c) směrnice 2014/59/EU ve větším rozsahu ani nekonvertuje za horších podmínek, než by tomu bylo v případě odpisu nebo konverze kapitálových nástrojů na úrovni mateřského podniku, které mají stejné pořadí.

▼M1

Jsou-li splněny jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1, určí výbor jednající v rámci postupu podle článku 18, zda mají být pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků vykonány samostatně nebo společně s opatřeními k řešení krize v souladu s postupem podle článku 18.

Zakoupil-li subjekt řešící krizi příslušné kapitálové nástroje a způsobilé závazky nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, pravomoc k odpisu nebo konverzi těchto příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků se vykoná zároveň s vykonáním téže pravomoci na úrovni mateřského podniku dotčeného subjektu nebo na úrovni dalších mateřských podniků, které nejsou subjekty řešícími krizi, aby se ztráty fakticky přenesly a subjekt řešící krizi provedl rekapitalizaci dotčeného subjektu.

Po výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků nezávisle na opatření k řešení krize se provede ocenění podle čl. 20 odst. 16 a použije se čl. 76 odst. 1 písm. e).

▼M1

7a.

Pravomoc k odpisu nebo konverzi způsobilých závazků nezávisle na opatření k řešení krize může být vykonána pouze ve vztahu ke způsobilým závazkům, které splňují podmínky uvedené v čl. 12g odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, s výjimkou podmínky týkající se zbývající splatnosti závazků, jak je stanovena v čl. 72c odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

Při výkonu této pravomoci se odpis nebo konverze provádí podle zásady uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. g).

7b.

Je-li přijato opatření k řešení krize ve vztahu k subjektu řešícímu krizi nebo – za výjimečných okolností odchylně od plánu řešení krize – ve vztahu k subjektu, který není subjektem řešícím krizi, částka, která se sníží, odepíše nebo konvertuje v souladu s čl. 21 odst. 10 na úrovni takového subjektu se započítá do limitů stanovených v čl. 27 odst. 7 písm. a) použitelných na dotčený subjekt.

▼B

Pokud výbor jednající v rámci postupu podle článku 18 tohoto nařízení zjistí, že jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny, ale že podmínky zahájení řešení krize v souladu s čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení splněny nejsou, vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize bezodkladně pokyn k výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 a 60 směrnice 2014/59/EU.

Výbor zajistí, aby předtím, než vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a ◄ vykonají, bylo provedeno v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15 ocenění aktiv a závazků subjektu uvedeného v článku 2 nebo skupiny. Toto ocenění vytvoří základ pro výpočet odpisu, který se má použít na příslušné ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a ◄ v zájmu absorpce ztrát, a pro úroveň konverze, která se má uplatnit na příslušné ►M1 kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 7a ◄ v zájmu rekapitalizace subjektu uvedeného v článku 2 nebo skupiny.

Jsou-li jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku splněny a podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 jsou splněny rovněž, použije se postup stanovený v čl. 18 odst. 6, 7 a 8.

10.

Výbor zajistí, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize bezodkladně vykonaly pravomoci k odpisu či konverzi v souladu s pořadím pohledávek podle článku 17 a způsobem, který vede k těmto výsledkům:

položky kmenového kapitálu tier 1 se snižují jako první úměrně ke ztrátám a až do své plné výše;

jistina nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 se odepíše nebo konvertuje na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo obojí, a to v rozsahu požadovaném pro dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 nebo až do plné výše příslušných kapitálových nástrojů, podle toho, která hodnota je nižší;

jistina nástrojů kapitálu tier 2 se odepíše nebo konvertuje na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo obojí, a to v rozsahu požadovaném pro dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 nebo až do plné výše příslušných kapitálových nástrojů, podle toho, která hodnota je nižší;

▼M1

jistina způsobilých závazků podle odstavce 7a se odepíše nebo konvertuje na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo obojí, a to v rozsahu požadovaném pro dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 nebo až do plné výše příslušných způsobilých závazků, podle toho, která hodnota je nižší.

▼B

11.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru a vykonávají odpis nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů v souladu s článkem 29.

Článek 22

Obecné zásady pro nástroje k řešení krize

Rozhodne-li se výbor použít nástroj k řešení krize na subjekt nebo skupinu uvedené v čl. 7 odst. 2 nebo na subjekt nebo skupinu uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, a toto opatření k řešení krize by mělo za následek ztráty, které by nesli věřitelé, nebo konverzi jejich pohledávek, vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn k výkonu pravomoci k odpisu a konverzi příslušných kapitálových nástrojů podle článku 21 bezprostředně před použitím nástroje k řešení krize nebo současně s jeho použitím.

Nástroje k řešení krize uvedené v čl. 18 odst. 6 písm. b) jsou:

nástroj převodu činnosti;

nástroj překlenovací instituce;

nástroj oddělení aktiv;

nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

Při přijímání programu řešení krize uvedeného v čl. 18 odst. 6 výbor zohlední:

aktiva a závazky instituce v režimu řešení krize na základě ocenění podle článku 20;

likviditu instituce v režimu řešení krize;

prodejnost franšízové hodnoty instituce v režimu řešení krize vzhledem ke konkurenčním a hospodářským podmínkám na trhu;

čas, který je k dispozici.

Nástroje k řešení krize se použijí v souladu se zásadami řešení krize uvedenými v článku 15 k dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14. Lze je použít jednotlivě nebo je jakkoli kombinovat, s výjimkou nástroje oddělení aktiv, který lze použít pouze současně s jiným nástrojem k řešení krize.

Pokud jsou nástroje k řešení krize uvedené v odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto článku použity pouze k částečnému převodu aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize, zbytková část subjektu uvedeného v článku 2, z něhož byly aktiva, práva nebo závazky převedeny, se likviduje v běžném úpadkovém řízení.

Výbor může získat zpět veškeré přiměřené výdaje řádně vynaložené v souvislosti s použitím nástrojů či pravomocí k řešení krize, a to jedním nebo více z těchto způsobů:

jakožto odpočet od jakéhokoli protiplnění, které příjemce hradí instituci v režimu řešení krize nebo případně vlastníkům nástrojů účasti;

od instituce v režimu řešení krize, jakožto přednostní věřitel; nebo

z výnosů dosažených v důsledku ukončení provozu překlenovací instituce nebo společnosti pro správu aktiv, jakožto přednostní věřitel.

Veškeré výnosy, které vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize získají v souvislosti s použitím fondu, se vyplácejí výboru.

Článek 23

Program řešení krize

Program řešení krize přijatý výborem podle článku 18 stanoví v souladu s jakýmkoli rozhodnutím o státní podpoře nebo o podpoře z fondu podrobnosti nástrojů k řešení krize, které se mají použít na instituci v režimu řešení krize, alespoň pokud jde o opatření uvedená v čl. 24 odst. 2, čl. 25 odst. 2, čl. 26 odst. 2 a čl. 27 odst. 1, která mají v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2014/59/EU, jak je provedena ve vnitrostátním právu, uplatnit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, a určí konkrétní částky a účely, na které se fond použije.

Program řešení krize uvádí opatření k řešení krize, jež by měl přijmout výbor ve vztahu k mateřskému podniku v Unii nebo ke konkrétním subjektům skupiny usazeným v zúčastněných členských státech, s cílem splnit účel a zásady řešení krize uvedené v článcích 14 a 15.

Při přijímání programu řešení krize zohledňují výbor, Rada a Komise plán řešení krize uvedený v článku 8 a postupují podle něj, pokud s ohledem na okolnosti daného případu výbor neshledá, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo prostřednictvím opatření, která v plánu řešení krize stanovena nejsou.

V průběhu řešení krize může výbor vzhledem k okolnostem případu program řešení krize podle potřeby změnit a aktualizovat. Na změny a aktualizace se vztahuje postup stanovený v článku 18.

Program řešení krize navíc případně stanoví, že vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize jmenují zvláštního správce instituce v režimu řešení krize podle článku 35 směrnice 2014/59/EU. Výbor může stanovit jmenování stejného zvláštního správce pro všechny subjekty, které patří do skupiny, pokud je to nutné, aby se usnadnila řešení napravující finanční zdraví dotčených subjektů.

Článek 24

Nástroj převodu činnosti

V rámci programu řešení krize se nástroj převodu činnosti kupujícímu, jenž není překlenovací institucí, skládá z převodu:

nástrojů účasti vydaných institucí v režimu řešení krize nebo

veškerých nebo jakýchkoli aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize. 2.

Ve vztahu k nástroji převodu činnosti program řešení krize stanoví:

nástroje, aktiva, práva a závazky, jež mají být převedeny vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize, v souladu s čl. 38 odst. 1 a 7 až 11 směrnice 2014/59/EU;

obchodní podmínky, které zohledňují okolnosti, náklady a výdaje vzniklé v procesu řešení krize, kterými se řídí převod uskutečňovaný vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 38 odst. 2, 3 a 4 směrnice 2014/59/EU;

zda může být pravomoc k převodu vykonána vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 38 odst. 5 a 6 směrnice 2014/59/EU více než jednou;

opatření pro uvedení na trh, jež přijímá vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k uvedenému subjektu nebo uvedeným nástrojům, aktivům, právům a závazkům v souladu s čl. 39 odst. 1 a 2 směrnice 2014/59/EU;

zda by splnění uvedených požadavků pro uvedení na trh ze strany vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize pravděpodobně ohrozilo dosažení účelu řešení krize podle odstavce 3 tohoto článku.

Výbor použije nástroj převodu činnosti, aniž by splnil požadavky pro uvedení na trh podle odst. 2 písm. e), pokud shledá, že by splnění uvedených požadavků pravděpodobně ohrozilo jeden nebo více účelů řešení krize, a zejména pokud jsou splněny tyto podmínky:

domnívá se, že existuje podstatné ohrožení finanční stability, způsobené nebo zhoršené selháním nebo pravděpodobným selháním instituce v režimu řešení krize, a

domnívá se, že by splnění uvedených požadavků pravděpodobně oslabilo účinnost nástroje převodu činnosti při řešení tohoto ohrožení nebo dosažení účelu řešení krize uvedeného v čl. 14 odst. 2 písm. b).

Článek 25

Nástroj překlenovací instituce

V rámci programu řešení krize se nástroj překlenovací instituce skládá z převodu na překlenovací instituci, jehož předmětem jsou:

nástroje účasti vydané jednou nebo více institucemi v režimu řešení krize; nebo

veškerá nebo jakákoli aktiva, práva nebo závazky jedné nebo více institucí v režimu řešení krize.

Ve vztahu k nástroji překlenovací instituce program řešení krize stanoví:

nástroje, aktiva, práva a závazky, jež mají být převedeny na překlenovací instituci vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu čl. 40 odst. 1 až 12 směrnice 2014/59/EU;

opatření přijatá vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 41 odst. 1, 2 a 3 a odst. 5 až 9 směrnice 2014/59/EU, jež se týkající zřízení, provozu a ukončení činnosti překlenovací instituce;

opatření pro uvedení na trh, jež přijímá vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k překlenovací instituci nebo uvedeným aktivům či závazkům podle čl. 41 odst. 4 směrnice 2014/59/EU.

Výbor zajistí, aby celková hodnota závazků převedených na překlenovací instituci vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nepřekročila celkovou hodnotu práv a aktiv převedených z instituce v režimu řešení krize nebo poskytnutých z jiných zdrojů.

Článek 26

Nástroj oddělení aktiv

V rámci programu řešení krize se nástroj oddělení aktiv skládá z převodu aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce na jednu nebo více společností pro správu aktiv.

Ve vztahu k nástroji oddělení aktiv program řešení krize stanoví:

aktiva, práva a závazky, jež mají být převedeny vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize na společnost pro správu aktiv podle čl. 42 odst. 1 až 5 a 8 až 13 směrnice 2014/59/EU;

protiplnění, za které má vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize převést aktiva, práva a závazky na společnost pro správu aktiv v souladu se zásadami stanovenými v článku 20 tohoto nařízení, s čl. 42 odst. 7 směrnice 2014/59/EU a s rámcem Unie pro státní podporu.

První pododstavec písm. b) tohoto odstavce nebrání tomu, aby uvedené protiplnění mělo nominální nebo zápornou hodnotu.

Článek 27

Nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů

Nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů lze použít pro kterýkoli z těchto účelů:

rekapitalizaci subjektu uvedeného v článku 2 tohoto nařízení, jenž splňuje podmínky zahájení řešení krize, v rozsahu dostatečném k obnovení jeho schopnosti splnit podmínky pro povolení (v míře, v jaké se tyto podmínky na daný subjekt vztahují) a pokračovat v činnostech, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU, je-li daný subjekt povolen podle uvedených směrnic, a k udržení dostatečné důvěry trhu v tuto instituci nebo subjekt;

konverzi na kapitál nebo snížení jistiny dluhů nebo dluhových nástrojů, které jsou převáděny:

na překlenovací instituci s cílem zajistit uvedené překlenovací instituci kapitál nebo

ii)

v rámci nástroje převodu činnosti nebo nástroje oddělení aktiv.

Ve vztahu k nástroji rekapitalizace z vnitřních zdrojů programu řešení krize stanoví:

celkovou částku, která musí být odepsána ze ►M1 závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ nebo konvertována, v souladu s odstavcem 13 tohoto článku;

závazky, jež lze podle odstavců 5 až 14 tohoto článku vyloučit;

cíle a minimální obsah plánu reorganizace podnikatelské činnosti, jenž má být předložen podle odstavce 16 tohoto článku.

Nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů lze použít pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), pouze pokud existuje přiměřená vyhlídka, že použitím tohoto nástroje společně s dalšími relevantními opatřeními, včetně opatření uskutečněných v souladu s plánem reorganizace podnikatelské činnosti podle odstavce 16, se vedle dosažení příslušných účelů řešení krize obnoví finanční zdraví a dlouhodobá životaschopnost dotčeného subjektu.

Nejsou-li podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce splněny, použije se kterýkoli z nástrojů k řešení krize uvedených v čl. 22 odst. 2 písm. a), b) a c) a případně nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů uvedený v písmeni d) uvedeného odstavce.

Odpis nebo konverzi nelze provést ve vztahu k těmto závazkům, ať se řídí právem členského státu nebo třetí země:

pojištěným vkladům;

zajištěným závazkům včetně krytých dluhopisů a závazků v podobě finančních nástrojů používaných pro účely zajištění, které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátního práva zajištěny podobným způsobem jako kryté dluhopisy;

veškerým závazkům vzniklým v důsledku toho, že instituce nebo subjekt uvedené v článku 2 tohoto nařízení mají v držení aktiva nebo finanční prostředky klientů, včetně aktiv nebo finančních prostředků klientů držených jménem SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES nebo alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 8 ), pokud je tento klient chráněn příslušným insolvenčním právem;

veškerým závazkům vzniklým v důsledku fiduciárního vztahu mezi subjektem uvedeným v článku 2 (jako fiduciárním zmocněncem) a jinou osobou (jako oprávněným), vztahuje-li se na takového oprávněného ochrana podle příslušného insolvenčního nebo občanského práva;

závazkům s původní splatností kratší než sedm dní vůči institucím jiným než subjektům, které jsou součástí stejné skupiny;

▼M1

závazkům se zbytkovou dobou splatnosti kratší než sedm dní, jež existují vůči systémům nebo provozovatelům systémů, které jsou určeny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ( 9 ), nebo vůči účastníkům těchto systémů a jež plynou z účasti v takovém systému, anebo jež existují vůči ústředním protistranám povoleným v Unii podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012 a vůči ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným ESMA podle článku 25 uvedeného nařízení;

▼B

závazkům vůči kterémukoli z těchto subjektů:

zaměstnanci, ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou;

ii)

obchodnímu věřiteli, vzniklým na základě poskytování zboží nebo služeb instituci nebo subjektu uvedeným v článku 2, nezbytných pro každodenní fungování jejich operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor;

iii)

daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného práva prioritní;

iv)

systémům pojištění vkladů vzniklým z příspěvků splatných v souladu se směrnicí 2014/49/EU;

▼M1

závazkům vůči subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, ale nejsou samy subjekty řešícími krizi, bez ohledu na jejich splatnost s výjimkou případů, kdy se tyto závazky řadí pod běžné nezajištěné závazky podle příslušného vnitrostátního práva zúčastněného členského státu, které upravuje běžné úpadkové řízení, platného ke dni 28. prosince 2020; uplatňuje-li se uvedená výjimka, výbor posoudí, zda je hodnota položek v souladu s čl. 12g odst. 2 dostačující pro provedení upřednostňované strategie řešení krize.

▼B

První pododstavec písm. g) bod i) tohoto odstavce se nepoužije na pohyblivou složku odměny osob podstupujících podstatné riziko, jak jsou uvedeny v čl. 92 odst. 2 směrnice 2013/36/EU.

Oblast působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů uvedená v odstavci 3 tohoto článku nebrání ve vhodných případech výkonu pravomoci k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ve vztahu k jakékoli části zajištěného závazku nebo závazku, pro nějž bylo poskytnuto zajištění, přesahující hodnotu aktiv, zástavy nebo zajištění, vůči nimž je zajištěn, nebo k jakékoli výši vkladu, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU.

Výbor zajistí, aby všechna zajištěná aktiva související s krycím portfoliem krytých dluhopisů zůstala nedotčena, oddělena a s dostatečným financováním.

Aniž jsou dotčena pravidla pro velkou expozici v nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU, výbor s cílem zajistit způsobilost subjektů a skupin k řešení krize vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn, aby omezily v souladu s čl. 10 odst. 11 písm. b) tohoto nařízení rozsah, v jakém jiné instituce drží ►M1 závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ , s výjimkou závazků v držení subjektů, které jsou součástí stejné skupiny.

Za výjimečných okolností lze při použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučit nebo zčásti vyloučit z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi některé závazky, jestliže:

bez ohledu na úsilí, které relevantní vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize v dobré víře vynaložil, není možné daný závazek rekapitalizovat z vnitřních zdrojů v přiměřené době;

vyloučení je nezbytně nutné a přiměřené k zajištění kontinuity zásadních funkcí a hlavních linií podnikání tak, aby zůstala zachována schopnost instituce v režimu řešení krize pokračovat v klíčových operacích, službách a transakcích;

vyloučení je nezbytně nutné a přiměřené pro zabránění rozsáhlému šíření krize, zejména pokud jde o způsobilé vklady fyzických osob a mikropodniků a malých a středních podniků, které by vážně narušilo fungování finančních trhů, včetně infrastruktur finančních trhů, způsobem, jenž by mohl těžce poškodit hospodářství členského státu nebo Unie; nebo

použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů na tyto závazky by vedlo k takovému snížení hodnoty, že by ztráty na straně jiných věřitelů byly vyšší, než kdyby tyto závazky byly z rekapitalizace vyloučeny.

▼M1

Výbor důkladně posoudí, zda by závazky vůči institucím nebo subjektům, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, avšak samy nejsou subjekty řešícími krizi, a nejsou vyloučeny z uplatnění pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s odst. 3 písm. h), měly být vyloučeny nebo zčásti vyloučeny podle prvního pododstavce písm. a) až d), aby se zajistilo účinné provedení strategie řešení krize.

V případě vyloučení nebo částečného vyloučení závazku použitelného k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů nebo třídy závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle tohoto odstavce lze s ohledem na takové vyloučení zvýšit úroveň odpisu nebo konverze jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud úroveň odpisu a konverze uplatněná u jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů dodržuje zásadu stanovenou v čl. 15 odst. 1 písm. g).

V případě, že dojde k vyloučení nebo částečnému vyloučení závazku použitelného k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů nebo třídy závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle odstavce 5 a ztráty, které by byly těmito závazky neseny, nebyly plně přeneseny na jiné věřitele, může fond poskytnout instituci v režimu řešení krize příspěvek na jeden nebo oba z těchto účelů:

na krytí jakýchkoli ztrát, které nebyly absorbovány závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, a na obnovení čisté hodnoty aktiv instituce v režimu řešení krize na nulu v souladu s odst. 13 prvním pododstavcem písm. a);

na nákup nástrojů účasti nebo kapitálových nástrojů v instituci v režimu řešení krize za účelem její rekapitalizace v souladu s odst. 13 prvním pododstavcem písm. b).

▼B

Fond může příspěvek podle odstavce 6 poskytnout pouze tehdy, pokud:

akcionáři, držitelé příslušných kapitálových nástrojů a jiných ►M1 závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ přispěli odpisem, konverzí nebo jinak k absorpci ztrát a rekapitalizaci v rozsahu nejméně 8 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize, přičemž se vychází z ocenění v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15 provedeného k okamžiku přijetí opatření k řešení krize; a

příspěvek fondu není vyšší než 5 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize na základě ocenění v souladu s čl. 20 odst. 1 až 15 provedeného k okamžiku přijetí opatření k řešení krize.

Příspěvek fondu uvedený v odstavci 7 tohoto článku může být financován:

částkou, kterou má fond k dispozici a která byla získána z příspěvků subjektů uvedených v článku 2 tohoto nařízení v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 2014/59/EU a v čl. 67 odst. 4 a článcích 70 a 71 tohoto nařízení;

nejsou-li částky podle písmene a) tohoto odstavce dostačující, částkami získanými z alternativních finančních prostředků v souladu s články 73 a 74 tohoto nařízení.

Za mimořádných okolností může být usilováno o další financování z alternativních zdrojů poté, co:

bylo dosaženo 5 % limitu stanoveného v odst. 7 písm. b) a

byly plně odepsány nebo konvertovány veškeré nezajištěné nepřednostní závazky jiné než způsobilé vklady.

10.

Jsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 9 písm. a) a b) tohoto článku, lze poskytnout alternativně nebo navíc příspěvek ze zdrojů, které byly získány z příspěvků předem v souladu s článkem 70, ale které nebyly dosud použity.

11.

Pro účely tohoto nařízení se nepoužije čl. 44 odst. 8 směrnice 2014/59/EU.

12.

Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 5 se náležité zohlední:

zásada, že ztráty by měli nést v první řadě akcionáři a dále pak obecně věřitelé instituce v režimu řešení krize v pořadí podle jejich priority;

schopnost absorbovat ztráty, která by instituci v režimu řešení krize zůstala v případě, že by daný závazek nebo třída závazků byly vyloučeny; a

potřeba udržet přiměřené zdroje k financování řešení krize.

13.

Výbor na základě ocenění v souladu s požadavky podle čl. 20 odst. 1 až 15 posoudí celkovou částku:

případných ►M1 závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ , která musí být odepsána, aby byla čistá hodnota aktiv instituce v režimu řešení krize rovna nule; a

případných ►M1 závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ , která musí být konvertována na akcie nebo na jiné druhy kapitálových nástrojů, aby byl obnoven poměr kmenového kapitálu tier 1 buď:

instituce v režimu řešení krize; nebo

ii)

překlenovací instituce.

Posouzením uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce se stanoví částka, v níž musí být ►M1 závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ odepsány nebo konvertovány, aby se obnovil poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce v režimu řešení krize nebo případně překlenovací instituce s ohledem na jakékoli vložení kapitálu fondem podle čl. 76 odst. 1 písm. d) a aby byla udržena dostatečná důvěra trhu v instituci v režimu řešení krize nebo překlenovací instituci, a ta mohla díky tomu alespoň po dobu jednoho roku nadále splňovat podmínky pro povolení a pokračovat v činnostech, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU.

Pokud má výbor v úmyslu použít nástroj oddělení aktiv podle článku 26 tohoto nařízení, zohlední se při určení částky, o niž je třeba snížit ►M1 závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ , případně obezřetný odhad kapitálových potřeb společnosti pro správu aktiv.

14.

Vyloučení podle odstavce 5 lze uplatnit buď tak, že se určitý závazek z odpisu zcela vyloučí, nebo že se omezí rozsah, v jakém se u něj odpis použije.

15.

Pravomoc k odpisu a konverzi musí být v souladu s požadavky týkajícími se priority pohledávek stanovenými v článku 17.

16.

Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize musí výboru neprodleně předložit plán reorganizace podnikatelské činnosti, který obdržel podle čl. 52 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2014/59/EU od vedoucího orgánu nebo od osoby či osob jmenovaných v souladu s čl. 72 odst. 1 uvedené směrnice.

Do dvou týdnů ode dne předložení plánu reorganizace podnikatelské činnosti předloží relevantní vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize své posouzení tohoto plánu výboru. Do jednoho měsíce ode dne předložení plánu reorganizace podnikatelské činnosti výbor posoudí pravděpodobnost toho, že plán v případě provedení obnoví dlouhodobou životaschopnost subjektu uvedeného v článku 2 tohoto nařízení. Toto posouzení provede ve shodě s vnitrostátním příslušným orgánem, případně s ECB.

Pokud výbor dojde k závěru, že by plán uvedeného cíle dosáhl, povolí vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, aby uvedený plán schválil v souladu s čl. 52 odst. 7 směrnice 2014/59/EU. Pokud výbor nedojde k závěru, že by plán uvedeného cíle dosáhl, vydá vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize pokyn, aby oznámil výhrady vedoucímu orgánu nebo osobě či osobám jmenovaným podle čl. 72 odst. 1 uvedené směrnice a uložil jim, aby plán upravily způsobem, který tyto výhrady řeší, v souladu s čl. 52 odst. 8 uvedené směrnice. Obojí se provede ve shodě s vnitrostátním příslušným orgánem, případně s ECB.

Vedoucí orgán nebo osoba či osoby jmenované podle čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU předloží upravený plán vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize ke schválení do dvou týdnů ode dne obdržení takového oznámení. Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize předloží upravený plán a své hodnocení tohoto plánu výboru. Výbor upravený plán posoudí a vydá vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize pokyn, aby vedoucímu orgánu nebo osobě či osobám jmenovaným v souladu s čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU do jednoho týdne oznámil, zda došel k závěru, že upravený plán řeší oznámené výhrady, nebo zda jsou nutné další úpravy.

Výbor sdělí skupinový plán reorganizace podnikatelské činnosti orgánu EBA.

Článek 28

Sledování prováděné výborem

Výbor pečlivě sleduje, jak vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize provádějí program řešení krize. Pro tyto účely vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize:

spolupracují s výborem a jsou mu nápomocny při plnění jeho povinností spojených se sledováním;

poskytují výboru v pravidelných lhůtách jím stanovených přesné, spolehlivé a úplné informace o provádění programu řešení krize, používání nástrojů k řešení krize a výkonu pravomoci k řešení krize, jež si může vyžádat, včetně informací o:

provozu a finanční situaci instituce v režimu řešení krize, překlenovací instituce a společnosti pro správu aktiv;

ii)

zacházení, kterého by se dostalo akcionářům a věřitelům, probíhala-li by likvidace instituce v běžném úpadkovém řízení;

iii)

jakýchkoli probíhajících soudních řízeních, jež souvisejí s likvidací aktiv instituce v režimu řešení krize, s návrhy na soudní přezkum rozhodnutí o řešení krize a ocenění či se žádostmi o odškodnění, jež podali akcionáři či věřitelé;

iv)

jmenování, odvolání či nahrazení osob provádějících oceňování, správců, účetních, právníků a dalších odborníků, kteří mohou být zapotřebí, aby napomáhali vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, a informací o plnění jejich povinností;

veškerých dalších záležitostech, které jsou důležité z hlediska provádění programu řešení krize, včetně případného porušení záruk stanovených ve směrnici 2014/59/EU, na něž může výbor odkázat;

vi)

rozsahu a způsobu výkonu pravomocí vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize uvedenými v článcích 63 až 72 směrnice 2014/59/EU;

vii)

hospodářské životaschopnosti, proveditelnosti a provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti stanoveného v čl. 27 odst. 16 tohoto nařízení.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize předkládají výboru závěrečnou zprávu o provedení programu řešení krize.

Výbor může na základě poskytnutých informací vydat vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny, jež se mohou týkat jakýchkoli hledisek provádění programu řešení krize, zejména prvků uvedených v článku 23, a výkonu pravomocí k řešení krize.

Je-li to nezbytné k dosažení účelu řešení krize, může být program řešení krize upraven. Použije se postup stanovený v článku 18.

Článek 29

Provádění rozhodnutí podle tohoto nařízení

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření, jež jsou nezbytná k provedení rozhodnutí uvedených v tomto nařízení, a to zejména prostřednictvím výkonu kontroly nad subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 2 a nad subjekty a skupinami uvedenými v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, přijetím nezbytných opatření v souladu s článkem 35 nebo 72 směrnice 2014/59/EU a zajištěním toho, aby se postupovalo v souladu se zárukami stanovenými v uvedené směrnici. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize provedou veškerá rozhodnutí, jež jim výbor určil.

Za tímto účelem vykonávají s výhradou tohoto nařízení své pravomoci podle vnitrostátního práva, kterým se provádí směrnice 2014/59/EU, a v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plně informují výbor o výkonu těchto pravomocí. Veškerá opatření, jež činí, musí být v souladu s rozhodnutími výboru podle tohoto nařízení.

Při provádění těchto rozhodnutí zajistí vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize dodržování příslušných záruk stanovených ve směrnici 2014/59/EU.

Pokud vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize neprovedl nebo nedodržel rozhodnutí výboru podle tohoto nařízení, či takové rozhodnutí provedl způsobem, který ohrožuje účel řešení krize podle článku 14 nebo účinné provádění programu řešení krize, může výbor instituci v režimu řešení krize nařídit, aby:

v případě opatření podle článku 18 převedla stanovená práva, aktiva nebo závazky instituce v režimu řešení krize na jinou osobu; nebo

v případě opatření podle článku 18 požadovala konverzi jakýchkoli dluhových nástrojů, které obsahují smluvní podmínky umožňující konverzi, za podmínek stanovených v článku 21;

přijala veškerá další opatření nezbytná k tomu, aby bylo dané rozhodnutí dodrženo.

Výbor přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce, pouze pokud dané opatření dostatečně reaguje na ohrožení příslušného účelu řešení krize nebo účinného provádění programu řešení krize.

Jakékoli opatření, které má v úmyslu přijmout, oznámí výbor dotčeným vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize a Komisi před rozhodnutím o jeho uložení. Toto oznámení obsahuje podrobné informace o zamýšlených opatřeních, jejich důvodech a o tom, kdy by měla nabýt účinku.

Oznámení musí být učiněno nejpozději 24 hodin předtím, než mají daná opatření nabýt účinku. Ve výjimečných případech, kdy není možné tuto 24hodinovou lhůtu dodržet, může výbor oznámení učinit méně než 24 hodin předtím, než mají daná opatření nabýt účinku.

Instituce v režimu řešení krize plní veškerá rozhodnutí, na která odkazuje odstavec 2. Taková rozhodnutí mají přednost před jakýmkoli dřívějším rozhodnutím přijatým vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize ve stejné záležitosti.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize se při přijímání opatření ve vztahu k záležitostem, kterých se týká rozhodnutí přijaté podle odstavce 2, takovým rozhodnutím řídí.

Výbor na svých úředních internetových stránkách zveřejní buď kopii programu řešení krize, nebo oznámení, v němž shrne dopad opatření k řešení krize, a zejména účinky na retailové zákazníky. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize dodržují příslušné procesní povinnosti stanovené v článku 83 směrnice 2014/59/EU.

KAPITOLA 4

Spolupráce

Článek 30

Povinnosti spolupráce a výměna informací v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí

Výbor informuje Komisi o veškerých opatřeních, jež přijal za účelem přípravy řešení krize. Pokud jde o veškeré informace obdržené od výboru, jsou členové i zaměstnanci Rady a Komise vázáni požadavky profesního tajemství stanovenými v článku 88.

Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení výbor, Rada, Komise, ECB, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize a vnitrostátní příslušné orgány vzájemně úzce spolupracují, zejména ve fázích plánování řešení krize, včasného zásahu a řešení krize podle článků 8 až 29. Poskytují si vzájemně veškeré informace, jež jsou nezbytné k plnění jejich úkolů.

ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány zašlou výboru a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize schválené dohody o vnitroskupinové finanční podpoře a jejich případné změny.

ECB může pro účely tohoto nařízení vyzvat předsedu výboru, aby se jako pozorovatel účastnil jednání Rady dohledu ECB zřízené v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1024/2013. Ve vhodných případech může výbor jmenovat dalšího zástupce, který předsedu pro tento účel zastoupí.

Výbor jmenuje pro účely tohoto nařízení svého zástupce, který se bude účastnit jednání výboru EBA pro řešení krize, zřízeného článkem 127 směrnice 2014/59/EU.

Výbor se snaží úzce spolupracovat s jakýmkoli nástrojem veřejné finanční pomoci včetně Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu stability (ESM), zejména za výjimečných okolností uvedených v čl. 27 odst. 9 a pokud tento nástroj poskytl nebo pravděpodobně poskytne přímou či nepřímou finanční pomoc subjektům usazeným v zúčastněném členském státě.

Výbor v případě nutnosti uzavře s ECB a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a vnitrostátními příslušnými orgány memorandum o porozumění, v němž bude obecným způsobem uvedeno, jak budou spolupracovat podle odstavců 2 a 4 při plnění svých úkolů podle práva Unie. Toto memorandum podléhá pravidelnému přezkumu a s výhradou požadavků profesního tajemství se zveřejňuje.

Článek 31

Spolupráce v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí

Výbor plní své úkoly v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize. Výbor ve spolupráci s těmito orgány schvaluje a zveřejňuje rámec zaměřený na organizaci praktického uplatňování tohoto článku.

Za účelem účinného a důsledného uplatňování tohoto článku výbor:

vydá vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize obecné směry a obecné pokyny k plnění úkolů a přijímání rozhodnutí o řešení krize těmito orgány;

může kdykoliv vykonávat pravomoci uvedené v článcích 34 až 37;

může účelově nebo pravidelně požadovat od vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize informace o plnění úkolů uvedených v čl. 7 odst. 3;

od vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize obdrží návrhy rozhodnutí, k nimž se může vyjádřit a zejména upozornit na ty prvky návrhů, které nejsou v souladu s tímto nařízením nebo s obecnými pokyny výboru.

Pro účely posouzení plánů řešení krize může výbor vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize požádat o poskytnutí veškerých nezbytných informací, které tyto orgány získaly v souladu s článkem 11 a čl. 13 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, aniž je dotčena kapitola 5 této hlavy.

Ustanovení čl. 13 odst. 4 až 10 a článků 88 až 92 směrnice 2014/59/EU se na vztahy mezi vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize nepoužijí. Společné rozhodnutí ani rozhodnutí přijaté v případě, že nebylo přijato společné rozhodnutí, jak je uvedeno ►M1 v článku 45h ◄ směrnice 2014/59/EU, se nepoužije. Místo toho se použijí příslušná ustanovení tohoto nařízení.

Článek 32

Konzultace a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy a se třetími zeměmi

Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech zároveň se subjekty usazenými v nezúčastněných členských státech nebo ve třetích zemích, zastupuje výbor, aniž je tím dotčeno jakékoli schválení Radou nebo Komisí vyžadované podle tohoto nařízení, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států pro účely konzultací a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy nebo třetími zeměmi podle článků 7, 8, ►M1 12 až 12k ◄ , 13, 16, 18, 55 a 88 až 92 směrnice 2014/59/EU.

Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech a dceřiné podniky usazené nebo významné pobočky nacházející se v nezúčastněných členských státech, informuje výbor příslušné orgány nebo případně orgány příslušné k řešení krize z nezúčastněných členských států o plánech, rozhodnutích nebo opatřeních důležitých z hlediska skupiny, které jsou uvedeny v článcích 8, 10, 11, 12 a 13 tohoto nařízení.

Výbor, ECB a orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány z nezúčastněných členských států uzavřou memoranda o porozumění, v nichž bude obecným způsobem uvedeno, jak spolu budou spolupracovat při plnění svých úkolů podle směrnice 2014/59/EU.

Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, uzavře výbor memorandum o porozumění s orgánem příslušným k řešení krize z každého nezúčastněného členského státu, který je domovským státem pro alespoň jednu globální systémově významnou instituci, jež je označena jako taková podle článku 131 směrnice 2013/36/EU.

Každé memorandum podléhá pravidelnému přezkumu a s výhradou požadavků profesního tajemství se zveřejňuje.

Výbor jménem vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize ze zúčastněných členských států uzavře nezávazné ujednání o spolupráci v souladu s rámcovými ujednáními o spolupráci orgánu EBA uvedenými v čl. 97 odst. 2 směrnice 2014/59/EU. Výbor informuje orgán EBA o všech těchto ujednáních o spolupráci.

Článek 33

Uznání a vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize

Tento článek se použije na postupy třetích zemí k řešení krize, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda podle čl. 93 odst. 1 směrnice 2014/59/EU s dotyčnou třetí zemí. Použije se i poté, co mezinárodní dohoda podle čl. 93 odst. 1 uvedené směrnice s dotyčnou třetí zemí vstoupí v platnost, v té míře, ve které není uznávání a vymáhání postupů třetích zemí v uvedené dohodě upraveno.

Výbor vyhodnotí a vydá doporučení určené vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize, které se týká uznávání a vymáhání postupů orgánů třetích zemí příslušných k řešení krize použitých k řešení krize instituce třetí země nebo mateřského podniku třetí země:

které mají jeden nebo více unijních dceřiných podniků usazených v jednom nebo více zúčastněných členských státech nebo

které mají aktiva, práva nebo závazky v jednom nebo více zúčastněných členských státech nebo jejichž aktiva, práva nebo závazky se řídí právem zúčastněných členských států.

Výbor své hodnocení provede po konzultaci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a v případě, že bylo zřízeno evropské kolegium k řešení krize podle článku 89 směrnice 2014/59/EU, s orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států.

Při tomto hodnocení se náležitě zváží zájmy všech jednotlivých zúčastněných členských států, v nichž instituce nebo mateřský podnik třetí země působí, a zejména možný dopad uznání a vymáhání postupů třetí země k řešení krize na další části skupiny a na finanční stabilitu v těchto členských státech.

Výbor doporučí odmítnout uznat nebo vymáhat postupy k řešení krize uvedené v odstavci 1, jestliže se domnívá, že:

postupy třetí země k řešení krize by měly nepříznivý dopad na finanční stabilitu zúčastněného členského státu;

věřitelům, včetně zejména vkladatelů nacházejících se nebo příslušných k výplatě v zúčastněném členském státě, by se podle vnitrostátních postupů třetí země k řešení krize nedostalo stejného zacházení jako věřitelům a vkladatelům z třetí země s podobnými zákonnými právy;

uznání nebo vymáhání postupů třetí země k řešení krize by mělo pro zúčastněný členský stát závažné fiskální důsledky; nebo

účinky takového uznání nebo vymáhání by byly v rozporu s vnitrostátním právem zúčastněného členského státu.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize se řídí doporučením výboru a požadují uznání nebo vymáhání postupu k řešení krize na jejich území, nebo v odůvodněném prohlášení vysvětlí výboru, proč jeho doporučení nemohou splnit.

Při uplatňování pravomocí k řešení krize ve vztahu k subjektům třetích zemí využívají vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize případně pravomoci, které jim byly svěřeny na základě čl. 94 odst. 4 směrnice 2014/59/EU.

KAPITOLA 5

Pravomoc provádět šetření

Článek 34

Žádosti o informace

Pro účely provádění úkolů uvedených v tomto nařízení může výbor buď prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, nebo přímo po informování těchto orgánů a za použití veškerých informací, jimiž disponují ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány, požadovat od následujících právnických nebo fyzických osob, aby poskytly veškeré informace nezbytné k provádění úkolů, jež mu byly svěřeny tímto nařízením:

subjekty uvedené v článku 2;

zaměstnanci subjektů uvedených v článku 2;

třetí strany, na které subjekty uvedené v článku 2 převedly funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu.

Subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 musí poskytnout informace, o něž byly podle uvedeného odstavce požádány. Požadavky profesního tajemství nezprošťují tyto subjekty a osoby povinnosti poskytnout požadované informace. Poskytnutí požadovaných informací se nepovažuje za porušení požadavků profesního tajemství.

Pokud výbor získává informace přímo od takových subjektů a osob, zpřístupní tyto informace dotčeným vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize.

Výbor může získávat, a to i průběžně, jakékoli informace nezbytné pro výkon svých funkcí podle tohoto nařízení, zejména informace týkající se kapitálu, likvidity, aktiv a závazků, pokud jde o jakoukoli instituci podléhající jeho pravomocem k řešení krize.

Výbor, ECB, vnitrostátní příslušné orgány a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize mohou vypracovat memoranda o porozumění upravující postup při výměně informací. Výměna informací mezi výborem, ECB, vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize se nepovažuje za porušení požadavků profesního tajemství.

Vnitrostátní příslušné orgány, případně ECB, a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize spolupracují s výborem, aby ověřily, zda jsou některé nebo všechny požadované informace již k dispozici. Pokud jsou takové informace k dispozici, poskytnou je vnitrostátní příslušné orgány, případně ECB, nebo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výboru.

Článek 35

Obecná šetření

V zájmu plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a s výhradou dalších podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie může výbor prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, nebo přímo po informování těchto orgánů provádět veškerá nezbytná šetření všech právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 34 odst. 1 usazených nebo nacházejících se v zúčastněném členském státě.

Za tím účelem výbor může:

požadovat předložení dokumentů;

zkoumat účetní knihy a záznamy všech právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 34 odst. 1 a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;

získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 34 odst. 1 nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;

vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.

Právnické nebo fyzické osoby uvedené v čl. 34 odst. 1 se podrobí šetřením zahájeným na základě rozhodnutí výboru.

Jestliže někdo brání provádění šetření, poskytnou vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států, v nichž se nacházejí příslušné prostory, v souladu s vnitrostátním právem nezbytnou pomoc, včetně umožnění přístupu výboru do provozních prostor fyzických nebo právnických osob uvedených v čl. 34 odst. 1, aby mohla být tato práva vykonána.

Článek 36

Kontroly na místě

V zájmu plnění úkolů, které jsou uvedeny v tomto nařízení, a s výhradou dalších podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie může výbor v souladu s článkem 37 a po předběžném vyrozumění vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize a dotčených relevantních vnitrostátních příslušných orgánů a případně ve spolupráci s nimi provádět veškeré nezbytné kontroly v provozních prostorách fyzických nebo právnických osob uvedených v čl. 34 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může výbor provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení uvedeným právnickým osobám.

Úředníci výboru a další osoby pověřené výborem k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí výboru podle čl. 35 odst. 2 ohledně šetření týká, a mají veškeré pravomoci uvedené v čl. 35 odst. 1.

Právnické osoby uvedené v čl. 34 odst. 1 podléhají kontrolám na místě na základě rozhodnutí výboru.

Úředníci vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z členských států, na jejichž území má kontrola probíhat, a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované uvedenými vnitrostátními orgány poskytují za dohledu a koordinace ze strany výboru aktivní pomoc jeho úředníkům a dalším osobám pověřeným výborem. Za tímto účelem mají pravomoci uvedené v odstavci 2. Úředníci vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z dotyčných zúčastněných členských států a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované uvedenými vnitrostátními orgány mají rovněž právo účastnit se kontrol na místě.

Pokud úředníci výboru a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované výborem zjistí, že určitá osoba odmítá kontrolu nařízenou podle odstavce 1, poskytnou jim vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize z dotyčných zúčastněných členských států nezbytnou pomoc v souladu s vnitrostátním právem. Tato pomoc zahrnuje v rozsahu nezbytném pro provedení kontroly zapečetění provozních prostor a účetních knih nebo záznamů. Nemají-li dotčené vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize uvedenou pravomoc, uplatní svou pravomoc vyžádat si nezbytnou pomoc od jiných vnitrostátních orgánů.

Článek 37

Povolení justičního orgánu

Jestliže kontrola na místě podle čl. 36 odst. 1 a 2 nebo poskytnutí pomoci podle čl. 36 odst. 5 vyžaduje podle vnitrostátních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno.

Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1 tohoto článku, ověří vnitrostátní justiční orgán, zda je rozhodnutí výboru pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při ověření přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat výbor o podrobné vysvětlení, zejména ve vztahu k důvodům, na jejichž základě má výbor podezření, že došlo k porušení rozhodnutí uvedených v článku 29, závažnosti tohoto podezření ohledně porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu výboru. Zákonnost rozhodnutí výboru přezkoumává pouze Soudní dvůr.

KAPITOLA 6

Sankce

Článek 38

Pokuty

Pokud výbor zjistí, že subjekt uvedený v článku 2 porušil úmyslně či z nedbalosti některou z povinností uvedených v odstavci 2 tohoto článku, přijme v souladu s odstavcem 3 tohoto článku rozhodnutí o uložení pokuty.

Jakékoli porušení povinnosti, jehož se takový subjekt dopustil, se považuje za úmyslné, existují-li objektivní skutečnosti, jež prokazují, že takový subjekt nebo jeho vedoucí orgán či vrcholné vedení jednaly ve snaze tuto povinnost porušit.

Pokuty se ukládají subjektům uvedeným v článku 2 za tato porušení povinností:

pokud nepředloží požadované informace v souladu s článkem 34;

pokud se nepodrobí obecnému šetření podle článku 35 či kontrole na místě v souladu s článkem 36;

pokud nesplní rozhodnutí výboru podle článku 29, které je jim určeno.

Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 tohoto článku se vyjadřuje jako procentní podíl celkového ročního čistého obratu podniku za předchozí hospodářský rok, který zahrnuje hrubé výnosy skládající se z výnosů z úroků a podobných výnosů, výnosů z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým či pevným výnosem a výnosů z poplatků a provizí v souladu s článkem 316 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo v případě členských států, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně k 19. srpnu 2014, pohybuje se v tomto rozmezí:

za porušení povinnosti uvedená v odst. 2 písm. a) a b) činí základní hodnota pokuty nejméně 0,05 % a nejvýše 0,15 %;

za porušení povinnosti uvedené v odst. 2 písm. c) činí základní hodnota pokuty nejméně 0,25 % a nejvýše 0,5 %.

Při rozhodování o tom, zda by se základní výše pokuty měla pohybovat u dolní hranice, uprostřed, či u horní hranice rozmezí uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, přihlédne výbor k ročnímu obratu dotyčného subjektu za předchozí hospodářský rok. V případě subjektů s ročním obratem pod 1 000 000 000 EUR se základní výše pokuty stanovuje u dolní hranice stanovených rozmezí, v případě subjektů s ročním obratem mezi 1 000 000 000 a 5 000 000 000 EUR se základní výše pokuty stanovuje uprostřed stanovených rozmezí a v případě subjektů s ročním obratem nad 5 000 000 000 EUR se základní výše pokuty stanovuje u horní hranice stanovených rozmezí.

Základní výše pokuty uvedená v odstavci 3 se v případě potřeby upraví s přihlédnutím k přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem uvedeným v odstavcích 5 a 6 v souladu s příslušnými koeficienty uvedenými v odstavci 9.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, odečte se od základní výše pokuty postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, přičte se k základní výši pokuty postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

S ohledem na pokuty uvedené v odstavci 1 se uplatní tyto přitěžující okolnosti:

k porušení povinnosti došlo úmyslně;

k porušení povinnosti došlo opakovaně;

k porušování povinnosti docházelo po dobu delší než tři měsíce;

porušení povinnosti odhalilo systémové nedostatky v organizaci subjektu, zejména pokud jde o jeho postupy, systémy řízení a interní kontrolu;

po zjištění porušení povinnosti nedošlo k nápravě;

vrcholné vedení subjektu nespolupracovalo s výborem při jeho šetření.

S ohledem na pokuty uvedené v odstavci 1 se uplatní tyto polehčující okolnosti:

k porušování povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dní;

vrcholné vedení subjektu může prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušování povinnosti;

subjekt upozornil výbor na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu;

subjekt dobrovolně přijal opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušování povinnosti v budoucnosti již nemohlo dojít.

Bez ohledu na odstavce 2 až 6 nepřesáhnou uložené pokuty 1 % ročního obratu příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 za předchozí hospodářský rok.

Pokud měl subjekt přímý či nepřímý finanční prospěch z daného porušení povinností a pokud lze zjistit výši zisku plynoucí z porušení nebo výši ztráty, které se porušením bylo možné vyhnout, musí se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce pokuta rovnat alespoň výši tohoto finančního prospěchu.

Jestliže se subjekt uvedený v odstavci 1 jediným jednáním nebo opominutím dopustil více než jednoho porušení povinnosti uvedeného v odstavci 2, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle tohoto článku, které se vztahují k jednomu z těchto porušení povinnosti.

V případech, na něž se nevztahuje odstavec 2, může výbor doporučit vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize, aby přijaly opatření, která zajistí uložení příslušných pokut v souladu s články 110 až 114 směrnice 2014/59/EU a s příslušným vnitrostátním právem.

Výbor použije k výpočtu pokut tyto vyrovnávací koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:

pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ jejich porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;

pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než tři měsíce, použije se koeficient ve výši 1,5;

pokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci subjektu, zejména v jeho postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2;

pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

pokud po zjištění porušeni povinností nedošlo k nápravě, použije se koeficient ve výši 1,7;

pokud vrcholné vedení subjektu nespolupracuje s výborem při jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5.

Výbor použije k výpočtu pokut tyto vyrovnávací koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:

pokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dní, použije se koeficient ve výši 0,9;

pokud může vrcholné vedení subjektu prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušování povinnosti, použije se koeficient ve výši 0,7;

pokud subjekt upozornil rychle, účinně a v plném rozsahu na porušení povinnosti výbor, použije se koeficient ve výši 0,4;

pokud subjekt přijal dobrovolně opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušování povinnosti v budoucnu již nemohlo dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.

Článek 39

Penále

Výbor rozhodnutím uloží penále subjektu uvedenému v článku 2, aby přinutil:

tento subjekt ke splnění rozhodnutí přijatého na základě článku 34;

osobu uvedenou v čl. 34 odst. 1 k poskytnutí úplných informací, o něž byla požádána na základě rozhodnutí podle uvedeného článku;

osobu uvedenou v čl. 35 odst. 1, aby se podrobila šetření, a zejména aby poskytla příslušné záznamy, údaje, postupy a jakékoli další požadované materiály a aby doplnila a opravila další informace poskytnuté v rámci šetření, které bylo zahájeno na základě rozhodnutí přijatého podle uvedeného článku;

osobu uvedenou v čl. 36 odst. 1, aby se podrobila kontrole na místě, jež byla nařízena rozhodnutím přijatým podle uvedeného článku.

Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá denní sazbou až do okamžiku, kdy dotčený subjekt uvedený v článku 2 či osoba splní příslušná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) až d) tohoto článku.

Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne částka penále 0,1 % průměrného denního obratu za předchozí hospodářský rok. Penále se vypočítá ode dne uvedeného v rozhodnutí o uložení penále.

Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí výboru.

Článek 40

Právo účastníků řízení se vyjádřit

Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o pokutě nebo penále podle článku 38 nebo 39 poskytne výbor fyzickým nebo právnickým osobám účastnícím se řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Výbor založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měly fyzické nebo právnické osoby účastnící se řízení příležitost se vyjádřit.

V průběhu řízení musí být plně dodržována práva fyzických nebo právnických osob na obhajobu. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu výboru s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní přípravné dokumenty výboru.

Článek 41

Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

Výbor zveřejní rozhodnutí o uložení sankcí podle čl. 38 odst. 1 a čl. 39 odst. 1, pokud takové zveřejnění nemůže ohrozit řešení krize daného subjektu. Zveřejnění musí být anonymní za kterékoli z těchto okolností:

pokud zveřejněné informace obsahují osobní údaje a poté, co je po povinném předběžném posouzení takové zveřejnění shledáno neúměrným;

pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;

pokud by zveřejnění, pokud to lze zjistit, způsobilo zúčastněným fyzickým nebo právnickým osobám nepřiměřenou škodu.

Alternativně může být v těchto případech zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud lze předpokládat, že důvody pro anonymní zveřejnění po jejím uplynutí pominou.

Výbor informuje orgán EBA o veškerých pokutách a penále, které uložil podle článků 38 a 39, a poskytne mu informace o stavu odvolacího řízení a jeho výsledku.

Pokuty a penále uložené podle článků 38 a 39 jsou správní povahy.

Rozhodnutí o uložení pokuty a penále podle článků 38 a 39 jsou vykonatelná.

Výkon rozhodnutí se řídí příslušnými procesními pravidly platnými v zúčastněném členském státě, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření jeho pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého zúčastněného členského státu; jeho určení dá na vědomí výboru a Soudnímu dvoru.

Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.

Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného zúčastněného členského státu.

Pokuty a penále se platí ve prospěch fondu.

ČÁST III

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

HLAVA I

VÝBOR

Článek 42

Právní status

Zřizuje se výbor. Výbor je agenturou Unie, která má zvláštní strukturu, jež odpovídá jeho úkolům. Výbor má právní subjektivitu.

Výbor požívá v každém z členských států nejširší právní způsobilost, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

Výbor zastupuje jeho předseda.

Článek 43

Složení

Výbor je složen z:

předsedy, který je jmenován v souladu s článkem 56;

čtyř dalších stálých členů, kteří jsou jmenováni v souladu s článkem 56;

jednoho člena jmenovaného každým ze zúčastněných členských států, který zastupuje jeho vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize.

Každý člen včetně předsedy má jeden hlas.

Komise a ECB určí každá svého zástupce, který je oprávněn se účastnit výkonných zasedání a plenárních zasedání jako stálý pozorovatel.

Zástupci Komise a ECB mají právo se účastnit diskuse a mají přístup ke všem dokumentům.

Je-li v určitém zúčastněném členském státě více než jeden vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, může se zasedání účastnit druhý zástupce jako pozorovatel bez hlasovacích práv.

Správní a řídící strukturu výboru tvoří:

plenární zasedání výboru, které plní úkoly uvedené v článku 50;

výkonné zasedání výboru, které plní úkoly uvedené v článku 54;

předseda, který plní úkoly uvedené v článku 56;

sekretariát, který zajišťuje nezbytnou administrativní a technickou podporu pro plnění všech úkolů, jež jsou výboru svěřeny.

Článek 44

Soulad s právem Unie

Výbor jedná v souladu s právem Unie, zejména v souladu s rozhodnutími Rady a Komise podle tohoto nařízení.

Článek 45

Odpovědnost

Výbor v souladu odstavci 2 až 8 odpovídá za provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Výbor předkládá Evropskému parlamentu, vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států v souladu s článkem 46, Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru výroční zprávu o plnění úkolů, jež mu byly na základě tohoto nařízení svěřeny. S výhradou požadavků profesního tajemství se tato zpráva zveřejní na internetových stránkách výboru.

Předseda tuto zprávu předloží na veřejném zasedání Evropskému parlamentu a Radě.

Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení příslušného výboru Evropského parlamentu ohledně plnění úkolů výboru v oblasti řešení krize. Slyšení se koná nejméně jednou ročně.

Na žádost Rady se může předseda vyjádřit v Radě k otázkám, jež se týkají plnění úkolů výboru v oblasti řešení krize.

Výbor odpoví ústně nebo písemně na otázky, které mu položí Evropský parlament nebo Rada, v souladu se svými postupy a v každém případě do pěti týdnů od jejich obdržení.

Předseda vede na žádost neveřejná důvěrná ústní jednání s předsedou a místopředsedy příslušného výboru Evropského parlamentu, jsou-li taková jednání nezbytná pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle Smlouvy o fungování EU. Evropský parlament a výbor uzavřou dohodu o podrobných pravidlech organizace těchto jednání za účelem zajištění plné důvěrnosti v souladu s požadavky profesního tajemství, které výboru ukládá toto nařízení a v případech, kdy výbor jedná jako vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, příslušné právní předpisy Unie.

Výbor za podmínek stanovených ve Smlouvě o fungování EU a v nařízeních uvedených v jejím článku 226 spolupracuje při všech šetřeních prováděných Evropským parlamentem. Do šesti měsíců po jmenování předsedy uzavřou výbor a Evropský parlament vhodná ujednání o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad plněním úkolů, které výboru svěřuje toto nařízení. Se zřetelem k pravomocím Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování EU se tato ujednání týkají mimo jiné přístupu k informacím, včetně pravidel pro nakládání s utajovanými či jinými důvěrnými informacemi a jejich ochranu, spolupráce při slyšeních podle odstavce 4 tohoto článku, důvěrných ústních jednání, zpráv, zodpovídání otázek, spolupráce při šetření a informací o postupu při výběru předsedy, místopředsedy a čtyř členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

Článek 46

Vnitrostátní parlamenty

Vzhledem ke zvláštní povaze úkolů svěřených výboru tímto nařízením mohou vnitrostátní parlamenty zúčastněných členských států vlastními postupy požádat výbor, aby písemně odpověděl na všechny připomínky nebo otázky, které mu v souvislosti s jeho úkoly podle tohoto nařízení podají, a výbor má povinnost písemně na tyto otázky odpovědět.

Výbor souběžně s předložením zprávy podle čl. 45 odst. 2 tuto zprávu předkládá také přímo vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států. Vnitrostátní parlamenty se na výbor mohou obrátit s odůvodněnými připomínkami k této zprávě. Výbor odpoví v souladu se svými postupy ústně nebo písemně na jakékoli připomínky nebo otázky, které mu vnitrostátní parlamenty zúčastněných členských států položí.

Vnitrostátní parlament zúčastněného členského státu může pozvat předsedu, aby se zúčastnil výměny názorů týkající se řešení krize subjektů uvedených v článku 2 v daném členském státě spolu se zástupcem vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize. Předseda je povinen takovému pozvání vyhovět.

Tímto nařízením není dotčena odpovědnost vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize vnitrostátním parlamentům podle vnitrostátního práva za plnění úkolů, jež nebyly svěřeny výboru, Radě nebo Komisi tímto nařízením, a za provádění činností v souladu s čl. 7 odst. 3.

Článek 47

Nezávislost

Při plnění úkolů, které jsou jim svěřeny tímto nařízením, jednají výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize nezávisle a sledují obecný zájem.

Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) plní své úkoly v souladu s rozhodnutími výboru, Rady a Komise. Jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Při jednání a rozhodování ve výboru vyjadřují své osobní názory a hlasují nezávisle.

Členské státy, orgány či subjekty Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmějí snažit ovlivňovat předsedu, místopředsedu nebo členy výboru.

Po ukončení funkčního období jsou předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení v souladu se služebním řádem úředníků uvedeným v čl. 87 odst. 6 tohoto nařízení, který byl stanoven nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 10 ) (dále jen „služební řád“), nadále vázáni povinností čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo výhod.

Článek 48

Sídlo

Sídlem výboru je Brusel v Belgii.

HLAVA II

PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ VÝBORU

Článek 49

Účast na plenárních zasedáních

Plenárních zasedání se účastní všichni členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1.

Článek 50

Úkoly

Na svém plenárním zasedání výbor:

přijme každoročně do 30. listopadu roční pracovní program výboru na následující rok na základě návrhu předloženého předsedou a předá jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ECB;

přijímá a kontroluje roční rozpočet výboru v souladu s čl. 61 odst. 2, schvaluje účetní závěrku výboru a uděluje předsedovi absolutorium v souladu s čl. 63 odst. 4 a 8;

s výhradou postupu uvedeného v odstavci 2 rozhoduje o použití fondu, pokud podpora z fondu potřebná u daného konkrétního opatření k řešení krize překračuje limit 5 000 000 000 EUR, u něhož je váha podpory likvidity 0,5;

jakmile čistá souhrnná částka použitých prostředků z fondu za posledních dvanáct po sobě jdoucích měsíců dosáhne limitu 5 000 000 000 EUR, vyhodnotí používání nástrojů k řešení krize, zejména použití prostředků z fondu, a poskytne vodítko, kterým se má výkonné zasedání řídit v dalších rozhodnutích týkajících se řešení krize, zejména tam, kde je to vhodné, ve věci rozlišování mezi podporou likvidity a jinými formami podpory;

rozhoduje o tom, zda je třeba získat mimořádné následné příspěvky v souladu s článkem 71, o dobrovolných půjčkách mezi mechanismy financování v souladu s článkem 72, o alternativních finančních prostředcích v souladu s články 73 a 74 a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, které zahrnuje podporu z fondu překračující limit uvedený v písmeni c) tohoto odstavce;

rozhoduje o investicích v souladu s článkem 75;

přijímá výroční zprávu o činnosti výboru podle článku 45, v níž je podrobně vysvětleno plnění rozpočtu;

přijímá finanční pravidla podle článku 64, jimiž se bude výbor řídit;

přijímá strategii pro boj proti podvodům, jež je přiměřená riziku podvodů, přičemž se zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být přijata;

přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;

přijímá svůj jednací řád a jednací řád výboru na jeho výkonném zasedání;

v souladu s odstavcem 3 tohoto článku vykonává ve vztahu k zaměstnancům výboru pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (dále jen „pracovní řád“) svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;

na základě služebního řádu a pracovního řádu jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

přijímá veškerá rozhodnutí týkající se zřízení a případně příslušných změn vnitřních struktur výboru;

schvaluje rámec uvedený v čl. 31 odst. 1 pro organizaci praktického průběhu spolupráce s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize.

Při rozhodování jedná plenární zasedání výboru v souladu s cíli uvedenými v článcích 6 a 14.

Pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku se program řešení krize vypracovaný výkonným zasedáním považuje za přijatý, pokud do tří hodin od předložení návrhu výkonným zasedáním plenárnímu zasedání alespoň jeden člen plenárního zasedání nesvolá plenární zasedání. Pokud ho svolá, přijme rozhodnutí o daném programu řešení krize plenární zasedání.

Na svém plenárním zasedání přijímá výbor podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na předsedu a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Předseda je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Za výjimečných okolností může výbor na svém plenárním zasedání rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na předsedu a jakékoli další přenesení pravomocí předsedou na jiné osoby a může tyto pravomoci vykonávat sám nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na předsedu.

Článek 51

Plenární zasedání výboru

Plenární zasedání výboru svolává předseda a předsedá mu v souladu s čl. 56 odst. 2 písm. a).

Každoročně se konají alespoň dvě řádná plenární zasedání výboru. Kromě toho se výbor schází z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně jedné třetiny svých členů. Zástupce Komise může požádat předsedu, aby svolal plenární zasedání výboru. Pokud předseda plenární zasedání v patřičné době nesvolá, podá písemné odůvodnění.

V jednotlivých relevantních případech může výbor kromě osob uvedených v čl. 43 odst. 3 přizvat k účasti na plenárním zasedání pozorovatele, včetně zástupce orgánu EBA.

Sekretariát plenárního zasedání zajišťuje výbor.

Článek 52

Obecná ustanovení o postupu rozhodování

Na svém plenárním zasedání přijímá výbor rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Odchylně od odstavce 1 se rozhodnutí podle čl. 50 odst. 1 písm. c) a d) a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, s omezením na použití finančních prostředků, které jsou k dispozici ve fondu, přijímají prostou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 30 % příspěvků. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se rozhodnutí podle čl. 50 odst. 1, která zahrnují získání následných příspěvků v souladu s článkem 71, rozhodnutí o dobrovolných půjčkách mezi mechanismy financování v souladu s článkem 72, o alternativních finančních prostředcích v souladu s články 73 a 74 a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, která překračují finanční prostředky, které jsou k dispozici ve fondu, přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 50 % příspěvků během osmiletého přechodného období do doby, než bude fond plně sdílen, a dvoutřetinovou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 30 % příspěvků poté. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Jednací řád stanoví podrobněji postup při hlasování, zejména podmínky, za jakých může jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující usnášeníschopnost.

HLAVA III

VÝKONNÁ ZASEDÁNÍ VÝBORU

Článek 53

Účast na výkonných zasedáních

Při svých výkonných zasedáních se výbor skládá z předsedy a čtyř členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b). Výbor se schází na výkonném zasedání, kdykoli je to nutné.

Zasedání výboru ve složení pro výkonné zasedání svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost kteréhokoli člena a též mu předsedá.

V relevantních případech může výbor ve složení pro výkonné zasedání přizvat i jiné pozorovatele než ty, kteří jsou uvedeni v čl. 43 odst. 3, včetně zástupce orgánu EBA, a přizve k účasti na svých zasedáních vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize z nezúčastněných členských států, pokud jedná o skupině, která má v těchto nezúčastněných členských státech dceřiné podniky nebo významné pobočky. Tato účast se týká jednotlivých případů.

V souladu s odstavci 3 a 4 se výkonných zasedání výboru účastní členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. c).

Při jednání o subjektu uvedeném v článku 2 či skupině subjektů, jež je usazena pouze v jednom zúčastněném členském státě, se jednání a rozhodování účastní rovněž člen jmenovaný uvedeným členským státem a použijí se pravidla stanovená v čl. 55 odst. 1.

Při jednání o přeshraniční skupině se rozhodování účastní také člen jmenovaný členským státem, v němž se nachází orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny, jakož i členové jmenovaní členskými státy, v nichž je usazen dceřiný podnik či subjekt podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a použijí se pravidla stanovená v čl. 55 odst. 2.

Členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. a) a b) zajistí, aby rozhodnutí a opatření k řešení krize, zejména pokud jde o použití fondu, byla v různých složeních výkonných zasedání výboru ve vzájemném souladu, vhodná a přiměřená.

Článek 54

Úkoly

Na svém výkonném zasedání výbor:

připravuje veškerá rozhodnutí, která mají být přijata na plenárním zasedání výboru;

přijímá veškerá rozhodnutí k uplatnění tohoto nařízení, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak.

Při výkonu svých pravomocí podle odstavce 1 tohoto článku výbor:

vypracovává, posuzuje a schvaluje plány řešení krize pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a pro subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, v souladu s články 8, 10 a 11;

uplatňuje zjednodušené povinnosti v případě některých subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 2 a subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, v souladu s článkem 11;

stanovuje minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který musí trvale splňovat subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, v souladu s článkem 12;

předává program řešení krize v souladu s článkem 18 společně s veškerými příslušnými informacemi Komisi, a to co nejdříve, aby mohla včas posoudit a rozhodnout nebo případně navrhnout Radě rozhodnutí podle čl. 18 odst. 7;

rozhoduje o části II rozpočtu fondu příslušející výboru v souladu s článkem 60.

Je-li to třeba z důvodu naléhavosti, může výbor na svém výkonném zasedání přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem výboru ve složení pro plenární zasedání, zejména ve věcech administrativního řízení včetně rozpočtových záležitostí.

Výbor ve složení pro výkonné zasedání informuje průběžně výbor ve složení pro plenární zasedání o rozhodnutích, která přijme ve věci řešení krize.

Článek 55

Postup rozhodování

Při jednání o jednotlivém subjektu nebo skupině, jenž je usazen pouze v jednom zúčastněném členském státě, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 3 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů.

Při jednání o přeshraniční skupině, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 4 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů.

V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

HLAVA IV

PŘEDSEDA

Článek 56

Jmenování a úkoly

Výboru předsedá stálý předseda.

Předseda odpovídá za:

přípravu práce výboru na jeho plenárních a výkonných zasedáních, za svolávání jednání a předsedání jeho jednáním;

všechny personální otázky;

záležitosti spojené s běžnou správou;

sestavení návrhu rozpočtu výboru v souladu s čl. 61 odst. 1 a plnění rozpočtu výboru v souladu s článkem 63;

řízení výboru;

plnění ročního pracovního programu výboru;

každoroční přípravu návrhu výroční zprávy uvedenou v článku 45 s oddílem o činnostech výboru k řešení krize a oddílem o finančních a správních záležitostech.

Při plnění úkolů uvedených v tomto článku jsou předsedovi nápomocni k tomuto účelu vyčlenění zaměstnanci.

Předsedovi je nápomocen místopředseda.

Místopředseda vykonává funkce předsedy, pokud je předseda nepřítomen nebo mu odůvodněné okolnosti brání v jejich výkonu, a to v souladu s tímto nařízením.

Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) jsou jmenováni na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank. Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) jsou vybráni v otevřeném výběrovém řízení, při němž jsou respektovány zásady vyváženosti zastoupení mužů a žen, zkušeností a kvalifikace. Evropský parlament a Rada jsou včas a řádně průběžně informovány v každé fázi tohoto řízení.

Funkční období předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) je pětileté. S výhradou odstavce 7 tohoto článku nelze toto funkční období prodloužit.

Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) nesmějí vykonávat žádné funkce na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni.

Komise po vyslechnutí výboru na jeho plenárním zasedání předloží Evropskému parlamentu užší seznam kandidátů na funkce předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) a informuje o tomto užším seznamu Radu.

Odchylně od prvního pododstavce při jmenování prvních členů výboru po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise užší seznam kandidátů, aniž by vyslechla výbor.

Komise předloží návrh na jmenování předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení tohoto návrhu přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy, místopředsedy a členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b). Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Odchylně od odstavce 5 je funkční období prvního předsedy jmenovaného po vstupu tohoto nařízení v platnost tříleté. Toto funkční období lze jednou prodloužit o dobu pěti let. Předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) zůstávají ve funkci až do jmenování svých nástupců.

Předseda, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na totéž místo.

Pokud předseda, místopředseda nebo členové uvedení čl. 43 odst. 1 písm. b) přestanou splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž je zbavuje funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Pro tyto účely mohou Evropský parlament nebo Rada Komisi oznámit, že považují podmínky pro zbavení předsedy, místopředsedy nebo členů uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) funkce za splněné, a Komise na toto oznámení odpoví.

HLAVA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 57

Zdroje

Výbor odpovídá za vyčlenění potřebných finančních a lidských zdrojů na plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením.

Financování rozpočtu výboru nebo jeho činností k řešení krize podle tohoto nařízení nesmí za žádných okolností zakládat rozpočtovou odpovědnost členských států.

Článek 58

Rozpočet

Výbor má samostatný rozpočet, který není součástí rozpočtu Unie. Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů výboru, které se uvedou v rozpočtu výboru.

Rozpočet výboru musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

Rozpočet obsahuje dvě části: část I pro správu výboru a část II pro fond.

Článek 59

Část I rozpočtu pro správu výboru

Příjmy části I rozpočtu tvoří roční příspěvky, které jsou nezbytné ke krytí odhadovaných ročních správních výdajů.

Výdaje části I rozpočtu zahrnují alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.

Tímto článkem není dotčeno právo vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize vybírat poplatky v souladu s vnitrostátním právem v souvislosti s jejich správními výdaji typů uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně výdajů na spolupráci s výborem a na pomoc výboru.

Článek 60

Část II rozpočtu pro fond

Příjmy části II rozpočtu tvoří zejména:

příspěvky hrazené institucemi usazenými v zúčastněných členských státech v souladu s čl. 67 odst. 4 a články 69, 70 a 71;

úvěry získané od jiných mechanismů financování k řešení krizí z nezúčastněných členských států v souladu s čl. 72 odst. 1;

úvěry získané od finančních institucí nebo jiných třetích stran v souladu s články 73 a 74;

výnosy z investovaných částek uložených ve fondu v souladu s článkem 75;

jakákoli část výdajů vzniklých pro účely uvedené v článku 76, která je při postupu k řešení krize získána zpět.

Výdaje části II rozpočtu tvoří zejména:

výdaje na účely uvedené v článku 76;

investice v souladu s článkem 75;

úroky placené z úvěrů získaných od jiných mechanismů financování k řešení krize z nezúčastněných členských států v souladu s čl. 72 odst. 1;

úroky placené z úvěrů získaných od finančních institucí nebo jiných třetích stran v souladu s články 73 a 74.

Článek 61

Sestavování a plnění rozpočtu

Předseda vypracuje každoročně do 15. února návrh rozpočtu výboru, včetně odhadu příjmů a výdajů výboru na následující rok, spolu s plánem pracovních míst a předloží jej výboru k přijetí.

Výbor na svém plenárním zasedání každoročně do 31. března podle potřeby upraví návrh předložený předsedou a přijme konečný rozpočet výboru spolu s plánem pracovních míst.

Článek 62

Interní audit a kontrola

V rámci výboru se zřizuje funkce interního auditora, která musí být vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor jmenovaný výborem mu odpovídá za prověřování řádného fungování systémů pro plnění rozpočtu a rozpočtových procesů výboru.

Interní auditor radí výboru v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Odpovědnost za zavedení vnitřních systémů kontroly a postupů, které jsou vhodné pro plnění úkolů interního auditora, nese výbor.

Článek 63

Plnění rozpočtu, předkládání účetní závěrky a absolutorium

Předseda jedná jako schvalující osoba a plní rozpočet výboru.

Do 1. března následujícího rozpočtového roku zašle účetní výboru předběžnou účetní závěrku spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok Účetnímu dvoru k připomínkám.

Do 31. března následujícího rozpočtového roku předloží účetní výboru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení členům výboru a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Do 31. března každého roku předá předseda Evropskému parlamentu, Radě a Komisi předběžnou účetní závěrku výboru za předcházející rozpočtový rok.

Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce výboru vypracuje předseda na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku výboru a předloží ji výboru na jeho plenárním zasedání ke schválení.

Do 1. července každého roku zašle předseda konečnou účetní závěrku za předcházející rozpočtový rok poté, co ji schválil výbor, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Obdrží-li předseda připomínky od Účetního dvora, zašle do 30. září odpověď.

Do 15. listopadu každého roku se konečná účetní závěrka za předcházející rozpočtový rok zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Výbor na svém plenárním zasedání udělí předsedovi absolutorium za plnění rozpočtu.

Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předloží předseda žádajícímu orgánu Unie všechny informace uvedené v účetní závěrce výboru s výhradou požadavků profesního tajemství podle tohoto nařízení.

Článek 64

Finanční pravidla

Výbor po konzultaci s Účetním dvorem a Komisí přijme vnitřní finanční pravidla, jimiž stanoví zejména podrobný postup pro sestavování a plnění svého rozpočtu v souladu s články 61 a 63.

V míře, ve které je to slučitelné se zvláštní povahou výboru, vycházejí tato finanční pravidla z rámcového finančního nařízení přijatého pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 11 ).

Článek 65

Příspěvky na správní výdaje výboru

Subjekty uvedené v článku 2 přispívají do části I rozpočtu výboru v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci o příspěvcích přijatými podle odstavce 5 tohoto článku.

Výše příspěvků se stanoví tak, aby příjmy z nich byly v zásadě dostatečné pro zajištění každoročně vyrovnané části I rozpočtu výboru.

Příspěvky, které má každý subjekt uvedený v článku 2 uhradit, výbor stanoví a získává v souladu s akty v přenesené pravomoci podle odstavce 5 tohoto článku prostřednictvím rozhodnutí určeného dotčenému subjektu. Výbor používá procesní pravidla, pravidla pro podávání zpráv a další pravidla zajišťující, že příspěvky budou uhrazeny včas a v plné výši.

Prostředky získané v souladu s odstavci 1, 2 a 3 se použijí pouze pro účely tohoto nařízení.

Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci o příspěvcích, jimiž:

určí druh příspěvků a situace, v nichž je třeba příspěvky hradit, způsob výpočtu výše příspěvků a způsob jejich platby;

upřesní registrační a účetní pravidla, pravidla pro podávání zpráv a další pravidla uvedená v odstavci 3, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby příspěvky byly uhrazeny včas a v plné výši;

stanoví roční příspěvky, které jsou nezbytné ke krytí správních výdajů výboru předtím, než začne plně fungovat.

Článek 66

Opatření proti podvodům

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 12 ) přistoupí výbor do šesti měsíců od zahájení své práce k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF a s použitím vzoru obsaženého v příloze k uvedené interinstitucionální dohodě neprodleně přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny jeho zaměstnance.

Účetní dvůr je oprávněn provádět formou kontroly dokumentů a kontroly na místě audit u příjemců, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od výboru obdrželi finanční prostředky.

OLAF může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 13 ) a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti se zakázkou financovanou výborem nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

KAPITOLA 2

Jednotný fond pro řešení krizí

Oddíl 1

Zřízení fondu

Článek 67

Obecná ustanovení

Zřizuje se Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“). Je naplňován v souladu s pravidly o převádění finančních prostředků získaných na vnitrostátní úrovni do fondu, která jsou stanovena v dohodě.

Výbor používá fond pouze pro účely zajištění účinného používání nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí k řešení krize podle části II hlavy I a v souladu s účelem řešení krize a se zásadami řešení krize uvedenými v článcích 14 a 15. Rozpočet Unie ani vnitrostátní rozpočty členských států nenesou za žádných okolností odpovědnost za výdaje nebo ztráty fondu.

Vlastníkem fondu je výbor.

Příspěvky podle článků 69, 70 a 71 jsou získávány od subjektů uvedených v článku 2 vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a jsou převáděny do fondu v souladu s dohodou.

Článek 68

Požadavek ustavit mechanismus financování k řešení krizí

Zúčastněné členské státy ustaví mechanismus financování v souladu s článkem 100 směrnice 2014/59/EU a v souladu s tímto nařízením.

Článek 69

Cílová úroveň

Do konce počátečního období v délce osmi let od 1. ledna 2016, případně ode dne, od kterého se tento odstavec použije na základě čl. 99 odst. 6, dosáhnou dostupné finanční prostředky fondu výše nejméně 1 % hodnoty pojištěných vkladů všech úvěrových institucí povolených ve všech zúčastněných členských státech.

Během počátečního období podle odstavce 1 se příspěvky do fondu vypočtené v souladu s článkem 70 a získané v souladu s čl. 67 odst. 4 rozdělí v čase co nejrovnoměrněji, dokud není dosaženo cílové úrovně, přitom se však náležitě zohlední fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí.

Výbor počáteční období podle odstavce 1 prodlouží o maximálně čtyři roky, jestliže fondu vznikly kumulované výdaje překračující 0,5 % celkové hodnoty pojištěných vkladů uvedené v odstavci 1 a jsou splněna kritéria aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odst. 5 písm. b).

Jsou-li po skončení počátečního období podle odstavce 1 dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň stanovená v uvedeném odstavci, pravidelné příspěvky vypočtené v souladu s článkem 70 se nadále získávají, dokud není dosaženo cílové úrovně. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše těchto příspěvků tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do šesti let.

Při stanovování ročních příspěvků v souvislosti s tímto odstavcem se u pravidelných příspěvků náležitě zohlední fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky.

Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit:

kritéria pro časové rozložení příspěvků do fondu vypočtených podle odstavce 2;

kritéria k určení počtu let, o něž lze v souladu s odstavcem 3 prodloužit počáteční období podle odstavce 1;

kritéria ke stanovení ročních příspěvků podle odstavce 4.

Článek 70

Příspěvky předem

Jednotlivé příspěvky každé instituce se získávají alespoň jednou ročně a vypočítají se jako úměrný podíl celkové hodnoty jejích závazků (bez započtení kapitálu) po odečtení pojištěných vkladů na úhrnných závazcích (bez započtení kapitálu) všech institucí povolených na území všech zúčastněných členských států po odečtení pojištěných vkladů.

Výbor každoročně, po konzultaci s ECB nebo s vnitrostátním příslušným orgánem a v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, vypočte jednotlivé příspěvky, aby zajistil, že příspěvky, které mají uhradit všechny instituce povolené na území všech zúčastněných členských států, nepřekročí 12,5 % cílové úrovně.

Každoroční výpočet příspěvků jednotlivých institucí je založen na:

paušálním příspěvku, který je úměrný podílu celkové hodnoty závazků instituce (bez započtení kapitálu) po odečtení pojištěných vkladů na úhrnných závazcích (bez započtení kapitálu) všech institucí povolených na území zúčastněných členských států po odečtení pojištěných vkladů; a

příspěvku upraveném v poměru k rizikovému profilu, který vychází z kritérií stanovených v čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU, se zřetelem k zásadě proporcionality a aniž by došlo k narušení mezi strukturami bankovního sektoru členských států.

Poměr mezi paušálním příspěvkem a příspěvkem upraveným v poměru k rizikovému profilu musí zohlednit vyvážené rozložení příspěvků mezi různé typy bank.

V každém případě nesmí úhrnná výše jednotlivých příspěvků od všech institucí povolených na území všech zúčastněných členských států, vypočtená podle druhého pododstavce písm. a) a b), překročit ročně 12,5 % cílové úrovně.

Dostupné finanční prostředky, které se mají započítat k dosažení cílové úrovně stanovené v článku 69, mohou zahrnovat neodvolatelné platební přísliby, které jsou v plné výši kryty zajištěním ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému použití výborem k účelům uvedeným v čl. 76 odst. 1. Podíl těchto neodvolatelných platebních příslibů nesmí překročit 30 % celkové výše příspěvků získaných v souladu s tímto článkem.

Řádně obdržené příspěvky každého subjektu uvedeného v článku 2 se těmto subjektům nevracejí.

Pokud zúčastněné členské státy již zřídily vnitrostátní mechanismus financování k řešení krizí, mohou stanovit, že uvedený mechanismus využívá jemu dostupné finanční prostředky vybrané od institucí v období od 17. června 2010 do dne vstupu směrnice 2014/59/EU v platnost k tomu, aby nahradil institucím příspěvky předem, které mohou být tyto instituce povinny platit do fondu. Tímto vracením prostředků nejsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice 2014/49/EU.

Použijí se akty v přenesené pravomoci, které upřesňují pojem příspěvků upravených v poměru k rizikovému profilu institucí, přijaté Komisí podle čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU.

Rada na návrh Komise přijme v rámci aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 6 prováděcí akty, jimiž se stanoví podmínky uplatňování odstavců 1, 2 a 3, zejména v souvislosti s:

používáním metodiky pro výpočet jednotlivých příspěvků;

praktickými pravidly pro to, jak se institucím přidělují rizikové faktory uvedené v aktu v přenesené pravomoci.

Článek 71

Mimořádné následné příspěvky

Pokud dostupné finanční prostředky nestačí k pokrytí ztrát, nákladů nebo jiných výdajů vzniklých při použití fondu v souvislosti s opatřeními k řešení krize, jsou od institucí povolených na území zúčastněných členských států získány mimořádné následné příspěvky k pokrytí doplňkových částek. Tyto mimořádné příspěvky se vypočítají a rozdělí mezi instituce podle pravidel stanovených v článcích 69 a 70.

Celková výše mimořádných následných příspěvků za rok nesmí překročit trojnásobek roční výše příspěvků stanovených v souladu s článkem 70.

Výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho návrh může úplně nebo částečně odložit v souladu s akty v přenesené pravomoci podle odstavce 3 úhradu mimořádných následných příspěvků instituce v souladu s odstavcem 1, pokud je to nezbytné v zájmu ochrany její finanční situace. Toto odložení lze udělit nejvýše na dobu šesti měsíců, která však může být na žádost instituce prodloužena. Příspěvky, jejichž uhrazení bylo odloženo podle tohoto odstavce, musí být uhrazeny v pozdějším okamžiku, kdy tato úhrada již finanční situaci dané instituce neohrožuje.

Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu následných příspěvků subjekty uvedenými v článku 2 podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 72

Dobrovolné půjčky mezi mechanismy financování k řešení krizí

Výbor rozhodne, že požádá o dobrovolnou půjčku pro fond u mechanismů financování k řešení krizí z nezúčastněných členských států v případě, že:

částky získané v souladu s článkem 70 nestačí k pokrytí ztrát, nákladů nebo jiných výdajů vzniklých při použití fondu v souvislosti s opatřeními k řešení krize;

mimořádné následné příspěvky stanovené v článku 71 nejsou okamžitě k dispozici; a

alternativní finanční prostředky stanovené v článku 73 nejsou okamžitě k dispozici za přiměřených podmínek.

Uvedené mechanismy financování k řešení krizí rozhodují o takové žádosti v souladu s článkem 106 směrnice 2014/59/EU. Na podmínky půjčky se vztahuje čl. 106 odst. 4, 5 a 6 uvedené směrnice.

Výbor může rozhodnout o úvěru jiným mechanismům financování k řešení krizí z nezúčastněných členských států, pokud je o něj požádán v souladu s článkem 106 směrnice 2014/59/EU. Na podmínky úvěru se vztahuje čl. 106 odst. 4, 5 a 6 uvedené směrnice.

Článek 73

Alternativní finanční prostředky

Pokud částky získané v souladu s články 70 a 71 nejsou ihned k dispozici nebo nepokrývají výdaje vzniklé při použití fondu v souvislosti s opatřeními k řešení krize, může výbor pro fond sjednávat půjčky nebo jiné formy podpory u těch institucí, finančních institucí nebo jiných třetích stran, které nabízejí lepší finanční podmínky a v nejvhodnější době, v zájmu optimalizace nákladů na financování a ochrany jeho pověsti.

Půjčky nebo jiné formy podpory uvedené v odstavci 1 se musí v souladu s články 69, 70 a 71 vrátit zpět v plné výši během období splatnosti půjčky.

Všechny výdaje vzniklé v souvislosti s použitím půjček podle odstavce 1 jsou hrazeny z části II rozpočtu výboru, a nikoli z rozpočtu Unie ani zúčastněných členských států.

Článek 74

Přístup k finanční facilitě

Výbor smluvně zajistí pro fond finanční mechanismy, případně včetně veřejného finančního mechanismu, které zajistí, aby byly okamžitě k dispozici dodatečné finanční prostředky k použití v souladu s článkem 76, pokud částky, které byly získány nebo jsou k dispozici v souladu s články 70 a 71, nestačí k tomu, aby fond dostál svým závazkům.

Oddíl 2

Správa fondu

Článek 75

Investice

Fond spravuje výbor v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 4.

Objem prostředků získaný od instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce, úroky nebo jiné výnosy z investic a veškeré jiné výnosy se připisují pouze ve prospěch fondu.

Výbor má obezřetnou a bezpečnou investiční strategii stanovenou v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku a investuje částky uložené ve fondu do závazků členských států či mezivládních organizací nebo do vysoce likvidních aktiv s vysokou úvěruschopností, s přihlédnutím k aktu v přenesené pravomoci podle článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i k dalším relevantním ustanovením uvedeného nařízení. Investice musí být dostatečně odvětvově, zeměpisně a proporčně rozloženy. Výnosy z těchto investic se připisují ve prospěch fondu.

Komise je v souladu s postupem podle článku 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví podrobná pravidla pro správu fondu a obecné zásady a kritéria pro jeho investiční strategii.

Oddíl 3

PouŽívání fondu

Článek 76

Úloha fondu

V rámci programu řešení krize může výbor při použití nástrojů k řešení krize na subjekty uvedené v článku 2 používat fond pouze v rozsahu, který je nezbytný k zajištění efektivního použití nástrojů k řešení krize, aby:

se zaručil za aktiva nebo závazky instituce v režimu řešení krize, jejích dceřiných podniků, překlenovací instituce nebo společnosti pro správu aktiv;

poskytl úvěr instituci v režimu řešení krize, jejím dceřiným podnikům, překlenovací instituci nebo společnosti pro správu aktiv;

nakoupil aktiva instituce v režimu řešení krize;

finančně přispěl překlenovací instituci a společnosti pro správu aktiv;

vyplatil odškodnění akcionářům nebo věřitelům, pokud na základě ocenění podle čl. 20 odst. 5 utrpěli větší ztráty, než by utrpěli na základě ocenění podle čl. 20 odst. 16 při likvidaci v běžném úpadkovém řízení;

přispěl instituci v režimu řešení krize namísto odpisu nebo konverze závazků některých věřitelů, je-li použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů a je-li rozhodnuto o vyloučení některých věřitelů z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 27 odst. 5;

provedl jakoukoli kombinaci opatření uvedených v písmenech a) až f).

Fond může být použit k přijetí opatření uvedených v odstavci 1 rovněž vůči kupujícímu v souvislosti s nástrojem převodu činnosti.

Fond nesmí být použit přímo k absorpci ztrát subjektu uvedeného v článku 2 ani k rekapitalizaci tohoto subjektu. V případě, že použití fondu pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku nepřímo vede k tomu, že je část ztrát subjektu uvedeného v článku 2 přenesena na fond, uplatní se zásady pro použití fondu uvedené v článku 27.

Výbor nesmí kapitál vložený v souladu s odst. 1 písm. f) držet déle než pět let.

Článek 77

Používání fondu

Používání fondu závisí na dohodě, kterou se zúčastněné členské státy dohodnou, že převedou do fondu příspěvky, které získají na vnitrostátní úrovni v souladu s tímto nařízením a se směrnicí 2014/59/EU, a probíhá v souladu se zásadami stanovenými v uvedené dohodě.

Až do okamžiku, kdy je dosažena cílová úroveň podle článku 69, ale nejpozději osm let ode dne použitelnosti tohoto článku proto používá výbor fond v souladu se zásadami založenými na rozdělení fondu na podfondy odpovídající jednotlivým zúčastněným členským státům a také na postupném slučování finančních prostředků získaných na vnitrostátní úrovni, které mají být přidělovány do podfondů fondu, jak je stanoveno v dohodě.

Článek 78

Vzájemné využití vnitrostátních mechanismů financování v případě řešení krize na úrovni skupiny, do něhož jsou zapojeny instituce v nezúčastněných členských státech

V případě řešení krize na úrovni skupiny, do něhož jsou zapojeny instituce usazené v jednom nebo ve více zúčastněných členských státech na jedné straně a instituce usazené v jednom nebo ve více nezúčastněných členských státech na straně druhé, přispívá fond k financování řešení krize na úrovni skupiny v souladu s čl. 107 odst. 2 až 5 směrnice 2014/59/EU.

Článek 79

Použití systémů pojištění vkladů k řešení krize

Zúčastněné členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů, k němuž instituce náleží, ručil v případě, že výbor přijme opatření k řešení krize a tímto opatřením je vkladatelům nadále zajištěn přístup k jejich vkladům, za částky uvedené v čl. 109 odst. 1 a 4 směrnice 2014/59/EU.

Příslušný systém pojištění vkladů přebírá práva a závazky pojištěných vkladatelů v úpadkovém řízení ve výši rovnající se jeho platbě.

Při určování výše, do které systém pojištění vkladů ručí podle odstavce 1 tohoto článku, musí být splněny podmínky uvedené v článku 20.

Před rozhodnutím v souladu s odstavcem 2 tohoto článku o výši, do které systém pojištění vkladů ručí, výbor konzultuje s dotčeným určeným orgánem ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU při plném zohlednění naléhavosti dané záležitosti.

Jestliže jsou způsobilé vklady v instituci v režimu řešení krize převedeny na jiný subjekt v rámci nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce, nemají vkladatelé vůči systému pojištění vkladů žádné nároky podle směrnice 2014/49/EU, pokud jde o jakoukoli část jejich nepřevedených vkladů v instituci v režimu řešení krize, pokud se výše převedených finančních prostředků nejméně rovná souhrnnému limitu pojištění stanovenému v článku 6 uvedené směrnice.

Bez ohledu na odstavce 1 až 4, pokud jsou dostupné finanční prostředky ze systémů pojištění vkladů použity v souladu s tímto článkem a následně klesnou na méně než dvě třetiny cílové výše systému pojištění vkladů, stanoví se výše pravidelného příspěvku do systému pojištění vkladů tak, aby se této cílové výše dosáhlo do šesti let.

Ručení systému pojištění vkladů nesmí přesáhnout částku rovnající se 50 % jeho cílové výše podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.

V každém případě účast systému pojištění vkladů podle tohoto nařízení nesmí překročit ztráty, které by mu vznikly v případě likvidace v běžném úpadkovém řízení.

HLAVA VI

JINÁ USTANOVENÍ

Článek 80

Výsady a imunity

Na výbor a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.

Článek 81

Jazykový režim

Na výbor se vztahuje nařízení Rady č. 1 ( 14 ).

O vnitřním jazykovém režimu výboru rozhoduje výbor.

Výbor může rozhodnout, který z úředních jazyků se použije při zasílání dokumentů orgánům či subjektům Unie.

Výbor se může s každým vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize dohodnout na jazyku nebo jazycích, v nichž se vypracují dokumenty, které se zasílají vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize nebo které zasílají tyto orgány.

Překladatelské služby požadované pro činnost výboru poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 82

Zaměstnanci

Na zaměstnance výboru se vztahuje služební řád, pracovní řád a pravidla společně přijatá orgány Unie pro účely provádění těchto řádů.

Odchylně od prvního pododstavce se na předsedu, místopředsedu a čtyři členy uvedené v čl. 43 odst. 1 písm. b) vztahují stejné podmínky, pokud jde o požitky a věk odchodu do důchodu, jako na místopředsedu, soudce a tajemníka Soudního dvora, jak je stanoví nařízení Rady č. 422/67/EHS, 5/67/Euratom ( 15 ). Nevztahuje se na ně maximální věk odchodu do důchodu. V aspektech, které neupravuje toto nařízení ani nařízení č. 422/67/EHS, 5/67/Euratom, se obdobně použijí služební řád a pracovní řád.

Výbor po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.

Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává výbor pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování, a pravomoci, které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy.

Článek 83

Výměna zaměstnanců

Výbor může využívat vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků, kteří ve výboru nejsou zaměstnáni.

Výbor na svém plenárním zasedání přijme vhodná rozhodnutí, v nichž stanoví pravidla pro výměnu a vysílání zaměstnanců z vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize do výboru a mezi nimi navzájem.

Výbor může zřídit vnitřní týmy příslušné k řešení krize složené z jeho vlastních zaměstnanců a ze zaměstnanců vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, jakož i případně z pozorovatelů z orgánů příslušných k řešení krize z nezúčastněných členských států.

V případě, že výbor zřídí vnitřní týmy příslušné k řešení krize podle odstavce 3 tohoto článku, jmenuje jejich koordinátory z řad vlastních zaměstnanců. V souladu s čl. 51 odst. 3 mohou být koordinátoři přizváni jako pozorovatelé k účasti na výkonných zasedáních výboru, jichž se v souladu s čl. 53 odst. 3 a 4 účastní členové jmenovaní příslušnými členskými státy.

Článek 84

Vnitřní výbory

Výbor může zřídit vnitřní výbory, jejichž úkolem je poskytovat mu poradenství při plnění jeho funkcí podle tohoto nařízení.

Článek 85

Odvolací komise

Výbor zřídí odvolací komisi, která rozhoduje o odvoláních podaných v souladu s odstavcem 3.

Odvolací komise je složena z pěti osob, jež pocházejí ze členských států, těší se vysoké vážnosti a prokázaly v oblasti bankovnictví nebo jiných finančních služeb příslušné znalosti a profesní zkušenosti na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností z oblasti řešení krize, s výjimkou současných zaměstnanců výboru a současných zaměstnanců orgánů příslušných k řešení krize nebo jiných orgánů, subjektů, úřadů či agentur členských států nebo Unie, které jsou zapojeny do plnění úkolů svěřených výboru tímto nařízením. Odvolací komise má dostatečné zdroje a odborné znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí výboru. Členy odvolací komise a dva náhradníky jmenuje výbor na pětileté funkční období, které lze jednou prodloužit, na základě veřejné výzvy k projevení zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Nejsou vázáni žádnými pokyny.

Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně orgánů příslušných k řešení krize, se může odvolat proti rozhodnutí výboru podle čl. 10 odst. 10, článku 11, čl. 12 odst. 1, článků 38 až 41, čl. 65 odst. 3, článku 71 a čl. 90 odst. 3, které je této osobě určeno nebo které se jí přímo a individuálně týká.

Odůvodněné odvolání se podává odvolací komisi písemně do šesti týdnů ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, ode dne, kdy se dotčená osoba o rozhodnutí dozvěděla.

Odvolací komise rozhodne o odvolání do jednoho měsíce ode dne podání odvolání.

Odvolací komise rozhoduje většinou nejméně tří z pěti svých členů.

Členové odvolací komise jednají nezávisle a ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní veřejné prohlášení o závazcích a veřejné prohlášení o zájmech, v nichž uvedou veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo uvedou, že takové zájmy neexistují.

Odvolání podané podle odstavce 3 nemá odkladný účinek.

Odvolací komise však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jejího názoru okolnosti vyžadují.

Je-li odvolání přípustné, odvolací komise prozkoumá, zda je podložené. Vyzve účastníky odvolacího řízení, aby se ve stanovených lhůtách vyjádřili k jejím oznámením nebo ke sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

Odvolací komise může potvrdit rozhodnutí výboru nebo věc výboru vrátit k novému projednání. Výbor je vázán rozhodnutím odvolací komise a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.

Rozhodnutí odvolací komise musí být odůvodněna a oznámena účastníkům odvolacího řízení.

10.

Odvolací komise přijme a zveřejní svůj jednací řád.

Článek 86

Žaloby u Soudního dvora

Proti rozhodnutí odvolací komise nebo v případech, v nichž odvolání k odvolací komisi není možné, proti rozhodnutí výboru lze podat žalobu u Soudního dvora podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.

V souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy, orgány Unie a jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí výboru žalobu u Soudního dvora.

V případě, že má výbor povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.

Výbor přijme opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora.

Článek 87

Odpovědnost výboru

Smluvní odpovědnost výboru se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené výborem.

V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí výbor v souladu s obecnými zásadami společnými právním předpisům členských států o odpovědnosti veřejných orgánů veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností, zejména pokud jde o jejich funkce řešení krize, včetně jednání a opomenutí na podporu zahraničních postupů k řešení krize.

Výbor vyplatí vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize náhradu škody, kterou mu nařídil uhradit vnitrostátní soud nebo již se tento orgán po dohodě s výborem zaváže uhradit v mimosoudním vyrovnání, pokud tuto škodu uvedený vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize způsobil svým jednáním nebo opomenutím podle tohoto nařízení v průběhu řešení krize subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 2 a subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení, nebo podle čl. 7 odst. 3 druhého pododstavce. Tato povinnost nevzniká, pokud toto jednání nebo opomenutí představuje porušení tohoto nařízení, jiného ustanovení práva Unie či rozhodnutí výboru, Rady nebo Komise a došlo k němu úmyslně či vzniklo zjevnou a závažnou chybu v posouzení.

Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory v souvislosti s odstavci 3 a 4. Nároky z mimosmluvní odpovědnosti se promlčují za pět let ode dne, kdy nastala skutečnost, na níž se zakládají.

Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči výboru upravuje služební řád nebo pracovní řád vztahující se na tyto zaměstnance.

Článek 88

Profesní tajemství a výměna informací

Členové výboru, místopředseda, členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b), zaměstnanci výboru a zaměstnanci účastnící se výměny se zúčastněnými členskými státy nebo těmito státy vyslaní, kteří plní povinnosti související s řešením krize, jsou i po ukončení svých povinností vázáni požadavky profesního tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení práva Unie. Zejména nesmějí důvěrné informace, které získají během své profesní činnosti nebo od příslušného orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize v souvislosti se svými úkoly podle tohoto nařízení, poskytnout žádné osobě ani orgánu, s výjimkou informací podaných v rámci plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení či v souhrnné nebo kolektivní formě, z níž nelze identifikovat subjekty uvedené v článku 2, nebo s výslovným a předchozím souhlasem orgánu nebo subjektu, který dané informace poskytl.

Informace, na které se vztahují požadavky profesního tajemství, nesmějí být poskytnuty žádnému veřejnému ani soukromému subjektu s výjimkou případů, kdy je jejich poskytnutí nutné pro účely soudního řízení.

Tyto požadavky se vztahují rovněž na potenciální kupující, kteří byli osloveni za účelem přípravy řešení krize subjektu podle čl. 13 odst. 3.

Výbor zajistí, aby osoby, jež přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s výkonem jeho povinností, včetně úředníků výboru nebo jiných osob pověřených výborem nebo jmenovaných vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, aby prováděly kontroly na místě, byly vázány požadavky profesního tajemství rovnocennými požadavkům uvedeným v odstavci 1.

Požadavky profesního tajemství uvedené v odstavci 1 se rovněž vztahují na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výboru, a na pozorovatele z nezúčastněných členských států, kteří jsou členy vnitřních týmů příslušných k řešení krize v souladu s čl. 83 odst. 3.

Výbor přijme nezbytná opatření, aby zajistil bezpečné nakládání s důvěrnými informacemi a jejich zpracovávání.

Před poskytnutím jakýchkoli informací výbor zajistí, aby neobsahovaly důvěrné informace, zejména tak, že bude posouzen dopad, který by poskytnutí těchto informací mohlo mít na veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku, na obchodní zájmy fyzických a právnických osob a na účel kontrol, na šetření či vyšetřování a na audity. Postup kontroly dopadů poskytování informací zahrne konkrétní posouzení dopadů jakéhokoli sdělení obsahu a podrobností plánů řešení krize podle článků 8 a 9, výsledku jakéhokoli posouzení provedeného podle článku 10 nebo programu řešení krize podle článku 18.

Tento článek nebrání výboru, Radě, Komisi, ECB, vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize nebo vnitrostátním příslušným orgánům, včetně jejich zaměstnanců a odborníků, aby sdílely informace mezi sebou a s příslušnými ministerstvy, centrálními bankami, systémy pojištění vkladů, systémy pro odškodnění investorů, orgány odpovědnými za běžná úpadková řízení, orgány příslušnými k řešení krize a příslušnými orgány z nezúčastněných členských států, s orgánem EBA nebo s výhradou článku 33 s orgány třetích zemí, které plní úkoly rovnocenné úkolům orgánu příslušného k řešení krize, nebo, pokud jsou dodrženy přísné požadavky na důvěrnost, s potenciálním kupujícím pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize.

Článek 89

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ( 16 ) ani povinnosti výboru, Rady a Komise týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 17 ) při plnění jejich povinností.

Článek 90

Přístup k dokumentům

Na dokumenty, které má výbor v držení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ( 18 ).

Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme výbor praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.

Rozhodnutí přijímaná výborem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem následujícím po odvolání k odvolací komisi podle článku 85 tohoto nařízení v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Osoby, kterých se rozhodnutí výboru týká, mají právo nahlížet do spisu výboru s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty výboru.

Článek 91

Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení

Výbor uplatňuje bezpečnostní zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, která jsou vymezena v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ( 19 ). Uplatňování bezpečnostních zásad zahrnuje uplatňování ustanovení o výměně takových informací, jejich zpracování a archivaci.

Článek 92

Účetní dvůr

Účetní dvůr vypracuje zvláštní zprávu za každé dvanáctiměsíční období počínající 1. dubnem každého roku.

Každá z těchto zpráv zhodnotí, zda:

byl brán dostatečný ohled na hospodárnost, efektivnost a účinnost, s jakou byly prostředky z fondu vynakládány, zejména na potřebu používat fond co nejméně;

bylo posuzování podpory z fondu efektivní a důsledné.

Každá zpráva podle odstavce 1 je vypracována do šesti měsíců od konce období, ke kterému se zpráva vztahuje.

Po prozkoumání konečné účetní závěrky vypracované výborem v souladu s článkem 63 připraví Účetní dvůr zprávu o svých zjištěních do 1. prosince po skončení každého rozpočtového roku. Účetní dvůr zejména upozorní na všechny podmíněné závazky (ať již výboru, Rady, Komise či jiné) vyplývající z toho, jak výbor, Rada a Komise plnily své úkoly podle tohoto nařízení.

Evropský parlament a Rada mohou požádat, aby se Účetní dvůr zabýval jakýmikoli dalšími relevantními otázkami spadajícími do jejich pravomocí podle čl. 287 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Zprávy uvedené v odstavcích 1 a 4 se zasílají výboru, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a neprodleně se zveřejňují.

Do dvou měsíců ode dne zveřejnění každé zprávy podle odstavce 1 poskytne Komise podrobnou písemnou odpověď, kterou zveřejní.

Do dvou měsíců ode dne zveřejnění každé zprávy podle odstavce 4 poskytnou výbor, Rada a Komise jednotlivě podrobnou písemnou odpověď, kterou zveřejní.

Účetní dvůr má pravomoc získat od výboru, Rady a Komise veškeré informace důležité k plnění úkolů svěřených mu podle tohoto článku. Výbor, Rada a Komise poskytnou veškeré požadované důležité informace ve lhůtách, které může Účetní dvůr stanovit.

ČÁST IV

VÝKONNÉ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 93

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3 a čl. 75 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od příslušných dat uvedených v článku 99.

Komise zajistí soulad mezi akty v přenesené pravomoci přijatými na základě tohoto nařízení a akty v přenesené pravomoci přijatými na základě směrnice 2014/59/EU.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3 a čl. 75 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm uvedené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3 a čl. 75 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Komise nepřijme akty v přenesené pravomoci v případě, že lhůta Evropského parlamentu pro přezkum je kvůli parlamentním prázdninám zkrácena na méně než pět měsíců včetně prodloužení.

Článek 94

Přezkum

Komise zveřejní do 31. prosince 2018 a poté každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení, přičemž klade zvláštní důraz na sledování potenciálního dopadu na řádné fungování vnitřního trhu. Tato zpráva zhodnotí:

fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí, jeho nákladovou efektivnost, jakož i dopad činností zaměřených na řešení krize na zájmy Unie jako celku a na soudržnost a integritu vnitřního trhu finančních služeb, včetně možného dopadu na struktury vnitrostátních bankovních systémů v Unii ve srovnání s jinými bankovními systémy, jakož i účinnost režimů spolupráce a sdílení informací v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí, mezi jednotným mechanismem pro řešení krizí a jednotným mechanismem dohledu a mezi jednotným mechanismem pro řešení krizí a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, a zejména posoudí, zda:

je třeba, aby úkoly přidělené tímto nařízením výboru, Radě a Komisi vykonávala výlučně nezávislá instituce Unie, a pokud ano, zda jsou nutné změny příslušných ustanovení, a to i na úrovni primárního práva;

ii)

je spolupráce mezi jednotným mechanismem pro řešení krizí, jednotným mechanismem dohledu, Evropskou radou pro systémová rizika, orgánem EBA, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a dalšími orgány, které jsou součástí ESFS, přiměřená;

iii)

je investiční portfolio podle článku 75 tvořeno zdravými a diverzifikovanými aktivy;

iv)

je přerušena vazba mezi státním dluhem a bankovním rizikem;

jsou systémy správy a řízení, včetně rozdělení úkolů ve výboru a složení při postupech hlasování jak při výkonných, tak při plenárních zasedáních výboru a jeho vztahů s Radou a Komisí, přiměřené;

vi)

je referenční bod pro stanovení cílové úrovně fondu přiměřený, a zejména zda jsou vhodnějším základem pojištěné vklady nebo celkové závazky a zda by pro fond měl být stanoven minimální objem v absolutním vyjádření, aby nedocházelo ke kolísání přílivu finančních prostředků do fondu a byla zajištěna průběžná stabilita a dostatečnost financování fondu;

vii)

je nutné změnit cílovou úroveň stanovenou pro fond a výši příspěvků, aby byly zajištěny rovné podmínky v celé Unii;

účinnost režimu nezávislosti a odpovědnosti;

vzájemné působení mezi výborem a orgánem EBA;

vzájemné působení mezi výborem a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize z nezúčastněných členských států, dopady jednotného mechanismu pro řešení krizí na tyto členské státy a vzájemné působení mezi výborem a relevantními orgány třetích zemí vymezenými v čl. 2 odst. 1 bodě 90 směrnice 2014/59/EU;

nutnost přijetí kroků s cílem harmonizovat úpadková řízení u institucí v selhání.

Zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě. Komise k ní případně přiloží návrhy.

Komise se vyzývá, aby při přezkumu směrnice 2014/59/EU rovněž provedla případně přezkum tohoto nařízení.

Článek 95

Změna nařízení (EU) č. 1093/2010

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

V článku 4 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2) ‚příslušnými orgány‘ se rozumějí:

příslušné orgány vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013 a ve směrnici 2007/64/ES, a příslušné orgány uvedené ve směrnici 2009/110/ES,

ii)

pokud jde o směrnice 2002/65/ES a 2005/60/ES, orgány příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedených směrnic úvěrovými a finančními institucemi,

iii)

pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( *1 ), nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice, a

iv)

pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( *2 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( *3 ) orgány příslušné k řešení krize podle článku 3 směrnice 2014/59/EU, Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením (EU) č. 806/2014 a Rada a Komise, když činí opatření podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014, s výjimkou případů, kdy vykonávají pravomoci na základě vlastního uvážení nebo činí politická rozhodnutí.

V článku 25 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.

Orgán pro bankovnictví může organizovat a provádět srovnávací hodnocení výměny informací a společných činností výboru uvedeného v nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z členských států, které se neúčastní jednotného mechanismu pro řešení krizí, při řešení krize přeshraničních skupin, aby posílil účinnost a jednotnost výsledků řešení krize. K tomuto účelu vypracuje orgán pro bankovnictví metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání.“

V čl. 40 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely postupu podle směrnice 2014/59/EU působí předseda Jednotného výboru pro řešení krizí u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.“

Článek 96

Nahrazení vnitrostátních mechanismů financování k řešení krize

Ode dne použitelnosti uvedeného v čl. 99 odst. 2 a 6 tohoto nařízení se fond považuje za mechanismus financování k řešení krizí zúčastněných členských států podle článků 99 až 109 směrnice 2014/59/EU.

Článek 97

Dohoda o sídle a provozní podmínky

Nezbytná opatření týkající se prostor, které mají být výboru zajištěny v členském státě, v němž je jeho sídlo, a zázemí, které má tento členský stát poskytnout, a také konkrétní pravidla vztahující se na předsedu, členy výboru na jeho plenárním zasedání, zaměstnance výboru a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi výborem a tímto členským státem po získání souhlasu výboru na jeho plenárním zasedání a nejpozději 20. srpna 2016.

Členský stát, v němž je sídlo výboru, poskytuje nejlepší možné podmínky, aby bylo zajištěno řádné fungování výboru, včetně vícejazyčné evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 98

Začátek činnosti výboru

Výbor zahájí svou činnost v plném rozsahu do 1. ledna 2015.

Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování výboru do doby, než bude mít výbor provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Za tímto účelem:

může Komise jako prozatímního předsedu určit úředníka Komise, který bude plnit úkoly svěřené předsedovi, dokud předseda nepřevezme funkci po svém jmenování Radou v souladu s článkem 56;

odchylně od čl. 50 odst. 1 písm. l) a do přijetí rozhodnutí podle čl. 50 odst. 3 vykonává prozatímní předseda pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

může Komise výboru nabídnout pomoc, zejména vysíláním úředníků Komise, kteří vykonávají činnosti výboru pod vedením prozatímního předsedy nebo předsedy.

Prozatímní předseda může schvalovat všechny platby hrazené z prostředků, které jsou zapsány v rozpočtu výboru, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci.

Článek 99

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

S výjimkami uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5 se toto nařízení použije ode dne 1. ledna 2016.

Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se ustanovení týkající se pravomocí výboru shromažďovat informace a spolupracovat s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize na vypracování plánů řešení krize podle článků 8 a 9 a všech ostatních s tím souvisejících ustanovení použijí ode dne 1. ledna 2015.

Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se články 1 až 4, 6, 30, 42 až 48, 49, čl. 50 odst. 1 písm. a), b) a g) až p), čl. 50 odst. 3, článek 51, čl. 52 odst. 1 a 4, čl. 53 odst. 1 a 2, články 56 až 59, 61 až 66, 80 až 84, 87 až 95 a 97 a 98 použijí ode dne 19. srpna 2014.

Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se čl. 69 odst. 5, čl. 70 odst. 6 a 7 a čl. 71 odst. 3, které svěřují Radě pravomoc přijímat prováděcí akty a Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, použijí ode dne 1. listopadu 2014.

Od 1. ledna 2015 výbor předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi měsíční zprávu schválenou na svém plenárním zasedání o tom, zda byly splněny podmínky pro převod příspěvků do fondu.

Od 1. prosince 2015, pokud tyto zprávy ukáží, že podmínky pro převod příspěvků do fondu splněny nebyly, se použitelnost ustanovení uvedených v odstavci 2 odloží vždy o jeden měsíc. Výbor pokaždé předloží na konci uvedeného měsíce další zprávu.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

( 7 ) Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2011 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení(ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

( 10 ) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a ruší nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (OLAF) (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

( 13 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

( 14 ) Nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

( 15 ) Nařízení Rady č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom ze dne 25. července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora, předsedy, členů a vedoucího soudní kanceláře Tribunálu a předsedy, členů a vedoucího soudní kanceláře Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (Úř. věst. L 187, 8.8.1967, s. 1).

( 16 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

( 19 ) Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. února 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. vest. L 317, 3.12.2001, s. 1).

( *1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s 149).

( *2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).“

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání