2013/36/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES Text s významem pro EHP

Publikováno:	Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338-436	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	26. června 2013	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	17. července 2013	Nabývá účinnosti:	17. července 2013
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 30. prosince 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

►M6 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/36/EU

ze dne 26. června 2013

o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES ◄

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 338)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014	L 60	34	28.2.2014
M2	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/59/EU ze dne 15. května 2014,	L 173	190	12.6.2014
►M3	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015	L 337	35	23.12.2015
M4	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018,	L 156	43	19.6.2018
►M5	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019,	L 150	253	7.6.2019
►M6	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019	L 314	64	5.12.2019
►M7	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/338 ze dne 16. února 2021,	L 68	14	26.2.2021
►M8	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023	L 150	40	9.6.2023
►M9	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023,	L 2864	1	20.12.2023
►M10	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1619 ze dne 31. května 2024,	L 1619	1	19.6.2024

Opravena:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 73 (2013/36/EU)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 020, 25.1.2017, s. 1 (2013/36/EU)
►C3	Oprava, Úř. věst. L 102, 23.4.2018, s. 97 (2015/2366)
►C4	Oprava, Úř. věst. L 246, 26.9.2019, s. 38 (2013/36/EU)
►C5	Oprava, Úř. věst. L 203, 26.6.2020, s. 95 (2013/36/EU)
►C6	Oprava, Úř. věst. L 212, 3.7.2020, s. 20 (2019/878)
►C7	Oprava, Úř. věst. L 048, 16.2.2023, s. 103 (2019/878)
►C8	Oprava, Úř. věst. L 90617, 9.10.2024, s. 1 (2019/878)

▼B

▼M6

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/36/EU

ze dne 26. června 2013

o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES

▼B

(Text s významem pro EHP)

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

▼M6

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se:

přístupu k činnosti úvěrových institucí;

pravomocí dohledu a nástrojů obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi příslušnými orgány;

obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi příslušnými orgány způsobem, který odpovídá pravidlům stanoveným v nařízení (EU) č. 575/2013;

požadavků na zveřejňování informací pro příslušné orgány zodpovědné za obezřetnostní regulaci a dohled nad úvěrovými institucemi.

▼B

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na instituce.

▼M6 —————

▼B

Článek 34 a hlava VII kapitola 3 se vztahují na finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti a holdingové společnosti se smíšenou činností se skutečným sídlem v Unii.

▼M5

Tato směrnice se nevztahuje:

▼M6 —————

▼M5

na centrální banky;

na žirové instituce poštovních úřadů;

v Dánsku: na činnost „Eksport Kredit Fonden“, „Eksport Kredit Fonden A/S“, „Danmarks Skibskredit A/S“ a „KommuneKredit“;

v Německu: na činnost „Kreditanstalt für Wiederaufbau“, „Landwirtschaftliche Rentenbank“, „Bremer Aufbau-Bank GmbH“, „Hamburgische Investitions- und Förderbank“, „Investitionsbank Berlin“, „Investitionsbank des Landes Brandenburg“, „Investitionsbank Schleswig-Holstein“, „Investitions- und Förderbank Niedersachsen – NBank“, „Investitions- und Strukturbank Rheinland-Pfalz“, „Landeskreditbank Baden-Württemberg – Förderbank“, „LfA Förderbank Bayern“, „NRW.BANK“, „Saarländische Investitionskreditbank AG“, „Sächsische Aufbaubank – Förderbank“, „Thüringer Aufbaubank“, podniků uznávaných podle „Wohnungsgemeinnützigkeitsgesetz“ (zákona o neziskovém užívání bytů) za orgány státní bytové politiky, které se nezabývají především bankovními operacemi, a podniků uznávaných podle uvedeného zákona za neziskové bytové podniky;

v Estonsku: na činnost „hoiu-laenuühistud“, tedy podniků, které jsou podle „hoiu-laenuühistu seadus“ uznávány za družstevní podniky;

v Irsku: na činnost „Strategic Banking Corporation of Ireland“, úvěrových sdružení a dobročinných společností;

v Řecku: na činnost „Ταμείο Παρακαταθηκών και Δανείων“ (Tamio Parakatathikon kai Danion);

ve Španělsku: na činnost „Instituto de Crédito Oficial“;

10)

ve Francii: na činnost „Caisse des dépôts et consignations“;

11)

v Chorvatsku: na činnost „kreditne unije“ a „Hrvatska banka za obnovu i razvitak“;

12)

v Itálii: na činnost „Cassa depositi e prestiti“;

13)

v Lotyšsku: na činnost „krājaizdevu sabiedrības“, to znamená podniků, které jsou podle „krājaizdevu sabiedrību likums“ uznávány za družstevní podniky, jež poskytují finanční služby jen svým společníkům;

14)

v Litvě: na činnost „kredito unijos“ kromě „centrinės kredito unijos“;

15)

v Maďarsku: na činnost „MFB Magyar Fejlesztési Bank Zártkörűen Működő Részvénytársaság“ a „Magyar Export-Import Bank Zártkörűen Működő Részvénytársaság“;

16)

na Maltě: na činnost „Malta Development Bank“;

17)

v Nizozemsku: na činnost „Nederlandse Investeringsbank voor Ontwikkelingslanden NV“, „NV Noordelijke Ontwikkelingsmaatschappij“, „NV Limburgs Instituut voor Ontwikkeling en Financiering“, „Ontwikkelingsmaatschappij Oost-Nederland NV“ a „kredietunies“;

18)

v Rakousku: na činnost podniků uznávaných za stavební sdružení ve veřejném zájmu a „Österreichische Kontrollbank AG“;

19)

v Polsku: na činnost „Spółdzielcze Kasy Oszczędnościowo – Kredytowe“ a „Bank Gospodarstwa Krajowego“;

20)

v Portugalsku: na činnost „Caixas Económicas“ existujících k 1. lednu 1986, s výjimkou těch, které mají formu akciových společností, a s výjimkou „Caixa Económica Montepio Geral“;

21)

ve Slovinsku: na činnost „SID-Slovenska izvozna in razvojna banka, d. d. Ljubljana“;

22)

ve Finsku: na činnost „Teollisen yhteistyön rahasto Oy/Fonden för industriellt samarbete AB“ a „Finnvera Oyj/Finnvera Abp“;

23)

ve Švédsku: na činnost „Svenska Skeppshypotekskassan“;

24)

ve Spojeném království: na činnost „National Savings and Investments (NS&I)“, „CDC Group plc“, „Agricultural Mortgage Corporation Ltd“, na činnost zmocněnců Koruny pro zámořské vlády a správní orgány („Crown Agents for overseas governments and administrations“), úvěrových sdružení („credit unions“) a obecních bank („municipal banks“).

▼M6

Subjekty uvedené v tomto článku odst. 5 bodech 3 až 24 se pro účely článku 34 a hlavy VII kapitoly 3 považují za finanční instituce.

▼B

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

„investičními podniky“ investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

„institucí“ instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼M6 —————

▼B

„pojišťovnou“ pojišťovna ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

„zajišťovnou“ zajišťovna ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) č. 575/2013;

„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány instituce, jmenované podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou oprávněny stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a které kontrolují a sledují rozhodování osob ve vedení; jejich členy jsou osoby, které skutečně řídí činnost instituce;

„kontrolní funkcí vedoucího orgánu“ funkce vedoucího orgánu spočívající v kontrole a sledování rozhodování osob ve vedení;

„vrcholným vedením“ fyzické osoby, které mají v instituci výkonné funkce a jsou odpovědné vedoucímu orgánu za každodenní řízení instituce;

10)

„systémovým rizikem“ narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na finanční systém a reálnou ekonomiku;

11)

„rizikem modelu“ potenciální ztráta, která může instituci vzniknout v důsledku rozhodnutí, které mohlo být v zásadě založeno na výsledcích interních modelů, a jež je způsobena chybami ve specifikaci, provádění nebo používání takových modelů;

12)

„původcem“ původce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 13 nařízení (EU) č. 575/2013;

13)

„sponzorem“ sponzor ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 nařízení (EU) č. 575/2013;

14)

„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) č. 575/2013;

15)

„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) č. 575/2013;

16)

„pobočkou“ pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 575/2013;

17)

„podnikem pomocných služeb“ podnik pomocných služeb ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení (EU) č. 575/2013;

18)

„společností spravující aktiva“ společnost spravující aktiva ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 19) nařízení (EU) č. 575/2013;

19)

„finanční holdingovou společností“ finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení (EU) č. 575/2013;

20)

„smíšenou finanční holdingovou společností“ smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 575/2013;

21)

„holdingovou společností se smíšenou činností“ holdingová společnost se smíšenou činností ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení (EU) č. 575/2013;

22)

„finanční institucí“ finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013;

23)

„subjektem finančního sektoru“ subjekt finančního sektoru ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 27 nařízení (EU) č. 575/2013;

24)

„mateřskou institucí v členském státě“ mateřská instituce v členském státě ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 28 nařízení (EU) č. 575/2013;

25)

„mateřskou institucí v EU“ mateřská instituce v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení (EU) č. 575/2013;

26)

„mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě“ mateřská finanční holdingová společnost v členském státě ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení (EU) č. 575/2013;

27)

„mateřskou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská finanční holdingová společnost v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení (EU) č. 575/2013;

28)

„mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě“ mateřská smíšená finanční holdingová společnost v členském státě ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení (EU) č. 575/2013;

29)

„mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení (EU) č. 575/2013;

30)

„systémově významnou institucí“ mateřská instituce v EU, mateřská finanční holdingová společnost v EU, mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo instituce, jejíž selhání nebo špatné fungování by mohlo vést ke vzniku systémového rizika;

31)

„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 34 nařízení (EU) č. 575/2013;

32)

„účastí“ účast ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení (EU) č. 575/2013;

33)

„kvalifikovanou účastí“ kvalifikovaná účast ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení (EU) č. 575/2013;

34)

„kontrolou“ kontrola ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení (EU) č. 575/2013;

35)

„úzkým propojením“ úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení (EU) č. 575/2013;

36)

„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013;

37)

„orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení (EU) č. 575/2013;

38)

„povolením“ povolení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 42 nařízení (EU) č. 575/2013;

39)

„domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 nařízení (EU) č. 575/2013;

40)

„hostitelským členským státem“ hostitelský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 nařízení (EU) č. 575/2013;

41)

„centrálními bankami ESCB“ centrální banky ESCB ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení (EU) č. 575/2013;

42)

„centrálními bankami“ centrální banky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 46 nařízení (EU) č. 575/2013;

43)

„konsolidovanou situací“ konsolidovaná situace ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení (EU) č. 575/2013;

44)

„konsolidovaným základem“ konsolidovaný základ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení (EU) č. 575/2013;

45)

„subkonsolidovaným základem“ subkonsolidovaný základ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení (EU) č. 575/2013;

46)

„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení (EU) č. 575/2013;

47)

„kapitálem“ kapitál ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení (EU) č. 575/2013;

48)

„operačním rizikem“ operační riziko ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení (EU) č. 575/2013;

49)

„snižováním úvěrového rizika“ snižování úvěrového rizika ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení (EU) č. 575/2013;

50)

„sekuritizací“ sekuritizace ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení (EU) č. 575/2013;

51)

„sekuritizovanou pozicí“ sekuritizovaná pozice ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 62 nařízení (EU) č. 575/2013;

52)

„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ sekuritizační jednotka pro speciální účel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 66 nařízení (EU) č. 575/2013;

53)

„zvláštními penzijními výhodami“ zvláštní penzijní výhody účel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 73 nařízení (EU) č. 575/2013;

54)

„obchodním portfoliem“ obchodní portfolio ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení (EU) č. 575/2013;

55)

„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 92 nařízení (EU) č. 575/2013;

56)

„pákou“ páka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení (EU) č. 575/2013;

57)

„rizikem nadměrné páky“ riziko nadměrné páky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení (EU) č. 575/2013;

58)

„externími ratingovými agenturami“ externí ratingové agentury ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 98 nařízení (EU) č. 575/2013;

59)

„interními přístupy“ přístup založený na interním ratingu uvedený v čl. 143 odst. 1, přístup založený na interních modelech uvedený v článku 221, přístup založený na vlastních odhadech uvedený v článku 225, pokročilé přístupy k měření uvedené v čl. 312 odst. 2, metoda interního modelu uvedená v článcích 283 a 363 a metoda interního hodnocení uvedená v čl. 259 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼M5

60)

„orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 1 );

61)

„globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ G-SVI ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení (EU) č. 575/2013;

62)

„globální systémově významnou institucí mimo EU“ neboli „G-SVI mimo EU“ G-SVI mimo EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 134 nařízení (EU) č. 575/2013;

63)

„skupinou“ skupina ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení (EU) č. 575/2013;

64)

„skupinou ze třetí země“ skupina, jejíž mateřský podnik je usazen ve třetí zemi;

65)

„genderově neutrálními zásadami odměňování“ zásady odměňování, které jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci.

▼B

Odkazuje-li se v této směrnici na vedoucí orgán a jsou-li podle vnitrostátního práva řídící a kontrolní funkce vedoucího orgánu přiděleny různým orgánům nebo různým složkám jednoho orgánu, určí členský stát odpovědné orgány nebo členy vedoucího orgánu v souladu se svým vnitrostátním právem, pokud není v této směrnici stanoveno jinak.

▼M5

Aby se zajistilo uplatňování požadavků nebo pravomocí v oblasti dohledu stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě v souladu s touto směrnicí a uvedeným nařízením, zahrnují pojmy „instituce“, „mateřská instituce v členském státě“, „mateřská instituce v EU“ a „mateřský podnik“ rovněž:

finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti schválené v souladu s článkem 21a této směrnice;

určené instituce ovládané mateřskou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě, pokud příslušná mateřská společnost nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 této směrnice, a

finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo instituce určené podle čl. 21a odst. 6 písm. d) této směrnice.

▼B

HLAVA II

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 4

Určení a pravomoci příslušných orgánů

Členské státy určí orgány příslušné k plnění funkcí a úkolů stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013. Uvědomí o tom Komisi a orgán EBA, přičemž uvedou případné rozdělení funkcí a úkolů.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly činnost institucí, a případně i finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, aby mohly posoudit plnění požadavků této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013

Členské státy dále zajistí, aby byla přijata vhodná opatření umožňující příslušným orgánům získat údaje nezbytné k posouzení toho, zda instituce a případně finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti plní požadavky uvedené v odstavci 2, a k vyšetření možných nedodržení těchto požadavků.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly odborné znalosti, zdroje, provozní kapacitu, pravomoci a nezávislost potřebné k provádění funkcí souvisejících s obezřetnostním dohledem, vyšetřováním a ukládáním sankcí stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013.

Členské státy požadují, aby instituce poskytovaly příslušným orgánům svého domovského členského státu veškeré informace potřebné pro posouzení, zda dodržují pravidla přijatá v souladu s touto směrnicí a s nařízením (EU) č. 575/2013. Členské státy rovněž zajistí, aby mechanismy vnitřní kontroly a správní a účetní postupy institucí za všech okolností umožňovaly ověření dodržování těchto pravidel.

Členské státy zajistí, aby instituce vedly záznamy o všech svých operacích a zdokumentovaly své systémy a postupy, které podléhají této směrnici a nařízení (EU) č. 575/2013, takovým způsobem, který umožní příslušným orgánům kdykoli ověřit dodržování souladu s touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013.

Členské státy zajistí, aby funkce dohledu podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 a veškeré další funkce příslušných orgánů byly oddělené od funkcí souvisejících s řešením problémů a na nich nezávislé. Členské státy o tom uvědomí Komisi a orgán EBA, přičemž uvedou případné rozdělení úkolů.

▼M5

V případě, že pravomoc k řešení krize mají jiné než příslušné orgány, členské státy zajistí, aby tyto jiné orgány úzce spolupracovaly a konzultovaly s příslušnými orgány při přípravě plánů řešení krize a ve všech ostatních případech, kdy to vyžadují tato směrnice, směrnice 2014/59/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013.

▼M6

Článek 5

Koordinace v rámci členských států

Členské státy, které mají více orgánů příslušných k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a finančními institucemi, přijmou opatření nezbytná k zavedení koordinace mezi těmito orgány.

▼B

Článek 6

Spolupráce v rámci Evropského systému finančního dohledu

Při výkonu svých povinností vezmou příslušné orgány v úvahu sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013. Pro tento účel členské státy zajistí:

aby příslušné orgány jakožto subjekty, které jsou součástí Evropského systému finančního dohledu, spolupracovaly na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi nimi a ostatními subjekty, které jsou součástí Evropského systému finančního dohledu, v souladu se zásadou loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii;

aby se příslušné orgány podílely na činnosti orgánu EBA a případně na činnosti kolegií orgánů dohledu;

aby příslušné orgány vynaložily veškeré úsilí, aby se řídily obecnými pokyny a doporučeními vydanými orgánem EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 093/2010 a aby se zohlednily výstrahy a doporučení vydaná ESRB podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010;

aby příslušné orgány úzce spolupracovaly s ESRB;

aby vnitrostátní mandáty příslušných orgánů nebránily těmto orgánům v plnění povinností plynoucích z členství v orgánu EBA či případně v ESRB nebo podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 7

Unijní rozměr dohledu

Příslušné orgány každého členského státu při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální důsledky svých rozhodnutí pro stabilitu finančních systémů ostatních dotčených členských států, zejména v naléhavých situacích, a to na základě informací, které mají v příslušnou dobu k dispozici.

HLAVA III

PODMÍNKY PŘÍSTUPU K ČINNOSTI ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ

KAPITOLA 1

Obecné podmínky přístupu k činnosti úvěrových institucí

Článek 8

Povolení

Členské státy stanoví, že úvěrové instituce musí před zahájením své činnosti získat povolení. Aniž jsou dotčeny články 10 až 14, stanoví členské státy podmínky pro vydání tohoto povolení a sdělí je orgánu EBA.

EBA vypracuje návrh regulačních technických norem pro upřesnění:

▼M5

informací poskytovaných příslušným orgánům v žádostech o povolení úvěrových institucí, včetně plánu činností, organizační struktury a systému správy a řízení uvedených v článku 10;

požadavků na akcionáře a společníky s kvalifikovanou účastí, nebo pokud kvalifikované účasti neexistují, na 20 největších akcionářů nebo společníků podle článku 14 a

▼B

překážek, jež mohou bránit účinnému výkonu funkcí dohledu ze strany příslušného orgánu podle článku 14.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy poskytování informací uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci písm. a).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA předloží Komisi návrh technických norem uvedený v odstavcích 2 a 3 do 31. prosince 2015.

▼M5

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny určené příslušným orgánům, jež stanoví společnou metodiku hodnocení pro účely vydávání povolení podle této směrnice.

▼M6

Článek 8a

Konkrétní požadavky na povolení úvěrových institucí uvedených v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

Členské státy vyžadují, aby podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, které již získaly povolení podle hlavy II směrnice 2014/65/EU, podaly žádost o povolení v souladu s článkem 8 nejpozději dne, v němž nastane jedna z následujících událostí:

průměr celkových měsíčních aktiv počítaný za období 12 po sobě jdoucích měsíců činí alespoň 30 miliard EUR; nebo

průměr celkových měsíčních aktiv počítaný za období 12 po sobě jdoucích měsíců je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků ve skupině, jež mají jednotlivě celková aktiva nižší 30 miliard EUR a vykonávají některou z činností uvedených v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, činí alespoň 30 miliard EUR, přičemž v obou případech se hodnoty vypočítávají jako průměr za období 12 po sobě jdoucích měsíců.

Podniky uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou i nadále vykonávat činnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, než získají povolení uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, které ke dni 24. prosince 2019 provádí činnost jako investiční podniky povolené podle směrnice 2014/65/EU, požádají o povolení v souladu s článkem 8 této směrnice do 27. prosince 2020.

Pokud příslušný orgán po obdržení informací v souladu s článkem 95a směrnice 2014/65/EU stanoví, že podnik má být povolen jako úvěrová instituce v souladu s článkem 8 této směrnice, uvědomí o tom podnik a příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU a převezme povolovací postup od data uvedeného oznámení.

V případech opětovného povolení povolující příslušný orgán zajistí, aby proces byl co nejefektivnější a aby byly zohledněny informace z existujících povolení.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní:

informace poskytované podniky příslušným orgánům v žádosti o povolení, včetně plánu činností uvedeného v článku 10;

metodiku pro výpočet prahových hodnot uvedených v odstavci 1.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 26. prosince 2020.

▼B

Článek 9

Zákaz přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků od veřejnosti jinými podniky nebo osobami než úvěrovými institucemi

Členské státy zakáží osobám nebo podnikům, které nejsou úvěrovými institucemi, vykonávat podnikatelskou činnost spočívající v přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků od veřejnosti.

Odstavec 1 se nevztahuje na přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků členským státem, orgány regionální či místní samosprávy členského státu, veřejnými mezinárodními subjekty, jichž jsou jeden či více členských států členy, nebo na případy výslovně stanovené vnitrostátními právem nebo právem Unie, za podmínky, že tyto činnosti podléhají předpisům a kontrolním opatřením určeným k ochraně vkladatelů a investorů.

▼M5

Členské státy oznámí Komisi a orgánu EBA vnitrostátní právní předpisy, které jiným podnikům než úvěrovým institucím výslovně umožňují vykonávat podnikatelskou činnost spočívající v přijímání vkladů a jiných splatných prostředků od veřejnosti.

Na základě tohoto článku nesmějí členské státy osvobodit úvěrové instituce od uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013.

▼M5

Článek 10

Plán činností, organizační struktura a systém správy a řízení

Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen plán činností, z něhož budou vyplývat druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce, včetně údajů o mateřských podnicích, finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech ve skupině. Členské státy rovněž vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen popis systémů, postupů a mechanismů uvedených v čl. 74 odst. 1.

Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, pokud nejsou přesvědčeny, že jí systémy, postupy a mechanismy uvedené v čl. 74 odst. 1 umožňují řádné a účinné řízení rizik.

▼B

Článek 11

Hospodářské potřeby

Členské státy nevyžadují, aby žádost o povolení byla zkoumána z hlediska hospodářských potřeb trhu.

Článek 12

Počáteční kapitál

Aniž jsou dotčeny jiné obecné podmínky stanovené vnitrostátním právem, příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, pokud úvěrová instituce nemá samostatný kapitál nebo je její počáteční kapitál méně než 5 milionů EUR.

Počáteční kapitál zahrnuje pouze jednu nebo více položek uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 575/2013.

Členské státy mohou rozhodnout, že úvěrové instituce existující k 15. prosinci 1979, které nesplňují požadavky týkající se samostatného kapitálu, mohou pokračovat ve své činnosti. Mohou tyto úvěrové instituce osvobodit od požadavku stanoveného v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci.

Členské státy mohou vydat povolení určitým kategoriím úvěrových institucí s počátečním kapitálem nižším, než je částka uvedená v odstavci 1, za těchto podmínek:

počáteční kapitál není nižší než jeden milion EUR;

dotčené členské státy sdělí Komisi a orgánu EBA důvody využití uvedené možnosti.

Článek 13

Skutečné řízení činnosti a skutečné správní ústředí

Příslušné orgány vydají úvěrové instituci povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce pouze tehdy, pokud její činnost skutečně řídí nejméně dvě osoby.

Příslušné orgány odmítnou vydat povolení, pokud členové vedoucího orgánu nesplňují požadavky uvedené v čl. 91 odst. 1.

Každý členský stát vyžaduje, aby:

úvěrová instituce, která je právnickou osobou a která má podle vnitrostátního práva, kterým se řídí, sídlo, měla skutečné správní ústředí v členském státě, kde má své sídlo;

jiná úvěrová instituce než úvěrové instituce uvedené v písmenu a) měla skutečné sídlo v členském státě, který jí vydal povolení a ve kterém skutečně vykonává svou činnost.

Článek 14

Akcionáři a společníci

Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituci, pokud jim úvěrová instituce nesdělila totožnost jejích přímých nebo nepřímých akcionářů nebo společníků, kteří v ní mají jako fyzické nebo právnické osoby kvalifikovanou účast, a výše jejich účastí, nebo 20 největších akcionářů nebo společníků, pokud žádný z akcionářů či společníků nemá kvalifikovanou účast.

Při určování toho, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast, se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článcích 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ( 2 ) a podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice.

Členské státy nezohledňují hlasovací práva ani účasti, které instituce drží v důsledku upsání finančních nástrojů nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, zahrnutého v příloze I oddílu A bodě 6 směrnice 2004/39/ES, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí.

▼M5

Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, nejsou-li přesvědčeny, že akcionáři nebo společníci vyhovují nárokům kladeným v zájmu zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce v souladu s kritérii stanovenými v čl. 23 odst. 1. Použijí se čl. 23 odst. 2 a 3 a článek 24.

▼B

Existují-li úzká propojení mezi úvěrovou institucí a jinými fyzickými či právnickými osobami, vydají příslušné orgány povolení pouze tehdy, nebrání-li tato propojení účinnému výkonu jejich funkcí dohledu.

Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, pokud účinnému výkonu jejich funkcí dohledu brání právní nebo správní předpisy třetí země, jimiž se řídí jedna či více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má úvěrová instituce úzké propojení, nebo obtíže související s uplatňováním těchto právních a správních předpisů.

Příslušné orgány vyžadují od úvěrové instituce předkládání údajů, jež potřebují ke sledování toho, zda jsou soustavně dodržovány podmínky uvedené v tomto odstavci.

Článek 15

Odmítnutí vydat povolení

Odmítne-li příslušný orgán vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, musí být rozhodnutí odůvodněno a oznámeno žadateli do šesti měsíců od obdržení žádosti, nebo je-li žádost neúplná, do šesti měsíců od obdržení úplných údajů nezbytných k rozhodnutí.

V každém případě však rozhodnutí o vydání povolení nebo o odmítnutí vydat povolení musí být přijato do dvanácti měsíců od doručení žádosti.

Článek 16

Předchozí konzultace s příslušnými orgány ostatních členských států

Před vydáním povolení úvěrové instituci příslušné orgány konzultují příslušné orgány druhého zúčastněného členského státu, pokud je dotčená úvěrová instituce:

dceřiným podnikem úvěrové instituce povolené v tomto druhém členském státě;

dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce povolené v tomto druhém členském státě;

kontrolována týmiž fyzickými nebo právnickými osobami, které kontrolují úvěrovou instituci povolenou v tomto druhém členském státě.

Před vydáním povolení úvěrové instituci příslušný orgán konzultuje příslušný orgán pověřený dohledem nad pojišťovnami nebo investičními podniky v dotčeném členském státě, pokud je úvěrová instituce:

dceřiným podnikem pojišťovny nebo investičního podniku povoleného v Unii;

dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo investičního podniku povoleného v Unii;

kontrolována týmiž fyzickými či právnickými osobami, které kontrolují pojišťovnu nebo investiční podnik povolený v Unii.

Dotčené příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se vzájemně konzultují zejména při hodnocení vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností členů vedoucího orgánu zúčastněných na řízení jiného podniku ze stejné skupiny. Vzájemně si vyměňují jakékoliv informace týkající se vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností členů vedoucího orgánu, pokud tyto informace mají význam pro vydávání povolení a pro průběžné kontroly dodržování provozních podmínek.

Článek 17

Pobočky úvěrových institucí povolených v jiném členském státě

Hostitelské členské státy nevyžadují další povolení nebo poskytnutí kapitálu pro pobočky úvěrových institucí povolených v jiných členských státech. Zřizování poboček a dohled nad nimi se řídí článkem 35, čl. 36 odst. 1, 2 a 3 a článkem 37, články 40 až 46, článkem 49 a články 74 a 75.

Článek 18

Odnětí povolení

Příslušné orgány mohou odejmout povolení vydané úvěrové instituci, pouze pokud úvěrová instituce:

nevyužije své povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej zřekne nebo neprovozuje činnost po dobu více než šesti měsíců, nestanoví-li daný členský stát, že v takových případech povolení zaniká;

▼M6

aa)

využívá své povolení výlučně k činnostem uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a má průměrná celková aktiva nižší než prahové hodnoty stanovené v daném článku po dobu pěti po sobě jdoucích let;

▼B

získala povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

nadále již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno;

▼M5

nadále již nesplňuje obezřetnostní požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou požadavků stanovených v článcích 92a a 92b uvedeného nařízení, nebo uložené podle čl. 104 odst. 1 písm. a) nebo článku 105 této směrnice nebo nadále již není schopna plnit své závazky vůči svým věřitelům, a zejména pokud již nezajišťuje bezpečnost majetkových hodnot jí svěřených vkladateli;

▼B

spadá pod některý jiný případ, kdy lze podle vnitrostátních právních předpisů povolení odejmout; nebo

dopustí se jednoho z porušení uvedených v čl. 67 odst. 1.

Článek 19

Názvy úvěrových institucí

Úvěrové instituce mohou při výkonu své činnosti bez ohledu na předpisy hostitelského členského státu o používání slov „banka“, „spořitelna“ nebo jiných obdobných označení užívat na celém území Unie týž název, jaký užívají v členském státě, kde mají své skutečné sídlo. Při nebezpečí záměny může hostitelský členský stát z důvodu ujasnění požadovat, aby byl název doplněn vysvětlujícím dodatkem.

Článek 20

Oznámení vydání a odnětí povolení

Příslušné orgány oznámí orgánu EBA každé povolení vydané podle článku 8.

▼M6

EBA zveřejní na své internetové stránce seznam, který obsahuje názvy všech úvěrových institucí, jimž bylo vydáno povolení, a alespoň jednou ročně jej aktualizuje.

▼B

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poskytne dotčeným příslušným orgánům a orgánu EBA veškeré informace o skupině úvěrových institucí v souladu s čl. 14 odst. 3, čl. 74 odst. 1 a čl. 109 odst. 2, zejména o právní a organizační struktuře skupiny a o její správě a řízení.

▼M6

3a.

Seznam uvedený v odstavci 2 tohoto článku zahrnuje názvy podniků podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a tyto úvěrové instituce jako takové identifikuje. Tento seznam rovněž uvádí všechny změny oproti předchozí verzi seznamu.

▼B

Seznam uvedený v odstavci 2 tohoto článku zahrnuje názvy úvěrových institucí, které nedosahují kapitálu uvedeného v čl. 12 odst. 1, a tyto úvěrové instituce identifikuje.

Příslušné orgány oznámí každé odnětí povolení orgánu EBA spolu s odůvodněním tohoto odnětí.

Článek 21

Výjimky pro úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu

Příslušné orgány mohou udělit výjimku z požadavků stanovených v článcích 10, 12 a čl. 13 odst. 1 této směrnice, pokud jde o úvěrovou instituci uvedenou v článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013, a to v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném článku.

Členské státy mohou zachovat nebo využít stávající vnitrostátní právo týkající se uplatnění této výjimky, pokud není v rozporu s touto směrnicí nebo nařízením (EU) č. 575/2013.

Pokud příslušné orgány uplatňují výjimku uvedenou v odstavci 1, vztahují se články 17, 33, 34 a 35, čl. 36 odst. 1 až 3 a články 39 až 46, hlava VII kapitola 2 oddíl II a hlava VII kapitola 4 na celek tvořený ústředním subjektem společně s přidruženými institucemi.

▼M5

Článek 21a

Schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností

Mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské finanční holdingové společnosti v EU a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU žádají o schválení v souladu s tímto článkem. Jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti žádají o schválení v souladu s tímto článkem, mají-li povinnost dodržovat tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě.

Pro účely odstavce 1 finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti v něm uvedené poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, příslušnému orgánu v členském státě, v němž jsou usazeny, tyto informace:

organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, s jasným uvedením dceřiných podniků a případných mateřských podniků, a umístění a druhy činnosti každého ze subjektů ve skupině;

informace týkající se jmenování alespoň dvou osob, které finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost skutečně řídí, a splnění požadavků stanovených v článku 121, pokud jde o kvalifikaci ředitelů;

informace týkající se splnění kritérií stanovených v článku 14, pokud jde o akcionáře a společníky, je-li dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti úvěrová instituce;

vnitřní uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny;

jakékoli jiné informace, které mohou být nezbytné pro provedení posouzení uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

Probíhá-li schvalování finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti souběžně s posuzováním podle článku 22, příslušný orgán pro účely uvedeného článku koordinuje činnost v závislosti na daném případě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. ►C6 Lhůta pro posouzení uvedená v čl. 22 odst. 2 druhém pododstavci se v tomto případě staví na dobu přesahující 20 pracovních dnů, dokud není postup stanovený v tomto článku dokončen. ◄

Schválení podle tohoto článku lze finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti udělit, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

vnitřní systémy a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou přiměřené pro účely plnění požadavků uložených touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, a zejména účinně:

koordinují činnost všech dceřiných podniků finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi dceřiné instituce, je-li to nezbytné;

ii)

předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší a

iii)

prosazují celoskupinové zásady stanovené mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností uvnitř celé skupiny;

organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, nebrání ani jinak nepřekáží účinnému dohledu nad dceřinými institucemi nebo mateřskými institucemi, pokud jde o jejich individuální, konsolidované a případně subkonsolidované povinnosti. Při posuzování tohoto kritéria se zohlední zejména:

postavení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve víceúrovňové skupině;

ii)

vlastnická struktura a

iii)

úloha finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve skupině;

jsou splněna kritéria uvedená v článku 14 a požadavky stanovené v článku 121.

Schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku se nevyžaduje, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

hlavní činností finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích nebo v případě smíšené finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích její hlavní činností ve vztahu k institucím nebo finančním institucím;

finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost není označena jako subjekt řešící krizi v žádné ze skupin řešících krizi v dané skupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU;

▼C8

dceřiná úvěrová instituce je označena jako odpovědná za zajištění souladu skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a je nadána veškerými nezbytnými prostředky a pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnila;

▼M5

finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo její dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;

neexistuje žádná překážka bránící účinnému dohledu nad skupinou na konsolidovaném základě.

Finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti osvobozené od schválení v souladu s tímto odstavcem nejsou vyňaty z dosahu konsolidace stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky uvedené v odstavci 3, nebo odstavci 4. Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě informace, jež potřebuje k soustavnému sledování organizační struktury skupiny a dodržování podmínek uvedených v odstavci 3 nebo případně odstavci 4. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto informace sdělí příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena.

Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky stanovené v odstavci 3 splněny nejsou nebo přestaly být splněny, podléhá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost příslušným opatřením v oblasti dohledu k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. V případě smíšené finanční holdingové společnosti zohlední opatření v oblasti dohledu zejména dopady na finanční konglomerát.

Opatření v oblasti dohledu uvedená v prvním pododstavci mohou zahrnovat:

pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly dceřiných institucí drženými finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností;

vydání soudních příkazů nebo uložení sankcí proti finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo členům vedoucího orgánu a manažerům, s výhradou článků 65 až 72;

udělení příkazů nebo pokynů finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, aby účasti ve svých dceřiných institucích převedla na své akcionáře nebo společníky;

dočasné označení jiné finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo instituce ve skupině jako odpovědné za zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě;

omezení nebo zákaz rozdělování výnosů nebo výplaty úroků akcionářům nebo společníkům;

požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti odprodaly nebo snížily účasti v institucích nebo jiných subjektech finančního sektoru;

požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti předložily plán pro neprodlené obnovení souladu.

Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky uvedené v odstavci 4 již nejsou splněny, požádá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost o schválení v souladu s tímto článkem.

Je-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odlišný od příslušného orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, oba orgány pro účely rozhodování o schválení podle odstavce 3, o osvobození od schválení podle odstavce 4 a o opatřeních v oblasti dohledu podle odstavců 6 a 7 spolupracují a důkladně navzájem konzultují. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudí záležitosti uvedené v odstavcích 3, 4, 6 a 7, v závislosti na daném případě, a toto posouzení předá příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Oba orgány učiní vše, co je v jejich silách, aby do dvou měsíců od obdržení uvedeného posouzení dosáhly společného rozhodnutí.

Společné rozhodnutí musí být řádně zdokumentováno a odůvodněno. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě společné rozhodnutí sdělí finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

V případě sporu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, rozhodnutí nepřijme a v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 postoupí věc orgánu EBA. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Dotčené příslušné orgány poté přijmou společné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení dvouměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Je-li v případě smíšených finančních holdingových společností orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je smíšená finanční holdingová společnost usazena, odlišný od koordinátora určeného v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, je pro účely rozhodnutí nebo společných rozhodnutí podle odstavců 3, 4, 6 a 7 tohoto článku, v závislosti na daném případě, vyžadován souhlas koordinátora. Je-li vyžadován souhlas koordinátora, postoupí se spory příslušnému evropskému orgánu dohledu, totiž orgánu EBA nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 3 ), který přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Žádným rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle směrnice 2002/87/ES nebo 2009/138/ES.

10.

Je-li schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku odmítnuto, oznámí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění žadateli do čtyř měsíců od doručení žádosti, nebo v případě neúplné žádosti do čtyř měsíců od doručení úplných informací potřebných k rozhodnutí.

V každém případě však musí být rozhodnutí o schválení nebo o odmítnutí schválení přijato do šesti měsíců od doručení žádosti. Odmítnutí může být v případě nutnosti doprovázeno kterýmkoli z opatření uvedených v odstavci 6.

Článek 21b

Zprostředkující mateřský podnik v EU

Dvě nebo více institucí v Unii, které jsou součástí téže skupiny ze třetí země, musí mít jediný zprostředkující mateřský podnik v EU, který je usazen v Unii.

Příslušné orgány mohou institucím uvedeným v odstavci 1 povolit, aby měly dva zprostředkující mateřské podniky v EU, pokud dospějí k závěru, že by zřízení jediného zprostředkujícího mateřského podniku v EU:

bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo orgány dohledu ze třetí země, kde má nejvyšší mateřský podnik skupiny ze třetí země skutečné sídlo, nebo

vedlo podle posouzení provedeného orgánem příslušným k řešení krize zprostředkujícího mateřského podniku v EU k tomu, že by způsobilost k řešení krize byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU.

Zprostředkující mateřský podnik v EU musí být úvěrovou institucí povolenou v souladu s článkem 8 nebo finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností schválenou v souladu s článkem 21a.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že pokud žádná z institucí uvedených v odstavci 1 tohoto článku není úvěrovou institucí nebo pokud v souvislosti s investičními činnostmi musí být zřízen druhý zprostředkující mateřský podnik v EU, aby byl splněn povinný požadavek uvedený v odstavci 2 tohoto článku, může být zprostředkující mateřský podnik v EU nebo druhý zprostředkující mateřský podnik v EU investičním podnikem povoleným v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, který podléhá směrnici 2014/59/EU.

Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii je nižší než 40 miliard EUR.

▼M6

Pro účely tohoto článku:

celková hodnota aktiv, která drží v Unii skupina ze třetí země, je součtem těchto hodnot:

celkové hodnoty aktiv, která drží v Unii každá instituce ze skupiny ze třetí země, vyplývající z konsolidované rozvahy nebo z individuálních rozvah těchto institucí, není-li rozvaha instituce konsolidována, a

ii)

celkové hodnoty aktiv každé pobočky skupiny ze třetí země, která je povolena v Unii v souladu s touto směrnicí, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ( 4 ) nebo směrnicí 2014/65/EU;

pojem „instituce“ zahrnuje rovněž investiční podniky.

▼M5

Příslušné orgány oznámí orgánu EBA tyto informace týkající se každé skupiny z třetí země působící v jejich jurisdikci:

názvy a celková hodnota aktiv institucí podléhajících dohledu a patřících do skupiny ze třetí země;

názvy a celková hodnota aktiv odpovídající pobočkám povoleným v tomto členském státě v souladu s touto směrnicí, směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením (EU) č. 600/2014 a druhy činností, které mají povoleno vykonávat;

název a typ, jak je uvedeno v odstavci 3, jakéhokoli zprostředkujícího mateřského podniku v EU zřízeného v tomto členském státě a název skupiny ze třetí země, jíž je součástí.

EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech skupin ze třetí země působících v Unii a jejich zprostředkující mateřský podnik v EU, nebo případně zprostředkující mateřské podniky v EU.

Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce v jejich jurisdikci, která je součástí skupiny ze třetí země, splňovala jednu z těchto podmínek:

má zprostředkující mateřský podnik v EU;

je zprostředkujícím mateřským podnikem v EU;

je v Unii jedinou institucí skupiny ze třetí země nebo

je součástí skupiny ze třetí země, jejichž celková hodnota aktiv v Unii je nižší než 40 miliard EUR.

▼C6

Odchylně od odstavce 1 skupiny ze třetí země, které působí v Unii prostřednictvím více než jedné instituce a jejichž celková hodnota aktiv v Unii k 27. červnu 2019 dosahuje nejméně 40 miliard EUR, musí mít do 30. prosince 2023 zprostředkující mateřský podnik v EU nebo v případě použití odstavce 2 dva zprostředkující mateřské podniky v EU.

▼M5

Do 30. prosince 2026 Komise po konzultaci s orgánem EBA přezkoumá požadavky, které institucím ukládá tento článek, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Tato zpráva alespoň posoudí:

zda jsou požadavky stanovené v tomto článku proveditelné, nezbytné a přiměřené a zda by nebyla vhodnější jiná opatření;

zda je třeba požadavky, které institucím ukládá tento článek, revidovat, aby odrážely osvědčené mezinárodní postupy.

10.

Do 28. června 2021 předloží EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva členských států. Tato zpráva alespoň posoudí:

zda a nakolik se postupy dohledu podle vnitrostátního práva pro pobočky ze třetích zemí liší mezi členskými státy;

zda by rozdílné zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva mohlo vést k regulatorní arbitráži;

zda by byla nezbytná a vhodná další harmonizace vnitrostátních režimů pro pobočky ze třetích zemí, zejména pokud jde o významné pobočky ze třetích zemí.

V případě potřeby předloží Komise na základě doporučení orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

▼B

KAPITOLA 2

Kvalifikovaná účast v úvěrové instituci

Článek 22

Oznamování a posuzování navrhovaných nabytí

Členské státy stanoví, že každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v úvěrové instituci nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil nebo že by se úvěrová instituce stala jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to musí písemně a v předstihu před tímto nabytím oznámit příslušným orgánům dané úvěrové instituce, ve které zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast, a uvést výši své zamýšlené účasti a příslušné informace jak je upřesněno v souladu s čl. 23 odst. 4. Členské státy nemají povinnost uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny.

Příslušné orgány obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení podle odstavce 1 nebo dalších informací podle odstavce 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli.

Příslušné orgány ve lhůtě nejvýše 60 pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být podle požadavku členského státu k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“), provedou posouzení stanovené v čl. 23 odst. 1 (dále jen „posouzení“).

Příslušné orgány uvědomí navrhovaného nabyvatele při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.

Pokud je to nutné, mohou příslušné orgány během lhůty pro posouzení, a nejpozději v její 50. pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba.

Na dobu mezi dnem žádosti příslušných orgánů o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení přeruší. Přerušení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Příslušné orgány mohou podle svého uvážení vznést jakoukoliv další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést k přerušení lhůty pro posouzení.

Příslušné orgány mohou přerušení uvedené v odst. 3 druhém pododstavci prodloužit až na 30 pracovních dnů, jestliže se navrhovaný nabyvatel nachází nebo je-li regulován ve třetí zemi či je-li fyzickou nebo právnickou osobou, která ►C2 nepodléhá dohledu podle této směrnice či směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES nebo 2004/39/ES ◄ .

Pokud se příslušné orgány rozhodnou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů od ukončení posuzování a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. To nebrání členským státům, aby příslušnému orgánu umožnily zveřejnit tyto informace bez žádosti navrhovaného nabyvatele.

Pokud příslušné orgány nevyjádří písemně nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené.

Příslušné orgány mohou stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí.

Členské státy nesmějí pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušným orgánům a pro jejich schvalování těmito orgány stanovit požadavky přísnější, než jsou stanoveny v této směrnici.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro společné postupy, formuláře a šablony ke konzultačnímu procesu mezi příslušnými orgány uvedenými v článku 24.

EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 31. prosince 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 23

Kritéria posouzení

S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na úvěrovou instituci posuzují příslušné orgány při posuzování oznámení uvedeného v čl. 22 odst. 1 a informací uvedených v čl. 22 odst. 3 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle těchto kritérií:

pověst navrhovaného nabyvatele;

▼M5

pověst, znalosti, dovednosti a zkušenosti, jak je stanoveno v čl. 91 odst. 1, všech členů vedoucího orgánu, kteří budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti úvěrové instituce;

▼B

finanční zdraví navrhovaného nabyvatele, zejména ve vztahu k vykonávané a plánované činnosti v úvěrové instituci, v níž je navrhováno nabytí;

skutečnost, zda bude úvěrová instituce schopna dodržet a nadále dodržovat obezřetnostní požadavky na základě této směrnice, nařízení (EU) č. 575/2013, a případně jiného práva Unie, zejména směrnic 2002/87/ES a 2009/110/ES, včetně skutečnosti, zda má skupina, jejíž součástí se úvěrová instituce stane, strukturu umožňující výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány;

skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu ( 5 ) nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné.

Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše účasti, které je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež je třeba poskytnout příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 22 odst. 1. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam.

Bez ohledu na čl. 22 odst. 2, 3 a 4, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejné úvěrové instituci, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem.

Článek 24

Spolupráce mezi příslušnými orgány

Příslušné orgány se při posuzování navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:

úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik nebo správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES (dále jen „správcovská společnost SKIPCP“) s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí;

mateřský podnik úvěrové instituce, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku nebo správcovské společnosti SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí;

fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje úvěrovou instituci, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik nebo správcovskou společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí.

Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou podstatné nebo relevantní pro posouzení. K tomuto účelu si na požádání vzájemně sdělují veškeré užitečné informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení úvěrové instituci, v níž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem.

Článek 25

Oznámení v případě odprodeje

Členské státy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, to musí písemně a v předstihu před tímto odprodejem oznámit příslušným orgánům a uvést výši své dotčené účasti. Tato osoba musí rovněž oznámit příslušným orgánům každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 20 %, 30 % nebo 50 % nebo tak, že by úvěrová instituce přestala být jejím dceřiným podnikem. Členské státy nemají povinnost uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny.

Článek 26

Informační povinnosti a sankce

Jakmile úvěrová instituce zjistí, že v ní došlo k nabytí nebo zcizení kapitálové účasti, na jejichž základě došlo k překročení prahových hodnot nebo poklesu pod prahové hodnoty uvedené v čl. 22 odst. 1 a v článku 25, uvědomí o tom příslušné orgány.

Nejméně jednou ročně úvěrové instituce přijaté k obchodování na regulovaném trhu sdělí příslušným orgánům jména akcionářů a společníků držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí, jak vyplývá například z informací získaných na výroční valné hromadě akcionářů a společníků nebo z plnění předpisů vztahujících se na společnosti přijaté k obchodování na regulovaném trhu.

Jestliže by vliv osob uvedených v čl. 22 odst. 1 mohl mít nepříznivý dopad na obezřetné a řádné řízení instituce, stanoví členské státy, že příslušné orgány učiní opatření nezbytná k ukončení tohoto stavu. Tato opatření mohou, s výhradou článků 65 až 72, spočívat v soudních příkazech, v sankcích proti členům vedoucího orgánu a manažerům nebo pozastavení hlasovacích práv spojených s podíly drženými dotyčnými akcionáři nebo společníky úvěrové instituce.

Obdobná opatření se použijí vůči fyzickým nebo právnickým osobám, které nesplní povinnost předběžného hlášení stanovené v čl. 22 odst. 1 a s výhradou článků 65 až 72.

Dojde-li k nabytí účasti přes nesouhlas příslušných orgánů, stanoví členské státy, aniž jsou dotčeny jiné uplatnitelné sankce, že výkon odpovídajících hlasovacích práv je pozastaven nebo že odevzdané hlasy jsou neplatné nebo mohou být prohlášeny za neplatné.

Článek 27

Kritéria pro kvalifikované účasti

Při zjišťování, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast uvedená v článcích 22, 25 a 26, se zohledňují hlasovací práva uvedená v článcích 9, 10 a 11 směrnice 2004/109/ES a podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 uvedené směrnice.

Při zjišťování, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast uvedená v článku 26, nezohledňují členské státy hlasovací práva ani podíly, které instituce případně drží v důsledku upsání finančních nástrojů nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, zahrnutého v příloze I oddílu A bodě 6 směrnice 2004/39/ES, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí.

▼M6 —————

▼B

HLAVA V

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE SVOBODY USAZOVÁNÍ A VOLNÉHO POHYBU SLUŽEB

KAPITOLA 1

Obecné zásady

Článek 33

Úvěrové instituce

Členské státy stanoví, že činnosti uvedené v příloze I mohou být na jejich území provozovány v souladu s článkem 35, čl. 36 odst. 1, 2 a 3, čl. 39 odst. 1 a 2 a články 40 až 46 buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo poskytováním služeb kteroukoliv úvěrovou institucí, jež byla povolena a jež podléhá dohledu příslušných orgánů jiného členského státu, pokud se vydané povolení vztahuje na tyto činnosti.

Článek 34

Finanční instituce

Členské státy stanoví, že činnosti vyjmenované v příloze I mohou být na jejich území provozovány v souladu s článkem 35, čl. 36 odst. 1, 2 a 3, čl. 39 odst. 1 a 2 a články 40 až 46 buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo poskytováním služeb kteroukoliv finanční institucí jiného členského státu, která je dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo společným dceřiným podnikem dvou nebo více úvěrových institucí, jejíž společenská smlouva a stanovy povolují tyto činnosti a která splňuje všechny následující podmínky:

mateřský podnik nebo podniky byly povoleny jakožto úvěrové instituce v členském státě, jehož právem se finanční instituce řídí;

dotyčné činnosti jsou skutečně provozovány na území zmíněného členského státu;

mateřský podnik nebo podniky drží alespoň 90 % hlasovacích práv plynoucích z podílu na kapitálu finanční instituce;

mateřský podnik nebo podniky splňují požadavky příslušných orgánů, pokud se jedná o obezřetné řízení finanční instituce, a prohlásily se souhlasem příslušných orgánů domovského členského státu, že ručí společně a nerozdílně za závazky finanční instituce;

na finanční instituci se skutečně vztahuje, zvláště pokud jde o dotyčné činnosti, konsolidovaný dohled nad mateřským podnikem nebo každým z mateřských podniků podle hlavy VII kapitoly 3 této směrnice a části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013, zejména za účelem požadavků na kapitál stanovených v článku 92 uvedeného nařízení, kontroly velkých expozic stanovené v části čtvrté uvedeného nařízení a omezení účastí, jak je stanoví články 89 a 90 uvedeného nařízení.

Příslušné orgány domovského členského státu ověří dodržování podmínek stanovených v prvním pododstavci a, vystaví finanční instituci osvědčení, jež musí být přiloženo k oznámení uvedenému v článcích 35 a 39.

Přestane-li finanční instituce uvedená v odst. 1 prvním pododstavci plnit některé ze stanovených podmínek, oznámí to příslušné orgány domovského členského státu příslušným orgánům hostitelského členského státu a činnosti provozované uvedenou finanční institucí v hostitelském členském státě se začnou řídit právem hostitelského členského státu.

Odstavce 1 a 2 se obdobně použijí na dceřiné podniky finanční instituce uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.

KAPITOLA 2

Právo úvěrových institucí na usazování

Článek 35

Požadavek na oznamování a vzájemné působení mezi příslušnými orgány

Úvěrová instituce, která hodlá zřídit pobočku na území jiného členského státu, to oznámí příslušným orgánům svého domovského členského státu.

Členské státy stanoví, že každá úvěrová instituce, která hodlá zřídit pobočku v jiném členském státě, v oznámení podle odstavce 1 uvede všechny tyto údaje:

členský stát, na jehož území hodlá zřídit pobočku;

plán činností pobočky, uvádějící mimo jiné zamýšlené druhy činnosti a organizační uspořádání pobočky;

adresu v hostitelském členském státě, na které lze obdržet dokumentaci;

jména osob, které budou odpovídat za řízení pobočky.

Nemají-li příslušné orgány domovského členského státu důvod k pochybnostem o přiměřenosti správního uspořádání nebo o finančním stavu úvěrové instituce s ohledem na její zamýšlenou činnost, sdělí údaje podle odstavce 2 do tří měsíců od obdržení veškerých údajů příslušným orgánům hostitelského členského státu a zároveň o tom uvědomí úvěrovou instituci.

Příslušné orgány domovského členského státu rovněž sdělí výši a složení kapitálu úvěrové instituce a součet jejích požadavků na kapitál podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odchylně od druhého pododstavce příslušné orgány domovského členského státu v případě uvedeném v článku 34 sdělí výši a složení kapitálu finanční instituce a celkové objemy rizikových expozic vypočtených podle čl. 92 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013 její mateřské úvěrové instituce.

Pokud příslušné orgány domovského členského státu odmítnou sdělit údaje podle odstavce 2 příslušným orgánům hostitelského členského státu, odůvodní toto odmítnutí dotčené úvěrové instituci do tří měsíců od obdržení veškerých údajů.

Proti odmítnutí nebo nevydání stanoviska se lze odvolat k soudu domovského členského státu.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací oznamovaných podle tohoto článku.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy uvedeného oznamování.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA předloží Komisi návrh technických norem uvedený v odstavcích 5 a 6 do 1. ledna 2014.

Článek 36

Zahájení činnosti

Dříve než pobočka úvěrové instituce zahájí činnost, učiní příslušné orgány hostitelského členského státu do dvou měsíců od obdržení údajů podle článku 35 přípravy k dohledu nad úvěrovou institucí v souladu s kapitolou 4 a případně stanoví podmínky, jimiž se řídí výkon této činnosti v hostitelském členském státě z důvodů obecného zájmu.

Po obdržení sdělení od příslušných orgánů hostitelského členského státu nebo po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, nebylo-li sdělení učiněno, může být pobočka zřízena a může zahájit svou činnost.

Změní-li se některý z údajů sdělovaných podle čl. 35 odst. 2 písm. b), c) nebo d), sdělí to úvěrová instituce nejpozději jeden měsíc před uskutečněním této změny písemně příslušným orgánům domovského členského státu a hostitelského členského státu, aby mohly příslušné orgány domovského členského státu přijmout rozhodnutí v návaznosti na oznámení podle článku 35 a příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnout, jaké stanoví podmínky pro změnu podle odstavce 1 tohoto článku.

U poboček, které zahájily svou činnost v souladu s platnými předpisy hostitelského členského státu před 1. lednem 1993, se má za to, že byly předmětem postupů stanovených v článku 35 a odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Od 1. ledna 1993 se na ně vztahuje odstavec 3 tohoto článku, články 33 a 52 a kapitola 4.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací oznamovaných podle tohoto článku.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy uvedeného oznamování.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA předloží Komisi návrh technických norem uvedený v odstavcích 5 a 6 do 1. ledna 2014.

Článek 37

Informace o zamítnutí

Členské státy sdělí Komisi a orgánu EBA počet a povahu případů, v nichž došlo k odmítnutí sdělení informací podle článku 35 a čl. 36 odst. 3.

Článek 38

Agregace poboček

Má-li úvěrová instituce sídlo v jednom členském státě a více provozoven v jiném členském státě, považují se tyto provozovny za jedinou pobočku.

KAPITOLA 3

Výkon volného pohybu služeb

Článek 39

Postup oznamování

Úvěrová instituce, která hodlá poprvé zahájit činnost na území jiného členského státu v rámci volného pohybu služeb, oznámí příslušným orgánům domovského členského státu činnosti uvedené v příloze I, které hodlá provozovat.

Příslušné orgány domovského členského státu uvědomí o tomto oznámení uvedeném v odstavci 1 do jednoho měsíce od obdržení příslušné orgány hostitelského členského státu.

Tímto článkem nejsou dotčena práva nabytá úvěrovými institucemi poskytujícími služby před 1. lednem 1993.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací oznamovaných podle tohoto článku.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy uvedeného oznamování.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA předloží Komisi návrh technických norem uvedený v odstavcích 4 a 5 do 1. ledna 2014.

KAPITOLA 4

Pravomoc příslušných orgánů hostitelského členského státu

Článek 40

Požadavky na podávání zpráv

Příslušné orgány hostitelských členských států mohou vyžadovat, aby jim všechny úvěrové instituce, které mají pobočky na jejich území, podávaly pravidelně zprávy o své činnosti na jejich území.

Tyto zprávy lze vyžadovat pouze pro informační nebo statistické účely, za účelem uplatňování čl. 51 odst. 1, nebo za účelem dohledu v souladu s touto kapitolou. Na tyto informace se vztahují požadavky profesního tajemství alespoň rovnocenné těm, které jsou uvedeny v čl. 53 odst. 1.

Příslušné orgány hostitelských členských států mohou zejména vyžadovat informace od úvěrových institucí uvedených v prvním pododstavci, aby mohly posoudit, zda je pobočka významná podle čl. 51 odst. 1.

Článek 41

Opatření přijímaná příslušnými orgány domovského členského státu ve vztahu k činnosti provozované v hostitelském členském státu

Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu na základě informací získaných podle článku 50 od příslušných orgánů domovského členského státu zjistí, že úvěrová instituce, která má pobočku nebo poskytuje služby na jeho území, splňuje v souvislosti s činnostmi vykonávanými v uvedeném hostitelském členském státě jednu z následujících podmínek, informuje příslušné orgány domovského členského státu:

úvěrová instituce nedodržuje vnitrostátní ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, či nařízení (EU) č. 575/2013;

existuje významné riziko, že úvěrová instituce nebude dodržovat vnitrostátní ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, či nařízení (EU) č. 575/2013.

Příslušné orgány domovského členského státu neprodleně přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dotyčná úvěrová instituce své nedodržení předpisů napraví, nebo přijme opatření k odvrácení rizika nedodržení předpisů. Příslušné orgány domovského členského státu neprodleně tato opatření oznámí příslušným orgánům hostitelského členského státu.

Mají-li příslušné orgány hostitelského členského státu za to, že příslušné orgány domovského členského státu nesplnily nebo nesplní své povinnosti podle odst. 1 druhého pododstavce, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu upozornit na záležitost orgán EBA a požadovat jeho pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Postupuje-li EBA podle uvedeného článku, přijme rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení do 24 hodin. EBA může příslušným orgánům pomoci při dosahování dohody rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

Článek 42

Odůvodnění a oznamování

Opatření učiněná podle čl. 41 odst. 1 nebo článků 43 či 44, obsahující sankce nebo omezení svobody poskytování služeb či svobody usazování, musí být řádně odůvodněna a oznámena dotčené úvěrové instituci.

Článek 43

Předběžná opatření

Dříve než příslušné orgány hostitelského členského státu uplatní postup stanovený v článku 41, mohou v naléhavých situacích před přijetím opatření příslušnými orgány domovského členského státu nebo reorganizačních opatření uvedených v článku 3 směrnice 2001/24/ES přijmout jakákoliv předběžná opatření potřebná k ochraně proti finanční nestabilitě, která by vážným způsobem ohrozila kolektivní zájmy vkladatelů, investorů a klientů v hostitelském členském státě.

Předběžná opatření podle odstavce 1 jsou přiměřená svému účelu, kterým je chránit před finanční nestabilitou, která by vážným způsobem ohrozila kolektivní zájmy vkladatelů, investorů a klientů v hostitelském členském státě. Taková předběžná opatření mohou zahrnovat pozastavení plateb. Nevedou k upřednostňování věřitelů úvěrové instituce v hostitelském členském státě před věřiteli v jiných členských státech.

Veškerá předběžná opatření podle odstavce 1 pozbývají účinku, když správní nebo soudní orgány domovského členského státu přijmou reorganizační opatření podle článku 3 směrnice 2001/24/ES.

Příslušné orgány hostitelského členského státu ukončí předběžná opatření, když se domnívají, že se tato opatření stala zastaralými podle článku 41, pokud nepozbudou účinku podle odstavce 3 tohoto článku.

O předběžných opatřeních přijatých podle odstavce 1 se bez zbytečného odkladu uvědomí Komise, EBA a příslušné orgány ostatních dotčených členských států.

Mají-li příslušné orgány domovského členského státu nebo jakéhokoliv jiného dotčeného členského státu proti opatřením přijatým příslušnými orgány hostitelského členského státu námitky, mohou upozornit na záležitost orgán EBA a požadovat jeho pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Postupuje-li EBA podle uvedeného článku, přijme rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení do 24 hodin. EBA může příslušným orgánům pomoci při dosahování dohody rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

Článek 44

Pravomoci hostitelských členských států

Hostitelské členské státy mohou, aniž jsou dotčeny články 40 a 41, vykonávat pravomoci, které jim byly svěřeny podle této směrnice za účelem přijetí vhodných opatření k předcházení nebo trestání porušení pravidel přijatých podle této směrnice nebo z důvodů obecného zájmu, k němuž dojde na jejich území To zahrnuje možnost zabránit úvěrové instituci zahajovat další operace na jejich území.

Článek 45

Opatření po odnětí povolení

Příslušné orgány domovského členského státu neprodleně uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu o případném odnětí povolení. Příslušné orgány hostitelského členského státu učiní vhodná opatření, aby zabránily dotčené úvěrové instituci zahajovat další operace na jeho území a aby ochránily zájmy vkladatelů.

Článek 46

Reklama

Nic v této kapitole nebrání úvěrovým institucím se skutečným sídlem v jiném členském státě nabízet své služby všemi dostupnými sdělovacími prostředky v hostitelském členském státě, není-li to v rozporu s případnými předpisy o formě a obsahu takové reklamy, přijatými z důvodů obecného zájmu.

HLAVA VI

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 47

Oznamování poboček ze třetích zemí a podmínky přístupu na trhy těchto zemí pro úvěrové instituce s těmito pobočkami

Členské státy neuplatňují vůči pobočkám úvěrových institucí, jež mají skutečné sídlo ve třetí zemi, předpisy upravující přístup k činnosti a její výkon, jež by je zvýhodňovaly před pobočkami úvěrových institucí se skutečným sídlem v Unii.

▼M5

1a.

Členský stát vyžaduje, aby pobočky úvěrových institucí, jež mají skutečné sídlo ve třetí zemi, podávaly příslušným orgánům alespoň jednou ročně zprávu obsahující tyto informace:

celková aktiva odpovídající činnostem pobočky povolené v daném členském státě;

informace o likvidních aktivech, jež má pobočka k dispozici, a zejména o dostupnosti likvidních aktiv v měnách členských států;

kapitál, který má pobočka k dispozici;

systémy ochrany vkladů, které mají vkladatelé v pobočce k dispozici;

systémy řízení rizik;

systémy správy a řízení včetně osob zastávajících klíčové funkce pro činnosti pobočky;

ozdravné plány, které se na pobočku vztahují, a

jakékoli další informace, které příslušný orgán považuje za nezbytné pro komplexní sledování činností pobočky.

▼M5

Příslušné orgány oznámí orgánu EBA:

veškerá povolení poboček vydaná úvěrovým institucím, které mají skutečné sídlo v třetí zemi, a veškeré následné změny těchto povolení;

celková aktiva a pasiva povolených poboček úvěrových institucí, které mají skutečné sídlo v třetí zemi, podle pravidelných výkazů;

název skupiny ze třetí země, k níž povolená pobočka patří.

EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech poboček ze třetích zemí, kterým bylo uděleno povolení provozovat činnost v Unii, s uvedením členského státu, ve kterém jim bylo uděleno povolení provozovat činnost.

▼M5

2a.

Příslušné orgány vykonávající dohled nad pobočkami úvěrových institucí se skutečným sídlem v třetí zemi a příslušné orgány institucí, které jsou součástí téže skupiny z této třetí země, úzce spolupracují s cílem zajistit, aby veškeré činnosti uvedené skupiny ze třetí země v Unii podléhaly komplexnímu dohledu, zabránit obcházení požadavků podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 vztahujících se na skupiny ze třetích zemí a předejít jakémukoli nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Unie.

EBA usnadňuje spolupráci mezi příslušnými orgány pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce, včetně ověřování toho, zda je splněna prahová hodnota uvedená v čl. 21b odst. 4.

▼B

Unie může v dohodách uzavřených s jednou nebo více třetími zeměmi sjednat použití ustanovení, jež poskytnou pobočkám úvěrové instituce, která má skutečné sídlo ve třetí zemi, rovné zacházení na celém území Unie.

Článek 48

Spolupráce s orgány dohledu třetích zemí při dohledu na konsolidovaném základě

Komise může na žádost některého z členských států nebo z vlastního podnětu předkládat Radě návrhy na sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobech výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad:

institucemi, jejichž mateřské podniky mají skutečné sídlo ve třetí zemi;

institucemi ve třetích zemích, jejichž mateřské podniky, a to instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, mají skutečné sídlo v Unii.

Dohody uvedené v odstavci 1 jsou uzavírány zejména k zajištění, aby:

příslušné orgány členských států mohly získávat informace nezbytné pro výkon dohledu na základě konsolidované finanční situace nad institucemi, finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi nacházejícími se v Unii, které mají dceřiné podniky, jež jsou institucemi nebo finančními institucemi ve třetí zemi, nebo které v nich mají účast;

orgány dohledu třetích zemí mohly získávat informace nezbytné pro výkon dohledu nad mateřskými podniky se skutečným sídlem na jejich území, které mají dceřiné podniky, jež jsou institucemi nebo finančními institucemi v jednom nebo více členských státech, nebo které v nich mají účast;

EBA mohl získávat od příslušných orgánů členských států informace obdržené od vnitrostátních orgánů třetích zemí podle článku 35 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Aniž je dotčen článek 218 Smlouvy o fungování EU, přezkoumá Komise za pomoci Evropského bankovního výboru výsledky jednání uvedených v odstavci 1 a výsledný stav.

EBA je nápomocen Komisi při provádění úkolů podle tohoto článku v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1093/2010.

HLAVA VII

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

KAPITOLA 1

Zásady obezřetnostního dohledu

Oddíl I

Pravomoci a povinnosti domovského a hostitelského členského státu

Článek 49

Pravomoc příslušných orgánů domovského a hostitelského členského státu

Obezřetnostní dohled nad institucí včetně činností provozovaných v souladu s články 33 a 34 vykonávají příslušné orgány domovského členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, která stanoví příslušnost orgánů hostitelského členského státu.

Odstavec 1 nebrání dohledu na konsolidovaném základě.

Opatření přijatá hostitelským členským státem nesmí stanovit diskriminaci nebo omezení založené na skutečnosti, že instituce je povolena v jiném členském státě.

Článek 50

Spolupráce na dohledu

Příslušné orgány dotčených členských států úzce spolupracují při dohledu nad činností institucí, zejména nad činností provozovanou prostřednictvím pobočky v jednom nebo více členských státech jiných než stát, v němž mají skutečné sídlo. Tyto orgány si navzájem poskytují veškeré informace o řízení a vlastnictví těchto institucí, jež mohou usnadnit dohled nad nimi a zkoumání podmínek pro vydání povolení, jakož i veškeré informace, jež mohou usnadnit sledování institucí, zvláště ve vztahu k likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, omezení velkých expozic, dalších faktorů, které mohou mít vliv na systémové riziko dané instituce, správním a účetním postupům a mechanismům vnitřní kontroly.

Příslušné orgány domovského členského státu poskytnou příslušným orgánům hostitelských členských států okamžitě veškeré informace a zjištění související s dohledem nad likviditou v souladu s částí šestou nařízení (EU) č. 575/2013 a hlavou VII kapitolou 3 této směrnice o činnostech, které daná instituce provádí prostřednictvím svých poboček, pokud jsou tyto informace a zjištění významné pro ochranu vkladatelů nebo investorů v hostitelském členském státě.

Příslušné orgány domovského členského státu informují příslušné orgány všech hostitelských členských států okamžitě v případě, že se vyskytne nebo se dá přiměřeně předpokládat, že se vyskytne tlak na likviditu. Tyto informace musí obsahovat také podrobné údaje o plánování a provádění plánu obnovy a o všech opatřeních obezřetnostního dohledu přijatých v této souvislosti.

Příslušné orgány domovského členského státu sdělí a vysvětlí na žádost příslušných orgánů hostitelského členského státu, jak byly zohledněny informace a zjištění, které příslušné orgány hostitelského státu poskytly. Pokud se po sdělení informací a zjištění příslušné orgány hostitelského členského státu domnívají, že příslušné orgány domovského členského státu nepřijaly vhodná opatření, mohou příslušné orgány daného hostitelského členského státu poté, co informovaly příslušné orgány domovského členského státu a orgán EBA, přijmout k ochraně zájmů vkladatelů, investorů a dalších osob, jimž jsou poskytovány služby, nebo k ochraně stability finančního systému vhodná opatření, aby zabránily dalšímu porušování předpisů.

Pokud příslušné orgány domovského členského státu nesouhlasí s opatřením, které mají přijmout příslušné orgány hostitelského členského státu, mohou postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Postupuje-li EBA podle uvedeného článku, rozhodne do jednoho měsíce.

Příslušné orgány mohou upozornit orgán EBA na situace, kdy byla žádost o spolupráci, zejména o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může EBA v těchto případech postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA může příslušným orgánům pomáhat při dosahování dohody o výměně informací podle tohoto článku rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací uvedených v tomto článku.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro žádosti o sdílení informací, které mohou usnadnit dohled nad institucemi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA předloží Komisi návrh technických norem uvedený v odstavcích 6 a 7 do 1. ledna 2014.

Článek 51

Významné pobočky

▼M6

Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou požádat orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě v případech, kdy se použije čl. 112 odst. 1, nebo příslušné orgány domovského členského státu, aby byla pobočka úvěrové instituce považována za významnou.

▼B

V žádosti uvede důvody, proč by se pobočka měla považovat za významnou, zejména s ohledem na následující skutečnosti:

zda tržní podíl pobočky v oblasti vkladů překračuje 2 % vkladů v hostitelském členském státě;

pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení činnosti instituce na systémovou likviditu a platební, clearingové a vypořádací systémy v hostitelském členském státě;

velikost a význam pobočky co do počtu klientů v kontextu bankovního nebo finančního systému hostitelského členského státu.

Příslušné orgány domovského i hostitelského členského státu a, pokud se použije čl. 112 odst. 1, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě učiní vše, co je v jejich silách, aby bylo dosaženo společného rozhodnutí o označení pobočky za významnou.

Není-li společného rozhodnutí dosaženo do dvou měsíců od doručení požadavku podle prvního pododstavce, rozhodnou příslušné orgány hostitelského členského státu samy ve lhůtě dalších dvou měsíců, zda je pobočka významná. Při rozhodování zohlední příslušné orgány hostitelského členského státu případné názory a výhrady orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě či příslušných orgánů domovského členského státu.

Rozhodnutí uvedená ve třetím a čtvrtém pododstavci se uvádějí v dokumentu, který obsahuje řádné odůvodnění a zasílají se dotčeným příslušným orgánům; tato rozhodnutí se považují za rozhodná a příslušné orgány dotčených členských států je použijí.

Označení pobočky za významnou nemá vliv na práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice.

Příslušné orgány domovského členského státu v případě založení významné pobočky sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu informace uvedené v čl. 117 odst. 1 písm. c) a d) a provedou úkony uvedené v čl. 112 odst. 1 písm. c), a to ve spolupráci s příslušnými orgány hostitelského členského státu.

Pokud příslušný orgán domovského členského státu zjistí naléhavou situaci podle čl. 114 odst. 1, neprodleně uvědomí orgány uvedené v čl. 58 odst. 4 a v čl. 59 odst. 1.

Příslušné orgány domovského členského státu sdělí příslušným orgánům hostitelských členských států, kde jsou významné pobočky usazeny, výsledky hodnocení rizik institucí s takovými pobočkami ve smyslu článku 97, případně v článku 113 odst. 2. Zároveň sdělí rozhodnutí podle článků 104 a 105, pokud jsou uvedená hodnocení a rozhodnutí významná pro tyto pobočky.

Příslušné orgány domovských členských států konzultují příslušné orgány hostitelských členských států, kde jsou významné pobočky usazeny, o provozních opatřeních požadovaných v čl. 86 odst. 11, je-li to významné pro rizika likvidity u měny hostitelského členského státu.

Pokud příslušné orgány domovského členského státu nekonzultovaly příslušné orgány hostitelského členského státu nebo v případě, že po provedení těchto konzultací příslušné orgány hostitelského členského státu trvají na tom, že provozní opatření vyžadovaná podle čl. 86 odst. 11 nejsou dostačující, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.

V případě, kdy se nepoužije článek 116, příslušné orgány dohledu nad institucí s významnými pobočkami v jiných členských státech zřídí v zájmu usnadnění spolupráce podle odstavce 2 tohoto článku a článku 50 kolegium orgánů dohledu a budou mu předsedat. Zřízení a fungování kolegia se opírá o písemné ujednání, které po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány stanoví příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu rozhodne, které příslušné orgány se zúčastňují schůzí nebo práce kolegia.

Příslušný orgán domovského členského státu zohlední při přijímání tohoto rozhodnutí význam, který má pro tyto orgány činnost dohledu, jež má být naplánována nebo koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému dotčených členských států podle článku 7 a povinnosti podle odstavce 2 tohoto článku.

Příslušný orgán domovského členského státu plně a předem informuje všechny členy kolegia o pořádání uvedených schůzí, o hlavních otázkách, o nichž se má jednat, a o činnosti, která se bude zvažovat. Příslušný orgán domovského členského státu rovněž všechny členy kolegia plně a včas informuje o činnosti prováděné na těchto schůzkách nebo o prováděných opatřeních.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění obecných podmínek pro činnost kolegií orgánů dohledu.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA předloží Komisi návrh technických norem uvedený v odstavcích 4 a 5 do 31. prosince 2014.

Článek 52

Šetření na místě a kontrola v pobočkách zřízených v jiném členském státě

Hostitelské členské státy stanoví, že v případě instituce povolené v jiném členském státě provozující činnost prostřednictvím pobočky mohou příslušné orgány domovského členského státu poté, co o tom uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu, samy nebo prostřednictvím svých zmocněnců prošetřovat na místě informace uvedené v článku 50 a kontrolovat tyto pobočky.

Příslušné orgány domovského členského státu mohou také za účelem kontroly poboček použít některý z postupů stanovených v článku 118.

Příslušné orgány hostitelského členského státu mají pravomoc provádět v konkrétních případech šetření na místě a kontroly zaměřené na činnosti, které provozují pobočky institucí na jejich území, a vyžádat si od dané pobočky informace týkající se jejích činností a určené pro účely dohledu, považují-li to za významné z důvodu stability finančního systému v hostitelském členském státě. Před provedením takových šetření a kontrol, konzultují příslušné orgány hostitelského členského státu příslušné orgány domovského členského státu. Po provedení těchto šetření a kontrol příslušné orgány hostitelského členského státu sdělí příslušným orgánům domovského členského státu získané informace a zjištění mající význam pro hodnocení rizika dané instituce nebo stability finančního systému v hostitelském členském státě. Příslušné orgány domovského členského státu tyto informace a tato zjištění náležitě zohlední při sestavování svých programů dohledových šetření podle článku 99, mimo jiné s ohledem na stabilitu finančního systému v hostitelském členském státě.

Šetření na místě a kontroly poboček se provádí v souladu s právem členského státu, v němž jsou šetření nebo kontroly prováděny.

Oddíl II

Výměna informací a profesní tajemství

Článek 53

Profesní tajemství

Členské státy stanoví, že všechny osoby pracující v současnosti nebo v minulosti pro příslušné orgány a auditoři a odborníci jednající jménem příslušných orgánů, jsou vázáni profesním tajemstvím.

Důvěrné informace, které tyto osoby, auditoři nebo odborníci získají při výkonu svých povinností mohou sdělit pouze v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých úvěrových institucí, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem.

Byl-li však na úvěrovou instituci vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze v občanském soudním řízení sdělit důvěrné informace, které se nedotýkají třetích osob účastnících se pokusu o záchranu úvěrové instituce.

▼M6

Odstavec 1 nebrání vzájemné výměně informací mezi příslušnými orgány nebo předávání informací ESRB, EBA nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 6 ) v souladu s touto směrnicí, s nařízením (EU) č. 575/2013, s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ( 7 ), s článkem 15 nařízení (EU) č. 1092/2010, s články 31, 35 a 36 nařízení (EU) č. 1093/2010 a s články 31 a 36 nařízení (EU) č. 1095/2010, se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ( 8 ) a dalšími směrnicemi použitelnými pro úvěrové instituce. Na tyto informace se vztahuje odstavec 1.

▼B

Odstavec 1 nebrání příslušným orgánům, aby zveřejnily výsledek zátěžových testů provedených v souladu s článkem 100 této směrnice nebo článkem 32 nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo předaly výsledky zátěžových testů orgánu EBA za účelem zveřejňování výsledků celounijních zátěžových testů tímto orgánem.

Článek 54

Použití důvěrných informací

Příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle článku 53, využijí tyto informace pouze při výkonu svých povinností a pouze pro některý z následujících účelů:

prověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přístup k činnosti úvěrových institucí a k usnadnění sledování podmínek výkonu této činnosti na nekonsolidovaném nebo konsolidovaném základě, zejména s důrazem na likviditu, platební schopnost, velké expozice, správní a účetní postupy a mechanismy vnitřní kontroly;

ukládání sankcí;

v řízení při opravném prostředku proti rozhodnutí příslušného orgánu, včetně soudního řízení podle článku 72;

v soudním řízení zahájeném podle zvláštních ustanovení právních předpisů Unie přijatých v oblasti úvěrových institucí.

▼M1

Článek 54a

Články 53 a 54 nejsou dotčeny vyšetřovací pravomoci Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování EU.

▼B

Článek 55

Dohody o spolupráci

Členské státy a EBA mohou v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1093/2010 s orgány dohledu třetích zemí nebo s orgány či subjekty třetích zemí podle článku 56 a čl. 57 odst. 1 této směrnice, uzavírat dohody o spolupráci upravující výměnu informací pouze tehdy, pokud sdělené informace podléhají záruce, že jsou dodrženy požadavky profesního tajemství alespoň rovnocenné těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1 této směrnice. Účelem této výměny informací je plnění úkolů zmíněných orgánů nebo subjektů v oblasti dohledu.

Pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány pouze s výslovným souhlasem orgánů, které je poskytly, nebo případně mohou být sdělovány pouze pro účely, ke kterým tyto orgány udělily souhlas.

Článek 56

Výměna informací mezi orgány

Při výkonu funkcí dohledu nejsou čl. 53 odst. 1 a článek 54 překážkou výměny informací mezi příslušnými orgány v rámci jednoho členského státu, mezi příslušnými orgány v různých členských státech nebo mezi příslušnými orgány a dále uvedenými orgány:

orgány příslušnými k dohledu nad jinými subjekty finančního sektoru, jakož i orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy;

orgány nebo subjekty odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech prostřednictvím makroobezřetnostních pravidel;

subjekty zabývajícími se reorganizací nebo orgány usilujícími o ochranu stability finančního systému;

systémy ochrany na smluvním základě nebo institucionálními systémy ochrany uvedené v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

subjekty zúčastněnými na likvidaci a konkursu institucí a na dalších obdobných řízeních;

osobami příslušnými k provádění statutárního auditu účetnictví institucí, pojišťoven a finančních institucí;

▼M5

orgány odpovědnými za dohled nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodu 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 9 ) z hlediska souladu s uvedenou směrnicí a finančními zpravodajskými jednotkami;

▼M5

příslušnými orgány nebo subjekty odpovědnými za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci bankovní skupiny.

▼B

Ustanoveními čl. 53 odst. 1 a článku 54 není dotčena možnost poskytovat subjektům spravujícím systémy pojištění vkladů a systémy pro odškodnění investorů informace, které potřebují pro výkon svých funkcí.

Na obdržené informace se v každém případě vztahují požadavky profesního tajemství alespoň rovnocenné těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1.

Článek 57

Výměna informací s orgány dohledu

▼M5

Bez ohledu na články 53, 54 a 55 členské státy zajistí, aby mohla probíhat výměna informací mezi příslušnými orgány a orgány odpovědnými za dohled nad:

▼B

subjekty zúčastněnými na likvidaci a konkursu institucí a na dalších obdobných řízeních;

systémy ochrany na smluvním základě nebo institucionálními systémy ochrany uvedenými v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

osobami pověřenými výkonem zákonem stanoveného auditu účetnictví institucí, pojišťoven a finančních institucí.

V případech uvedených v odstavci 1 požadují členské státy splnění alespoň těchto podmínek:

že jsou informace vyměněny za účelem výkonu úkolů uvedených v odstavci 1;

že získané informace podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1;

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, že nejsou sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.

Bez ohledu na články 53, 54 a 55 mohou členské státy za účelem posílení stability a integrity finančního systému povolit výměnu informací mezi svými příslušnými orgány a orgány nebo subjekty příslušnými ze zákona pro zjišťování a vyšetřování případů porušení práva obchodních společností.

V takových případech členské státy požadují splnění alespoň těchto podmínek:

že jsou informace vyměňovány za účelem zjišťování a vyšetřování případů porušení práva obchodních společností;

že získané informace podléhají požadavkům profesnímu tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1;

Provádějí-li orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 1 zjišťování nebo vyšetřování s pomocí, jejíž povaha vyplývá z jejich konkrétní pravomoci, osob k tomu pověřených, které nejsou zaměstnanci veřejné správy, může členský stát rozšířit možnost výměny informací stanovenou v odst. 3 prvním pododstavci na tyto osoby za podmínek upřesněných v odst. 3 druhém pododstavci.

Příslušné orgány sdělí orgánu EBA názvy orgánů nebo subjektů, kterým smějí být sdělovány informace podle tohoto článku.

Pro uplatnění odstavce 4 sdělí orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 3 příslušným orgánům, které sdělily dotyčnou informaci, jména a přesné vymezení úkolů osob, jimž má být informace předána.

Článek 58

Předávání informací týkajících se měnových, systémových a platebních aspektů a aspektů ochrany vkladů

Žádné ustanovení této kapitoly nebrání příslušným orgánům v tom, aby předávaly níže uvedeným orgánům nebo subjektům informace určené k plnění jejich úkolů:

centrálním bankám ESCB a jiným subjektům s obdobnými úkoly, které jednají jako měnové orgány, mají-li tyto informace význam pro výkon jejich úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a souvisejícího zajištění likvidity, dohledu nad platebními, clearingovými a vypořádacími systémy a ochrany stability finančního systému;

systémům ochrany na smluvním základě nebo institucionálním systémům ochrany uvedeným v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;

ESRB, Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo „orgán EIOPA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 10 ), orgánu ESMA, jsou-li dané informace významné pro výkon jejich úkolů stanovených v nařízeních (EU) č. 1092/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.

Členské státy přijmou vhodná opatření, jimiž odstraní překážky bránící příslušným orgánům v tom, aby předávaly informace v souladu s prvním pododstavcem.

Žádné ustanovení této kapitoly nebrání orgánům nebo subjektům uvedeným v odstavci 1 sdělovat příslušným orgánům informace, které pro ně jsou nezbytné pro účely článku 54.

Informace obdržené v souladu s odstavci 1 a 2 podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1.

Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby v naléhavé situaci podle čl. 114 odst. 1 příslušné orgány neprodleně sdělily informace centrálním bankám ESCB, pokud mají tyto informace význam pro výkon jejich úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a souvisejícího zajištění likvidity, dohledu nad platebními, clearingovými a vypořádacími systémy a ochrany stability finančního systému, a ESRB, pokud mají tyto informace význam pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy.

▼M5

Článek 58a

Předávání informací mezinárodním subjektům

Bez ohledu na čl. 53 odst. 1 a článek 54 mohou příslušné orgány při dodržení podmínek stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku předat některé informace následujícím subjektům nebo je s nimi sdílet:

Mezinárodní měnový fond a Světová banka, pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru;

Banka pro mezinárodní platby, pro účely kvantitativních studií dopadu;

Rada pro finanční stabilitu, pro účely její dohlížecí funkce.

Příslušné orgány mohou důvěrné informace sdílet pouze na výslovnou žádost dotčeného subjektu a jsou-li splněny alespoň tyto podmínky:

žádost je patřičně zdůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žádajícího subjektu v souladu s jeho mandátem stanoveným právními předpisy;

žádost je dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání;

požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žádajícího subjektu a nepřesahují rámec jeho úkolů stanovených právními předpisy;

informace jsou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu;

osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedeny v čl. 53 odst. 1.

Podá-li žádost kterýkoli ze subjektů uvedených v odstavci 1, mohou příslušné orgány předat pouze souhrnné nebo anonymizované informace; jiné informace mohou sdílet pouze ve svých prostorách.

Pokud sdělení informací zahrnuje zpracování osobních údajů, musí být při každém zpracování osobních údajů prováděném žádajícím subjektem dodrženy požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 11 ).

▼B

Článek 59

Předávání informací jiným subjektům

Členské státy mohou, bez ohledu na čl. 53 odst. 1 a článku 54, na základě ustanovení stanovených vnitrostátní právem povolit sdělování určitých informací jiným ústředním orgánům své státní správy odpovědným za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad institucemi, finančními institucemi a pojišťovnami, jakož i inspektorům pověřeným těmito orgány.

Tyto informace však lze sdělit jen tehdy, je-li to nezbytné z důvodů obezřetnostního dohledu, prevence a řešení úpadku institucí. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1.

V naléhavé situaci podle čl. 114 odst. 1 členské státy umožní příslušným orgánům sdělit orgánům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce ve všech dotčených členských státech informace, které jsou pro ně významné.

Členské státy mohou povolit sdělování určitých informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad institucemi parlamentním vyšetřovacím výborům v jejich členském státě, účetním dvorům v jejich členském státě a jiným subjektům zodpovědným za vyšetřování v jejich členském státě za těchto podmínek:

že tyto subjekty mají pověření podle vnitrostátního práva předpisy pro vyšetřování a zkoumání činností orgánů příslušných k dohledu nad institucemi nebo pro přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;

že jsou dané informace nezbytné pro výkon tohoto pověření uvedeného v písmenu a);

že osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům profesního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1;

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, že nejsou sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.

Pokud sdělení informací o obezřetnostním dohledu zahrnuje zpracování osobních údajů, při každém zpracování subjekty uvedenými v prvním pododstavci musí být dodrženy příslušné vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnici 95/46/ES.

Článek 60

Sdělování informací získaných při šetření na místě a kontrolách

Členské státy zajistí, že informace obdržené na základě čl. 52 odst. 3, čl. 53 odst. 2 a článku 56 a informace získané při šetření na místě nebo kontrolách podle čl. 52 odst. 1 a 2 smějí být sdělovány podle článku 59 pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly, nebo příslušných orgánů členského státu, v němž bylo provedeno šetření na místě nebo kontrola.

Článek 61

Sdělování informací týkajících se clearingové nebo vypořádací služby

Žádné ustanovení této kapitoly nebrání příslušným orgánům členského státu sdělovat informace uvedené v článcích 53, 54 a 55 clearingovému středisku nebo obdobnému subjektu oprávněnému vnitrostátními právními předpisy poskytovat clearingové nebo vypořádací služby pro některý z jejich vnitrostátních trhů, mají-li za to, že je nutné jim tyto informace sdělit, aby bylo zajištěno řádné fungování těchto orgánů v případě selhání nebo možnosti selhání některého hospodářského subjektu. Obdržené informace podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1.

Členské státy však zajistí, aby informace obdržené na základě čl. 53 odst. 2 byly dále sdělovány za okolností uvedených v odstavci 1 výhradně s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly.

Článek 62

Zpracování osobních údajů

Zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES a případně nařízením (ES) č. 45/2001.

Oddíl III

Povinnosti osob odpovědných za právní kontrolu výročních a konsolidovaných účetních závěrek

Článek 63

Povinnosti osob odpovědných za právní kontrolu výročních a konsolidovaných účetních závěrek

Členské státy zajistí, aby každá osoba oprávněná v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek ( 12 ), která v rámci instituce plní úkoly uvedené v článku 51 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností ( 13 ), článku 37 směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách ( 14 ) nebo článku 73 směrnice 2009/65/ES nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, byla alespoň povinna bezodkladně sdělit příslušným orgánům každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se dané instituce, jež zjistila při plnění svého úkolu a jež by mohly:

představovat zásadní porušení právních nebo správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které konkrétně upravují provozování činnosti institucí;

ovlivnit plynulé fungování instituce;

způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim bude udělen výrok s výhradou.

Členské státy zajistí alespoň, aby osoba uvedená v prvním pododstavci měla rovněž povinnost oznamovat veškeré skutečnosti nebo rozhodnutí, jež zjistí při plnění úkolu uvedeného v prvním pododstavci v podniku, který má úzké propojení plynoucí ze vztahu kontroly s institucí, v níž tato osoba plní svůj úkol.

▼M5

Členské státy stanoví, že příslušné orgány mohou požadovat nahrazení osoby uvedené v prvním pododstavci, pokud tato osoba svým jednáním poruší své povinnosti podle prvního pododstavce.

▼B

Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 2006/43/ES v dobré víře příslušným orgánům skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakéhokoliv omezení poskytování informací, jak je stanoví smlouva nebo právní či správní předpis, a u těchto osob nevzniká žádná odpovědnost. Tyto skutečnosti se současně sdělí vedoucímu orgánu instituce, neexistují-li přesvědčivé důvody k tomu, aby tak učiněno nebylo.

Oddíl IV

Pravomoci týkající se dohledu, pravomoc ukládat sankce a právo na odvolání

Článek 64

Pravomoci v oblasti dohledu a pravomoci ukládat sankce

▼M5

Příslušné orgány mají pro zasahování do činnosti institucí, finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností veškeré pravomoci v oblasti dohledu, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné, zejména včetně práva odejmout povolení v souladu s článkem 18, pravomocí uvedených v článcích 18, 102, 104 a 105 a pravomocí přijmout opatření uvedená v čl. 21a odst. 6.

▼B

Příslušné orgány vykonávají své pravomoci v oblasti dohledu a pravomoci ukládat sankce v souladu s touto směrnicí a vnitrostátním právem jakýmkoliv z níže uvedených způsobů:

přímo;

ve spolupráci s jinými orgány;

na svou odpovědnost přenesením pravomocí na takové orgány;

podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

▼M5

Rozhodnutí přijatá příslušnými orgány při výkonu jejich pravomocí v oblasti dohledu a pravomocí ukládat sankce musí obsahovat odůvodnění.

▼B

Článek 65

Správní sankce a jiná správní opatření

Aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů v oblasti dohledu podle článku 64 a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro správní sankce a jiná správní opatření použitelné v případě porušení vnitrostátních ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, a nařízení (EU) č. 575/2013, a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byla uvedená pravidla uplatňována. Pokud se členské státy rozhodnou, že nestanoví správní sankce v případě porušení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo, sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení. Správní sankce a jiná správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy zajistí, aby v případech, kdy institucím, finančním holdingovým společnostem a smíšeným finančním holdingovým společnostem vznikají povinnosti uvedené v odstavci 1, mohly být v případě porušení vnitrostátních ustanovení k provedení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 575/2013, s výhradou podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, uloženy sankce členům vedoucího orgánu institucí a jiným fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za porušení.

Příslušné orgány mají veškeré pravomoci pro shromažďování informací a pro šetření, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. Aniž jsou dotčena jiná příslušná ustanovení stanovená v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013, mezi tyto pravomoci patří:

pravomoc požadovat poskytnutí všech informací nutných k provádění úkolů příslušných orgánů, včetně informací, které mají být předávány v pravidelných intervalech a ve specifikovaných formátech pro účely dohledu a související statistické účely, a to od těchto fyzických nebo právnických osob:

instituce usazené v dotčeném členském státě;

ii)

finanční holdingové společnosti usazené v dotčeném členském státě;

iii)

smíšené finanční holdingové společnosti usazené v dotčeném členském státě;

iv)

holdingové společnosti se smíšenou činností usazené v dotčeném členském státě;

osoby náležející k subjektům uvedeným v bodech i) až iv);

vi)

třetí strany, na které subjekty uvedené v bodech i) až iv) převedly provozní funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu;

pravomoc provádět veškerá nezbytná šetření jakékoli osoby uvedené v písm. a) bodě i) až vi) usazené nebo nacházející se v dotčeném členském státě, pokud je to nezbytné k výkonu úkolů příslušných orgánů, včetně:

práva vyžadovat předložení dokladů;

ii)

zkoumat knihy a záznamy osob uvedených v písm. a) bodech i) až vi) a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;

iii)

získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech osob uvedených v písm. a) bodech i) až vi) nebo jejich zástupců nebo ►C4 pracovníků ◄ ; a

iv)

vyslechnout jakoukoli jinou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

pravomoc vykonávat podle dalších podmínek stanovených právem Unie veškeré nezbytné kontroly v obchodních prostorách právnických osob uvedených v písm. a) bodech i) až vi) a jakýchkoli jiných podniků, na něž se vztahuje dohled na konsolidovaném základě, kde příslušný orgán vykonává dohled na konsolidovaném základě s výhradou předchozího uvědomění dotčených příslušných orgánů. Pokud je k provedení kontroly podle vnitrostátního práva třeba povolení soudního orgánu, o toto povolení se požádá.

Článek 66

Správní sankce a jiná správní opatření za porušení požadavků pro povolení a požadavků pro nabývání kvalifikovaných účastí

Členské státy zajistí, aby jejich právní a správní předpisy obsahovaly správní sankce a jiná správní opatření, přinejmenším pokud jde o:

činnost přijímání vkladů a jiných splatných prostředků od veřejnosti, aniž by se jednalo o úvěrovou instituci v rozporu s článkem 9;

▼M6

aa)

provádění alespoň jedné z činností uvedených v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a dosažení prahové hodnoty uvedené v daném článku, aniž by bylo získáno povolení úvěrové instituce;

▼B

zahájení činnosti úvěrové instituce bez získání povolení v rozporu s článkem 9;

přímé či nepřímé nabytí kvalifikované účasti v úvěrové instituci nebo další přímé či nepřímé zvýšení takové kvalifikované účasti v úvěrové instituci, v důsledku něhož podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu dosáhne prahových hodnot uvedených v čl. 22 odst. 1 nebo je překročí nebo se tím úvěrová instituce stane dceřinou společností, aniž by o tom byly písemně informovány příslušné orgány úvěrové instituce, v níž má být nabyta nebo zvýšena kvalifikovaná účast, během lhůty pro posouzení nebo přes nesouhlas příslušných orgánů, v rozporu s čl. 22 odst. 1;

přímé nebo nepřímé zcizení kvalifikované účasti v úvěrové instituci nebo snížení kvalifikované účasti tak, že poměr hlasovacích práv nebo kapitálová účast poklesne pod prahové hodnoty uvedené v článku 25 nebo tak, že úvěrová instituce přestane být dceřinou společností, aniž by to bylo písemně oznámeno příslušným orgánům.;

▼M5

nepožádání o schválení v rozporu s článkem 21a nebo jakékoli jiné porušení požadavků stanovených v uvedeném článku.

▼B

Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 správní sankce a jiná správní opatření, která lze použít, zahrnovala alespoň:

veřejné oznámení, které uvádí odpovědnou fyzickou osobu, instituci, finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost a povahu daného porušení;

příkaz, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba upustila od tohoto chování a jeho opakování;

v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního čistého obratu včetně hrubých výnosů tvořených výnosy z úroků a podobnými výnosy, výnosy z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým nebo pevným výnosem a výnosy z poplatků a provizí podle článku 316 nařízení (EU) č. 575/2013, daného podniku v předchozím hospodářském roce,

v případě fyzické osoby správní peněžitou sankci ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni 17. července 2013;

správní peněžitou sankci ve výši až dvojnásobku výše výhody získané z porušení, lze-li výši této výhody zjistit;

pozastavení hlasovacích práv akcionáře nebo akcionářů odpovědných za porušení uvedená v odstavci 1.

Je-li podnik uvedený v prvním pododstavci písm. c) dceřiným podnikem mateřského podniku, příslušnými hrubými výnosy jsou hrubé výnosy vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce.

Článek 67

Další ustanovení

Tento článek se vztahuje alespoň na jakýkoli z těchto případů:

instituce získala povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

instituce, když se dozvěděla o nabytí či zcizení účasti na svém kapitálu, které způsobuje nárůst nebo pokles účasti nad nebo pod jednu z prahových hodnot uvedených v čl. 22 odst. 1 nebo článku 25, neinformuje příslušné orgány o tomto nabytí či zcizení, v rozporu s čl. 26 odst. 1 prvním pododstavcem;

instituce kotovaná na regulovaném trhu uvedeném v seznamu, který zveřejní ESMA v souladu s článkem 47 směrnice 2004/39/ES, neinformuje nejméně jednou ročně příslušné orgány o jménech akcionářů a společníků, kteří mají kvalifikovanou účast, a o výši těchto účastí, v rozporu s čl. 26 odst. 1 druhým pododstavcem této směrnice;

instituce nezavede systém správy a řízení požadovaný příslušnými orgány v souladu s vnitrostátními ustanoveními, jimiž se provádí článek 74;

instituce příslušným orgánům nepodá zprávu s informacemi v rozporu s požadavky čl. 99 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, o dodržování povinnosti splňovat požadavky na kapitál stanovené v článku 92 uvedeného nařízení, nebo jim poskytne informace neúplné či nepřesné;

instituce příslušným orgánům nepodá zprávu s informacemi uvedenými v článku 101 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo jim poskytne informace neúplné či nepřesné;

instituce příslušným orgánům nepodá zprávu s informacemi o velké expozici v rozporu s požadavky čl. 394 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo jim poskytne informace neúplné či nepřesné;

instituce příslušným orgánům nepodá zprávu s informacemi o likviditě v rozporu s požadavky čl. 415 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo jim poskytne informace neúplné či nepřesné;

instituce příslušným orgánům nepodá zprávu s informacemi týkajícími se pákového poměru v rozporu s požadavky čl. 430 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo jim poskytne informace neúplné či nepřesné;

instituce opakovaně nebo soustavně neudržuje likvidní aktiva v rozporu s požadavky článku 412 nařízení (EU) č. 575/2013;

instituce je vystavena expozici přesahující limity stanovené v článku 395 nařízení (EU) č. 575/2013;

instituce je vystavena úvěrovému riziku sekuritizované pozice, aniž by splňovala podmínky stanovené článkem 405 nařízení (EU) č. 575/2013;

instituce nezpřístupní informace v rozporu s požadavky čl. 431 odst. 1, 2 a 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo poskytne informace neúplné či nepřesné;

instituce provede výplatu držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu instituce v rozporu s článkem 141 této směrnice ►C2 nebo v případech, kdy článek 28, 52 nebo 63 nařízení (EU) č. 575/2013 zakazuje takové výplaty držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu instituce; ◄

bylo zjištěno, že instituce nese odpovědnost za závažné porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice 2005/60/ES;

instituce umožňuje jedné osobě nebo více osobám, které nesplňují požadavky podle článku 91, stát se nebo zůstat členem vedoucího orgánu;

▼M5

mateřská instituce, mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost nepřijme žádné opatření, které může být vyžadováno k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 nebo uloženo podle čl. 104 odst. 1 písm. a) nebo článku 105 této směrnice na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě.

▼B

Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 správní sankce a jiná správní opatření, které lze použít, zahrnovaly alespoň:

veřejné oznámení, které uvádí odpovědnou fyzickou osobu, instituci, finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost a povahu daného porušení;

příkaz, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba upustila od tohoto chování a jeho opakování;

v případě instituce odnětí povolení pro instituci v souladu s článkem 18;

s výhradou čl. 65 odst. 2 dočasný zákaz vykonávat funkce v rámci institucí pro člena vedoucího orgánu instituce nebo jinou fyzickou osobu považovanou za odpovědnou;

v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního čistého obratu včetně hrubých výnosů tvořených výnosy z úroků a podobnými výnosy, výnosy z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým/pevným výnosem a výnosy z poplatků nebo provizí v souladu s článkem 316 nařízení (EU) č. 575/2013, daného podniku v předchozím hospodářském roce;

v případě fyzické osoby správní peněžitou sankci ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni 17. července 2013;

správní peněžitou sankci ve výši až dvojnásobku výše zisku získaného z porušení nebo ztráty, které se porušením dotyčná osoba vyhnula, lze-li výši této výhody zjistit.

Je-li podnik uvedený v prvním pododstavci písm. e) dceřiným podnikem mateřského podniku, příslušnými hrubými výnosy jsou hrubé výnosy vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce.

Článek 68

Zveřejňování správních sankcí

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách zveřejnily alespoň veškeré správní sankce, proti nimž již není možné podat odvolání a jež jsou uložené za porušení ustanovení vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 575/2013 včetně informací o typu a povaze porušení a totožnosti fyzické nebo právnické osoby, jíž jsou sankce uloženy, bez zbytečného odkladu poté, co byla tato osoba informována o takových sankcích,

Pokud členské státy povolí zveřejnění sankcí, proti nimž je možné podat odvolání, příslušné orgány bez zbytečného odkladu rovněž zveřejní na svých internetových stránkách informace o situaci ohledně odvolání a o jeho výsledku.

Příslušné orgány zveřejní sankce anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, ve všech níže uvedených případech:

pokud je při uložení sankcí fyzické osobě s ohledem na povinné předchozí posouzení zjevné, že zveřejnění osobních údajů je nepřiměřené;

pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;

v případě, že by zveřejnění, pokud to lze zjistit, způsobilo zúčastněným institucím nebo fyzickým osobám nepřiměřenou škodu.

Pokud je pravděpodobné, že okolnosti uvedené v prvním pododstavci v přiměřené době pominou, může být zveřejnění podle odstavce 1 případně o takovou dobu odloženo.

Příslušné orgány zajistí, aby informace zveřejněné podle odstavců 1 nebo 2 na jejich oficiálních internetových stránkách zůstaly po dobu nejméně pěti let. Osobní údaje se ponechají na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu pouze po dobu, která je nezbytně nutná v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.

Do 18. července 2015 předloží EBA Komisi zprávu o zveřejňování sankcí členskými státy na základě anonymity, jak je uvedeno v odstavci 2, a zejména pokud jsou v tomto směru mezi členskými státy významné rozdíly. EBA dále předloží Komisi zprávu o veškerých významných rozdílech, pokud jde o dobu, po niž jsou zveřejněny sankce podle vnitrostátního práva.

Článek 69

Výměna informací o sankcích a vedení centrální databáze orgánem EBA

Příslušné orgány informují orgán EBA o veškerých správních sankcích, včetně trvalých zákazů, uložených podle článků 65, 66 a 67, včetně odvolání v této souvislosti a o jejich výsledcích, přičemž tyto informace podléhají požadavkům profesního tajemství uvedeným v čl. 53 odst. 1. EBA vede centrální databázi správních sankcí, o nichž dostala zprávy, výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze se zpřístupní pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.

Posuzuje-li příslušný orgán dobrou pověst pro účely čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 3, čl. 91 odst. 1 a článku 121, konzultuje databázi správních sankcí orgánu EBA. Pokud dojde ke změně situace nebo k úspěšnému odvolání, EBA na žádost příslušných orgánů vypustí nebo aktualizuje příslušné záznamy v databázi.

Příslušné orgány ověří v souladu se svým vnitrostátním právem existenci záznamu o relevantním odsouzení dotyčné osoby v rejstříku trestů. Pro tyto účely se vyměňují informace v souladu s rozhodnutím 2009/316/SVV a rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV, ve znění vnitrostátních prováděcích právních předpisů.

EBA spravuje internetové stránky s odkazy na zveřejnění správních sankcí příslušnými orgány podle článku 68 a uvádí časové období, po které jednotlivé státy správní sankce zveřejňují.

Článek 70

Účinné ukládání sankcí a výkon pravomoci příslušných orgánů ukládat sankce

Při stanovení typu správních sankcí nebo jiných správních opatření a výše správních peněžitých sankcí členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohlednily všechny příslušné okolnosti, případně včetně:

závažnosti a doby trvání porušení;

stupně odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

finanční situace fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení, vyplývající například z celkového obratu právnické osoby nebo z ročního příjmu fyzické osoby;

významu nabytého zisku nebo ztráty, které se fyzická nebo právnická osoba odpovědná za porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;

ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze stanovit;

úrovně spolupráce fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem;

předchozích porušení ze strany fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

všech případných systémových důsledků porušení.

Článek 71

Ohlašování porušení

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly účinné a spolehlivé mechanismy na podporu hlášení hrozících nebo skutečných porušení vnitrostátních ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, a nařízení (EU) č. 575/2013 příslušným orgánům.

Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat alespoň:

konkrétní postupy pro přijímání oznámení případů porušení a jejich následnou kontrolu;

vhodnou ochranu pro zaměstnance institucí, kteří ohlásí porušení, k němuž došlo v rámci dané instituce, minimálně před odvetou, diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení;

ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která ohlásí porušení, i fyzické osoby, která je údajně odpovědná za porušení, v souladu se směrnicí 95/46/ES;

jasná pravidla, která zajistí ve všech případech důvěrnost osoby, která ohlásí porušení, k nimž došlo v rámci příslušné instituce, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

Členské státy požadují, aby měly instituce zavedené vhodné postupy pro své zaměstnance pro interní hlášení porušení prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

Takový způsob komunikace může být rovněž stanoven ujednáními zajištěnými sociálními partnery. Uplatní se zde stejná ochrana, jako je uvedena v odst. 2 písm. b), c) a d).

Článek 72

Právo na odvolání

Členské státy zajistí, aby se na rozhodnutí a opatření přijatá při provádění právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí nebo nařízením (EU) č. 575/2013 vztahovalo právo na odvolání. Členské státy rovněž zajistí, aby se na případ, kdy nebylo vydáno rozhodnutí do šesti měsíců ode dne podání žádosti o povolení, která obsahuje veškeré údaje vyžadované podle vnitrostátních ustanovení provádějících tuto směrnici, vztahovalo právo na odvolání.

KAPITOLA 2

Přezkumné procesy

Oddíl I

Interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti

Článek 73

Vnitřně stanovený kapitál

Instituce musí mít zavedeny spolehlivé, efektivní a komplexní strategie a postupy pro stanovení a průběžné udržování hodnoty, typů a rozdělení vnitřně stanoveného kapitálu, který považují za odpovídající k pokrytí povahy a úrovně rizik, kterým jsou nebo mohou být vystaveny.

Tyto strategie a postupy se pravidelně interně přezkoumávají, aby se zajistilo, že zůstávají komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti činností dotčené instituce.

Oddíl II

Systémy, postupy a mechanismy institucí

Pododdíl 1

Obecné zásady

▼M5

Článek 74

Vnitřní správa a řízení, ozdravné plány a plány řešení krize

Instituce musí mít spolehlivé systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi, účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž instituce je nebo může být vystavena, přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádné správy a účetních postupů, a zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je.

Zásady a postupy odměňování uvedené v prvním pododstavci musí být genderově neutrální.

Systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti rizika spojeného s modelem podnikání a s činností instituce. Zohlední se technická kritéria stanovená v článcích 76 až 95.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o systémech, postupech a mechanismech uvedených v odstavci 1 tohoto článku s přihlédnutím k odstavci 2 tohoto článku.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o genderově neutrálních zásadách odměňování pro instituce.

Do dvou let ode dne zveřejnění obecných pokynů uvedených v druhém pododstavci vydá EBA na základě informací shromážděných příslušnými orgány zprávu o tom, jak instituce genderově neutrální zásady odměňování uplatňují.

▼B

Článek 75

Dohled nad zásadami odměňování

▼M5

Příslušné orgány shromažďují informace zpřístupněné v souladu s kritérii pro zpřístupňování informací podle čl. 450 odst. 1 písm. g), h), i) a k) nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté institucemi o rozdílech v odměňování žen a mužů, a používají tyto informace ke srovnávání trendů a postupů odměňování. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA.

▼B

EBA vydá pokyny pro řádné zásady odměňování, které jsou v souladu se zásadami stanovenými v článcích 92 až 95. Pokyny zohledňují zásady řádné politiky odměňování uvedené v doporučení Komise 2009/384/ES ze dne 30. dubna 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb ( 15 ).

ESMA úzce spolupracuje s orgánem EBA při vypracování pokynů pro zásady odměňování pro kategorie ►C4 pracovníků ◄ , kteří se podílejí na zajišťování investičních služeb a činností ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice 2004/39/ES.

EBA používá informace, které obdrží od příslušných orgánů v souladu s odstavcem 1, ke srovnávání trendů a postupů odměňování na úrovni Unie.

Příslušné orgány shromažďují informace o počtu fyzických osob na instituci, nacházejících se v příjmové skupině nejméně 1 milion EUR, jejichž finanční odměna v dané instituci dosahuje za jeden finanční rok 1 milionu EUR nebo více, včetně informací o jejich pracovních povinnostech, příslušné oblasti činnosti, hlavních složkách mzdy, prémiích, odměnách vázaných na plnění dlouhodobých cílů a příspěvcích na důchodové zabezpečení. Uvedené informace předají orgánu EBA, který je zveřejní na souhrnném základě pro domovský členský stát za použití jednotného formátu. EBA může vypracovat pokyny usnadňující provádění tohoto odstavce a zajistit soulad shromážděných informací.

Pododdíl 2

Technická kritéria pro organizaci a řízení rizik

Článek 76

Řízení rizik

Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán schvaloval a pravidelně přehodnocoval strategie a zásady pro přijímání, řízení, sledování a snižování rizik, kterým je nebo může být instituce vystavena, včetně rizik vyplývajících z makroekonomického prostředí, v němž instituce působí, a to v závislosti na hospodářském cyklu.

Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán věnoval dostatek času zvážení problematiky rizik. Vedoucí orgán se aktivně podílí na zajištění toho, aby byly vyčleněny adekvátní zdroje na řízení všech významných rizik, jimiž se zabývá tato směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013, a dále na oceňování aktiv, využívání externích ratingů a na interní modely spojené s těmito riziky. Instituce vymezí hierarchické vztahy vůči vedoucímu orgánu pokrývající všechna významná rizika a politiky v oblasti řízení rizik a jejich změny.

Členské státy zajistí, aby instituce, které jsou významné, pokud jde o jejich velikost, vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost jejich činností, zřídily výbor pro rizika složený z členů vedoucího orgánu, kteří v dané instituci nevykonávají žádnou výkonnou funkci. Členové výboru pro rizika mají přiměřené znalosti, dovednosti a odbornost, aby mohli plně pochopit a sledovat strategii v oblasti rizik a ochotu instituce podstupovat rizika.

Výbor pro rizika poskytuje poradenství vedoucímu orgánu pro celkovou současnou a budoucí ochotu instituce podstupovat rizika a její strategii v oblasti rizik a je vedoucímu orgánu nápomocen při dohledu nad prováděním uvedené strategie vrcholným vedením. Vedoucímu orgánu přísluší celková odpovědnost za rizika.

Výbor pro rizika přezkoumá, zda ceny aktiv a pasiv nabízené klientům plně zohledňují model podnikání instituce a její strategii v oblasti rizik. Pokud ceny neodrážejí řádně rizika v souladu s modelem podnikání a strategií v oblasti rizik, výbor pro rizika předloží vedoucímu orgánu plán směřující k nápravě.

Příslušné orgány mohou povolit instituci, která není považována za významnou podle prvního pododstavce, aby sloučila výbor pro rizika a výbor pro audit podle článku 41 směrnice 2006/43/ES. Členové smíšených výborů musí mít znalosti, dovednosti a odborné zkušenosti potřebné jak ve výboru pro rizika, tak ve výboru pro audit.

Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán v rámci své kontrolní funkce a výbor pro rizika, pokud je zřízen, měly odpovídající přístup k informacím o rizikovém stavu instituce, ale také k útvaru řízení rizik a k vnějším poradenským službám, je-li to nutné a vhodné.

Vedoucí orgán v rámci své kontrolní funkce a výbor pro rizika, pokud je zřízen, určují povahu, objem, formát a četnost informací týkajících se rizik, které mají získávat. S cílem přispět k zavedení zásad a postupů řádného odměňování výbor pro rizika přezkoumá, aniž jsou dotčeny úkoly výboru pro odměňování, zda pobídky stanovené v systému odměňování zohledňují rizika, kapitál, likviditu a pravděpodobnost a načasování zisku.

Členské státy v souladu s požadavkem přiměřenosti stanoveným v čl. 7. odst. 2 směrnice Komise 2006/73/ES ( 16 ) zajistí, aby měly instituce útvar řízení rizik, který je nezávislý na provozních útvarech a má dostatečnou pravomoc, váhu, zdroje a přístup k vedoucímu orgánu.

Členské státy zajistí, aby útvar řízení rizik zajišťoval identifikaci, změření a řádné oznámení veškerých závažných rizik. Zajistí, aby se útvar řízení rizik aktivně podílel na zpracování strategie instituce v oblasti rizik a na všech závažných rozhodnutích v této oblasti a aby byle schopen podat kompletní pohled na celý rozsah rizik instituce.

V případě potřeby členské státy zajistí, aby byl útvar řízení rizik schopen podávat hlášení přímo vedoucímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce, nezávisle na vrcholném vedení, a tomuto orgánu mohl sdělovat pochybnosti a případně jej varovat, vyvíjí-li se určité riziko způsobem, který má nebo může mít vliv na instituci, aniž jsou dotčeny povinnosti vedoucího orgánu v rámci jeho kontrolní nebo řídící funkce v souladu s touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013.

Vedoucí útvaru řízení rizik je nezávislým členem vrcholného vedení s jasně vymezenou odpovědností pro řízení rizik. V případě, že povaha, rozsah a složitost činností instituce neposkytují důvody pro jmenování zvláštního pracovníka do této funkce, může tuto funkci vykonávat jiný člen vedení v rámci instituce za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.

Vedoucí útvaru řízení rizik může být odvolán pouze s předchozím souhlasem vedoucího orgánu v rámci jeho kontrolní funkce a v případě potřeby má kdykoliv přímý přístup k vedoucímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce.

▼M6 —————

▼B

Článek 77

Interní přístupy k výpočtu kapitálových požadavků

Příslušné orgány motivují instituce, které jsou významné s ohledem na jejich velikost, vnitřní organizaci, povahu, rozsah a složitost jejich činností k tomu, aby rozvíjely kapacitu pro interní hodnocení úvěrového rizika a ve větší míře uplatňovaly přístup založený na interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko v případě, že jsou jejich expozice významné v absolutním měřítku a že zároveň mají velký počet významných protistran. Tímto článkem není dotčeno plnění kritérií stanovených v části třetí hlavě I kapitole 3 oddílu 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

Příslušné orgány zohlední povahu, rozsah a složitost činností dané instituce a sledují, zda nespoléhá při posuzování úvěruschopnosti určitého subjektu nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na externí ratingy.

Příslušné orgány motivují instituce s ohledem na jejich velikost, vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost jejich činností k tomu, aby rozvíjely kapacitu pro interní hodnocení specifického rizika a ve větší míře používaly interní modely pro výpočet kapitálových požadavků pro specifické riziko dluhových nástrojů v obchodním portfoliu spolu s interními modely pro výpočet kapitálových požadavků ke krytí rizika selhání a migrace v případě, že jsou jejich expozice vůči specifickému riziku významné v absolutním měřítku a mají velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů.

Tímto článkem není dotčeno dodržování kritérií stanovených v části třetí hlavě IV kapitole 5 oddílech 1 až 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro zpřesnění pojmu „expozice specifickému riziku jsou významné v absolutním měřítku“ uvedeného v odst. 3 prvním pododstavci a limitů pro velký počet významných protistran a pozic v dluhových nástrojích různých emitentů.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 78

Srovnávací dohled nad interními přístupy k výpočtu kapitálových požadavků

Příslušné orgány zajistí, aby instituce, jimž je povoleno používat interní přístupy pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků s výjimkou operačního rizika, podávaly zprávy o výsledcích výpočtů svých interních přístupů pro své expozice nebo pozice, které jsou uvedeny ve srovnávacích portfoliích. Výsledky svých výpočtů spolu s vysvětlením metodik použitých na jejich provedení předkládají instituce příslušnému orgánu ve vhodné frekvenci, nejméně jednou ročně.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce předávaly příslušným orgánům a orgánu EBA výsledky výpočtů uvedených v odstavci 1 v souladu se šablonou vyvinutou orgánem EBA v souladu s odstavcem 8. Pokud se příslušné orgány rozhodnou, že vyvinou konkrétní portfolia, učiní tak v konzultaci s orgánem EBA a zajistí, aby instituce podávaly zprávy o výpočtech odděleně od výsledků výpočtů pro portfolia EBA.

Příslušné orgány sledují na základě informací předložených institucemi v souladu s odstavcem 1 rozsah objemů rizikově vážených expozic nebo případně kapitálových požadavků, s výjimkou operačního rizika, pro expozice nebo transakce v rámci srovnávacího portfolia, které vyplývají z interních přístupů těchto institucí. Nejméně jednou ročně provedou příslušné orgány posouzení kvality těchto přístupů a věnují přitom zvláštní pozornost zejména:

těm přístupům, které prokazují významné rozdíly, pokud jde o kapitálové požadavky pro stejné expozice,

přístupům, v rámci kterých existuje zvlášť vysoká nebo nízká různorodost, a rovněž přístupům, v rámci kterých dochází k významného a systematickému podhodnocování kapitálových požadavků.

EBA vypracuje zprávu s cílem napomoci příslušným orgánům při posuzování kvality interních přístupů na základě informací uvedených v odstavci 2.

V případě, že se některé instituce zásadním způsobem liší od většiny ostatních nebo že škála výsledků je příliš široká v důsledku různorodosti postupu, příslušné orgány prozkoumají příčiny a přijmou nápravná opatření v případě, že bude možné jasně určit, že přístup instituce vede k podhodnocování kapitálových požadavků, které není možné připsat rozdílům v existujících rizicích expozic nebo pozic.

Příslušné orgány zajistí, aby jejich rozhodnutí o vhodnosti nápravných opatření podle odstavce 4 byla v souladu se zásadou, že taková opatření musí zachovávat cíle interního přístupu, a proto:

nevedou ke standardizaci nebo k preferovaným postupům,

nevytváří nesprávné pobídky, nebo

jejich výsledkem není stádní chování.

EBA může vydávat pokyny a doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, pokud to považuje za nutné na základě informací a posouzení podle odstavců 2 a 3 tohoto článku s cílem zlepšit postupy dohledu nebo postupy institucí týkající se interních přístupů.

EBA vypracuje návrh regulačních technických norem pro upřesnění:

postupů pro sdílení posouzení provedených v souladu s odstavcem 3 mezi příslušnými orgány a s EBA;

standardů pro posouzení prováděné příslušnými orgány podle odstavce 3.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění:

šablon, definic a řešení v oblasti informačních technologií, které se použijí v Unii při podávání zpráv podle odstavce 2;

srovnávacího portfolia nebo srovnávacích portfolií podle odstavce 1.

EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Do 1. dubna 2015 a po konzultaci s orgánem EBA předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak funguje srovnávání interních modelů včetně oblasti působnosti příslušného modelu. V případě potřeby bude po zprávě následovat legislativní návrh.

Článek 79

Úvěrové riziko a riziko protistrany

Příslušné orgány zajistí, aby:

poskytování úvěrů bylo založeno na rozumných a jednoznačně stanovených kritériích a postup pro schvalování úvěrů, dodatků k nim, jejich obnovování a refinancování je jasně stanoven;

instituce měly zavedeny interní metodiky umožňující hodnocení úvěrového rizika expozic vůči jednotlivým dlužníkům, cenným papírům nebo sekuritizačním pozicím a úvěrového rizika na úrovni portfolia. Zejména se interní metodiky nesmí výhradně nebo mechanicky spoléhat na externí rating. Jestliže jsou kapitálové požadavky založeny na ratingu externí ratingové agentury (ECAI) nebo je expozice bez ratingu, neznamená to, že by instituce neměly zvážit další významné informace pro hodnocení jejich rozdělování vnitřně stanoveného kapitálu;

průběžná správa a sledování různých portfolií a expozic představujících úvěrové riziko pro instituce byly prováděny efektivními systémy, a to včetně identifikace a řízení problémových úvěrů a tvorby odpovídajících úprav ocenění a rezerv;

rozložení úvěrových portfolií odpovídalo cílovým trhům instituce a její celkové úvěrové strategii.

Článek 80

Zbytkové riziko

Příslušné orgány zajistí, aby bylo riziko, že uznatelné techniky snižování úvěrového rizika používané institucí nebudou tak účinné, jak se předpokládalo, řešeno a ovlivňováno mimo jiné prostřednictvím zásad a postupů uvedených v písemné formě.

Článek 81

Riziko koncentrace

Příslušné orgány zajistí, aby bylo riziko koncentrace vyplývající z expozic vůči každé protistraně, včetně ústředních protistran, ekonomicky spjatých skupin protistran a protistran ve stejném odvětví hospodářství či stejné zeměpisné oblasti, protistran vykonávajících stejnou činnost nebo obchodujících se stejnou komoditou, z používání technik snižování úvěrového rizika, a zejména riziko spojené s velkou nepřímou expozicí, například vůči stejnému vydavateli kolaterálu, řešeno a ovlivňováno mimo jiné prostřednictvím zásad a postupů uvedených v písemné formě.

Článek 82

Rizika sekuritizace

Příslušné orgány zajistí, aby rizika plynoucí ze sekuritizačních transakcí, v nichž jsou úvěrové instituce investorem, původcem nebo sponzorem, včetně rizik ztráty dobré pověsti, která vznikají ve vztahu ke komplexním strukturám či produktům, byla hodnocena a řešena prostřednictvím vhodných politik a postupů tak, aby se zajistilo, že v rozhodnutích týkajících se hodnocení a řízení rizik je plně zohledněna ekonomická podstata dané transakce.

Příslušné orgány zajistí, aby měly instituce, které jsou původcem sekuritizace revolvingových expozic s doložkou o předčasném umoření, likviditní plány, které řeší dopady jak plánovaného, tak předčasného umořování.

Článek 83

Tržní riziko

Příslušné orgány zajistí, aby byly zavedeny zásady a postupy pro identifikaci, měření a řízení veškerých podstatných zdrojů a vlivu tržních rizik.

Je-li krátká pozice splatná dříve než dlouhá pozice, příslušné orgány zajistí, aby instituce přijaly také opatření proti riziku nedostatku likvidity.

Vnitřně stanovený kapitál musí být přiměřený významným tržním rizikům, na něž se nevztahuje kapitálový požadavek.

Instituce, které při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční rizika v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 2 nařízení (EU) č. 575/2013 odečetly své pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index oproti jedné nebo více pozicím future akciového indexu nebo jiného produktu akciového indexu, musí mít dostatek vnitřně stanoveného kapitálu na pokrytí základního rizika ztráty způsobeného tím, že se hodnota future nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s hodnotou základních akcií. Instituce musí mít dostatek vnitřně stanoveného kapitálu také v případě, kdy drží opačné pozice v termínových smlouvách na indexy a akcie, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího.

V případě postupu podle článku 345 nařízení (EU) č. 575/2013 instituce zajistí, aby měly dostatečný vnitřně stanovený kapitál na pokrytí rizika ztráty, které existuje v době mezi přijetím prvního závazku a následujícím pracovním dnem.

▼M5

Článek 84

Úrokové riziko investičního portfolia

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly interní systémy a uplatňovaly standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce.

Příslušný orgán může vyžadovat, aby instituce uplatňovala standardizovanou metodiku uvedenou v odstavci 1 v případě, že interní systémy zavedené touto institucí za účelem hodnocení rizik uvedených ve zmíněném odstavci nejsou uspokojivé.

Příslušný orgán může vyžadovat, aby malá a nepříliš složitá instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013 používala standardizovanou metodiku, pokud se domnívá, že zjednodušená standardizovaná metodika není vhodná ke zjištění úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia této instituce.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely tohoto článku upřesní standardizovanou metodiku, již mohou instituce uplatňovat k hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně zjednodušené standardizované metodiky pro malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, která je alespoň stejně konzervativní jako standardizovaná metodika.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vydá obecné pokyny k upřesnění kritérií pro:

hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 interním systémem instituce;

identifikaci, řízení a snižování rizik uvedených v odstavci 1 institucemi;

vyhodnocovaní a monitorování rizik uvedených v odstavci 2 institucemi;

určení toho, které interní systémy zavedené institucemi pro účely odstavce 1 nejsou uspokojivé podle odstavce 3.

EBA tyto obecné pokyny vydá do 28. června 2020.

▼B

Článek 85

Operační riziko

▼M5

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly zásady a postupy pro hodnocení a řízení expozice vůči operačnímu riziku, včetně rizik modelů a rizik plynoucích z outsourcingu, a pro pokrytí méně četných, ale vysoce rizikových událostí. Pro účely těchto zásad a postupů instituce jasně zformulují, co tvoří podstatu operačního rizika.

▼B

Příslušné orgány zajistí vypracování pohotovostních plánů a plánů zachování provozu instituce, které zajistí schopnost instituce provozovat dále svoji činnost a omezit ztráty v případě závažného přerušení podnikatelské činnosti.

Článek 86

Riziko likvidity

Příslušné orgány zajistí, aby instituce měly důkladné strategie, zásady, postupy a systémy pro účely identifikace, měření, řízení a sledování rizika likvidity pro vhodný soubor časových horizontů, včetně horizontu jednoho dne (intra-day), aby bylo zajištěno, že instituce udržují přiměřenou výši likviditních rezerv. Tyto strategie, zásady, postupy a systémy jsou přizpůsobeny liniím podnikání, měnám, pobočkám a právnickým osobám a obsahují přiměřené mechanismy rozložení nákladů likvidity, výhod a rizik.

Strategie, zásady, postupy a systémy uvedené v odstavci 1 jsou úměrné složitosti, profilu rizika, rozsahu činnosti institucí a toleranci k riziku stanovené vedoucím orgánem a odrážejí význam instituce v každém členském státě, v němž instituce provádí svou činnost. Instituce sdělují toleranci k riziku všem příslušným liniím podnikání.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zohlednily povahu, rozsah a složitost svých činností a měly profily rizik likvidity, které jsou v souladu s profily požadovanými pro dobře fungující a spolehlivý systém a nepřesahují rámec požadovaného.

Příslušné orgány sledují vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, například koncepce výrobků a jejich množství, řízení rizik, politiky financování a koncentrace financování.

Příslušné orgány přijmou účinná opatření, pokud by vývoj podle druhého pododstavce mohl vést k nestabilitě jednotlivých institucí nebo k systémové nestabilitě.

Příslušné orgány informují orgán EBA o veškerých opatřeních provedených podle třetího pododstavce.

EBA předloží případně doporučení v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce vypracovaly metodiku identifikace, měření, řízení a sledování pozic financování. Tyto metodiky budou obsahovat významné stávající a plánované peněžní toky v rámci aktiv, pasiv, podrozvahových položek, jakož i peněžní toky z nich plynoucí, včetně podmíněných pasiv a možného dopadu rizika poškození dobré pověsti.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce rozlišovaly mezi aktivy zatíženými zástavním právem a nezatíženými aktivy, která jsou vždy dostupná, zejména v naléhavých situacích. Zajistí rovněž, aby instituce zohledňovaly právnickou osobu, ve které aktiva spočívají, zemi, v níž jsou aktiva v souladu se zákonem vedena v registru nebo na účtu a jejich způsobilost, a sledují, jak lze aktiva včas mobilizovat.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce také braly ohled na stávající právní, regulační a provozní omezení možných převodů likvidity a nezatížených aktiv mezi subjekty jak v rámci Evropského hospodářského prostoru, tak mimo něj.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zvážily různé nástroje snižování rizik likvidity, včetně systému omezení a likviditních rezerv, aby se mohly vyrovnat s celým rozsahem různých krizových událostí, a adekvátně diverzifikovanou strukturu financování a přístup ke zdrojům financování. Tato opatření jsou pravidelně přezkoumávána.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce nejméně jednou ročně zvážily alternativní scénáře pro likviditní pozice a faktory snižující riziko a provedly přezkum předpokladů, na kterých jsou založena rozhodnutí ohledně pozice financování. Pro tyto účely se alternativní scénáře zabývají zejména podrozvahovými položkami a ostatními podmíněnými pasivy, včetně pasiv sekuritizačních jednotek pro speciální účel nebo jiných jednotek pro speciální účel, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 575/2013, ve vztahu k nimž je instituce v pozici sponzora nebo poskytuje významnou podporu likvidity.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zvážily možný dopad alternativních scénářů určených pro konkrétní instituci či pro celý trh a kombinovaných alternativních scénářů. Zváží se rozdílná časová období a různé stupně krizových podmínek.

10.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce přizpůsobily své strategie, vnitřní zásady a limity rizika likvidity a vypracovaly efektivní pohotovostní plány, přičemž zohlední výsledek alternativních scénářů uvedených v odstavci 8.

▼M6

11.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce měly plány na obnovení likvidity stanovující přiměřené strategie a řádná prováděcí opatření k řešení možných deficitů likvidity i ve vztahu k pobočkám usazeným v jiném členském státě. Příslušné orgány zajistí, aby tyto plány byly institucemi nejméně jednou ročně prověřovány, aktualizovány na základě výsledku alternativních scénářů stanovených v odstavci 8 a hlášeny vrcholnému vedení, které je schvaluje, aby bylo možné vnitřní zásady a postupy odpovídajícím způsobem upravovat. Instituce přijmou předem nezbytná provozní opatření, aby mohly být plány na obnovení likvidity okamžitě použity. Tato provozní opatření zahrnují držení kolaterálu okamžitě dostupného pro financování centrální bankou. Patří sem držení kolaterálu v měně jiného členského státu, je-li to nezbytné, nebo v měně třetí země, kde má instituce expozice, a z provozních důvodů na území hostitelského členského státu nebo třetí země, jejíž měně je instituce vystavena.

▼B

Článek 87

Riziko nadměrné páky

Příslušné orgány zajistí, aby instituce měly zavedeny zásady a postupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nadměrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky zahrnují pákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 nařízení (EU) č. 575/2013 a nesoulad mezi aktivy a pasivy.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce řešily riziko nadměrné páky preventivně a braly náležitě v úvahu možné zvýšení rizika nadměrné páky způsobené snižováním kapitálu instituce z důvodu předpokládaných nebo realizovaných ztrát v závislosti na příslušných účetních pravidlech. Instituce tak budou schopny se vyrovnat s celým rozsahem různých krizových událostí, pokud jde o riziko nadměrné páky.

Pododdíl 3

Správa a řízení

Článek 88

Systémy správy a řízení

Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán stanovil zavedení systémů správy a řízení zajišťujících účinné a obezřetné řízení instituce, včetně oddělení neslučitelných funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, dohlížel nad ním a nesl za něj odpovědnost.

Uvedené systémy jsou v souladu s těmito zásadami:

vedoucí orgán musí za instituci nést celkově odpovědnost, schvalovat provádění strategických cílů, strategie v oblasti rizika a interní správy a řízení instituce a provádět dohled v této oblasti;

vedoucí orgán musí zajistit integritu systémů účetnictví a finančního výkaznictví, včetně finanční a provozní kontroly a dodržování práva a příslušných norem;

vedoucí orgán musí dohlížet nad postupy zveřejňování informací a komunikacemi;

vedoucí orgán musí nést odpovědnost za provádění účinného dohledu nad vrcholným vedením;

předseda vedoucího orgánu v rámci své kontrolní funkce nad institucí, nesmí současně vykonávat funkci výkonného ředitele v téže instituci, ledaže k tomu má oprávnění vydané institucí a povolení příslušných orgánů.

Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán sledoval a pravidelně hodnotil účinnost systému správy a řízení dané instituce a učinil příslušné kroky k řešení nedostatků.

▼M5

Členské státy zajistí, aby byly údaje o úvěrech poskytnutých členům vedoucího orgánu a jejich spřízněným stranám řádně zdokumentovány a na žádost poskytnuty příslušným orgánům.

Pro účely tohoto článku se „spřízněnou stranou“ rozumí:

manžel či manželka, registrovaný partner podle vnitrostátních právních předpisů, dítě nebo rodič člena vedoucího orgánu;

komerční subjekt, ve kterém má člen vedoucího orgánu nebo jeho blízký rodinný příslušník podle písmene a) kvalifikovanou účast ve výši nejméně 10 % kapitálu či hlasovacích práv, nebo ve kterém tyto osoby mohou uplatňovat významný vliv nebo jsou členy vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu.

▼B

Členské státy zajistí, aby instituce, které jsou významné, pokud jde o jejich velikost, vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost jejich činností, zřídily výbor pro jmenování složený z členů vedoucího orgánu, kteří v dané instituci nevykonávají žádnou výkonnou funkci.

Výbor pro jmenování vykonává tyto činnosti:

určuje a doporučuje ke schválení vedoucímu orgánu nebo ke schválení valné hromadě kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu, posuzuje vyváženost znalostí, dovedností, rozmanitosti a zkušeností vedoucího orgánu a vypracuje popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazku;

Výbor pro jmenování rovněž rozhodne o cílovém zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu a připraví strategii, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle. Cíl, strategie a její uplatňování se zveřejní v souladu s čl. 435 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013;

pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá vedoucímu orgánu doporučení ohledně jakýchkoliv změn;

pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a podává vedoucímu orgánu příslušné zprávy;

pravidelně přezkoumává politiku vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování ve vrcholném vedení a předkládá doporučení vedoucímu orgánu.

Výbor pro jmenování při plnění svých povinnosti průběžně a v co největší míře zohledňuje potřebu zajistit, aby rozhodování vedoucího orgánu neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by byl škodil zájmům příslušných institucí jako celku.

Výbor pro jmenování má možnost používat veškeré druhy zdrojů, které považuje za vhodné, včetně externího poradenství, a dostává za tímto účelem dostatečné finanční prostředky.

Pokud vedoucí orgán nemá podle vnitrostátních právních předpisů žádné pravomoci v procesu výběru a jmenování kteréhokoli ze svých členů, tento odstavec se nepoužije.

Článek 89

Podávání zpráv podle jednotlivých zemí

Od 1. ledna 2015 vyžadují členské státy od každé instituce, aby každý rok zveřejňovala tyto informace na konsolidovaném základě za účetní období a s rozlišením podle členského státu a podle třetí země, v nichž má instituce provozovnu:

název(názvy), povahu činností a zeměpisnou oblast;

obrat;

počet zaměstnanců přepočtený na ekvivalenty zaměstnanců na plný pracovní úvazek;

výkaz zisků nebo ztrát před zdaněním;

daň ze zisku nebo ztráty;

získanou veřejnou podporu.

Aniž je dotčen odstavec 1, členské státy od institucí požadují první zveřejnění informací uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) ke dni 1. července 2014.

Do 1. července 2014 předávají všechny mezinárodně určené globální systémově významné instituce povolené v Unii Komisi informace uvedené v odst. 1 písm. d), e) a f) na důvěrném základě. Komise případně po konzultaci s orgány EBA, EIOPA a ESMA obecně posoudí potenciální negativní hospodářské důsledky zveřejnění tohoto druhu informací, včetně dopadu na konkurenceschopnost, dostupnost investic a úvěrů a stabilitu finančního systému. Do 31. prosince 2014 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

V případě, že Komise ve zprávě identifikuje významné negativní účinky, zváží předložení odpovídajícího legislativního návrhu na změnu povinnosti zveřejňovat informace podle odstavce 1 a může v souladu s čl. 145 písm. h) rozhodnout o odložení této povinnosti. Komise provede každý rok přezkum nezbytnosti prodloužení tohoto odkladu.

Informace uvedené v odstavci 1 jsou předmětem auditu v souladu se směrnicí 2006/43/ES a, pokud je to možné, se zveřejňují jako příloha ročních účetních závěrek, nebo případně konsolidovaných finančních výkazů dotčené instituce.

V případě úpravy povinnosti zveřejňovat informace stanovené v tomto článku v budoucích právních aktech Unie nad rámec stanovený v tomto článku, se tento článek stane nepoužitelným a bude tedy zrušen.

▼M5

Do 1. ledna 2021 Komise po konzultaci s orgány EBA, EIOPA a ESMA přezkoumá, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) stále odpovídající, přičemž zohlední předchozí posouzení dopadů, mezinárodní dohody a vývoj právních předpisů v Unii, a zda lze do odstavce 1 doplnit další relevantní požadavky na informace.

Do 30. června 2021 Komise na základě konzultace s orgány EBA, EIOPA a ESMA podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o posouzení uvedeném v tomto odstavci a v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

▼B

Článek 90

Zveřejňování informací o návratnosti aktiv

Instituce ve své výroční zprávě v rámci klíčových ukazatelů zveřejní návratnost aktiv přepočtenou na čistý zisk dělený celkovou bilanční sumou institucí.

Článek 91

Vedoucí orgán

▼M5

Instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti mají prvořadou odpovědnost za zajištění toho, aby členové vedoucího orgánu měli vždy dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností. Členové vedoucího orgánu musí splňovat zejména požadavky stanovené v odstavcích 2 až 8.

Pokud členové vedoucího orgánu nesplňují požadavky stanovené v tomto odstavci, mají příslušné orgány pravomoc tyto členy z vedoucího orgánu odvolat. Příslušné orgány zejména ověří, zda jsou požadavky uvedené v tomto odstavci nadále plněny, pokud mají důvodné podezření, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání v souvislosti s danou institucí.

▼B

Všichni členové vedoucího orgánu věnují dostatečný čas výkonu svých funkcí v instituci.

Člen vedoucího orgánu může kombinovat více funkcí ve vedoucím orgánu současně, avšak s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dané instituce. Pokud nezastupují členský stát, smějí členové vedoucího orgánu instituce, která je významná, pokud jde o její velikost, vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost jejích činností, od 1. července 2014 zastávat funkce pouze v jedné z níže uvedených kombinací funkcí člena ve vedoucím orgánu zároveň:

jedna funkce výkonného člena ve vedoucím orgánu se dvěma funkcemi nevýkonného člena;

čtyři funkce nevýkonného člena ve vedoucím orgánu.

Pro účely odstavce 3 se jako jedno členství počítá:

funkce výkonného nebo nevýkonného člena ve vedoucím orgánu v rámci stejné skupiny;

funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci:

institucí, které spadají do stejného institucionálního systému ochrany, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo

ii)

podniků (včetně nefinančních subjektů), v nichž má instituce kvalifikovanou účast.

Funkce člena ve vedoucím orgánu organizací, které nesledují převážně obchodní cíle, se pro účely odstavce 3 nezohledňuje.

Příslušné orgány mohou udělit členům vedoucího orgánu povolení k tomu, aby zastávali jednu další funkci nevýkonného člena ve vedoucím orgánu. Příslušné orgány pravidelně informují orgán EBA o těchto povoleních.

▼M5

Vedoucí orgán má dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem instituce, včetně hlavních rizik. Celkové složení vedoucího orgánu náležitě odráží širokou škálu zkušeností.

Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a používá vlastní názory při účinném posuzování a případném vznášení konstruktivních připomínek k rozhodnutím vrcholného vedení a při účinném kontrolování a sledování rozhodování osob ve vedení instituce. Být členem přidružených společností nebo přidružených subjektů nepředstavuje samo o sobě překážku pro používání vlastních názorů.

▼B

Instituce věnují dostatečné lidské a finanční zdroje na zaškolení a přípravu členů vedoucího orgánu.

10.

Členské státy nebo příslušné orgány požadují, aby instituce a jejich výbory pro jmenování při náboru členů svých vedoucích orgánů používaly širokou škálu vlastností a schopností a aby za tímto účelem prováděly politiku podporující rozmanitost v rámci vedoucího orgánu.

11.

Příslušné orgány shromažďují informace zveřejněné v souladu s čl. 435 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a používají je pro srovnání postupů zajišťování rozmanitosti. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA. EBA použije tyto informace pro srovnání postupů zajišťování rozmanitosti na úrovni Unie.

12.

EBA vydá pokyny pro upřesnění těchto pojmů:

věnování dostatečného času výkonu funkcí člena vedoucího orgánu s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dané instituce;

dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti vedoucího orgánu podle odstavce 7;

čestné, bezúhonné jednání a používání vlastních názorů člena vedoucího orgánu podle odstavce 8;

dostatečné lidské a finanční zdroje věnované pro zaškolení a přípravu členů vedoucího orgánu podle odstavce 9;

rozmanitost zohledňovaná při výběru členů vedoucího orgánu podle odstavce 10;

▼M5

důsledné uplatňování pravomoci uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.

▼B

EBA vydá tyto pokyny do 31. prosince 2015.

13.

Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení o zastoupení zaměstnanců ve vedoucím orgánu obsažená ve vnitrostátním právu.

Článek 92

Zásady odměňování

▼M5 —————

▼B

►M5 Členské státy zajistí, aby při vytváření a uplatňování zásad celkového odměňování zahrnujícího mzdy a zvláštní penzijní výhody pro kategorie pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, dodržovaly instituce následující požadavky způsobem, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností: ◄

zásady odměňování jsou v souladu s řádným a účinným řízením rizik a takové řízení rizik podporují a nepovzbuzují k podstupování rizik překračujícímu úroveň rizika tolerovaného institucí;

▼M5

aa)

zásady odměňování jsou genderově neutrální;

▼B

zásady odměňování jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy instituce a zahrnují opatření na předcházení střetu zájmů;

vedoucí orgán instituce v rámci své kontrolní funkce přijímá a pravidelně přezkoumává obecné zásady odměňování a odpovídá za dozor nad jejich uplatňováním;

uplatňování zásad odměňování je nejméně jednou ročně podrobeno centrální a nezávislé interní kontrole s cílem ujistit se, zda jsou dodržovány zásady a postupy odměňování přijaté vedoucím orgánem v rámci jeho kontrolní funkce;

►C4 pracovníci ◄ v kontrolních funkcích jsou nezávislí na obchodních útvarech, nad nimiž vykonávají dohled, mají odpovídající pravomoc a jsou odměňováni podle míry plnění cílů spojených s jejich funkcemi, nezávisle na výsledcích oblastí činnosti, které kontrolují;

na odměňování členů vrcholného vedení odpovědných za řízení rizik a dodržování předpisů dohlíží přímo výbor pro odměňování uvedený v článku 95, a pokud takový výbor není zřízen, vedoucí orgán v rámci své kontrolní funkce.

zásady odměňování při zohlednění vnitrostátních kritérií pro stanovování mezd, jasně rozlišují mezi kritérii pro stanovení:

základní pevné části odměny, která by měla především odrážet příslušné odborné zkušenosti a organizační odpovědnost, jak jsou stanoveny v popisu pracovní náplně zaměstnance v rámci podmínek pracovního poměru, a

ii)

pohyblivé složky odměny, která by měla odrážet udržitelný výkon přizpůsobený riziku, jakož i výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně zaměstnance v rámci podmínek pracovního poměru.

▼M5

Pro účely odstavce 2 zahrnují kategorie pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, přinejmenším:

všechny členy vedoucího orgánu a vrcholného vedení;

pracovníky s manažerskou odpovědností za kontrolní funkce nebo významné obchodní jednotky instituce;

pracovníky s nárokem na významnou odměnu v předchozím účetním roce, jsou-li splněny tyto podmínky:

odměna pracovníka dosahuje nejméně částky 500 000 EUR a nejméně výše průměrné odměny členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení instituce podle písmene a);

ii)

pracovník vykonává pracovní činnost ve významné obchodní jednotce a tato činnost je takového druhu, že má podstatný vliv na rizikový profil příslušné obchodní jednotky.

▼B

Článek 93

Instituce, které těží ze státních zásahů

V případě institucí, které těží ze státních zásahů, se kromě zásad stanovených v čl. 92 odst. 2 použijí tyto zásady:

pohyblivá složka odměny je přísně omezena na procentní podíl čistých výnosů, pokud je tato odměna neslučitelná s udržováním řádného kapitálu a včasného ukončení státní podpory;

příslušné orgány požadují, aby instituce restrukturalizovaly odměňování způsobem, který je v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem, mimo jiné včetně toho, aby případně stanovily omezení pro odměňování členů vedoucího orgánu instituce;

členům vedoucího orgánu instituce se žádná pohyblivá složka odměny nevyplácí, pokud to není odůvodněné.

Článek 94

Pohyblivé složky odměny

Kromě zásad uvedených v čl. 92 odst. 2 a za podmínek shodných s podmínkami uvedenými ve zmíněném článku se na pohyblivé složky odměny použijí tyto zásady:

je-li odměna vázána na výsledky, je celková částka odměny založena na kombinaci posouzení výsledků daného jednotlivce a obchodního útvaru a posouzení celkových výsledků instituce, přičemž při posuzování výsledků daného jednotlivce se přihlíží ke kritériím finančního i nefinančního charakteru;

posuzování výsledků je zasazeno do víceletého rámce, aby se zajistilo, že proces posouzení bude založen na dlouhodobějších výsledcích a že skutečně vyplacené výkonnostní složky odměny budou rozloženy do období, v němž je zohledněn příslušný hospodářský cyklus úvěrové instituce a její obchodní rizika;

celková výše pohyblivé složky odměny neomezuje schopnost instituce posilovat svůj kapitál;

smluvně zaručená pohyblivá složka odměny neodpovídá řádnému řízení rizik ani zásadě odměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích plánů odměňování;

smluvně zaručená pohyblivá složka odměny je poskytována výjimečně a pouze v souvislosti s náborem nových ►C4 pracovníků ◄ a za předpokladu, že instituce má zdravou a silnou kapitálovou základnu, a je omezena na první rok zaměstnání;

pevná a pohyblivá složka celkové odměny jsou přiměřeně vyváženy a pevná složka tvoří dostatečně velkou část celkové odměny, aby umožňovala provádění plně flexibilního systému vyplácení pohyblivé složky odměny, včetně možnosti nevyplacení pohyblivé složky odměny;

instituce stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou celkové odměny, přičemž platí tyto zásady:

proměnlivá složka nepřesahuje 100 % pevné složky celkové odměny každého jednotlivce. Členské státy mohou stanovit maximální procentní podíl na nižší úrovni.

ii)

Členské státy mohou akcionářům nebo vlastníkům či společníkům instituce umožnit schválení vyšší maximální úrovně poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny za předpokladu, že celková úroveň proměnlivé složky nepřesáhne 200 % pevné složky celkové odměny každého jednotlivce. Členské státy mohou stanovit maximální procentní podíl na nižší úrovni.

Vyšší poměr podle prvního pododstavce tohoto bodu se vždy schvaluje tímto postupem:

—

akcionáři či vlastníci nebo společníci instituce jednají na základě podrobného doporučení vypracovaného institucí, obsahujícího důvody pro požadované schválení a jeho rozsah, včetně uvedení počtu ►C4 pracovníků ◄ , na než se bude vztahovat, jejich funkce, a očekávaný dopad na požadavek udržovat řádný kapitálový základ,

—

akcionáři či vlastníci nebo společníci instituce jednají alespoň 66 % většinou za předpokladu, že je zastoupeno minimálně 50 % akcií nebo rovnocenných vlastnických podílů, nebo v případě nesplnění této podmínky, jednají 75 % většinou zastoupených vlastnických podílů,

—

instituce uvědomí všechny akcionáře či vlastníky nebo společníky instituce o tom, že se bude žádat o souhlas podle prvního pododstavce tohoto bodu, a předem stanoví přiměřenou lhůtu.

—

instituce neprodleně uvědomí příslušný orgán o doporučení, které vydala svým akcionářům nebo vlastníkům či společníkům, i o navrhovaném vyšším maximálním poměru a příslušných důvodech a musí být schopna příslušnému orgánu prokázat, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s povinnostmi instituce podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na kapitálové požadavky instituce,

—

instituce neprodleně uvědomí příslušný orgán o rozhodnutích přijatých jejími akcionáři nebo společníky, a to včetně veškerých vyšších maximálních poměrů podle prvního pododstavce tohoto bodu, které byly schváleny, a příslušné orgány využijí obdržené informace ke srovnání postupů institucí v tomto ohledu. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA, který je zveřejní na souhrnném základě pro domovský členský stát za použití jednotného formátu. EBA může vypracovat pokyny usnadňující provádění této odrážky a zajistit soulad shromážděných informací.

—

►C4 pracovníci ◄ , jichž se uvedená vyšší maximální úroveň pohyblivé složky odměny uvedené v tomto bodu přímo týká, nesmějí případně přímo ani nepřímo uplatňovat jakákoli hlasovací práva, která mohou mít coby akcionáři, vlastníci nebo společníci instituce;

iii)

Členské státy mohou institucím umožnit uplatnění diskontní sazby uvedené v druhém pododstavci tohoto bodu na maximálně 25 % celkové pohyblivé složky odměny za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, jež jsou odloženy na dobu nejméně pěti let. Členské státy mohou stanovit maximální procentní podíl na nižší úrovni.

EBA připraví a do 31. března 2014 zveřejní pokyny k použitelné pomyslné diskontní sazbě, přičemž zohlední veškeré příslušné faktory včetně míry inflace a rizika, jehož součástí je délka odkladu. V pokynech EBA k diskontní sazbě se zejména vezme v úvahu způsob, jak motivovat k využívání nástrojů odložených na dobu nejméně pěti let;

platby spojené s předčasným ukončením smlouvy odrážejí výsledky dosažené v průběhu doby a jsou koncipovány tak, aby nebyly odměnou za selhání či porušení povinností;

odměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v předchozím zaměstnání musí zajistit soulad s dlouhodobými zájmy instituce, včetně retence, odkladu, výkonu a ustanovení o zpětném získání;

měření výsledků používané jako základ pro výpočet pohyblivých složek odměny nebo celkových pohyblivých složek odměny zahrnuje úpravu o všechny druhy současných a budoucích rizik a zohledňuje náklady kapitálu a potřebnou likviditu;

stanovení pohyblivých složek odměny v rámci instituce také zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik;

významná část, avšak v každém případě alespoň 50 % každé pohyblivé složky odměny se skládá z vyváženého poměru mezi:

▼M5

akciemi nebo v závislosti na právní struktuře dané instituce rovnocennými vlastnickými podíly, nebo nástroji spojenými s akciemi nebo v závislosti na právní struktuře dané instituce rovnocennými nepeněžními nástroji;

▼B

ii)

je-li to možné jinými nástroji ve smyslu článku 52 nebo článku 63 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat, tak aby v každém případě odpovídajícím způsobem odrážely dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce a byly odpovídajícím způsobem využity pro účely pohyblivé složky odměny.

Nástroje uvedené v tomto bodě podléhají vhodné politice zadržování, jejímž účelem je přizpůsobit pobídky dlouhodobějším zájmům instituce. Členské státy nebo jejich příslušné orgány mohou omezit druhy a rysy těchto nástrojů či případně některé nástroje zakázat. Tento bod se uplatní jak na tu část pohyblivé složky odměny, jež byla v souladu s písmenem m) odložena, tak na tu část pohyblivé složky odměny, která odložena nebyla;

▼M5

výplata podstatné části, avšak v každém případě alespoň 40 % pohyblivé složky odměny, se odkládá na dobu, která není kratší než čtyři až pět let a která náležitým způsobem odpovídá povaze činnosti, rizikům s ní spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným pracovníkem. V případě členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení institucí, které jsou významné z hlediska velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti jejich činností, by doba odkladu neměla být kratší než pět let.

Odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě. V případě pohyblivé složky odměny představující zvlášť vysokou částku se odkládá výplata alespoň 60 % této částky. Délka této doby odkladu odpovídá hospodářskému cyklu, povaze činnosti, rizikům s ní spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným pracovníkem;

▼B

pohyblivá složka odměny, včetně části s odloženou splatností, se vyplácí či převádí pouze v případě, že je tento krok udržitelný na základě finanční situace instituce jako celku a odůvodněný výsledky instituce, obchodního útvaru a dotyčného jednotlivce.

Aniž jsou dotčeny obecné zásady vnitrostátního smluvního a pracovního práva, celková pohyblivá složka odměny je obvykle podstatně snížena, pokud jsou finanční výsledky instituce slabé či záporné, což se uplatní jak na stávající odměny, tak i na snižování již dříve vydělaných částek, a to i prostřednictvím systému malusů či zpětného vymáhání částek;

Až 100 % celkové pohyblivé složky odměny podléhá systému malusů či zpětného vymáhání částek. Konkrétní kritéria pro použití systému malusů či zpětného vymáhání částek stanoví instituce. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy ►C4 pracovník ◄ :

se účastnil nebo nesl odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám pro instituci;

ii)

nesplnil odpovídající normy způsobilosti a korektnosti.

penzijní politika je v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy instituce.

Pokud zaměstnanec instituci opustí před odchodem do důchodu, instituce zadrží zvláštní penzijní výhody po dobu pěti let v podobě nástrojů uvedených v písmeni l). Pokud některý zaměstnanec odejde do důchodu, zvláštní penzijní výhody by tomuto zaměstnanci měly být vyplaceny v podobě nástrojů uvedených v písmeni l) a měly by být zadržovány po dobu pěti let;

►C4 pracovníci ◄ se musí zavázat, že nebudou používat osobní zajišťovací strategie či pojištění spojené s odměnou či odpovědností, jimiž by mohli ohrozit důsledky provázání s riziky, které bylo zakotveno v systémech jejich odměňování;

pohyblivá složka odměny není vyplácena s využitím nástrojů či metod, jež umožňují nedodržet tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 575/2013.

▼M5

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem stanovení kategorií nástrojů, které splňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. l) bodu ii).

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. března 2014.

▼M7

Za účelem určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, jak je uvedeno v čl. 92 odst. 3, s výjimkou pracovníků v investičních podnicích, vypracuje EBA návrhy regulačních technických norem, které stanoví kritéria s cílem vymezit:

manažerskou odpovědnost a kontrolní funkce;

významnou obchodní jednotku a podstatný vliv na rizikový profil obchodní jednotky a

další kategorie pracovníků, kteří nejsou v čl. 92 odst. 3 výslovně uvedeni a jejichž pracovní činnosti mají na rizikový profil instituce srovnatelně podstatný vliv jako pracovníci v kategoriích, které jsou v daném odstavci uvedeny.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Pokud jde o regulační technické normy vztahující se na investiční podniky, pravomoc stanovená v čl. 94 odst. 2 této směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ( 17 ) se nadále použije do 26. června 2021.

▼M5

Odchylně od odstavce 1 se požadavky uvedené v písm. l) a m) a písm. o) druhém pododstavci zmíněného odstavce nepoužijí pro:

instituci, která není velkou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejíž hodnota aktiv na individuálním základě v souladu s touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013 v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému účetnímu roku činí v průměru 5 miliard EUR nebo méně;

pracovníka, jehož roční pohyblivá složka odměny nepřesahuje 50 000 EUR a nepředstavuje více než jednu třetinu jeho celkové roční odměny.

Odchylně od odst. 3 písm. a) mohou členské státy prahovou hodnotu tam uvedenou snížit nebo zvýšit za předpokladu, že:

instituce, vůči níž členský stát toto ustanovení uplatňuje, není velkou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení (EU) č. 575/2013 a že v případě, že se prahová hodnota zvýší:

instituce splňuje kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 bodě 145 písm. c), d) a e) nařízení (EU) č. 575/2013 a

ii)

prahová hodnota nepřesahuje částku 15 miliard EUR;

je vhodné prahovou hodnotu upravit v souladu s tímto odstavcem s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností instituce, její vnitřní organizaci nebo případně charakteristiku skupiny, do níž patří.

Odchylně od odst. 3 písm. b) může členský stát rozhodnout, že na pracovníky s nárokem na roční pohyblivou složku odměny, která nedosahuje výše a podílu uvedených v daném písmeni, se výjimka tam stanovená nevztahuje z důvodu specifických rysů vnitrostátního trhu, pokud jde o praxi v oblasti odměňování, nebo z důvodu povahy povinností a pracovní náplně těchto pracovníků.

Do 28. června 2023 Komise v úzké spolupráci s orgánem EBA přezkoumá uplatňování odstavců 3 až 5 a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v případě potřeby spolu s legislativním návrhem.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny usnadňující provedení odstavců 3, 4 a 5 a zajišťující jejich jednotné uplatňování.

▼B

Článek 95

Výbor pro odměňování

Příslušné orgány zajistí, aby instituce, které jsou významné, pokud jde o jejich velikost, vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost jejich činnosti, zřídily výbor pro odměňování. Výbor pro odměňování je složen tak, aby mohl kompetentně a nezávisle posuzovat zásady a postupy odměňování a pobídky vytvořené pro řízení rizik, kapitálu a likvidity.

Příslušné orgány zajistí, aby výbor pro odměňování odpovídal za přípravu rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně rozhodnutí, která mají důsledky pro riziko dotyčné instituce a její řízení rizik, a rozhodnutí, která mají být přijata vedoucím orgánem. Předseda a členové výboru pro odměňování jsou členy vedoucího orgánu, kteří v dané instituci nezastávají žádné výkonné funkce. Jestliže je vnitrostátními právními předpisy stanoveno, že ve vedoucím orgánu jsou zastoupeni zaměstnanci, členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců. Při přípravě takových rozhodnutí zohlední výbor pro odměňování dlouhodobé zájmy akcionářů, investorů a dalších zúčastněných stran dané instituce a veřejný zájem.

Článek 96

Provozování internetových stránek o správě a řízení společnosti a odměnách

Instituce provozující internetové stránky na nich poskytují vysvětlení, jakým způsobem splňují požadavky uvedené v článcích 88 až 95.

Oddíl III

Proces dohledu a hodnocení

Článek 97

Proces dohledu a hodnocení

▼C4

S ohledem na technická kritéria obsažená v článku 98 příslušné orgány přezkoumají systémy, strategie, postupy a mechanismy, které instituce zavedly za účelem splnění požadavků stanovených touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013, a vyhodnotí:

▼B

rizika, kterým instituce jsou nebo mohou být vystaveny;

▼M5 —————

▼B

rizika odhalená při zátěžovém testování s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností instituce.

Rozsah přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 pokrývá všechny požadavky této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013.

Příslušné orgány na základě přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 určí, zda opatření, strategie, postupy a mechanismy zavedené institucemi a kapitál a likvidita, které tyto instituce drží, zajišťují řádné řízení a pokrytí těchto rizik.

Příslušné orgány stanoví frekvenci a intenzitu přezkumů a hodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, systémovou důležitost, povahu, rozsah a složitost činností dotyčné instituce a zohlední přitom zásadu proporcionality. Přezkum a hodnocení se aktualizuje nejméně jednou ročně u institucí, na které se vztahují programy dohledových šetření podle čl. 99 odst. 2.

▼M5

Při provádění přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 tohoto článku uplatňují příslušné orgány zásadu proporcionality v souladu s kritérii zveřejněnými podle čl. 143 odst. 1 písm. c).

4a.

Příslušné orgány mohou přizpůsobit metodiky pro uplatňování přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 tohoto článku za účelem zohlednění institucí s podobným rizikovým profilem, jako jsou podobné modely podnikání nebo podobná zeměpisná oblast expozic. Tyto přizpůsobené metodiky mohou zahrnovat rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele, dále umožní náležitě zohlednit specifická rizika, jimž může být každá instituce vystavena, a nemají vliv na povahu opatření uložených v souladu s článkem 104, která jsou specifická pro danou instituci.

Pokud příslušné orgány používají přizpůsobené metodiky podle tohoto odstavce, oznámí to orgánu EBA. EBA sleduje postupy dohledu a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá obecné pokyny s cílem upřesnit, jak mají být pro účely tohoto odstavce hodnoceny podobné rizikové profily, a zajistit jednotné a přiměřené uplatňování metodik v celé Unii přizpůsobených podobným institucím.

▼B

Členské státy zajistí, aby kdykoli z přezkumu vyplyne, že některá instituce může představovat systémové riziko v souladu s článkem 23 nařízení (EU) č. 1093/2010, příslušné orgány po získání výsledků přezkumu bez odkladu informovaly orgán EBA.

▼M5

Pokud příslušné orgány na základě přezkumu, zejména hodnocení systémů správy a řízení, modelu podnikání nebo činností instituce, získají důvodné podezření, že v souvislosti s danou institucí dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání, uvědomí o tom okamžitě orgán EBA a orgán nebo subjekt, který nad danou institucí vykonává v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 dohled a který je příslušný pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice. V případě potenciálního vyššího rizika praní peněz nebo financování terorismu příslušný orgán a orgán nebo subjekt, který nad danou institucí vykonává v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 dohled a který je příslušný pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice, naváží kontakt a okamžitě informují orgán EBA o svém společném hodnocení. Příslušný orgán případně přijme opatření v souladu s touto směrnicí.

▼B

Článek 98

Technická kritéria pro dohled a hodnocení

Kromě úvěrových, tržních a operačních rizik musí přezkum a hodnocení prováděné příslušnými orgány podle článku 97 zahrnovat alespoň:

výsledky zátěžového testování prováděného institucemi podle článku 177 nařízení (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu;

expozici vůči riziku koncentrace a jeho řízení ze strany institucí, včetně jejich dodržování požadavků stanovených v části čtvrté nařízení (EU) č. 575/2013 a v článku 81 této směrnice;

důkladnost, vhodnost a způsob použití zásad a postupů zavedených institucemi pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznaných technik snižování úvěrového rizika;

míru, do níž je kapitál držený institucí vůči aktivům, které sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika;

expozici institucí vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity institucemi, včetně vypracování analýz alternativního scénáře, řízení faktorů snižujících riziko (zejména úrovně, skladby a kvality likviditních rezerv) a efektivních pohotovostních plánů;

působení vlivů rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto vlivy začleněny do systému měření rizika;

výsledky zátěžových testů prováděné institucemi pomocí interního modelu pro výpočet kapitálových požadavků z hlediska tržního rizika podle části třetí hlavy IV kapitoly 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

zeměpisnou oblast expozic instituce;

model podnikání instituce.

▼M5 —————

▼B

Pro účely odst. 1 písm. e) příslušné orgány pravidelně provádějí komplexní posouzení celkového řízení rizika likvidity institucemi a podporují vypracování řádných vnitřních metodik. Při provádění těchto přezkumů příslušné orgány berou v úvahu úlohu institucí na finančních trzích. Příslušné orgány v jednom členském státě rovněž řádně zohlední možný dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech.

Příslušné orgány musí sledovat, zda instituce poskytla skrytou podporu sekuritizaci. Jestliže se zjistí, že instituce poskytla skrytou podporu více než v jednom případě, musí příslušný orgán učinit nezbytná opatření odrážející zvýšené očekávání, že instituce v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, takže nedosáhne významného převodu rizika.

Pro účely čl. 97 odst. 3 této směrnice příslušné orgány zváží, zda úpravy ocenění přijaté pro pozice nebo portfolia v obchodním portfoliu podle článku 105 nařízení (EU) č. 575/2013 umožní instituci prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě.

▼M5

Do přezkumu a hodnocení prováděného příslušnými orgány se zahrne expozice institucí vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia.

Pravomoci dohledu se vykonávají přinejmenším v těchto případech:

jestliže ekonomická hodnota vlastního kapitálu instituce uvedená v čl. 84 odst. 1 se z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v kterémkoli ze šesti dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby sníží o více než 15 % jejího kapitálu tier 1;

jestliže u instituce z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v jednom ze dvou dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu uvedeného v čl. 84 odst. 1.

Bez ohledu na druhý pododstavec nejsou příslušné orgány povinny vykonávat pravomoci dohledu, jestliže mají na základě přezkumu a hodnocení podle tohoto odstavce za to, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany instituce přiměřené a že instituce není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

Pro účely tohoto odstavce se „pravomocemi dohledu“ rozumějí pravomoci uvedené v čl. 104 odst. 1 nebo pravomoc stanovit modelovací a parametrické předpoklady jiné než ty, které určil orgán EBA podle odst. 5a písm. b) tohoto článku, jež mají instituce promítnout do výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle čl. 84 odst. 1.

▼M5

5a.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely odstavce 5 upřesní:

šest dohledových šokových scénářů podle odst. 5 druhého pododstavce písm. a) a dva dohledové šokové scénáře podle odst. 5 druhého pododstavce písm. b), které se uplatní na úrokové sazby všech měn;

s ohledem na mezinárodně dohodnuté obezřetnostní standardy společné modelovací a parametrické předpoklady jiné než předpoklady týkající se chování, které instituce promítnou do výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle odst. 5 druhého pododstavce písm. a) a které se omezí na:

zacházení s vlastním kapitálem instituce;

ii)

zahrnování, složení a diskontování peněžních toků citlivých na úrokové sazby, jež plynou z aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce, včetně zacházení s obchodními maržemi a dalšími složkami rozpětí;

iii)

využívání dynamických nebo statických rozvahových modelů a z toho plynoucí zacházení s amortizovanými a splatnými pozicemi;

s ohledem na mezinárodně dohodnuté standardy společné modelovací a parametrické předpoklady jiné než předpoklady týkající se chování, které instituce promítnou do výpočtu čistého úrokového výnosu podle odst. 5 druhého pododstavce písm. b) a které se omezí na:

zahrnování a složení peněžních toků citlivých na úrokové sazby, jež plynou z aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce, včetně zacházení s obchodními maržemi a dalšími složkami rozpětí;

ii)

využívání dynamických nebo statických rozvahových modelů a z toho plynoucí zacházení s amortizovanými a splatnými pozicemi;

iii)

období, po které má být budoucí čistý úrokový výnos měřen;

co představuje velký pokles podle odst. 5 druhého pododstavce písm. b).

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Přezkum a hodnocení prováděné příslušnými orgány zahrnuje expozici institucí vůči riziku nadměrné páky, o němž svědčí ukazatele nadměrné páky, včetně pákového poměru stanoveného v souladu s článkem 429 nařízení (EU) č. 575/2013. Při určení přiměřenosti pákového poměru institucí a systémů, strategií, postupů a mechanismů, které instituce zavedly pro řízení rizika nadměrné páky, příslušné orgány vezmou v úvahu model podnikání těchto institucí.

Přezkum a hodnocení prováděné příslušnými orgány zahrnuje systémy správy a řízení institucí, jejich podnikovou kulturu a schopnost členů vedoucího orgánu vykonávat jejich povinnosti. Při výkonu přezkumu a hodnocení musí mít příslušné orgány alespoň přístup k programům jednání vedoucího orgánu a jeho výborů a k souvisejícím podkladovým dokumentům a výsledkům interního a externího hodnocení činnosti vedoucího orgánu.

▼M5

EBA posoudí možné začlenění environmentálních a sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení (rizik ESG) do přezkumu a hodnocení, které provádějí příslušné orgány.

Pro účely prvního pododstavce obsahuje posouzení orgánu EBA alespoň informace týkající se:

vypracování jednotné definice rizik ESG včetně fyzických rizik a rizik přechodu; rizika přechodu zahrnují rizika spojená s odpisy aktiv v důsledku změn právních předpisů;

vypracování vhodných kvalitativních a kvantitativních kritérií pro posouzení dopadu rizik ESG na finanční stabilitu institucí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; tato kritéria zahrnují procesy zátěžového testování a analýzy scénářů za účelem posouzení dopadu rizik ESG v rámci scénářů s různou mírou závažnosti;

opatření, procesů, mechanismů a strategií, jež mají instituce zavést ke zjišťování, posuzování a řízení rizik ESG;

analytických metod a nástrojů pro posuzování dopadu rizik ESG na činnosti institucí v oblasti poskytování úvěrů a finančního zprostředkování.

EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi, Evropskému parlamentu a Radě do 28. června 2021.

Na základě výsledků své zprávy může EBA případně v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydat obecné pokyny týkající se jednotného zahrnutí rizik ESG do procesu dohledu a hodnocení, který provádějí příslušné orgány.

▼B

Článek 99

Program dohledových šetření

Příslušné orgány přijmou nejméně jednou ročně program dohledových šetření pro instituce, nad nimiž vykonávají dohled. Tento program přihlíží k procesu dohledu a hodnocení podle článku 97. Obsahuje tyto informace:

uvedení toho, jak příslušné orgány hodlají plnit své úkoly a rozdělovat své zdroje;

určení institucí, které mají být předmětem zvýšeného dohledu, a opatření přijatá pro tento dohled podle odstavce 3;

plán kontrol v objektu používaném institucí, včetně jejích poboček a dceřiných podniků usazených v jiných členských státech, v souladu s články 52, 119 a 122.

Programy dohledových šetření zahrnují tyto instituce:

instituce, u nichž výsledky zátěžových testů uvedených v čl. 98 odst. 1 písm. a) a g) a v článku 100 nebo výsledek procesu dohledu a hodnocení podle článku 97 naznačují výrazná rizika pro jejich průběžné finanční zdraví nebo porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice, a nařízení (EU) č. 575/2013;

▼M5 —————

▼B

jakoukoliv jinou instituci, u níž příslušné orgány považují uvedenou kontrolu za nezbytnou.

Pokud je to považováno za vhodné podle článku 97, přijmou se v případě potřeby především tato opatření:

zvýšení počtu nebo frekvence kontrol dané instituce na místě;

stálá přítomnost příslušného orgánu v dané instituci;

podávání dalších nebo častějších zpráv ze strany instituce;

další nebo častější přezkum provozních, strategických nebo plánů podnikání instituce;

tematické kontroly pro sledování konkrétních rizik, která se pravděpodobně projeví.

Přijetí programu dohledových šetření příslušným orgánem domovského členského státu nebrání příslušným orgánům hostitelského členského státu provádět v jednotlivých případech šetření na místě a kontroly zaměřené na činnosti, které provádějí pobočky institucí na jejich území podle čl. 52 odst. 3.

Článek 100

Zátěžové testování v rámci dohledu

Příslušné orgány provádějí v případě potřeby, avšak alespoň jednou ročně, zátěžové testy u institucí, u nichž vykonávají dohled, které napomáhají procesu dohledu a hodnocení podle článku 97.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny pro zajištění toho, aby příslušné orgány používaly společné metodiky při provádění ročních zátěžových testů v rámci dohledu.

Článek 101

Průběžný přezkum svolení používat interní přístupy

Příslušné orgány pravidelně, nejméně jednou za 3 roky, přezkoumávají, jak instituce dodržují požadavky týkající se přístupů, jejichž použití pro výpočet kapitálových požadavků v souladu s částí třetí nařízení (EU) č. 575/2013 vyžaduje předchozí svolení příslušných orgánů. Zejména se zaměřují na změny v podnikatelské činnosti dané instituce a na provádění těchto přístupů u nových produktů. Jestliže jsou u některého z interních přístupů instituce zjištěny významné změny v zachycování rizika, příslušné orgány zajistí nápravu těchto přístupů nebo přijmout vhodné kroky ke zmírnění jejich dopadů, např. požadovat vyšší multiplikační faktory nebo navýšení kapitálu či přijmout jiná vhodná a účinná opatření.

Příslušné orgány zejména přezkoumávají a hodnotí, zda daná instituce používá u těchto přístupů dobře zpracované a aktualizované metody a postupy.

Jestliže u interního modelu tržního rizika naznačuje velký počet překročení uvedených v článku 366 nařízení (EU) č. 575/2013, že model není nebo přestal být dostatečně přesný, zruší příslušné orgány svolení používat interní model nebo uloží vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení.

Jestliže instituce získala svolení používat přístup, který vyžaduje svolení příslušných orgánů před jeho použitím pro výpočet kapitálových požadavků v souladu s částí třetí nařízení (EU) č. 575/2013, ale přestala splňovat požadavky pro použití tohoto přístupu, příslušné orgány požádají instituci, aby jim buď uspokojivě prokázala, že dopad neplnění uvedených požadavků je při použití podle nařízení (EU) č. 575/2013 nevýznamný, nebo aby předložila plán na včasné obnovení souladu s uvedenými požadavky a stanovila lhůtu pro jeho provedení. Příslušné orgány vyžadují úpravy plánu, je-li nepravděpodobné, že bude dosaženo plného souladu, nebo je-li stanovená lhůta nevhodná. Pokud není pravděpodobné, že daná instituce bude schopna obnovit soulad v rámci příslušného termínu, a případně pokud uspokojivě neprokázala, že dopad neplnění je nevýznamný, svolení používat přístup se zruší nebo omezí na oblasti, které splňují uvedené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušného termínu.

Na podporu konzistentní spolehlivosti interních přístupů v Evropské unii analyzuje EBA interní přístupy u různých institucí, včetně konzistentnosti provádění definice selhání a způsobu, jakým tyto instituce řeší podobná rizika nebo expozice.

EBA vypracuje v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž se stanoví měřítka na základě uvedené analýzy.

Příslušné orgány zohlední tuto analýzu a tato měřítka při přezkumu svých svolení udělovaných institucím používat interní přístupy.

Oddíl IV

Opatření a pravomoci v oblasti dohledu

Článek 102

Opatření v oblasti dohledu

Příslušné orgány vyžadují, aby instituce přijala včasná nezbytná opatření k nápravě problémů za těchto okolností:

instituce neplní požadavky této směrnice nebo nařízení (EU) č. 575/2013;

příslušné orgány mají důkazy o tom, že instituce pravděpodobně během následujících 12 měsíců poruší požadavky této směrnice nebo nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely odstavce 1 zahrnují pravomoci příslušných orgánů pravomoci uvedené v článku 104.

▼M5 —————

▼B

Článek 104

Pravomoci dohledu

▼M5

Pro účely článku 97, čl. 98 odst. 4 a 5, čl. 101 odst. 4 a článku 102 této směrnice a uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013 mají příslušné orgány alespoň pravomoc:

požadovat, aby instituce měly dodatečný kapitál převyšující požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, za podmínek uvedených ve článku 104a této směrnice;

požadovat posílení systémů, postupů, mechanismů a strategií zavedených v souladu s články 73 a 74;

požadovat, aby instituce předložily plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 575/2013 a stanovily lhůtu pro jeho provedení, včetně úprav tohoto plánu z hlediska rozsahu a lhůty;

požadovat, aby instituce používaly specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků;

zakázat nebo omezit obchody, operace nebo síť institucí nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro zdraví instituce;

požadovat snížení rizika obsaženého v činnostech, produktech a systémech institucí, včetně činností v rámci outsourcingu;

požadovat, aby instituce omezily pohyblivou složku odměny stanovením její výše jako procentního podílu celkových čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním řádného kapitálového základu;

požadovat, aby instituce využívaly čisté zisky k posílení kapitálu;

omezit nebo zakázat, aby instituce rozdělovala výnosy nebo vyplácela úroky akcionářům, společníkům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků dané instituce;

uložit požadavky na další nebo častější podávání zpráv, včetně zpráv o kapitálu, likviditě a páce;

uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení týkajících se nesouladu splatností mezi aktivy a pasivy;

▼C8

požadovat zpřístupnění doplňujících informací.

▼M5

Pro účely odst. 1 písm. j) mohou příslušné orgány institucím uložit požadavky na další nebo častější podávání zpráv pouze v případě, že příslušný požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní.

Pro účely článků 97 až 102 se za duplicitní považují veškeré další informace, které mohou být od institucí požadovány, pokud totožné nebo v podstatě totožné informace již byly příslušnému orgánu podány jiným způsobem nebo mohou být příslušným orgánem vytvořeny.

Příslušný orgán nepožaduje od instituce podání dalších informací, jestliže informace již dříve obdržel v jiném formátu nebo s jinou úrovní podrobnosti a tento jiný formát nebo jiná úroveň podrobnosti mu nebrání sestavit informace stejné kvality a spolehlivosti, jakou by měly informace sestavené na základě dalších informací, které by jinak byly podány.

▼M5 —————

▼M5

Článek 104a

Dodatečný kapitálový požadavek

Příslušné orgány uloží dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) v případě, že na základě přezkumů provedených v souladu s články 97 a 101 zjistí u některé instituce kteroukoli z těchto situací:

instituce je vystavena rizikům nebo prvkům rizika, které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( 18 ), jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku;

instituce nesplňuje požadavky stanovené v článcích 73 a 74 této směrnice nebo v článku 393 nařízení (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci;

úpravy podle čl. 98 odst. 4 jsou považovány za nedostatečné k tomu, aby instituci umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát;

hodnocení provedené v souladu s čl. 101 odst. 4 odhalí, že neplnění požadavků ohledně používání povoleného přístupu bude mít pravděpodobně za následek nedostatečné kapitálové požadavky;

instituce opakovaně nestanovuje nebo neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného v souladu s čl. 104b odst. 3;

jiná situace specifická pro danou instituci, která podle názoru příslušného orgánu vzbuzuje významné obavy v oblasti dohledu.

Příslušné orgány uloží dodatečné kapitálové požadavky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných jednotlivými institucemi v důsledku jejich činností, včetně těch, které odrážejí dopad určitého hospodářského a tržního vývoje na rizikový profil dané instituce.

Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se má za to, že rizika nebo prvky rizik nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pouze v případě, že objemy, druhy a rozdělení kapitálu, které příslušný orgán považuje za přiměřené při zohlednění přezkumu hodnocení provedeného institucemi v rámci dohledu v souladu s čl. 73 prvním pododstavcem této směrnice, jsou vyšší než kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Pro účely prvního pododstavce posoudí příslušné orgány s ohledem na rizikový profil každé jednotlivé instituce rizika, jimž je daná instituce vystavena, včetně:

rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež jsou explicitně vyloučeny z kapitálových požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 nebo nejsou těmito požadavky výslovně řešeny;

rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež budou pravděpodobně podceněny navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Za rizika nebo prvky těchto rizik, jež budou navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pravděpodobně podceněny, se nepovažují rizika nebo prvky rizik v rozsahu, v jakém se na ně vztahují přechodná ustanovení nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely prvního pododstavce kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika nebo prvky rizik, které byly na základě posouzení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce označeny za významné a které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic lze považovat za významné přinejmenším v případech uvedených v čl. 98 odst. 5, nedospějí-li příslušné orgány při provádění přezkumu a hodnocení k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany instituce přiměřené a že instituce není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

Je-li za účelem řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, která nejsou dostatečně pokryta podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Je-li za účelem řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013.

▼C6

Instituce splní dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky pomocí kapitálu, který splňuje následující podmínky:

nejméně tři čtvrtiny dodatečného kapitálového požadavku tvoří kapitál tier 1;

nejméně tři čtvrtiny kapitálu tier 1 uvedeného v písmeni a) tvoří kmenový kapitál tier 1.

Instituce splní dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) k řešení rizika nadměrné páky pomocí kapitálu tier 1.

Odchylně od prvního a druhého pododstavce může příslušný orgán v případě nutnosti a s ohledem na zvláštní situaci dané instituce požadovat, aby dodatečný kapitálový požadavek splnila s vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1.

▼M5

Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:

kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;

požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší jiná rizika než riziko nadměrné páky.

Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:

kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013;

požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013;

pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší rizika nadměrné páky.

Příslušný orgán každé instituci řádně písemně odůvodní rozhodnutí uložit dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a), a to alespoň jasným popisem úplného posouzení prvků podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Součástí tohoto odůvodnění je v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) tohoto článku zvláštní zdůvodnění, proč se uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu již nepovažuje za dostatečné.

Článek 104b

Pokyn k držení dodatečného kapitálu

Podle strategií a postupů uvedených v článku 73 instituce určí vnitřně stanovený kapitál v přiměřené kapitálové výši, která stačí k pokrytí veškerých rizik, jimž je instituce vystavena, a k zajištění toho, aby kapitál instituce byl schopen absorbovat potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch, které byly zjištěny při zátěžových testech v rámci dohledu uvedených v článku 100.

Příslušné orgány provádějí pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu, kterou každá instituce stanovila v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, v rámci přezkumů a hodnocení prováděných v souladu s články 97 a 101, včetně výsledků zátěžových testů podle článku 100.

Na základě uvedeného přezkumu příslušné orgány určí pro každou instituci celkovou úroveň kapitálu, kterou považují za vhodnou.

Příslušné orgány sdělí institucím svůj pokyn k držení dodatečného kapitálu.

Pokyn k držení dodatečného kapitálu zahrnuje kapitál převyšující příslušný objem kapitálu požadovaný podle části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013, kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402, čl. 104 odst. 1 písm. a) a čl. 128 bodu 6 této směrnice nebo případně čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, jenž je nezbytný k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou příslušné orgány považují za vhodnou podle odstavce 2 tohoto článku.

Pokyn příslušných orgánů k držení dodatečného kapitálu podle odstavce 3 tohoto článku je specifický pro každou instituci. Rizika, která jsou řešena prostřednictvím dodatečného kapitálového požadavku uloženého podle čl. 104 odst. 1 písm. a), může zahrnovat pouze v míře, v jaké zahrnuje aspekty těchto rizik, které v daném požadavku dosud nejsou zahrnuty.

Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, který má řešit jiná rizika než riziko nadměrné páky, se nepoužije ke splnění žádného z následujících požadavků:

kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;

požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku k řešení rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedeného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013.

Nesplnění pokynu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v případě, že instituce splňuje příslušné kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU 2017/2402, příslušný dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedený v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nezpůsobí uplatnění omezení podle článku 141 nebo 141b této směrnice.

Článek 104c

Spolupráce s orgány příslušnými k řešení krize

Příslušné orgány informují orgány příslušné k řešení krize o dodatečných kapitálových požadavcích uložených institucím podle čl. 104 odst. 1 písm. a) a o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleném institucím v souladu s čl. 104b odst. 3.

▼B

Článek 105

Zvláštní požadavky na likviditu

Pro účely určení přiměřené úrovně požadavků na likviditu na základě přezkumu a hodnocení provedených v souladu s oddílem III příslušné orgány posoudí, zda je pro zachycení rizik likvidity, jimž instituce je či může být vystavena, nutné uložit zvláštní požadavek na likviditu, s přihlédnutím:

ke konkrétnímu modelu podnikání instituce;

k systémům, postupům a mechanismům instituce uvedeným v oddíle II, a zejména v článku 86;

k výsledku přezkumu a hodnocení provedených v souladu s článkem 97.

▼M5 —————

▼B

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 67 příslušné orgány by měly zvážit zejména potřebu uplatnit správní sankce nebo jiná správní opatření, a to včetněobezřetnostních poplatků, jejichž výše by měla obecně souviset s rozdílností mezi likviditní pozicí instituce a jakýmikoli požadavky v oblasti likvidity a stabilního financování stanovenými na vnitrostátní úrovni nebo úrovni Unie.

Článek 106

Zvláštní požadavky na zveřejňování informací

Členské státy zmocní příslušné orgány, aby mohly vyžadovat od institucí:

zveřejňování informací uvedených v části osmé nařízení (EU) č. 575/2013 častěji než jednou ročně a stanovit termíny zveřejňování;

využívání ke zveřejnění jiná místa a nosiče než účetní závěrku.

Členské státy zmocní příslušné orgány, aby vyžadovaly od mateřských podniků každoroční zveřejňování úplných informací nebo odpovídajících odkazů na ně, popisu jejich právní struktury, řízení a správy a organizační struktury dané skupiny institucí v souladu s čl. 14 odst. 3, čl. 74 odst. 1 a čl. 109 odst. 2.

Článek 107

Důslednost kontrol v rámci dohledu, hodnocení a opatření v oblasti dohledu

Příslušné orgány informují orgán EBA o:

fungování procesu dohledu a hodnocení uvedeného v článku 97;

metodice použité jako základ rozhodnutí uvedených v článcích 98, 100, 101, 102, 104 a 105 o procesech uvedených v písm. a).

EBA posoudí informace poskytnuté příslušnými orgány pro účely dosažení důslednosti v procesu kontrol v rámci dohledu a hodnocení. Může si od příslušných orgánů vyžádat doplňující informace, aby v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010 přiměřeně dokončila toto hodnocení.

EBA každoročně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o míře sjednocení uplatňování této kapitoly mezi členskými státy.

S cílem zvýšit míru jednotného uplatňování provádí EBA srovnávací hodnocení v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny určené příslušným orgánům, aby způsobem, který odpovídá velikosti, struktuře a vnitřní organizaci institucí a povaze, rozsahu a složitosti jejích činností dále upřesnily společné postupy a metodiky procesu dohledu a hodnocení podle odstavce 1 tohoto článku a článku 97 a společné postupy a metodiky hodnocení týkající se hodnocení organizace a řízení rizik podle článků 76 až 87, a zejména v souvislosti s rizikem koncentrace podle článku 81.

Oddíl V

Úroveň použití

Článek 108

Interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti

Příslušné orgány vyžadují, aby každá instituce, která není ani dceřiným podnikem v členském státě, v němž je povolena a kde je nad ní vykonáván dohled, ani mateřským podnikem, a každá instituce, která není zahrnuta do konsolidace podle článku 19 nařízení (EU) č. 575/2013, plnila povinnosti stanovené v článku 73 této směrnice na individuálním základě.

Příslušné orgány mohou upustit od požadavků stanovených v článku 73 této směrnice, pokud jde o úvěrovou instituci podle článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013.

V případě, že příslušné orgány upustí od použití kapitálových požadavků na konsolidovaném základě stanovených v článku 15 nařízení (EU) č. 575/2013, použijí se na individuálním základě požadavky článku 73 této směrnice.

Příslušné orgány vyžadují, aby mateřské instituce v členském státě v rozsahu a způsobem, jež stanovuje část první hlava II kapitola 2 oddíly 2 a 3 nařízení (EU) č. 575/2013, splňovaly povinnosti stanovené v článku 73 této směrnice na konsolidovaném základě.

▼M5 —————

▼B

Příslušné orgány vyžadují, aby dceřiné instituce uplatňovaly požadavky stanovené v článku 73 na subkonsolidovaném základě, jestliže tyto instituce nebo mateřský podnik v případě, že jím je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost, mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo společnosti spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES nebo ve společnosti s takovou formou drží účast.

Článek 109

Systémy, postupy a mechanismy institucí

Příslušné orgány vyžadují, aby instituce plnily povinnosti stanovené v oddíle II této kapitoly na individuálním základě, pokud příslušné orgány nevyužijí výjimku stanovenou v článku 7 nařízení (EU) č. 575/2013.

▼M5

Příslušné orgány vyžadují, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, plnily povinnosti stanovené v oddíle II této kapitoly na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že systémy, postupy a mechanismy požadované v oddíle II této kapitoly jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, zavedly tyto systémy, postupy a mechanismy ve svých dceřiných podnicích, na něž se tato směrnice nevztahuje, včetně podniků usazených v offshore finančních centrech. Takové systémy, postupy a mechanismy musí být rovněž konzistentní a řádně integrované a uvedené dceřiné podniky mohou rovněž poskytovat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Dceřiné podniky, na něž samotné se tato směrnice nevztahuje, musí splňovat požadavky specifické pro dané odvětví na individuálním základě.

Povinnosti vyplývající z oddílu II této kapitoly týkající se dceřiných podniků, na něž samotné se tato směrnice nevztahuje, se nepoužijí, pokud mateřská instituce v EU může příslušným orgánům prokázat, že použití oddílu II je z hlediska právních předpisů třetí země, kde je dceřiný podnik usazen, protiprávní.

▼M5

Požadavky na odměňování stanovené v článcích 92, 94 a 95 se nevztahují na konsolidovaném základě na žádné z těchto podniků:

dceřiné podniky usazené v Unii, pokud podléhají zvláštním požadavkům na odměňování v souladu s jinými právními akty Unie;

dceřiné podniky usazené ve třetí zemi, pokud by podléhaly zvláštním požadavkům na odměňování v souladu s jinými právními akty Unie, jestliže by byly usazeny v Unii.

Odchylně od odstavce 4 tohoto článku a s cílem zabránit obcházení pravidel uvedených v článcích 92, 94 a 95 členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v článcích 92, 94 a 95 vztahovaly na pracovníky dceřiných podniků, na něž se tato směrnice na individuálním základě nevztahuje, pokud:

dceřiný podnik je společností spravující aktiva nebo podnikem poskytujícím investiční služby a vykonávajícím investiční činnosti uvedené v příloze I oddílu A bodech 2, 3, 4, 6 a 7 směrnice 2014/65/EU a

daní pracovníci byli pověřeni prováděním pracovních činností, které mají bezprostřední podstatný vliv na rizikový profil nebo činnost institucí ve skupině.

Bez ohledu na odstavce 4 a 5 tohoto článku mohou členské státy články 92, 94 a 95 uplatňovat na konsolidovaném základě na širší okruh dceřiných podniků a jejich pracovníků.

▼B

Článek 110

Přezkum a hodnocení a opatření v oblasti dohledu

Příslušné orgány použijí proces přezkumu a hodnocení uvedený v oddíle III této kapitoly a opatření v oblasti dohledu uvedená v oddíle IV této kapitoly v souladu s úrovní použití požadavků nařízení (EU) č. 575/2013 uvedenou v části první hlavě II uvedeného nařízení.

▼M6 —————

▼B

KAPITOLA 3

Dohled na konsolidovaném základě

Oddíl I

Zásady provádění dohledu na konsolidovaném základě

▼M6

Článek 111

Určení orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě

Je-li mateřský podnik mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU vykonává dohled na individuálním základě.

Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a žádný z jeho dceřiných podniků není úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad daným mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU vykonává dohled na individuálním základě.

Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a nejméně jeden z jeho dceřiných podniků je úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán této úvěrové instituce nebo v případě několika úvěrových institucí příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou.

Je-li mateřský podnik úvěrové instituce nebo investičního podniku mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou úvěrovou institucí nebo investičním podnikem vykonává dohled na individuálním základě.

Mají-li dvě nebo více úvěrových institucí nebo investičních podniků, které mají povolení v Unii, tutéž mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společnost v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě:

příslušný orgán úvěrové instituce, pokud v rámci skupiny existuje pouze jedna úvěrová instituce;

příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou, pokud v rámci skupiny existuje několik úvěrových institucí; nebo

příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou, pokud skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci.

Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení (EU) č. 575/2013 požadována konsolidace, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou, nebo pokud skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci, příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou.

Odchylně od odst. 1 třetího pododstavce, od odst. 3 písm. b) a od odstavce 4 je v případě, že příslušný orgán vykonává na individuálním základě dohled nad více než jednou úvěrovou institucí v rámci skupiny, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jednou nebo více úvěrovými institucemi v rámci skupiny, jestliže součet bilančních sum úvěrových institucí podléhajících jeho dohledu je vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán.

Odchylně od odst. 3 písm. c) je v případě, že příslušný orgán vykonává na individuálním základě dohled nad více než jedním investičním podnikem v rámci skupiny, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jedním nebo více investičními podniky v rámci skupině s nejvyšší celkovou bilanční sumou.

Ve zvláštních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1, 3 a 4 a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán, pokud by použití kritérií uvedených ve zmíněných odstavcích nebylo vhodné s ohledem na dotčené úvěrové instituce nebo investiční podniky a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech nebo na potřebu zajistit kontinuitu dohledu na konsolidovaném základě ze strany téhož příslušného orgánu. V takových případech mají mateřská instituce v EU, mateřská finanční holdingová společnost v EU, mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo případně úvěrová instituce nebo investiční podnik s nejvyšší bilanční sumou právo vyjádřit se před tím, než příslušné orgány přijmou rozhodnutí.

Příslušné orgány neprodleně oznámí Komisi a EBA veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 6.

▼B

Článek 112

Koordinace činností dohledu orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě

Kromě povinností uložených touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013, plní orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto úkoly:

koordinuje shromažďování a šíření významných nebo zásadních informací v běžných i naléhavých situacích;

plánuje a koordinuje činnosti dohledu v běžných situacích, a to i ve vztahu k činnostem uvedeným v hlavě VII kapitole 3, ve spolupráci se zúčastněnými příslušnými orgány;

plánuje a koordinuje činnosti dohledu ve spolupráci se zúčastněnými příslušnými orgány a v případě potřeby s centrálními bankami ESCB při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého vývoje v institucích nebo na finančních trzích, a využívá pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení.

Pokud orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě neplní úkoly uvedené v odstavci 1 nebo pokud příslušné orgány v požadované míře nespolupracují s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě při plnění úkolů uvedených v odstavci 1, může jakýkoliv z dotyčných příslušných orgánů postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA může příslušným orgánům pomoci v případě sporu týkajícího se koordinace činností dohledu podle tohoto článku rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

Plánování a koordinace činností dohledu uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku zahrnují výjimečná opatření uvedená v čl. 117 odst. 1 písm. d) a odst. 4 písm. b), přípravu společných hodnocení, provádění pohotovostních plánů a sdělení veřejnosti.

▼M5

Článek 113

Společná rozhodnutí ohledně obezřetnostních požadavků pro jednotlivé instituce

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí:

o použití článků 73 a 97 pro stanovení přiměřenosti konsolidované úrovně kapitálu skupiny institucí s ohledem na její finanční situaci a profil rizika a požadovanou úroveň kapitálu pro použití čl. 104 odst. 1 písm. a) na všechny subjekty v dané skupině institucí a na konsolidovaném základě;

o opatřeních k řešení významných záležitostí a závažných zjištění týkajících se dohledu nad likviditou včetně těch, které se týkají přiměřenosti organizace a řízení rizik, jak vyžaduje článek 86, a těch, které se týkají potřeby uložení požadavků na likviditu pro konkrétní instituce v souladu s článkem 105;

o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu uvedeném v čl. 104b odst. 3.

Společných rozhodnutí podle odstavce 1 bude dosaženo:

pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží ostatním dotčeným příslušným orgánům zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104a;

pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení profilu rizika likvidity skupiny institucí v souladu s články 86 a 105;

pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104b.

Společná rozhodnutí uvedená v odstavci 1 tohoto článku také náležitě zohlední posouzení rizika dceřiných podniků vypracované dotčenými příslušnými orgány v souladu s články 73, 97, 104a a 104b.

Společná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b) mají podobu dokumentů obsahujících úplná odůvodnění, které mateřské instituci v EU poskytne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. V případě nesouhlasu konzultuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli jiného dotčeného příslušného orgánu orgán EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu.

V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí v rámci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku, rozhodne o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizika dceřiných podniků provedeném dotčenými příslušnými orgány. Pokud na konci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může EBA vydat podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Relevantní příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU rozhodnou o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci kterékoli ze lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušné orgány své rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které EBA přijme podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodnou v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Rozhodnutí mají podobu dokumentu obsahujícího plná odůvodnění a zohledňují posouzení rizik, názory a výhrady ostatních příslušných orgánů vyjádřené ve lhůtách uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě doručí tento dokument všem dotčeným příslušným orgánům a mateřské instituci v EU.

Pokud byl konzultován EBA, všechny příslušné orgány jeho doporučení zváží a podají vysvětlení ohledně všech významných odchylek od tohoto doporučení.

Společná rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3, se považují za směrodatná a jsou příslušnými orgány uplatňována v dotčených členských státech.

Společná rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku a jakékoli rozhodnutí přijaté v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku, se aktualizují každoročně nebo za výjimečných okolností v případě, že příslušný orgán odpovědný za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU písemně podá orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě plně odůvodněnou žádost o aktualizaci rozhodnutí o použití čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105. Za těchto výjimečných okolností se aktualizace může provádět na dvoustranném základě, tj. může se na ní podílet orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušný orgán podávající žádost.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto článku, pokud jde o použití článků 73, 86 a 97 a čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. července 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 114

Požadavky na informace v naléhavých situacích

▼M6

Nastane-li naléhavá situace, včetně situace uvedené v článku 18 nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo situace nepříznivého vývoje na trzích, která by mohla ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v jakémkoliv z členských států, v němž byly povoleny subjekty skupiny nebo v němž jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 51, uvědomí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, jakmile je to možné, s výhradou hlavy VII kapitoly 1 oddílu 2 této směrnice, případně hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 směrnice (EU) 2019/2034, EBA a orgány uvedené v čl. 58 odst. 4 a v článku 59 a sdělí veškeré informace nezbytné k plnění jejich úkolů. Uvedené povinnosti se vztahují na všechny příslušné orgány.

▼B

Jestliže centrální banka ESCB zjistí, že nastala situace popsaná v prvním pododstavci, uvědomí, jakmile je to možné, příslušné orgány uvedené v článku 112 a orgán EBA.

Je-li to možné, využívá příslušný orgán a orgán uvedený v čl. 58 odst. 4 stávající způsoby komunikace.

Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě potřebuje informace, které již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, neprodleně se na něj obrátí, aby se předešlo několikanásobnému podávání informací různým orgánům zapojeným do dohledu.

Článek 115

Dohody o koordinaci a spolupráci

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a ostatní příslušné orgány uzavřou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci.

V rámci těchto dohod lze orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány.

Orgány příslušné k vydání povolení dceřinému podniku mateřského podniku, který je institucí, mohou dvoustrannou dohodou, v souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 1093/2010, přenést svou pravomoc dohledu na příslušné orgány, které vydaly povolení mateřskému podniku a vykonávají nad ním dohled, aby na sebe převzaly odpovědnost za dohled nad dceřiným podnikem v souladu s touto směrnicí. O existenci a obsahu takových dohod se uvědomí orgán EBA. EBA předá tyto informace příslušným orgánům ostatních členských států a Evropskému bankovnímu výboru.

▼M5

Není-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě totožný s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost schválená v souladu s článkem 21a usazena, uzavřou se dohody o koordinaci a spolupráci uvedené v odstavci 1 tohoto článku rovněž s příslušným orgánem členského státu, ve kterém je usazen mateřský podnik.

▼B

Článek 116

Kolegia orgánů dohledu

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zřizuje kolegia orgánů dohledu s cílem usnadnit provádění úkolů uvedených v článcích 112 a 113 a čl. 114 odst. 1 a v souladu s požadavky důvěrnosti podle odstavce 2 tohoto článku a s právem Unie případně zajišťuje vhodnou koordinaci a spolupráci s orgány dohledu třetích zemí.

EBA přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a systematického fungování kolegií orgánů dohledu uvedených v tomto článku, v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1093/2010. Za tímto účelem se EBA účastní těchto činností způsobem, jaký považuje za vhodný, a je v tomto ohledu považován za příslušný orgán.

Kolegia orgánů dohledu poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, orgánu EBA a ostatním dotčeným příslušným orgánům rámec pro provedení těchto úkolů:

výměnu informací mezi nimi a orgánem EBA v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1093/2010;

dohodu o dobrovolném svěření úkolů a případném dobrovolném delegování odpovědností;

stanovení programů dohledových šetření uvedených v článku 99, založených na hodnocení rizika skupiny v souladu s článkem 97;

zvýšení účinnosti dohledu vyloučením nadbytečných duplicit požadavků dohledu, také ve vztahu k požadavkům na informace podle článku 114 a čl. 117 odst. 3;

důsledného uplatňování obezřetnostních požadavků podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 na všechny subjekty v rámci skupiny institucí, aniž jsou dotčeny možnosti a diskreční pravomoci, jež stanoví právo Unie;

použití čl. 112 odst. 1 písm. c) s ohledem na činnost ostatních fór případně zřízených v této oblasti.

▼M5

1a.

Za účelem usnadnění úkolů uvedených v čl. 112 odst. 1, čl. 114 odst. 1 a čl. 115 odst. 1 této směrnice zřídí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě kolegia orgánů dohledu rovněž v případě, že všechny přeshraniční dceřiné podniky mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU mají skutečné sídlo v třetích zemích, za předpokladu, že orgány dohledu těchto třetích zemí podléhají požadavkům důvěrnosti, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v kapitole 1 oddíle II této směrnice a případně v článcích 76 a 81 směrnice 2014/65/EU.

▼M6

Příslušné orgány zúčastněné v kolegiích orgánů dohledu a EBA mezi sebou úzce spolupracují. Požadavky důvěrnosti podle hlavy VII kapitoly 1 oddílu II této směrnice a případně hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 směrnice (EU) 2019/2034 nebrání příslušným orgánům ve výměně informací důvěrné povahy v rámci kolegií orgánů dohledu. Zřízením a činností kolegií orgánů dohledu nejsou dotčena práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013.

▼B

Zřízení a činnost kolegií vychází z písemných dohod uvedených v článku 115 určených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění obecných podmínek pro činnost kolegií orgánů dohledu.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem do 31. prosince 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M6

Kolegií orgánů dohledu se mohou účastnit příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU a příslušné orgány hostitelského členského státu, ve kterém jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 51, případně centrální banky ESCB, a případně orgány dohledu třetích zemí, a to s výhradou požadavků důvěrnosti, které jsou podle názoru všech příslušných orgánů rovnocenné požadavkům podle hlavy VII kapitoly 1 oddílu II této směrnice, případně hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 směrnice (EU) 2019/2034.

▼M5

Příslušný orgán v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost schválená v souladu s článkem 21a usazena, se může účastnit příslušného kolegia orgánů dohledu.

▼B

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předsedá schůzím daného kolegia a rozhoduje o tom, které příslušné orgány se zúčastní schůze nebo činnosti kolegia. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předem podává všem členům kolegia úplné informace o organizaci takových schůzí, o hlavních otázkách, jež mají být projednány, a o zvažovaných činnostech. Orgán provádějící dohled na konsolidovaném základě rovněž plně a včas informuje všechny členy kolegia o činnostech přijatých na uvedených schůzích nebo o provedených opatřeních.

Rozhodnutí orgánu provádějícího dohled na konsolidovaném základě bere ohled na významnost činnosti dohledu, která má být plánována nebo koordinována pro uvedené orgány, zejména na její potenciální dopad na stabilitu finančního systému dotčených členských států podle článku 7 a na povinnosti podle čl. 51 odst. 2.

▼M6

S výhradou požadavků důvěrnosti podle hlavy VII kapitoly 1 oddílu II této směrnice, případně hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 směrnice (EU) 2019/2034, informuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě EBA o činnostech kolegia orgánů dohledu, a to i v průběhu naléhavých situací, a sdělí EBA veškeré informace, které mají zvláštní význam pro účely sbližování dohledu.

▼B

V případě sporu mezi příslušnými orgány ohledně fungování kolegií orgánů dohledu může kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA může příslušným orgánům pomoci v případě sporu týkajícího se fungování kolegií orgánů dohledu podle tohoto článku rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

▼M9

Článek 116a

Zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě

Od 10. ledna 2030 členské státy zajistí, aby informace uvedené v čl. 68 odst. 1 a 2 a čl. 131 odst. 12 této směrnice byly zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ( 19 ). Za tímto účelem je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 uvedeného nařízení příslušný orgán nebo pověřený orgán.

Členské státy zajistí, aby informace splňovaly tyto požadavky:

předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859;

jsou k nim připojena tato metadata:

všechna jména fyzické osoby nebo názvy instituce, jichž se informace týkají;

ii)

je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby patřící instituci upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;

iii)

druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;

iv)

poznámka, zda informace obsahují osobní údaje.

▼B

Článek 117

Povinnosti spolupráce

Příslušné orgány úzce spolupracují. Poskytují si informace, které jsou zásadní nebo významné pro výkon úkolů dohledu, které jim byly uloženy touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013. Za tímto účelem příslušné orgány na požádání sdělí všechny významné informace a z vlastního podnětu sdělí všechny zásadní informace.

Příslušné orgány pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 spolupracují s orgánem EBA v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010.

Příslušné orgány poskytnou orgánu EBA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice, nařízení (EU) č. 575/2013 a podle nařízení (EU) č. 1093/2010, v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Informace podle prvního pododstavce se považují za zásadní, jestliže mohou podstatně ovlivnit posouzení finančního zdraví instituce nebo finanční instituce v jiném členském státě.

Orgány vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad mateřskými institucemi v EU a nad institucemi, které jsou ovládány mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU nebo mateřskými smíšenými finančními holdingovými společnostmi v EU, zejména předají příslušným orgánům jiných členských států, které vykonávají dohled nad dceřinými podniky těchto mateřských podniků, veškeré významné informace. Při určování rozsahu významných informací se přihlíží k významu daných dceřiných podniků ve finančním systému dotyčných členských států.

Zásadní informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména tyto položky:

určení právní struktury a struktury správy a řízení včetně organizační struktury skupiny zahrnující všechny regulované subjekty, neregulované subjekty, neregulované dceřiné podniky, významné pobočky patřící do skupiny a mateřské podniky, v souladu s čl. 14 odst. 3, čl. 74 odst. 1 a čl. 109 odst. 2, a příslušné orgány regulovaných subjektů ve skupině;

postupy získávání informací od institucí, které jsou součástí skupiny, a ověřování těchto informací;

nepříznivý vývoj v institucích nebo v jiných subjektech skupiny, který by mohl instituce vážně ohrozit;

významné sankce a výjimečná opatření, které příslušné orgány přijaly v souladu s touto směrnicí, včetně zvláštního požadavku na kapitál podle článku 104 a jakéhokoliv omezení využívání pokročilého přístupu k měření pro výpočet kapitálových požadavků podle čl. 312 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

Příslušné orgány mohou upozornit orgán EBA na kteroukoliv z následujících situací:

kdy některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu nebo

kdy žádost o spolupráci, zejména o výměnu informací, byla zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno.

Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může EBA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu jsou svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA může příslušným orgánům pomoci při vytváření konzistentních postupů spolupráce rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

Orgány příslušné k dohledu nad institucemi kontrolovanými mateřskou institucí v EU se obrátí, je-li to možné, na orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, jestliže potřebují informace o uplatňování přístupů a metodik stanovených touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013, které by orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě již mohl mít k dispozici.

Dříve než dotčené příslušné orgány přijmou rozhodnutí, které má význam pro úkoly dohledu jiných příslušných orgánů, vzájemně se konzultují ohledně následujících bodů:

změn ve složení akcionářů nebo v organizační či řídící struktuře úvěrových institucí ve skupině, pro něž je nutný souhlas nebo povolení příslušných orgánů; a

významných sankcí nebo výjimečných opatření přijatých příslušnými orgány, včetně zvláštních kapitálových požadavků podle článku 104 a jakéhokoliv omezení využívání pokročilého přístupu k měření pro výpočet kapitálových požadavků podle čl. 312 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely písmene b) musí být orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou vždy konzultován.

Příslušný orgán se však může v naléhavých případech nebo v případech, kdy by konzultace s jinými příslušnými orgány mohla ohrozit účinnost rozhodnutí, rozhodnout, že od ní upustí. V takovém případě neprodleně poté, co tak rozhodne, vyrozumí ostatní příslušné orgány.

▼M5

Příslušné orgány, finanční zpravodajské jednotky a orgány příslušné k dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849 pro účely zajištění souladu s uvedenou směrnicí vzájemně úzce spolupracují v rámci svých pravomocí a vzájemně si poskytují informace, jež jsou relevantní pro plnění jejich příslušných úkolů podle této směrnice, nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice (EU) 2015/849, pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajícího šetření, vyšetřování nebo řízení v souladu s trestním či správním právem členského státu, v němž se příslušný orgán, finanční zpravodajská jednotka nebo orgán příslušný k dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849 nachází.

EBA může příslušným orgánům v případě sporu týkajícího se koordinace činností dohledu podle tohoto článku pomoci z vlastního podnětu v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1093/2010.

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA do 1. ledna 2020 obecné pokyny, v nichž upřesní způsob spolupráce a výměny informací mezi orgány uvedenými v odstavci 5 tohoto článku, zejména ve vztahu k přeshraničním skupinám a v souvislosti se zjištěním závažných porušení pravidel pro boj proti praní peněz.

▼B

Článek 118

Ověření informací týkajících se subjektů v jiných členských státech

Přejí-li si příslušné orgány některého z členských států při uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 v konkrétních případech ověřit informace o instituci, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, finanční instituci, podniku pomocných služeb, holdingové společnosti se smíšenou činností, dceřiném podniku uvedeném v článku 125 nebo dceřiném podniku uvedeném v čl. 119 odst. 3, které se nacházejí v jiném členském státě, požádají příslušné orgány daného členského státu, aby toto ověření mohlo být provedeno. Orgány, které žádost obdrží, vyhoví v rámci své pravomoci žádosti tak, že toto ověření samy provedou nebo umožní orgánům, jež žádost podaly, aby ověření provedly samy, nebo umožní ověření auditorem nebo odborníkem. Příslušný orgán, který o to žádal, se na své přání může zúčastnit ověření, když ho neprovádí sám.

Oddíl II

Finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti a holdingové společnosti se smíšenou činností

Článek 119

Zahrnutí holdingových společností do konsolidovaného dohledu

▼M5

S výhradou článku 21a přijmou členské státy jakákoli opatření nezbytná k zahrnutí finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností do konsolidovaného dohledu.

▼B

Není-li dceřiný podnik, který je institucí, zahrnut do dohledu na konsolidovaném základě na základě některého z případů stanovených v článku 19 nařízení (EU) č. 575/2013 mohou příslušné orgány členského státu, v němž se nachází tento dceřiný podnik požádat mateřský podnik o informace, které jim mohou usnadnit dohled nad tímto dceřiným podnikem.

Členské státy umožní svým orgánům příslušným k dohledu na konsolidovaném základě, aby požádaly dceřiné podniky instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace uvedené v článku 122. V takovém případě platí pro předávání a ověřování těchto informací postupy podle uvedeného článku.

Článek 120

Dohled nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi

Pokud smíšená finanční holdingová společnost podléhá rovnocenným ustanovením podle této směrnice a podle směrnice 2002/87/ES, zejména z hlediska dohledu vycházejícího z rizik, může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s ostatními příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad dceřinými podniky použít na tuto smíšenou finanční holdingovou společnost pouze směrnici 2002/87/ES.

▼M5

Pokud smíšená finanční holdingová společnost podléhá rovnocenným ustanovením podle této směrnice a podle směrnice 2009/138/ES, zejména z hlediska dohledu vycházejícího z rizik, může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po dohodě s orgánem dohledu nad skupinou v pojišťovnictví použít na tuto smíšenou finanční holdingovou společnost pouze ustanovení směrnice týkající se nejvýznamnějšího finančního sektoru, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/87/ES.

▼B

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informuje orgány EBA a EIOPA o rozhodnutích přijatých podle odstavců 1 a 2.

EBA, EIOPA a ESMA vypracují prostřednictvím společného výboru uvedeného v článku 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 pokyny zaměřené na sbližování postupů v oblasti dohledu a do tří let od přijetí uvedených pokynů vypracují návrhy regulačních technických norem za stejným účelem.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

Článek 121

Kvalifikace ředitelů

Členské státy požadují, aby členové vedoucího orgánu finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti měli pro výkon těchto funkcí dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti podle čl. 91 odst. 1, s přihlédnutím ke zvláštní úloze finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

Článek 122

Žádosti o informace a kontroly

Dokud nebudou koordinovány metody konsolidace, stanoví členské státy pro případy, kdy je mateřským podnikem jedné nebo více institucí holdingová společnost se smíšenou činností, že orgány příslušné k vydávání povolení a dohledu nad těmito institucemi požadují na těchto holdingových společnostech se smíšenou činností a jejich dceřiných podnicích přímo nebo prostřednictvím dceřiných podniků, které jsou institucemi, aby jim poskytly informace významné pro účely dohledu nad těmito dceřinými podniky.

Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou provádět nebo nechat provádět externími inspektory kontroly na místě k ověření informací obdržených od holdingových společností se smíšenou činností a jejich dceřiných podniků. Je-li holdingová společnost se smíšenou činností nebo některý z jejích dceřiných podniků pojišťovnou, lze rovněž použít postupy podle článku 125. Nachází-li se holdingová společnost se smíšenou činností nebo některý z jejích dceřiných podniků v jiném členském státě než její dceřiný podnik, který je institucí, provede se ověření informací na místě postupem podle článku 118.

Článek 123

Dohled

Aniž je dotčena část čtvrtá nařízení (EU) č. 575/2013, zajistí členské státy, že v případě, kdy je mateřským podnikem jedné či více institucí holdingová společnost se smíšenou činností, vykonávají příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito institucemi obecný dohled nad transakcemi mezi institucí a holdingovou společností se smíšenou činností a jejími dceřinými podniky.

Příslušné orgány požadují, aby instituce zavedly přiměřené postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných výkaznických a účetních postupů, aby vhodným způsobem identifikovaly, měřily, sledovaly a kontrolovaly transakce se svou mateřskou holdingovou společností se smíšenou činností a jejími dceřinými podniky. Příslušné orgány požadují, aby instituce hlásily každou významnou transakci s těmito subjekty, kromě transakcí uvedených v článku 394 nařízení (EU) č. 575/2013. Tyto postupy a významné transakce podléhají kontrole příslušných orgánů.

Článek 124

Výměna informací

Členské státy zajistí, aby neexistovaly žádné právní překážky znemožňující podnikům zahrnutým do dohledu na konsolidovaném základě, holdingovým společnostem se smíšenou činností a jejich dceřiným podnikům nebo dceřiným podnikům uvedeným v článku 119 odst. 3 vzájemnou výměnu informací významných pro účely dohledu v souladu s článkem 110 a kapitolou 3.

Nacházejí-li se mateřský podnik a kterýkoliv z jeho dceřiných podniků, jež jsou institucemi, v různých členských státech, předávají si příslušné orgány těchto členských států veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základě.

Nevykonávají-li příslušné orgány členského státu, v němž se nachází mateřský podnik, samy dohled na konsolidovaném základě podle článku 111, mohou být vyzvány orgány příslušnými k dohledu, aby požádaly mateřský podnik o informace významné pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předaly je těmto orgánům.

Členské státy povolí výměnu informací mezi svými příslušnými orgány, jak je uvedeno v odstavci 2, s tím, že v případě finančních holdingových společností, smíšených finančních holdingových společností, finančních institucí nebo podniků pomocných služeb sběr ani držení informací neznamená, že by dotyčné příslušné orgány musely plnit úlohu dohledu ve vztahu k těmto institucím nebo podnikům samotným.

Podobně členské státy povolí svým příslušným orgánům výměnu informací, jak je uvedeno v článku 122, s tím, že sběr ani držení informací nemá za následek, že by dotyčné příslušné orgány musely plnit úlohu dohledu ve vztahu k holdingovým společnostem se smíšenou činností a jejich dceřiným podnikům, jež nejsou úvěrovými institucemi, nebo k dceřiným podnikům uvedeným v čl. 119 odst. 3.

Článek 125

Spolupráce

Má-li instituce, finanční holdingová společnost, smíšená finanční holdingová společnost nebo holdingová společnost se smíšenou činností kontrolu nad jedním nebo více dceřinými podniky, jež jsou pojišťovnami nebo jinými podniky poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, příslušné orgány a orgány pověřené veřejným úkolem dohledu nad pojišťovnami nebo jinými podniky poskytujícími investiční služby úzce spolupracují. Aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, poskytují si tyto orgány navzájem informace, které zjednodušují jejich úkol a umožňují dohled nad činností a celkovou finanční situací podniků podléhajících jejich dohledu.

▼M5

Pokud je podle článku 111 této směrnice orgánem vykonávajícím na konsolidovaném základě dohled nad skupinou s mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností jiný orgán než koordinátor určený v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, spolupracují tento orgán a koordinátor pro účely uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce uzavřou písemné dohody o koordinaci a spolupráci.

▼M6

Na informace obdržené v rámci dohledu na konsolidovaném základě, a zejména na jakoukoliv výměnu informací mezi příslušnými orgány podle této směrnice, se vztahují požadavky služebního tajemství alespoň rovnocenné těm, které jsou uvedené v čl. 53 odst. 1 této směrnice v případě úvěrových institucí nebo v článku 15 směrnice (EU) 2019/2034.

▼B

Příslušné orgány odpovědné za dohled na konsolidovaném základě zavedou seznamy finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností uvedených v článku 11 nařízení (EU) č. 575/2013. Tyto seznamy předávají příslušným orgánům ostatních členských států, orgánu EBA a Komisi.

Článek 126

Sankce

V souladu s kapitolou 1 oddílem IV této hlavy členské státy zajistí, aby mohly být finančním holdingovým společnostem, smíšeným finančním holdingovým společnostem a holdingovým společnostem se smíšenou činností nebo jejich výkonným ředitelům ukládány správní sankce nebo přijímána jiná správní opatření k ukončení zjištěného protiprávního jednání, popřípadě k zamezení jeho příčin, v případě porušení právních nebo správních předpisů přijatých k provedení této kapitoly.

Článek 127

Hodnocení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v třetích zemích

Jestliže instituce, jejímž mateřským podnikem je instituce nebo finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost se skutečným sídlem ve třetí zemi, nepodléhá dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111, posuzují příslušné orgány, zda tato instituce podléhá dohledu na konsolidovaném základě ze strany orgánu dohledu třetí země, který je rovnocenný dohledu upravenému zásadami stanovenými v této směrnici a požadavkům části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

Hodnocení provádí příslušný orgán, který by byl pověřený dohledem na konsolidovaném základě, pokud by se použil odstavec 3, na žádost mateřského podniku nebo kteréhokoliv z regulovaných subjektů povolených v Unii nebo z vlastního podnětu. Tento příslušný orgán konzultuje ostatní dotyčné příslušné orgány.

Komise může požádat Evropský bankovní výbor, aby poskytl obecné pokyny ohledně toho, zda je pravděpodobné, že opatření dohledu na konsolidovaném základě orgánů dohledu ve třetích zemích dosahují cílů dohledu na konsolidovaném základě, jak jsou stanoveny v této kapitole, ve vztahu k institucím, jejichž mateřský podnik má skutečné sídlo ve třetí zemi. Evropský bankovní výbor tyto pokyny průběžně přezkoumává a přihlíží ke všem změnám v opatřeních dohledu na konsolidovaném základě prováděného takovými příslušnými orgány. EBA je Komisi a Evropskému bankovnímu výboru nápomocen při výkonu uvedených úkolů, včetně hodnocení toho, zda by takové obecné pokyny měly být aktualizovány.

Příslušný orgán, který provádí hodnocení uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, k těmto pokynům přihlíží. Pro tento účel příslušný orgán konzultuje orgán EBA před přijetím rozhodnutí.

Pokud takový rovnocenný dohled neexistuje, použijí členské státy na instituci obdobně tuto směrnici a nařízení (EU) č. 575/2013 nebo povolí svým příslušným orgánům uplatňovat jiné vhodné techniky dohledu, které dosahují cíle dohledu nad institucemi na konsolidovaném základě.

Tyto techniky dohledu schválí po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány příslušný orgán, který by byl pověřený dohledem na konsolidovaném základě.

Příslušné orgány mohou zejména požadovat ustavení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti se skutečným sídlem v Unii a uplatnit ustanovení o dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidovanou situací této finanční holdingové společnosti nebo konsolidovanou situací této smíšené finanční holdingové společnosti.

Techniky dohledu se zaměří na dosažení cílů dohledu na konsolidovaném základě, jak jsou stanoveny v této kapitole, a oznámí se ostatním dotčeným příslušným orgánům, orgánu EBA a Komisi.

KAPITOLA 4

Kapitálové rezervy

Oddíl I

Kapitálové rezervy

Článek 128

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

„bezpečnostní kapitálovou rezervou“ kapitál, který je instituce povinna udržovat v souladu s článkem 129;

„proticyklickou kapitálovou rezervou stanovenou konkrétně pro danou instituci“ kapitál, který je instituce povinna udržovat v souladu s článkem 130;

„kapitálovou rezervou pro G-SVI“ kapitál, jehož držení je vyžadováno v souladu s čl. 131 odst. 4;

„kapitálovou rezervou pro J-SVI“ kapitál, jehož držení může být vyžadováno v souladu s čl. 131 odst. 5;

„kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika“ kapitál, který instituce je nebo může být povinna udržovat v souladu s článkem 133;

„požadavkem kombinovaných kapitálových rezerv“ celková výše kmenového kapitálu tier 1 nutná ke splnění požadavku bezpečnostní kapitálové rezervy a případně rozšířená o následující položky:

proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci;

kapitálovou rezervu pro G-SVI;

kapitálovou rezervu pro J-SVI;

kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika;

„sazbou proticyklické kapitálové rezervy“ sazba, kterou je instituce povinna uplatňovat za účelem výpočtu proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci a která je nastavena v souladu s články 136 a 137 nebo případně příslušným orgánem třetí země;

„institucí s vnitrostátním povolením“ instituce, která má povolení v členském státě, na jehož území vykonává působnost určitý pověřený orgán odpovědný za stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy;

„orientačním ukazatelem kapitálové rezervy“ referenční sazba kapitálové rezervy vypočtená podle čl. 135 odst. 1;

▼M5

Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v prvním pododstavci bodě 6 tohoto článku používat ke splnění žádného z požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, dodatečných kapitálových požadavků uložených podle článku 104a této směrnice k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a pokynu sděleného v souladu s čl. 104b odst. 3 této směrnice k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky.

Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění jednoho z prvků svého požadavku kombinovaných kapitálových rezerv používat ke splnění ostatních příslušných prvků svého požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v prvním pododstavci bodě 6 tohoto článku používat ke splnění rizikově založených složek požadavků stanovených v článcích 92a a 92b nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 45c a 45d směrnice 2014/59/EU.

▼M6 —————

▼M5

Článek 129

Požadavek na udržování bezpečnostní kapitálové rezervy

Členské státy vyžadují, aby instituce nad rámec kmenového kapitálu tier 1 udržovaného za účelem splnění kteréhokoli z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 udržovaly bezpečnostní kapitálovou rezervu kmenového kapitálu tier 1 rovnající se 2,5 % celkového objemu jejich rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení.

▼M6 —————

▼M5

V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3.

Článek 130

Požadavek na udržování proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci

Členské státy vyžadují, aby instituce udržovaly proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci, jež se rovná celkovému objemu jejich rizikové expozice vypočtenému v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 vynásobenému váženým průměrem sazeb proticyklické kapitálové rezervy vypočtených v souladu s článkem 140 této směrnice na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1.

▼M6 —————

▼M5

▼B

Článek 131

Globální systémově významné instituce a jiné systémově významné instituce

▼M5

Členské státy určí orgán odpovědný za to, že jsou na konsolidovaném základě určeny globální systémově významné instituce (G-SVI) a na individuálním, subkonsolidovaném nebo případně konsolidovaném základě jiné systémově významné instituce (J-SVI), které jsou povoleny v rámci svých jurisdikcí. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán. Členské státy mohou určit více takových orgánů.

Mezi G-SVI patří:

skupina vedená mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, nebo

instituce, která není dceřiným podnikem mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU ani mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU.

J-SVI může být buď instituce, nebo skupina vedená mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, mateřskou institucí v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě.

▼B

Metodika pro určení institucí G-SVI se zakládá na těchto kategoriích:

velikost skupiny;

propojenost skupiny s finančním systémem;

nahraditelnost služeb nebo finanční infrastruktury poskytovaných skupinou;

složitost skupiny;

přeshraniční činnost skupiny, včetně přeshraniční činnosti mezi členskými státy a mezi členským státem a třetí zemí.

Každá kategorie má stejnou váhu a zahrnuje kvantifikovatelné ukazatele.

Pomocí této metodiky se každému hodnocenému subjektu podle odstavce 1 přidělí celkové skóre, na jehož základě bude možné instituci G-SVI určit a zařadit do podkategorie, jak je uvedeno v odstavci 9.

▼M5

2a.

Doplňující metodika pro určení G-SVI se zakládá na těchto kategoriích:

kategorie uvedené v odst. 2 písm. a) až d) tohoto článku;

přeshraniční činnost skupiny, vyjma činností skupiny v rámci zúčastněných členských států uvedené v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 20 ).

Každá kategorie má stejnou váhu a zahrnuje kvantifikovatelné ukazatele. U kategorií uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce jsou ukazatele stejné jako odpovídající ukazatele určené podle odstavce 2.

Výsledkem doplňující určovací metodiky je doplňkové celkové skóre pro každý hodnocený subjekt podle odstavce 1, na jehož základě mohou příslušné nebo pověřené orgány přijmout jedno z opatření uvedených v odst. 10 písm. c).

▼B

Instituce J-SVI se určí v souladu s odstavcem 1. Posouzení systémového významu vychází přinejmenším z kteréhokoli z těchto kritérií:

velikost;

význam pro hospodářství Unie nebo příslušného členského státu;

význam přeshraničních činností;

propojenost instituce nebo skupiny s finančním systémem.

▼M5

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA po konzultaci s ESRB do 1. ledna 2015 obecné pokyny týkající se kritérií pro stanovení podmínek použití tohoto odstavce ve vztahu k posuzování J-SVI. Tyto obecné pokyny zohlední mezinárodní rámce pro vnitrostátní systémově významné instituce a specifické aspekty na úrovni Unie a na úrovni jednotlivých států.

Po konzultaci s ESRB podá EBA Komisi do 31. prosince 2020 zprávu o vhodné metodice pro koncepci a kalibraci sazeb kapitálových rezerv pro J-SVI.

▼B

Každá instituce G-SVI na konsolidovaném základě musí mít kapitálovou rezervu pro G-SVI, která odpovídá podkategorii, do níž je daná instituce G-SVI zařazena. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1 a je udržována nad jeho rámec.

▼M5

Příslušný orgán nebo pověřený orgán může od každé J-SVI požadovat, aby na konsolidovaném, subkonsolidovaném nebo případně individuálním základě udržovala kapitálovou rezervu pro J-SVI až do výše 3 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, při zohlednění kritérií pro určení J-SVI. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1.

▼M5

5a.

►C7 S výhradou zmocnění Komise uvedeného ve třetím pododstavci tohoto odstavce ◄ může příslušný orgán nebo pověřený orgán od každé J-SVI požadovat, aby na konsolidovaném, subkonsolidovaném nebo případně individuálním základě udržovala kapitálovou rezervu pro J-SVI vyšší než 3 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1.

Do šesti týdnů od obdržení oznámení podle odstavce 7 tohoto článku poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro J-SVI považována za vhodnou. EBA rovněž může Komisi poskytnout k dané kapitálové rezervě stanovisko podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Do tří měsíců poté, co ESRB předala oznámení podle odstavce 7 Komisi, přijme Komise akt, jímž zmocní příslušný orgán nebo pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, a to s ohledem na případné hodnocení ze strany ESRB a EBA a pokud je přesvědčena o tom, že kapitálová rezerva pro J-SVI nemá neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku, nebo které by představovaly nebo vytvářely překážku bránící řádnému fungování vnitřního trhu.

▼B

Při stanovení požadavku na udržování kapitálové rezervy pro J-SVI příslušný orgán nebo pověřený orgán dodržuje tyto zásady:

kapitálová rezerva pro J-SVI nesmí mít neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránil fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářel překážky bránící jeho fungování;

příslušný orgán nebo pověřený orgán musí přinejmenším jednou ročně přezkoumat kapitálovou rezervu pro J-SVI.

▼M5

Dříve, než příslušný nebo pověřený orgán stanoví nebo upraví kapitálovou rezervu pro J-SVI, oznámí tuto skutečnost ESRB jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí uvedeného v odstavci 5 a tři měsíce před zveřejněním rozhodnutí příslušného nebo pověřeného orgánu uvedeného v odstavci 5a. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. Tato oznámení obsahují podrobné informace o těchto skutečnostech:

▼B

odůvodnění, proč se má za to, že kapitálová rezerva pro J-SVI bude pravděpodobně účinným a přiměřeným prostředkem pro zmírnění daného rizika;

posouzení pravděpodobného pozitivního nebo negativního dopadu kapitálové rezervy pro J-SVI na vnitřní trh, a to na základě informací, které má daný členský stát k dispozici;

sazba kapitálové rezervy pro J-SVI, kterou chce členský stát stanovit.

▼M5

Aniž je dotčen článek 133 a odstavec 5 tohoto článku, pokud je určitá J-SVI dceřiným podnikem G-SVI nebo J-SVI, jež je buď institucí, nebo skupinou vedenou mateřskou institucí v EU, a na niž se vztahuje povinnost udržování kapitálové rezervy pro J-SVI na konsolidovaném základě, nepřesáhne kapitálová rezerva, která se pro danou J-SVI použije na individuálním nebo subkonsolidovaném základě, nižší z těchto úrovní:

součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro G-SVI nebo J-SVI platných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a

3 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo sazbu, jejíž uplatňování na danou skupinu na konsolidovaném základě povolila Komise podle odstavce 5a tohoto článku.

Rozlišuje se přinejmenším pět podkategorií G-SVI. Nejnižší hranice a hranice mezi jednotlivými podkategoriemi se vymezí prostřednictvím skóre stanovených v souladu s určovací metodikou podle odstavce 2 tohoto článku. Hraniční skóre mezi sousedními podkategoriemi se stanoví jednoznačně a v souladu se zásadou, podle níž mezi jednotlivými podkategoriemi dochází ke konstantnímu lineárnímu nárůstu systémového významu, což má za následek lineární nárůst výše požadovaného dodatečného kmenového kapitálu tier 1, s výjimkou páté podkategorie a jakékoli doplněné vyšší podkategorie. Pro účely tohoto odstavce se systémovým významem rozumí očekávaný dopad, jaký by měly potíže dotčené G-SVI na celosvětový finanční trh. Nejnižší podkategorii je přiřazena kapitálová rezerva pro G-SVI ve výši 1 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitálová rezerva přiřazená jednotlivým podkategoriím se zvyšuje nejméně po 0,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení.

10.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 9, může příslušný orgán nebo pověřený orgán při provádění řádného posouzení v rámci dohledu s využitím podkategorií a hraničních skóre uvedených v odstavci 9:

přeřadit G-SVI z nižší podkategorie do vyšší podkategorie;

zařadit subjekt uvedený v odstavci 1, jehož celkové skóre podle odstavce 2 je nižší než hraniční skóre nejnižší podkategorie, do této podkategorie nebo do vyšší podkategorie, a tím jej označit za G-SVI;

s přihlédnutím k jednotnému mechanismu pro řešení krizí na základě doplňkového celkového skóre podle odstavce 2a přeřadit G-SVI z vyšší podkategorie do nižší podkategorie.

▼M5 —————

▼M5

12.

Příslušný orgán nebo pověřený orgán oznámí ESRB názvy G-SVI a J-SVI a příslušné podkategorie, do nichž jsou jednotlivé G-SVI zařazeny. Toto oznámení obsahuje plné zdůvodnění, proč bylo nebo nebylo provedeno posouzení v rámci dohledu v souladu s odst. 10 písm. a), b) a c). ESRB předá tato oznámení neprodleně Komisi a orgánu EBA a zveřejní názvy systémově významných institucí. Příslušné orgány nebo pověřené orgány zveřejní informace o tom, do jakých podkategorií jsou jednotlivé G-SVI zařazeny.

Příslušný orgán nebo pověřený orgán jednou ročně přezkoumá určení G-SVI a J-SVI a zařazení jednotlivých G-SVI do podkategorií a o výsledku tohoto přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a ESRB, který výsledky neprodleně předá Komisi a orgánu EBA. Příslušný orgán nebo pověřený orgán zveřejní aktualizovaný seznam určených systémově významných institucí, jakož i informace o tom, do jaké podkategorie jsou jednotlivé určené G-SVI zařazeny.

▼M5 —————

▼M5

14.

Vztahuje-li se na skupinu na konsolidovaném základě kapitálová rezerva pro G-SVI a kapitálová rezerva pro J-SVI, použije se vyšší z kapitálových rezerv.

15.

Vztahuje-li se na instituci kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika stanovená v souladu s článkem 133, je tato rezerva kumulativní s kapitálovou rezervou pro J-SVI nebo kapitálovou rezervou pro G-SVI uplatňovanou v souladu s tímto článkem.

▼M10

Pokud by byl součet kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vypočtené pro účely čl. 133 odst. 10, 11 nebo 12 a kapitálové rezervy pro J-SVI nebo kapitálové rezervy pro G-SVI vztahující se na tutéž instituci vyšší než 5 %, použije se postup stanovený v odstavci 5a tohoto článku. Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud rozhodnutí o stanovení kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, kapitálové rezervy pro J-SVI nebo kapitálové rezervy pro G-SVI má za následek snížení některé z dříve stanovených sazeb nebo tyto sazby nijak nemění, postup stanovený v odstavci 5a tohoto článku se nepoužije.

▼M5 —————

▼C6

18.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se pro účely tohoto článku upřesní metodiky, podle nichž příslušný orgán nebo pověřený orgán určí instituci nebo skupinu vedenou mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU jakožto G-SVI, a metodika pro vymezení podkategorií a zařazení G-SVI do podkategorií na základě jejich systémového významu, při zohlednění jakýchkoli standardů dohodnutých na mezinárodní úrovni.

▼M5

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M5 —————

▼M5

Článek 133

Požadavek na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika

Každý členský stát může pro finanční sektor nebo pro jedno či více pododvětví tohoto sektoru zavést pro všechny expozice nebo jejich podmnožinu podle odstavce 5 tohoto článku povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1 za účelem předcházení makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a články 130 a 131 této směrnice, a zmírnění těchto rizik, ve smyslu rizika narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě.

Instituce vypočtou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika takto:

kde:

BSR = kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika

rT = sazba kapitálové rezervy platná pro celkový objem rizikové expozice instituce;

ET = celkový objem rizikové expozice instituce vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

i = index označující podmnožinu expozic uvedených v odstavci 5;

ri = sazba kapitálové rezervy platná pro objem rizikové expozice podmnožiny expozic i a

Ei = objem rizikové expozice instituce pro podmnožinu expozic i vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely odstavce 1 určí členské státy orgán, který bude odpovědný za stanovení kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a určení expozic a podskupin institucí, na něž se vztahuje. Tímto orgánem je buď příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Pro účely odstavce 1 tohoto článku může relevantní příslušný orgán, nebo pověřený orgán požadovat, aby instituce držely kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, která se vypočte v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a to na individuálním, konsolidovaném nebo případně subkonsolidovaném základě, v souladu s částí první hlavou II nařízení (EU) č. 575/2013.

Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se může vztahovat na:

všechny expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví;

tyto odvětvové expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví:

všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi;

ii)

všechny expozice vůči právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi;

iii)

všechny expozice vůči právnickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě ii);

iv)

všechny expozice vůči fyzickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě i);

všechny expozice nacházející se v jiných členských státech, s výhradou odstavců 12 a 15;

odvětvové expozice uvedené v písmeni b) tohoto odstavce a nacházející se v jiných členských státech, pouze s cílem umožnit uznání sazby kapitálové rezervy, která byla stanovena jiným členským státem v souladu s článkem 134;

expozice nacházející se v třetích zemích;

podmnožiny každé z kategorií expozic uvedených v písmeni b).

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 EBA po konzultaci s ESRB vydá do 30. června 2020 obecné pokyny o vhodných podmnožinách expozic, na něž může příslušný orgán nebo pověřený orgán uplatňovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika v souladu s odst. 5 písm. f) tohoto článku.

Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se použije na všechny expozice nebo podmnožinu expozic podle odstavce 5 tohoto článku všech institucí, pro něž jsou orgány dotčených členských států příslušné v souladu s touto směrnicí, nebo jedné či více podskupin těchto institucí a je stanovena v krocích s úpravou po 0,5 procentního bodu nebo násobcích této hodnoty. Pro jednotlivé podskupiny institucí a podmnožiny expozic mohou být zavedeny různé požadavky. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neřeší rizika, na něž se vztahují články 130 a 131.

Při stanovení požadavku na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika dodržuje příslušný orgán nebo pověřený orgán tyto zásady:

kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika nemá neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránila řádnému fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářela překážky bránící jeho řádnému fungování;

příslušný orgán nebo pověřený orgán přinejmenším jednou za dva roky kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika přezkoumá;

kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije k řešení rizik, na něž se vztahují články 130 a 131.

Příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.

Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán vyrozumí rovněž orgány daného členského státu.

Vztahuje-li se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na expozice nacházející se v třetích zemích, příslušný orgán, nebo pověřený orgán to oznámí rovněž ESRB. ESRB předá tato oznámení neprodleně orgánům dohledu těchto třetích zemí.

Tato oznámení obsahují podrobné informace o:

makroobezřetnostních nebo systémových rizicích v daném členském státě;

důvodech, proč tato makroobezřetnostní nebo systémová rizika představují svými rozměry hrozbu pro stabilitu finančního systému na vnitrostátní úrovni, a opravňují tak sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

důvodech, proč se má za to, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika bude pravděpodobně účinným a přiměřeným prostředkem pro zmírnění daného rizika;

posouzení pravděpodobného pozitivního nebo negativního dopadu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, a to na základě informací, které daný členský stát má;

sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, které příslušný orgán, nebo pověřený orgán zamýšlejí uložit, o expozicích, na které se tyto sazby použijí, a o institucích, pro které tyto sazby platí;

pokud se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije na všechny expozice, důvody, proč se orgán domnívá, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neduplikuje fungování kapitálové rezervy pro J-SVI stanovené v článku 131.

Pokud rozhodnutí o stanovení sazby kapitálové rezervy pro systémová rizika vede ke snížení dříve stanovené sazby nebo nevede k žádné změně této sazby, příslušný orgán, nebo pověřený orgán se řídí pouze tímto odstavcem.

10.

Pokud nemá stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % pro jakoukoli z těchto expozic, příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB v souladu s odstavcem 9 jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13.

Pro účely tohoto odstavce se uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem podle článku 134 nezapočítá do 3 % prahové hodnoty.

▼M10

11.

Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nejvýše 5 %, příslušný orgán nebo pověřený orgán členského státu, který tuto kapitálovou rezervu stanoví, požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o stanoviska Komise a ESRB.

Do jednoho měsíce od obdržení oznámení podle odstavce 9 poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda jsou sazba nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika považovány za přiměřené. Do dvou měsíců od obdržení uvedeného oznámení poskytne Komise své stanovisko s přihlédnutím ke stanovisku ESRB.

Je-li stanovisko Komise záporné, příslušný orgán nebo případně pověřený orgán členského státu, který kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika stanoví, se tímto stanoviskem řídí, nebo uvede důvody, proč tak neučiní.

Je-li jedna nebo více institucí, na které se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, ESRB a Komise ve svých stanoviscích rovněž zváží, zda je použití této sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na tyto instituce přiměřené.

Pokud orgány dceřiného podniku a mateřského podniku nedosáhnou shody ohledně sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika použitelných na tuto instituci a v případě záporného stanoviska ze strany Komise i ESRB může příslušný orgán nebo případně pověřený orgán postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozhodnutí o stanovení sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro tyto expozice se pozastaví, dokud EBA nevydá rozhodnutí.

Pro účely tohoto odstavce se uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem podle článku 134 nezapočítá do prahových hodnot uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

12.

Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 5 %, příslušný orgán nebo případně pověřený orgán před zavedením kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika požádá o povolení Komise.

Do šesti týdnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 tohoto článku poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika považována za přiměřenou. EBA rovněž může do šesti týdnů od obdržení tohoto oznámení poskytnout Komisi stanovisko k dané kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika podle čl. 16a odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 9 přijme Komise akt, jímž zmocní příslušný orgán nebo případně pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, s přihlédnutím k případnému posouzení ze strany ESRB a EBA a pokud je Komise přesvědčena o tom, že sazba nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nemají neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránily řádnému fungování vnitřního trhu nebo vytvářely překážky jeho fungování.

Pro účely tohoto odstavce se uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem podle článku 134 nezapočítá do prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

▼M5

13.

Každý příslušný orgán, nebo pověřený orgán oznámí stanovení nebo úpravu jedné nebo více sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika zveřejněním na příslušné internetové stránce. Zveřejní se přinejmenším tyto informace:

sazbu nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

instituce, na něž se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije;

expozice, na něž se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika použije;

důvody pro stanovení nebo úpravu sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

den, od něhož instituce uplatňují stanovení nebo úpravu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, a

názvy zemí, v nichž jsou expozice nacházející se v těchto zemích uznány v kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) se do zveřejnění nezahrnou, pokud by jejich zveřejnění mohlo ohrozit stabilitu finančního systému.

14.

V případě, že použití omezení týkajících se rozdělování výnosů vede k neuspokojivému zlepšení kmenového kapitálu tier 1 instituce z hlediska příslušného systémového rizika, mohou příslušné orgány přijmout dodatečná opatření v souladu s článkem 64.

15.

Pokud se příslušný orgán, nebo pověřený orgán rozhodne stanovit kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika na základě expozic nacházejících se v jiných členských státech, musí být tato kapitálová rezerva stanovena rovnocenně na všechny expozice nacházející se v Unii, ledaže by byla stanovena v zájmu uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem v souladu s článkem 134.

Článek 134

Uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika

Jiné členské státy mohou uznat sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou v souladu s článkem 133 a mohou ji uplatňovat vůči institucím s vnitrostátním povolením u expozic nacházejících se v členském státě, který uvedenou sazbu stanoví.

Pokud členský stát uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením v souladu s odstavcem 1, oznámí to ESRB. ESRB předá toto oznámení neprodleně Komisi, orgánu EBA a členskému státu, který uvedenou sazbu neprodleně stanoví.

Členský stát při rozhodování o tom, zda uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, zohlední informace předložené v souladu s čl. 133 odst. 9 a 13 členským státem, který uvedenou sazbu stanoví.

Pokud členské státy uznají sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením, může být taková rezerva kumulativní s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika použitou v souladu s článkem 133, pokud uvedené kapitálové rezervy řeší odlišná rizika. Pokud kapitálové rezervy řeší tatáž rizika, použije se pouze vyšší z nich.

Členský stát, který stanoví sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133 této směrnice, může požádat ESRB o vydání doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 pro jeden nebo více členských států, které mohou dotčenou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika uznat.

▼B

Oddíl II

Stanovení a výpočet proticyklické kapitálové rezervy

Článek 135

Pokyny ESRB ohledně stanovení sazeb proticyklické kapitálové rezervy

ESRB je oprávněna vydat pro orgány pověřené členskými státy dle čl. 136 odst. 1, ve formě doporučení dle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010, pokyny ke stanovení sazeb proticyklické kapitálové rezervy, včetně:

zásad, jimiž se pověřené orgány budou moci řídit při rozhodování o vhodné sazbě proticyklické kapitálové rezervy, které zajistí, že tyto orgány budou k rozhodným makroekonomickým cyklům přistupovat řádně, a které budou nápomocné řádnému a konzistentnímu rozhodování napříč členskými státy;

obecných pokynů ohledně:

měření a výpočtu odchylky od dlouhodobých trendů vývoje poměrů úvěrů k hrubému domácímu produktu (HDP);

ii)

výpočtu orientačních ukazatelů kapitálové rezervy požadovaných dle čl. 136 odst. 2;

pokynů ohledně proměnných, které indikují akumulaci systémového rizika spojeného s obdobími nadměrného růstu úvěrů ve finančním systému, zejména příslušného poměru úvěrů k HDP jakož i jeho odchylku od dlouhodobých trendů vývoje a jiných relevantních faktorů, včetně ošetření hospodářského vývoje v rámci jednotlivých odvětví ekonomiky, které by měly být zdrojem informací pro rozhodování pověřených orgánů o vhodné sazbě proticyklické kapitálové rezervy dle článku 136;

pokynů ohledně proměnných, včetně kvalitativních kritérií, které indikují, že kapitálová rezerva by měla být zachována, snížena nebo zcela rozpuštěna.

Pokud ESRB vydá doporučení podle odstavce 1, náležitým způsobem zohlední rozdíly mezi členskými státy, a zejména specifika členských států s malými a otevřenými ekonomikami.

Pokud ESRB vydá doporučení dle odstavce 1, bude jej dle potřeby revidovat a aktualizovat, a to ve světle zkušeností s určováním kapitálových rezerv dle této směrnice nebo vývoje mezinárodně dohodnuté praxe.

Článek 136

Určování sazeb proticyklické kapitálové rezervy

Každý členský stát pověří veřejný orgán nebo subjekt (dále jen „pověřený orgán“), jehož povinností bude určovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro tento členský stát.

Každý pověřený orgán vypočítá pro každé čtvrtletí orientační ukazatel kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se bude řídit při rozhodování o stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy v souladu s odstavcem 3. Orientační ukazatel kapitálové rezervy smysluplným způsobem odráží úvěrový cyklus a rizika vyvolaná přílišnou úvěrovou expanzí v členském státě a náležitě zohlední specifika národního hospodářství. Tento ukazatel bude založen na odchylce poměru úvěrů k HDP od dlouhodobých trendů vývoje tohoto ukazatele s přihlédnutím mimo jiné k:

ukazateli růstu úrovní úvěrů v rámci dané jurisdikce, a především k ukazateli, jenž odráží změny v poměru úvěrů poskytovaných v daném členském státě k HDP;

veškerým aktuálně platným pokynům vydaným ESRB v souladu s čl. 135 odst. 1 písm. b).

▼M5

Každý pověřený orgán čtvrtletně posoudí intenzitu cyklického systémového rizika a vhodnost příslušné sazby proticyklické kapitálové rezervy pro svůj členský stát a v případě potřeby sazbu proticyklické kapitálové rezervy stanoví nebo upraví. Každý pověřený orgán přitom zohlední:

▼B

orientačnímu ukazateli kapitálové rezervy vypočtenému dle odstavce 2;

veškerým aktuálně platným pokynům vydaným ESRB v souladu s čl. 135 odst. 1 písm. a), c) a d) a veškerým doporučením vydaným ESRB ohledně určování sazby kapitálové rezervy;

jiným proměnným, které pověřený orgán uzná za důležité pro řešení cyklického systémového rizika.

Sazba proticyklické kapitálové rezervy vyjádřená jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 u institucí, které mají úvěrové expozice v daném členském státě, musí nabývat hodnot mezi 0 % a 2,5 %, a to postupně po 0,25 procentního bodu nebo násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude s na základě faktorů uvedených v odstavci 3 odůvodněno, může pověřený orgán nastavit sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 pro účely uvedené v čl. 140 odst. 2 této směrnice.

V případě, že pověřený orgán stanoví poprvé sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než nula, nebo pokud následně pověřený orgán zvýší stávající nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy, stanoví současně den, od kterého budou instituce povinny tuto zvýšenou rezervu uplatňovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci. Tento den nesmí nastat později než po uplynutí 12 měsíců ode dne, kdy bude oznámeno stanovení zvýšené kapitálové rezervy v souladu s odstavcem 7. V případě, že bude stanoveno, že tento den nastane po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne, kdy bude oznámeno stanovení zvýšené kapitálové rezervy, musí být takováto kratší lhůta pro uplatňování této zvýšené rezervy odůvodněna na základě výjimečných okolností.

V případě, že pověřený orgán sníží stávající sazbu proticyklické kapitálové rezervy, bez ohledu na to, zda bude snížena až na nulu nebo nikoli, určí současně též orientační dobu, během které se neočekává žádné zvýšení této kapitálové rezervy. Touto orientační dobou však pověřený orgán nebude vázán.

▼M5

Každý pověřený orgán na své internetové stránce čtvrtletně zveřejní přinejmenším tyto informace:

použitelnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy;

rozhodný poměr úvěrů k HDP a jeho odchylku od dlouhodobého trendu;

orientační ukazatel kapitálové rezervy vypočtený podle odstavce 2;

odůvodnění této sazby kapitálové rezervy;

v případě, že dojde ke zvýšení sazby kapitálové rezervy, den, od kterého jsou instituce tuto zvýšenou sazbu kapitálové rezervy povinny uplatňovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci;

v případě, že den uvedený v písmenu e) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne zveřejnění podle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které tuto kratší lhůtu pro uplatňování dané sazby odůvodňují;

v případě, že dojde ke snížení sazby kapitálové rezervy, orientační dobu, během které se neočekává žádné zvýšení sazby kapitálové rezervy, společně s odůvodněním této doby.

Pověřené orgány přijmou veškerá rozumná opatření potřebná ke koordinaci načasování tohoto zveřejnění.

Pověřené orgány oznámí ESRB každou změnu sazby proticyklické kapitálové rezervy a požadované údaje specifikované v prvním pododstavci písm. a) až g). ESRB zveřejní na své internetové stránce veškeré takto oznámené sazby kapitálových rezerv a související informace.

▼B

Článek 137

Uznání sazeb proticyklické kapitálové rezervy převyšujících hodnotu 2,5 %

V případě, že pověřený orgán v souladu s čl. 136 odst. 4 nebo příslušný orgán třetí země nastavil sazbu proticyklické kapitálové rezervy převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, mohou ostatní pověřené orgány uznat tuto sazbu kapitálové rezervy pro účely výpočtu proticyklických kapitálových rezerv stanovených konkrétně pro danou instituci, který provádějí instituce s vnitrostátním povolením.

V případě, že pověřený orgán v souladu s odstavcem 1 tohoto článku uzná sazbu kapitálové rezervy převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, oznámí toto uznání zveřejněním na své internetové stránce. Toto oznámení bude obsahovat přinejmenším následující informace:

použitelnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy;

členský stát nebo třetí země, pro které tato sazba platí;

v případě, že došlo ke zvýšení sazby kapitálové rezervy, den, od kterého jsou instituce s povolením v členském státě, v němž působí pověřený orgán, povinny tuto zvýšenou sazbu kapitálové rezervy aplikovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci;

v případě, že den uvedený v písmenu c) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne oznámení dle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které odůvodňují tuto kratší lhůtu pro uplatňování dané sazby.

Článek 138

Doporučení ESRB ohledně sazeb proticyklických kapitálových rezerv třetích zemí

ESRB je dle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 oprávněna vydávat pověřeným orgánům doporučení ohledně odpovídající sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice vůči dané třetí zemi v případě, že:

sazba proticyklické kapitálové rezervy nebyla stanovena a zveřejněna příslušným orgánem třetí země (dále jen „příslušný orgán třetí země“) pro třetí zemi, vůči níž má jedna nebo několik institucí Unie úvěrové expozice;

ESRB dospěje k závěru, že sazba proticyklické kapitálové rezervy, která byla stanovena a zveřejněna příslušným orgánem třetí země pro třetí zemi, není dostatečná pro potřeby odpovídající ochrany institucí Unie před riziky přílišné úvěrové expanze v dané zemi, nebo pověřený orgán vyrozumí ESRB, že danou sazbu kapitálové rezervy považuje pro tyto účely za nedostatečnou.

Článek 139

Rozhodnutí pověřených orgánů ohledně sazeb proticyklických kapitálových rezerv třetích zemí

Tento článek se použije bez ohledu na to, zda ESRB vydala pověřeným orgánům doporučení podle článku 138.

Za podmínek uvedených v čl. 138 písm. a) mohou pověřené orgány stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy, kterou budou instituce s vnitrostátním povolením povinny uplatňovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci.

V případě, že byla sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena a zveřejněna příslušným orgánem třetí země pro třetí zemi, může pověřený orgán stanovit jinou sazbu kapitálové rezervy pro uvedenou třetí zemi pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci, který jsou povinny provádět instituce s vnitrostátním povolením, pokud dospěje pověřený orgán rozumně k závěru, že sazba kapitálové rezervy stanovená příslušným orgánem třetí země není dostatečná pro potřeby odpovídající ochrany těchto institucí před riziky přílišné úvěrové expanze v dané zemi.

Při výkonu pravomoci dle prvního pododstavce nesmí pověřený orgán stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pod úrovní stanovenou příslušným orgánem třetí země, ledaže tato sazba kapitálové rezervy převyšuje 2,5 %, vyjádřená jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 u institucí, které mají úvěrové expozice v uvedené třetí zemi.

S cílem zajistit soudržnost sazeb kapitálových rezerv stanovených pro třetí země může ESRB vydat doporučení týkající se stanovení takových sazeb.

V případě, že pověřený orgán nastaví takovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro třetí zemi dle odstavce 2 nebo 3, že dojde ke zvýšení stávající použitelné sazby proticyklické kapitálové rezervy, stanoví pověřený orgán den, od kterého budou instituce s vnitrostátním povolením povinny uplatňovat tuto sazbu kapitálové rezervy pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci. Tento den nesmí nastat později než 12 měsíců ode dne oznámení sazby kapitálové rezervy dle odstavce 5. V případě, že bude tento den stanoven tak, aby nastal po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne, kdy bude stanovení této sazby oznámeno, musí být takováto kratší lhůta pro uplatňování dané sazby odůvodněna na základě výjimečných okolností.

Pověřené orgány zveřejní veškerá nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro třetí zemi v souladu s odstavcem 2 nebo 3 na svých internetových stránkách, přičemž mezi zveřejněnými informacemi uvedou následující:

sazbu proticyklické kapitálové rezervy a třetí zemi, pro kterou tato sazba platí;

odůvodnění této sazby kapitálové rezervy;

pokud bude sazba kapitálové rezervy poprvé nastavena jako vyšší než nula nebo zvýšena, den, od kterého jsou instituce povinny tuto zvýšenou sazbu kapitálové rezervy aplikovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci;

v případě, že den uvedený v písmenu c) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne zveřejnění nastavení sazby dle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které odůvodňují tuto kratší lhůtu pro uplatňování dané sazby.

Článek 140

Výpočet sazby proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci

Sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci se bude skládat z váženého průměru sazeb proticyklické kapitálové rezervy, které se použijí v jurisdikcích, kde se nacházejí rozhodné úvěrové expozice dané instituce, nebo které se použijí pro účely tohoto článku v důsledku použití čl. 139 odst. 2 nebo 3.

Členské státy požadují, aby instituce pro účely výpočtu váženého průměru uvedeného v prvním pododstavci uplatňovaly na každou použitelnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy svoje celkové kapitálové požadavky k úvěrovému riziku, určené v souladu s částí třetí hlavami II a IV nařízení (EU) č. 575/2013, které souvisí s rozhodnými úvěrovými expozicemi na předmětném území, dělené jejich celkovými kapitálovými požadavky k úvěrovému riziku, které souvisí se všemi rozhodnými úvěrovými expozicemi dané instituce.

V případě, že v souladu s čl. 136 odst. 4 pověřený orgán nastaví sazbu proticyklické kapitálové rezervy tak, že bude převyšovat 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, členské státy zajistí, aby byly na rozhodné úvěrové expozice nacházející se v členském státě, v němž působí daný pověřený orgán (dále jen „členský stát A“), uplatňovány následující sazby kapitálových rezerv, a to pro účely výpočtu potřebného dle odstavce 1, včetně, v relevantních případech, výpočtu té části konsolidovaného kapitálu, která se týká předmětné instituce:

instituce s vnitrostátním povolením budou uplatňovat tuto sazbu kapitálové rezervy převyšující 2,5 % celkového objemu rizikové expozice;

instituce s povolením v jiném členském státě budou uplatňovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy ve výši 2,5 % celkového objemu rizikové expozice, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, neuznal sazbu kapitálové rezervy převyšující 2,5 % v souladu s čl. 137 odst. 1;

instituce s povolením v jiném členském státě budou uplatňovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy stanovenou pověřeným orgánem členského státu A, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, uznal tuto sazbu kapitálové rezervy v souladu článkem 137.

V případě, že sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovená příslušným orgánem třetí země pro třetí zemi převyšuje 2,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, členské státy zajistí, aby byly na rozhodné úvěrové expozice nacházející se v této třetí zemi uplatňovány následující sazby kapitálových rezerv, a to pro účely výpočtu potřebného dle odstavce 1, včetně, v relevantních případech, výpočtu té části konsolidovaného kapitálu, která se týká předmětné instituce:

instituce budou uplatňovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy ve výši 2,5 % celkového objemu rizikové expozice, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, neuznal sazbu kapitálové rezervy převyšující 2,5 % v souladu s čl. 137 odst. 1;

instituce jsou povinny aplikovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy stanovenou příslušným orgánem třetí země, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, uznal tuto sazbu kapitálové rezervy v souladu s článkem 137.

Mezi rozhodné úvěrové expozice patří všechny kategorie expozic vyjma druhů expozice uvedených v čl. 112 písm. a) až f) nařízení (EU) č. 575/2013, které podléhají:

kapitálovým požadavkům k úvěrovému riziku dle části třetí hlavy II uvedeného nařízení;

v případech, kdy je expozice vedena v obchodním portfoliu, kapitálovým požadavkům ke specifickému riziku dle části třetí hlavy IV kapitoly 2 uvedeného nařízení nebo dodatečnému riziku selhání a migrace dle části třetí hlavy IV kapitoly 5 uvedeného nařízení;

v případech, kdy je expozicí sekuritizace, kapitálovým požadavkům dle části třetí hlavy II kapitoly 5 uvedeného nařízení.

Instituce označí zeměpisnou oblast rozhodné úvěrové expozice v souladu s regulačními technickými normami přijatými dle odstavce 7.

Pro účely výpočtu požadovaného dle odstavce 1:

pokud má předmětné rozhodnutí za následek zvýšení sazby kapitálové rezervy, použije se sazba proticyklické kapitálové rezervy pro členský stát ode dne uvedeného v informaci zveřejněné v souladu s čl. 136 odst. 7 písm. e) nebo čl. 137 odst. 2 písm. c);

pokud má předmětné rozhodnutí za následek zvýšení sazby kapitálové rezervy, použije se sazba proticyklické kapitálové rezervy pro třetí zemi po uplynutí 12 měsíců ode dne, kdy byla změna sazby kapitálové rezervy oznámena příslušným orgánem třetí země, a to bez ohledu na to, zda tento orgán požaduje, aby instituce se sídlem v této třetí zemi uplatňovaly předmětnou změnu ve lhůtě kratší; tím není dotčeno ustanovení písmene c);

v případě, že pověřený orgán domovského členského státu dotčené instituce stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro třetí zemi v souladu s čl. 139 odst. 2 nebo 3 nebo uzná sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro třetí zemi v souladu s článkem 137, použije se tato sazba kapitálové rezervy ode dne uvedeného v informaci zveřejněné v souladu s čl. 139 odst. 5 písm. c) nebo čl. 137 odst. 2 písm. c), pokud má předmětné rozhodnutí za následek zvýšení sazby kapitálové rezervy;

sazba proticyklické kapitálové rezervy se použije okamžitě, pokud má předmětné rozhodnutí za následek snížení sazby kapitálové rezervy.

Pro účely písmene b) platí, že změna sazby proticyklické kapitálové rezervy pro třetí zemi bude považována za oznámenou dne, kdy bude zveřejněna příslušným orgánem třetí země v souladu s platnými vnitrostátními předpisy.

EBA vypracuje návrh regulačních technických norem za účelem specifikace způsobu určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic uvedených v odstavci 5.

EBA předloží Komisi uvedené návrhy regulačních norem do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Oddíl III

Opatření na zachování kapitálu

Článek 141

Omezení týkající se rozdělování výnosů

▼M5

Instituce, která splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nerozděluje výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by došlo ke snížení kmenového kapitálu tier 1 na takovou úroveň, kdy by požadavek kombinovaných kapitálových rezerv již splněn nebyl.

Instituce, která nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku (dále jen „MDA“) v souladu s odstavcem 4 a oznámí ji příslušnému orgánu.

Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte MDA:

rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;

▼C6

převzetí závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavek kombinovaných kapitálových rezerv; nebo

▼M5

provedení plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.

Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4.

Instituce vypočtou MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c).

Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:

jakýchkoliv mezitímních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

plus

jakýchkoliv zisků ke konci roku, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb vyplývajících z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

minus

částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.

Druhý činitel součinu se určí takto:

hodnota činitele se rovná 0, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění žádného z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

hodnota činitele se rovná 0,2, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění žádného z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází v druhém kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

hodnota činitele se rovná 0,4, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází v třetím kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

▼C6

hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky stanoveného v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se vypočtou takto:

kde:

Qn = pořadové číslo daného kvartilu.

▼B

Omezení stanovená tímto článkem se použijí pouze na platby, které budou mít za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, a za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nebude představovat porušení povinnosti nebo splnění podmínky pro zahájení insolvenčního řízení proti dotčené instituci.

V případě, že instituce nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv a má v úmyslu provést výplatu svých rozdělitelných zisků nebo přijmout některé z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c), vyrozumí příslušný orgán a poskytne mu následující informace:

výši kapitálu udržovaného dotčenou institucí, rozčleněnou na následující položky:

kmenový kapitál tier 1;

ii)

vedlejší kapitál tier 1;

iii)

kapitál tier 2;

výši svých předběžných a výročních zisků;

MDA vypočtenou v souladu s odstavcem 4;

částku rozdělitelných zisků, kterou má v úmyslu vyplatit jako:

platby dividend;

ii)

zpětné odkupy akcií;

iii)

platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1;

▼C5

iv)

platbu pohyblivé složky odměny nebo zvláštní penzijní výhody, bez ohledu na skutečnost, zda se tak má stát prostřednictvím vytvoření nové povinnosti k výplatě nebo výplatou na základě povinnosti vzniklé v době, kdy instituce nesplňovala na ni použitelný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv.

▼B

Instituce udržují v platnosti opatření k zajištění toho, aby byly částky rozdělitelných zisků a MDA vypočteny správně, a musí být schopny na žádost příslušného orgánu přesnost tohoto výpočtu prokázat.

10.

Pro účely odstavců 1 a 2 patří do rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1:

vyplácení peněžních dividend;

výplata plně nebo částečně placených prémiových akcií nebo jiných kapitálových nástrojů uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

výplata nebo nákup vlastních akcií nebo jiných kapitálových nástrojů uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení uskutečněné institucí;

vrácení částek vyplacených v souvislosti s kapitálovými nástroji uvedenými v čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení;

výplata položek uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. b) až e) uvedeného nařízení.

▼M5

Článek 141a

Nesplnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv

Má se za to, že instituce neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro účely článku 141, nemá-li kapitál ve výši a kvalitě potřebné ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv zároveň s každým požadavkem uvedeným v:

čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;

čl. 92 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;

čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice.

Článek 141b

Omezení týkající se rozdělování výnosů v případě nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru

Instituce, která splňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nerozdělí výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by tím došlo ke snížení jejího kmenového kapitálu tier 1 na úroveň, kdy by požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru již splněn nebyl.

Instituce, která nesplňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku související s pákovým poměrem (dále jen „L-MDA“) v souladu s odstavcem 4 a oznámí tuto částku příslušnému orgánu.

Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte L-MDA:

rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;

▼C6

▼M5

provedení plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.

Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než L-MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4.

Instituce vypočtou L-MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. L-MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c).

Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:

jakýchkoliv mezitímních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

plus

jakýchkoliv zisků ke konci roku, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,

minus

částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.

Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto:

hodnota činitele se rovná 0, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

hodnota činitele se rovná 0,2, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v druhém kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

hodnota činitele se rovná 0,4, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v třetím kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru.

Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru se vypočtou takto:

kde:

Qn = pořadové číslo daného kvartilu.

Omezení stanovená tímto článkem se použijí pouze na platby, které budou mít za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, a za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nebude představovat selhání nebo splnění podmínky pro zahájení insolvenčního řízení proti dotčené instituci.

Pokud některá instituce nesplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a má v úmyslu rozdělit kterýkoli ze svých rozdělitelných zisků nebo podniknout opatření uvedená v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu a poskytne informace uvedené v čl. 141 odst. 8, s výjimkou písm. a) bodu iii), a L-MDA vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

Instituce udržují v platnosti opatření k zajištění toho, aby byly částky rozdělitelných zisků a L-MDA vypočteny správně, a musí být schopny na žádost příslušného orgánu přesnost tohoto výpočtu prokázat.

10.

Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku zahrne rozdělení v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 jakoukoli z položek uvedených v čl. 141 odst. 10.

Článek 141c

Nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru

Má se za to, že instituce neplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru pro účely článku 141b této směrnice, pokud nemá kmenový kapitál tier 1 ve výši nutné k současnému plnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/213 a požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení a v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice při řešení rizika nadměrné páky, které dostatečně nepokrývá čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.

▼B

Článek 142

Plán zachování kapitálu

▼M5

V případě, že instituce nesplňuje na ni vztahující se požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nebo případně na ni použitelný požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vyhotoví plán zachování kapitálu a předloží jej příslušnému orgánu do pěti pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že předmětný požadavek nesplňuje, ledaže příslušný orgán povolí delší lhůtu v délce nejvýše deseti dnů.

▼B

►C2 Příslušné orgány udělí takové povolení pouze na základě individuální situace instituce ◄ a s přihlédnutím k rozsahu a složitosti činností instituce.

V plánu zachování kapitálu musí být uvedeno následující:

odhady příjmů a výdajů a předpokládaná rozvaha;

opatření na zvýšení podílů kapitálů instituce;

plán a časový rámec navýšení kapitálu s cílem splnit požadavek kombinovaných kapitálových rezerv v plném rozsahu;

veškeré další informace, které příslušný orgán považuje za nezbytné pro provedení posouzení požadovaného dle odstavce 3.

▼C5

Příslušný orgán posoudí plán zachování kapitálu, přičemž tento plán schválí pouze tehdy, pokud dospěje k závěru, že v případě realizace tohoto plánu lze s rozumnou mírou pravděpodobnosti očekávat, že díky němu dojde k zachování nebo vytvoření kapitálu dostatečného k tomu, aby byla instituce schopna splnit na ni použitelný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, a to ve lhůtě, kterou bude příslušný orgán považovat za odpovídající.

▼B

V případě, že příslušný orgán plán zachování kapitálu neschválí v souladu s odstavcem 3, nařídí některé z následujících opatření, popřípadě obě tato opatření současně:

příslušný orgán bude požadovat, aby instituce navýšila svůj kapitál na určenou výši, a to ve stanovených lhůtách;

příslušný orgán vykoná svou pravomoc dle článku 102 nařídit přísnější omezení týkající se rozdělování výnosů, než které požaduje článek 141.

HLAVA VIII

ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

Článek 143

Obecné požadavky na zveřejňování

Příslušné orgány zveřejní tyto informace:

znění právních a správních předpisů a administrativních a obecných pokynů přijatých v jejich členském státě v oblasti obezřetnostní regulace;

způsob, jakým v praxi provádějí možnosti a případy vlastního uvážení obsažené v právu Unie;

▼M5

obecná kritéria a metodiky, které používají při přezkumu a hodnocení podle článku 97, včetně kritérií pro uplatňování zásady proporcionality podle čl. 97 odst. 4;

▼M6

aniž jsou dotčena ustanovení hlavy VII kapitoly 1 oddílu II této směrnice, případně ustanovení kapitoly 1 oddílu 2 hlavy IV směrnice (EU) 2019/2034, souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce v každém členském státě, včetně počtu a povahy opatření v oblasti dohledu přijatých v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. a) této směrnice a správních sankcí uložených v souladu s článkem 65 této směrnice.

▼B

Údaje zveřejněné v souladu s odstavcem 1 jsou takové, že umožní smysluplné srovnání přístupů přijatých příslušnými orgány různých členských států. Údaje se zveřejňují v jednotném formátu a pravidelně se aktualizují. Údaje jsou přístupné elektronicky na jednotné adrese.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení formátu, struktury, obsahu a data každoročního zveřejnění údajů uvedených v odstavci 1.

EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 144

Zvláštní požadavky týkající se zveřejňování údajů

Pro účely části páté nařízení (EU) č. 575/2013, zveřejní příslušné orgány tyto informace:

obecná kritéria a metodiky používané pro přezkum v souladu s články 405 až 409 nařízení (EU) č. 575/2013;

aniž jsou dotčena ustanovení hlavy VII kapitoly 1 oddílu II, souhrnný popis výsledků dohledu a popis opatření uložených v případech nesouladu s články 405 až 409 nařízení (EU) č. 575/2013 zjišťovaných jednou ročně.

Příslušný orgán členského státu využívající možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 zveřejní tyto informace:

kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků;

počet mateřských institucí, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, a počet mateřských institucí, které zahrnují dceřiné podniky ve třetí zemi;

souhrnně za členský stát:

celkovou výši kapitálu na konsolidovaném základě mateřské instituce v daném členském státě využívajícím možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi;

ii)

procentuální podíl na celkovém kapitálu na konsolidovaném základě mateřských institucí v daném členském státě využívajícím možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení, tvořený kapitálem, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi;

iii)

procentuální podíl na celkovém kapitálu požadovaný podle článku 92 uvedeného nařízení na konsolidovaném základě mateřských institucí v daném členském státě využívajícím možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení, tvořený kapitálem, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi.

Příslušný orgán, který využívá možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, zveřejní:

počet mateřských institucí, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a počet takových mateřských institucí, které zahrnují dceřiné podniky ve třetí zemi;

souhrnně za členský stát:

celkovou výši kapitálu mateřských institucí využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi;

ii)

procentuální podíl na celkovém kapitálu mateřských institucí využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, tvořený kapitálem, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi;

iii)

procentuální podíl na celkovém kapitálu požadovaném podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 mateřských institucí využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení, tvořený kapitálem, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi.

HLAVA IX

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 145

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 148, pokud jde o:

vyjasnění definic stanovených v článcích 3 a 128 pro zajištění jednotného uplatňování této směrnice;

vyjasnění definic stanovených v článcích 3 a 128 tak, aby byl při uplatňování této směrnice brán zřetel na vývoj finančních trhů;

harmonizaci terminologie definic uvedených v článku 3 a jejich rámce v souladu s pozdějšími právními předpisy o institucích a záležitostech s nimi spojených;

úpravu částek uvedených v čl. 31 odst. 1, aby zohlednila změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem v souladu a současně s úpravami podle čl. 4 odst. 7 směrnice 2002/92/ES;

rozšíření nebo terminologickou úpravu seznamu zmíněného v článcích 33 a 34 a obsaženého v příloze I se zřetelem k vývoji na finančních trzích;

určení oblastí, v nichž si příslušné orgány musí vyměňovat informace, jak je stanoveno v článku 50;

úpravu ustanovení článků 76 až 88 a článku 98 se zřetelem k vývoji na finančních trzích (zejména k novým finančním produktům) nebo k vývoji účetních standardů nebo požadavků, které zohlední právo Unie, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu;

odklad povinností zveřejnění uvedených v čl. 89 odst. 3 druhém pododstavci, pokud zpráva Komise předložená v souladu s prvním pododstavcem uvedeného odstavce vykazuje významné negativní důsledky;

úpravy kritérií stanovených v čl. 23 odst. 1 s cílem zohlednit budoucí vývoj a zajistit jednotné uplatňování této směrnice.

▼M5

Článek 146

Prováděcí akty

Změna výše počátečního kapitálu stanovené v článku 12 a hlavě IV za účelem zohlednění hospodářského a měnového vývoje se přijímá prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 147 odst. 2.

▼B

Článek 147

Evropský bankovní výbor

Při přijímání prováděcích aktů je Komisi nápomocen Evropský bankovní výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 148

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 145 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 17. července 2013.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 145 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 145 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 149

Námitky proti regulačním technickým normám

Pokud Komise přijímá v souladu s touto směrnicí regulační technickou normu, která je shodná s návrhem regulační technické normy předloženým orgánem EBA, lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vyslovit námitky, činí jeden měsíc ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc. Odchylně od čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1093/2010 lze lhůtu, v níž mohou Evropský parlament nebo Rada vyslovit námitky proti dané regulační technické normě, případně prodloužit ještě o jeden měsíc.

HLAVA X

ZMĚNY SMĚRNICE 2002/87/ES

Článek 150

Změny směrnice 2002/87/ES

Článek 21a směrnice 2002/87/ES se mění takto:

v odstavci 2 se zrušuje písmeno a);

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Za účelem zajištění důsledného použití metod výpočtu uvedených v příloze I části II této směrnice ve spojení s čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 228 odst. 1 směrnice 2009/138/ES, avšak aniž je dotčen čl. 6 odst. 4 této směrnice, vypracují evropské orgány dohledu v rámci společného výboru návrhy regulačních technických norem, pokud jde o čl. 6 odst. 2 této směrnice.

Evropské orgány dohledu předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do pěti měsíců před dnem použití uvedeným v čl. 309 odst. 1 směrnice 2009/138/ES.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.“

HLAVA XI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Přechodná ustanovení o dohledu nad institucemi využívajícími svobodu usazování a svobodu poskytovat služby

Článek 151

Oblast působnosti

Ustanovení této kapitoly nahrazují články 40, 41, 43, 49, 50 a 51, dokud se nestane použitelným požadavek krytí likvidity v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013.

Aby bylo zajištěno, že postupné zavádění opatření v oblasti dohledu nad likviditou bude plně v souladu s vypracováním jednotných pravidel pro likviditu, je Komise v případě, že v Unii nebudou zavedena jednotná pravidla pro likviditu z důvodu, že ke dni uvedenému v odstavci 1nebudou schváleny mezinárodní normy pro dohled nad likviditou, zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 145, jimiž se odloží datum uvedené v odstavci 1 tohoto článku až o dva roky.

Článek 152

Požadavky na informace

Hostitelské členské státy mohou požadovat pro statistické účely, aby všechny úvěrové instituce, které mají pobočky na jejich území, podávaly pravidelně informace o jejich činnosti v těchto hostitelských členských státech příslušným orgánům hostitelského členského státu.

Při plnění povinností, které jim ukládá článek 156 této směrnice, mohou hostitelské členské státy požadovat, aby pobočky úvěrových institucí z jiných členských států předkládaly stejné informace, které pro daný účel požadují od vnitrostátních úvěrových institucí.

Článek 153

Opatření přijímaná příslušnými orgány domovského členského státu ve vztahu k činnosti provozované v hostitelském členském státu

Zjistí-li příslušné orgány hostitelského členského státu, že úvěrová instituce, která má pobočku nebo poskytuje služby na jeho území, nesplňuje ustanovení právních předpisů přijatých v daném členském státě v souladu s touto směrnicí, která se týkají příslušných orgánů hostitelského členského státu, budou tyto orgány požadovat, aby úvěrová instituce tento nesoulad napravila.

Pokud dotčená úvěrová instituce nepodnikne nezbytné kroky, příslušné orgány hostitelského členského státu informují odpovídajícím způsobem příslušné orgány domovského členského státu.

Příslušné orgány domovského členského státu při nejbližší příležitosti přijmou vhodná opatření aby zajistily, že dotčená úvěrová instituce tento nesoulad napraví. O povaze těchto opatření se informují příslušné orgány hostitelského členského státu.

Pokud i přes opatření přijatá domovským členským státem nebo proto, že tato opatření nebyla dostatečná nebo nejsou v daném členském státě k dispozici, úvěrová instituce nadále porušuje právní předpisy uvedené v odstavci 1, které platí v hostitelském členském státě, může tento stát, poté, co informoval příslušné orgány domovského členského státu, přijmout vhodná opatření, aby zabránil dalšímu porušování předpisů nebo je potrestal, a je-li to nezbytné, zabránil této úvěrové instituci v iniciaci dalších transakcí na jeho území. Členské státy zajistí, aby bylo možné doručovat právní dokumenty nezbytné při uplatňování uvedených opatření vůči úvěrovým institucím usazeným na jejich území.

Článek 154

Předběžná opatření

Předtím, než příslušné orgány hostitelské země použijí postup podle článku 153, mohou v naléhavých případech přijmout předběžná opatření nezbytná k ochraně zájmů vkladatelů, investorů a dalších osob, jimž jsou poskytovány služby. Komise a příslušné orgány ostatních dotčených členských států jsou o těchto opatřeních informovány při nejbližší příležitosti.

Komise je oprávněna po konzultaci s příslušnými orgány dotčených členských států rozhodnout, že daný členský stát je povinen uvedená opatření změnit či zrušit.

Článek 155

Odpovědnost

Za obezřetnostní dohled nad institucemi, včetně činností vykonávaných v souladu s články 33 a 34, odpovídají příslušné orgány domovského členského státu, aniž by tím byla dotčena ustanovení této směrnice, která svěřují odpovědnost příslušným orgánům hostitelského členského státu.

Odstavec 1 nebrání dohledu na konsolidovaném základě v souladu s touto směrnicí.

Příslušné orgány jednoho členského státu při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální důsledky svých rozhodnutí pro stabilitu finančních systémů všech ostatních dotčených členských států, zejména v naléhavých situacích, a to na základě informací, které mají v příslušnou dobu k dispozici.

Článek 156

Dohled nad likviditou

Hostitelským členským státům až do další koordinace přísluší odpovědnost za dohled nad likviditou poboček úvěrových institucí, a to ve spolupráci s příslušnými orgány domovského členského státu.

Aniž by byla dotčena opatření nezbytná pro posílení Evropského měnového systému, ponechávají si hostitelské členské státy úplnou odpovědnost za opatření vyplývající z provádění jejich měnové politiky.

Tato opatření nesmí ukládat diskriminační nebo omezující zacházení na základě skutečnosti, že úvěrové instituci bylo uděleno povolení v jiném členském státě.

Článek 157

Spolupráce v oblasti dohledu

Příslušné orgány dotčených členských států úzce spolupracují s cílem dohlížet na činnost institucí, které působí, zejména prostřednictvím poboček, v jednom nebo více členských státech kromě členského státu, v němž je jejich skutečné sídlo. Navzájem si poskytují veškeré informace o řízení a vlastnictví těchto úvěrových institucí, u nichž je pravděpodobné, že usnadní dohled nad těmito institucemi a prověření podmínek jejich povolení, jakož i veškeré informace, které mohou usnadnit sledování těchto institucí, zejména s ohledem na likviditu, solventnost, záruky za vklady, omezení velkých expozic, administrativní a účetní postupy a mechanismy vnitřní kontroly.

Článek 158

Významné pobočky

Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou v případech, kdy platí čl. 112 odst. 1, požádat orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušné orgány domovského členského státu, aby pobočka instituce jiné než investičního podniku, na který se vztahuje článek 95 nařízení (EU) č. 575/2013, byla považována za významnou.

V žádosti uvede důvody, proč by se pobočka měla považovat za významnou, zejména s ohledem na následující skutečnosti:

zda tržní podíl pobočky v oblasti vkladů překračuje 2 % vkladů v hostitelském členském státě;

pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení působení instituce na systémovou likviditu a platební, clearingový a zúčtovací systém v hostitelském členském státě;

velikost a význam pobočky co do počtu klientů v kontextu bankovního nebo finančního systému hostitelského členského státu.

Příslušné orgány domovského i hostitelského členského státu a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě se v případech, kdy platí čl. 112 odst. 1, vynasnaží dosáhnout společného rozhodnutí o označení pobočky jako významné.

Není-li společného rozhodnutí dosaženo do dvou měsíců od doručení požadavku podle prvního pododstavce, příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou samy ve lhůtě dalších dvou měsíců, zda je pobočka významná. Při rozhodování vezmou příslušné orgány hostitelského členského státu v úvahu případné názory a výhrady orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě či příslušných orgánů domovského členského státu.

Rozhodnutí uvedená v druhém a třetím pododstavci se uvádějí v dokumentu, který obsahuje plná zdůvodnění a zasílá se dotčeným příslušným orgánům; tato rozhodnutí se považují za rozhodná a příslušné orgány dotčených členských států je použijí.

Označení pobočky za významnou nemá vliv na práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice.

Dozví-li se příslušný orgán domovského členského státu o naléhavé situaci uvedené v čl. 114 odst. 1, co nejdříve o tom uvědomí orgány uvedené v čl. 58 odst. 4 a v čl. 59 odst. 1.

►C2 5.

V případě, kdy se nepoužije článek 116, zřídí příslušné orgány dohledu nad institucí s významnými pobočkami v jiných členských státech kolegium orgánů dohledu a budou mu předsedat, aby bylo usnadněno dosažení společného rozhodnutí o označení pobočky jako významné podle odstavce 2 tohoto článku a výměna informací podle článku 50. ◄ Zřízení a práce kolegia se opírá o písemné ujednání, které po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány stanoví příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu rozhodne, které příslušné orgány se zúčastňují schůzí nebo práce kolegia.

Příslušný orgán domovského členského státu zohlední při přijímání tohoto rozhodnutí význam, který má pro tyto orgány činnost dohledu, jež má být naplánována či koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému dotčených členských států podle čl. 155 odst. 3 a na povinnosti podle odstavce 2 tohoto článku.

Příslušné orgány domovského členského státu plně a předem informují všechny členy kolegia o pořádání uvedených schůzí, o hlavních otázkách, o nichž se má jednat, a o činnosti, která se bude zvažovat. Příslušný orgán domovského členského státu rovněž všechny členy kolegia plně a včas informuje o činnosti prováděné na těchto schůzkách nebo o prováděných opatřeních.

Článek 159

Šetření na místě

Hostitelské členské státy stanoví, že v případě instituce povolené v jiném členském státě provozující činnost prostřednictvím pobočky mohou příslušné orgány domovského členského státu poté, co o tom uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu, samy nebo prostřednictvím svých zmocněnců ověřovat na místě informace uvedené v článku 50.

Příslušné orgány domovského členského státu mohou také za účelem šetření na místě poboček použít některý z postupů stanovených v článku 118.

Odstavce 1 a 2 nemají vliv na právo příslušných orgánů hostitelského členského státu provádět při plnění svých povinností podle této směrnice šetření na místě poboček usazených na jejich území.

▼M5

KAPITOLA 1a

Přechodná ustanovení o finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech

Článek 159a

Přechodná ustanovení o schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností

Mateřské finanční holdingové společnosti a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, které již existují k 27. červnu 2019, požádají o schválení v souladu s článkem 21a do 28. června 2021. Pokud finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost nepožádá o schválení do 28. června 2021, přijmou se vhodná opatření podle čl. 21a odst. 6.

▼C6

Během přechodného období podle prvního pododstavce tohoto článku mají příslušné orgány veškeré nutné pravomoci dohledu, které jim tato směrnice svěřuje vůči finančním holdingovým společnostem nebo smíšeným finančním holdingovým společnostem podléhajícím schválení v souladu s článkem 21a pro účely konsolidovaného dohledu.

▼B

KAPITOLA 2

Přechodná ustanovení o kapitálových rezervách

Článek 160

Přechodná ustanovení o kapitálových rezervách

Tento článek mění požadavky článků 129 a 130 na přechodné období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2018.

V období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016:

bezpečnostní kapitálovou rezervu tvoří kmenový kapitál tier 1 rovnající se 0,625 % objemů celkových rizikově vážených expozic instituce vypočtených podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci nebude vyšší než 0,625 % objemů celkových rizikově vážených expozic instituce vypočtených podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

V období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017:

bezpečnostní kapitálovou rezervu tvoří kmenový kapitál tier 1 rovnající se 1,25 % objemů celkových rizikově vážených expozic instituce vypočtených podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci nebude vyšší než 1,25 % objemů celkových rizikově vážených expozic instituce vypočtených podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

V období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018:

bezpečnostní kapitálovou rezervu tvoří kmenový kapitál tier 1 rovnající se 1,875 % objemů celkových rizikově vážených expozic instituce vypočtených podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci nebude vyšší než 1,875 % objemů celkových rizikově vážených expozic instituce vypočtených podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Pokud instituce nedodrží požadavek kombinované kapitálové rezervy s ohledem na požadavky uvedené v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, uplatní se během přechodného období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2018 požadavek na plán zachování kapitálu a omezení týkající se rozdělování výnosů podle článků 141 a 142.

Členské státy mohou stanovit kratší přechodné období, než je uvedeno v odstavcích 1 až 4, a uplatňovat tak bezpečnostní kapitálovou rezervu a proticyklickou kapitálovou rezervu od 31. prosince 2013. Pokud členský stát stanoví takové kratší přechodné období, informuje o tomto svém rozhodnutí příslušné strany, včetně Komise, ESRB, orgánu EBA a příslušná kolegia orgánů dohledu. Toto kratší přechodné období, mohou uznat ostatní členské státy. Pokud jiný členský stát toto kratší přechodné období uzná, vyrozumí o tom Komisi, ESRB, orgán EBA a příslušné kolegium orgánů dohledu.

Pokud členský stát stanoví kratší přechodné období pro proticyklickou kapitálovou rezervu, použije se kratší období pouze pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci, který provádějí instituce, jimž bylo uděleno povolení v tomto členském státě, v němž má odpovědnost pověřený orgán.

KAPITOLA 3

Závěrečná ustanovení

Článek 161

Přezkum a zpráva

Komise pravidelně přezkoumává provádění této směrnice aby zajistila, že způsob jejího provádění nevede ke zjevné diskriminaci mezi institucemi na základě jejich právní struktury či modelu vlastnictví.

Následně po přezkumu Komise v úzké spolupráci s orgánem EBA do 30. června 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o ustanoveních této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013o odměňování, ke které případně legislativní návrh, zohlední mezinárodní vývoj a zaměří se především na:

účinnost, provádění a prosazování těchto ustanovení, včetně zjištění případných mezer vyplývajících z uplatnění zásady proporcionality na uvedená ustanovení;

dopad dodržování zásady stanovené v čl. 94 odst. 1 písm. g), pokud jde o:

konkurenceschopnost a finanční stabilitu a

ii)

jakékoli ►C4 pracovníky ◄ , kteří skutečně pracují v dceřiných podnicích usazených mimo EHP, jejichž mateřské instituce jsou usazeny v rámci EHP.

V rámci tohoto přezkumu bude zvážena zejména otázka, zda by se zásada stanovená v čl. 94 odst. 1 písm. g) měla i nadále uplatňovat na jakékoli ►C4 pracovníky ◄ , na něž se vztahuje první pododstavec písm. b) bod ii).

Od roku 2014 bude EBA ve spolupráci s EIOPA a ESMA zveřejňovat každého půl roku zprávu analyzující, v jakém rozsahu právo členských států odkazuje na externí ratingy pro účely regulace, a opatření přijatá členskými státy na omezení těchto odkazů. V těchto zprávách bude uvedeno, jakým způsobem plní příslušné orgány své povinnosti podle čl. 77 odst. 1 a 3 a čl. 79 písm. b). V těchto zprávách se rovněž uvádí míra sjednocení dohledu v tomto ohledu.

Do 31. prosince 2014 Komise přezkoumá uplatňování článků 108 a 109 a vypracuje o něm zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě případně s legislativním návrhem.

Do 31. prosince 2016 Komise přezkoumá výsledky dosažené podle čl. 91 odst. 11, včetně vhodnosti srovnávání postupů zajišťování různorodosti, přičemž plně zohlední příslušný vývoj na úrovni Unie a mezinárodní úrovni a vypracuje o tom zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě případně s legislativním návrhem.

Do 31. prosince 2015 provede Komise konzultaci s ESRB, EBA, EIOPA, ESMA a dalšími příslušnými stranami, pokud jde o efektivitu, které dosahují ujednání o sdílení informací v rámci této směrnice za běžné situace i v krizových obdobích.

Do 31. prosince 2015 EBA přezkoumá a podá zprávu Komisi o uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o spolupráci Unie a členských států se třetími zeměmi. Tato zpráva určí veškeré oblasti, v nichž je zapotřebí další činnosti, pokud jde o spolupráci a sdílení informací. EBA zveřejní zprávu na svých internetových stránkách.

Po obdržení pověření od Komise orgán EBA přezkoumá, zda se na subjekty finančního sektoru, které prohlašují, že provádějí svoji činnost v souladu se zásadami islámského bankovnictví, odpovídajícím způsobem vztahuje tato směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013. Komise zprávu vypracovanou orgánem EBA přezkoumá a případně předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě.

Do 1. července 2014 podá EBA Komisi zprávu o využívání a přínosech dlouhodobějších refinančních operací centrálních bank ESCB a podobných podpůrných opatření v rámci financování centrální bankou. Na základě uvedené zprávy a konzultace s ECB Komise předloží do 31. prosince 2014 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o využívání a přínosech těchto refinančních operací a podpůrných opatření financování pro úvěrové instituce povolené v Unii společně s případným legislativním návrhem týkajícím se využívání takových refinančních operací a podpůrných opatření financování.

▼M5

10.

Do 31. prosince 2023 Komise přezkoumá provádění a uplatňování pravomocí dohledu uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. j) a l) a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Článek 162

Provedení

Členské státy do 31. prosince 2013 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

▼C1

Členské státy budou tyto předpisy používat ode dne 1. ledna 2014.

▼B

Členské státy sdělí Komisi a orgánu EBA znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Pokud dokumenty, které členské státy připojily k oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice, nejsou dostačující pro plné posouzení souladu prováděcích právních předpisů s konkrétními ustanoveními této směrnice, Komise může na žádost orgánu EBA za účelem provádění úkolů podle nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo z vlastního podnětu požadovat, aby členské státy poskytly podrobnější informace ohledně provádění a uplatňování daných právních předpisů a této směrnice.

Odchylně od odstavce 1 se hlava VII kapitola 4 použije od 1. ledna 2016.

Právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 94 odst. 1 písm. g) ukládají institucím, ►C1 aby od roku 2014 uplatňovaly tamtéž uvedené zásady týkající se odměn za poskytování služeb nebo výkon činností náležejících na základě smluv uzavřených před nebo po dni 1. ledna 2014. ◄

Opatření přijatá členskými státy podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se článek 131 použije od 1. ledna 2016. Členské státy provedou čl. 131 odst. 4 od 1. ledna 2016 následujícím způsobem:

25 % kapitálové rezervy pro G-SVI, stanovené v souladu s čl. 131 odst. 4, v roce 2016;

50 % kapitálové rezervy pro G-SVI, stanovené v souladu s čl. 131 odst. 4, v roce 2017;

75 % kapitálové rezervy pro G-SVI, stanovené v souladu s čl. 131 odst. 4, v roce 2018; a

100 % kapitálové rezervy pro G-SVI, stanovené v souladu s čl. 131 odst. 4, v roce 2019.

►C1

Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se článek 133 použije od 1. ledna 2014.

◄

Článek 163

Zrušení

Směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES se zrušují s účinkem od 1. ledna 2014.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici a na nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II této směrnice a v příloze IV nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 164

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 165

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

SEZNAM ČINNOSTÍ PODLÉHAJÍCÍCH VZÁJEMNÉMU UZNÁNÍ

Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků.

Poskytování úvěrů včetně mimo jiné spotřebitelského úvěru, úvěrových smluv týkajících se nemovitého majetku, faktoringu, s postihem nebo bez postihu, financování obchodních transakcí (včetně forfeitingu).

Finanční leasing.

▼M3

Platební služby ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 21 ).

▼B

Vydávání a správa jiných prostředků k provádění plateb (např. cestovních šeků a bankovních směnek), pokud tato činnost nespadá pod bod 4.

Záruky a závazky.

Obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladními listy atd.);

s peněžními prostředky v cizích měnách;

v oblasti termínových obchodů a opcí;

v oblasti měnových a úrokových obchodů nebo

s převoditelnými cennými papíry.

Účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb.

Poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků.

10.

Peněžní makléřství.

11.

Obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet a související poradenství.

12.

Uložení a správa cenných papírů.

13.

Poskytování bankovních informací.

14.

Úschova cenností.

▼M8

15.

Vydávání elektronických peněz včetně elektronických peněžních tokenů ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ( 22 ).

16.

Vydávání tokenů vázaných na aktiva ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) 2023/1114.

17.

Služby související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114.

▼B

Služby a činnosti uvedené v příloze I oddílech A a B směrnice 2004/39/ES, pokud odkazují na finanční nástroje uvedené v příloze I oddílu C uvedené směrnice, podléhají vzájemnému uznávání v souladu s touto směrnicí.

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Toto nařízení	Směrnice 2006/48/ES	Směrnice 2006/49/ES
Článek 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 2 odst. 1
Čl. 2 odst. 2
Čl. 2 odst. 3
Čl. 2 odst. 4	Čl. 1 odst. 2
Čl. 2 odst. 5	Článek 2
Čl. 2 odst. 6	Čl. 1 odst. 3
Článek 3	Článek 4
Čl. 3 odst. 1 bod 53	Čl. 4 bod 49
Čl. 4 odst. 1
Čl. 4 odst. 2
Čl. 4 odst. 3
Čl. 4 odst. 4
Čl. 4 odst. 5		Čl. 35 odst. 1
Čl. 4 odst. 6
Čl. 4 odst. 7
Čl. 4 odst. 8
Článek 5	Článek 128
Článek 6	Čl. 42b odst. 1
Článek 7	Čl. 40 odst. 3
Čl. 8 odst. 1	Čl. 6 odst. 1
Čl. 8 odst. 2	Čl. 6 odst. 2
Čl. 8 odst. 3	Čl. 6 odst. 3
Čl. 8 odst. 4
Článek 9	Článek 5
Článek 10	Článek 7
Článek 11	Článek 8
Čl. 12 odst. 1	Čl. 9 odst. 1 první pododstavec
Čl. 12 odst. 2	Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 12 odst. 3	Čl. 9 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 12 odst. 4	Čl. 9 odst. 2
Čl. 13 odst. 1	Čl. 11 odst. 1
Čl. 13 odst. 2	Čl. 11 odst. 2
Čl. 14 odst. 1	Čl. 12 odst. 1
Čl. 14 odst. 2	Čl. 12 odst. 2
Čl. 14 odst. 3	Čl. 12 odst. 3
Článek 15	Článek 13
Čl. 16 odst. 1	Čl. 15 odst. 1
Čl. 16 odst. 2	Čl. 15 odst. 2
Čl. 16 odst. 3	Čl. 15 odst. 3
Článek 17	Článek 16
Článek 18	Čl. 17 odst. 1
Článek 19	Článek 18
Čl. 20 odst. 1	Článek 14
Čl. 20 odst. 2	Článek 14
Čl. 20 odst. 3
Čl. 20 odst. 5	Čl. 17 odst. 2
Článek 21	Článek 3
Čl. 22 odst. 1	Čl. 19 odst. 1
Čl. 22 odst. 2	Čl. 19 odst. 2
Čl. 22 odst. 3	Čl. 19 odst. 3
Čl. 22 odst. 4	Čl. 19 odst. 4
Čl. 22 odst. 5	Čl. 19 odst. 5
Čl. 22 odst. 6	Čl. 19 odst. 6
Čl. 22 odst. 7	Čl. 19 odst. 7
Čl. 22 odst. 8	Čl. 19 odst. 8
Čl. 22 odst. 9	Čl. 19 odst. 9
Čl. 23 odst. 1	Čl. 19a odst. 1
Čl. 23 odst. 2	Čl. 19a odst. 2
Čl. 23 odst. 3	Čl. 19a odst. 3
Čl. 23 odst. 4	Čl. 19a odst. 4
Čl. 23 odst. 5	Čl. 19a odst. 5
Čl. 24 odst. 1	Čl. 19b odst. 1
Čl. 24 odst. 2	Čl. 19b odst. 2
Článek 25	Článek 20
Čl. 26 odst. 1	Čl. 21 odst. 1
Čl. 26 odst. 2	Čl. 21 odst. 2
Článek 27	Čl. 21 odst. 3
Čl. 28 odst. 1		Článek 4
Čl. 28 odst. 2		Článek 9
Čl. 29 odst. 1		Čl. 5 odst. 1
Čl. 29 odst. 2		Čl. 5 odst. 2
Čl. 29 odst. 3		Čl. 5 odst. 3
Čl. 29 odst. 4		Čl. 5 odst. 2
Článek 30		Článek 6
Čl. 31 odst. 1		Článek 7
Čl. 31 odst. 2		Článek 8
Čl. 32 odst. 1		Čl. 10 odst. 1
Čl. 32 odst. 2		Čl. 10 odst. 2
Čl. 32 odst. 3		Čl. 10 odst. 3
Čl. 32 odst. 4		Čl. 10 odst. 4
Čl. 32 odst. 5		Čl. 10 odst. 5
Článek 33	Článek 23
Čl. 34 odst. 1	Čl. 24 odst. 1
Čl. 34 odst. 2	Čl. 24 odst. 2
Čl. 34 odst. 3	Čl. 24 odst. 3
Čl. 35 odst. 1	Čl. 25 odst. 1
Čl. 35 odst. 2	Čl. 25 odst. 2
Čl. 35 odst. 3	Čl. 25 odst. 3
Čl. 35 odst. 4	Čl. 25 odst. 4
Čl. 35 odst. 5	Čl. 25 odst. 5
Čl. 35 odst. 6	Čl. 25 odst. 5
Čl. 35 odst. 7	Čl. 25 odst. 5
Čl. 36 odst. 1	Čl. 26 odst. 1
Čl. 36 odst. 2	Čl. 26 odst. 2
Čl. 36 odst. 3	Čl. 26 odst. 3
Čl. 36 odst. 4	Čl. 26 odst. 4
Čl. 36 odst. 5	Čl. 26 odst. 5
Čl. 36 odst. 6	Čl. 26 odst. 5
Čl. 36 odst. 7	Čl. 26 odst. 5
Článek 37	Článek 36
Článek 38	Článek 27
Čl. 39 odst. 1	Čl. 28 odst. 1
Čl. 39 odst. 2	Čl. 28 odst. 2
Čl. 39 odst. 3	Čl. 28 odst. 3
Čl. 39 odst. 4	Čl. 28 odst. 4
Čl. 39 odst. 5	Čl. 28 odst. 4
Čl. 39 odst. 6	Čl. 28 odst. 4
Čl. 40 první pododstavec	Čl. 29 první pododstavec
Čl. 40 druhý pododstavec
Čl. 40 třetí pododstavec
Čl. 41 odst. 1	Čl. 30 odst. 1 a 2
Čl. 41 odst. 2
Článek 42	Článek 32
Čl. 43 odst. 1	Čl. 33 první pododstavec
Čl. 43 odst. 2
Čl. 43 odst. 3
Čl. 43 odst. 4
Čl. 43 odst. 5
Článek 44	Čl. 31 a 34
Článek 45	Článek 35
Článek 46	Článek 37
Čl. 47 odst. 1	Čl. 38 odst. 1
Čl. 47 odst. 2	Čl. 38 odst. 2
Čl. 47 odst. 3	Čl. 38 odst. 3
Čl. 48 odst. 1	Čl. 39 odst. 1
Čl. 48 odst. 2	Čl. 39 odst. 2
Čl. 48 odst. 3	Čl. 39 odst. 3
Čl. 48 odst. 4	Čl. 39 odst. 4
Čl. 49 odst. 1	Čl. 40 odst. 1
Čl. 49 odst. 2	Čl. 40 odst. 2
Čl. 49 odst. 3	Čl. 41 odst. 3 třetí pododstavec
Čl. 50 odst. 1	Čl. 42 první pododstavec
Čl. 50 odst. 2
Čl. 50 odst. 3
Čl. 50 odst. 4
Čl. 50 odst. 5	Čl. 42 druhý pododstavec
Čl. 50 odst. 6	Čl. 42 pododstavec 3 a 6
Čl. 50 odst. 7	Čl. 42 pododstavec 4 a 7
Čl. 50 odst. 8	Čl. 42 pátý pododstavec
Čl. 51 odst. 1	Čl. 42a odst. 1
Čl. 51 odst. 2	Čl. 42a odst. 2
Čl. 51 odst. 3	Čl. 42a odst. 3
Čl. 51 odst. 4	Čl. 42a odst. 3
Čl. 51 odst. 5	Čl. 42a odst. 3
Čl. 51 odst. 6
Čl. 52 odst. 1	Čl. 43 odst. 1
Čl. 52 odst. 2	Čl. 43 odst. 2
Čl. 52 odst. 3
Čl. 52 odst. 4
Čl. 53 odst. 1	Čl. 44 odst. 1
Čl. 53 odst. 2	Čl. 44 odst. 2
Čl. 53 odst. 3
Článek 54	Článek 45
Článek 55	Článek 46
Článek 56	Článek 47
Čl. 57 odst. 1	Čl. 48 odst. 1 první pododstavec
Čl. 57 odst. 2	Čl. 48 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 57 odst. 3	Čl. 48 odst. 2 první a druhý pododstavec
Čl. 57 odst. 4	Čl. 48 odst. 2 třetí pododstavec
Čl. 57 odst. 5	Čl. 48 odst. 2 pátý pododstavec
Čl. 57 odst. 6	Čl. 48 odst. 2 čtvrtý pododstavec
Článek 58	Čl. 49 první pododstavec
Čl. 58 odst. 2	Čl. 49 druhý pododstavec
Čl. 58 odst. 3	Čl. 49 čtvrtý pododstavec
Čl. 58 odst. 4	Čl. 49 pátý pododstavec
Čl. 59 odst. 1	Článek 50
Čl. 59 odst. 2
Článek 60	Článek 51
Čl. 61 odst. 1	Čl. 52 první pododstavec
Čl. 61 odst. 2	Čl. 52 druhý pododstavec
Článek 62
Čl. 63 odst. 1	Čl. 53 odst. 1
Čl. 63 odst. 2	Čl. 53 odst. 2
Článek 64
Článek 65
Článek 66
Článek 67
Článek 68
Článek 69
Článek 70
Článek 71
Článek 72	Článek 55
Článek 73	Článek 123
Čl. 74 odst. 1	Čl. 22 odst. 1
Čl. 74 odst. 2	Čl. 22 odst. 2
Čl. 74 odst. 3	Čl. 22 odst. 6
Čl. 74 odst. 4
Čl. 75 odst. 1	Čl. 22 odst. 3
Čl. 75 odst. 2	Čl. 22 odst. 4
Čl. 75 odst. 3	Čl. 22 odst. 5
Čl. 76 odst. 1	Příloha V bod 2
Čl. 76 odst. 2
Čl. 76 odst. 3
Čl. 76 odst. 4
Čl. 76 odst. 5
Článek 77
Článek 78
Článek 79	Příloha V body 3, 4 a 5
Článek 80	Příloha V bod 6
Článek 81	Příloha V bod 7
Čl. 82 odst. 1	Příloha V bod 8
Čl. 82 odst. 2	Příloha V bod 9
Čl. 83 odst. 1	Příloha V bod 10
Čl. 83 odst. 2		Příloha IV bod 5
Čl. 83 odst. 3		Příloha I body 38 a 41
Článek 84	Příloha V bod 11
Čl. 85 odst. 1	Příloha V bod 12
Čl. 85 odst. 2	Příloha V bod 13
Čl. 86 odst. 1	Příloha V bod 14
Čl. 86 odst. 2	Příloha V bod 14a
Čl. 86 odst. 3
Čl. 86 odst. 4	Příloha V bod 15
Čl. 86 odst. 5	Příloha V bod 16
Čl. 86 odst. 6	Příloha V bod 17
Čl. 86 odst. 7	Příloha V bod 18
Čl. 86 odst. 8	Příloha V bod 19
Čl. 86 odst. 9	Příloha V bod 20
Čl. 86 odst. 10	Příloha V bod 21
Čl. 86 odst. 11	Příloha V bod 22
Článek 87
Čl. 88 odst. 1	Příloha V bod 1
Čl. 88 odst. 2
Článek 89
Článek 90
Článek 91
Čl. 92 odst. 1	Příloha V bod 23 druhý pododstavec
Čl. 92 odst. 2 úvodní věta	Příloha V bod 23 úvodní věta
Čl. 92 odst. 2 písm. a)	Příloha V bod 23 písm. a)
Čl. 92 odst. 2 písm. b)	Příloha V bod 23 písm. b)
Čl. 92 odst. 2 písm. c)	Příloha V bod 23 písm. c)
Čl. 92 odst. 2 písm. d)	Příloha V bod 23 písm. d)
Čl. 92 odst. 2 písm. e)	Příloha V bod 23 písm. e)
Čl. 92 odst. 2 psím. f)	Příloha V bod 23 písm. f)
Čl. 92 odst. 2 písm. g)
Článek 93	Příloha V bod 23 písm. k)
Čl. 94 odst. 1 písm. a)	Příloha V bod 23 písm. g)
Čl. 94 odst. 1 písm. b)	Příloha V bod 23 písm. h)
Čl. 94 odst. 1 písm. c)	Příloha V bod 23 písm. i)
Čl. 94 odst. 1 písm. d)
Čl. 94 odst. 1 písm. e)	Příloha V bod 23 písm. j)
Čl. 94 odst. 1 písm. f)	Příloha V bod 23 písm. l)
Čl. 94 odst. 1 písm. g)
Čl. 94 odst. 1 písm. h)	Příloha V bod 23 písm. m)
Čl. 94 odst. 1 písm. i)
Čl. 94 odst. 1 písm. j)	Příloha V bod 23 písm. n)
Čl. 94 odst. 1 písm. k)	Příloha V bod 23 písm. n)
Čl. 94 odst. 1 písm. l)	Příloha V bod 23 písm. o)
Čl. 94 odst. 1 písm. m)	Příloha V bod 23 písm. p)
Čl. 94 odst. 1 písm. n)	Příloha V bod 23 písm. q)
Čl. 94 odst. 1 písm. o)	Příloha V bod 23 písm. r)
Čl. 94 odst. 1 písm. p)	Příloha V bod 23 písm. s)
Čl. 94 odst. 1 písm. q)	Příloha V bod 23 písm. t)
Čl. 94 odst. 2	Čl. 150 odst. 3 písm. b
Článek 95	Příloha V bod 24
Článek 96
Čl. 97 odst. 1	Čl. 124 odst. 1
Čl. 97 odst. 2	Čl. 124 odst. 2
Čl. 97 odst. 3	Čl. 124 odst. 3
Čl. 97 odst. 4	Čl. 124 odst. 4
Čl. 98 odst. 1	Příloha XI bod 1
Čl. 98 odst. 2	Příloha XI bod 1a
Čl. 98 odst. 3	Příloha XI bod 2
Čl. 98 odst. 4	Příloha XI bod 3
Čl. 98 odst. 5	Čl. 124 odst. 5
Čl. 98 odst. 6
Čl. 98 odst. 7
Článek 99
Článek 100
Článek 101
Čl. 102 odst. 1	Čl. 136 odst. 1
Čl. 102 odst. 2
Článek 103
Článek 104	Článek 136
Článek 105
Čl. 106 odst. 1	Článek 149
Čl. 106 odst. 2
Článek 107
Čl. 108 odst. 1 první pododstavec	Čl. 68 odst. 2
Čl. 108 odst. 1 druhý pododstavec	Článek 3
Čl. 108 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 108 odst. 2	Čl. 71 odst. 1
Čl. 108 odst. 3	Čl. 71 odst. 2
Čl. 108 odst. 4	Čl. 73 odst. 2
Čl. 109 odst. 1	Čl. 68 odst. 1
Čl. 109 odst. 2	Čl. 73 odst. 3
Čl. 109 odst. 3
Čl. 110 odst. 1	Čl. 124 odst. 2
Čl. 110 odst. 2	Článek 23
Čl. 111 odst. 1	Čl. 125 odst. 1	Článek 2
Čl. 111 odst. 2	Čl. 125 odst. 2	Článek 2
Čl. 111 odst. 3	Čl. 126 odst. 1
Čl. 111 odst. 4	Čl. 126 odst. 2
Čl. 111 odst. 5	Čl. 126 odst. 3
Čl. 111 odst. 6	Čl. 126 odst. 4
Čl. 112 odst. 1	Čl. 129 odst. 1 první pododstavec
Čl. 112 odst. 2	Čl. 129 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 112 odst. 3	Čl. 129 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 113 odst. 1 písm. a)	Čl. 129 odst. 3 první pododstavec
Čl. 113 odst. 1 písm. b)
Čl. 113 odst. 2 písm. a) první pododstavec	Čl. 129 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 113 odst. 2 písm. b) první pododstavec
Čl. 113 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 129 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 113 odst. 3 třetí pododstavec	Čl. 129 odst. 3 třetí pododstavec
Čl. 113 odst. 3	Čl. 129 odst. 3 pododstavec 4 až 7
Čl. 113 odst. 4	Čl. 129 odst. 3 pododstavec 8 a 9
Čl. 113 odst. 5	Čl. 129 odst. 3 pododstavec 10 a 11
Článek 114	Článek 130
Článek 115	Článek 131
Čl. 116 odst. 1	Čl. 131a odst. 1 první a třetí pododstavec
Čl. 116 odst. 2	Čl. 131a odst. 1 čtvrtý pododstavec
Čl. 116 odst. 3	Čl. 131a odst. 2 první pododstavec
Čl. 116 odst. 4	Čl. 131a odst. 2 druhý a třetí pododstavec
Čl. 116 odst. 5	Čl. 131a odst. 2 čtvrtý a pátý pododstavec
Čl. 116 odst. 6	Čl. 131a odst. 2 šestý pododstavec
Čl. 116 odst. 7	Čl. 131a odst. 2 sedmý pododstavec
Čl. 116 odst. 8	Čl. 131a odst. 2 osmý pododstavec
Čl. 116 odst. 9	Čl. 131a odst. 2 devátý pododstavec
Čl. 117 odst. 1	Čl. 132 odst. 1 první až šestý pododstavec
Čl. 117 odst. 2	Čl. 132 odst. 1 sedmý a osmý pododstavec
Čl. 117 odst. 3	Čl. 132 odst. 2
Čl. 117 odst. 4	Čl. 132 odst. 3
Článek 118	Článek 141
Čl. 119 odst. 1	Čl. 127 odst. 1
Čl. 119 odst. 2	Čl. 127 odst. 2
Čl. 119 odst. 3	Čl. 127 odst. 3
Článek 120	Článek 72a
Článek 121	Článek 135
Článek 122	Článek 137
Čl. 123 odst. 1	Čl. 138 odst. 1
Čl. 123 odst. 2	Čl. 138 odst. 2 první pododstavec
Článek 124	Článek 139
Článek 125	Článek 140	Článek 2
Článek 126	Článek 142
Článek 127	Článek 143
Článek 128
Článek 129
Článek 130
Článek 131
Článek 132
Článek 133
Článek 134
Článek 135
Článek 136
Článek 137
Článek 138
Článek 139
Článek 140
Článek 141
Článek 142
Článek 143	Článek 144
Čl. 144 odst. 1	Čl. 122a odst. 9
Čl. 144 odst. 2	Čl. 69 odst. 4
Čl. 144 odst. 3	Čl. 70 odst. 4
Článek 145	Čl. 150 odst. 1
Článek 146	Čl. 150 odst. 1a
Čl. 147 odst. 1	Čl. 151 odst. 1
Čl. 147 odst. 2	Čl. 151 odst. 2
Čl. 148 odst. 1	Čl.s 151a odst. 3
Čl. 148 odst. 2	Čl.s 151a odst. 1
Čl. 148 odst. 3	Čl.s 151b
Čl. 148 odst. 4	Čl.s 151a odst. 2
Čl. 148 odst. 5	Čl.s 151c
Článek 149
Článek 150
Článek 151
Článek 152	Článek 29
Článek 153	Článek 30
Článek 154	Článek 33
Článek 155	Článek 40
Článek 156	Článek 41
Článek 157	Článek 42
Článek 158	Čl. 42a
Článek 159	Článek 43
Článek 160
Čl. 161 odst. 1	Čl. 156 odstavec 6
Čl. 161 odst. 2	Čl. 156 odstavec 4
Čl. 161 odst. 3
Čl. 161 odst. 4
Čl. 161 odst. 5
Čl. 161 odst. 6
Čl. 161 odst. 7
Čl. 161 odst. 8
Čl. 161 odst. 9
Čl. 162 odst. 1
Čl. 162 odst. 2
Čl. 162 odst. 3
Čl. 162 odst. 4	Čl. 157 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 162 odst. 5
Čl. 162 odst. 6
Článek 163	Článek 158
Článek 164	Článek 159
Článek 165	Článek 160
Příloha I	Příloha I

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

( 2 ) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

( 5 ) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 10 ) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 12 ) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

( 13 ) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

( 14 ) Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

( 15 ) Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 22.

( 16 ) Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř.věst. L 241, 2.9.2006, s. 26).

( 17 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

( 19 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj).

( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

( 21 ) ►C3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES ◄ (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání