(EU) č. 606/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech

Publikováno: Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4-12 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 12. června 2013 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 19. července 2013 Nabývá účinnosti: 11. ledna 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. května 2025

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 606/2013

ze dne 12. června 2013

o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech

(Úř. věst. L 181 29.6.2013, s. 4)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023

  L 2844

1

27.12.2023




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 606/2013

ze dne 12. června 2013

o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech



KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro jednoduchý a rychlý mechanismus uznávání ochranných opatření v občanských věcech nařízených v členském státě.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  
Toto nařízení se vztahuje na ochranná opatření v občanských věcech nařízená orgánem ve smyslu čl. 3 bodu 4.
2.  
Toto nařízení se vztahuje na přeshraniční věci. Pro účely tohoto nařízení se přeshraniční věcí rozumí věc, v níž se v jednom členském státě žádá o uznání ochranného opatření nařízeného v jiném členském státě.
3.  
Toto nařízení se nevztahuje na ochranná opatření spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 2201/2003.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„ochranným opatřením“ jakékoliv rozhodnutí, bez ohledu na jeho název, jež bylo nařízeno vydávajícím orgánem členského státu původu v souladu s jeho vnitrostátním právem a jež ukládá jednu či více z následujících povinností osobě, která představuje nebezpečí, s cílem poskytnout ochranu jiné osobě, jejíž tělesná nebo duševní integrita může být ohrožena:

a) 

zákaz nebo omezení vstupu na místo, kde má chráněná osoba bydliště, pracoviště nebo které pravidelně navštěvuje či v něm pravidelně pobývá;

b) 

zákaz nebo omezení styku, v jakékoli formě, s chráněnou osobou, včetně styku prostřednictvím telefonu, elektronické či běžné pošty, faxem či jakýmikoli jinými prostředky;

c) 

zákaz nebo omezení přiblížení se k chráněné osobě blíže než na stanovenou vzdálenost;

2) 

„chráněnou osobou“ fyzická osoba, které je poskytnuta ochrana podle ochranného opatření;

3) 

„osobou, která představuje nebezpečí“, fyzická osoba, jíž byla uložena jedna nebo více povinností uvedených v bodě 1;

4) 

„vydávajícím orgánem“ soudní orgán nebo jakýkoli jiný orgán, který členský stát určí jako příslušný pro věci spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud tento jiný orgán poskytuje stranám záruky nestrannosti a pokud mohou být rozhodnutí tohoto orgánu o ochranných opatřeních podle práva členského státu, v němž působí, přezkoumána soudním orgánem a mají stejnou platnost a účinky jako rozhodnutí soudního orgánu ve stejné věci;

5) 

„členským státem původu“ členský stát, v němž je ochranné opatření nařízeno;

6) 

„dožádaným členským státem“ členský stát, v němž je požadováno uznání a případně výkon ochranného opatření.

KAPITOLA II

UZNÁVÁNÍ A VÝKON OCHRANNÝCH OPATŘENÍ

Článek 4

Uznávání a výkon

1.  
Ochranné opatření nařízené v některém členském státě je uznáno v ostatních členských státech, aniž je vyžadováno zvláštní řízení, a je vykonatelné, aniž je vyžadováno prohlášení vykonatelnosti.
2.  

Chráněná osoba, která se hodlá v dožádaném členském státě dovolávat ochranného opatření nařízeného v členském státě původu, předloží příslušnému orgánu dožádaného členského státu:

a) 

vyhotovení rozhodnutí nařizujícího ochranného opatření, které splňuje podmínky nezbytné pro ověření jeho pravosti;

b) 

osvědčení vydané v členském státě původu podle článku 5, a

c) 

v případě potřeby přepis nebo překlad osvědčení v souladu s článkem 16.

3.  
Osvědčení vyvolává účinky pouze v mezích vykonatelnosti ochranného opatření.
4.  
Bez ohledu na případnou delší dobu trvání ochranného opatření jsou účinky uznání podle odstavce 1 omezeny na dobu dvanácti měsíců, počínaje dnem vydání osvědčení.
5.  
Postup pro výkon ochranných opatření se řídí právem dožádaného členského státu.

Článek 5

Osvědčení

1.  
Vydávající orgán členského státu původu vydá na žádost chráněné osoby osvědčení za použití vícejazyčného formuláře vytvořeného v souladu s článkem 19 a obsahujícího informace stanovené v článku 7.
2.  
Proti vydání osvědčení nelze podat opravný prostředek.
3.  
Na žádost chráněné osoby jí vydávající orgán členského státu původu poskytne přepis nebo překlad osvědčení za použití vícejazyčného formuláře vytvořeného v souladu s článkem 19.

Článek 6

Požadavky na vydání osvědčení

1.  
Osvědčení lze vydat pouze, pokud bylo ochranné opatření, v souladu s právem členského státu původu oznámeno osobě, která představuje nebezpečí.
2.  
Bylo-li ochranné opatření nařízeno v nepřítomnosti osoby, která představuje nebezpečí, může být osvědčení vydáno pouze, pokud jí byla doručena písemnost, kterou bylo zahájeno řízení, nebo jiná rovnocenná písemnost, nebo případně byla jinak informována o zahájení řízení v souladu s právem členského státu původu v dostatečném předstihu a takovým způsobem, který jí umožňuje se proti ochrannému opatření bránit.
3.  
Bylo-li ochranné opatření nařízeno v řízení, o němž není osoba, která představuje nebezpečí, předem vyrozumívána („řízení ex parte“), lze osvědčení vydat pouze v případě, že tato osoba měla právo napadnout ochranné opatření podle práva členského státu původu.

Článek 7

Obsah osvědčení

Osvědčení musí obsahovat tyto informace:

a) 

název a adresu/kontaktní údaje vydávajícího orgánu;

b) 

spisovou značku;

c) 

datum vydání osvědčení;

d) 

podrobné údaje o chráněné osobě: jméno, datum a místo narození, jsou-li k dispozici, a adresu pro účely oznamování, před níž je uvedeno zřetelné upozornění, že tuto adresu lze zpřístupnit osobě, která představuje nebezpečí;

e) 

podrobné údaje o osobě, která představuje nebezpečí: jméno, datum a místo narození, jsou-li k dispozici, a adresu pro účely oznamování;

f) 

veškeré informace nezbytné pro výkon ochranného opatření, případně včetně druhu opatření a povinnosti, jež toto opatření ukládá osobě, která představuje nebezpečí, s upřesněním funkce místa, k němuž se tato osoba nesmí přiblížit, nebo s upřesněním vymezené oblasti, do něhož nesmí vstoupit;

g) 

dobu trvání ochranného opatření;

h) 

dobu trvání účinků uznání podle čl. 4 odst. 4;

i) 

prohlášení o tom, že byly splněny požadavky stanovené v článku 6;

j) 

informace o právech podle článků 9 a 13;

k) 

pro usnadnění vyhledávání celý název tohoto nařízení.

Článek 8

Oznamování osvědčení osobě, která představuje nebezpečí

1.  
Vydávající orgán členského státu původu oznámí osobě, která představuje nebezpečí, osvědčení a skutečnost, že vydání osvědčení má za následek uznání, a případně vykonatelnost ochranného opatření ve všech členských státech podle článku 4.
2.  
►M1  Pokud má osoba, která představuje nebezpečí, bydliště v členském státě původu, provede se oznámení v souladu s právem tohoto členského státu. Pokud má osoba, která představuje nebezpečí, bydliště v jiném členském státě než v členském státě původu, oznámení se provede zasláním doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným způsobem nebo elektronickými prostředky pro doručování stanovenými v článku 19 a v článku 19a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ( 1 ). Pokud má osoba, která představuje nebezpečí, bydliště ve třetí zemi, oznámení se provede zasláním doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným způsobem. ◄

V situaci, kdy není známa adresa osoby, která představuje nebezpečí, nebo kdy tato osoba odmítne potvrdit oznámení, se postupuje podle práva členského státu původu.

3.  
Údaje o tom, kde se chráněná osoba nachází, nebo jiné kontaktní údaje nesmí být zpřístupněny osobě, která představuje nebezpečí, ledaže je toto zpřístupnění nezbytné pro dodržování nebo výkon ochranného opatření.

Článek 9

Oprava nebo zrušení osvědčení

1.  

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 2 a na žádost chráněné osoby nebo osoby, která představuje nebezpečí, k vydávajícímu orgánu členského státu původu nebo z vlastního podnětu tohoto orgánu, se osvědčení:

a) 

opraví, pokud vzhledem k administrativní chybě existuje nesrovnalost mezi ochranným opatřením a osvědčením, nebo

b) 

zruší, pokud bylo vydáno zjevně v rozporu s požadavky stanovenými v článku 6 nebo mimo oblast působnosti tohoto nařízení.

2.  
Postup pro opravu nebo zrušení osvědčení, včetně případných opravných prostředků, se řídí právem členského státu původu.

Článek 10

Pomoc chráněné osobě

Na žádost chráněné osoby jí vydávající orgán členského státu původu poskytne pomoc při získávání informací zpřístupněných v souladu s články 17 a 18 o orgánech dožádaného členského státu, u nichž se má dovolávat ochranného opatření nebo které jsou příslušné pro jeho výkon.

Článek 11

Úprava ochranného opatření

1.  
Příslušný orgán dožádaného členského státu upraví v nezbytném rozsahu, je-li to nutné, skutkové prvky ochranného opatření, aby mohlo vyvolávat účinky i v tomto členském státě.
2.  
Postup pro úpravu ochranného opatření se řídí právem dožádaného členského státu.
3.  
Úprava ochranného opatření se oznámí osobě, která představuje nebezpečí.
4.  
►M1  Pokud má osoba, která představuje nebezpečí, bydliště v dožádaném členském státě, provede se oznámení v souladu s právem tohoto členského státu. Pokud má osoba, která představuje nebezpečí, bydliště v jiném členském státě než v dožádaném členském státě, oznámení se provede zasláním doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným způsobem nebo elektronickými prostředky pro doručování stanovenými v článku 19 a v článku 19a nařízení (EU) 2020/1784. Pokud má osoba, která představuje nebezpečí, bydliště ve třetí zemi, oznámení se provede zasláním doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí nebo rovnocenným způsobem. ◄

V situaci, kdy není známa adresa osoby, která představuje nebezpečí, nebo kdy tato osoba odmítne potvrdit oznámení, se postupuje podle práva dožádaného členského státu.

5.  
Proti úpravě ochranného opatření může podat opravný prostředek chráněná osoba nebo osoba, která představuje nebezpečí. Řízení o opravném prostředku se řídí právem dožádaného členského státu. Podání opravného prostředku však nemá odkladný účinek.

Článek 12

Vyloučení přezkumu ve věci samé

Ochranné opatření nařízené v členském státě původu nesmí být v žádném případě přezkoumáváno ve věci samé v dožádaném členském státě.

Článek 13

Odepření uznání a výkonu

1.  

Uznání a případně výkon ochranného opatření se na návrh osoby, která představuje nebezpečí, odepře v rozsahu, v jakém je toto uznání:

a) 

zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného členského státu, nebo

b) 

neslučitelné se soudním rozhodnutím vydaným nebo uznaným v dožádaném členském státě.

2.  
Návrh na odepření uznání nebo výkonu se podává u soudu dožádaného členského státu, který tento členský stát oznámil Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. a) bodem iv).
3.  
Uznání ochranného opatření nesmí být odepřeno z důvodu, že právo dožádaného členského státu přijetí takového opatření za stejných skutkových okolností neumožňuje.

Článek 14

Pozastavení účinků nebo zrušení uznání a odložení nebo zastavení výkonu

1.  
V případě pozastavení či zrušení ochranného opatření, odložení či omezení jeho vykonatelnosti, nebo zrušení osvědčení v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) v členském státě původu, vydá vydávající orgán členského státu původu na žádost chráněné osoby nebo osoby, která představuje nebezpečí, za použití formuláře vytvořeného v souladu s článkem 19 osvědčení, v němž toto pozastavení, odložení, či omezení nebo zrušení vyznačí.
2.  
Příslušný orgán dožádaného členského státu po předložení osvědčení chráněnou osobou nebo osobou, která představuje nebezpečí, vydaného podle odstavce 1 pozastaví nebo zruší účinky uznání a případně odloží nebo zastaví výkon ochranného opatření.

KAPITOLA III

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Legalizace a obdobné formální požadavky

U dokumentů vydaných v členských státech se v rámci tohoto nařízení nevyžaduje legalizace ani jiný obdobný formální požadavek.

Článek 16

Přepis a překlad

1.  
Každý přepis nebo překlad vyžadovaný podle tohoto nařízení se provede do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků dožádaného členského státu nebo do jiného úředního jazyka orgánů Unie, který tento členský stát určil jako přijatelný.
2.  
S výjimkou čl. 5 odst. 3 musí být každý překlad podle tohoto nařízení proveden osobou oprávněnou provádět překlady v některém členském státě.

Článek 17

Zpřístupnění informací veřejnosti

V rámci Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím 2001/470/ES poskytnou členské státy za účelem zpřístupnění informací veřejnosti popis vnitrostátních pravidel a postupů týkajících se ochranných opatření v občanských věcech, včetně informací o druhu orgánů příslušných pro záležitosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Členské státy tyto informace průběžně aktualizují.

Článek 18

Informace oznámené členskými státy

1.  

Do 11. července 2014 členské státy oznámí Komisi:

a) 

druh orgánů, které jsou příslušné pro záležitosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, s případným upřesněním:

i) 

orgánů, které mají pravomoc nařídit ochranná opatření a vydat osvědčení v souladu s článkem 5,

ii) 

orgánů, u nichž se má chráněná osoba dovolávat ochranného opatření nařízeného v jiném členském státě nebo které mají pravomoc takové opatření vykonat,

iii) 

orgánů, které mají pravomoc ochranné opatření upravit v souladu s čl. 11 odst. 1,

iv) 

soudů, u nichž se podává v souladu s článkem 13 návrh na odepření uznání a případně výkonu;

b) 

jazyk nebo jazyky přijatelné pro překlady podle čl. 16 odst. 1.

2.  
Komise informace uvedené v odstavci 1 vhodným způsobem zpřístupní veřejnosti, a to zejména prostřednictvím webové stránky Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.

Článek 19

Vytvoření a následné změny formulářů

Komise je oprávněna přijímat prováděcí akty, kterými budou vytvořeny a následně pozměňovány formuláře uvedené v článcích 5 a 14. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 20.

Článek 20

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 21

Přezkum

Do 11. ledna 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ke zprávě případně přiloží návrhy změn.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 11. ledna 2015.

Toto nařízení se vztahuje na ochranná opatření nařízená ode dne 11. ledna 2015 včetně bez ohledu na to, kdy bylo zahájeno příslušné řízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve členských státech v souladu se Smlouvami.



►M1  ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40). ◄

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU