1313/2013/EURozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie Text s významem pro EHP
Publikováno: | Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924-947 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
Přijato: | 17. prosince 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 21. prosince 2013 | Nabývá účinnosti: | 21. prosince 2013 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 924) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018, |
L 250 |
1 |
4.10.2018 |
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/420 ze dne 13. března 2019, |
L 77I |
1 |
20.3.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/836 ze dne 20. května 2021, |
L 185 |
1 |
26.5.2021 |
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2671 ze dne 22. listopadu 2023, |
L |
1 |
28.11.2023 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1313/2013/EU
ze dne 17. prosince 2013
o mechanismu civilní ochrany Unie
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
OBECNÉ A SPECIFICKÉ CÍLE, PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Obecný cíl a předmět
Článek 2
Oblast působnosti
Toto rozhodnutí se použije na spolupráci v oblasti civilní ochrany. Tato spolupráce zahrnuje:
opatření v oblasti prevence a připravenosti uvnitř Unie a v souvislosti s čl. 5 odst. 2, čl. 13 odst. 3 a článkem 28 také vně Unie; a
opatření, která mají pomoci při odezvě na okamžité negativní dopady katastrofy uvnitř nebo vně Unie, včetně zemí uvedených v čl. 28 odst. 1, a to na základě žádosti o pomoc prostřednictvím mechanismu Unie.
Článek 3
Specifické cíle
Mechanismus Unie podporuje, doplňuje a usnadňuje koordinaci opatření členských států v zájmu splnění těchto společných specifických cílů:
dosažení vysoké úrovně ochrany před katastrofami prostřednictvím prevence nebo omezení jejich možných účinků, rozvíjením kultury prevence a zlepšením spolupráce mezi složkami civilní ochrany a jinými příslušnými složkami;
zvýšení připravenost na úrovni členských států a na úrovni Unie v oblasti odezvy na katastrofy;
usnadnění rychlé a účinné odezvy v případě katastrof nebo jejich hrozby, mimo jiné přijetím opatření ke zmírnění bezprostředních následků těchto katastrof, a podněcování členských států k tomu, aby usilovaly o odstranění byrokratických překážek;
zvýšení informovanosti veřejnosti o katastrofách a připravenosti na ně;
zvýšení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách; a
posílení spolupráce a koordinace na přeshraniční úrovni a mezi členskými státy, které jsou vystaveny stejným druhům katastrof.
Pro monitorování, hodnocení a případný přezkum uplatňování tohoto rozhodnutí se použijí ukazatele. Jedná se o tyto ukazatele:
pokrok při provádění rámce pro předcházení katastrofám měřený počtem členských států, které poskytly Komisi informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. d);
pokrok ve zvyšování úrovně připravenosti na katastrofy měřený velikostí kapacit pro odezvu obsažených v Evropském souboru civilní ochrany v souvislosti s cíli kapacity uvedenými v článku 11, počtem modulů registrovaných ve společném komunikačním a informačním systému pro mimořádné události (dále jen „společný komunikační systém“) a počtem kapacit rescEU zřízených za účelem poskytování pomoci v kritických situacích;
pokrok ve zlepšování odezvy na katastrofy měřený rychlostí zásahů v rámci mechanismu Unie a mírou, jakou pomoc přispívá k plnění potřeb v terénu; a
pokrok dosažený při zvyšování informovanosti veřejnosti o katastrofách a připravenosti na ně měřený úrovní informovanosti občanů Unie o rizicích v jejich regionu.
Článek 4
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
„katastrofou“ jakákoli situace, která má či může mít závažný dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek včetně kulturního dědictví;
„odezvou“ jakékoli opatření přijaté na základě žádosti o pomoc v rámci mechanismu Unie v případě bezprostřední hrozby katastrofy, v jejím průběhu nebo po ní za účelem řešení jejích okamžitých nepříznivých důsledků;
„připraveností“ stav pohotovosti a způsobilosti lidských a materiálních prostředků, struktur, komunit a organizací dosažený v důsledku předem přijatého opatření a umožňující jim zajistit účinnou a rychlou odezvu na katastrofy;
„prevencí“ jakékoli opatření zaměřené na snížení rizika nebo zmírnění nepříznivých důsledků katastrof pro obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek včetně kulturního dědictví;
„cíli Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám“ nezávazné cíle v oblasti civilní ochrany na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti pro účely zlepšení kapacity Unie a jejích členských států odolávat dopadům katastrof, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí;
„včasným varováním“ včasné a účinné poskytnutí informací, jež umožňují přijmout opatření s cílem zabránit rizikům a nepříznivým dopadům katastrof nebo je omezit a usnadnit připravenost na účinnou odezvu;
„modulem“ soběstačné a nezávislé uspořádání předem vymezených kapacit členských států, které vychází z úkolů a potřeb, nebo mobilní operační tým členských států, představující soubor lidských a materiálních prostředků, který může být popsán z hlediska schopnosti zásahu nebo úlohy či úloh, které je schopen splnit;
„posouzením rizik“ celkový meziodvětvový proces zjišťování rizik, analýzy rizik a hodnocení rizik prováděný na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;
„schopností zvládání rizik“ schopnost členského státu nebo jeho regionů omezit rizika (dopadů a pravděpodobnosti katastrofy), určená v jeho posouzení rizik, přizpůsobit se těmto rizikům nebo je zmírnit, a to na úroveň v tomto členském státě přijatelnou. Schopnost zvládání rizik je posuzována z hlediska technické, finanční a správní schopnosti provádět odpovídající:
posouzení rizik,
plánování zvládání rizik pro prevenci a připravenost a
opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně;
„podporou hostitelského státu“ veškeré kroky, které země přijímající nebo posílající pomoc nebo Komise provádějí ve fázích připravenosti a odezvy za účelem odstranění předvídatelných překážek bránících mezinárodní pomoci nabízené prostřednictvím mechanismu Unie. Zahrnuje podporu ze strany členských států zaměřenou na usnadnění přesunu této pomoci přes jejich území;
„kapacitou pro odezvu“ pomoc, která může být na základě žádosti poskytnuta prostřednictvím mechanismu Unie;
„logistickou podporou“ základní vybavení nebo služby, které odborné týmy uvedené v čl. 17 odst. 1 potřebují k tomu, aby mohly plnit své úkoly, mimo jiné komunikační prostředky, dočasné ubytování, potraviny nebo doprava uvnitř země;
„zúčastněným státem“ třetí země účastnící se mechanismu Unie v souladu čl. 28 odst. 1.
KAPITOLA II
PREVENCE
Článek 5
Opatření v oblasti prevence
V zájmu plnění cílů a provádění opatření v oblasti prevence Komise:
přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro větší usnadnění a podporu spolupráce a sdílení poznatků, výsledků vědeckého výzkumu a inovací, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy, které sdílí společná rizika;
podporuje a prosazuje posuzování a mapování rizik prováděná jednotlivými členskými státy sdílením osvědčených postupů a usnadňováním přístupu ke konkrétním znalostem a odborným poznatkům o otázkách společného zájmu;
stanoví a pravidelně aktualizuje meziodvětvový přehled a mapu týkající se rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof, kterým může být Unie vystavena, včetně rizik katastrof, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí, a to s použitím soudržného přístupu napříč různými politickými oblastmi, které mohou souviset s předcházením katastrofám nebo jej ovlivňovat, a při řádném zohlednění pravděpodobných dopadů změny klimatu;
podporuje výměnu osvědčených postupů týkajících se vytváření vnitrostátních systémů civilní ochrany s cílem vypořádat se s dopadem změny klimatu;
podporuje a prosazuje rozvoj a provádění činnosti v oblasti zvládání rizik jednotlivými členskými státy sdílením osvědčených postupů a usnadňováním přístupu ke konkrétním znalostem a odborným poznatkům o otázkách společného zájmu;
shromažďuje a rozesílá informace zpřístupněné členskými státy, organizuje výměnu zkušeností získaných při posuzování schopnosti zvládání rizik a usnadňuje sdílení osvědčených postupů při plánování prevence a připravenosti, mimo jiné i prostřednictvím dobrovolných vzájemných hodnocení;
ve lhůtách stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d) podává Evropskému parlamentu a Radě pravidelné zprávy o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění článku 6;
podporuje využívání různých finančních prostředků Unie, které mohou podpořit udržitelnou prevenci katastrof, a vybízí členské státy a regiony, aby těchto možností financování využívaly;
upozorňuje na význam předcházení rizikům, podporuje členské státy při zvyšování povědomí, informování veřejnosti a vzdělávání a podporuje úsilí členských států při informování veřejnosti o systémech varování tím, že jim poskytuje pokyny ohledně těchto systémů, a to i na přeshraniční úrovni;
podporuje preventivní opatření ve členských státech a ve třetích zemích uvedených v článku 28 sdílením osvědčených postupů a usnadňováním přístupu ke konkrétním znalostem a odborným poznatkům o otázkách společného zájmu; a
v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková preventivní opatření v zájmu dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a).
Článek 6
Zvládání rizik
Za účelem prosazování účinného a soudržného přístupu k předcházení katastrofám a připravenosti na ně sdílením informací, které nejsou citlivé, a sice informací, jejichž poskytnutí není v rozporu s podstatnými bezpečnostními zájmy členských států, a prosazování osvědčených postupů v rámci mechanismu Unie, členské státy:
dále rozvíjejí posouzení rizik na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;
dále rozvíjejí posouzení schopnosti zvládání rizik na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;
dále rozvíjejí a zdokonalují plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, včetně přeshraniční spolupráce, a přitom zohledňují cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám uvedené v odstavci 5, pokud byly stanoveny, a rizika související s katastrofami, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí;
zpřístupní Komisi souhrn relevantních prvků posouzení podle písmen a) a b), přičemž se zaměří na klíčová rizika. V případě klíčových rizik s přeshraničním dopadem, rizik souvisejících s katastrofami, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí, a případně i rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, členské státy uvedou prioritní opatření v oblasti prevence a připravenosti. Tento souhrn Komisi poskytnou do 31. prosince 2020 a poté každé tři roky, jakož i v případě jakýchkoli významných změn;
dobrovolně se účastní vzájemných hodnocení týkajících se posouzení schopnosti zvládání rizik;
v souladu s mezinárodními závazky zlepšují shromažďování údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof na celostátní nebo příslušné nižší úrovni s cílem zajistit vytváření scénářů založených na důkazech, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1, a zjišťování nedostatků v kapacitách pro odezvu na katastrofy.
V případě, že členský stát prostřednictvím mechanismu Unie opakovaně žádá o stejný druh pomoci v souvislosti s katastrofami téhož druhu, může Komise na základě zevrubné analýzy důvodů a okolností aktivace a s cílem podpořit dotyčný členský stát ve zvyšování úrovně prevence a připravenosti:
požádat tento členský stát o poskytnutí dalších informací o konkrétních opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, která se vztahují k riziku odpovídajícímu uvedenému druhu katastrofy; a
ve vhodných případech na základě poskytnutých informací:
navrhnout, aby byl na místo vyslán tým odborníků s cílem poskytnout poradenství ohledně opatření v oblasti prevence a připravenosti, nebo
vydat doporučení ke zvýšení úrovně prevence a připravenosti v dotyčném členském státě. Komise a dotyčný členský stát se vzájemně průběžně informují o veškerých opatřeních přijatých v návaznosti na tato doporučení.
V případě, že členský stát prostřednictvím mechanismu Unie požádá o stejný druh pomoci v souvislosti s katastrofami téhož druhu třikrát v průběhu tří po sobě následujících let, použijí se písmena a) a b), pokud se na základě zevrubné analýzy důvodů a okolností častých aktivací neukáže, že to není nezbytné.
KAPITOLA III
PŘIPRAVENOST
Článek 7
Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události
Středisko zejména koordinuje, monitoruje a podporuje odezvu na mimořádné události na úrovni Unie v reálném čase. Středisko úzce spolupracuje s vnitrostátními orgány civilní ochrany a příslušnými subjekty Unie za účelem podpory meziodvětvového přístupu k zvládání katastrof.
Článek 8
Obecná opatření Komise v oblasti připravenosti
Komise provádí tato opatření v oblasti připravenosti:
spravuje středisko;
spravuje společný komunikační systém, který umožňuje komunikaci a sdílení informací mezi střediskem a kontaktními místy členských států
spolupracuje s členskými státy:
na rozvoji nadnárodních systémů detekce a včasného varování v zájmu Unie s cílem zmírnit bezprostřední dopad katastrof;
na lepší integraci stávajících nadnárodních systémů detekce a včasného varování na základě přístupu zohledňujícího širokou škálu rizik s cílem minimalizovat čas potřebný k odezvě na katastrofy,
na udržování a dalším rozvoji situačního povědomí a schopnosti analýzy,
na monitorování katastrof, a v relevantních případech dopadů změny klimatu, a na poskytování poradenství založeného na těchto vědeckých poznatcích,
na převádění vědeckých informací na informace provozní,
na vytváření, udržování a rozvíjení evropských vědeckých partnerství zaměřených na přírodní a člověkem způsobená nebezpečí, která by měla podporovat propojení mezi vnitrostátními systémy včasného varování a upozornění a napojení těchto systémů na středisko a na společný komunikační a informační systém,
na podpoře úsilí členských států a pověřených mezinárodních organizací pomocí vědeckých znalostí, inovativních technologií a odborných znalostí členských států a těchto organizací při dalším rozvoji systémů včasného varování, mimo jiné prostřednictvím sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany uvedené v článku 13;
vytvoří a řídí schopnost mobilizace a vyslání odborných týmů odpovědných za:
posouzení potřeb, které by mohly být v členském státě nebo ve třetí zemi žádajících o pomoc uspokojeny prostřednictvím mechanismu Unie,
případné usnadnění koordinace pomoci na místě v rámci odezvy na katastrofy a udržování kontaktů s příslušnými orgány členského státu nebo třetí země žádajících o pomoc, a
poradenskou podporu členského státu nebo třetí země žádajících o pomoc ohledně opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy;
vytvoří a udržuje schopnost poskytovat logistickou podporu odborným týmům uvedeným v písmenu d);
vytvoří a udržuje síť vyškolených odborníků z členských států, kteří mohou být v krátkém časovém horizontu k dispozici pro pomoc středisku při sledování, informování a usnadňování koordinace;
usnadňuje koordinaci mezi členskými státy, pokud jde o předběžné rozmístění kapacit pro odezvu na katastrofy v rámci Unie;
podporuje úsilí o zlepšování interoperability modulů a jiných kapacit pro odezvu, přičemž zohledňuje osvědčené postupy na úrovni členských států i na mezinárodní úrovni;
v rámci své pravomoci přijímá nezbytná opatření s cílem usnadnit podporu hostitelského státu, mimo jiné spolu s členskými státy a na základě operačních zkušeností vypracovává a aktualizuje pokyny pro podporu hostitelského státu;
podporuje vytváření dobrovolných programů vzájemného hodnocení strategií připravenosti členských států založených na předem stanovených kritériích, které umožní, aby byla formulována doporučení pro zvýšení míry připravenosti Unie;
v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková opatření v oblasti připravenosti zaměřená na splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b); a
podporuje členské státy, na jejichž území došlo ke katastrofě, na jejich žádost tím, že jim umožní využít evropská vědecká partnerství pro účely cílených odborných analýz. Se souhlasem zasažených členských států lze tyto výsledné analýzy sdílet prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události.
Článek 9
Obecná činnost členských států v oblasti připravenosti
Členské státy předem určí moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky v rámci příslušných složek, zejména složek civilní ochrany nebo jiných zásahových služeb, kteří by mohli být k dispozici pro zásah na základě žádosti prostřednictvím mechanismu Unie. Přihlédnou k tomu, že složení modulů nebo jiných kapacit pro odezvu může záviset na druhu katastrofy a na zvláštních potřebách s ní spojených.
Moduly jsou tvořeny ze zdrojů jednoho nebo více členských států a:
jsou schopny provádět předem definované úkoly v oblasti odezvy v souladu se zavedenými mezinárodními pokyny, a tudíž mohou:
být nasazeny ve velmi krátkém časovém horizontu od předložení žádosti o poskytnutí pomoci prostřednictvím střediska; a
pracovat samostatně a nezávisle po stanovené období;
jsou interoperabilní s jinými moduly;
provádějí odbornou přípravu a cvičení, aby splňovaly požadavek na interoperabilitu;
jsou podřízeny vedení osoby, která je zodpovědná za jejich činnost; a
jsou schopny případně spolupracovat s jinými subjekty Unie nebo případně s mezinárodními organizacemi, zejména OSN.
Další kapacity pro odezvu mohou zahrnovat zdroje z jednoho nebo více členských států a v případě potřeby:
jsou schopny provádět úkoly v oblastech odezvy v souladu se zavedenými mezinárodními pokyny, a tudíž mohou:
být nasazeny ve velmi krátkém časovém horizontu od předložení žádosti o poskytnutí pomoci prostřednictvím střediska; a
podle potřeby pracovat samostatně a nezávisle po stanovené období;
jsou schopny popřípadě spolupracovat s jinými subjekty Unie nebo případně s mezinárodními organizacemi, zejména OSN.
Pokud se členský stát rozhodne využívat zásahové služby poskytované v rámci složky Galileo, které jsou uvedeny v prvním pododstavci, měl by určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání těchto zásahových služeb a informovat o tom Komisi.
Článek 10
Vytváření scénářů a plánování zvládání katastrof
Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit meziodvětvové plánování zvládání rizik přírodních i člověkem způsobených katastrof na úrovni Unie, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí, včetně nepříznivých dopadů na změnu klimatu. Toto plánování zahrnuje vytváření scénářů prevence katastrof, připravenosti a odezvy na ně na úrovni Unie s přihlédnutím k činnostem týkajícím se cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám uvedeným v čl. 6 odst. 5 a činnosti sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany uvedené v článku 13, a to na základě:
posouzení rizik podle čl. 6 odst. 1 písm. a);
přehledu rizik podle čl. 5 odst. 1 písm. c);
posouzení schopnosti zvládání rizik členských států podle čl. 6 odst. 1 písm. b);
dostupných údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof podle čl. 6 odst. 1 písm. f);
dobrovolné výměny stávajících informací o plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo příslušné nižší úrovni;
mapování prostředků; a
vypracovávání plánů pro nasazení kapacit pro odezvu.
Článek 11
Evropský soubor civilní ochrany
Komise ve spolupráci s členskými státy sleduje pokrok při plnění cílů kapacity stanovených v prováděcích aktech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a zjišťuje potenciálně významné nedostatky v kapacitě pro odezvu v rámci Evropského souboru civilní ochrany. Jsou-li takové nedostatky zjištěny, Komise posoudí, zda jsou nezbytné kapacity členským státům k dispozici mimo rámec Evropského souboru civilní ochrany. Komise vybízí členské státy k řešení významných nedostatků v kapacitách pro odezvu v rámci Evropského souboru civilní ochrany. V tomto ohledu může členské státy podporovat v souladu s článkem 20 a s čl. 21 odst. 1 písm. i) a odst. 2.
Článek 12
Kapacity rescEU
Za účelem zajištění účinné odezvy na katastrofy Komise a členské státy případně zajistí odpovídající zeměpisné rozložení kapacit rescEU.
V řádně odůvodněných naléhavých případech může Komise pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu, nebo jinak smluvně zajišťovat kapacity vymezené prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s postupem pro naléhavé případy podle čl. 33 odst. 3. Tyto prováděcí akty:
určí potřebný druh a množství materiálních prostředků a veškeré potřebné podpůrné služby, které jsou již vymezeny jako kapacity rescEU; nebo
vymezí dodatečné materiální prostředky a veškeré potřebné podpůrné služby jako kapacity rescEU a určí potřebný druh a množství těchto kapacit.
Kapacity rescEU by měly být umístěny v členských státech, které je pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jiným způsobem smluvně zajišťují.
Kapacity rescEU mohou být využívány pro vnitrostátní účely podle čl. 23 odst. 4a pouze v případě, že nejsou využívány nebo jich není zapotřebí pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie.
Kapacity rescEU jsou využívány v souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 32 odst. 1 písm. g) a s operačními smlouvami uzavřenými mezi Komisí a členským státem, který tyto kapacity vlastní, pronajímá nebo pronajímá formou leasingu, v nichž jsou podrobněji uvedeny podmínky nasazení kapacit rescEU, včetně zúčastněného personálu.
Za řízení operací v oblasti odezvy odpovídá členský stát, na jehož území jsou kapacity rescEU nasazeny. Pokud jsou rescEU kapacity nasazeny mimo území Unie, odpovídají za zajištění jejich plného začlenění do celkové odezvy členské státy, v nichž byly doposud tyto kapacity umístěny.
Při nasazení kapacit rescEU ve třetích zemích mohou členské státy ve zvláštních případech odmítnout nasadit vlastní personál v souladu s prováděcím aktem přijatým podle čl. 32 odst. 1 písm. g) a s bližším vymezením v operačních smlouvách uvedených v odst. 5 třetím pododstavci tohoto článku.
Článek 13
Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany
Komise prostřednictvím sítě náležitě zohledňuje odborné znalosti, které jsou k dispozici v členských státech, na úrovni Unie, jiných mezinárodních organizací a subjektů, třetích zemí a organizací působících na místě.
Komise a členské státy usilují o to, aby bylo při vytváření a provozu sítě zajištěno genderově vyvážené zastoupení.
Komise prostřednictvím sítě usiluje o soudržnost plánování a rozhodování tím, že napomáhá průběžné výměně znalostí a informací zahrnujících všechny oblasti činností mechanismu Unie.
Za tím účelem Komise prostřednictvím sítě mimo jiné:
vytvoří a řídí program odborné přípravy a výcviku pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky zapojené do zvládání mimořádných událostí, který se týká předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně. Tento program se zaměří na výměny osvědčených postupů v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, a to i ve vztahu ke katastrofám způsobeným změnou klimatu, a podporuje je a zahrnuje společné kurzy a systém výměny odborných poznatků v oblasti zvládání katastrof, včetně výměn odborníků a zkušených dobrovolníků a vysílání odborníků z členských států.
Cílem programu odborné přípravy a výcviku je zlepšení koordinace, slučitelnosti a doplňkovosti kapacit uvedených v článcích 9, 11 a 12 a zvyšování odborné způsobilosti odborníků podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a f);
vytvoří a řídí program zaměřený na zkušenosti získané z provedených opatření v oblasti civilní ochrany v rámci mechanismu Unie, včetně aspektů uceleného cyklu zvládání katastrof s cílem poskytnout široký základ pro procesy učení a rozvíjení znalostí. Tento program zahrnuje:
sledování, analýzu a hodnocení všech příslušných opatření v oblasti civilní ochrany v rámci mechanismu Unie;
podporu uplatňování získaných zkušeností s cílem zajistit základnu opírající se o zkušenosti, z níž má vycházet rozvoj činností v rámci cyklu zvládání katastrof; a
vypracování metod a nástrojů pro shromažďování, analýzu, propagaci a uplatňování získaných zkušeností.
Program rovněž případně obsahuje zkušenosti získané ze zásahů mimo Unii, pokud jde o využívání spojitostí a synergií mezi pomocí poskytovanou v rámci mechanismu Unie a humanitární reakcí;
podněcuje výzkum a inovace a podporuje zavádění a využívání příslušných nových přístupů nebo technologií pro účely mechanismu Unie;
zřídí a provozuje internetovou platformu sloužící síti s cílem podporovat a usnadňovat plnění různých úkolů uvedených v písmenech a), b) a c).
KAPITOLA IV
ODEZVA
Článek 14
Oznamování katastrof uvnitř Unie
První pododstavec se nepoužije, pokud již byla oznamovací povinnost zakotvena v jiných právních předpisech Unie, ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo v platných mezinárodních dohodách.
Článek 15
Odezva na katastrofy uvnitř Unie
Po obdržení žádosti o pomoc Komise podle situace a neprodleně:
odešle žádost kontaktním místům ostatních členských států;
ve spolupráci se zasaženým členským státem shromáždí a analyzuje ověřené informace o situaci s cílem získat společné povědomí o situaci a odezvě na ni a rozešle tyto informace přímo členským státům;
v konzultaci s žádajícím členským státem vypracuje doporučení pro poskytnutí pomoci prostřednictvím mechanismu Unie podle potřeb v terénu a případných vhodných předem vytvořených plánů, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1, vybídne členské státy, aby nasadily specifické kapacity a usnadnily koordinaci požadované pomoci; a
přijme další opatření s cílem usnadnit koordinaci odezvy.
Článek 16
Podpora soudržnosti při odezvu na katastrofy mimo Unii
Komise bude podporovat soulad při poskytování pomoci prostřednictvím těchto opatření:
udržování dialogu s kontaktními místy členských států za účelem zajištění efektivního a soudržného příspěvku odezvy Unie na katastrofy prostřednictvím mechanismu Unie k celkovému úsilí v oblasti pomoci, a to zejména:
okamžitým informováním členských států o úplných žádostech o pomoc,
podporou společného posouzení situace a potřeb, poskytováním odborného poradenství nebo usnadněním koordinace na místě, kde je pomoc poskytována, prostřednictvím přítomnosti odborného týmu civilní ochrany,
sdílením příslušných posouzení a analýz se všemi příslušnými subjekty,
poskytováním přehledu pomoci nabízené členskými státy a dalšími subjekty,
poradenstvím ohledně druhu nutné pomoci s cílem zajistit, že poskytnutá pomoc je v souladu s posouzením potřeb, a
pomocí při překonávání veškerých praktických obtíží při poskytování pomoci v oblastech, jako jsou tranzit a cla;
neprodlené vypracování doporučení, pokud možno ve spolupráci se zasaženou zemí, podle potřeb v terénu a případných vhodných předem vytvořených plánů, vybídnutí členských států, aby nasadily specifické kapacity, a usnadnění koordinace vyžádané pomoci;
udržování spojení s postiženou zemí na technických podrobnostech, například v otázce konkrétní potřeby pomoci, přijímání nabídek a praktických opatření pro přijímání a distribuci pomoci na místě;
udržování spojení s OCHA nebo podpora tohoto subjektu a spolupráce s ostatními příslušnými subjekty přispívajícími k celkovému úsilí v oblasti pomoci s cílem maximalizovat součinnost, usilovat o doplňkovost a zabránit zdvojování činnosti a nedostatkům; a
udržování spojení se všemi příslušnými subjekty, zejména v závěrečné fázi asistenčních zásahů v rámci mechanismu Unie, s cílem usnadnit hladké předání.
Článek 17
Podpora na místě
Komise může vybrat, jmenovat a vyslat odborný tým složený z odborníků poskytnutých členskými státy:
na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti prevence v souladu s čl. 5 odst. 2;
na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti připravenosti v souladu s čl. 8 odst. 2;
v případě katastrofy uvnitř Unie podle čl. 15 odst. 5;
v případě katastrofy mimo Unii podle čl. 16 odst. 3.
Do týmu mohou být začleněni odborníci z Komise a dalších subjektů Unie, aby tým podpořili a usnadnili udržování kontaktů se střediskem. Do týmu mohou být začleněni odborníci vyslaní agenturami OSN nebo jinými mezinárodními organizacemi, aby posílili spolupráci a usnadnili společná posouzení.
Vyžaduje-li to provozní účelnost, může Komise v úzké spolupráci s členskými státy umožnit zapojení dalších odborníků jejich nasazením a technickou a vědeckou podporu a využít specializovaných vědeckých, pohotovostních lékařských a odvětvových odborných znalostí.
Výběr a jmenování odborníků se řídí tímto postupem:
členské státy navrhují na vlastní odpovědnost odborníky, kteří mohou být vysláni jakožto členové odborných týmů;
Komise vybírá odborníky a vedoucího těchto týmů podle jejich kvalifikace a zkušeností, mimo jiné na základě úrovně absolvované odborné přípravy v rámci mechanismu Unie, předchozích zkušeností z misí uskutečněných v rámci mechanismu Unie a v oblasti jiné mezinárodní pomoci; výběr je založen také na jiných kritériích, mimo jiné na jazykových schopnostech, aby se zajistilo, že tým jako celek má schopnosti nezbytné v konkrétní situaci;
Komise jmenuje odborníky a vedoucí týmu pro misi na základě dohody s členským státem, který je navrhl.
Komise uvědomí členské státy o další odborné podpoře poskytované v souladu s odstavcem 1.
Článek 18
Doprava a vybavení
V případě katastrofy uvnitř či vně Unie může Komise podporovat členské státy při získávání přístupu ke zdrojům vybavení nebo dopravy a logistiky, a to:
poskytováním a sdílením informací o zdrojích vybavení a zdrojích dopravy a logistiky, které mohou být zpřístupněny členskými státy, s cílem usnadnit sdružování těchto zdrojů vybavení nebo dopravy a logistiky;
rozvojem kartografických podkladů pro rychlé nasazení a mobilizaci zdrojů, zejména s ohledem na specifika přeshraničních regionů pro účely přeshraničních rizik ve více zemích;
podporou členských států při určování dopravních a logistických zdrojů, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu, a usnadňování přístupu k nim; nebo
podporou členských států při určování vybavení, které může být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu.
KAPITOLA V
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 19
Rozpočtové zdroje
Částka 425 172 000 EUR v běžných cenách pochází z okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“ víceletého finančního rámce a částka 148 856 000 EUR v běžných cenách z okruhu 4 „Globální Evropa“.
Takové výdaje mohou zahrnovat zejména studie, schůzky odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně sdělování politických priorit Unie týkajících se obecných cílů mechanismu Unie, výdaje na sítě informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně jejich propojení se stávajícími nebo budoucími systémy určenými k podpoře výměny dat napříč odvětvími a se souvisejícím vybavením, jakož i veškeré další výdaje na technickou a administrativní pomoc, jež Komisi vzniknou při řízení programu.
Článek 19a
Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení
Článek 20
Způsobilá obecná opatření
Za účelem zlepšení předcházení katastrofám, připravenosti a účinné odezvy na ně jsou pro finanční pomoc způsobilá tato obecná opatření:
studie, průzkumy, modelování a vytváření scénářů s cílem usnadnit sdílení znalostí, osvědčených postupů a informací;
odborná příprava, cvičení, pracovní semináře, výměna zaměstnanců a odborníků, vytváření sítí, demonstrační projekty a přenos technologií;
opatření v oblasti monitorování, posuzování a hodnocení;
informování veřejnosti, vzdělávání a zvyšování povědomí a související činnosti šíření informací, které zapojí občany do prevence a minimalizace dopadů katastrof v Unii a které pomáhají občanům Unie chránit se účinnějším a udržitelnějším způsobem;
zavedení a provádění programu vycházejícího z poznatků získaných ze zásahů a cvičení v rámci mechanismu Unie, včetně zkušeností z oblastí týkajících se prevence a připravenosti; a
komunikační činnosti a opatření ke zvýšení povědomí o práci civilní ochrany členských států a Unie v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně.
Článek 20a
Zviditelnění a ocenění
Veškeré financování nebo pomoc poskytované podle tohoto rozhodnutí musí být náležitě zviditelněny v souladu se zvláštními pokyny Komise pro konkrétní zásahy. Členské státy zajistí zejména to, aby veřejná komunikace v oblasti operací financovaných v rámci mechanismu Unie:
obsahovala příslušné odkazy na mechanismus Unie;
obsahovala vizuální značku kapacit financovaných nebo spolufinancovaných mechanismem Unie;
uskutečňovala opatření s použitím znaku Unie;
aktivně informovala o podpoře Unie vnitrostátní sdělovací prostředky a zúčastněné strany, jakož i prostřednictvím svých vlastních komunikačních kanálů; a
podporovala komunikační činnosti Komise týkající se uvedených operací.
Při použití kapacit rescEU pro vnitrostátní účely podle čl. 12 odst. 5 členské státy uvedou stejným způsobem, jaký je uveden v prvním pododstavci tohoto odstavce, původ těchto kapacit a zajistí viditelnost financování z prostředků Unie, které bylo využito k pořízení těchto kapacit.
Článek 21
Způsobilá opatření v oblasti prevence a připravenosti
Pro finanční pomoc jsou způsobilá tato opatření v oblasti prevence a připravenosti:
spolufinancování projektů, studií, pracovních seminářů, průzkumů a podobných opatření a činností uvedených v článku 5;
spolufinancování vzájemných hodnocení podle čl. 6 písm. d) a čl. 8 písm. j);
zachovávání funkcí poskytovaných střediskem v souladu s čl. 8 písm. a);
příprava na mobilizaci a vyslání odborných týmů uvedených v čl. 8 písm. d) a v článku 17 a vytvoření a udržování nouzové kapacity prostřednictvím sítě vyškolených odborníků z členských států, jak je uvedeno v čl. 8 písm. f);
zřízení a udržování společného komunikačního systému a nástrojů umožňujících komunikaci a sdílení informací mezi střediskem a kontaktními místy členských států a dalších účastníků v rámci mechanismu Unie;
přispívání k rozvoji nadnárodních systémů detekce a včasného varování a upozornění v evropském zájmu s cílem umožnit rychlou odezvu, jakož i podporovat vzájemné propojení mezi vnitrostátními systémy včasného varování a upozornění a jejich napojení na středisko a společný komunikační systém. Tyto systémy berou ohled na stávající i budoucí informační, monitorovací nebo detekční zdroje a systémy a vycházejí z nich;
rozvoj plánování zvládání rizik katastrof podle článku 10;
podporování činností v rámci připravenosti popsaných v článku 13;
rozvíjení ►M2 Evropský soubor civilní ochrany ◄ uvedené v článku 11 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
vytvoření, řízení a údržba kapacit rescEU v souladu s článkem 12;
zajištění dostupnosti logistické podpory pro odborné týmy uvedené v čl. 17 odst. 1;
usnadňování koordinace mezi členskými státy, pokud jde o předběžné umístění kapacit pro odezvu na katastrofy uvnitř Unie podle čl. 8 písm. g);
podpora poskytování poradenství ohledně opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně nasazením odborného týmu na místě na žádost členského státu, třetí země, Organizace spojených národů nebo jejích agentur podle čl. 5 odst. 2 a čl. 13 odst. 3.
Způsobilé k získání finanční pomoci na opatření uvedené v odst. 1 písm. i) jsou pouze:
náklady na úrovni Unie spojené s vytvořením a řízením ►M2 Evropský soubor civilní ochrany ◄ a přidružených procesů uvedených v článku 11;
náklady na povinné kurzy odborné přípravy, cvičení a pracovní semináře nezbytné k certifikaci kapacit členských států v oblasti odezvy pro účely ►M2 Evropský soubor civilní ochrany ◄ (dále jen „náklady na certifikaci“). Náklady na certifikaci se mohou skládat z jednotkových nákladů nebo paušálních částek stanovených podle typu kapacity, které pokrývají až 100 % způsobilých nákladů; a
náklady potřebné na modernizaci nebo opravy kapacit pro odezvu, aby byly uvedeny do takového stavu pohotovosti a dostupnosti, který umožní jejich nasazení jako součást Evropského souboru civilní ochrany v souladu s požadavky na kvalitu tohoto souboru a případně v souladu s doporučeními formulovanými při procesu certifikace (dále jen „náklady na přizpůsobení“). Uvedené náklady mohou zahrnovat náklady spojené s operabilitou, interoperabilitou modulů a dalších kapacit pro odezvu, autonomií, soběstačností, přepravitelností, balením a další potřebné náklady, za předpokladu, že tyto náklady konkrétně souvisejí se zapojením kapacit do Evropského souboru civilní ochrany.
Náklady na přizpůsobení mohou zahrnovat:
75 % způsobilých nákladů v případě modernizace za předpokladu, že tato částka nepřekročí 50 % průměrných nákladů na vytvoření kapacity; a
75 % způsobilých nákladů v případě opravy.
Kapacity pro odezvu financované v rámci bodů i) a ii) se zpřístupní jako součást Evropského souboru civilní ochrany na minimální dobu, jež souvisí s obdrženým financováním a jejíž délka činí 3 až 10 let od okamžiku skutečné dostupnosti těchto kapacit jako součásti Evropského souboru civilní ochrany, s výjimkou případů, kdy je životnost těchto kapacit kratší.
Náklady na přizpůsobení mohou sestávat z jednotkových nákladů nebo jednorázových částek určených podle druhu kapacity.
▼M2 —————
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha Ia, pokud jde o kategorie způsobilých nákladů.
▼M3 —————
Článek 22
Způsobilá opatření v oblasti odezvy
Pro finanční pomoc jsou způsobilá tato opatření v oblasti odezvy:
vyslání odborných týmů uvedených v čl. 17 odst. 1 spolu s logistickou podporou a vyslání odborníků uvedených v čl. 8 písm. d) a e);
v případě katastrofy podpora členských států při získávání přístupu ke zdrojům vybavení, dopravy a logistiky podle článku 23; a
přijetí dalších nezbytných podpůrných a doplňkových opatření v návaznosti na žádost o pomoc v zájmu usnadnění koordinace odezvy co nejúčinnějším způsobem.
Článek 23
Způsobilá opatření související s vybavením a operacemi
Pro finanční pomoc za účelem umožnění přístupu ke zdrojům vybavení, dopravy a logistiky v rámci mechanismu Unie jsou způsobilá tato opatření:
poskytování a sdílení informací o zdrojích vybavení, dopravy a logistiky, které se členské státy rozhodnou zpřístupnit, s cílem usnadnit sdružování těchto zdrojů vybavení, dopravy nebo logistiky;
podpora členských států při určování dopravních a logistických zdrojů, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu, a usnadňování jejich přístupu k těmto zdrojům;
podpora členských států při určování vybavení, které může být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu;
financování dopravních a logistických zdrojů potřebných pro zajištění rychlé odezvy na katastrofy. Tato opatření jsou způsobilá pro finanční podporu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
žádost o pomoc byla podána v rámci mechanismu Unie v souladu s články 15 a 16;
tyto další dopravní a logistické zdroje jsou nezbytné pro zajištění účinnosti odezvy na katastrofy v rámci mechanismu Unie;
pomoc odpovídá potřebám určeným střediskem a je poskytována podle doporučení stanovených tímto střediskem souvisejících s technickými specifikacemi, kvalitou, časem a podmínkami poskytování;
pomoc byla schválena žádající zemí, a to přímo nebo prostřednictvím Organizace spojených národů nebo jejích agentur nebo příslušné mezinárodní organizace v rámci mechanismu Unie; a
v případě katastrof ve třetích zemích pomoc doplňuje případnou celkovou humanitární reakci Unie.
Finanční pomoc Unie na dopravní a logistické zdroje může krýt maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů uvedených v písmenech a) až d), pokud je to nezbytné k zajištění toho, aby sdružování pomoci členských států bylo operativně účinné, a pokud jsou náklady spojeny s některou z uvedených situací:
krátkodobý pronájem skladovací kapacity za účelem dočasného uskladnění pomoci členských států s cílem usnadnit její koordinovanou dopravu;
doprava z členského státu nabízejícího pomoc členskému státu, který usnadňuje její koordinovanou dopravu;
úprava balení pomoci členských států s cílem maximálně využít dostupné dopravní kapacity nebo s cílem vyhovět specifickým operačním požadavkům; nebo
místní doprava, tranzit a skladování sdružené pomoci s cílem zajistit její koordinované dodání v cílové destinaci v žádající zemi.
Odchylně od prvního pododstavce kryje finanční pomoc Unie 100 % provozních nákladů na kapacity rescEU nezbytné v případě katastrof s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, jsou-li tyto kapacity nasazeny v rámci mechanismu Unie.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1a a 2, může finanční podpora Unie při dopravě pomoci nezbytné v případě ekologických katastrof, na něž se vztahuje zásada „znečišťovatel platí“, krýt nejvýše 100 % celkových způsobilých nákladů. Platí tyto podmínky:
zasažený nebo pomáhající členský stát požádá o finanční podporu Unie při dopravě pomoci na základě řádně odůvodněného posouzení potřeb;
zasažený nebo případně pomáhající členský stát přijme veškerá nezbytná opatření, aby v souladu se všemi příslušnými mezinárodními, unijními nebo vnitrostátními právními předpisy požádal o náhradu škody od znečišťovatele a získal ji;
po obdržení náhrady škody od znečišťovatele zasažený nebo případně pomáhající členský stát okamžitě vrátí příslušné prostředky Unii.
V případě ekologické katastrofy uvedené v prvním pododstavci, kterou není zasažen členský stát, provádí opatření uvedená v písmenech a), b) a c) pomáhající členský stát.
Článek 24
Příjemci
Granty podle tohoto rozhodnutí lze udělovat právnickým osobám soukromého i veřejného práva.
Článek 25
Druhy finančních opatření a prováděcí postupy
U opatření spadajících do odezvy na katastrofy podle kapitoly IV, která nelze stanovit předem, se však roční nebo víceleté pracovní programy nevyžadují.
Článek 26
Doplňkovost a soudržnost opatření Unie
Komise zajistí, aby jí žadatelé o finanční pomoc v rámci tohoto rozhodnutí a příjemci takové pomoci poskytli informace o finanční pomoci obdržené z jiných zdrojů, včetně souhrnného rozpočtu Unie, a informace o podaných žádostech o takovou pomoc.
Článek 27
Ochrana finančních zájmů Unie
Pokud se třetí země účastní mechanismu Unie na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomocí. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 8 ).
KAPITOLA VI
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 28
Třetí země a mezinárodní organizace
Mechanismus Unie je otevřen účasti:
zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a to v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP, a dalších evropských zemí, pokud tak stanoví dohody a postupy;
přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených příslušnými rámcovými dohodami a rozhodnutími Rady přidružení nebo obdobnými dohodami.
Článek 29
Příslušné orgány
Pro účely použití tohoto rozhodnutí určí členské státy příslušné orgány a uvědomí o nich odpovídajícím způsobem Komisi.
Článek 30
Výkon přenesené pravomoci
▼M3 —————
Článek 31
Postup pro naléhavé případy
Článek 32
Prováděcí akty
Komise přijímá prováděcí akty týkající se:
komunikace střediska s kontaktními místy členských států podle čl. 8 písm. b), čl. 15 odst. 3 a čl. 16 odst. 3 písm. a) a operativních postupů použitelných pro odezvu na katastrofy uvnitř Unie podle článku 15, jakož i mimo Unii podle článku 16, včetně určení příslušných mezinárodních organizací;
složek společného komunikačního systému, jakož i organizace sdílení informací prostřednictvím společného komunikačního systému podle čl. 8 písm. b);
procesu nasazování odborných týmů podle článku 17;
určení modulů, dalších kapacit pro odezvu a odborníků podle čl. 9 odst. 1
operačních požadavků na fungování a interoperabilitu modulů podle čl. 9 odst. 2, včetně jejich úkolů, kapacit, hlavních složek, soběstačnosti a nasazení;
cílů kapacity, požadavků na kvalitu a interoperabilitu a certifikačních a registračních postupů nezbytných pro fungování ►M2 Evropský soubor civilní ochrany ◄ podle článku 11, jakož i finančních ujednání podle čl. 21 odst. 2;
vytvoření, řízení a údržby kapacit rescEU podle článku 12, včetně kritérií pro rozhodnutí o nasazení, operačních postupů, jakož i nákladů podle čl. 21 odst. 3;
vytvoření a organizace sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany podle článku 13;
kategorií rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, a odpovídajících kapacit pro jejich zvládání podle čl. 21 odst. 4;
kritérií a postupů pro uznání dlouhodobé angažovanosti a mimořádných přínosů k civilní ochraně Unie podle článku 20a; a
organizace podpory pro dopravu a logistiku podle článků 18 a 23;
Článek 33
Postup projednávání ve výboru
Článek 34
Hodnocení
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 35
Přechodná ustanovení
Do ►M4 31. prosince 2027 ◄ může být poskytnuta finanční pomoc Unie na krytí 75 % nákladů nezbytných pro zajištění rychlého přístupu k vnitrostátním kapacitám, jež odpovídají kapacitám vymezeným v souladu s čl. 12 odst. 2. Za tím účelem může Komise členským státům udělovat přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.
Kapacity uvedené v prvním odstavci se do konce tohoto přechodného období označují jako kapacity rescEU.
Odchylně od čl. 12 odst. 6 přijímá rozhodnutí o nasazení kapacit uvedených v prvním odstavci členský stát, který je zpřístupnil jako kapacity rescEU. Pokud mimořádné vnitrostátní události, vyšší moc nebo ve výjimečných případech jiné závažné důvody brání členskému státu ve zpřístupnění těchto kapacit v případě konkrétní katastrofy, informuje tento členský stát co nejdříve Komisi s odkazem na tento článek.
Článek 36
Zrušení
Rozhodnutí 2007/162/ES, Euratom a 2007/779/ES, Euratom se zrušují. Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II tohoto rozhodnutí.
Článek 37
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie Použije se ode dne 1. ledna 2014.
▼M2 —————
PŘÍLOHA I
Procentní podíly pro účely rozdělení finančního krytí na provádění mechanismu Unie podle čl. 19 odst. 1a a částek podle článku 19a na období 2021 až 2027
Zásady
Při provádění tohoto rozhodnutí se náležitě zohlední cíl Unie přispívat k obecným cílům v oblasti klimatu a k ambici začleňovat opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie, pokud to umožňují nepředvídatelnost a zvláštní okolnosti připravenosti a odezvy na katastrofy.
PŘÍLOHA IA
Kategorie způsobilých nákladů podle čl. 21 odst. 3
Náklady na vybavení
Náklady na údržbu včetně nákladů na opravy
Náklady na pojištění
Náklady na odbornou přípravu
Náklady na skladování
Náklady na registraci a certifikaci
Náklady na spotřební materiál
Náklady na personál potřebný k zajištění dostupnosti a možnosti nasazení kapacit rescEU
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
Rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom |
Rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom |
Toto rozhodnutí |
Čl. 1 odst. 1 |
|
— |
Čl. 1 odst. 2 |
|
Čl. 1 odst. 4 |
Čl. 1 odst. 3 |
|
— |
Čl. 1 odst. 4 |
Čl. 1 odst. 2 |
Čl. 2 odst. 2 |
|
Čl. 1 odst. 1 |
— |
|
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 1 odst. 2 |
|
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 1 odst. 5 |
Čl. 2 odst. 1 |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. a) |
Čl. 2 odst. 2 |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. b) |
Čl. 2 odst. 3 |
|
Čl. 1 odst. 6 |
|
Čl. 2 bod 1 |
— |
|
Čl. 2 bod 2 |
Čl. 13 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 2 bod 3 |
Čl. 20 písm. b) |
|
Čl. 2 bod 4 |
Čl. 8 písm. d) |
|
Čl. 2 bod 5 |
Článek 7 a čl. 8 písm. a) |
|
Čl. 2 bod 6 |
Čl. 8 písm. b) |
|
Čl. 2 bod 7 |
Čl. 8 písm. c) |
|
Čl. 2 bod 8 |
Čl. 18 odst. 1 |
|
Čl. 2 bod 9 |
Čl. 18 odst. 2 |
|
Čl. 2 bod 10 |
Čl. 16 odst. 7 |
|
Čl. 2 bod 11 |
— |
Článek 3 |
Článek 3 |
Článek 4 |
Čl. 4 odst. 1 |
|
Článek 20 a článek 21 |
Čl. 4 odst. 2 písm. a) |
|
Čl. 22 písm. a) |
Čl. 4 odst. 2 písm. b) |
|
Čl. 22 písm. b) a čl. 23 odst. 1 písm. a), b) a c) |
Čl. 4 odst. 2 písm. c) |
|
Čl. 23 odst. 1 písm. d) |
Čl. 4 odst. 3 |
|
Čl. 23 odst. 2 a 4 |
Čl. 4 odst. 4 |
|
Čl. 32 odst. 1 bod i) |
|
Čl. 4 odst. 1 |
Čl. 9 odst. 1 |
|
Čl. 4 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 3 |
|
Čl. 4 odst. 3 |
Čl. 9 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 4 odst. 4 |
Čl. 9 odst. 4 |
|
Čl. 4 odst. 5 |
Čl. 9 odst. 5 |
|
Čl. 4 odst. 6 |
Čl. 9 odst. 6 |
|
Čl. 4 odst. 7 |
Čl. 9 odst. 9 |
|
Čl. 4 odst. 8 |
Čl. 9 odst. 7 |
Článek 5 |
|
Článek 24 |
|
Čl. 5 bod 1 |
Čl. 8 písm. a) |
|
Čl. 5 bod 2 |
Čl. 8 písm. b) |
|
Čl. 5 bod 3 |
Čl. 8 písm. c) |
|
Čl. 5 bod 4 |
Čl. 8 písm. d) |
|
Čl. 5 bod 5 |
Čl. 13 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 5 bod 6 |
— |
|
Čl. 5 bod 7 |
Čl. 13 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 5 bod 8 |
Čl. 13 odst. 1 písm. f) |
|
Čl. 5 bod 9 |
Článek 18 |
|
Čl. 5 bod 10 |
Čl. 8 písm. e) |
|
Čl. 5 bod 11 |
Čl. 8 písm. g) |
Čl. 6 odst. 1 |
|
Čl. 25 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 2 |
|
Čl. 25 odst. 2 |
Čl. 6 odst. 3 |
|
Čl. 25 odst. 3, třetí a čtvrtá věta |
Čl. 6 odst. 4 |
|
— |
Čl. 6 odst. 5 |
|
Čl. 25 odst. 3, první a druhá věta |
Čl. 6 odst. 6 |
|
— |
|
Článek 6 |
Článek 14 |
Článek 7 |
|
Čl. 28 odst. 1 |
|
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 1 |
|
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 3 |
|
Čl. 7 odst. 2 písm. a) |
Čl. 15 odst. 3 písm. a) |
|
Čl. 7 odst. 2 písm. c) |
Čl. 15 odst. 3 písm. b) |
|
Čl. 7 odst. 2 písm. b) |
Čl. 15 odst. 3 písm. c) |
|
Čl. 7 odst. 3, první a třetí věta |
Čl. 15 odst. 4 a čl. 16 odst. 6 |
|
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 15 odst. 5 |
|
Čl. 7 odst. 5 |
— |
|
Čl. 7 odst. 6 |
Čl. 17 odst. 3, první věta |
Článek 8 |
|
Článek 26 |
|
Čl. 8 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 16 odst. 1 |
|
Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 16 odst. 2, první věta |
|
Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec |
— |
|
Čl. 8 odst. 1 čtvrtý pododstavec |
— |
|
Čl. 8 odst. 2 |
Čl. 16 odst. 4 |
|
Čl. 8 odst. 3 |
— |
|
Čl. 8 odst. 4 písm. a) |
Čl. 16 odst. 3 písm. a) |
|
Čl. 8 odst. 4 písm. b) |
Čl. 16 odst. 3 písm. c) |
|
Čl. 8 odst. 4 písm. c) |
Čl. 16 odst. 3 písm. d) |
|
Čl. 8 odst. 4 písm. d) |
Čl. 16 odst. 3 písm. e) |
|
Čl. 8 odst. 5 |
Čl. 16 odst. 8 |
|
Čl. 8 odst. 6 první pododstavec |
Čl. 17 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 písm. b) |
|
Čl. 8 odst. 6 druhý pododstavec |
Čl. 17 odst. 3, druhá věta |
|
Čl. 8 odst. 7 první pododstavec |
— |
|
Čl. 8 odst. 7 druhý pododstavec |
Čl. 16 odst. 2, druhá věta |
|
Čl. 8 odst. 7 třetí pododstavec |
Čl. 16 odst. 9 |
|
Čl. 8 odst. 7 čtvrtý pododstavec |
Čl. 16 odst. 11 |
|
Čl. 8 odst. 7 pátý pododstavec |
— |
|
Čl. 8 odst. 8 |
Čl. 16 odst. 10 |
|
Čl. 8 odst. 9 písm. a) |
Čl. 16 odst. 12 |
|
Čl. 8 odst. 9 písm. b) |
Čl. 16 odst. 13 |
Článek 9 |
|
Čl. 16 odst. 2 |
|
Článek 9 |
Článek 18 |
Článek 10 |
|
Článek 19 odst. 3 |
|
Článek 10 |
Článek 28 |
Článek 11 |
|
— |
|
Článek 11 |
Článek 29 |
Čl. 12 odst. 1 |
|
Čl. 27 odst. 1 |
Čl. 12 odst. 2 |
|
— |
Čl. 12 odst. 3 |
|
— |
Čl. 12 odst. 4 |
|
— |
Čl. 12 odst. 5 |
|
— |
|
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 32 odst. 1 písm. e) |
|
Čl. 12 odst. 2 |
Čl. 32 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 12 odst. 3 |
Čl. 32 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 12 odst. 4 |
Čl. 32 odst. 1 písm. c) |
|
Čl. 12 odst. 5 |
Čl. 32 odst. 1 písm. h) |
|
Čl. 12 odst. 6 |
Čl. 32 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 12 odst. 7 |
— |
|
Čl. 12 odst. 8 |
— |
|
Čl. 12 odst. 9 |
Čl. 32 odst. 1 druhá část písm. a) |
Článek 13 |
Článek 13 |
Článek 33 |
Článek 14 |
|
Článek 19 |
Článek 15 |
Článek 14 |
Článek 34 |
|
Článek 15 |
Článek 36 |
Článek 16 |
|
Článek 37, druhá věta |
Článek 17 |
Článek 16 |
Článek 38 |
( 1 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1)
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 4 ) Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.
( 5 ) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 ze dne 20. května 2021, kterým se mění rozhodnutí č.1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 185, 26.5.2021, s. 1).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).