(EU) č. 409/2013Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 409/2013 ze dne 3. května 2013 o definici společných projektů, vytvoření správy a identifikaci pobídek podporujících provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 123, 4.5.2013, s. 1-7 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 3. května 2013 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 5. května 2013 Nabývá účinnosti: 5. května 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 22. února 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 409/2013

ze dne 3. května 2013

o definici společných projektů, vytvoření správy a identifikaci pobídek podporujících provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 123 4.5.2013, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/116, ze dne 1. února 2021

  L 36

10

2.2.2021




▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 409/2013

ze dne 3. května 2013

o definici společných projektů, vytvoření správy a identifikaci pobídek podporujících provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  
Toto nařízení definuje společné projekty uvedené v článku 15a nařízení (ES) č. 550/2004, vysvětluje jejich správu a stanoví pobídky pro jejich zavádění.
2.  
Toto nařízení se vztahuje na Evropskou síť uspořádání letového provozu (EATMN).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a v článku 2 nařízení (EU) č. 677/2011.

Kromě toho se použijí tyto definice:

▼M1

1) 

„společným podnikem SESAR“ se rozumí subjekt zřízený nařízením Rady (ES) č. 219/2007 ( 1 ) nebo jeho nástupce, který je pověřen řízením a koordinací vývojové fáze projektu SESAR;

2) 

„systémem poplatků“ se rozumí systém zavedený prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/317 ( 2 );

3) 

„funkcí ATM“ se rozumí skupina interoperabilních provozních funkcí nebo služeb ATM souvisejících s uspořádáním trajektorie, vzdušného prostoru a povrchu nebo se sdílením informací v rámci traťového, letištního a přibližovacího nebo síťového provozního prostředí;

▼M1

3a) 

„podfunkcí ATM“ se rozumí nedílná součást funkce ATM sestávající z provozní funkce nebo služby, která přispívá k celkovému rozsahu této funkce;

3b) 

„řešením SESAR“ se rozumí výstup z vývojové fáze programu SESAR, který zavádí nové nebo vylepšené standardizované a interoperabilní technologie a harmonizované provozní postupy podporující provádění evropského hlavního plánu ATM;

▼B

4) 

„zaváděním programu SESAR“ se rozumí činnosti a procesy související s industrializací a realizací funkcí ATM identifikovaných v hlavním plánu ATM;

▼M1

4a) 

„synchronizovanou realizací“ se rozumí realizace funkcí ATM synchronizovaným způsobem ve vymezené zeměpisné oblasti, která zahrnuje nejméně dva členské státy v rámci Evropské sítě uspořádání letového provozu („EATMN“), nebo mezi provozními uživateli v oblasti leteckého a pozemního provozu na základě společného plánování, které zahrnuje cílová data realizace a příslušná přechodná opatření pro jejich postupné zavádění a zapojení více provozních uživatelů;

▼B

5) 

„industrializací“ funkcí ATM se rozumí validované činnosti a procesy zahrnující normalizaci, osvědčování a výrobu v rámci výrobního průmyslu (výrobci pozemního a palubního vybavení);

▼M1

6) 

„realizací“ se ve vztahu k funkcím ATM rozumí nákup, instalace, testování, školení a uvedení do provozu zařízení a systémů, včetně souvisejících provozních postupů, prováděné provozními uživateli;

▼M1

6a) 

„cílovým datem realizace“ se rozumí datum, do kterého má být dokončena realizace funkcí nebo podfunkcí ATM;

6b) 

„cílovým datem industrializace“ se rozumí datum, do kterého mají být k dispozici standardy a specifikace pro funkce nebo podfunkce ATM, aby byla umožněna jejich realizace;

▼B

7) 

„zásadní provozní změnou“ se rozumí provozní změna uspořádání letového provozu (ATM), která provozním uživatelům zajišťuje významná zlepšení výkonnosti sítě, jak je uvedeno v hlavním plánu ATM;

▼M1

8) 

„systémem sledování výkonnosti“ se rozumí systém zavedený prováděcím nařízením (EU) 2019/317;

9) 

„výkonnostními cíli celé Evropské unie“ se rozumí cíle uvedené v článku 9 prováděcího nařízení (EU) 2019/317;

10) 

„provozními uživateli“ se rozumí manažer struktury vzdušného prostoru a civilní i vojenští uživatelé vzdušného prostoru, poskytovatelé letových navigačních služeb a provozovatelé letišť;

▼M1

11) 

„projektem SESAR“ se rozumí inovační cyklus poskytující Unii vysoce výkonný, standardizovaný a interoperabilní systém řízení letového provozu, který zahrnuje fáze definice, vývoje a zavádění projektu SESAR.

▼B

Článek 3

Hlavní plán ATM

1.  
Hlavní plán ATM je plán, kterým se řídí modernizace evropského systému ATM a propojuje se výzkum a vývoj programu SESAR s jeho zaváděním. Je to klíčový nástroj jednotného evropského nebe pro hladký provoz EATMN a včasné, koordinované a synchronizované zavádění programu SESAR.
2.  
Aktualizace hlavního plánu ATM přispějí k dosažení výkonnostních cílů celé Evropské unie a udržují soulad mezi těmito cíli, zaváděním programu SESAR a výzkumem, vývojem, inovacemi a validací programu SESAR. Za tímto účelem aktualizace hlavního plánu ATM zohledňují strategický plán sítě a operační plán sítě.



KAPITOLA II

SPOLEČNÉ PROJEKTY

▼M1

Článek 4

Účel a obsah

1.  
Společné projekty identifikují funkce ATM a jejich podfunkce. Tyto funkce a podfunkce jsou založeny na řešeních v rámci projektu SESAR zaměřených na zásadní provozní změny vymezené v evropském hlavním plánu ATM, jsou připraveny k realizaci a vyžadují synchronizovanou realizaci.

Připravenost k realizaci se posuzuje mimo jiné na základě výsledků validace provedené během vývojové fáze, stavu industrializace a posouzení interoperability, rovněž ve vztahu k celosvětovému plánu letecké navigace a příslušnému materiálu organizace pro mezinárodní civilní letectví (ICAO).

2.  

Společné projekty pro každou funkci a podfunkci ATM stanoví následující prvky:

a) 

zásadní provozní změny, ke kterým přispívají;

b) 

provozní a technickou oblast působnosti;

c) 

zeměpisnou oblast působnosti;

d) 

provozní uživatele, kteří je musí realizovat;

e) 

požadavky na synchronizaci;

f) 

cílová data realizace;

g) 

vzájemnou závislost s ostatními funkcemi a podfunkcemi.

3.  
Odchylně od odstavce 1 mohou společné projekty zahrnovat také funkce nebo podfunkce ATM, které nejsou připraveny k realizaci, ale které představují podstatnou součást dotyčného společného projektu, a to za předpokladu, že jejich industrializace bude považována za dokončenou do tří let od přijetí dotčeného společného projektu. Za tímto účelem bude ve společném projektu rovněž pro tyto funkce nebo podfunkce ATM vymezeno cílové datum industrializace.
4.  
Po uplynutí cílového data industrializace Komise s podporou Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví ověří, zda jsou funkce nebo podfunkce ATM uvedené v odstavci 3 standardizovány a zda jsou připraveny k realizaci. Pokud se zjistí, že nejsou na realizaci připraveny, budou z nařízení o společném projektu vyňaty.
5.  
Zaváděcí manažer, společný podnik SESAR, evropské normalizační organizace, organizace EUROCAE a příslušný výrobní průmysl spolupracují v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví, aby zajistily dosažení cílového data industrializace.
6.  

Společné projekty rovněž:

a) 

zachovávají soulad s výkonnostními cíli celé Evropské unie a přispívají k jejich dosažení;

b) 

na základě analýzy nákladů a přínosů prokazují ekonomické opodstatnění ve vztahu k EATMN a identifikují případný místní nebo regionální negativní dopad pro jakoukoli konkrétní kategorii provozních uživatelů;

c) 

zohledňují relevantní prvky zavádění uvedené ve strategickém plánu sítě a v operačním plánu sítě manažera struktury vzdušného prostoru;

d) 

prokazují zlepšený vliv na životní prostředí.

▼B

Článek 5

Stanovení, přijetí a realizace

1.  
Komise stanoví návrhy společných projektů v souladu s požadavky článku 4.

▼M1

2.  
Komisi jsou podle svých příslušných úloh a pravomocí nápomocni manažer struktury vzdušného prostoru, Evropská agentura pro bezpečnost letectví a orgán pro kontrolu výkonnosti, jakož i společný podnik SESAR, Eurocontrol, evropské normalizační organizace, EUROCAE a zaváděcí manažer. Tyto subjekty zahrnují provozní uživatele a výrobní průmysl.

▼M1

2a.  
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví předloží na žádost Komise stanovisko k technické připravenosti na zavedení funkcí ATM a jejich podfunkcí, které jsou pro společný projekt navrhovány.

▼M1

3.  
Komise v souladu s články 6 a 10 nařízení (ES) č. 549/2004 konzultuje své návrhy společných projektů s uživateli, rovněž prostřednictvím Evropské obranné agentury v rámci její působnosti a s cílem usnadnit koordinaci stanovisek ozbrojených sil, a s poradní skupinou odborníků pro sociální rozměr jednotného evropského nebe.

Komise ověří, že návrhy společných projektů byly schváleny uživateli vzdušného prostoru a pozemními provozními uživateli, kteří musí konkrétní společný projekt zavádět.

▼M1 —————

▼B

5.  
Komise přijme společné projekty a veškeré jejich změny v souladu s postupem uvedeným v čl. 15a odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004.
6.  
Společné projekty se realizují prostřednictvím realizačních projektů a v souladu se zaváděcím programem definovaným v kapitole III oddíle 2.

▼M1

7.  
Členské státy a manažer struktury vzdušného prostoru zahrnou investice spojené s realizací společných projektů do plánů výkonnosti a plánu výkonnosti sítě.

▼B

Článek 6

Sledování

1.  
Komise sleduje realizaci společných projektů a jejich vliv na výkonnost EATMN prostřednictvím zvláštních požadavků na podávání zpráv. Tyto požadavky stanoví Komise na základě rámcového partnerství podle čl. 9 odst. 5.
2.  
Při sledování efektivity společných projektů s ohledem na výkonnost EATMN Komise co nejlépe využívá stávající nástroje sledování a podávání zpráv; jsou jí nápomocni zejména manažer struktury vzdušného prostoru a orgán pro kontrolu výkonnosti v souladu s nařízeními (EU) č. 677/2011 a 691/2010 a Evropská agentura pro bezpečnost letectví, pokud jde o bezpečnostní aspekty.
3.  
O realizaci společných projektů je informován Výbor pro jednotné nebe.



KAPITOLA III

SPRÁVA A POBÍDKY ZAVÁDĚNÍ



ODDÍL 1

Správa zavádění

Článek 7

Obecné zásady

1.  
Správa zavádění zajišťuje včasné, koordinované a synchronizované zavádění společných projektů, propojení s industrializací a její usnadnění.
2.  
Správa zavádění se skládá ze tří úrovní: politické úrovně, řídící úrovně a prováděcí úrovně.

Článek 8

Politická úroveň

1.  
Politická úroveň odpovídá za dohled nad zaváděním programu SESAR a zajištění toho, aby bylo v souladu s regulačním rámcem jednotného evropského nebe a chránilo veřejný zájem.
2.  

Za politickou úroveň zodpovídá Komise, a to zejména za:

a) 

stanovení a přijetí společných projektů v souladu s článkem 5;

b) 

výběr zaváděcího manažera, schválení zaváděcího programu a výběr realizačních projektů;

c) 

řízení prostředků Unie na podporu zaváděcího manažera a realizačních projektů;

d) 

identifikaci pobídek pro zavádění programu SESAR a prosazování rámcové dohody o partnerství uzavřené se zaváděcím manažerem v souladu s čl. 9 odst. 5 a jakýchkoli relevantních dohod pro realizační projekty;

e) 

podporu účasti civilních a vojenských uživatelů;

f) 

rozvoj spolupráce a koordinace s třetími zeměmi;

▼M1

g) 

zajištění koordinace s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví a s evropskými normalizačními organizacemi s cílem usnadnit industrializaci a podporovat interoperabilitu funkcí a podfunkcí ATM;

▼B

h) 

sledování zavádění společných projektů a jejich přínosu k dosažení výkonnostních cílů celé Evropské unie;

i) 

vydávání doporučení provozním uživatelům a členským státům.

3.  
Komisi jsou podle svých příslušných úloh a pravomocí definovaných regulačním rámcem jednotného evropského nebe nápomocni Výbor pro jednotné nebe, poradní orgán odvětví, poradní skupina odborníků pro sociální rozměr jednotného evropského nebe, vnitrostátní dozorové orgány a orgán pro kontrolu výkonnosti. Komise může s Výborem pro jednotné nebe konzultovat jakoukoli záležitost týkající se použití tohoto nařízení.
4.  

Komise v souladu s jejich příslušnými úlohami a pravomocemi rovněž zapojí:

a) 

Eurocontrol prostřednictvím ujednání o spolupráci mezi Eurocontrolem a Unií, aby plně využila jeho odborných znalostí a jeho civilně-vojenských a celoevropských pravomocí;

b) 

Evropskou obrannou agenturu s cílem usnadnit koordinaci stanovisek ozbrojených sil členských států a na jejich podporu a koordinaci s příslušnými mezinárodními vojenskými organizacemi ohledně zavádění programu SESAR a informovat vojenské plánovací mechanismy o požadavcích vyplývajících ze zavádění programu SESAR;

▼M1

c) 

Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví s cílem zajistit, že požadavky na bezpečnost, interoperabilitu a životní prostředí a normy u společných projektů budou stanoveny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ( 3 ) a jeho prováděcími pravidly a evropským plánem pro bezpečnost letectví vypracovaným v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení;

▼B

d) 

Společný podnik SESAR, aby se zajistilo trvalé spojení mezi výzkumem, vývojem, inovacemi a validací programu SESAR a jeho zaváděním a s cílem zajistit, aby byly společné projekty a zaváděcí program v souladu s hlavním plánem ATM;

▼M1

e) 

Evropské normalizační organizace a organizace EUROCAE pro účely usnadňování a sledování procesů průmyslové normalizace a využití výsledných norem.

▼B

Článek 9

Řídící úroveň

1.  
Za řídící úroveň odpovídá zaváděcí manažer.
2.  

Zaváděcí manažer zodpovídá zejména za:

a) 

vývoj, navrhování, udržování a realizaci zaváděcího programu v souladu s oddílem 2;

b) 

sdružování provozních uživatelů, kteří musí zavádět společné projekty;

c) 

vytváření mechanismů a rozhodovacích procesů, které zajistí efektivní synchronizaci a celkovou koordinaci realizačních projektů a souvisejících investic v souladu se zaváděcím programem;

d) 

zajištění účinného řízení rizik a střetů zájmů;

e) 

poradenství pro Komisi ohledně otázek souvisejících s realizací společných projektů a vytváření nových společných projektů;

f) 

provádění rozhodnutí Komise, zajištění jejich provádění na prováděcí úrovni a příslušnou kontrolu;

g) 

identifikaci nejvhodnějších mechanismů financování kombinujících veřejné a soukromé finanční prostředky;

h) 

sledování realizace zaváděcího programu;

i) 

podávání zpráv Komisi;

▼M1

j) 

zajištění náležité koordinace s vnitrostátními dozorovými orgány;

▼M1

k) 

zajištění náležité koordinace s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví.

▼B

3.  
Zaváděcí manažer je tvořen seskupeními provozních uživatelů nebo jednotlivými provozními uživateli, včetně uživatelů ze třetích zemí, za podmínek stanovených v příslušných programech financování Unie. Provozní uživatelé se mohou činnosti zaváděcího manažera účastnit prostřednictvím struktur funkčních bloků vzdušného prostoru.
4.  

Zaváděcí manažer musí mimo jiné prokázat, že je schopen:

a) 

zastupovat provozní uživatele, kteří musí zavádět společné projekty;

b) 

řídit realizační programy ve více státech;

c) 

porozumět mechanismům financování a řízení programů financování a

d) 

využít existující struktury k zapojení všech provozních uživatelů.

5.  
Výběr členů zaváděcího manažera Komisí má podobu udělení rámcového partnerství na základě výzvy k předkládání návrhů v souladu s článkem 178 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie ( 4 ) (prováděcí pravidla). Výzva k předkládání návrhů definuje cíle, požadavky a kritéria pro výběr členů zaváděcího manažera v souladu s prováděcími pravidly. O procesu výběru zaváděcího manažera je informován Výbor pro jednotné nebe.
6.  
Členové zaváděcího manažera provedou alespoň jeden realizační projekt nebo jeho část.
7.  

Zaváděcí manažer přijme příslušná ujednání o spolupráci s manažerem struktury vzdušného prostoru, společným podnikem SESAR a ozbrojenými silami. Příslušná ujednání o spolupráci se předkládají Komisi ke schválení. Spolupráce probíhá následovně:

a) 

zaváděcí manažer a manažer struktury vzdušného prostoru spolupracují s cílem zajistit, aby jejich úkoly byly splněny bez jakéhokoli zdvojování či soutěže, zejména u aspektů zavádění, které mají dopad na síťovou infrastrukturu, organizaci a výkonnost vzdušného prostoru, jakož i soudržnost se strategickým plánem sítě a operačním plánem sítě; manažer struktury vzdušného prostoru v rámci svého mandátu rovněž podporuje členy zaváděcího manažera v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. i) a čl. 4 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 677/2011;

b) 

zaváděcí manažer spolupracuje se společným podnikem SESAR v zájmu zajištění nezbytného propojení mezi výzkumem, vývojem, inovacemi a validací programu SESAR a jeho zaváděním a konzultuje se společným podnikem SESAR priority a pokrok, jehož bylo dosaženo v průběhu vývojové fáze v otázkách týkajících se industrializace, a dále rovněž za účelem zajištění soudržnosti s hlavním plánem ATM;

c) 

zaváděcí manažer koordinuje svou činnost s ozbrojenými silami, aby se zamezilo jakémukoli negativnímu dopadu na státní a kolektivní obranné schopnosti.

8.  
Zaváděcí manažer náležitě zohlední stanovisko subjektů uvedených v odstavci 7 ve svých rozhodnutích, která mohou mít dopad na činnosti uvedených subjektů.
9.  
V případě neshody mezi zaváděcím manažerem a subjekty uvedenými v odstavci 7 předloží zaváděcí manažer záležitost k rozhodnutí Komisi. Zaváděcí manažer se řídí rozhodnutím Komise.
10.  
Zaváděcí manažer si vyžádá, mimo jiné za účelem získání informací o industrializaci produktů, pomoc výrobního průmyslu prostřednictvím ujednání o spolupráci, která se oznámí Komisi.
11.  
V závislosti na dostupnosti finančních prostředků a za podmínek stanovených v příslušném programu financování Unie poskytne Komise zaváděcímu manažerovi finanční podporu, a to výhradně pro plnění jeho úkolů uvedených v odstavci 2.

Článek 10

Prováděcí úroveň

1.  
Prováděcí úroveň spočívá v realizačních projektech vybraných Komisí k realizaci společných projektů v souladu se zaváděcím programem.
2.  
Komise na základě výzev k předkládání návrhů a v souladu s pravidly a postupy příslušných programů financování Unie vybere realizační projekty pro realizaci zaváděcího programu.
3.  
Návrhy realizačních projektů náležitě zohledňují připravenost procesů industrializace pro tyto projekty na základě informací poskytnutých výrobním průmyslem, zejména pokud jde o dopad realizačních projektů na dříve zavedené systémy ATM, technickou proveditelnost, odhady nákladů a plány technických řešení.
4.  
Realizační projekty a jejich plnění musí být v souladu s podmínkami dohodnutými s Komisí.



ODDÍL 2

Zaváděcí program

▼M1

Článek 11

Účel a obsah

1.  
Zaváděcí program poskytuje komplexní a strukturovaný pracovní plán všech činností nezbytných k zavádění technologií, procedur a osvědčených postupů nezbytných pro realizaci společných projektů. Zaváděcí program stanoví technologické nástroje pro realizaci společných projektů.
2.  
Zaváděcí program stanoví, jak bude synchronizována realizace společných projektů v rámci EATMN, s přihlédnutím k místním provozním požadavkům a omezením.
3.  
Zaváděcí program představuje referenční rámce pro všechny provozní uživatele pověřené realizací společných projektů a pro řídící a prováděcí úrovně. Provozní uživatelé poskytnou zaváděcímu manažerovi příslušné informace týkající se realizace zaváděcího programu. Zaváděcí program je součástí rámcové dohody o partnerství, a všechny oprávněné osoby tudíž přijmou závazek k jeho realizaci.

▼B

Článek 12

Vytvoření a realizace

1.  
Zaváděcí manažer předloží návrh zaváděcího programu a veškeré návrhy na jeho změny Komisi ke schválení.
2.  
Při přípravě návrhu zaváděcího programu nebo návrhů na jeho změnu koordinuje zaváděcí manažer svou činnost s manažerem struktury vzdušného prostoru, společným podnikem SESAR a ozbrojenými silami v souladu s čl. 9 odst. 7.
3.  
Po přijetí každého společného projektu požádá Komise zaváděcího manažera, aby zaváděcí program přizpůsobil.



ODDÍL 3

Pobídky

Článek 13

Financování Unie

1.  
Financování Unie na podporu zavádění programu SESAR se zaměří na realizační projekty stanovené v článku 10 vybrané pro financování z prostředků Unie v souladu s pravidly a postupy stanovenými v příslušných programech financování Unie.
2.  
Komise přijme smluvní ujednání týkající se realizačních projektů vybraných pro financování z prostředků Unie. Tato ujednání vymezí sankce za neplnění zaváděcího programu a neplnění realizačních projektů.

Článek 14

Další pobídky

1.  
Při vytváření společných projektů mohou být identifikovány pobídky pro zavádění programu SESAR v souladu s nařízením (ES) č. 1794/2006 a nařízením (EU) č. 691/2010.
2.  
Financování z prostředků Unie poskytnuté v souladu s článkem 13 se považuje za „jiné příjmy“ v souladu s čl. 2 písm. k) nařízení (ES) č. 1794/2006.



KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Přezkum

Komise přezkoumá realizaci společných projektů do konce druhého referenčního období stanoveného článkem 7 nařízení (EU) č. 691/2010.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 1).

( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/317 ze dne 11. února 2019, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013 (Úř. věst. L 56, 25.2.2019, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

( 4 ) Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU